• Ruský mediální magnát koupil 17,5 procent CME (Milan Šmíd)

• Britské školství v krizi, část III.:Politický převrat vytvořil katastrofu ve školství (Guardian)

• Co je horší: major Zeman anebo genitálie v Počasíčku? (Jan Čulík)

• Pohnutá historie mých synů v českých školách: Jsem pro výběrové školství (Oldřich Madera)

• Chirurgové v  ČR mnohdy operují nevyspalí znovu po operaci při noční službě (MUDr. Michal Sojka)

• Česká společnost a Česká televize: Na okraj (major)zemanovské hysterie (Milan Šmíd)

• Debata o drastické situaci v britském školství, část druhá: Krize v britských školách: Zaujatost, která usmrtila sen o rovnosti (Guardian)

• Oldřich Uličný: Zoufalství vystrašeného elitáře (Ondřej Hausenblas)

• Přístup k minulosti: Major Zeman, Rada pro televizní vysílání a komunistické nebezpečí (Jaroslav Plesl)

• Krizi v britských školách způsobuje chudoba (Guardian)

• Česká politika a společnost - vyhlídky do budoucna: Tři Václavové (Andrew Stroehlein)

• Tvorba bohatství: Nová pravidla pro jednotlivce, společnosti a státy (L.C.Thurow, The Atlantic Monthly, přeložil Jiří Zlatuška)

• Čeští intelektuálové a postkomunismus: Opusťte teorie o politické kultuře a dívejte se kolem sebe (Andrew Stroehlein)

• Rasismus v Británii: "Pokud mi někdo nepomůže, zabiju se" (Observer)

• Manželské nevěry Václava Havla: Všechny prezidentovy ženy (Observer)

• Něco osvěty ve věci TV NOVA (Milan Šmíd)

• Výzva těm, kdo jsou přesvědčeni o trvajícím spiknutí komunistů v dnešní ČR: Pošlete prosím - i anonymně - údaje o členech bývalé nomenklatury KSČ, kteří dnes podnikají (Václav Žák)

• Nejenom Praha (Andrew Stroehlein)

• Průzkum sexuálního chování u mladých lidí v České republice: Firma Durex: "České ženy vedou v sexu"

• CME: Češi sledují televizní bitvu (Financial Times)

• Čtení literatury jako proces a zážitek (Ondřej Hausenblas)

• Z nové knihy britského politologa Johna Keana o Havlovi: Václav Havel - politická tragédie v šesti dějstvích (Observer)

• Má česká literatura v dnešní době vůbec nějaký smysl? (Petr A. Bílek, Jan Čulík, Lubomír Machala, Antonín Jelínek a další)

• Ekonom Joseph E. Stiglitz a jeho názory na privatizaci ve východní Evropě: Vzácná shoda názorů - s křížkem po funuse? (Jaroslav Teplý)

• K rozhodování o třetím operátorovi mobilních telefonů v ČR: Den v podniku British Telecom: ČR musí přijmout metody moderního managementu (Jan Čulík)

Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete v tematickém archívu BL. Klikněte tam na heslo "zahranici, Kosovo".

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

Jiří Kofránek

Petr Šabata,

šéfredaktor Mladé fronty Dnes

Vážený pane šéfredaktore,

mrzí mě, že Vás musím upozornit, že v pondělním vydání Vašeho deníku (4.10.1999) redaktoři Jiří Kubík a Jaroslav Kmenta v článku nazvaném: "Počítače 2000: peníze končí u lidí blízkých ČSSD" uvádějí nepravdivé a neověřené údaje, které čerpají z jediného a zřejmě ne zcela spolehlivého zdroje. Píší:

"Miliónové částky, které vláda Miloše Zemana vyčlenila na práci Úřadu pro státní informační systém, končí u lidí napojených na sociální demokracii. Veřejné zakázky, které úřad uděluje v souvislosti s řešením takzvaného počítačového roku 2000, totiž dostávají firmy s úzkými vazbami na členy telekomunikační komise ČSSD. Těmi jsou Karel Berka, Jiří Kofránek, Wiliam Pešek a Štěpán Kotrba. Berka se stal přímo z pověření Zemanova kabinetu předsedou Úřadu pro státní informační systém. Kofránek je jeho zástupcem pro zahraničí. A ostatní členové telekomunikační komise se podílejí na zakázkách pro Berkův úřad."

Zaráží mě, že Váš deník, který obvykle přináší informace, ověřené z několika zdrojů, se v tomto případě snižuje na kategorická tvrzení, jejichž pravdivost není ověřena. Autoři výslovně hovoří (bez změkčujícího slůvka "údajně" apod.) o miliónových částkách přicházejících do firem z úzkými vazbami na členy mnou vedené odborné pracovní skupiny ČSSD pro telekomunikace a informatiku (jak se správně jmenuje v článku zmiňovaná "telekomunikační komise").

Autoři dále píší, že jsem zástupcem Karla Berky pro zahraničí. I to je nepravdivá, snadno telefonicky ověřitelná, informace. Nikdy jsem nebyl a nejsem zástupcem Karla Berky - krom toho, (autory článku to možná překvapí, ale dozvěděli by se to po jediném telefonátu) mým hlavním pracovištěm není Úřad pro státní informační systém, ale Univerzita Karlova, kde koordinuji výzkumný záměr týkající se vytváření lékařských počítačových simulátorů.

Nikdy jsem se také nepodílel na žádné zakázce pro Berkův úřad (nejen já, ale ani ostatní zmiňovaní členové "telekomunikační komise"). Moje firma, ve které mám majetkový podíl, se ostatně vůbec nezabývá žádnými zakázkami od státních institucí České republiky. Ani já, ani Wiliam Pešek či Štěpán Kotrba jsme také nebyli členy žádné výběrové komise pro zakázky na řešení roku 2000.

To vše jsou fakta, která šla snadno ověřit. Mrzí mě, že Váš deník nerespektováním základních pravidel investigativní žurnalistiky tak sklouzává na úroveň bulvárních listů.

Nejde mi jen o to, že uvedený článek se dotýká mé osobní cti, ale že svými kategorickými soudy také znevažuje práci řady odborníků, kteří s naší odbornou pracovní skupinou spolupracují bez nároků na odměnu a mimo jiné také významně přispěli k formulaci "Státní informační politiky," schválené vládou jako základní, dlouho postrádaná, strategie rozvoje informatiky v České republice. Je mi líto, že např. tomuto dokumentu vlády (dostupném na Internetu) byla tiskem věnována velmi malá pozornost.

Věřím, pane šéfredaktore, že naleznete způsob, jak nepravdivá tvrzení uvést na pravou míru.

S pozdravem

Dr. Jiří Kofránek, CSc.

kofranek@cesnet.cz

Zneužití jména odborné komise ČSSD

V Lidových novinách se dne 6.10.1999 objevila zpráva, že členové telekomunikační komise ČSSD "v nejbližší době předloží Peltrámovi vlastní stanovisko, které zní: Orange je výhodnější."

Podle tvrzení LN prý "považuje komise cenový plán Českého mobilu za účelově provedený."

Odborná pracovní skupina ČSSD pro telekomunikace a informatiku nic podobného neprojednávala a ani projednávat nebude.

S otištěným materiálem proto nemá nic společného. Výběr licence 3. operátora je plně v kompetenci příslušného ministerstva a vlády a nikoli stranické komise.

Dr. Jiří Kofránek, CSc.

předseda odborné pracovní skupiny ČSSD pro telekomunikace a informatiku

kofranek@cesnet.cz

Proč si novináři z MfD neověřují informace?

Štěpán Kotrba

Mrzí mne, když redaktoři (či redaktorky) velkých deníků si nedokáží v chvatu dne ověřit jim podsunuté informace, se kterými pak operují jako s fakty. Někteří jiní zase z odpovědi vyjmou jen jednu či dvě věty a obsah tak zkreslí. Tím je poškozena nejen pověst dotyčného listu a dotyčného redaktora, ale i etika novinářské práce.

V současné době lze pomocí prostředků dostupných kdekomu s úspěchem napodobit dokument o čemkoliv. Proto je seriózní si jakékoliv informace komplexně ověřit přímo u údajného zdroje či při případné publikaci neověřených či neověřitelných informací toto uvést.

Každý žurnalista by měl být (tak trochu) analytik a měl by se ptát, komu co slouží, jaké jsou souvislosti jemu podsouvaných informací. Aby náhodou nenaletěl.

Protože do médií se nedostává jen účelová propaganda, ale i stejně účelová kontrapropaganda... Účinek je stejný.

Vzhledam k tomu, že se v posledních dnech vyskytl i další případ účelové manipulace - se jmény členů komise (k tomu dopis šéfredaktorovi MfD), považujeme toto za unfair postup ze strany několika žurnalistů.

V současné době dochází k formulování řady strategických programových dokumentů a na ně navazujících zákonů. (Státní telekomunikační politika, zákon o telekomunikacích, zákon o elektronickém podpisu, zákon o ochraně údajů...).

Řadě jednotlivců se může nelíbit koncepce veřejně dostupné a státem garantované informovanosti tak, jak byla například už částečně realizována v internetové verzi ARES - registru podnikajících osob, registru ukradených automobilů, či v budoucnu zveřejněných údajích o nemovitostech a pozemcích, normách ČN i EN.

Odborná pracovní skupina ČSSD pro telekomunikace a informatiku napomáhá všem těmto snahám a chce dosáhnout toho, aby se informační technologie staly samozřejmostí při styku občana a státu, aby veškeré veřejné informace státu byly všeobecně dostupné a aby občan přitom nemusel platit dvakrát za totéž.

Jednou ve formě daní za pořízení informace státem a podruhé tehdy, když bude chtít tyto informace kvalifikovaně použít.

Dotýkáme se touto snahou nejen ekonomických zájmů privátních firem, které dnes na státních informacích vydělávají, dotýkáme se i zájmů těch osob, které nechtějí, aby kdokoliv věděl o jejich aktivitách a dosavadní chaos a obtížná dostupnost informací jim vyhovovala.

Metody, které mohou tito lidé používat, jsou různé...

Prosím proto své kolegy novináře, aby si poznamenali do svých adresářů e-maily, kontaktní adresy a telefony na mne i J. Kofránka pro případné ověření dalších možných dezinformací, které se mohou v budoucnu vyskytnout.

Nevidím jediný důvod z naší strany se bránit jakékoliv verifikaci údajů či poskytnutí podrobností, bude li to možné.

Budu jen rád, pokud budeme moci přispět k objektivní informovanosti o činnostech, které se komise opravdu týkají a které komise opravdu řeší.

Děkuji všem za moudrost a pochopení.

Štěpán Kotrba

člen odborné pracovní skupiny ČSSD pro telekomunikace a informatiku

člen Syndikátu novinářů

šéfredaktor

nezávislého měsíčníku pro politiku

Pražský Demokrat

kotrba@oasanet.cz

MUDr. Jiří Kofránek, CSc.

předseda odborné pracovní skupiny ČSSD pro telekomunikace a informatiku

kofranek@cesnet.cz

Marek Houša

Jiste, je to jen recnicka otazka. Odpoved zni:

Ano, maji!

V otázce Milana Šmída ale tusim klise, kterym jako by hazel vsechny Rusy do jednoho, rudeho, pytle.

Zaprve, Rusko je sice stale nejvlivnejsi cast byvaleho Svazu, ale komunisticka ideologie uz od nej nehrozi.

Zadruhe, Rusko je rozdeleno na nekolik taboru, rozlozenych kolem center moci, statni a hospodarske. Dnesni rusti velkopodnikatele nechteji rozsirovat vliv ideologický, ale svuj hospodarsky vliv.

Ideologie je pro ne jen jednim z nastroju. Nemaji vlastni ambice sirit jakoukoliv spolecenskou ideologii. Snad jen jako obchod s domacimi politiky (v rusku ma vetsinu Komunisticka strana, ktera by ale nejspis vladla socialisticky), ale to ted nemohu dale rozvadet.

Expanze hospodarsky silnych subjektu do okolnich zemi je normalni. Podivejte se na americke nebo nemecke firmy. Rusum v ni ale brani averze obyvatelstva vuci cemukoliv ruskemu.

Takze jak se ji zbavit? Podilet na vlastnictvi jednoho z nejmocnejsich propagandistickych nastroju dnesni doby, televizi, by nemuselo byt spatne! Pro zacatek se da alespon doporucovat, co se nehodi vysilat. A jednou treba bude mozne i planovat co se vysilat ma ...

Navic se Ceska tento problem zase tolik netyka. TV Nova je pro starou CME navzdy ztracena. Vymahani jejich naroku od CET21 bude trvat jeste radu mesicu, a mezi tim jeji zdejsi investice ztrati svou hodnotu, vyprsi vysilaci prava na filmy a bude je treba se ztratou obnovit atd. Mezitim se rozjede kabelove vysilani, rozsiri se internet, DVD, proste svet zabavy a reklamy se posune jinam.

Vyvoj by snad mohla pomoci akcelerovat nova CME. Kdyz se lide stojici za TV Nova nemohli domluvit s lidmi ze stare CME, treba se domluvi s temi z nove?

Ale kdo vi, mozna ma rusky investor jenom chut spekulovat se svym podilem. Mozna ho proste ziskal vymenou za podil v nejakych svych ruskych mediich a nema zadne zamery.

Je pravda, že v  Rusku siri majitele televizi ideologicky obsah urcite strany vymenou za jeji politicky vliv. Ktery vymenuji za mistni hospodarske vyhody. Ale to je lokalni deni. Na vychodni Evropu se tyto obchody nevztahuji.

Hrozba ruskych majitelu medii ve vychodni Evrope nespociva v sireni ideologie, ale v dalsim omezovani svobody techto medii !

Hrozba medii by nebyla takova, kdyby jejich vlastnictvi nebylo tak exkluzivni zalezitosti. Dokud je vydavani vlastniho media omezeno technicky (omezeny pocet vysilacich okruhu, protoze se vysila terestricky a ne digitalne) i investicni narocnosti, potud budou mit media koncentrovany vliv- protoze je jich malo na mnoho divaku- a potud bude hrozit snaha zneuzivat tato media.

Internet a digitalni vysilani slibuje vice rozdrobit pozornost divaku, a tak i omezit dopad medialni manipulace. Manipulaci zakladnich zprav bude branit take ostrejsi konkurence mezi medii, dana jejich vyssi dostupnosti.

Jedina, ale vyznamna, hrozba plynouci z medii pak uz bude spocivat jen v jejich exponencialne rostouci stupidite - vyzadovane chudnouci spolecenskou vetsinou, ktera jedina bude mit dostatek casu se jim venovat.

A tak to pujde se spolecnosti z kopce, dokud neudrzitelne spolecenske pomery nezmeni nejaka budouci obdoba komunisticke revoluce.

Nezlobte se na me za ten zaver. Myslel jsem to ironicky, ale zni to dost uveritelne, ze?

Poznámka JČ: Připomínáte mi svou bezmocností, pane Houšo, Jana Jiráka z Rady České televize. Ten si také myslí, že se efektivní regulací nedají přimět televizní stanice, aby vysílaly kvalitní pořady a objektivní, nezmanipulované, kritické zpravodajství a poraženecky doporučuje - ač má dohlížet na ČT - aby lidi raději rozšiřovali samizdat. - Ale je to výlučně český, nebo možná snad postkomunistický jev. Jinde lidé tak pesimističtí jako Jirák holt nejsou.

Vladimír Durec

Vážený pán Čulík.

Vo predvčerajších BL ste uverejnili Váš názor na vysielanie seriálu "30 případů majora Zemana" (článok: "Co je horší: Čepice .....). Potešilo ma, že Vaše stanovisko je velmi blízke mojmu (viď. ďalší text).

Neviem, či je v Čechách známe, že vysielanie tohoto seriálu v ČT našlo odozvu aj na Slovensku. Konkrétne v denníku SME vyšiel dňa 17.9.1999 článok pána Beblavého s názvom "Dva osudy majora Zemana". Dotyčný pán v ňom porovnáva (prevažne) negatívnu reakciu českej verejnosti na jeho vysielanie na ČT1 s velmi vlažným postojom slovenských občanov k jeho odvysielaniu na súkromnej TV Markíza v minulom roku. Vyvodzuje z toho záver, že najmä slovenská intelektuálna špička je málo občiansky angažovaná, pretože neprotestovala proti jeho uvedeniu na televízne obrazovky.

Možno Vás bude zaujímať moja reakcia na tento článok, ktorú som poslal mailom p. Beblavému. Podstatnú časť z tohoto mailu prikladám.

Vážená redakcia.

Dňa 17.9.1999 ste uverejnili článok "Dva osudy majora Zemana". K inkriminovanému materiálu mám tieto pripomienky:

1. Predovšetkým je obrovský rozdiel, či seriál vysiela verejnoprávna TV, financovaná z našich daní a koncesionárskych poplatkov, alebo súkromná televízia. V tomto kontexte považujem porovnanie reakcií slovenskej a českej verejnosti, ktoré uskutočnil p. Beblavý za nekorektné.

2. Snaha zablokovať odvysielanie seriálu mi silne pripomína cenzúru. Vysvetlovacia kampaň ČT zase praktiky prednovembrovej televízie, kedy pred začiatkom vysielania západného filmu musela hlásatelka (dnes moderátorka) upozorniť, v čom daný film poukazuje na chyby kapitalizmu, alebo aspoň ktorý z účinkujúcich hercov je pokrokový. Nakoniec už v českom filme "Vesničko má středisková", natočenom za totality, boli tieto obyčaje zosmiešnené v scéne, keď sa syn pýta otca, či už nastavili zrkadlo.

3. V nadväznosti na bod 2. si treba položiť otázku, či ludia presadzujúci zákaz vysielania, alebo vysvetlujúce debaty, neurážajú divákov. Ich snahy totiž nemožno interpretovať ináč, ako podceňovania schopnosti občana vytvoriť si vlastný úsudok o kvalite vysielaného materiálu.

4. Drvivá väčšina filmov natočených pred novemrom 1989 viac, alebo menej propaguje socializmus. Ak by sme prijali zásadu, že takéto filmy nepatria na obrazovku (a snažili sme sa ju presadiť aj pre súkromné stanice), dostaneme sa do situácie nie nepodobnej stavu, keď za komunizmu utiekol nejaký herec na Západ (Landovský, Kukura, Matuška, ....) a boli zakázané všetky filmy, v ktorých dotyčný vystupoval. Nechce sa mi ani domýšlať všetky dopady takéhoto postupu.

Takže aký je moj názor na tento problém? Ktorýsi antický filozóf vyjadril názor, že prvý cudzí jazyk, ktorý sa má človek naučiť je reč nepriatela. V tomto kontexte sa može odvysielanie seriálu 30 prípadov mjr. Zemana pozitívne, lebo v očiach každého mysliaceho človeka diskredituje minulý režim. Argument, že tým ostatným može poškodiť je síce pravdivý, ale okamžite si musíme položiť otázku, či iné v súčasnosti vysielané programy sú neškodné? Lebo násilie, vraždy a postelové scény, ktorými oplýva najmä americká produkcia, páchajú podla mňa najmä na mladých luďoch ovela väčšie škody, ako celá rota majorov Zemanov.

S pozdravom

Vladimír Durec

dr. Patrick Janicadis

Jako doktor bych rad zareagoval na clanek pana Krejcirika.

Nejde o nejaky kohesni text, spise jde o par myslenek, ktere me napadly pri cteni clanku p. Krejcirika.

Odměna za služby

K tomu bych zkusil vysvetlit, ze odmena za sluzbu lekare se sklada ze dvou slozek.

1/ mzda za praci prescas (to kdyz lekar pracuje)

2/ odmena za cekani na praci (to kdyz lekar lezi a diva se ve sluzbe na televizi), coz je castka radove v jednotlivých korunach - coz je opravdu minimalni.

Ve vsech nemocnicich, ve kterych jsem se ja pohyboval (ja oeracni obor nedelam) bylo naprosto bezne a normalni, kdyz lekar po nocni sluzbe operuje, ze se nad tim nikdo nepozastavoval.

Jeste k tem sluzbam. Tento patek, sobotu, nedeli jsem slouzil.

V  praxi to znamena, ze z domova jsem odesel v patek 6.30 rano a vratil jsem se v pondeli (po absolvovani bezne pondelni pracovni doby a  naplne) v 16.00. Sami si muzete spocitat, koik je to hodin. I  kdybych mel celou tu dobu lezet a divat se na televizi, je to dost unavne

Obvykle slouzime jeden vikend v mesici + 3-4 jednodenní sluzby ve vsedni den (s tim ze dalsi den po sluzbe normalne pracujeme).

Neco z toho cekam na praci a neco pracuji.

Neodpustim si rypnuti.

Rad bych se zeptal p. Krejcirika, kolik lidi videl umirat? Ja nekolik desitek (je mi necelých tricet), ne ze bych tak spatne lecil :))), za to muze muj obor :(.

Nebo kolika lidem rekl (nebo naopak nerekl) o jejich nevylecitelne nemoci a pak s nimi byl kazdy den az do jejich smrti ?

Kolik videl umirajicich deti ? (ja nastesti zadne :))))

A tom jak dulezity/potrebny je lekar pro pacienty, clovek ktery zrovna neni pacient nikdy nepochopi. (Syty hladovemu neveri...).

Napada me jedna humorna historka (vtip).

U stolu, kde stoluje nekolik bohatych s nimi sedi i jeden lekar. Jednomu stravnikovi zaskoci kost, dusi se, nicmene lekar zasahne a kost odstrani. Vyleceny pacient se pta, co je lekari dluzen. A on odpovi, at mu da polovinu toho, co mu chtel dat, kdyz se dusil.

Odpovednost lekare za zivoty lidi je v teoretické rovine samozrejme srovnatelna s ridici vozidel.

V praxi je vsak nesmirne vystupnovana ve smyslu, kdy casto lekar dela rozhodnuti Ano/Ne, na kterem zavisi, zda pacient prezije nebo ne. A dela to vedome.

Nehlede na to, jak zde nekdo poznamenal: ridic ridit nemusi, lekar zachranovat musi.

Nicmene nerad bych to prezentoval jako stezovani si na svoji praci.

Delam ji rad a mam dojem, ze je potrebna. V pocitacove branzi bych se sice uzivil podstatne lepe, ale srovnatelne uspokojeni z  prace bych asi nemel.

Kdyz bych se na to podival jinak (cimz jak doufam vyprovokuji diskusi, a asi i par nadavek, na kterou se tesim ).

Na druhou stranu je pravda, se kterou musim naprosto souhlasit, ze v dnesnim trznim svete je cena prace lekare urcovana trzne a  kdyz se najde dostatecny pocet lekaru, kteri jsou ochotni pracovat za stavajicich platovych podminek, tak proc by stat, jakozto monopolni kupujici lekarske pece za jim stanovenych podminek, mel sam sobe zvysovat cenu prace zdravotniku. To by nebylo trzni.

Ad Jindřich Pařík

Obycejni lide si zaslouzi byt brani jako rukojmi lekaru do te doby, dokud nepochopi, ze prace lekaru je opravdu malo placena a  nezacnou jim zvyseni platu ze srdce prat. Pak uz se i politicka vule najde. To ze lekari maji male platy (tedy jak oni tvrdi ;)))) neni vina politiku, ale verejenho mineni. Takze dokud se to nezmeni, tak se neda nic delat.

Spoluucastnici verejneho mineni budou rukojmimi ve stavce lekaru. Ja bych tu stavku chapal jako stavku proti verejnemu mineni :))))).

BTW shodou okolnosti zrovna pri stavce slouzim ;)), a protoze je stavka, tak celou sluzbu budu lezet a stridave spat a stridave se divat na TV :)))

BTW2 Neni mi ale jasne co by delal recky konzul s choti na  finskem velvyslanectvi, to jedine ze by tam byli na nejake recepci ? ;).

Mozna by bylo jednodusi na tom finskem velvyslanectvi zajmout finskeho velvyslance.

Patrick Janicadis

Pozitivní poznámka

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Jsou dny, kdy jsme zavaleni tolika pozitivními informacemi, že nevíme ze které se radovat dřív.

Pokud jde o včerejšek, začněme například u lékařů: Po zkušenosti se škodami, které při svém protestu způsobili letoví dispečeři, je třeba zdravotníky ocenit za formu stávky, během které nezatelefonoval na ministerstvo zdravotnictví ani jeden nespokojený pacient.

Ministr Grégr zaslouží uznání za to, že z jednání vlády stáhl svůj návrh, aby čínský velvyslanec obdržel řád Bílého lva. Asi tím odvrátil nebezpečí, že by osobnosti oceněné v minulosti začaly tyto řády vracet.

Od Dagmar Havlové je hezké, že statečně přijala nabídku podělit se o své herecké zkušenosti se studenty režie bez ohledu na riziko, že to bude jízlivě rozmazávat televize Nova.

Také premiér Zeman zaslouží uznání po té, co včera ústeckým politikům věcně, bez emocí vysvětlil, že zeď kterou budují, je zdí mezi námi a Evropou.

Opomenout pak nelze aktivitu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který si svítí na velké ryby. Kromě ČEZu se antimonopolní úřad rozhodl šlapat na paty také supermarketům a to novelou soutěžního zákona, která by měla znemožnit zneužívání ekonomické závislosti. Snad tato novela neskončí ve vládním či parlamentním koši.

Pozitivní informace pak přišla z Liberce, kde naučná výstava obřího hmyzu z Londýnského muzea historie přilákala již čtyřicet tisíc návštěvníků. Ti jsou několikametrovými pohyblivými modely fascinováni stejně, jako lidé, kteří je shlédli ve všech evropských metropolích. Schválně jsem si tuto zprávu z Liberce nechal nakonec. Je dobré vědět, že pokud jde o vztah k naučným exponátům jsme typickými Evropany. Podobně jako Britové, Francouzi či Němci jsme schopni celé hodiny sledovat šestisetnásobně zvětšené zápasící brouky.

Vysílá se ve čtvrtek 7.října ráno.