• Chirurgové v ČR mnohdy operují nevyspalí znovu po operaci při noční službě (MUDr. Michal Sojka)

• Česká společnost a Česká televize: Na okraj (major)zemanovské hysterie (Milan Šmíd)

• Debata o drastické situaci v britském školství, část druhá: Krize v britských školách: Zaujatost, která usmrtila sen o rovnosti (Guardian)

• Oldřich Uličný: Zoufalství vystrašeného elitáře (Ondřej Hausenblas)

• Přístup k minulosti: Major Zeman, Rada pro televizní vysílání a komunistické nebezpečí (Jaroslav Plesl)

• Krizi v britských školách způsobuje chudoba (Guardian)

• Česká politika a společnost - vyhlídky do budoucna: Tři Václavové (Andrew Stroehlein)

• Tvorba bohatství: Nová pravidla pro jednotlivce, společnosti a státy (L.C.Thurow, The Atlantic Monthly, přeložil Jiří Zlatuška)

• Čeští intelektuálové a postkomunismus: Opusťte teorie o politické kultuře a dívejte se kolem sebe (Andrew Stroehlein)

• Rasismus v Británii: "Pokud mi někdo nepomůže, zabiju se" (Observer)

• Manželské nevěry Václava Havla: Všechny prezidentovy ženy (Observer)

• Něco osvěty ve věci TV NOVA (Milan Šmíd)

• Výzva těm, kdo jsou přesvědčeni o trvajícím spiknutí komunistů v dnešní ČR: Pošlete prosím - i anonymně - údaje o členech bývalé nomenklatury KSČ, kteří dnes podnikají (Václav Žák)

• Nejenom Praha (Andrew Stroehlein)

• Průzkum sexuálního chování u mladých lidí v České republice: Firma Durex: "České ženy vedou v sexu"

• CME: Češi sledují televizní bitvu (Financial Times)

• Čtení literatury jako proces a zážitek (Ondřej Hausenblas)

• Z nové knihy britského politologa Johna Keana o Havlovi: Václav Havel - politická tragédie v šesti dějstvích (Observer)

• Má česká literatura v dnešní době vůbec nějaký smysl? (Petr A. Bílek, Jan Čulík, Lubomír Machala, Antonín Jelínek a další)

• Ekonom Joseph E. Stiglitz a jeho názory na privatizaci ve východní Evropě: Vzácná shoda názorů - s křížkem po funuse? (Jaroslav Teplý)

• K rozhodování o třetím operátorovi mobilních telefonů v ČR: Den v podniku British Telecom: ČR musí přijmout metody moderního managementu (Jan Čulík)

Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete v tematickém archívu BL. Klikněte tam na heslo "zahranici, Kosovo".

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

Jakub Puchalský

Vážený pan

Ivan Langer

předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky

PS Parlamentu České republiky

V Praze 4. října 1999

Vážený pane předsedo,

dovolte mi, abych vyjádřil důrazný protest proti postupu, který vůči České televizi zvolila Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve věci vysílání dokumentárního cyklu Třicet návratů. Upozorňuji, že dopis předsedy Rady pana Josefa Josefíka ze dne 27. září 1999 obsahuje vážný útok na samotný princip nezávislosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků a je v podstatě výzvou k prosazení principu autocenzury v českých médiích.

Nemohu přijmout některá tvrzení, obsažená v tomto dopise. Rada mj. obviňuje Českou televizi z toho, že ji v rozporu se svým příslibem o podobě zamýšleného projektu podrobněji neinformovala, a dodává, že takovým informováním Rady by se dalo “řadě negativních důsledků uvádění seriálu předejít". Pomíjí přitom skutečnost, že právě na výzvu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Česká televize pozvala paní Mgr. Miroslavu Škaloudovou, vedoucí programového odboru Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, na tiskovou konferenci dne 25. srpna 1999, na níž jsem přítomné důkladně seznámil s výslednou podobou projektu Třicet návratů. Paní Mgr. Miroslava Škaloudová se rovněž dne 6. září 1999 na pozvání České televize zúčastnila novinářské projekce prvních dílů tohoto dokumentárního cyklu a vyžádala si kazety s jejich záznamem, které obratem obdržela.

Česká televize plně respektuje právo Rady uložit vysílateli v rámci správního řízení pokutu podle § 20 zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Protože však je pevně přesvědčena, že se nedopouští žádného porušení zákona č. 468/1991 Sb., jímž by bylo možno uložení této pokuty zdůvodnit, je Česká televize připravena se proti takovému rozhodnutí případně odvolat. Rada dále konstatuje, že “otázka není, zda vysílat nebo ne, ale jak a kdy" a zdůrazňuje, že “vadná je především dramaturgie". Nesouhlasím s tímto závěrem, ale přesto upozorňuji, že vadná dramaturgie mezi zákonem stanovené důvody k uložení pokuty podle § 20 zákona č. 468/1991 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání nepatří.

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání se podle mého názoru zabývá otázkou projektu Třicet návratů způsobem, který nemá oporu v zákonných normách, upravujících její činnost. Tím nesporně zasahuje do rozhodovací pravomoci vysílatele nad rámec zákonem stanovených případů. Jako nedostatek uvádí, že “do vlastního seriálu není nijak zasahováno". K tomu dodává: “Jen takto, fragmentací díla, by mohlo plně vyniknout zkreslení skutečnosti seriálem. V souvislém uvádění se karikatura ztrácí a převládne uvěřitelnost. Seriál neměl být uváděn vcelku, ale spíše mělo jít o ilustrativní výseče, které by zdůraznily jeho propagandistické zaměření. Kritické komentáře měly být jako vsuvky zařazeny přímo do díla." Rada tedy nebere v úvahu skutečnost, že jednotlivé díly seriálu Třicet případů majora Zemana jsou součástí širšího projektu Třicet návratů, který Česká televize uvádí jako nedílný a včetně dokumentární a diskusní části ve všech věkových kategoriích vysoce nadprůměrně sledovaný celek.

Zohledněny nejsou ani analogické zahraniční zkušenosti. Ve Spolkové republice Německo uvádí jeden z veřejnoprávních vysílacích okruhů díla z produkce televize NDR, která jsou žánrem, záměrem i provedením plně srovnatelná se seriálem Třicet případů majora Zemana. Nasazuje je do vysílání jako celek bez jakýchkoli zásahů a dodatečných vysvětlujících komentářů již od roku 1995. Citované podstatné výhrady Rady tedy musím pokládat za zákonem nepodložené a za odborně zpochybnitelné. Dále chci upozornit na nebezpečí, že nejen veřejnoprávní, ale i soukromá elektronická média budou napříště posuzovat každý kontroverzní projekt nikoli z hlediska dodržení platných zákonů, ale podle toho, zda podle jejich mínění bude hrozit nebezpečí, že vzbudí nevůli Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, a to bez ohledu na zákonem stanovený právní rámec její působnosti.

S politováním konstatuji, že dopis pana Josefa Josefíka v závěru přechází do stěží přijatelného, místy až výhružného tónu. “Vaše reakce," píše mi předseda Rady, “však nesvědčí o tom, že si uvědomujete nehájitelnost pozice, do níž se ČT vysíláním seriálu dostala. Podceňujete rovněž okolnost, že pokračování seriálu 'Třicet návratů' v dosavadní podobě může vést nikoli k diskusi o naší minulosti, ale spíše k diskusi o budoucnosti ČT jako veřejnoprávního média."

V dopisu pana Josefa Josefíka spatřuji pokus o nátlak na změnu programové skladby televize veřejné služby, zřetelně přesahující zákonem stanovené pravomoci Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. Žádám Vás, aby Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky projednala tuto mou stížnost a vyzvala Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, aby napříště jednala v souladu s platným právním řádem a v intencích zákona č. 468/1991 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání v platném znění.

S pozdravem

Jakub Puchalský

Příloha:

Dopis předsedy Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání pana Josefa Josefíka generálnímu řediteli České televize Mgr. Jakubovi Puchalskému ze dne 27. září 1999 (fotokopie, 2 listy, viz níže v těchto BL).

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nevystupuje jako cenzurní orgán, ale majora Zemana nechceme!

Adresát: Mgr. Jakub Puchalský

generální ředitel České televize

Kavčí Hory

Na Hřebenech II., Praha 4

V Praze dne 27. 9. 1999

Vážený pane generální řediteli,

v dopise ze dne 14.9.99, kterým jste reagoval na výzvu Rady k přehodnocení záměru vysílat seriál "Třicet návratů", mne žádáte o upřesnění právních norem, jejichž porušení by se mohla ČT uváděním seriálu dopustit, a objasnění "ostatních negativních souvislostí" vysílání seriálu.

Pominu okolnost, že při setkání Rady se zástupci politických vězňů dne 29.9.98 a následně s vedením ČT na Radě dne 17.11:98, věnovaného právě problematice uvádění děl z období totality, byla Rada informována o záměru uvádět "Majora Zemana" a již tehdy se k záměru stavěla kriticky, stejně jako zástupci Konfederace. Tehdy bylo Radě vedením ČT přislíbeno, že před vlastní realizací záměru budete Radu podrobněji informvoat. To se však bohužel nestalo, jakkoliv by se tak dalo řadě negativních důsledků uvádění seriálu předejít.

Rada v žádném případě nevystupuje jako cenzurní orgán a pokusy takto interpretovat výzvu Rady vedení ČT k přehodnocení záměru vysílat seriál "Třicet návratů" jsou neopodstatněné. Rada je jako orgán státní správy oprávněna vydávat doporučení a výzvy, kterými vyjadřuje svoji představu o vhodném modelu chování adresátů těchto správních úkonů. Jejich obsahem může být např. doporučení zdržení se určité činnosti. Výzva Rady k přehodnocení záměru vysílat seriál "Třicet návratů" Vámi nebyla akceptována.

Je pochopitelně na úvaze adresáta, zda se podle tohoto doporučení zařídí a s neuposlechnutím výzvy nejsou spojeny žádné právní důsledky.

Po odvysílání dvou dílů seriálu "Třicet návratů" se situace změnila; nyní Rada zvažuje možnost zahájení správního řízení ve věci.

Zákon 468/91 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání stanoví, jaká opatření může Rada přijmout, je-li ze strany provozovatele vysílání porušován zákon. Konkrétně má Rada možnost uložit pokutu, v závažných případech může přistoupit k odejmutí licence. Odejmutí licence však nepřipadá v úvahu u provozovatele ze zákona, jímž je ČT. Případy, kdy je možno uložit pokutu, zákon přesně vymezuje (par. 20 zákona 468/91 Sb.). Zákonný postup dne cit. par. 20 je takový, že provozovatel vysílání musí být na porušení zákona nejprve upozorněn a teprve, poruší-li zákon stejným způsobem znovu, může mu být uložena pokuta. Pokud tedy Rada dojde k závěru, že odvysíláním prvních dílů seriálu "Třicet případů majora Zemana" byl porušen zákon, přikročí k vydání upozornění.

Shrnu podstatné výhrady Rady k vysílání seriálu:

Vysíláním seriálu v této podobě může jít porušení zákona o vysílání a Rada je oprávněna zasáhnout. Otázka nezní, zda vysílat nebo ne, ale jak a  kdy. Chybný je nikoliv záměr vysílat tento pořad, ale praktické uskutečnění tohoto záměru. Vadná je především dramaturgie pořadu:

- je třeba zodpovědět otázku, proč je seriál uváděn. Zdůvodnění ČT, proč je seriál uváděn, je samotným způsobem uvedení znevěrohodněno. Seriál rozhodně nemůže být považován za běžnou zábavu, detektivku, atd. Mohl by ale být uveden jako kritický studijní materiál pro objasnění mechanismů komunistické propagandfy. Takto se zdá, že jediným důvodem uvádění je zvýšení sledovanosti a následný komerční efekt.

- seriál je avizován jako ucelené dílo s 30 pokračováními. Do vlastního seriálu není jinak zasahováno, ČT vychází z mylného předpokladu, že diváci (včetně mládeže), budou sledovat i následovat i následný dokument a besedu. ČT se měla pokusit získat souhlas autorů a přímo do jednotlivých dílů zařadit kritický objasňující komentář. Jen takto, fragmentací díla, by mohlo plně vyniknout zkreslení skutečnosti seriálem. V souvislém uvádění se karikatura ztrácí a převládne uvěřitelnost. Seriál neměl být uváděn vcelku, ale spíše mělo jít o ilustrativní výseče, které by zdůraznily jeho propagandistické zaměření. Kritické komentáře měly být jako vskuvky zařazeny přímo do díla.

- pořad je vysílán v hlavním vysílacím čase od 20. hod. na ČT 1. V tomto čase jsou obvykle na tomto kanálu uváděny zábavné pořady a zařazení na tuto dobu může u diváka navodit pocit, že jde o běžnou zábavu. To, že vlastnímu seriálu předchází "vysvětlující" úvod, je nedostatečné a toto nebezpečí neodstraňuje. Přinejmenším by bylo nutné změnit sled a seriál uvádět až po dokumentu a besedě po 22. hod. I pak by měl být vysílán spíše na ČT2.

Rada se domnívá, že ČT podcenila negativní dopady vysílání seriálu a měla by svůj postoj přehodnotit. Po odvysílání dvou úvodních dílů tento názor Rady ještě zesílil. Vaše reakce (a nejen ta na dopis Rady, ale i Vaše vysvětlování postupu ČT v tisku) však nesvědčí o tom, že si uvědomujete nehájitelnost pozice, do níž se ČT vysíláním seriálu dostala. Podceňujete rovněž okolnost, že pokračování vysílání seriálu "Třicet návratů" v dosavadní podobě může vést nikoli k diskusi o naší minulosti, ale spíše k diskusi o budoucnosti ČT jako veřejnoprávního média. Právě to jsou ony "ostatní negativní souvislosti". Vzhledem k vyhrocení situace, která sama způsobila, by ČT měla kritiku přijmout a přinejmenším změnit dramaturgii pořadu.

S přátelským pozdravem,

Josef Josefík

předseda Rady ČR

pro rozhlasové a televizní vysílání

Britské listy se už zbytečnou záležitostí majora Zemana zabývaly několikrát a zdálo by se, že už všechno bylo kolem toho řečeno. Zejména upozorňujeme na přemýšlivé a podnětné příspěvky Milana Šmída a Jaroslava Plesla v této věci. Jaroslav Plesl správně poukazuje na to, že celá kontroverze ohledně majora Zemana je nesmyslná a zástupná a mladým lidem, kteří doufejme dost brzo Českou republiku převezmou do své správy, už nic neříká. Nejen Plesl potvrzuje, že majorozemanovský seriál je v současné České republice anachronismem a například mladí lidé už se na něj i odmítají dívat - je jim nepochopitelný. Milan Šmíd zase zajímavě vysvětluje, že - což se dalo čekat - při výrobě seriálu nešlo o komunistickou ideologii, které přirozeně ani za Husáka už nikdo nevěřil, ale o úsilí pár neskrupulózních jednotlivců nahrabat si prachy - bezostyšně k tomu využívali mrtvé státní propagandy.

Dokumenty od Jakuba Puchalského a Josefa Josefíka jsou však deprimující. Puchalského dopis je chabý, Josefíkův elaborát je na mnoha místech tupě doktrinářský, nemluvě o jeho dřevěné češtině.

Josefík v dopise se nicméně alespoň částečně zmiňuje o některých otázkách, o nichž se mělo v této věci veřejně debatovat. Moc dobře mu to nejde, slovy nevládne (kam chodí tito lidé na výrazy jako "doporučení zdržení se", nebo [Rada] ... přikročí k vydání upozornění? Je to holt jak jazyk Impulsu 99... ).

Důležitou otázkou ale skutečně je, má-li se veřejnoprávní televize pachtit za sledovaností za každou cenu a má-li vysílat v hlavním vysílacím čase na svém víceméně zábavním kanálu pokleslý propagandistický produkt. Jinou důležitou otázkou je to, zda opravdu nemá Česká televize pod Puchalského vedením pro české diváky nic pořádného, takže se musí vracet takto trapně do této nic neříkající hluboké minulosti. Je to špatná vizitka pro Jakuba Puchalského po téměř dvou letech jeho šéfování České televizi. Co přinesl nového, průbojného a zajímavého? Zpravodajství to nebylo, tak se alespoň soustředil na oblast zábavy? Jaké vynikající inscenace, třeba z vynikající české literatury od jejích moderních klasiků vyrobila za Puchalského Česká televize, které by se prodávaly do světa a viděli bychom je v televizi všude? Britská televize věrně vysílala české filmy, když bylo co vysílat. - Ale kdež, Jakub Puchalský vejde zřejmě do historie českého televizního vysílání jen tím, že vrátil národu majora Zemana...

Puchalský v dopise Josefíkovi nevysvětlil, proč vlastně ČT toho majora Zemana vysílá, kromě jednoho nepřesvědčivého argumentu, že východoněmecké seriály z komunistické doby vysílají teď také v Německu, tak proč ne ČT. Znamená však to, že německá televize dělá hlouposti, že to musí napodobovat i Česká televize?

Osobně si myslím, že je ten seriál tak špatný, že těžko vůbec může někoho v České republice ovlivnit. Bojí se snad zatvrzelí stoupenci takzvané české pravice, že přivede zemanovský seriál v České televizi voliče k tomu, aby hlasovali pro komunistickou stranu? No to snad ne.

Puchalský má ovšem pravdu, když obviňuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání z cenzurních snah. Skutečně, z dopisu Josefa Josefíka vane paranoidní cenzurní duch.

Opravdu mě uráží, jak ani deset let po pádu komunismu se někteří čeští "intelektuálové" nenaučili respektovat zdravý rozum normálního, obyčejného českého voliče. Jak si může Josefík myslet, že český občan, z něhož vychází veškerá moc v demokracii, je tak hloupý, že by bylo nebezpečné mu předložit majora Zemana bez ideologického předžvýkání? Co ví Josefík víc, než čeho je si vědom řadový český občan. Proč si Josefík myslí, že český televizní divák si Zemana dokáže rozebrat méně fundovaně, než jak to umí udělat Rada a všichni politikové, v jejichž je Rada vlivu? Nepřipadal si Josef Josefík, když psal svůj dopis Jakubu Puchalskému, jako ideologický tajemník z  ÚV KSČ pro kulturu? Tato pasáž mi to , nezlobte se, dosti připomíná. Jakoby psal Josefík za komunismu o tom, že určitý západní film se smí odvysílat v Československé televizi pouze s příslušným předběžným ideologickým zdůvodněním a zaštítěním:

ČT se měla pokusit získat souhlas autorů a přímo do jednotlivých dílů zařadit kritický objasňující komentář. Jen takto, fragmentací díla, by mohlo plně vyniknout zkreslení skutečnosti seriálem. V souvislém uvádění se karikatura ztrácí a převládne uvěřitelnost. Seriál neměl být uváděn vcelku, ale spíše mělo jít o ilustrativní výseče, které by zdůraznily jeho propagandistické zaměření. Kritické komentáře měly být jako vskuvky zařazeny přímo do díla.

Je to zajímavá otázka. Může být přesvědčivé umělecké dílo, které slouží lživé propagandě? Myslím že ne - že to na první pohled vidí každý. Jistě, diskutuje se dlouze v této souvislosti o pseudouměleckých filmech německé nacistky Leni Reifenstahlové...

Musíme vodit českého občana pořád za ručičku, protože sám není schopen určit, co je dobré a co je špatné? A rozhodne to za něho Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Fascinuje mě, že Radu pro rozhlasové a televizní vysílání vzrušuje tímto pozoruhodným způsobem starý, mrtvý, anachronický seriál, ale během své existence neudělala naprosto nic proti daleko drastičtěji civilizační normy porušující televizi Nova, která mimochodem už od samého začátku vysílá něco úplně jiného, než pro co dostala licenci. Není major Zeman pro vás, pane Josefíku, trochu zástupným problémem? Nestydíte se, že nic neděláte, když vidíte večer v televizi Nova tvrdě pornografické detailní záběry na mužské a ženské genitálie v Železného počasíčku? Radě to zřejmě nevadí, neboť Železného pornografie holt nemá ideologický podtón, tak její pamětníky nezvedá ze židle. Kromě mezinárodní ostudy však myslím televize Nova škodí české kultuře a civilizaci podstatně více než Česká televize (ta je i se svým majorem Zemanem jen chabá a bezmocná).

Zrovna včera mi kolega přinesl na glasgowské katedře slavistiky větší článek z deníku Scotsman, pod titulkem "Velká televizní krádež" se tam píše o tom, jak Vladimír Železný odpojil od vysílací sítě firmu CME. V podtitulku k článku se píše: "Firma CME vybavila televizní studia, platila zaměstnance a vytvořila firemní značku televize. Ale, jak se zdálo, nestačilo to. Investice jim byly ukradeny."

A jak charakterizuje britský reportér, namátkový vnější pozorovatel, vysílací program televize Nova?

Senzacionalistické zpravodajství, několik málo kvalitních amerických limonád, ve dne brazilské limonádové seriály, násilí a soft porn (včetně atraktivních nahých dívek v předpovědi počasí) večer. "Zkažte to, zredukujte to k primitivismu: budou se na to dívat," - to je jak se zdá heslem této televizní stanice."

Radě pro rozhlasové a televizní vysílání to nevadí - je mesmerizována problémem majora Zemana v České televizi.

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Hodnota české koruny se Centrální bance zdála příliš vysoká, a tak včera snížila úrokové sazby a nakoupila devizy, podle odhadu dealerů za zhruba tři a půl miliardy korun.

Zda to oživí ekonomiku se uvidí, několik analytiků včera neskrývalo překvapení a pochybnosti. Vyslechli jsme například názor, že přes efektní krátkodobé oslabení jsou střednědobé účinky podobných intervencí mizivé, anebo že na trhu vznikla velká nejistota a špatně se odhaduje trend, kam koruna půjde. Zatím česká měna o korunu poklesla vůči euru, čímž by se měly zvýhodnit české vývozy.

Kromě koruny se zřejmě včera podařilo oslabit i českou mezinárodní prestiž, když se v Matiční ulici v Ústí přikročilo k stavbě zdi z prefabrikovaných betonových dílů. Starosta neštěmického obvodu se špatných reakcí ze světa neobává, nicméně s nimi může stoprocentně počítat po všem, co se už o této stavbě řeklo a napsalo.

Problém není v účelu stavby, která prý má chránit obyvatele rodinných domků před hlukem a nepořádkem v areálu obecních domů. Plot už je dávno něčím jiným než stavbou.

Je pro zahraničí symbolem toho, jak si představujeme komunikaci mezi lidmi různé barvy pleti. Neštěmický starosta a ústecký primátor mají svou pravdu a své sympatizanty a statečně si stojí za svým.

Akce pak má i nádech happeningu, když starý železný plot dopravili do šrotu sami Romové, kteří si takto vydělali sto padesát korun potupa nepotupa.

Nejhůře jsou na tom spořádaní domkáři v Matiční ulici. Kromě hlučné stavby protihlukové zdi se ještě mohou dožít rachotu, když se bude sbíječkami rušit.

To ovšem není téma dne. Dnes je na stole otázka zda česká měna nepoklesla vůči Euru zcela neužitečně, jestliže jsme současně poklesli i my - v očích civilizovaného světa.

Vysílá se v úterý 5. října ráno.

Petr Novotný

Dobry den,

Vzpominate si, jak jsem si stezoval, ze na me socialka chce potvrzeni, ze nejsem nezaopatrene dite?

Tak jsem tam poslal vlastni rukou podepsane prohlaseni: "Nejsem nezaopatrene dite. Nejsem student. Vydelavam si." Ted se mi vratilo zpatky: Je tam pry potreba razitko ze skoly, ze uz student nejsem.

Rozhodl jsem se nereagovat, a pak se jit hadat/soudit. Jde zjevne o papir, na ktery nema urad narok (a navic jako listina neexistuje).

Kdybych byl student/nezaopatrene dite, znamenalo by to jiste vyhody (jmenovite vyssi zivotni minimum, z nejz jest odvozovana vyse ruznych davek). Ja se techto vyhod vlastnorucne podepsanym dopisem zrikam. Urad nejspis chce jeste potvrzeni z Bohnic, ze  jsem se nezcvokl.

Co se to tu proboha stalo???

Oldřich Madera

Vazeny pane,

Na zacatek uvadim, ze jsem clanek pana Ulicneho v Ucitelskych novinach necetl, tudiz neodpovidam jemu, ale na Vasi odpoved na tento clanek v BL.

Muj syn studuje jako jeden z mala studentu z Cech na Cambridge University. K tomu mistu si dopomohl sam svou pili od malicka. Musim ale podotknout, ze jsme se ho od malicka snazili se zenou dostat do kolektivu vyberovych - elitnich - trid. Nekolikrat jsme se dopustili omylu, ale presto vysledkem je, ze je dnes myslim velmi solidnim studentem prestizni university v Britanii, ktera mu dala na zaklade jeho studijnich vysledku plne stipendium.

Dodnes si pamatuji tridni schuzku v prvni tride, kdy mi pani ucitelka na ZDS rekla, at od neho nic necekam, ze bude sotva prumerny. On hodne cetl a celkem obstojne mu sla cestina. Podal jsem mu ve treti tride prihlasku do jazykove vyberove tridy na ZS Jana Babaka v Brne. Podminkou bylo slozeni zkousky a velmi dobry prospech. Dostal se tam a tuto vybornou skolu vychodil s velmi dobrym prospechem. Pamatuji si, jak ze zacatku ve tride nebyl nejlepsi, jak se musel hodne ucit. Vyhodou bylo, ze meli rodile mluvci z anglictiny nekolik hodin tydne. Pamatuji si jak mi rostl pred ocima. Urcite na to meli vliv vyborni ucitele a take vyborni spoluzaci. Myslim si, ze muze take podekovat me manzelce, jeho matce, ze se s nim leta denne ucila a kontrolovala jeho pripravu do skoly. Oba jsme mu pomahali, aby se dostal kde je. Musim ale uznat, ze jeho pile a tah na branu byla rozhodujici.

Pak jsem ho dali na soukrome gymnazium, kde byli celkem dobri profesori, ale vedeni skoly nestalo podle me za nic. Presel na statni gymnazium. Profesorka z matematiky nam doporucila, ze mu jde matematika, at pozadame o prerazeni na jedno z nejlepsich brnenskych gymnazii na tr. kpt. Jarose. Tam ho vzali a bylo to tam opravdu vyborne. Rok jsme ho pripravovali na rocni studium do USA za pomoci americke nadace YFU. Chteli jsme mu to zaplatit. Az mel nadosah stipendium Samanty Smith, ztratili mu v Praze anglicky zivotopis se vsemi prilohami, ktery jsme pracne pul roku delali cela rodina. Verim, ze pak v ramci dobrych vztahu jela nejaka ministerska dcerka.

Protoze kluk v ramci teto pripravy mel uplne jasno co chtel studovat v Americe, umel svuj zivotopis a cele rodiny anglicky temer nazpamet, byl pripraven na nahodu a ta prisla. Ve druhem rocniku gymnazia dosla pozvanka od Unie britskych strednich skol na vyberove rizeni vsech skol z cele republiky. Mohli se ji zucastnit jen nejlepsi studenti druheho rocniku stredni skoly. Dovedete si predstavit to primarni sito? Syn mel tu cest byt mezi nimi.

Vybiral osobne profesor britske stredni skoly. Bylo k dispozici sest volnych mist pro nekolik desitek adeptu. Syn byl vybran. Nebudu rozebirat historku, kdy jedna pani z ministerstva skolstvi, ktera tam dodnes sedi, se ho pokousela nahradit opet jinou ministerskou dcerkou a on musel telefonovat do Britanie profesorovi, ktery ho vybral, aby si ho vyzadal. Absolvoval pak dva roky a maturitu na soukrome stredni skole v Britanii. Jako vyborny student byl sledovan dva roky Cambridge University prostrednictvim rocnikovych praci, ktere tato universita zadava vsem britskym strednim skolam a pak je centralne vyhodnocuje a vybira si tak adepty na sva stipendia. Pamatuji si, jak mu bylo doporuceno stredni skolou, ze si ma dat zadost o stipendium na Cambridge University, protoze ja bych mu to studium zaplatit nemohl.

Mam druheho syna, ktery je o deset let mladsi, do treti tridy chodil na stejnou nyni ZS, kde mel jeste horsi hodnoceni jako starsi syn. Byl nekde vprostred v te nejhorsi tride, jedine z anglictiny mel vzdy s prevahou jednicku (snad obdiv k brachovi?). Kdyz se ve treti tride ze ctyr trid delal vyber do jedne nejlepsi, nebyl tam prijat, protoze pry ty "chytre" deti ho mezi sebe nechteji, ikdyz prospechem by na to jakztakz mel. Me rozlitilo hlavne to, ze jako nejlepsi anglictinar ve sve tride se mel povinne ucit nemecky! Na muj zasah u reditele skoly jsem docilil, ze bylo vzato v uvahu, ze je to jedina trida anglictinaru a on je jako z jedineho predmetu z anglictiny nejlepsi ve sve tride.

Kupodivu pak mezi temi "chytrymi" detmi (dcerami a syny pani ucitelek) nedopadl nejhure. Byl tak v tretine ( podle hodnoceni pani ucitelky viz dale). Pani ucitelka jejiz syn byl v te vyberove tride a ucila tak sve dite! mi tu mou drzost jit za reditelem pak vratila. Kdyz byla matematicka olympiada a muj syn vyhral tridni kolo, slibila ze ho vezme na skolni kolo. Kluk se na to tesil a mesic se poctive denne ucil tezke slovni ulohy z knizky, kterou si sam koupil. Ten den, kdy se olympiada konala, meli sraz u v osm hodin u skoly. Tam mu ucitelka rekla, ze s nimi (ona, jeji syn a dalsi mazanci) nepujde a nechala ho ve skole!

Kluk mi volal z automatu do prace (to nikdy do te doby neudelal) a brecel. Ja jsem sedl do auta, jel jsem pro neho a na tu olympiadu jsem ho z trucu zavezl. Vzali ho mimo poradi, protoze nebyl prihlasen!! On to udelal sice nic moc (ani se nedivim, kdyz tam jako ctvrtak potkal svou nasupenou ucitelku se synem), ale nekonec se ukazalo ze nejlepe z te vyberovy tridy "chytrych deti". Za nejaky tyden na to udelal na zaklade tohoto vysledku zkousku do vyberove matematicke tridy na te skole, kde se delalo mestske kolo matematicke olympiady. Chodi tam sice jen mesic, ale myslim si, ze je to jine dite. Ma nove kamarady, ktere neohromi temi znalostmi, ktere ma. Musi se mnohem vice ucit. Donese sice obcas dvojku trojku, ale ma i hodne jednicek. Vzrostla jeho motivace a celkova vykonnost. Je jich ve tride jen 24. Kazdy ma svuj pocitac, maji dvakrat tydne informatiku. Maji podle me lepsi ucitele. Napriklad ucivo proberou, zopakuji a procvici a pak teprve zkousi. Napoprve ho zarazilo, ze nehraji ve skole na pocitaci hry jak je zvykly on doma. Cely rok ohromoval sve kamarady z byvale skoly temi nejhorsimi strileckami jake si umite predstavit. Sedavali u toho hodiny a hodiny. Obavam se, ze dnes ho to bavi programovani vice jak ty strilecky. Prestavam mit o neho strach. On si uz svou cestu po vzoru starsiho brachy najde.

Proc nemate rad elitu? Porad jste jeste presvedcen, ze vyber nema smysl? Myslite si, ze jsem delal spatne, ze jsem se vzdy snazil vest sve syny k tomu aby studovali v elitni tride? Myslite si, ze je spatne chranit deti pred spatnymi vzory, spatnymi uciteli a spatnymi skolami? Ja si myslim, ze priklad mych dvou synu Vas mozna alespon castecne presvedcil o opaku.

Chtel bych vzkazat vsem rodicum prvaku a druhaku na ZS. Bijte se o elitni tridy! Ucte deti jazyky! Netolerujte nektere hloupe pani ucitelky, ktere prokazatelne uci deti nesmysly a vi to rodice i jejich nadrizeni! Trvejte na kvalite vyuky! Ucte se se svymi detmi a kontrolujte je, co se ve skole uci. Nedovolte, aby byly ucitelskymi mafiemi frustrovany a zaslapany do podprumeru! Na druhe strane pomahejte tem dobrym kantorum, ktere lehce poznate, v jejich boji s tupym byrokratickym systemem, ktery nedovoluje vychovat tradicnimi i netradicnimi zpusoby novou elitu, kterou tolik potrebujeme!

Zaverem bych Vam pak chtel rict, ze si plne uvedomuji souvislosti mezi bidou a nizkou vzdelanosti jak se o tom pise na jinem miste v BL ze zkusenosti v Britanii. Verim, ze napriklad romsky problem v CR je dan po leta spatnym pristupem k romskym detem. Znam ale pripady, kdy jedno takove romske dite dokaze rozvratit vyuku cele tridy jinak nadanych deti. Nutka me pokuseni zkusit, jak by se na miste mych synu chovalo obycejne romske dite napriklad z kojeneckeho ustavu. Jestli by se vlivem prostredi v nasi rodine dostalo tam kde muj nejstarsi. Mozna to i casem zkusim. Obavam se, ze je vsak nutne na takove dite pusobit cely den, musi byt soucasti rodiny, musi v rodine citit oporu a socialni jistotu. Rodice mu musi pomahat a vest ho. Sebelepsi skola, ani ucitel v tom nic nezmuze bez rodiny. Dite musi mit z rodiny dobry zaklad.

Muj starsi syn byl prekvapen velmi tvrdym systemem britskych internatnich strednich skol, kdy deti od osmi let jezdi domu k rodine jen obcas, ikdyz je majetna, a je treba jen 30km vzdalena od skoly. Z toho mozna prameni castecne jejich problemy i na techto vyberovych skolach. Zde prestala plnit svou zakladni funkci rodina. Jeden z jeho anglickych spoluzaku se napriklad obesil na strome u skoly, kdyz ho nachytal profesor po vecerce na diskotece a druhy den to chtel hlasit rodicum.

K diskusi o britském školství v Guardianu

Napsal Dalibor Žůrek:

Ten článek je velmi dobrý. Jasně diagnostikuje problémy a příčiny. Jen bych dodal, že hlavní roli nemusí hrát chudoba, ( i když je jistě jedním z nejdůležitějších faktorů), ale spíše postoj rodičů ke vzdělání, a také ke svým dětem. Jsou určitě chudé rodiny, které své děti ke vzdělání vedou, a obětují pro to všechny prostředky, aby se děti jednou měly lépe než oni. ( Viz těch 7% dětí v té lepší škole, které mají nárok na obědy zdarma.) Prostředí ale určitě hraje negativní roli.

Tento článek jakoby působí proti diferenciaci žáků podle schopností. Myslím ale, že určitá homogenizace je nutná. Příliš velké rozdíly ve schopnostech mezi dětmi mohou způsobit ztrátu motivace u těch slabších, které učení prostě vzdají, protože nejsou schopné dohonit ty lepší.

Také systém financování se zdá špatný. Školy se slabšími dětmi by měly být spíše více financovány a kádrově posíleny, jinak se ocitnou na skluzavce, na které se nemohou zachytit. Ostatně i Vy jste toho názoru, že v kultuře ( a školství tam patří také) není možné nechat působit jen trh. Děti by neměly být těmi, kteří na nemilosrdnost trhu doplatí.

Napsal Ferdinand:

K te krizi britskych skol: je to lepsi, nez cokoliv, co jsem na toto tema kdy cetl v Cechach. Zaroven je to slabe a zustalo to na pul cesty. Vysvetluje to nektere pozorovane jevy, dalsi to opomiji.

Priklad: kdyz se muj prapradeda z nevimkolikateho kolena vystehoval do Ameriky, pracoval cely den tvrde za byt a stravu. Presto jeste nasel silu chodit vecer do skoly, naucit se rec, cist a psat, zalozit prosperujici obchod a jeho deti maji dnes vysokoskolske tituly. Jeho bida se neda naprosto srovnavat s "bidou" dnesnich britskych nezamestnanych.

Karel Capek kdysi napsal neco ve smyslu: bida v Anglii neni bidou hmotnou, ani zebrak tam nechodi v hadrech. je to spise neco jako stav beznadeje.

A jeste neco: Vsiml jste si, ze autor sam sobe odporuje? Na jedne strane tvrdi, ze se chude deti SNAZI samy, na druhe strane to vypada, ze nejen ze se nesnazi, ze na zdarma nabizene vzdelani zvysoka kaslou.

Abych porad jen potouchle nekritizoval: Me zkusenosti ze zakladni skoly rikaji: vetsina deti, bez ohledu na tridni puvod a majetnost rodicu, se snazi mezi vrstevniky vyniknout tim, ze na skolu co nejokazaleji kasle. TOTO prostredi je teba zmenit.

Napsal Marek Houša:

Diky za vybornou dvoudilnou serii clanku o skolstvi. Meli by ji cist vsichni reditele skol a vedouci pracovnici ministerstva skolstvi s skolskych uradu. Poslanci a vladni cinitele. Tyka se i Romu, sidlistnich zakladnich skol.

Domnivam se, ze dnes uz ma upadajici skola jedine vychodisko - zavrit brany. Nebyla totiz schopna udrzet potrebnou uroven vyuky. Bohuzel se to nestane. Reznika, davajiciho do burtu koninu nikdo netoleruje. Ale spatne skoly, kazici osobnost nasich deti, ve spolecnosti tolerujeme.

Ackoliv by se zdalo, ze problem je ve hlavne ve skolskem systemu, je ale i v lidech. Ale je v detech nebo v rodicich? Co bylo drive? Deprivovane deti chudych rodicu nebo chudoba techto rodicu? Souvisi deprivace deti s chudobou, nebo je to z generace na generaci predavana deprivace? Same nezodpoveditelne otazky.

Stale se snazime vymyslet dokonalejsi zakony, regulacni systemy. To je dobre. Nejlepsi ale je, kdyz by situace, ktere se snazime regulovat, vubec nevznikaly. Kdyby nebylo tolik chudych deti vytlaceno, koncentrovano do jednoho mista. Nabizi se srovnani s organismem - a lidska spolecnost je takovy organismus. Popisovana situace je podobna rakovine. Nase spolecnost s ni ale tak nebojuje. Takove problemy by pravdepodobne nevznikaly, kdyby evropsky organismus neprisel o svou imunitu.

Co ji ale tvorilo? Bylo to krestanstvi? Nebo pozdejsi boj demokracie a totality, ktery tento kontinent rozdeloval?

A jak ji lze ziskat zpet?

Britské listy jsou jak TV Nova - odrážejí kvalitu svých čtenářů

Ondřej Hausenblas

Precetl jsem si diskusni prispevek M.Housi, je dobre, kdyz kdokoliv analyzuje nebo aspon z nebezneho pohledu komentuje strukturu novin.

U Blistu se vsak myslim myli: nejsou papirovym denikem a ty reakce ctenaru, at jakkoliv naivni, prudke, zmotane, nebo naopak nekontrolovane prisne a presne, jsou velmi cenne pro zivot: internetove noviny mohou prece byt odlisne prave tou bezprostrednosti.

Koneckoncu i ty nase prime reakce se muzou kultivovat! A nebudou o napadne mene bezprostredni. Proste clovek zvykly na to, ze jeho nekontrolovane vypustene slovo muze byt slyseno, se nauci i nekontrolovane nazory a vyroky mit smysluplne a podlozene myslenim a argumentem.

Libovat si v pitomoucke uprimnosti je mozne, ale ne vzdy se to hodi k zivotu.

A ja jsem rad, kdyz ma cesky narod nekde prilezitost projevit svou pravou tvar. V papirovem tisku si moc nalhavame, jak jsme nejvzdelanejsi a kulturni, ale ono to asi moc pravda neni, kdyz ta verejna deabta neni zas o moc lespi nez ta Zelezneho Nova.

Neni tak vulgarni, ale o stejne malo prekracuje slaby prumer, v tom je ta podoba.

Tak proto rad toleruji v Blistech jistou "nepravidelnost" ve srovnani s novinami z papiru.

K tomu dodává Marek Houša:

Vazeny pane Hausenblasi,

Libi se mi vas nazor:

Clovek zvykly na to, ze jeho nekontrolovane vypustene slovo muze byt slyseno, se nauci i nekontrolovane nazory a vyroky mit smysluplne a podlozene myslenim a argumentem.

Stejne jsem uvazoval pred lety, kdyz jsem se rozhodoval zda publikovat v Blistech sve vlastni nazory.

Neco vam na sebe prozradim. Jeden z rysu me osobnosti je "nenavist" k informacni redundanci. Uprednostnovani kvality pred kvantitou.

Radeji bych si cetl porad dokola par kvalitnich prispevku, nez kazdy den novy nekvalitni. K tomu vsemu mam podvedomou touhu informace radit a spojovat.

Az diky vasemu tolerantnimu dopisu jsem si uvedomil, ze jsem podlehl tendenci vnucovat tento svuj pohled jako jediny spravny i ctenrum Blistu.

My dva jsme meli zrejme opacny pohled na to, cim by mely byt Blisty. A na vasi obranu priznavam, ze se domnivam, ze vice lidi ma podobny nazor jako Vy.

Nemylim se, ze Vy si na Blistech predevsim cenite te diskusni casti? Jste rad za kazdou diskusi. Podobne jako jsou rodice radi kazde slovo sveho ditete, ktere zacina mluvit? Berete je jako ucebni pomucku, prostredek. Ocenujete ten proces tvorby nazoru. Vysledek je pro vas mene dulezity. Uvedomil jsem si to az diky vasemu sdeleni.

Me naopak provokuje ten zdlouhavy proces diskuse. Provokuje me redundance v nazorech, melkost uvah atd. "Zarlim" na kazdy nekvalitni prispevek, protoze prekryva ten kvalitni. Ale zaroven me provokuje, ze se nikdo nevyjadruje k zasadnim tematum.

Proto pro mne doted vysledne cislo Blistu znamenalo cil. Mluvim v minulem case. Teto fixace jsem se zbavil teprve vcera, po nekolika dnech obcasnych uvah na tema urovne Blistu.

Milan Krejčiřík

Pan doktor Sojka není zcela korektní. Těch 100 až 200 hodin, které lékaři většinou tráví u televize nebo na lůžku čekáním na náhlé noční případy, mají lékaři dobře zaplaceno. Kdyby byl pan doktor skutečně objektivní, musel by přiznat, že tato česká praxe vyhovuje především lékařům ve státních zdravotnických institucích, kteří si takto nadlepšují své výdělky. Netkví ani tak v nedostatku lékařů jako ve špatné organizaci.

Když to jde zařídit na směny v Německu, kde je celkový počet lekařů na pacienta nižší, proč by to nemohlo fungovat i u nás< Ovšem to by se museli někteří lékaři živit sami a to je trochu obtížnější, než jistota stálého platu v nemocnici.

Stejně tak je nekorektní tvrzení, že lékař musí po noční směně ihned ráno nastoupit k operaci. Jistěže mohou nastat výjimečné situace, ale v drtivé většině tomu tak není a nikdo nemůže nutit lékaře, pokud absolvoval obtížnou noční směnu, aby ráno znovu nastoupil k operaci.

Pan doktor Sojka jen pokračuje v systematickém vytváření mýtu o výjimečnosti práce lékaře. Odpovědnost za život člověka má ale i každý řidič dopravního prostředku nebo opravář elektrického přístroje. Řekl bych, že jsou jen lidé zodpovědní a nezodpovědní a obě tyto skupiny se najdou jak mezi lékaři, tak i u ostatních profesí. Vyjímeční lidé se najdou také v každém oboru.

Měli bychom také věci nazývat pravými jmény. Každá stávka je jen legalizovanou formou vydírání. Samotné vydírání je odporný zločin, při kterém si pachatel bere jako rukojmí zcela nevinné lidi. Jsou jistě mezní situace, kdy lze vydírání legalizovat, např. bude-li někdo ohrožen na životě, může policista pachatele vydírat pod pohrůžkou, že ho zastřelí, aby odvrátil nebezpečí. Mohou také nastat situace, kdy je opravněné vydírat zaměstnavatele, jsou-li např. závažným způsobem porušována práva zaměstnanců a hrozí jim nebezpečí poškození zdraví. Stávkovat za vyšší mzdy na úkor druhých je nestydaté, nemorální a svědčí pouze o sobectví a drzosti těch, kteří stávku vyprovokovali. Týká se to jak leteckých dispečerů, tak stávkujících lékařů. Kdo z nás by nechtěl mít takový plat, jaký by měl ve svém postavení v Německu nebo USA? Na štěstí dosud ve společnosti převládá ta slušná a zodpovědná většina.

Osobně si myslím, že máme špatný zákon o stávce. Chrání jen vyděrače, ale nechrání vydírané a jejich rukojmí. Podle našich zákonů je legální vydírat zaměstnavatele stávkou za vyšší mzdy, ale současně každý právní akt, který je vykonán pod nátlakem proti vůli druhé strany je neplatný. Jak se to tedy slučuje s právem? Jak je možné, že vyděrači dosáhnou svého a nenesou odpovědnost za způsobené škody? Jsou i tací, kteří si berou za rukojmí zcela nevinné lidi a způsobují škodu lidem, kteří nemají s věcí nic společného. Je to opravdu podivná spravedlnost.

Milan Krejčiřík

A. Kastner

Vážený pane Čulíku,

předpokládám, že autorem nepodepsaných článků jste Vy a proto si dovoluji poslat Vám svoji reakci na článek o cenové válce, resp. na jeho závěr týkající se České spořitelny.

Píšete, že při neoprávněném výběru z konta by ČS klienta asi hnala. Hnala by ho určitě. Stalo se mi to jednou, spíš nedopatřením, přečerpal jsem z bankomatu (byly ještě nespřažené). Při další návštěvě pobočky, kde je účet veden, mi to paní pokladní vytkla velmi ostře a zvýšeným hlasem, s pohrůžkou rozvázání smlouvy o účtu. (Tím neobviňuji ČS - jen způsob řešení měl být u dosud solidního klienta mírnější.)

Od té doby, je to asi 2 roky, se v ČS zřejmě něco změnilo, protože nyní nabízejí bezplatnou službu tzv. kontokorent, kdy může klient přečerpat a jeho kladný úrok se plynule změní v záporný, patrně mnohem vyšší (absolutní hodnoty). Aspoň tak jsem to pochopil.

Hloupé provokativní otázky

(Jméno a adresa čtenáře jsou redakci známy.)

Ptal jste se vcera v BL, proc se hned nekonaly po padu klausovske koalice volby.

Podle Ustavy nemusely byt volby vubec. Kdyby se koalice nebo jine uskupeni stran dohodly na sestaveni nove vlady, nemusely byt predcasne volby vubec. Pulrocni timeout do voleb pak vznikl z dohody/nedohody vsech stran. Havel jmenoval Tosovskeho, ten vyjednaval s ruznymi stranami a dohodl s nimi pul roku s tim, ze vlada bude neutralni, tj. urednicka, a omezeny mandat vykonu svych funkci. Cili vlada vladla z mandatu tech stran, co byly v parlamentu.

Ten timeout nejvic prospel prave Klausovi a ODS, Ruml se stihl vyjevit jako zcela naivni, afera se svycarskym kontem nebyla prokazana a preference ODS v  mezidobi opet vzrostly.

Kdyz vladni krize vznikne z velmi vazne krize, tak pulrocni timeout neni na  skodu, aby hlavy vychladly a pokud mozno objektivni fakta vysla na povrch, nebo ne? Po padu komunismu byly prvni poradne demokraticke volby taky az po pul roce.

Skutecne mate tak chatrnou historickou pamet? Pak neni divu, ze tak vehementne hajite komunisty.

K tomu napsal také Radek Šulc:

Po padu Klausova kabinetu doslo k politickym konzultacim, jejichz vysledkem byla politicka dohoda parlamentnich stran o vyhlaseni predcasnych voleb v lete s tim, ze do voleb povede zemi polourednicka vlada p. Tosovskeho, tehdejsiho guvernera CNB, a ze se Snemovna k  datu voleb sama rozpusti.

Tato vlada predstoupila pred Snemovnu se svym programovym prohlasenim a dostala duveru legitimne zvolene Snemovny, cimz i jeji(vlady) mandat byl naprosto legitimni.

Poznámka JČ: Ať si říkají zákonodárci či ústavní odborníci v ČR cokoliv, tvrdím, že ustanovení, podle něhož po pádu vlády mohou na půl roku převzít moc jacísi nevolení úředníci, je z demokratického hlediska pěkně pochybené. V Británii nesmí být ve vládě nikdo, kdo nemá poslanecký mandát, a protože je tam většinový volební systém, všichni členové vlády jsou jmenovitě voleni v jednotlivých volebních okrscích.

Setkání Čechů a Slováků ve Skandinávii

Jana Witthead

Ve dnech 14.-16.5 se uskutečnilo krajanské setkání ve Skandinávii a jako obvykle v posledních létech, v kanoistickém středisku Sörgarden u řeky Tidan.

Po zahájení s dortem, kávou a informacemi o programu následovala beseda s hosty z velvyslanectví ve Stockholmu. Mimo pobytu v krásné přírodě, pádlování, různých těch sportovních dopolední i odpolední, mnoho krajanů ocenilo i možnost společně si zazpívat české písně a pohovořit si.

V pátek večer hrál k tanci i poslechu Jiří Holásek s orchestrem Dunaj až dlouho do noci. V sobotu bylo pro návštěvníky uspořádáno poetické matiné.

Otakar Štorch, který matiné uváděl, přivítal mimo věrných i nových posluchačů, také velvyslance pana Tomáše Husáka se spolupracovníky a zástupce Českého kulturního centra pana Zdeňka Lyčku s rodinou, a dále paní Evu Střížovskou, šéfredaktorku Českého dialogu, která i tentokrát poctila krajanské dny svou návštěvou.

Tématem pásma byla láska.

Eva Římanová a Růžena Gajdošová nás provedli českou poesií od čtrnáctého až do minulého století.

Otakar Štorch, Pavel Mrázek a Jana Witthedová recitovali poezii od začátku 20. století až po tu nejsoučasnější a také předvedli několik ukázek vlastní tvorby. Paní Eva Střížovská se s posluchači rozdělila o své dojmy z konference SVU v USA.

Na krajanských dnech byla též podána informace o Všesokolském sletu v Praze v roce 2000.