Proč si novináři z MfD neověřují informace?
Mrzí mne, když redaktoři (či redaktorky) velkých deníků si nedokáží v
chvatu dne ověřit jim podsunuté informace, se kterými pak operují jako s
fakty. Někteří jiní zase z odpovědi vyjmou jen jednu či dvě věty a
obsah tak zkreslí. Tím je poškozena nejen pověst dotyčného listu a
dotyčného redaktora, ale i etika novinářské práce.
V současné době lze pomocí prostředků dostupných kdekomu s úspěchem
napodobit dokument o čemkoliv. Proto je seriózní si jakékoliv informace
komplexně ověřit přímo u údajného zdroje či při případné publikaci
neověřených či neověřitelných informací toto uvést.
Každý žurnalista by
měl být (tak trochu) analytik a měl by se ptát, komu co slouží, jaké
jsou souvislosti jemu podsouvaných informací. Aby náhodou nenaletěl.
Protože do médií se nedostává jen účelová propaganda, ale i stejně
účelová kontrapropaganda... Účinek je stejný.
Vzhledam k tomu, že se v posledních dnech vyskytl i další případ účelové
manipulace - se jmény členů komise (k tomu dopis šéfredaktorovi
MfD), považujeme toto za unfair postup ze strany několika žurnalistů.
V rozvoji a liberalizaci českého telekomunikačního trhu i rozvoji
informačních technologií vidíme jednu z velkých možností i příležitostí
pro budoucí českou ekonomiku.
V současné době dochází k formulování řady strategických programových
dokumentů a na ně navazujících zákonů. (Státní telekomunikační politika,
zákon o telekomunikacích, zákon o elektronickém podpisu, zákon o ochraně
údajů...).
Řadě jednotlivců se může nelíbit koncepce veřejně dostupné a
státem garantované informovanosti tak, jak byla například už částečně
realizována v internetové verzi ARES - registru podnikajících osob,
registru ukradených automobilů, či v budoucnu zveřejněných údajích o
nemovitostech a pozemcích, normách ČN i EN.
Odborná pracovní skupina ČSSD pro telekomunikace a informatiku napomáhá
všem těmto snahám a chce dosáhnout toho, aby se informační technologie
staly samozřejmostí při styku občana a státu, aby veškeré veřejné
informace státu byly všeobecně dostupné a aby občan přitom nemusel
platit dvakrát za totéž.
Jednou ve formě daní za pořízení informace
státem a podruhé tehdy, když bude chtít tyto informace kvalifikovaně
použít.
Dotýkáme se touto snahou nejen ekonomických zájmů privátních firem,
které dnes na státních informacích vydělávají, dotýkáme se i zájmů těch
osob, které nechtějí, aby kdokoliv věděl o jejich aktivitách a dosavadní
chaos a obtížná dostupnost informací jim vyhovovala.
Metody, které mohou tito lidé používat, jsou různé...
Prosím proto své kolegy novináře, aby si poznamenali do svých adresářů
e-maily, kontaktní adresy a telefony na mne i J. Kofránka pro případné
ověření dalších možných dezinformací, které se mohou v budoucnu
vyskytnout.
Nevidím jediný důvod z naší strany se bránit jakékoliv
verifikaci údajů či poskytnutí podrobností, bude li to možné.
Budu jen
rád, pokud budeme moci přispět k objektivní informovanosti o činnostech,
které se komise opravdu týkají a které komise opravdu řeší.
Děkuji všem za moudrost a pochopení.
Štěpán Kotrba
člen odborné pracovní skupiny ČSSD pro telekomunikace a informatiku
člen Syndikátu novinářů
šéfredaktor
nezávislého měsíčníku pro politiku
Pražský Demokrat
kotrba@oasanet.cz
MUDr. Jiří Kofránek, CSc.
předseda odborné pracovní skupiny ČSSD pro telekomunikace a informatiku
kofranek@cesnet.cz
Telekomunikační komise ČSSD odmítá spojitost s hospodařením ÚSIS
Zprávu ČTK jako podklad pro svou argumentaci poslal Britským listům Štěpán Kotrba.
PRAHA 4. října (ČTK) - Členové telekomunikační komise ČSSD odmítají
odpovědnost za praktiky Úřadu pro státní informační systém (ÚSIS), který
údajně přiděloval veřejné zakázky na řešení takzvaného počítačového
problému
roku 2000 firmám blízkým členům komise.
Ti to popírají a od šéfa ÚSIS
Karla
Berky budou zřejmě na nejbližším zasedání komise žádat vysvětlení
sporných
příkladů hospodaření úřadu, řekl dnes ČTK člen komise Štěpán Kotrba.
Má prý k dispozici zprávu o interním šetření v úřadu s případy, kdy
ÚSIS
nakládal se státními financemi nehospodárně nebo nezákonně, například
tím,
že nevypsal výběrové řízení na státní zakázku. "Věřme tomu, že nám pan
Berka
poskytne přijatelné vysvětlení," řekl Kotrba.
Popřel, že by byl ve spojení s firmou Monipress, které měl ÚSIS
vyplatit
nepřiměřených 98.000 korun za tisk brožurek. Monipress prý Kotrba
opustil v
květnu 1996. "Co já vím, tak (částka) vyplacena byla a byla vyplacena
řada
dalších částek, ale to vypovídá o diletantismu úředníků pro ÚSIS," dodal
Kotrba, který hodlá žádat Berku o vysvětlení na nejbližší schůzi komise.
Také šéf komise Jiří Kofránek popřel, že by její členové
doporučovali
úřadu kandidáty na veřejné zakázky. "Naše komise nikdy neměla nic
společného
se zadáváním a vyhodnocováním státních zakázek, to je věc příslušných
exekutivních orgánů. V životě jsem do výběru zakázek nemluvil," řekl
Kofránek ČTK. "Podílíme se na tom, abychom zprostředkovali kontakt
exekutivních orgánů naší strany s odbornou veřejností," prohlásil a
dodal,
že komise zpracovává pro ČSSD koncepční a strategické materiály.
Deník Mladá fronta Dnes uvedl, že díky doporučení dalšího člena
komise
Williama Peška dostal státní zakázku bez výběrového řízení podnikatel
Ivo
Slavík.
"Protože jsem byl dotázán, zda nějakou firmu v nějaké dané
oblasti
neznám, tak jsem pouze sdělil, že znám. Jak se s ní domluví kdokoli, to
záleželo na ÚSIS," řekl Pešek ČTK. "Neměl jsem žádné společné věci s
žádnými
zakázkami, které byly potom dál," dodal.
Své počínání nepovažuje za nezákonné. "Když potřebují kdekoli ve
státní
správě nějakou firmu, nesáhnou do telefonního seznamu a nebudou jednat
ad
hoc, ale shání firmu, kterou mají doporučenou nebo na kterou mají dobré
reference," soudí Pešek.
Podle členů komise se v úřadu rozhořely vnitřní spory; medializace
záležitosti některým pracovníkům údajně vyhovuje, a proto se snaží
dostat na
veřejnost interní dokumenty úřadu.
Berku dnes ČTK nezastihla. Podle jeho sekretariátu dnes šéf ÚSIS v
úřadě
chyběl kvůli vážným rodinným záležitostem.
Denisa Svobodníková mhm vb
Kdo je Vladimír Alexandrovič Gusinskij
(Gusinskij v minulých dnech zakoupil 17,5 procenta mediálního podniku CME, který vlastní televizi Nova, nikoliv však licenci na její vysílání.)
Vladimír Alexandrovič Gusinskij se narodil v roce 1952 v Moskvě. V letech 1969 - 1973 studoval na Gubkinově ústavu petrochemického a plynárenského průmyslu. Povinnou vojenskou službu zahájil v roce 1973. Po návratu z armády studoval na režisérské fakultě Lunačarského státního divadelně uměleckého ústavu (GITIS). Absolvoval v roce 1981.
Po absolutoriu v ústavu GITIS byl režisérem v celé řadě divadel v Ruské federaci, režíroval inscenace na mezinárodním mládežnickém a studentském festivalo v Moskvě, byl hlavním ředitelem moskevského kulturního programu Her dobré vůle.
V roce 1988 založil Gusinskij informační a poradenské družstvo INFEX a stal se jeho ředitelem.
V roce 1989 vytvořil Gusinskij ve spolupráci se známou americkou poradenskou firmou Arnold and Porter joint venture "Most" a stal se v tomto podniku generálním ředitelem.
V roce 1991 byla založena banka Most-Bank a v roce 1992 založil Gusinskij holdingovou skupinu Most Group bez zahraniční kapitálové účasti. Od té doby až do začátku roku 1997 byl Gusinskij generálním ředitelem Most Group a Most Banky.
V roce 1993 zaregistrovala skupina Most Group list Segodňa a televizní stanici NTV.
Začátkem roku 1997 byla založena společnost Media Most. Sdělovací prostředky, které doposud vlastnila skupina Most Group, byly přesunuty do společnosti Media Most.
Gusinskij opustil funkce ředitelů Most Group a Most Banky a stal se šéfem uzavřené akciové společnosti Media Most. Je to nyní největší ruský nevládní mediální holding, který vlastní celostátní televizní stanici NTV, satelitní televizní systém NTV-plus (s 23 okruhy), regionální televizní sít TNT, rozhlasovou stanici "Moscow Echo", nakladatelství "Sedm dní", které vydává stejnojmenný týdenní televizní program, deník Segodňa, ve spolupráci s časopisem Newsweek politický a veřejný zpravodajský týdeník Itogi a ilustrovaný měsíčník Karavana příběhů. Media Most vlastní celou řadu dalších firem, které se zabývají výrobou filmů a videopořadů a filmovou distribucí.
Gusinskij je předsedou Ruského židovského kongresu.
V roce 1994 mu byl dekretem ruského prezidenta udělen Řád lidového přátelství.
Gusinskij také obdržel francouzský řád kultury a literatury za dílo v oblasti kultury a literatury. Je ženatý a má tři syny. Ve volném čase hraje tenis.
Apokalyptická vize světa Marka Houši:
Mají Rusové zájem šířit svou propagandu v ČR?
Jiste, je to jen recnicka otazka. Odpoved zni:
Ano, maji!
V otázce Milana Šmída ale tusim klise, kterym jako by hazel vsechny Rusy do
jednoho, rudeho, pytle.
Zaprve, Rusko je sice stale nejvlivnejsi cast byvaleho Svazu, ale
komunisticka ideologie uz od nej nehrozi.
Zadruhe, Rusko je rozdeleno na nekolik taboru, rozlozenych kolem center
moci, statni a hospodarske. Dnesni rusti velkopodnikatele nechteji
rozsirovat vliv ideologický, ale svuj hospodarsky vliv.
Ideologie je pro ne
jen jednim z nastroju. Nemaji vlastni ambice sirit jakoukoliv spolecenskou
ideologii. Snad jen jako obchod s domacimi politiky (v rusku ma vetsinu
Komunisticka strana, ktera by ale nejspis vladla socialisticky), ale to ted
nemohu dale rozvadet.
Expanze hospodarsky silnych subjektu do okolnich zemi je normalni.
Podivejte
se na americke nebo nemecke firmy. Rusum v ni ale brani averze obyvatelstva
vuci cemukoliv ruskemu.
Takze jak se ji zbavit?
Podilet na vlastnictvi jednoho z nejmocnejsich propagandistickych nastroju
dnesni doby, televizi, by nemuselo byt spatne!
Pro zacatek se da alespon doporucovat, co se nehodi vysilat. A jednou treba
bude mozne i planovat co se vysilat ma ...
Navic se Ceska tento problem zase tolik netyka. TV Nova je pro starou CME
navzdy ztracena. Vymahani jejich naroku od CET21 bude trvat jeste radu
mesicu, a mezi tim jeji zdejsi investice ztrati svou hodnotu, vyprsi
vysilaci prava na filmy a bude je treba se ztratou obnovit atd. Mezitim se
rozjede kabelove vysilani, rozsiri se internet, DVD, proste svet zabavy a
reklamy se posune jinam.
Vyvoj by snad mohla pomoci akcelerovat nova CME. Kdyz se lide stojici za TV
Nova nemohli domluvit s lidmi ze stare CME, treba se domluvi s temi z nove?
Ale kdo vi, mozna ma rusky investor jenom chut spekulovat se svym podilem.
Mozna ho proste ziskal vymenou za podil v nejakych svych ruskych mediich a
nema zadne zamery.
Je pravda, že v Rusku siri majitele televizi ideologicky obsah urcite strany vymenou za
jeji politicky vliv. Ktery vymenuji za mistni hospodarske vyhody. Ale to je
lokalni deni. Na vychodni Evropu se tyto obchody nevztahuji.
Hrozba ruskych majitelu medii ve vychodni Evrope nespociva v sireni
ideologie, ale v dalsim omezovani svobody techto medii !
Hrozba medii by nebyla takova, kdyby jejich vlastnictvi nebylo tak
exkluzivni zalezitosti. Dokud je vydavani vlastniho media omezeno technicky
(omezeny pocet vysilacich okruhu, protoze se vysila terestricky a ne
digitalne) i investicni narocnosti, potud budou mit media koncentrovany
vliv- protoze je jich malo na mnoho divaku- a potud bude hrozit snaha
zneuzivat tato media.
Internet a digitalni vysilani slibuje vice rozdrobit pozornost divaku, a tak
i omezit dopad medialni manipulace. Manipulaci zakladnich zprav bude branit
take ostrejsi konkurence mezi medii, dana jejich vyssi dostupnosti.
Jedina, ale vyznamna, hrozba plynouci z medii pak uz bude spocivat jen v
jejich exponencialne rostouci stupidite - vyzadovane chudnouci spolecenskou
vetsinou, ktera jedina bude mit dostatek casu se jim venovat.
A tak to pujde se spolecnosti z kopce, dokud neudrzitelne spolecenske pomery
nezmeni nejaka budouci obdoba komunisticke revoluce.
Nezlobte se na me za ten zaver. Myslel jsem to ironicky, ale zni to dost
uveritelne, ze?
Poznámka JČ: Připomínáte mi svou bezmocností, pane Houšo, Jana Jiráka z Rady České televize. Ten si také myslí, že se efektivní regulací nedají přimět televizní stanice, aby vysílaly kvalitní pořady a objektivní, nezmanipulované, kritické zpravodajství a poraženecky doporučuje - ač má dohlížet na ČT - aby lidi raději rozšiřovali samizdat. - Ale je to výlučně český, nebo možná snad postkomunistický jev. Jinde lidé tak pesimističtí jako Jirák holt nejsou.
Major Zeman: Poučení pro českou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání
Vážený pán Čulík.
Vo predvčerajších BL ste uverejnili Váš názor na vysielanie seriálu "30 případů
majora Zemana" (článok: "Co je horší: Čepice .....). Potešilo ma, že Vaše
stanovisko je velmi blízke mojmu (viď. ďalší text).
Neviem, či je v Čechách známe, že vysielanie tohoto seriálu v ČT našlo odozvu aj
na Slovensku. Konkrétne v denníku SME vyšiel dňa 17.9.1999 článok pána Beblavého
s názvom "Dva osudy majora Zemana". Dotyčný pán v ňom porovnáva (prevažne)
negatívnu reakciu českej verejnosti na jeho vysielanie na ČT1 s velmi vlažným
postojom slovenských občanov k jeho odvysielaniu na súkromnej TV Markíza v
minulom roku. Vyvodzuje z toho záver, že najmä slovenská intelektuálna špička je
málo občiansky angažovaná, pretože neprotestovala proti jeho uvedeniu na
televízne obrazovky.
Možno Vás bude zaujímať moja reakcia na tento článok, ktorú som poslal mailom p.
Beblavému. Podstatnú časť z tohoto mailu prikladám.
Vážená redakcia.
Dňa 17.9.1999 ste uverejnili článok "Dva osudy majora Zemana". K inkriminovanému
materiálu mám tieto pripomienky:
1. Predovšetkým je obrovský rozdiel, či seriál vysiela verejnoprávna TV,
financovaná z našich daní a koncesionárskych poplatkov, alebo súkromná
televízia. V tomto kontexte považujem porovnanie reakcií slovenskej a českej
verejnosti, ktoré uskutočnil p. Beblavý za nekorektné.
2. Snaha zablokovať odvysielanie seriálu mi silne pripomína cenzúru.
Vysvetlovacia kampaň ČT zase praktiky prednovembrovej televízie, kedy pred
začiatkom vysielania západného filmu musela hlásatelka (dnes moderátorka)
upozorniť, v čom daný film poukazuje na chyby kapitalizmu, alebo aspoň ktorý z
účinkujúcich hercov je pokrokový. Nakoniec už v českom filme "Vesničko má
středisková", natočenom za totality, boli tieto obyčaje zosmiešnené v scéne,
keď sa syn pýta otca, či už nastavili zrkadlo.
3. V nadväznosti na bod 2. si treba položiť otázku, či ludia presadzujúci zákaz
vysielania, alebo vysvetlujúce debaty, neurážajú divákov. Ich snahy totiž
nemožno interpretovať ináč, ako podceňovania schopnosti občana vytvoriť si
vlastný úsudok o kvalite vysielaného materiálu.
4. Drvivá väčšina filmov natočených pred novemrom 1989 viac, alebo menej
propaguje socializmus. Ak by sme prijali zásadu, že takéto filmy nepatria na
obrazovku (a snažili sme sa ju presadiť aj pre súkromné stanice), dostaneme sa
do situácie nie nepodobnej stavu, keď za komunizmu utiekol nejaký herec na Západ
(Landovský, Kukura, Matuška, ....) a boli zakázané všetky filmy, v ktorých
dotyčný vystupoval. Nechce sa mi ani domýšlať všetky dopady takéhoto postupu.
Takže aký je moj názor na tento problém? Ktorýsi antický filozóf vyjadril názor,
že prvý cudzí jazyk, ktorý sa má človek naučiť je reč nepriatela. V tomto
kontexte sa može odvysielanie seriálu 30 prípadov mjr. Zemana pozitívne, lebo v
očiach každého mysliaceho človeka diskredituje minulý režim. Argument, že tým
ostatným može poškodiť je síce pravdivý, ale okamžite si musíme položiť otázku,
či iné v súčasnosti vysielané programy sú neškodné? Lebo násilie, vraždy a
postelové scény, ktorými oplýva najmä americká produkcia, páchajú podla mňa
najmä na mladých luďoch ovela väčšie škody, ako celá rota majorov Zemanov.
S pozdravom
Vladimír Durec
Jak je to s operujícími lékaři po nočních službách
Jako doktor bych rad zareagoval na clanek pana Krejcirika.
Nejde o nejaky kohesni text, spise jde o par myslenek, ktere me
napadly pri cteni clanku p. Krejcirika.
Odměna za služby
K tomu bych zkusil vysvetlit, ze odmena za sluzbu lekare se
sklada ze dvou slozek.
1/ mzda za praci prescas (to kdyz lekar pracuje)
2/ odmena za cekani na praci (to kdyz lekar lezi a diva se
ve sluzbe na televizi), coz je castka radove v jednotlivých korunach - coz je
opravdu minimalni.
Ve vsech nemocnicich, ve kterych jsem se ja pohyboval (ja oeracni
obor nedelam) bylo naprosto bezne a normalni, kdyz lekar po nocni
sluzbe operuje, ze se nad tim nikdo nepozastavoval.
Jeste k tem sluzbam. Tento patek, sobotu, nedeli jsem slouzil.
V
praxi to znamena, ze z domova jsem odesel v patek 6.30 rano a vratil
jsem se v pondeli (po absolvovani bezne pondelni pracovni doby a
naplne) v 16.00. Sami si muzete spocitat, koik je to hodin. I
kdybych mel celou tu dobu lezet a divat se na televizi, je to dost
unavne
Obvykle slouzime jeden vikend v mesici + 3-4 jednodenní sluzby ve
vsedni den (s tim ze dalsi den po sluzbe normalne pracujeme).
Neco z toho cekam na praci a neco pracuji.
Neodpustim si rypnuti.
Rad bych se zeptal p. Krejcirika, kolik lidi videl umirat? Ja nekolik
desitek (je mi necelých tricet), ne ze bych tak spatne lecil :))), za to
muze muj obor :(.
Nebo kolika lidem rekl (nebo naopak nerekl) o jejich nevylecitelne
nemoci a pak s nimi byl kazdy den az do jejich smrti ?
Kolik videl umirajicich deti ? (ja nastesti zadne :))))
A tom jak dulezity/potrebny je lekar pro pacienty, clovek ktery
zrovna neni pacient nikdy nepochopi. (Syty hladovemu neveri...).
Napada me jedna humorna historka (vtip).
U stolu, kde stoluje nekolik bohatych s nimi sedi i jeden lekar.
Jednomu stravnikovi zaskoci kost, dusi se, nicmene lekar zasahne
a kost odstrani. Vyleceny pacient se pta, co je lekari dluzen. A on
odpovi, at mu da polovinu toho, co mu chtel dat, kdyz se dusil.
Odpovednost lekare za zivoty lidi je v teoretické rovine samozrejme
srovnatelna s ridici vozidel.
V praxi je vsak nesmirne
vystupnovana ve smyslu, kdy casto lekar dela rozhodnuti Ano/Ne,
na kterem zavisi, zda pacient prezije nebo ne. A dela to vedome.
Nehlede na to, jak zde nekdo poznamenal: ridic ridit nemusi, lekar
zachranovat musi.
Nicmene nerad bych to prezentoval jako stezovani si na svoji praci.
Delam ji rad a mam dojem, ze je potrebna. V pocitacove branzi
bych se sice uzivil podstatne lepe, ale srovnatelne uspokojeni z
prace bych asi nemel.
Kdyz bych se na to podival jinak (cimz jak doufam vyprovokuji
diskusi, a asi i par nadavek, na kterou se tesim ).
Nemela by nezdravotnicka verejnost byt zdravotnikum vdecna za
to, ze tvori barieru branici pruniku takovychto hruz (viz vyse) mezi
normalni lidi?
Nemela by nezdravotnicka verejnost byt vdecna lekarum za to, ze
svuj intelekt dali ostatnim k dispozici a pouzivaji ho pri pomoci
pacientum?
Medicinu je schopno vystudovat jen male procento populace (to je
fakt, tim nic nemyslim), nemela by tedy spolecnost byt rada, ze
ono procento je ochotne tu medicinu studovat? (Aniz bych to
myslel elitarsky.)
Na druhou stranu je pravda, se kterou musim naprosto souhlasit,
ze v dnesnim trznim svete je cena prace lekare urcovana trzne a
kdyz se najde dostatecny pocet lekaru, kteri jsou ochotni pracovat
za stavajicich platovych podminek, tak proc by stat, jakozto
monopolni kupujici lekarske pece za jim stanovenych podminek,
mel sam sobe zvysovat cenu prace zdravotniku. To by nebylo trzni.
Ad Jindřich Pařík
Obycejni lide si zaslouzi byt brani jako rukojmi lekaru do te doby,
dokud nepochopi, ze prace lekaru je opravdu malo placena a
nezacnou jim zvyseni platu ze srdce prat. Pak uz se i politicka vule
najde.
To ze lekari maji male platy (tedy jak oni tvrdi ;)))) neni vina politiku, ale verejenho mineni. Takze dokud se to nezmeni, tak se neda nic
delat.
Spoluucastnici verejneho mineni budou rukojmimi ve stavce
lekaru. Ja bych tu stavku chapal jako stavku proti verejnemu mineni :))))).
BTW shodou okolnosti zrovna pri stavce slouzim ;)), a protoze je
stavka, tak celou sluzbu budu lezet a stridave spat a stridave se
divat na TV :)))
BTW2 Neni mi ale jasne co by delal recky konzul s choti na
finskem velvyslanectvi, to jedine ze by tam byli na nejake recepci ?
;).
Mozna by bylo jednodusi na tom finskem velvyslanectvi zajmout
finskeho velvyslance.
Patrick Janicadis
Pozitivní poznámka
Jsou dny, kdy jsme zavaleni tolika pozitivními informacemi, že nevíme ze které se radovat dřív.
Pokud jde o včerejšek, začněme například u lékařů: Po zkušenosti se škodami, které při svém protestu způsobili letoví dispečeři, je třeba zdravotníky ocenit za formu stávky, během které nezatelefonoval na ministerstvo zdravotnictví ani jeden nespokojený pacient.
Ministr Grégr zaslouží uznání za to, že z jednání vlády stáhl svůj návrh, aby čínský velvyslanec obdržel řád Bílého lva. Asi tím odvrátil nebezpečí, že by osobnosti oceněné v minulosti začaly tyto řády vracet.
Od Dagmar Havlové je hezké, že statečně přijala nabídku podělit se o své herecké zkušenosti se studenty režie bez ohledu na riziko, že to bude jízlivě rozmazávat televize Nova.
Také premiér Zeman zaslouží uznání po té, co včera ústeckým politikům věcně, bez emocí vysvětlil, že zeď kterou budují, je zdí mezi námi a Evropou.
Opomenout pak nelze aktivitu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který si svítí na velké ryby. Kromě ČEZu se antimonopolní úřad rozhodl šlapat na paty také supermarketům a to novelou soutěžního zákona, která by měla znemožnit zneužívání ekonomické závislosti. Snad tato novela neskončí ve vládním či parlamentním koši.
Pozitivní informace pak přišla z Liberce, kde naučná výstava obřího hmyzu z Londýnského muzea historie přilákala již čtyřicet tisíc návštěvníků. Ti jsou několikametrovými pohyblivými modely fascinováni stejně, jako lidé, kteří je shlédli ve všech evropských metropolích. Schválně jsem si tuto zprávu z Liberce nechal nakonec. Je dobré vědět, že pokud jde o vztah k naučným exponátům jsme typickými Evropany. Podobně jako Britové, Francouzi či Němci jsme schopni celé hodiny sledovat šestisetnásobně zvětšené zápasící brouky.
Vysílá se ve čtvrtek 7.října ráno.
Stavba v Matiční: dva pohledy a jedna vzpomínka
František Roček
Stavbu zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem chápou romští aktivisté jako "konkrétní a jasný projev perzekuce Romů ze strany státní instituce" a "vědomou a plánovanou eskalaci napětí směřující ke konfrontaci", píše se v denním tisku.
A běžní ústečtí občané, neaktivisté, chápou křížové tažení proti plotu vysokému 1,80 m jako konkrétní a jasný projev povyšování netolerantnosti a porušování sousedských vztahů na právo určité skupiny lidí a rozhodnutí vlády, že okresní úřad má stavbu plotozdi pozastavit, považují za vědomou a plánovanou eskalaci napětí směřující ke konfrontaci, aby se vláda zavděčila pseudohumanistům doma i za hraniční čárou. Každý nechť si vybere, která verze je mu milejší.
Faktem zůstává, že neštěmičtí radní nakonec slevili z 1,80 m vysoké zdi bez prostupu na 1,80 m vysoký plot se dvěma prostupy a jen s uzamykáním po 22. hodině, takže dojde k velké perzekuci těch, kteří budou musejí jít v noci domů brankou za rohem. Tak strašné porušování lidských práv si zaslouží přímo zášť Hospodina!
Za několik let, až hysterie opadne a bude klid, stane se fenomén Matiční ulice zajímavým studijním materiálem o zneužívání lidských práv humanisty - aktivisty, kteří tento cirkus roztočili. Již v květnu 1999 v materiálu pro vládu pan Petr Uhl napsal, že dnes odmítají Romové jakoukoli zeď či plot.
Jako v roce 1995?
A rušení nočního klidu jde dál, plus nějaké to vyhrožování, z čehož nakonec bylo v září trestní oznámení na obyvatele tzv. holobytů. O tom , o co se jedná svědčí mj. toto proroctví tamního obyvatele Jozefa Lacka, který vyhrožoval bouráním plotu: "A taky vezmu večer děti, dáme si ven rádio a uděláme pořádný rámus. Znovu tady bude nepořádek, a ještě horší než dříve.
K tomu lze dodat, že to, čím Lacko vyhrožuje, bylo běžným standardem chování, když jsem o Matiční ulici psal poprvé, již v roce 1995.
Protiprávní?
Za protiprávní označil výstavbu protihlukové zdi v ústecké Matiční ulici i vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. "Okresní úřad letos v červnu pozastavil rozhodnutí neštěmické radnice o stavbě, v srpnu pak přednosta úřadu nařídil, že k zahájení stavby je třeba povolení, které nebylo vydáno," konstatoval Uhl. Podle něj by neštěmická radnice neměla novou zeď stavět, ale vyčkat, jak o věci rozhodně Poslanecká sněmovna.
Ve skutečnosti právníci neshledali jediný důvod, proč by plot neměl být stavěn. Okresní úřad dostal od vlády prostě příkaz, aby jakýmsi právním rozhodnutím pozdržel stavbu plotu, byť s tím, že nakonec se ukáže "právní papír? okresního úřadu jako právně bezcenný. Ale k právním otázkám se vrátím v samostatném článku.