Překvapil mě arogantní a urážlivý tón příspěvků. Dovolte mi odpovědět a doplnit můj předchozí článek.
Těch 100 až 200 hodin lékaři skutečně netráví jenom u televize. Ve zmíněném příspěvku chyběla ještě věta o tom, že doktoři
o službách jen prohánějí sestřičky. Za dobu čekání nejsou lékaři dobře zaplaceni. Nevím, kde tuto informaci pan Krejčiřík
sehnal. Podle lékaře pracujícího v Institutu klinické a experimentální medicíny (tedy IKEM), což je pracoviště nejvyšší
kvality, kde se např. transplantují ledviny a srdce, za čekací dobu nejsou placeni vůbec. Hodinová mzda za službu pak
vychází podle tohoto lékaře na 14,50 Kč za hodinu. Např. lékař před druhou atestací po 9 letech praxe má ve Fakultní
nemocnici v Motole průměrnou hodinovou mzdu kolem 70 korun. Tu dostane během služby za “dobu práce". Za zmíněnou
dobu čekání má asi 40 Kč (něco nad 50 % průměrné hodinové mzdy). Víkendy a svátky jsou placeny lépe. Když jsem v
listopadu loňského roku odcházel právě z Motola, kde jsem pracoval na interní klinice, byl můj plat po 9 letech praxe a 10
letech studia (v 34 letech) 10,5 tisíce čistého i se službami.
Že to lékařům vyhovuje, je hloupost. Pro mnohé je to pouze
jediná možnost, jak si přivydělat v medicíně, pokud nechtějí mýt okna (znám takového lékaře). Podobnou otázku jako pan
doktor Erbák z Rakovníka jsem položil mnoha svým přátelům z různých profesí. Odpověď byla jednoznačná, nikdo by za ty
peníze netrávil tak dlouhou dobu od své rodiny, byť by jen čekal na práci (a koukal na televizi). Že tato praxe vyhovuje
především lékařům ve státních zdravotnických zařízeních, není také pravda. V některých soukromých nemocnicích jsou totiž
platy ještě nižší.
Velkým omylem je, že nikdo nemůže nutit lékaře, který je po službě, aby ráno znovu nastoupil k operaci. On se ho nikdo
neptá, zda chce nebo ne. Je vypsán na začátku týdne do programu bez ohledu na služby. Mnohdy se to stává i v pondělí po
víkendové službě. Ve fakultních nemocnicích, kde je více lékařů na chirurgických klinikách, se to stává méně často, ale v
okresních nemocnicích je to běžné. Když jsem pracoval na příjmové ambulanci interní kliky, kde jsem vyšetřoval a ošetřoval
během dne desítky pacientů a kam Rychlá záchranná služba vozila, např. otravy, infarkty, cévní mozkové příhody, bylo opět
automatické, že jsem po službě nastoupil ráno na ambulanci znovu bez ohledu na to, kolik pacientů v noci přišlo nebo jak
dlouho jsem spal. Mám za sebou desítky služeb, takže vím, o čem píšu. Děje se tak, pokud vím, ve všech nemocnicích.
Souhlasím s tvrzením, že ve zdravotnictví je špatná organizace. Jenže ono je to opět složitější a točí se to zase kolem platů.
Jestliže není lékař o tolik dražší než sekretářka, může celý den sedět u stroje a psát zprávy. Navíc ví, o čem píše, a může i
léčit lidi.
Práci, kterou jinde dělají administrativní síly, u nás vykonává lékař. To samé je s prací, kterou dělá sestra, a sestra
zase dělá práci, kterou jinde dělají ošetřovatelky a sanitáři. Těch je ale málo, protože o tuto práci není zájem. Jenže, nelze
přidat jen sanitáři a ošetřovatelce, protože by měli víc než sestra, která má školu a dělá odbornou práci. Některé starší sestry
mají zase vyšší plat než nastupující lékař, který je jim nadřízen atd.
Jistě v médiích se objevují různá čísla průměrného platu lékaře, ale nikdy jsem k nim neviděl další statistické údaje (např.
rozptyl) ani počet hodin, ze kterého se vypočítávají. Tyto další údaje nechce ministerstvo dát k dispozici, snad zatím. Na
většině malých okresních oddělení (urologie, ORL atd.) pracuje jen několik lékařů, kteří také denně zajišťují služby a točí se
třeba po 2 dnech. Jejich plat je pak skutečně vyšší, ale za jakou cenu.
V Německu nemají směny, protože směnný provoz v nemocnici je nemožný. Těžko si lze do ambulance zvát pacienty v noci
nebo čekat na specialistu s vyšetřením několik dnů než bude mít směnu. Směnný provoz by zcela rozložil chod nemocnice.
Německý lékař je po službě prostě uvolněn z práce, nic víc. Není pravda, že v Německu je nižší počet lékařů na pacienta než
u nás. Je v podstatě srovnatelný, stejně jako např. v Rakousku.
Česká republika má s Rakouskem podobnou historii co se
týče vzniku a umístění nemocnic a společně s Německem i podobné sociální cítění. Ano, u nás je špatná struktura lékařů.
Více by mělo být praktických lékařů v první linii a méně v nemocnicích. Jenže jde opět o složitější problém, který vyžaduje
mnoho změn ve vzdělávání lékařů, v možnostech rekvalifikace atd. Ve většině států kvalitně fungující první linie zlevňuje
celý systém. U nás by taková změna nyní mohla zhoršit péči.
Jistě je obtížnější, aby se lékař staral sám o sebe a nespoléhal se na jistotu stálého platu, jak doporučuje pan Krejčiřík. Již
pan profesor Klaus říkal, že se máme postarat sami o sebe, a ministr David nedávno doporučil nespokojeným lékařům, aby
si našli druhé zaměstnání.
Jenže praxe je jiná. Existuje pouze několik možností:
1) medicínská: ještě více služeb, třeba v
jiném zařízení, nebo práce v soukromé ambulanci (opět jako zaměstnanec). Podílení se na studiích, kterých je omezený počet
a pouze pro některé, nebo přednášení.
2) nemedicínská: lékař si přivydělává jinou činností. Obě varianty jsou na úkor
volného času a druhá i na úkor medicíny, protože lékař má celoživotní povinnost vzdělávat se ve svém oboru, což činí ve
svém volnu.
3) soukromá ambulance: to je varianta, která je v současnosti prakticky nemožná. Pokud získá lékař kapitál
(třeba půjčkou) a zařídí si ordinaci, nemusí získat smlouvu s pojišťovnou.
Pokud smlouvu získá, má jen malou možnost
splatit své dluhy při platbách, které od pojišťovny získává. Není možné si koupit praxi po lékařích odcházejících do
důchodu, protože nový majitel opět podléhá nové smlouvě s pojišťovnou, která opět nemusí být uzavřena. Od mnohých
soukromých lékařů jsem v posledních letech slyšel, že by v dnešní době začínat s praxí nemohli a ani nechtěli.
4) odchod:
mnoho lékařů řeší svoji situaci odchodem mimo medicínu, do farmaceutických firem nebo jinam. Ve smyslu výše
uvedeného Klausova výroku je to správné, ale je to trochu škoda. Nebo ne?.
Pan Krejčiřík mě obvinil z vytváření mýtu o výjimečnosti lékařské práce. Opak je pravda. Já považuji medicínu za
zaměstnání jako každé jiné. Někteří lékaři-chirurgové říkají dokonce, že je to řemeslo.
Byl bych rád, kdyby se k medicíně a
lékařům přistupovalo úplně stejně jako ke každému jinému zaměstnání. I co se týče ohodnocení.
Můžeme třeba srovnat
hodinovou mzdu lékařů s jiným profesemi vysokoškoláků či středoškoláků nebo se můžeme bavit o tom, ke které sociální
skupině mají patřit atd.
Řeči o tom, že medicína je poslání, slouží pouze k vydírání, které produkují vlády tohoto státu od
roku 1948 dodnes. Jde o normální práci, která je však vykonávána za nenormálních podmínek (služby, stres,
zodpovědnost, důsledky případných chyb atd.).
Nesouhlasím s vyslovenými názory na stávku, které považuji za nedemokratické a anachronické. Odpovídají spíše ranému
kapitalismu (stejně jako mnohé v této republice) či fašismu než konci 20. století. Na stránce LOK je uveřejněn stávkový řád,
podle kterého lékaři stávkují.
Ani jedna z variant stávky vč. té nejtvrdší, která odpovídá víkendovému služebnímu provozu,
si nebere pacienty jako rukojmí (to je strašně hloupé klišé).
Dokonce na většině pracovišť je tento provoz posílen tak, aby se
skutečně nic nestalo. Dá se dokonce říci, že stávka je méně nebezpečná než státní svátek nebo vánoce.
V některých
nemocnicích je občas z finančních důvodů omezován provoz, včetně odkládání operací stejně, ale to novináře nezajímá, protože
to není bulvární.
Taková stávka lékařů, která by si vzala pacienty jako rukojmí, by vzhledem k charakteru profese byla
lemována mrtvými, a to si nikdo z lékařů nepřeje.
I když by určitě přinesla okamžité zlepšení financování zdravotnictví i
zvýšení platů stejně jako ve státech, kde k takové tvrdé formě stávky došlo (Anglie, USA).
Požadavky českých stávkujících
lékařů nikdy nebyly jen o platech, protože ty jsou jen jedním z nedostatků českého zdravotnictví. Vždy se týkaly také chyb v
systému i kroků, které je potřeba udělat k jejich nápravě. Zlepšení zdravotnictví by mělo být zájmem nejen zdravotníků, ale i
občanů jako jsou panové Krejčiřík a Pařík.
PS: Pane Paříku, jsou-li protestující lékaři ambiciosní a bezohlední doktůrci, jste Vy arogantní a nevzdělaný človíček, který
se musí vyjadřovat i k věcem, kterým vůbec nerozumí. Přesto se nemusíte bát. Ti teroristé Vás ošetří podle svého nejlepšího
svědomí, až budete churavý.
Den protestu zdravotníků 6.10.1999
Otevřený dopis vládě ČR
České zdravotnictví funguje ke spokojenosti pacientů pouze díky obětavé práci zdravotníků, kteří jsou
nuceni dotovat špatný systém na úkor svých příjmů.
Ministr David nekomunikuje s odbornou veřejností a ministerstvo zdravotnictví pod jeho vedením nedokázalo připravit ani
jeden návrh zákona tak, aby mohl být schválen poslaneckou sněmovnou.
Ve svém programovém prohlášení i v koncepci rozvoje resortu zdravotnictví slibovala vláda ČSSD
zvýšení příjmů zdravotníků “během dvou let o desítky procent". Lednová úprava mzdových tarifů však
nepřinesla ani pouhé vyrovnání propadu reálných mezd, ke kterému došlo v uplynulých letech. Mzda v resortu zdravotnictví
tvoří i nadále pouhých 94% celostátního průměru. V žádném případě tedy nejde o narovnání mzdových relací, které
požadujeme. Vzhledem k tomu, že s podstatným růstem mezd zdravotníků v příštím roce vláda nepočítá, je zřejmé, že
slib nebude splněn. Zdravotníci se cítí být podvedeni, a proto:
1.Požadujeme okamžité zahájení dialogu mezi zdravotníky a vládou o zásadních změnách ve financování
českého zdravotnictví, které umožní lepší ohodnocení práce všech zdravotníků.
2.Požadujeme, aby průměrný plat u lékařů zaměstnanců dosahoval trojnásobku a u středních
zdravotnických pracovníků 1,3 násobku průměrné mzdy v ČR.
Připomínáme, že lékaři odpracují v průměru 240 hodin oproti běžným 185 hodinám pracovního měsíce. Náš
požadavek odpovídá hodinové mzdě lékaře 150 Kč. V zemích EU se příjem lékařů zaměstnanců pohybuje mezi 2,5
až 5 násobkem průměrné mzdy. Zvýšení mezd chceme zajistit samostatnou mzdovou normou nebo kolektivní
smlouvou vyššího stupně pro resort zdravotnictví.
3.Protestujeme proti arogantnímu chování vlády, ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven
vůči zdravotníkům.
4.Žádáme stabilizaci ekonomických podmínek pro soukromá, nestátní i státní zdravotnická zařízení.
Nesouhlasíme s připravovanou likvidací soukromých praxí formou plošných výběrových řízení, jejichž
důsledkem by bylo výrazné zhoršení dostupnosti lékařské péče.
5.Požadujeme vytvoření reálného ceníku zdravotnických služeb a odmítáme nekvalifikovaná
rozhodnutí státu v oblasti cen, které zdravotníky poškozují.
6.Požadujeme urychlené vyřešení rozporu mezi objemem a kvalitou poskytované péče a mezi
množstvím prostředků na tuto péči vynakládaných. Je povinností politiků sdělit občanům, že za české
peníze nemohou očekávat péči na úrovni amerického zdravotnictví.
Čeští zdravotníci požadují, aby jejich zodpovědná práce byla společností ohodnocena tak, jak je tomu zvykem ve všech
vyspělých demokratických zemích.
Odmítáme se nechat nadále vydírat a jsme odhodláni pokračovat v protestech do té doby, dokud
nebudou splněny naše oprávněné požadavky.
Nespokojení zdravotníci
Tento dopis předali zástupci Lékařského odborového klubu, Svazu českých lékařů, Profesní a odborové organizace
středního zdravotnického personálu (Unie sester) a Svazu soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví ČR vládě po
demonstraci před Úřadem vlády. Dnem 7.10. 1999 začíná mezi českými zdravotníky podpisová akce na jeho podporu.
Špatné protilékařské argumenty
Polsednich par prispevku o stavce lekaru ve me opet vzbudilo vasne,
ktere nedokazu ovladnout. Dovolim si par poznamek.
Ad argument 1)
Jakakoli stavka je organizovane vydirani ...
Kdokoli zastava podobne nazory ma proste mezery ve znalostech historie.
Cely dnesni zapadni ( a predevsim zapadoevropsky) spolecensky system
s fungujicim zdravotnim pojistenim, dovolenymi, prispevky
v nezamestnanosti, duchody atd, je predevsim vysledkem tvrdeho
a po desetileti trvajiciho boje pracujicich ( hlavne delniku, odboru
a ruznych stran socialistickeho zamereni)
proti nelidskemu, brutalnimu zivelnemu kapitalismu. Dnes uz
lide nechteji slyset ze byly doby kdy lide sotva dokazali naplnit zaludky,
kdy deti pracovali 12 hodin tezce fyzicky, kde kdyz se zranili, stalo je
to misto i existenci. Bez tvrdych boju, kde hlavnim prostredkem
byla stavka, bychom mozna byli dnes vsichni otroky dvou nebo tri
panu kteri by vlastnili cely svet.
Argument ze jakykoli organizovany odpor je vydirani, je jednoduse hloupy.
Ad 2)
Lidem kteri stavku organizuji jde o budouci koryta...
Lide, kteri odpor zdravotniku organizuji, a jmenovite Dr. Rath,
se stavi na odpor vlade, asi tez verejnemu mineni, casto vedeni
svych nemocnic. Tito lide riskuji ztratu zamestnani, nejruznejsi
verejne pospinovani, zniceni vztahu na pracovisti a navic ztraceji
obrovske mnozstvi casu,
ktery by mohli travit studiem, s rodinou atd. Smekam pred
jejich odvahou a odhodlanosti.
Ad 3)
Maji 22 000 tisic mesicne tak co este chteji....
Toto je argument nejvice hodny pozornosti. Tak zaprve nevim, jak toto
cislo bylo obdrzeno, nebot osobne znam nekolik mladych doktoru
s atestaci jejichz plat je sotva polovicni a to i po sluzbach.
Tito lide vetsinou travi jeden nebo vice vikendu v nemocnici, tj.
v patek rano odejdou a v pondeli vecer se vraci, maji nepravidelny
pracovni rezim (zajiste idealni pro rodinny zivot) v prubehu tydne atd.
Jejich prace je extremne stresujici,
nejen kvuli tomu ze na nich zavisi zivoty, coz samo o sobe by stacilo,
ale take diky ruznym lahudkam jako jsou pravidelne se vracejici
notoricti alkoholici, hystericke romske rodiny vyhrozujici lekarum,
nocni navstevy nepojistenych ukrajinskych prostitutek s pasaky,
tahanice s pojistovnami atd. (mam na vsechno konkretni priklady).
Ten hlavni point je ale podle me nasledujici. Tito lide
stravili prinejmensim 10 let tim nejtvrdsim studiem, nez se vubec
stali (atestovanymi) lekari. Maji obrovsky potencial znalosti,
ktery se s lety praxe dale rozroste. Tuto hodnotu nelze koupit
na burze, nelze ji ziskat v mesicnim rychlokursu jak se stat
uspesnym podnikatelem, nelze ji ukrast.
V soucasnem Cesku se vsak povazuje za normalni, ze u automechanika
se plati 1000 Kc za hodinu prace (tedy neuveritelnych zhruba 150 000 Kc
za mesic), ale lekar dostava desetkrat mene.
Ze srdce preji vsem vlastnikum zdravych aut, kterym se zdaji
doktorske pozadavky nespravedlive, aby se
v pripade autonehody dostali do rukou nevyspaleho lidskeho
automechanika po nocni sluzbe.
Ze srdce bych si pral aby vsichni cesti papalasi
byli odmitnuti v nemocnicich, kterym statni zdravotni
pojistovna nechce dat na opravu strechy, na nove pristroje
nebo na platy lekaru, nebot zdravotni prispevky
vrhla do staveb svych novych palacu.
Petr Hájek
Mnozí lékaři nejsou výjimeční
Panu Erbákovi se nelíbí, že jsem argumentoval slovy "systematické
vytváření mýtů o výjimečnosti práce lékaře". Řekl jsem, že v každé
profesi se najdou lidé výjimeční a dodávám, najdou se tam i lidé průměrní
a podprůměrní. Nejinak je tomu i u "lékařského řemesla". Každý
jistě vzhlíží s obdivem na práci lékařského týmu operujícího srdce, ale
upřimně řečeno, co je výjimečného na ošetření rýmy nebo zánětu spojivek,
nebo čím je tak výjimečný lékař, doprovázející na zájezdu sportovce. Je
to prostě řemeslo jako každé jiné. Problém já vidím v tom, že někteří podprůměrní
a méně schopní se snaží skrýt za ty výjimečné a proto operují průměrnými
platy a výjimečností celé profese. Vždycky je snadnější s patřičnou drzostí
uzmout kus koláče jinému, než si udělat pořádek ve vlastní organizaci.
Na své argumentaci neshledávám nic nekorektního.
Jiná věc je samotná volba povolání. Není pochyb o tom, že jsou povolání,
která v sobě nesou jistý etický náboj a lidé je vnímají mnohem citlivěji,
než ta ostatní. Nedovedu posoudit, je-li povolání lékaře etičtější, než
povolání kněze, řádové sestry nebo policisty, ale když už si někdo takové
povolání zvolí, neměl by škemrat, že mu lidé nemorálnost vyčítají. Mimochodem
dovede si pan Erbák představit, že by v nemocnicích stávkovaly řádové sestry?
Řekl jsem také, že v nemocnicích mohou nastat výjimečné situace, kdy
lékaři musí celou noční směnu operovat, ale většinou tomu tak není a lékaři
pouze "čekají" na svůj případ u televizoru nebo na lůžku. Opakuji,
že nikdo nemůže nutit unaveného lékaře pokračovat v ranní směně, pokud
on sám s tím nebude souhlasit. Kdyby byl nemocen, tak také nanastoupí.
To není demagogie, to je pravda. Já nemám nic proti tomu, že si lékaři
tímto způsobem nadlepšují své výdělky, ale ať neoperují průměrnou hodinovou
sazbou, když část "pracovní doby" stráví na lůžku. Zatím jsem
neslyšel žádný argument, proč to v Německu rozdělit na směny jde, jak v
úvodním příspěvku řekl pan Dr.Sojka, a u nás nikoliv.
Pan Erbák také použil oblíbený argument, že každý řemeslník dostane
zaplaceno za hodinu práce mnohem více než lékař. Já bych k tomu jen dodal,
že řemeslník dostane zaplaceno pouze za hodinu práce, kterou stráví u zákazníka.
Jakmile se vrátí domů, je jeho hodinová sazba nulová. V tom je ten podstatný
rozdíl mezi řemeslníkem a lékařem. Zcela průměný lékař má svých 22.000
Kč jistých, řemeslník nemá jisté vůbec nic.
Milan Krejčiřík
Zeman a Dzurinda
O poklidné atmosféře v česko-slovenských vztazích nejlépe vypovídá skutečnost, že hlavní zprávou zpravodajských relací byl včera prodej Plzeňského prazdroje a pivovaru Radegast.
První oficiální návštěvu slovenského premiéra v Praze pak ještě zastínilo rozebrání plotu v Ústí nad Labem. Premiéři Zeman a Dzurinda zdědili po dělitelích společného státu Klausovi a Mečiarovi nezáviděníhodný dluh, kterým je Slovenskem neuznaná pohledávka České národní banky a Českou republikou zadržované čtyři tuny slovenského zlata.
Jak míní problém vyřešit sice premiéři včera neřekli, ale uvedli, že se tak stane 24.listopadu a řešení že bude velmi výhodné.
Upřímně řečeno, jiné než oboustranně výhodné řešení si ani nemohou dovolit. Kromě dluhu zdědili oba premiéři po svých předchůdcích i jiné problémy, které se jim nedaří řešit tak rychle, jak slibovali voličům.
Jejich strany v obou zemích ztrácejí podporu veřejnosti a zatímco v České republice by dnes volby vyhrál Klaus, na Slovensku by to byl opět Mečiar, jehož HZDS má podle posledních průzkumů před Dzurindovým seskupením náskok třinácti procent.
Dokončit dělení federálního majetku by tedy současní premiéři měli už proto, aby tento úkol v budoucnu opět nezůstal na politiky, kteří již neschopnost řešení jednou prokázali, případně aby ho nezdědili další, kteří na zmíněném dluhu nemají vinu.
Nemohou-li si Zeman ani Dzurinda dovolit kritiku, že ustoupili a prodělali, zřejmě se soustředí na hledání nějakého společného projektu, na kterém by obě strany vydělaly. Z toho, o čem včera byla řeč jsme ovšem slyšeli především o spolupráci mezi ministerstvy obrany a o podpoře spolupráce v oblasti zbrojního průmyslu. Podnikání v pivovarnictví už asi tím společným projektem nebude.
Vysílá se v pátek 8. října ráno.
Jak je to vlastně s účastí Štěpána Kotrby v Monipressu?
Ferdinand
Dobry clovece,
s Kotrbovym prohlasenim, ze
"Monipress opustil v kvetnu 1996" neni neco v poradku.
Pokud se podivate na stary dobry obchodni rejstrik (http://www.justice.cz), snadno si
dohledate, ze naopak Monipress s.r.o bylo zalozeno 23.2.1996, Stepan Kotrba zde
mel tretinovy podil a tento stav trva dodnes.
Mimochodem, Kotrbou vychvalovany ARES je v soucasnem stavu pro kocku: kdyz
zadate heslo Kotrba, presahnete limit poctu nalezenych zaznamu. Kdyz zadate
"Kotrba Stepan", system nenajde nic.
Nicmene, jakmile vite, ze hledate Monipress, je zajimave podivat se na jeho
minulost. Monipress byl zalozen 3.11.1993 jako zivnost. Pokud byste podle jmena
firmy soudil, ze se zabyva tiskarstvim, jste vedle. Jako predmet cinnosti ma
zaregistrovano "zprostredkovani velkoobchodu".
Ostatne to jmeno je zajimave samo o sobe: zivnostnik smi pouzivat podle zakona
jen sve jmeno a predmet cinnosti. V nasem pripade tedy "Monika Altmanova,
zprostredkovani velkoobchodu". Jak je mozne, ze takove jmeno vubec proslo na
urade?
I udany predmet cinnosti je zajimavy. Nedovedu si predstavit, co se pod nim
skryva. Vsichni obchodnici, ktere znam, si totiz sve kontaky hledaji vicemene
sami, od toho jsou obchodnici a to je take zivi. Jedinou vyjimkou jsou kontakty
do zahranici, tam maji agentury urcity vyznam. Ze by slo o zprostredkovani
statnich zakazek? Ale to je, vyslovne upozornuji, jen muj dohad.
A jeste neco: ono neni tak snadne se dovtipit, ze hledate Monipress (pokud uz to
nevite z Mlade fronty). Kdyz v telefonnim seznamu firem zadate heslo "moni"
najdete vsechno, pocinaje cukrarnou Monika a konce monitoringem odpadnich vod,
ale Monipress nikde.
Heslo Monipress pochopitelne nezna ani vyhledavac Kompas.
Nechapu. Ocekaval bych, ze zprostredkovatelska firma o sobe bude davat vedet na
vsechny strany.
Ted, kdybych chtel sluzeb Monipressu vyuzit a nejaky ten
velkoobchod si nechat zprostredkovat, tak snad abych se obratil na pana
Kotrbu...
Takze si to shrnme: mezi 3.11.1993 a 23.3.1996 mohl byt Stepan Kotrba nanejvyse
zamestnancem firmy s ne prilis urcitym predmetem cinnosti, nazvem, ktery na prvni
pohled nesouvisi s udavanym predmetem cinnosti a telefonem, co ho nenajdete v
seznamu. Od 23.3.1996 DODNES (!!!) je tato firma s.r.o. a pan Kotrba je radnym
spolecnikem. V kvetnu 1996 ji udajne opustil.
Co to vlastne znamena, ze ji
"opustil"? Prodal podil? Odmita prevzit podily na hospodareni spolecnosti?
zdravi a hezky den preje
Ferdinand
K diskusi o změně ústavy
V nedávné době probíhala v českých mediích diskuse na téma změny ústavy, vyvolaná snahou vládních
stran o změnu volebního systému a omezení pravomocí presidenta. Jde o velmi průhledné účelové
návrhy, motivované snahou o pevnější zajištění pozic, zakopání se v takto opevněných zákopech a
pokud možno nejdelší setrvání u moci.
Domnívám se, že česká ústava sice nutně potřebuje úpravu, nikoli však tohoto druhu. Příznačné pro
české politiky je to, že se nezabývají návrhy na skutečně podstatné věci.
Především je nutno stylizovat ústavu tak, aby se neodkazovala na jiné dokumenty. Ústava je
základním zákonem a jakékoliv odkazy na jiné zákony v ní nemají místo. Zkuste si spočítat,
kolikrát se v současném textu vyskytují fráze "podrobnosti stanoví zákon", "bude upraveno
zákonem", "zákon stanoví" atd. Jenom výraz "stanoví zákon" se v textu nachází 11 x.
Takovéto odkazy jsou zcela zbytečné - nic neřeší a jsou pouhým alibismem. Navíc se tak
dochází k úplným absurdnostem hodným Kocourkova - viz článek 52: "K platnosti zákona je
třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zákon." Předchozí věta silně připomíná
povídkovou sentenci Jaroslava Haška "Solnohrad je hlavní město Solnohrad". Na téma ústavy
jsem četl velmi dobrou úvahu, která rovněž zdůrazňovala nutnost jejího obecného zakotvení v
myslích občanů podobně, jako se to děje v USA - tam se ústava vyučuje na základních
školách. Obávám se, že ústava ČR tak, jak je nyní koncipována, by spíše našim dětem mohla
způsobit trvalou újmu na duševním zdraví.
Dále by mělo dojít ke úplnému oddělení tří základních složek moci (zákonodárné, soudní a
výkonné) tak, aby se vyloučily možné střety zájmů. To znamená, že nadále by nemělo být
umožněno, aby jedna osoba vykonávala jak funkci zákonodárnou (jako člen parlamentu /
senátu) a zároveň zastupovala moc výkonnou (jako člen vlády - předseda / místopředseda /
ministr).
Na závěr si nemohu odpustit citovat 2. odstavec článku 2: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid
vykonává státní moc přímo." Tady je nutno podtrhnout slovo "může" - to znamená, že nemusí.
Vzpomeňte si, jak dlouho trvá boj o referendum - kolikrát od vzniku ústavy v roce 1992 byl podán
návrh zákona o referendu. Až doposud byl vždy zablokován, především poslanci z řad ODS. Troufám si
tvrdit, že tato strana a především její předseda pan Václav Klaus jsou v současné podobě hlavní
překážkou jakýchkoliv dalších změn k lepšímu.
Páně Kudláčkova nabídnutá částka 5 milionů korun je ještě velmi mírným stimulem - škody způsobené
výše jmenovaným panem předsedou ODS ať už přímo (to znamená tím, jak jednal) nebo nepřímo (to jest
že nejednal, když měl jednat) již mnohonásobně přesáhly sumu pěti milionů korun.
O obviňování ze "škůdců"
Ivanu Hoffmanovi
Vazeny pane,
mate pravdu, ze vinik prestoupivsi zakon nema pravo odvolavat se na
zpusob, kterym se o jeho prestoupeni dovedela verejnost, policie,
bezpecnostni organy apod., pokud je obvineni opravnene.
Na druhe strane
zpusob, jakym se u nas objevuji ZPRAVIDLA politicke afery svedci o tom, ze v
nasi spolecnosti neprestaly fungovat spusoby ovladani lidi prostřednictvím vydírání různými StB-ackymi typy a podzemnimi mafiemi, at je to BIS,
soukrome agentury ci jednotlivci.
Pokud seriozni instituce zjisti prestoupeni zakona (ci vseobecne
respektovane moralky apod.), vyrukuje se zjistenou skutecnosti hned nebo ji instituce
nepovazuje za dulezitou a necha ji byt.
Naopak vyderac si takovou informaci
peclive zaznamena a vytahne ji az tehdy, kdy se to hodi, pripadne pokud
vinik nesplni jeho pozadavky.
Neni to nic noveho, metoda byla typicka napr.
pro francouzskeho ministra vnitra Foucheho, ktery takto prezil ve funkci
monarchii Ludvika XVI, francouzskou revoluci, Napoleona a padl az za vlady
restaurovane monarchie, kdy jeho metody konecne narazily na urcite pozadavky
moralnosti v politice. Jednotlive se takove pripady tezko identifikuji, ale
pokud ve spolecnosti propuka rada afer tak, jak je vidime v soucasnosti,
potom je to dukazem, ze podobne metody u nas vladnou.
Bohuzel, na zaklade podobnych "statistickych" analyz muzete overit, ze
urcity styl prace typicky, ale nemuzete dokazat jejich pouziti v
jednotlivych pripadech. Presto zde plati obecne pravidlo: infornace o
urŤitťm subjektu vypovida zpravidla vice o jejim puvodci nez onom subjektu
(v tomto pripade obvinenem). A pokud z urcitych kruhu vychazi casto obvineni
v podobnem stylu, napovida to mnoho o stylu jejich prace.
V tomto smyslu lze afery typu mobilnich telefonu v CSSD, benzinovych
karet apod. pokladat za prkotiny, prestoze to samozrejme nesnima vinu z
jejich puvodcu. Nejde jen o zpusobenou financni ztratu - napr. danovy unik -
napr. v pripade Chemapolu by asi vcasne pouziti informace pred volbami
ovlivnilo volebni vysledky. Ovsem vyderac (potencialne, na prime obvineni mi
chybi dulaz) vytahne takovou iinformaci az tehdy, kdyz urcity subjekt
prestane byt poslusny.
Zaverem lze snad doporucit, aby verejnost uvazila svou duveru k
puvodcum podobnych informaci, pokud jejich pouziti naznacuje castejsi
pouziti podobnych vyderacskych metod. Samozrejme, pokud je puvodce znam. Ja
uz jsem si takove zavery o nekterych subjektech ucinil davno.
Jiří Soler
Pravicové Lidové noviny a sociální situace v České republice
aneb kdo je v Čechách sociální případ hodný pozornosti, a
kdy se deregulace stává zdražením
V současné době hýbe veřejností dramatický nárůst počtu zaměstnanců, kteří nedostávají pravidelně svoji výplatu. Jejich
počet podle některých údajů dosáhl čísla 100 000. Také Lidové noviny se rozhodly věnovat tomuto problému pozornost a
zveřejnily na 21.09.1999 na třetí straně listu několik analýz a článků.
Pravicovému čtenáři by asi neměl uniknout článek: "Kvůli ČKD se stydím za to, že jsem chlap." Zde LN prezentují
případ asi padesátiletého rentgenového svářeče, který si oprávněně stěžuje, že neobdržel tříměsíční výplatu ve výši
50000,- Kč.
To je jen tak mimochodem vysoce nadprůměrný výdělek (16 666,- netto měsíčně) a vyšší příjem než
například příjem vysokoškolského profesora. Tento muž se nám svěřuje:
"Chtělo by to vzít klackem a řezat to. Od
tohohle podniku jít na vládu a mydlit každýho."
Dále sděluje: "- tak sem přijdu s puškou a vezmu to od generálního
ředitele" a dále: "Už nemám žádné rezervy."
Není mi zcela jasné, proč dávají LN prostor tomuto svobodnému jednotlivci,
zaměstnanci soukromého podniku s vysoce nadprůměrným příjmem, který si chce svoji mzdu vydobýt se zbraní v ruce.
Jistě má na mzdu právo, to je fakt. Otázkou zůstává, proč se tento člověk nedokáže uživit se 150 000,- Kč na rok.
Čemu se
diví, v tržní ekonomice podniky bankrotují, a pokud mu zaměstnavatel neplatí, at si najde práci jinou, a nebo požádá o
podporu.
Proč mu vláda má platit? Chápal bych, kdyby zde LN prezentovaly případ zdravotně postiženého
zaměstnance s podprůměrnou mzdou - ten je v tomto případě ve skutečných potížích.
Manipulace LN: "Dramatické zvýšení cen energie"
Dalším článkem hodným zaznamenání je analýza ekonomického experta LN Roberta Zelenky:"Během zimy zřejmě
dramaticky vzrostou náklady na topení."
Čtenáři LN si jistě dobře vzpomenou na situaci v roce 1998, kdy nás komentátoři LN varovali před nebezpečím
zastavení nutných deregulací energií v případě, že se dostane k moci sociální demokracie.
LN podporovaly nutnost
zvýšení (promiňte deregulaci) cen energií řádově o desítky procent (např. 40% v případě tepelné energie používané pro
vytápění paneláků), které občanům ČR připravila Tošovského vláda.
Deregulace byly prý nezbytně nutné pro vstup ČR do EU. Co se ale stalo po roce a půl. Sociálně demokratická vláda opravdu nezdražila v roce 1999 ani "teplo", ani
elektrickou energii ani zemní plyn.
Tato vláda chce zvýšit ceny zemního plynu a elektrické energie od ledna 2000 o 15%.
A tu z neznámého důvodu se pro LN tato "deregulace" stává dramatickým zvýšením.
Domnívám se, že občan který přežil
zdražování za předchozích pravicových vlád, přežije i toto dramatické zvýšení cen a to už i proto, že inflace za rok 1999
bude asi 2.2% a za rok 2000 asi 4.2% viz odhad ČSÚ.
Závěrem se pokusím odpovědět na otázky vznesené v úvodu - a upozorňuji, že jde pouze o domněnku.
Sociálním
případem hodným prezentace je pro LN zřejmě člověk s ročním nadprůměrným příjmem (a z Prahy) - tedy s největší
pravděpodobností volič pravice.
Nu a deregulace se stává dramatickým zdražením, když ji provádí vláda, které LN
"nefandí".
O právních zdech kolem plotozdi v Matiční uličce
František Roček
Jak jsem uvedl v úterních BL, pan P. Uhl horlil, že nemají neštěmičtí právo plotozeď postrčit do fáze ďoubání základů a následného stavění.
Jaká je realita?
Začneme tím, že popíšeme, kterak přednosta okresního úřadu zasahuje na rozkaz vládních superúředníků:
Přednosta Okresního úřadu v Ústí nad Labem doručil dne 30. 6. 1999 starostovi Ústí nad Labem - Neštěmice dopis, v němž ho informuje o pozastavení usnesení zastupitelstva o stavebních úpravách v Matiční ulici.
Dopis je pozoruhodný tím, že neobsahuje žádné konkrétní zdůvodnění tohoto kroku.
Zde je kompletní text dopisu přednosty neštěmickému starostovi:
"Na základě zmocnění obsaženého v ustanovení 62 odstavec 4 zákona č. 367-19990 Sb. o obcích, v platném znění, pozastavuje Okresní úřad Ústí nad Labem výkon usnesení zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Neštěmice č. Z/69/98 ze dne 15. 9. 1998, kterým zastupitelstvo vyslovilo "souhlas s realizací stavebních úprav v ulici Matiční ve smyslu důvodové zprávy."
Podle ustanovení §62 odstavec 4 zákona o obcích okresní úřad "pozastaví výkon takového rozhodnutí a věc předloží k rozhodnutí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR."
Rozhodnutí zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Neštěmice č. Z/69/98 ze dne 15. 9. 1998, kterým zastupitelstvo vyslovilo "souhlas s realizací stavebních úprav v ulici Matiční ve smyslu důvodové zprávy" bylo shledáno v rozporu s článkem 10 odstavec 1 Listiny základních lidských práv a svobod a proto je namístě postup dle §62 odstavce 1 a 4 zákona o obcích.
Věc bude předložena Okresním úřadem Ústí nad Labem do 30 dnů od pozastavení výkonu rozhodnutí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k rozhodnutí.
Ing. Leoš Nergl
přednosta Okresního úřadu Ústí nad Labem
V Ústí nad Labem dne 29. června 1999
Právní otazníky
V dopisu je uvedeno, že pozastavení usnesení zastupitelstva o stavebních úpravách v Matiční ulici bylo učiněno proto, že zastupitelé postupovali v rozporu s článkem 10 odstavec 1 Listiny základních lidských práv a svobod. Nikdo se ale v dopisu nedočteme, proč je rozhodnutí zastupitelů v rozporu s lidskými právy!
Naprostá absence zdůvodnění přednostova kroku je logická, protože právní důvod k tomuto rozhodnutí neexistuje. Plot Listinu lidských práv ničím neporušuje. A proto důvod nemohl být ani popsán.
Jediným zdůvodněním je princip "královského rozhodnutí". Tzn. rozhodnutí moci (v tomto případě vlády) na základě úvahy nejvyššího majestátu (v tomto případě ne z vůle boží, ale potvrzením legitimity vlády Parlamentem ČR). Tento postup je více než pozoruhodný...
Proto, že chybí zdůvodnění výše popsaného pozastavení usnesení zastupitelstva Ústí nad Labem - Neštěmice, není obci - vlastníkovi pozemku a staveb na něm se nacházejícím - známo, že by se dopustil porušení zákona. Stavba proto mohla pokračovat.
Důležité je, že vlastník, tedy obec, souhlasí se stavebními úpravami na svém majetku. Výkon vlastnického práva je právem ustavním.
Nikdo neštěmickým radním nesdělil, v čem by rozhodnutí obce získat majetek zhotovením plotu mělo ohrozit něčí osobní čest, důstojnost, dobré jméno či dobrou pověst. Rozhodnutí bez zdůvodnění není rozhodnutí, ale diktát.
O obecním kozlu a právu
Ještě razantněji se vyjádřil v rozhovoru "Mám pocit, že všichni zešíleli" v deníku Slovo dne 23. 6. 1999 advokát Tomáš Sokol.
V rozhovoru se píše:
(otázka:) "Zeď v Matiční ulici nejdříve schválilo neštěmické zastupitelstvo, pak do věci vstoupila vláda, než rozhodnutí místní radnice potvrdili i zastupitelé Ústí nad Labem. Očekává se, že platnost jejich usnesení pozastaví přednosta okresního úřadu a o věci bude hlasovat Parlament. Je to podle vás normální postup?
Mám pocit, že všichni zešíleli. Těžko uvěřit, že si jasno neudělala ani vláda. V případě zdi v Matiční ulici nejde o žádnou vyhlášku, která by se měla rušit dokonce až v Parlamentu. Když se kdokoli rozhodne postavit si zeď na svém pozemku, má pouze ohlašovací povinnost vůči stavebnímu úřadu. U větších stavebních akcí musí žádat o stavební povolení. V tomto případě není stavitelem fyzická, ale právnická osoba, která rozhoduje zastupitelstvem. Jde o to, komu patří pozemek. Vycházejme z toho, že je majetkem Ústí nad Labem. Pokud Ústí souhlasilo s tím, aby si Neštěmice postavily zeď a neštěmičtí radní si to schválili, pak je to jejich interní rozhodnutí.
(otázka:) Debatuje se o tom, zda je rozhodnutí ústavní, či protiústavní...
To je úplně scestné.
(otázka:) Ústavní stížnost by tedy podle vás neuspěla?
Jde o to, proti čemu by směřovala. Kdokoli může bojovat proti výstavbě zdi (nebo něčeho jiného), když má pocit, že to narušuje jeho vlastnictví. Může se například odvolat proti vydání stavebního povolení. Když odvolání nebude vyhověno, můžete stavební povolení napadnout žalobou u krajského soudu. Taková žaloba pak může teoreticky dojít až k Ústavnímu soudu. Ovšem i kdyby Ústavní soud rozhodl, že usnesení, kterým byla stavba zdi schválena, bylo protiústavní, na samotné stavbě zdi to nic nemění. To ostatně říkají i Neštěmičtí, když tvrdí, že budou stejně stavět, protože mají stavební povolení. Tady někteří lidé vůbec neberou v potaz právo. Hovoří se o tom, že přednosta okresního úřadu rozhodnutí pozastaví a předloží Parlamentu. To je holý nesmysl. Poslanci mohou diskutovat, zda Neštěmičtí rozhodli správně, ale mezitím probíhá normální stavební řízení.
(otázka:) Poslanci tedy nebudou mít na výstavbu zdi žádný vliv?
Pokud obec rozhodne, že postaví zeď, vymaluje radnici nebo koupí nové stoly či obecního kozla, nemá jí do toho nikdo co mluvit. Ona pouze vykonává vlastnická práva k pozemku. I když to trochu komplikuje fakt, že Neštěmice jsou správní útvar a pozemky zřejmě fakticky patří Ústí. Je samozřejmě ostudné, že se vše dostalo do této politické roviny.
JOSEF KOUKAL
Právo jako univerzální zbraň
Právo lze chápat jako garanci demokratické společnosti chránící zájmy každého jednotlivce a zároveň jako výsadu a nástroj mocných. Záleží na optimismu čtenáře. Můžeme dlouho polemizovat o příkladech, kdy při aplikaci práva došlo k chybám nebo ke zneužití, ale to neznamená, že právní systém neexistuje a že se civilizovaná společnost nesnaží právo uplatňovat a v jeho hranicích občansky žít. Pod pojmem právo se skrývá velmi rozsáhlý soubor zákonů a podzákonných norem. Vytvářejí skutečnou džungli právních vztahů, ve které se orientují nejzdatněji pouze specialisté. Proto může být právo i diverzní zbraní, nástrojem nátlaku a mlžení, nejen prosazení spravedlnosti.
Právo podobně jako propaganda je univerzální zbraň použitelná kýmkoliv a za jakýmkoli účelem. Záleží na kvalitě právníka, zda se mu úkol, který má pomocí práva uskutečnit povede, s využitím zákonů, realizovat.
Proto i vládní rozhodnutí, že okresní úřad má zamezit stavbě plotu, je snahou pomocí jakýchkoli zákonů zabránit stavbě, pro kterou hlasovali i ústečtí sociální demokraté. Jakýkoli, i formální, nedostatek, nebo podezření, je bobříkem úspěchu, protože hlavním cílem vlády bylo zabránit výstavbě plotu dokud se nesejdou v parlamentu poslanci a nebudou o této drobné stavbě hodiny rokovat...
Vláda svým rozhodnutím chtěla potvrdit před mezinárodnímu organizacemi, že respektuje jejich námitky, a protože nemohla jinak, přesunula zodpovědnost na poslaneckou sněmovnu. Pokud by sněmovna rozhodla, že plot je jenom plot a proti plotu nelze nic namítat, pokud si neštěmická radnice chce někde postavit plot, vláda by byla čistá. Černého plotového Petra by si pro mezinárodní zastánce aktivistů převzal parlament. Kromě toho projednávání plotu z Matiční ulice by bylo vhodnou divadelní kulisou pro mnohé politiky, kteří by se tak mohli opět dostat do médií.
Je to zřejmé i z následujícího postoje:
Uhl i Mlynář si myslí, že stavba v Matiční nemůže pokračovat
PRAHA 6. září (ČTK) - Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl i poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář odmítli tvrzení starosty ústecké městské části Neštěmice Pavla Tošovského, že nenastanou-li "nepředvídatelné okolnosti", bude plot v Matiční ulici stát do konce října. Uhl připomněl, že stavbou plotu by byl porušen zákon.
"Vláda uložila přednostovi úřadu v Ústí, aby pozastavil výkon rozhodnutí o té zdi. On to 29. června udělal," podotkl Uhl. Přednosta okresního úřadu v Ústí nad Labem také koncem srpna odebral stavební povolení. Dodal, že jej zatím nic nepřesvědčilo o tom, aby doporučil kabinetu ČSSD změnit toto stanovisko. Uhl podotkl, že uzamykatelné branky, které neštěmická radnice vydává za ústupek především romským neplatičům nájemného, jsou stále určeny k omezování jejich pohybu.
Také místopředseda Unie svobody a člen bývalé vlády Vladimír Mlynář je přesvědčen, že výstavba plotu nemůže bez stavebního povolení pokračovat...
Okresního úřadu z nouze ctnost
Ke stavbě plotozdi byly již přiváženy první díly a tak přišlo od okresního úřadu druhé zatrhnutí plotozdi. Magistrát města Ústí nad Labem vzhledem k počínání okresního úřadu nechal vypracovat "Stanovisko stavebního odboru Magistrátu města Ústí n. L. k rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí n. L., kanceláře přednosty, ze dne 30. 8. 1999, čj. KP-189/99."
Stanovisko uvádíme v plném znění:
Dne 30. 8. 1999 obdržel Magistrátu města Ústí n. L., primátor Ladislav Hruška, nápravné opatření shora uvedeného čj., kterým Okresní úřad v Ústí n. L. podle zákona č. 367/90 Sb. v platném znění zrušil sdělení vydané stavebním odborem MmÚ (MmÚ - Magistrát města Ústí n. L.). čj. SO/S/2165/98-134/Do3 ze dne 11. 11. 1998.
Stavební odbor MmÚ ve zrušeném sdělení vyslovil souhlas k ohlášení drobné stavby "Oplocení Matiční ulice na parcele č. 97, 99 a 102 v k. ú. Krásné Březno", které učinil Městský obvod Ústí n. - L. - Neštěmice v zastoupení právnické osoby PIP Projekt, s.r.o. v Ústí n. L., U cukrovaru 6.
Stavební odbor MmÚ vychází při výkonu své činnosti ze zákona č. 50/1976 Sb. - stavební zákon a zákona č. 71/1967 Sb. - správní řád. Stavební zákon upravuje v odd. 4 - Povolování staveb, změna staveb a udržovacích prací, což je rozvedeno ve vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Podmínky uvedené v těchto dvou předpisech jsou pro postup ve stavebním řízení závazné a stavební odbor při vydávání rozhodování a stanovisek tyto plně respektuje. Stejně tomu tak bylo i při vydávání souhlasu s ohlášením uvedené drobné stavby. Stavební úřad v souladu s § 57 stavebního zákona a citované vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj převzal písemně ohlášení provedení drobné stavby a přezkoumal, zda toto ohlášení odpovídá uvedeným právním předpisům, zejména § 55 odst.2 písm. a), § 57 stavebního zákona. Náležitosti ohlášení a jeho příloh jsou podrobně uvedeny v § 10 a násl. citované prováděcí vyhlášky. Stavební odbor MmÚ přezkoumal ohlášení a zjistil, že podmínky zde uvedené byly splněny v plném rozsahu. Podle § 57 stavebního zákona je v odst. 1 stavebnímu úřadu dána možnost stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu lze provést jen na základě stavebního povolení. Z uvedeného podání takovýto postup nebyl na místě. Proto stavební odbor MmÚ vyslovil souhlas s ohlášenou drobnou stavbou.
Okresní úřad v Ústí n. L. v nápravném opatření stavebnímu úřadu vytýká, že tento nezkoumal, zda navržená stavba není v rozporu s jinými právními normami, např. zák. č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění v tom ohledu, zda není možný zásah stavby do kořenového systému stromů rostoucích v bezprostřední blízkosti a s Listinou zákl. práv a svobod, vyhlášenou pod č. 2/93 Sb. S tímto stanoviskem SO MmÚ (Stavební odbor MmÚ) se nemůže ztotožnit, neboť před vydáním zrušeného sdělení přezkoumal všechny podmínky uložené mu stavebním zákonem a předpisy navazujícími, zejména vyhl. č. 132/1998 Sb. v § 10 a následujícími. Povinnosti stavebníka v podané ohlášce jsou taxativně vymezeny, tyto byly splněny a nelze proto souhlasit s vytýkanými nedostatky uvedenými v nápravném opatření shora uvedeném. SO MmÚ jednoznačně a rozhodně odmítá důvody uvedené v nápravném opatření a prohlašuje, že podmínky a povinnosti uložené mu stavebním zákonem a předpisy v plném rozsahu splnil. Dále stavební odbor MmÚ upozorňuje, že jeho postavení je dáno zákonem č. 50/1976 Sb. v platném znění, kde v § 117 je vymezeno postavení stavebního úřadu. SO MmÚ je součástí statutárního města - Magistrátu města Ústí n. L. a má postavení orgánu, jemuž jsou jeho úkoly určeny státem cestou zákona. Není orgánem voleným, jak je uvedeno v zákoně o obcích č. 367/90 Sb. v platném znění. Ve struktuře MmÚ - statutárním městě Ústí n. L. má postavení orgánu, který plní úkoly státu a státní správy.
SO MmÚ jak shora uvedeno, přezkoumal podání stavebníka a své stanovisko vyjádřil formou předepsanou stavebním zákonem v § 57 odst. 2 formou s d ě l e n í. Nápravné opatření Okresního úřadu v Ústí n. L. ve svém zrušovacím rozhodnutí se odvolává na ustanovení § 62 odst. 3 zákona o obcích v platném znění, které umožňuje zrušit nesprávné opatření obce. Sdělení stavebního odboru MmÚ ze dne 11. 11. 1998 nelze považovat za opatření jak má na mysli ustanovení § 62 odst. 3 zákona o obcích. SO MmÚ sdělením ze dne 11. 11: 1998 vyjádřil odborné stanovisko a odborné zhodnocení podaného ohlášení. Svým obsahem a významem se vztahuje pouze k jednomu podání konkrétního stavebníka a nemá obecný charakter. Jedná se o sdělení ve stavebním řízení, na což pamatují samostatné stavební předpisy. Podle názoru SO MmÚ nelze toto sdělení posuzovat podle § 62 odst. 3 zákona o obcích a ani s ním nakládat tak, jak to toto ustanovení umožňuje. SO MmÚ se proto od uvedeného nápravného opatření plně distancuje.
Stanovisko a postup SO MmÚ nelze proto zpochybňovat a dokonce rušit podle zákona o obcích, na toto je přesně vymezen stavební zákon s prováděcími předpisy a správní řád. Není proto možno se ztotožnit s nápravným opatřením Okresního úřadu v Ústí n. L. ze dne 30. 8. 1999.
Stavební odbor ve své činnosti při vydávání rozhodnutí a stanovisek nerozhoduje s konečnou platností, ale účastníci řízení mají možnost podle správního řádu podat opravné prostředky a to jak řádné, tj. odvolání, tak žádat o přezkoumání v mimoodvolacím řízení, tímto stát vykonává kontrolní činnost nad postupem stavebního odboru a zjišťuje, aby byla dána možnost jejich přezkoumání. Takto je výrazně a jednoznačně určeno, že činnost stavebních úřadů a jejich kontrola se řídí stavebním zákonem a správním řádem a naproti činnost samosprávných orgánů a orgánů jimi zřízených stát kontroluje cestou zákona o obcích, a to specielně možnostmi uvedenými v § 62 zákona o obcích, což se na stavební odbory jako na orgány státu nevztahuje.
Závěrem je nutno jednoznačně prohlásit, že stavební odbor MmÚ jako stavební úřad vydáním sdělení podle § 57/2 stavebního zákona ze dne 11. 11. 1998 neporušil povinnosti uložené mu správními předpisy a na tomto stanovisku setrvává. Okresní úřad zaměnil pojem sdělení s pojmem opatření, rozhodl o sdělení prostřednictvím zákona o obcích a toto stavební odbor MmÚ plně odmítá.
Vzhledem k celkové situaci lze hodnotit odpor okresního úřadu jako nutnou povinnost vůči vládě, protože do rozhodnutí vlády, aby okresní úřad pozastavil stavbu zdi neshledával okresní úřad důvod, proč by měl odporovat proti výstavbě plotu. O tom svědčí nepřímo i tato pasáž z Uhlova návrhu usnesení vlády z 10. května 1999 zpracovaná Uhlem:
"S přednostou se mi nespolupracovalo dobře proto, že se neztotožňoval s představou vlády, která prohlásila, že "záměr vystavět plot" by mohl "být chápán jako možný zásah do lidských práv, především lidské důstojnosti, rovnosti lidí před zákonem bez ohledu na sociální původ, etnickou příslušnosti či majetek". Přednosta možné porušení Listiny nevidí."
Právní argumentace okresního úřadu proto také vychází z určitých konstrukcí, které jsou těžko obhajitelné, protože právní základ pro takovérozhodnutí neexistuje. To ale není v důsledku podstatné. Rozhodnutí okresního úřadu defacto nemá jiný účel než pozdržet stavbu, vytvářet dočasné právní překážky (než se zjistí, že argumentace okresního úřadu je chybná), ne stavbě zabránit, protože k tomu nemá okresní úřad prostředky. A to na základě staré právní praxe, že i zdržování v právním sporu je formou vítězství...
A co dál?
Právní peripetii jsem uvedl snad dost podrobně proto, abych uvedl jaké "boje" se v konečné fázi řešení plotozdi se vyvrbily. Zbytek je na úsudku čtenářů a tím i čtoucích právníků.
Jestli zeď bude postavena či dostavěna, jestli bude klid či budou demonstrace a létání vyražených zubů, bourání zdi či plotu či jiné laškovnosti, mi je celkem lhostejné. Neboť vše nejhorší, co mohlo stát, se již stalo. Z plotozďového komára se udělal velbloud nejméně se třemi a půl hrby nervozity a osočování. Celá kauza naznačila meze demokratických mechanismů, ale zdůvodnit tento svůj pocit a náhled nemohu v deseti větách. Vrátím se k tomuto v další stati.
Pražské služby nezveřejňují o malešické spalovně úplnou
pravdu
Děti Země v těchto dnech získaly od České inspekce životního prostředí výsledky měření emisí
škodlivin vypouštěných do ovzduší malešickou spalovnou.
"Na základě nově získaných údajů můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že Pražské služby neříkají
veřejnosti o malešické spalovně plnou pravdu. Pro prezentaci vlivu spalovny na čistotu ovzduší si ze dvou linek,
na nichž se měření prováděla, vybraly tu s nižšími hodnotami," komentuje přístup Pražských služeb předseda Dětí Země,
RNDr. Jindřich Petrlík. V některých případech navíc nesouhlasí hodnoty v tabulce zveřejněné Pražskými službami s
výsledky uvedenými v oficiálním protokolu z měření firmy TESO.
Další zavádějící informací, kterou Pražské služby předkládají veřejnosti, je způsob informování o
znečištění ovzduší ze spalovny na Internetu (na adrese: http://www.psluzby.cz/spalov.htm). Téměř vždy
se zde objevuje, že ve všech ohledech jsou dodrženy limity znečišťujících látek. Chybí však údaj, že výstup na webovských
stránkách je v ten daný moment naměřená hodnota, zatímco emisní limity se běžně stanovují v půlhodinových průměrech.
Pokud by Pražské služby zveřejňovaly na Internetu tyto hodnoty, dopadla by spalovna hůře, a to
především s emisemi oxidů dusíku.
Na jedné ze dvou měřených linek činila letos zjištěná hodnota koncentrace dioxinů v kouřových plynech 1,17 ngTEQ/m3
(linka č. 2). Tu Pražské služby zveřejnily. Nepochlubily se však již s tím, že na lince č. 1 byla naměřena hodnota
koncentrace dioxinů 1,59 ngTEQ/m3. Pokud budou v malešické spalovně v provozu stále souběžně jen dvě
linky, pak přispěje ke znečištění ovzduší tento rok 1,5 gramem dioxinů (v přepočtu na toxický
ekvivalent). Zařadí se tak na první místo co do množství dioxinů vyprodukovaných českými
spalovnami (druhá podle dosud známých hodnot vypustí do ovzduší cca 1 gram dioxinů v přepočtu na toxický ekvivalent
=TEQ).
Množství dioxinů, které malešická spalovna vyprodukuje za rok, naplní při použití nového limitu WHO (pro maximální
denní příjem dioxinů člověkem) únosnou dávku pro 14,8 milionu lidí. Nechceme tím samozřejmě říci, že se všechny
dioxiny ze spalovny dostanou nakonec k lidem. Používáme toto porovnání jen pro ilustraci. Rozhodně však nelze problém
bagatelizovat do té míry, jak to činí Pražské služby.
Dioxiny ze spalovny v Malešicích nekončí jenom ve vzduchu. Zachycují se společně s těžkými kovy v
popílku ve filtrech. Ten chtějí Pražské služby zpracovávat do nové umělé hmoty spolu s vytříděným
plastovým odpadem. Toxický odpad by se tak dostal do výrobků jako střešní tašky apod., tedy zcela mimo kontrolu. Na
výstavbu centra na zpracování plastů s popílkem chtějí Pražské služby zahájit stavební řízení (u stavebního úřadu Prahy 15).
Již chtěly podat žádost, aniž by zadaly zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí takové stavby. Ministerstvo
životního prostředí ČR je proto muselo 20. září dopisem upozornit na povinnost posouzení
zamýšleného projektu procesem EIA podle zákona č. 244/92 Sb.
Petici proti drůbežárnám podepsalo téměř 6.000
občanů
Mezioborová pracovní skupiny pro drůbeží velkochovy na Domažlicku, Brůdek 2, 345 06, tel: 0189/77 90 84, 0606/83 99 71 (Jan Rovenský), E-mail:neslepicarnam@atlas.cz
Včera v půl třetí odpoledne byly sekretariátu přednosty Okresního řadu v Domažlicích předány kopie
podpisových archů “Proti výstavbě velkokapacitních drůbežáren v okrese Domažlice". K dnešnímu dni
petici podepsalo 5.819 občanů. V nejbližších týdnech však organizátoři akce očekávají doručení
dalších plných archů. “Předpokládám, že celkový počet podpisů přesáhne šest tisíc, což je na okres
Domažlice skutečně hodně. Druhou várku podpisů předáme panu přednostovi počátkem listopadu,"
uvedl dnes všerubský radní a člen Sdružení proti výstavbě velkokapacitních drůbežáren v okrese
Domažlice Martin Synek.
“Podpisy jsme předávali narychlo, protože až dnes jsme se dozvěděli, že o našem podnětu
k přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o stavbě farmy v Myslívi má okresní úřad rozhodnout do konce
týdne. Chceme úředníkům ukázat, že na naší straně nestojí jen zákon, ale i mínění většiny místních
lidí," doplnil Martin Synek.
Připravil Jan Rovenský
P.S.: Právním důvodům, pro které by mělo být územní rozhodnutí i stavební povolení pro stavbu
drůbežárny v Myslívi zrušeno, se budeme podrobněji věnovat v naší další tiskové zprávě.
Meet me
28. října 1999 - Den československé nezávislosti
V poledne
na Generalnim konzulate Ceske republiky
roh Wilshire a Veteran ve Westwoodu, Kalifornie
...prijdte zapalit svici a uctit pamatku
CESKYCH OBETI NACISMU A KOMUNISMU...
Muzete vyuzit teto prilezitosti a podepsat
dopis VACLAVU HAVLOVI a MADELEINE ALBRIGHTOVE,
v nemz je signatatori zadaji o okamzite,
bezpodminecne a RETROAKTIVNI navraceni
ceskeho obcanstvi, nacisty neb komunisty
zkonfiskovanych majetku, a PRAVA zucastnit
se, i v zahranici, CESKYCH voleb
i CESKYM AMERICANUM v techto ohledech
DISKRIMINOVANYM od roku 1993.
Jirina Fuchsova
Ceska basnirka bez LIDSKYCH PRAV v zemi sveho zrodu, REPUBLICE CESKE, statu, ktery je dnes smluvnim americkym partnerem in NATO.
WE HOLD THESE TRUTHS TO BE SELF-EVIDENT...