Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

• Ivo Mathé píše Jakubu Puchalskému: Vrátil jste Českou televizi o pět let zpátky

• Pražský kupónový král investuje v Ázerbajdžánu (Central European Economic Review)

• České školství: jaké otázky o tom, co je na školství špatného, si neklademe

• Ke zvolení Václava Fischera senátorem (Jiří Jírovec)

• Zákon o zahraničních kontech je nedokonalý: Egonie, aneb Konto Lánský (Václav Pinkava)

• "Dané slovo je zákon." O knize Česká literatura od počátků k dnešku (Jaroslava Janáčková)

• Jak multinacionální banka ING šíří etické principy podnikání (JČ podle Financial Times)

• Vladimír Železný a televize Nova: Zloděj křičí Chyťte zloděje (Milan Šmíd)

• Kontroverze o české národní budově v New Yorku: Proč chce česká vláda zbytečně investovat do české Národní budovy v New Yorku milióny dolarů českých poplatníků? (Jan Krondl)

• Hodnoty sa tvoria prácou, životný úspech porušovaním pravidiel - odpoveď Jánovi Kynclovi (Dušan Slugeň)

• Nic než národ (Pavel Tychtl)

• Česko-balkánské zvyklosti pronikají do britské civilizace?Soukromá podnikatelská činnost na britském velvyslanectví v Praze (Václav Pinkava)

• Česká kulturní organizace před likvidací: Dokumenty: Nejprve PEN klub politikové vyhodí z Valdštejnské jízdárny, a pak ho zruší

• Jak Britové brání Středoevropanům ke vstupu do Británie (Beata Struharová)

• Likvidace české inteligence:Jak to chodí na mé vysoké škole v Praze (Jan Kyncl)

• Česká politika: Macek apeluje na občany: "Zapojte se, soudruzi!" (Václav Pinkava)

• Korupce - zákon o veřejných zakázkách k ni přímo vybízí (Jan Macháček)

• Netolerance: české osobnosti v ohrožení (Ondřej Hausenblas)

• Česká společnost - po měsíci v Praze z glasgowského nadhledu: Zamyšlení z cesty (Jan Čulík)

• Televize Nova: Americký investor pláče na nesprávném hrobě (Milan Šmíd)

• Televize Nova: Mafiánské praktiky v ČR (Jon Couchman, investor CME)

• Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy (Milan Šmíd)

• Pražská energetika a jiné podniky veřejných služeb: Spiknutí: Občan Čulík nepochopil souvislosti (Jiří Novák, Nezávislí)

• S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu (Jan Čulík)

• Česká společnost: Jestliže chceme blahobyt, musíme umět dodržovat slovo (rozhovor s Jiřím Grušou)

• Z historie rozkladu komunismu v Československu: Pražská zima 1989 (JČ)

• Česká moderní historie: Ludvík Vaculík: Já vůbec neřeším ten Západ. Mně je to úplně jedno, jak je to tam (rozhovor s Janem Čulíkem)

Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete v tematickém archívu BL. Klikněte tam na heslo "zahranici, Kosovo".

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

Petr Paleta

Přiznám se, že naprosto nechápu současnou mediální bouřku, která postihla místopředsedu vlády Lánského. Tento "zločinec", představte si to, si ještě v době kdy nezastával žádnou veřejnou funkci dovolil založit účet v zahraniční bance a české noviny, zejména ty pravověrně pravicové, požadují jeho odvolání. Ne že by byl pan ministr mužem na svém místě, důvodů pro odvolání by se jistě několik našlo, ale děsí mě, že by důvodem odvolání ministra mělo být něco, co je v civilizovaném světě naprosto obvyklé.

Očekával bych, že se novináři, kteří každý den vyblijí na stránky svých novin několik bezobsažných keců o "svobodě jednotlivce", alespoň pokusí ve svých politických školeních nad touto absurdní situací zamyslet. Ale to bych od nich asi čekal příliš mnoho, oni pouze papouškují názory svých ideových vzorů. A právě strany české "pravice" během několika let své vlády dokázaly, že je jim základní myšlenka západních pravicových stran, co možná největší ekonomická svoboda, naprosto cizí. Uvedu několik příkladů:

Jak to česká pravice myslí s volnou konkurencí, ukázali nejlépe exministr Říman a časopis Respekt loni, když se hodně mluvilo o zdražení telefonních poplatků monopolního Telecomu a protestních akcích. Říman tvrdil, že "ceny se přece určují na trhu a ne na demonstracích", a Respekt vlezl největšímu českému monopolu do zadku sérií několika článků, kde vychvaloval jeho "úspěšnost" (za což byl odměněn, tedy uplacen, několika stránkami barevné inzerce).

Současná levicová vláda má bohužel podobné názory. Chce se souhlasem smluvní opozice "vyměnit" právo českých občanů po vstupu do EU pracovat a studovat v zahraničí za právo českých občanů prodat nemovitosti tomu, kdo dá nejvíc, i když bude cizinec. "To se týká jenom malého množství mladých a vzdělaných lidí", odmítá námitky podle Respektu, tedy bez záruky, vicepremiér Lánský (pokud tohle opravdu řekl, nechápu, jak to že je dosud ministrem).

Pokud se podíváme podrobně na to, kde skončí vydělané peníze českých občanů, zjistíme, že okolo šedesáti (!) procent putuje do státní kasy (daně z příjmu jsou jen malá část, největší zátěž je "sociální" a "zdravotní pojištění", dále pak neviditelná DPH a spotřební daně) a podstatná část z toho zbytku nakonec putuje k firmě, která od státu získala nějakou výhodu, nebo jejíž podnikání stát přinejmenším výrazně ovlivňuje (poplatky za vodu, plyn, elektřinu, telefon, hromadnou dopravu, benzín, regulované nájemné, vklady v uměle nad vodou držených bankách, koupená Škodovka, viz výše, a tak dále). Na volném trhu se kupuje snad jen o málo více než potraviny (pokud pomineme téměř monopolní chování obchodních řetězců), oblečení a spotřební zboží.

Ne že by volný trh v Čechách neexistoval, naopak, je zde celá řada vynikajících konkurenceschopných firem, ale nedávají o sobě příliš znát. Ten nejvýnosnější byznys je totiž dávno rozdělen mezi "vyvolené", kteří mezi sebe hned tak někoho nepustí. Nejlepším příkladem toho, co se stane, když někdo přeroste přes hlavu, je loňská "kauza Atlantik". Atlantik finanční trhy je brněnská makléřská firma, založená třemi čerstvými absolventy vysoké školy, která se na rozdíl od většiny svých konkurentů neangažovala v kupónové privatizaci a následném všeobecném tunelování, a místo toho se soustředila na zahraniční klienty, kterým zprostředkovávala nákup českých akcií. U nás tuto firmu znají jenom odborníci, ovšem v zahraničí má výborné jméno a získala několik vysoce ceněných ocenění. Brzy se také stala největším českým obchodníkem s akciemi s obratem přes sto miliard korun ročně v roce 1997 (pro srovnání téměř trojnásobek toho, co dosáhla v Česku tak agilní Patria Finance). To samozřejmě vadilo mocným konkurentům, kteří díky většině hlasů v rozhodujících orgánech pražské Burzy pod naprosto nesmyslnými záminkami administrativního charakteru dosáhli toho, že byl Atlantik na jeden měsíc vyloučen z obchodování na pražské burze. A zahraniční investiční fondy, hlavní klienti Atlantiku, nemohou z právních důvodů obchodovat s někým, kdo není přímo členem Burzy... To se stalo loni, před očima sdělovacích prostředků a také všech, kteří by mohli "zlobit" příště. Mluvil jsem o tomto případu nejméně s dvaceti lidmi z oboru, a nikdo ani na vteřinu nepřipustil, že by byl Atlantik z obchodování vyloučen oprávněně. A za tři měsíce nato unesli gangsteři jednomu ze zakladatelů Atlantiku dceru. Souvislost jistě náhodná...

Aby toho nebylo málo, všechny hlavní politické strany plánují další útoky na ekonomickou svobodu. Tím nejmenším je Mertlíkovo avizované zvýšení daní. Větší hrozbou už je zrušení pětiprocentní sazby DPH a tedy zvýšení DPH na čtyřapůlnásobek u potravin a většiny služeb. Ale tou největší hrozbou, jejíž dosah si bohužel skoro nikdo neuvědomuje, je snaha některých finančních kruhů a jejich politických "tykadel" zavést povinné penzijní připojištění u soukromých subjektů.

Jsem přesvědčen, že současná neradostná situace má své kořeny v právě popsaném ekonomickém klimatu, zatímco politické uspořádání (opoziční smlouva) je až druhořadé. Ani strany, které volají po zrušení opoziční smlouvy, nemají v plánu zrušení ekonomického nevolnictví. Proto by bylo lepší než usilovat o zrušení této smlouvy, které nic nevyřeší, snažit se prosadit skutečnou ekonomickou svobodu. To znamená zejména:

Tyto body je možné uskutečnit doslova z hodiny na hodinu, ale existuje celá řada dalších opatření, o kterých se moc nemluví, ale které by podle mého názoru ekonomice hodně pomohly:

Jistě najdete desítky podobných opatření, spousta z nich bude jistě důležitějších, než co napadlo teď mě. Podstatné je, že je možné velmi rychle snížit ekonomcikou závislost českých občanů na státu, jinými slovy, na bandě neschopných a často podplacených páprdů, kteří si myslí, že si mohou dělat s penězmi, které jim svěříme, co chtějí. Ano, bohužel, je to tak, nemá žádný smysl více podporovat českou vědu, kulturu, ochranu přírody, školství, zdravotnictví a já nevím co ještě přes státní rozpočet. To už teď není otázka politická, zda se nám to líbí nebo nelíbí. Ve státní správě, přinejmenším na jejich vyšších stupních, došlo k naprostému rozkladu jakéhokoliv racionálního rozhodování, takže peníze jdoucí přes státní rozpočet jsou v podstatě vyhozené, a proto nemáme jinou volbu, pokud chceme, aby se tato země postupně postavila na nohy.

František Roček

Neštěmický starosta ing. Pavel Tošovský tvrdí, že těžko může někdo chápat jako ponižování lidské důstojnosti 1,8 m vysoký keramický plot v Matiční , kde kromě hlavních vchodů z opačné strany je i vstup do ulice Matiční. Plot jako protihlukovou bariéru chtějí postavit radní v této ulici, aby snížili hladinu hluku, která v nočních hodinách až do rána proniká k rodinným domům na protější straně ulice.

Aktivisté s tím nesouhlasí a vláda také plot nechce, ač míchání se do komunálních problémů jí nepřísluší. Jak situaci vidí místopředseda vlády Pavel Rychetský? V srpnovém rozhovoru, který přinášíme, doporučil místopředseda vlády vybudovat v plotu prostup pro přímou komunikaci s obchodem v Matiční. Shodou okolností se na zřízení průchodů v plotu shodli minulý pátek domkáři z Matiční a jejich návrh neštěmičtí radní akceptují.

Rychetský: Mluvil jsem na toto téma s panem primátorem, starostou obvodu i s přednostou Okresního úřadu a ještě před rozhodováním vlády jsem se jel osobně podívat do Matiční ulice spolu s ústeckým přednostou Okresního úřadu. Neskrýval jsem, že nejsem nadšený tím, jak se celá záležitost vyvíjela a že jednání dospěla do fáze, kdy rozhodnutí je na Poslanecké sněmovně.

Roček: Podle starosty Tošovského jste slíbil, že když bude průchod také do Matiční ulice, vláda tuto záležitost projednávat nebude.

Rychetský: Chtěl jsem smírné řešení, aby nemuselo dojít k řízení před Poslaneckou sněmovnou. Pokud by došlo ke stavbě zdi a byly v ní prostupy, aby stavba neměla nádech separace, bylo by vše v pořádku. Zdůrazňuji ale, že jsem vždy používal množné číslo - prostupy. Rozhodli se udělat jeden prostup na excentrickém místě na konci ulice. Do v tom místě jediného obchodu a restaurace se cesta obyvatel obecních domů prodlužuje více než dvojnásobně. Toto rozhodnutí považuji za naprosto neuspokojivé, a proto jsem vládě osobně doporučil, protože nedošlo ke kompromisnímu řešení, aby uložila přednostovi Okresního úřadu v Ústí nad Labem sporné usnesení o stavbě plotu předložit k rozhodnutí ústeckému zastupitelstvu s  tím, že pokud magistrát nenapraví úmysl neštěmických zastupitelů, pozastaví Okresní úřad výkon rozhodnutí a předloží věc Poslanecké sněmovně s návrhem na zrušení usnesení místního zastupitelstva.

Roček: Takže plánovaný plot s vchodem do Matiční je pro vás nedostatečným řešením?

Rychetský: Naprosto nedostatečným, vždyťjen ve zbytcích dosavadního plotu jsou čtyři prostupy a nový má plánován jen jeden průchod na excentrickém místě.

Roček: Radní, ale i lidé znalí tamní situace se rozhodnutí vlády podivili, protože ulička Matiční se dá přejít klidnou chůzí za padesát až šedesát vteřin. Otázku zacházky pár desítek vteřin musí projednat sněmovna? Východ z Matiční je směrem, kde chodí většina lidí do Krásného Března do obchodů, na hromadnou městskou dopravu, děti do školy.

Rychetský: Vy ale nereflektujete skutečnost, že neštěmičtí nechtějí udělat prostup, který by umožnil přímou komunikaci od domů do obchodu.

Roček: Považuji to za nepřiměřené. V Ústeckém deníku na toto téma vyšel článek, ve kterém se píše: V Ústí na Severní Terase obyvatelé hotelového domu nemohou vycházet do ulice Sociální péče, v níž bydlí. Dva přední vchody jejich objektu byly již před nějakým časem uzavřeny, protože nebytové prostory za nimi slouží obchodním účelům. Zdejším obyvatelům tak zůstal pouze přístup zadní a když se chtějí dostat do "své" ulice, musejí celý rozsáhlý objekt obejít. Tudíž jde v jejich případě o obdobnou situaci, jaká by nastala, kdyby vchody z Matiční byly přemístěny do ulice na opačné straně. Když je proti lidské důstojnosti, aby udělali pár kroků navíc neplatiči, tak proč je mají dělat oni, řádně platící a navíc ještě povětšinou staří a hůře pohybliví lidé, ptali se v článku s jistým humorem... Není to malichernost, jednat ve sněmovně o prodloužení cesty o dvacet vteřin?

Rychetský: Není rozhodující, o kolik se jedná vteřin. Pokud došlo zastupitelstvo k  rozhodnutí, které je ostudou zastupitelstva, byla by i ostuda vlády, pokud by se nepokusila o nápravu, protože vše, co se činí se má činit pro lidi. Zeď v Matiční se stala problémem mezinárodním, velvyslanec EU se vyjádřil jasně - zeď by nám uzavřela cestu do EU.

Roček: Z pohledu člověka, který zná místní situaci, považuji tuto argumentaci ze strany EU za více než směšnou a svědčící o neznalosti problému. Tam se nejedná o nic jiného, než o 1,8 m vysoký keramický plot a vchod do Matiční ulice je např. i opatřením proti vbíhání dětí do ulice. Sami obyvatelé činžovních domů si stěžovali, že část problémů je s hlukem a nepořádkem mají na svědomí děti z okolí, které chodí do Matiční dělat nepořádek. Proč se z lokálních problémů se dělá evropský problém? To se mi zdá směšné.

Rychetský: To, že pan Roček považuje reakci EU za směšnou, nám nepomůže. Pokud nám zeď zastaví cestu do EU, zastaví ji nám všem, i panu Ročkovi i těm, co jsou na jedné i druhé straně zdi v Matiční. Je nepochybné, že vyspělé demokracie jsou citlivější na věci, u kterých my zatím nemáme ani rozeznávací schopnost.

Všude, kde je větší hustota obyvatelstva, žijí děti a jsou hlučné, ale my se musíme naučit sžít se s prostředím, kde jsou děti, a mít radost z toho, že oni na rozdíl od nás si ještě umějí hrát. Já jsem nevnímal zeď v Matiční primárně jako porušování lidských práv, ale spíše jako naprosto necitlivý přístup zastupitelstva v Neštěmicích k řešení spíše sociálních a občanských problémů.

Roček: Co je tedy v tomto okamžiku, podle vašeho mínění, nejdůležitější?

Rychetský: Myslím si, že pokud se bude zeď stavět, primárním je postavení takové zdi, která nebude mít segregační charakter.

Roček: Tedy s prostupem proti tamnímu obchodu?

Rychetský: Pokud zastupitelstvo od zdi neustoupí, tak by bylo vhodné vybudovat minimálně prostup pro přímou komunikaci s obchodem. Osobně považuji historii této zdi za otázku lidské slušnosti, vstřícnosti a důstojnosti. Pro každého, kdo by za takovou zdí měl bydlet, to je příklad necitlivého postoje.

Chtěl bych zdůraznit, že nežijeme v izolaci a chceme-li se dostat do společenství kulturně vyspělých národů, musíme se přizpůsobit mezinárodním trendům a stejně citlivě vnímat takové problémy, jako je např. výstavba zdi v Matiční.

Bohužel, situace se dostala tak daleko, že je vnímána jako symbol a zda je vysoká metr osmdesát či metr devadesát je již sekundární. Pro civilizovaný svět to je symbol, jak Česká republika hodlá takové problémy řešit.

Roček: Sice se to hezky poslouchá a v principu s vámi souhlasím, ale plot je reakcí na dlouhodobou zátěž od roku 1995, na hluk a binec, který se začal uklízet až v poslední době. Byla to poslední možnost, jak zajistit alespoň trochu klidu druhé straně uličky.

Rychetský: Sám jste ukázkou toho, jak je možné nepochopit základní problém. Přeci je-li někde, použiji - li vaši terminologii, hluk a binec, tak to neřeším tím, že ho obezdím, ale tím, že se budu snažit vytvořit podmínky pro řešení a odstranění problému.

Pro civilizovanou zemi není řešením dát někoho za zeď, abych ho neviděl. Všichni víme, že chyba byla již na magistrátu, když soustředil z celého města občany, kteří jsou ve výrazně jiné situaci, pro které je takřka nemožné sehnat zaměstnání a zařadit se do fungujících sociálních struktur, na jedno místo a tím koncentroval problém.

Roček: Jedná se asi o 35 rodin ve dvou domech, ale v Ústí je daleko více takových domů pro zadlužené a neplatící, nejen v Matiční. I tam jsou určité problémy...

Rychetský: Zaplať Pán Bůh, že tam se zdi nestaví...

Roček: Tam si lidé v okolí také stěžují, ale situace se vyhrotila v Matiční, kde městský obvod udělal od roku 1997 dost práce. Nechal opakovaně vyvážet desítky tun odpadů, zahájil komunikaci s lidmi v obecních domech a podařilo se mu některé z nich zapojit do úklidu, byly posíleny hlídky městské policie. Není to v tom, že by se radnice nesnažila.

Rychetský: Nedávno jsem tam byl. Není tam ani nečistota ani hluk, dnes Matiční působí jako každá jiná ulice. Dnes tam stavět zeď je naprostý nesmysl.

Roček: Není to naprostý nesmysl. V Ústeckém deníku se již na toto téma psalo. Končí mediální zájem o ulici a znovu se projevuje apatie a jsou náznaky toho, že se tam život pomalu vrací do starých kolejí.

Rychetský: Záležitost dostala, zejména v zahraničně politických souvislostech, skutečně význam symbolu. To musí brát každý politik v úvahu a i zastupitelé městské části, protože i oni jsou politici.

Problém je širší a není jen o zdi v Matiční. V naší zemi existuje velká zeď předsudků ze strany většinového obyvatelstva. Vzniká i vůči dalším menšinám a s ní se dostáváme do minulého století.

To je něco, co v západní Evropě neuvidíte. V Německu, Francii si hrají bílé, černé, žluté děti spolu a my budeme za civilizační, kulturní a znalostní zdí, která je postavena hlavně postavena z předsudků tzv. bílé většiny.

Tu zeď musíme odstranit my, většina, samozřejmě za spolupráce menšiny, ale jestli ji neodstraníme, bude to vina většiny.

Hlavní problém této pomyslné zdi je problémem sociálním. Severní Čechy jsou ohroženým regionem. Pokud se procento nezaměstnanosti v ČR pohybuje mezi 8 a 9 procenty, na severu se pohybuje kolem 13. Málo si ale uvědomí, že u romského etnika se jedná skoro o 100 procent. Jsou to první postižení a poslední, kteří dostanou práci.

A problémy budou bezpochyby narůstat. Stav ekonomiky je takový, že z hloubky hospodářské krize se budeme dostávat nejméně ještě jeden rok, kdy bude docházet k nárůstu nezaměstnanosti.

I když se nám podaří hospodářskou situaci země vyřešit, což je možné jen přílivem zahraničních investic, obnovíme ekonomiku v restrukturalizované podobě, ale tím neodstraníme nezaměstnanost. Nové technologie jsou natolik sofistikované, že nejsou schopny zaměstnat dostatek lidí.

Jde o to mít schopnost si na nezaměstnanost vydělat. Moderní ekonomika by měla být schopna uživit i tu část společnosti, kterou nebude moci vstřebat v rámci zaměstnanosti.

Problém je v tom, že nezaměstnanost začíná postihovat i nejmladší generaci, čerstvé absolventy škol. A to je živná půda pro rasismus, xenofobii. Své zklamání a averzi budou obracet vůči minoritním spoluobčanům. Mohu vás ubezpečit, že stavba zdi situaci jen rozjitří a to nejen v Ústí, ale na území celé republiky.

Roček: Já se nebojím, že neviditelná zeď je tak velká. Např. Ústí pro romské etnikum mělo a má programy pomoci, základní škola v Ústí - Předlicích jako první začala s přípravnými ročníky, aby se co nejvíce romských dětí umístilo do základní školy apod. O to paradoxnější je situace, že Ústí má rasistický cejch...

Rychetský: Přitom by stačilo málo. Upustit od záměru postavit zeď.

Roček: Tím se ale problém nevyřeší. Spíše dlouhodobou koncepcí pomoci, zvláště ve školství.

Rychetský: Jak stavba zdi zapadá do koncepce soužití a vzdělání?

Roček: Plot má jen zklidnit situaci, dva nevyužité domy by mohly být použity pro komunitní práci, práci s romskými dětmi, pro Policii ČR, apod.

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

S opatrným optimismem se v posledních dnech dívá svět na několik výbušných míst na této planetě. Zdá se že v Turecku Kurdové přece jen dosáhnou lepšího společenského postavení výměnou za ukončení ozbrojených akcí.

Také Izraelci a Palestinci podpisem mírové dohody vzkřísili naději na budoucí řešení letitého napětí. Vděčni můžeme být i za každý den, kdy nepřicházejí zprávy o střelbě v Belfastu a konečně opatrný optimizmus je na místě i v Kosovu.

Nebyl by to pochopitelně náš svět, kdyby se nenašlo místo, které je noční můrou. Dnes je tím místem Východní Timor, kde to vypadá, že si lidé v referendu nezvolili nezávislost, ale masakr. Sílí volání po vyslání mírových sil, které ovšem jako obyčejně přijdou pozdě.

Z Timoru už ostatně zaznělo, že jejich hlavním úkolem může být nakonec sbírání mrtvých. Ti se zatím počítají na stovky zatímco lidé vyhánění z domovů jsou opět sčítáni do těžko představitelných tisíců.

Proti tomu je českých dvě stě třicet dva srpnových žadatelů o azyl ve Velké Británii spíše ostudou než tragédií. Opatrný optimismus, že snad nebudeme potřebovat víza do Velké Británie, nepromění v noční můru ani stavitelé keramického plotu v Ústí.

Ti si klidně o vízum zažádají a na rozdíl od těch za plotem ho zřejmě také dostanou. Dostali by ho ostatně i v případě, že by své hlučné spoluobčany místo plotem ztišili nějakou čtyřmetrovou zdí.

V Matiční ulici je opatrný optimismus na místě proto, že ostudě lze čelit nesrovnatelně snáze než tragédii:

Docela by stačilo, kdyby v Británii měsíčně požádalo o azyl dvě stě třicet dva českých občanů bílé pleti. S odůvodněním, že nechtějí žít v zemi, kde se proti jejich spoluobčanům pleti snědé staví keramické ploty.

Vysílalo se 7. září 1999.

Jiřina Fuchsová

"Zminene novele ale chybi ledacos do dokonalosti. Predpoklada jen nabyvani obcanstvi, ale nikoliv jeho vraceni, obnovu puvodniho stavu. Navic vyzaduje predlozeni nikoliv RODNEHO LISTU, ale kopii NATURALIZACNI LISTINY, jejiz kopirovani je vsak podle americkych zakonu TRESTNE. Legislativni hlavy v rodnem meste Franze Kafky neco takoveho patrne prehledly..."

Ota Ulč, Nový domov, 19. června 1999

Šumava, pátek 27. srpna l. P. 1999

Jeste jednou, a naposled...

Bitva nekterych rodilych Cechoslovaku v zahranici o okamzite a bezpodminecne uznani faktu, ze i oni se narodili, vzdy byli a i nadale zustavaji OBCANY teto zeme trva DESET LET...

Podporu dusledneho naplnovani zakladnich lidskych a OBCANSKYCH prav v republice Ceske vyjadrily sta tisice Cechu doma i v zahranici, v zahranici trvale, obcasne, docasne nebo jen nekdy...

Jen kancelar Cechu v zahranici v Los Angeles, s pomoci bratrskych ceskoslovenskych spolku a organizaci v Evrope, ve Washingtonu D.C., New Yorku, Toronte, Vancouveru, B.C., Chicagu, San Francisku, Phoenixu, Tusconu, San Diegu etc etc etc, expedovala od roku 1993 CTRNACT A PUL TISICE DOPISU, proseb, ZADOSTI, a vyzev...

Dopisove, telefonni, faxove a internetove komunikace, kancelarske potreby etc staly Cechy v zahranici, za sest let, SEDESAT TISIC americkych dolaru...

Snad pakatel pro soucasne ceske tunelare, kteri sice nevedi, co je to poctiva prace, zato dovedou na vsem vyhodne "profitovat"...

Snad pakatel pro, napr. zastupne za dalsi jine, soucasnou predsedkyni ceskeho Senatu, jejizto mesicni pozitky za licomerne kladeni vencu k pomnikum padlych Americanu (jejichz americkym spoluobcanum jako byvala namestkyne ministra financi zamitala zadosti o jejich obcanska prava v rodne zemi) obnaseji stopadesat tisic korun ceskych mesicne...

(Cesti penziste ziji za tri a pul tisice stejne meny, take mesicne.......)

Prispevky venovane dobrovolne na vycerpavajici zapas o princip LIDSKOSTI a ROVNOSTI pred zakonem rozhodne neobnaseji pakatel pro starnouci exulanty po celem svete, kteri silenou bitvu za uznani sveho CESSTVI, o kterem se mimo jine dnes tak casto v ceskych mediich hovori, financovali ze svych vydelku, penzicek, kteri odpracovali tisice a tisice dobrovolnych, lec zbytecnych, pracovnich hodin v teto kauze...

Novy zakon o ceskem obcanstvi, zarucujici dnes i v budoucnu, jakoz v soucasnosti, VSEM obcanum BEZ ROZDILU lidske pravo NEBYT O SVE CESKE OBCANSTVI nikdy, z jakehokoliv duvodu! (ani vrahum je nikdo nebere!) OKRADEN pro zivajici, znudenou a nastvanou urednici na okresnim, krajskem, zastupitelskem ci jinem ceskem urade, DODNES NEEXISTUJE...

Misto toho schvalil, deset let po listopadu 1989! - den po VYPRSENI RESTITUCNICH LHUT--POUZE PRO OSOBY t.zv. OPRAVNENE! - parlament, Senat, posleze i prezident, dve oktrojovane NOVELY v moderni Evrope neudrzitelneho "zakona" o obcanstvi vhodneho snad pro egyptske otroky casu davnych faraonu, ale ne pro dnesni zijici OBCANY teto "republiky..."

Ministerstvo vnitra predevcirem reklo, ze schvalene novely pry vyjdou ve Sbirce zakonu mezi 15 az 30 dny. Vic pry NEVEDI!

Plzensky magistrat vcera vedel vic... Pry vcera mel vrchni kapo pres nase obcanstvi pan Vaclav Henych a vrchni reditelka pres ceska obcanstvi pani Guluskinova, oba MV, v Plzni INSTRUOVAT! unudene a pretizene pracovniky okresnich a krajskych matrik a uradu, jak asi ty tisice ponizenych deset let prichazejicich ZADOSTI o osvedceni O CESKEM OBCANSTV I dobrym rodakum vyrizovat ci ne...

Dnes rano, kdyz jsem volala na magistrat sve rodne Plzne a prosila o informaci, kdy si mohu pro sve OSVEDCENI prijit, sdelila mi pani Dobiasova nasledujici: Nikdo zde neni. "A mame porouchane telefony..."

Vracim se v pondeli do Los Angeles, mam kontrakt na dva semestry vyuky ceske reci, literatury a kultury, a LIDSKYCH PRAV v CR...

Delam to jiz sedm let, a delam to s laskou, s laskou ke vsem dobrym lidem sve zeme...

Na domov, kde ja a lide jako ja, Cesi posilajici domu dolary na povodne a podobne, zustavaji i nadale CIZINCI (dnes pri pobytu doma musi mit VIZUM za trista korun ceskych, dava se to to jejich americkych pasu!!!), budu i tentokrat v L.A. moc myslet... I nadale v dobrem...

Az se opet zvedne v Ruzyni letadlo CSA, na zaplaceni ktereho si jiz nekolik let pujcuji, budu, jako obvykle brecet...

Budu myslet na to, jak ctyri byvali ministri financi CR s pani namestkyni Benesovou pobiraji nerusene sve platy, kladou vence ke hrobum padlych Americanu, ano, i tech ceskeho, krajanskeho puvodu!, a vubec nemysli na tisice a tisice svych spoluobcanu, priznanych ci diskriminovanych, do jejichz osudu brutalne, mnohdy s fatalnimi nasledky, zasahli a denne zasahuji...

Bude mi lito mych ceskych deti, ktere na rozdil od Filipka zpevacky Lucinky Bile, anebo od dvou synu spoluobcana Jana Rumla, sve ceske obcanstvi mit zase nesmeji, nesmeji se ke svemu puvodu priznat...

Komunismus, dle meho, neni POLITICKY system.

Porazit kruty, zlocinny a nelidsky politicky SYSTEM neni tak tezke, protoze slusni, dobri a poctivi lide vsude na svete mu nikdy neverili a - navzdory vsem zfalsovanym analyzam Softres- Faktum agenci - mu nefandi ani dnes...

Komunismus, bohuzel, i u mnoha lidi, kteri dnes maji sance s minimalnim osobnim nasazenim NECO ZMENIT, je stav MYSLENI... Bohuzel...

Zatimco toto pisu, hovori kdosi na jedne renomovane radiove stanici o tom, ze nam vyrusta generace NOVYCH CECHU... Nepoznali, co to je, kdyz se ctrnactilete dite v noci probudi a uvazuje o tom, proc se nesmi podivat za hranice statu, jak to vypada jinde...

Volny pohyb po svete - bavi divaky po cele zemekouli, take krajany ci krajanky, hraji bezva hokej v zahranicnich sportovnich klubech, atd.- i po internetu povazuji, a pravem, za samozrejmost...

Svobodu a demokracii, kterymi se dnes mnozi a mnozi samozrejme tesi, jim, ovsem, vybojovali lidske obeti tech druhych, tech nestastne postizenych generaci predchozich...

Preji jim vsechno nejlepsi, ale ze vseho nejvic jim preji, aby si neosvojili system mysleni, ktery zarucuje vsechny obcanske svobody, pravo na OBCANSKOU IDENTITU, nerusene disponovani s vlastnim majetkem a moznost ucastnit se prostrednictvim voleb na sprave SVE zeme vyhradne lharum bez svedomi, bez lidskeho SVEDOMI, tunelarum, a neurvalym pseudopolitikum.

Preji jim, aby si neosvojili system mysleni, ktery kolem MEHO DOMOVA, a DOMOVA VSECH CECHU dnes v zahranici s obcanstvim uznavanym nebo protipravne zadrzovanym, jeste v lete roku Pane 1999 postavil, pro tak "NEKTERE" mnohe jejich drive i pozdeji narozene SPOLUOBCANY, neprekrocitelnou, zaroven cinskou i berlinskou! zed...

Upozornění

Zajemci o zalobu americkych Cechu proti osobam v CR dopoustejicim se zlocinu proti lidskosti od roku 1993 necht kontaktuji :

IAC, P.O.Box 66453, Los Angeles, Ca 90066

Zajemci o databazi osob v CR dopoustejicich se zlocinu proti lidskosti a obstrukce spravedlnosti vuci svym vlastnim nevinnym spoluobcanum necht kontaktuji:

ACCGA, P.O.Box 66453, Los Angeles, Ca 90066.

A.m.d.g.

K iniciativě Impuls 99 vyslovila RR politování nad nezájmem představitelů této iniciativy k proklamované diskusi. Stanoviska k Impulsu 99 jsou k dispozici na stránkách NEZ Přesto NEZ doufá, že k diskusi skutečně dojde a že témata, která k diskusi nabídlo budou i pro Impuls 99 zajímavá zejména ve vztahu k výsledku senátních voleb v Praze.

Praha 5.9.1999 Ing. Jiří Novák

Místopředseda NEZ

Josef Kroužil

Dovoluji si vřele souhlasit s příspěvkem Petra Nováka z BL 7.9.1999. Údaje, vyžadované COL pro poskytnutí bezplatného internetového připojení, jdou skutečně nad rámec běžné představivosti a mohou vzbuzovat různá nehezká podezření. Pokud se jedná opravdu pouze o pořízení jakéhosi reprezentativního profilu množiny uživatelů této služby, předpokládám, že výsledek bude nutně zkreslený a tudíž pro potencionální využití (např. pro cílenou reklamu) nepotřebný. Lze totiž úspěšně předpokládat, že poskytování tak důvěrných dat se bude většině zájemců příčit a proto "nakrmí" přihlášku smyšlenými údaji, které nebude možno nijak ověřit (vycházím zde z několika rozhovorů s lidmi, kteří se hodlají takto připojit).

Nevím, jak komu, ale mě osobně se tato situace příčí, a proto jsem dočasně upustil od původního záměru zřídit si zde jakési rezervní připojení.

A ještě jedno upozornění - když jsem se v rámci výběru poskytovatele asi před 4 měsíci chtěl připojit pomocí reklamního balíčku VOL, nebyl jsem úspěšný. Až dotazem v příslušném uzlu jsem zjistil, že je třeba uměle snížit rychlost připojení na 33,6 kb/s - jinak modem nemá šanci.

Čili při problémech s navázáním připojení nemusí být nutně chyba na vaší straně

Josef Kroužil

Petr Novotný

Domnivam se, ze pan Novak nepochopil princip slev/sluzeb zdarma. Kdyz chci v Delvite vernostni kartu a slevy, musim vyplnit zhruba tytez udaje, jako (udajne) v tom formulari COL. Kdyz se chci zucastnit spotrebitelske souteze, musim vyplnit adresu, vek, datum narozeni apod.

Ocekava pan Novak, ze mu bude nekdo platit internet, aby ho mel zcela zdarma (a anonymne, a nejlepe se smlouvou "Vy nic platit nemusite, ale my vam pri kazdem vypadku dame do kapsy 100Kc")? Za devatero horami a devatero rekami... Prominte, to je jina pohadka. Ale je ji podobna.