Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

• Jak Britové brání Středoevropanům ke vstupu do Británie (Beata Struharová)

• Likvidace české inteligence:Jak to chodí na mé vysoké škole v Praze (Jan Kyncl)

• Česká politika: Macek apeluje na občany: "Zapojte se, soudruzi!" (Václav Pinkava)

• Korupce - zákon o veřejných zakázkách k ni přímo vybízí (Jan Macháček)

• Netolerance: české osobnosti v ohrožení (Ondřej Hausenblas)

• Česká společnost - po měsíci v Praze z glasgowského nadhledu: Zamyšlení z cesty (Jan Čulík)

• Televize Nova: Americký investor pláče na nesprávném hrobě (Milan Šmíd)

• Televize Nova: Mafiánské praktiky v ČR (Jon Couchman, investor CME)

• Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy (Milan Šmíd)

• Pražská energetika a jiné podniky veřejných služeb: Spiknutí: Občan Čulík nepochopil souvislosti (Jiří Novák, Nezávislí)

• S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu (Jan Čulík)

• Česká společnost: Jestliže chceme blahobyt, musíme umět dodržovat slovo (rozhovor s Jiřím Grušou)

• Z historie rozkladu komunismu v Československu: Pražská zima 1989 (JČ)

• Česká moderní historie: Ludvík Vaculík: Já vůbec neřeším ten Západ. Mně je to úplně jedno, jak je to tam (rozhovor s Janem Čulíkem)

• Impuls 99, senátní volby a občanská společnost: Kdo nám pomůže? (Milan Schulz)

• Jak se Česká republika mstí lidem, kteří jí věnovali svůj život: Jiří Pelikán a vrabčák (Sylvie Richterová)

• Železný odebral Novu firmě ČNTS; jaké bylo včerejší televizní zpravodajství? (JČ)

• Zdraví:Důkaz: automobilové zplodiny způsobují rakovinu (Sunday Times)

• Pár poznámek z cesty po Čechách: o rozhlase a  o policii (JČ)

• Jak ovlivní George Robertson Severoatlantické společenství? (Guardian)

• Pražská energetika: Nemáte-li v ČR trvalý pobyt, nemáte právo platit za elektřinu (JČ)

• Věda a filozofie:Biotechnologie mění radikálně lidské poznání. Kde zůstává etika? (Guardian)

• Česká špionáž v USA za komunismu: K démonizaci Karla Koechera (Karel Koecher)

• Al Fayed, smrt princezny Diany, česká rozvědka a mezinárodní špionáž:Kdo byl a je Karl F. Koecher (Josef Schrabal)

• Intelektuálové a česká společnost: K iniciativě Impuls 99: Česká společnost musí nabýt schopnosti sama o sobě mluvit (Jan Čulík)

• Západní rozvědky asi skutečně zatajují případ Diana. Já s ním neměl nic společného (Karl F. Koecher)

• Další iniciativa českých intelektuálů na oživení české společnosti:Kam směřuje Impuls 99 (Dana Cihelková)

• Kostlivec ve skříni Romana Češky?Byla Galena prodána za babku? (Miroslav Hruška)

• Princezna Diana, milionář Fayed, CIA a český rozvědčík (Guardian)

Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

Václav Pinkava

Na britském velvyslanectví bují a kvete soukromé podnikání. Od šaltru, kam chodí pro informace slečny usilující o statut au pair, se bezostyšně rozléhá, hezky česky, že manžel dotyčné zaměstnankyně vyslanectví provozuje k tomuto účelu agenturu, tady máte kontaktní údaje...

Není to příliš britský postup, avšak na české scéně to není nic neobvyklého. Přiznejme si, že podobné praktiky typu 'malá domů' mohou být běžné ve velvyslanectvích na celém světě. U nás jsou jen zřetelněji slyšet, což je ctnostnější, chcete-li, a to tím, že se dotyčná neobtěžuje pokrytecky zakrývat co se děje, nenabízí beze slova diskrétně tištěnou vizitku atp. Prostě považuje za přijatelné chování dávat najevo svou doplňkovou službu veřejnosti, kterou veřejnost žádá, a oficiální dodavatel neposkytuje.

Přijatelnost chování se liší podle společenských konvencí. V některých zemích se sluší poctít hostitelku hlasitým krknutím po zdařilé večeři. Jinde je zas přijatelné nosit podvlíkačky ušité z národní vlajky. When in Rome, do as the Romans do, praví anglické přísloví. (Když v Římě, tak jednej jako Římané)

V Česku se uhlazený kulturenko nadřazeně pohoršuje v divadle nad nevychovanými turisty v džínách (přestože zaplatili víc než on) . Tady je normální paběrkovat soukromé kšefty v rámci příležitostí, které skýtá placené zaměstnání u zastupitelského úřadu Jejího Veličenstva. Jen já, navrátivší se emigrant s dvojím občanstvím, abych se nad tím pozastavoval, s pocitem že to dělá tuplovanou ostudu, jako Čechům tak Britům.

Vrtá mi hlavou, zda v tom zdánlivém nepokrytectví dotyčné úřednice hraje roli tajná řeč čeština, jako v případě dvojích cen - zda by se dotyčná paní zdráhala dělat svému manželovi veřejnou reklamu stejně hlasitě anglicky, jako česky. Manželovi dělá dobrou reklamu. Ale dá se říct, že dělá zápornou reklamu sobě, a britskému velvyslanectví, pokud mluví jen (slovy Petra Bezruče) "páriů řečí" ?

Pan velvyslanec Broucher česky umí, a dobře. Pokud by byl nadoslech, rozuměl by jí, česky nebo anglicky. Podle hlasitosti, bezostyšnosti, a běžnosti reklamních proklamací soudě, asi se pan velvyslanec a jeho britský personál na velvyslanectví málokdy stýká s domorodými zaměstnanci, (protože lidé si jsou rovni, ale někteří si jsou holt rovnější.) Ostatně, kdyby ta paní brala jejich expatriotický plat, neměla by to paběrkování zapotřebí, že ano. Nelze ani vyloučit, že její chování se mlčky trpí, nebo i podporuje, jako forma doplňkového odměňování zaměstnanců. Nedej Bože, že by Briti v Praze dávno nasákli pragmatickým našinectvím.

A co já? Měl bych to nechat bez komentáře, když už to nejde nechat bez povšimnutí, pozdvihnout obočí a něco si myslet, jako Angličan? Není chování paní podnikatelky jen neotesané a naivní? Není ona vlastně morálně lepší, než já, závistivý a maloměšťácký udavač, který ji pomlová na stránkách Britských listů. Proč jí škodolibě lezu do zelí? Měl bych se stydět. Ale nějak mi to nejde. To bude ta česká nátura.

A proč jsem jí to neřekl rovnou do očí, tehdy a tehdy a tehdy.

Inu, potřeboval jsem nějaké listiny, a ona by se mi z pozice svého postavení bývala mohla mstít.

Což ostatně může stihnout, odedneška do té daleké budoucnosti, než jí pan Broucher dá výpověď.

Já její jméno neznám, takže je vůči mně ve výhodě.

Václav Pinkava

Petr Jánský

Přesvědčivé vítězství Václava Fischera má pro pozorovatele několik rovin. Sám Fischer charakterizoval svůj úspěch jako "vítězství slušnosti nad sprostotou". Slušně vedená kampaň ostře kontrastovala s pomluvami ODS (vynikl zvláště středeční inzerát v LN). U této strany je sprostota nejen způsobem volebního boje, ale od dob Čermáka a Koženého stylem politiky vůbec. Rychlostí blesku se sprostota přenesla do společnosti. Důsledky v podobě obrovských krádeží a všeobecného úpadku morálky na sebe nenechaly dlouho čekat. Poslední ukradení NOVY už nikoho nevzrušilo.

V pátek kraloval volič. Už nesedl na lep reklamnímu agentu Klausovi, který pasoval ODS na "jedinou nesocialistickou alternativu naší země". Řečem o "zastavení hazardního výkyvu doleva", "nepřetržitém zápase o smysl našich životů" a "změně poměrů, kterou dnes může provést pouze ODS" se volič srdečně zasmál. Dost bylo kozla zahradníkem, dost bylo zloděje strážcem pokladu. Pražané přestali slyšet na sprosté lhaní. Svou volbou potvrdili, že jsou pro zásadní změnu poměrů. Zvolili V. Fischera a to tak drtivě, že diva Jirásková ze sebe nedostala ani blahopřání.

Nízké procento hlasů kandidátům politických stran je však obrazem něčeho vážnějšího. Lidé přestali politickým stranám důvěřovat. V systému parlamentní demokracie, který je založen právě na svobodné soutěži politických stran, je to v podstatě vyjádření nedůvěry systému. Jako by voliči chtěli říci: Nechte si své strany, které se vzdálily životu, které nepřinesly nic dobrého, které jen dokázaly uzavřít mezi sebou smlouvu o věčném přátelství a tím zablokovaly politický a společenský vývoj. Stranická politika, lépe řečeno politikaření, zaznamenalo debakl, který by v normální zemi vedl k předčasným volbám.

Senátoru Fischerovi se sluší poblahopřát a popřát mu sílu do boje se stranickou sprostotou. Čím víc se příští rok v řádném termínu senátních voleb přihlásí vlaštovek nezávislých kandidátů, tím líp. Jejich hlasy oznámí, že přichází jaro.

Petr Jánský

Libuše Ludvíková, tajemnice PEN Klubu

Léto se nachýlilo

V Praze dne 20. srpna 1999

Vážené členky a členové PEN klubu a Společnosti jeho přátel,

léto se nachýlilo a nám, totiž kanceláři vašeho klubu, jest skládat účty z toho, jak jsme s tímto časem naložili.

Jak víte, k 30. červnu jsme museli opustit milé a zadýchané (snad i trošku zapařené) prostory nad výstavní síní Valdštejnské jízdárny. Důvodem byla pokračující rekonstrukce Valdštejnského paláce (pod správou Senátu). Výbor PEN klubu snil o tom, že se po dvou letech vrátíme, a vyvinul hodně úsilí při jednáních, ale Senát nás ze snů rychle vzbudil: "S návratem PEN klubu se nepočítá," stálo v dopise jeho předsedkyně.

Mezitím jsme laskavostí představenstva radnice Prahy 1 dostali na dva roky místnosti o stejné výměře, jaký byla ve Valdštejnu. Nájemné sice dva a půlkrát vyšší, pořád však zdaleka ne ekonomické.

V noci z 29. na 30. červen jsme se přestěhovali - kancelář Senátu poskytla lidi i stěhovací auto. Jelo se třikrát - těch knih, papírů, rozvrzaného nábytku většinou ještě zděděného po Svazu spisovatelů!

Od 13. srpna máme dokonce i telefony! A tedy vás můžeme pozvat na první setkání. Bude 7. září (první úterý v měsíci) při dni otevřených dveří, počínaje 16. hodinou. Dostanete se k nám snadno (stanice Můstek). Dva medvědy na fasádě nelze přehlédnout.

Za necelé dva roky nám starosti nastanou znovu, ale kdo by na to teď myslel?

Libuše Ludvíková

Josef Schrabal

Dezinformace českého tisku

Patecni (Rude) Pravo ve svem uvodniku na prvni strance pise

Newyorská komise pro cenné papíry prošetřuje činnost CME Jana Perglerová Newyorská komise pro cenné papíry (Securitics and Exchange Commission) ... atd.

Chci uvest tuto nepresnou informaci na pravou miru : SEC (Securities Exchange Commission) neni zadna "Newyorska komise", ale nezavisla Rada americke federalni vlady, ktera dozira na veskere burzovni operace. U teto Rady se maji povinnost registrovat veskere spolecnosti s jejichz akciemi se obchoduje na americkych burzach. Ctvrtletne a hlavne roce museji podavat zpravu o stavu firmy ve vsech podrobnostech.

(Odtud si pan J. Culik pred dvema lety vytahl vsechny podrobnosti o machinacich TV Nova pro BL.)

(Po upozornění od Milana Šmída, pozn. JČ.)

V Cechach tak zvana "CME" je Lauderova firma registrovana u SEC pod jmenem Central European Media Enterprises, Inc. Byl ji pridelen oficielni symbol CETV.

Tato informace muze byt taktez odpovedi ceskym uradum a ceskemu tisku, ktery odpovedi na stiznost Ronalda Laudera, predsedy spravni rady CETV pro poruseni dohody mezi US a CR pro ochranu investic, uvedl, ze CETV pod tuto ochranu nepatri, protoze byla zalozena podle zakona Bermudskych ostrovu. Napovida to vlastne mnohe o nynejsi logice byvalych Svejku, kteri se nyni promenili ve stat piratu, a domnivaji se, ze mohou okrast CETV.

Je naprosto jasne, ze podnik Ronalda Laudera a vsech CETV akcionaru pod tuto mezinarodni umluvu a ochranu spada - prave proto, ze do firmy Central European Media Enterprises investovalo vetsi mnozstvi americkych akcionaru, firma je kotovana na americke burze a americka vlada bude zrejme zajmy americkych akcionaru v teto veci hajit.

Dan Šedivý

Dovoluji si Vam poslat kratky exkurs do finacovani vysokych skol, CVUT zvlaste, nasledovany exkursem do statni politiky nezamestnanosti. Vsechny pouzite udaje jsou k nalezeni na serveru ministerstva skolstvi http://www.msmt.cz/cp1250/skupina3/skoly.htm. a ministerstva prace a socialnich veci http://www.mpsv.cz/scripts/1ssz/politika_zam/default.asp

Z udaju mimo jine vyplyva ze:

na 1 grantovou korunu ziskanou v prumeru let 1997-1998 dostava skola dotaci 1,16 Kc, na 1 studenta 44,4 tis. Kc.

Jeden student ma byti ucen 25 hodin tydne.

Hypoteticky odborny asistent (HOA), majici grant ve vysi 250 tis. Kc a na nem dva doktorandy, prispiva touto svou cinnosti do rozpoctu university castkou 250 x 1.16 + 2 x 44,4 =378.8 tis. Kc.

Dale muze ucit kazdy semestr jednu velkou prednasku pro 50 studentu po 3 hodinach tj. 6 prepoctenych studentu, mit jeden seminar pro 25 studentu po 2 hodinach, tj. 2 prepocteni studenti, a jeho doktorandi mohou kazdy vest jedno dvouhodinove praktikum pro 25 studentu, tj. dalsi 4 prepocteni studenti, celkem 12.

Jiste uznate, ze toto neni zatez, kterou by nebylo mozno po HOA pozadovat, zvlaste kdyz sam pan Kyncl uvadi, ze jeho zatez uz ted je mnohem vetsi.

Celkem takovy HOA prispiva do rozpoctu fakulty 250x1.16 + 2 x 44.4 + 12 x 44.4 =911.6 tisic Kc. Cerpa z nej na mzde a socialnich vydajich cca 200 tis. Kc.

Vedecky provoz sebe a doktorandu, ale mnohdy i telefony, si hradi z grantu. Casto se jeste pozaduje overhead, v teto uvaze od nej odhlizim.

Cisty zisk jednoho HOA pro fakultu je 711.6 tisic Kc.

Mimo jine z tohoto vypoctu vyplyva, ze jeden rocnik zvici 50 studentu by melo obslouzit priblizne 5 pedagogu. Na 18 133 studentu na CVUT by jich melo byt 1813. Pritom je jich nyni pouze okolo 1300.

Jinymi slovy, jeden HOA by mohl prispivat vyssi castkou, priblizne 990 tis. Kc.

Ve skutecnosti je prispevek jednoho pedagoga mnohem mensi, jen asi 511 tis. Kc, coz je tim, ze  nas HOA je skutecny akademik, ucitel a badatel, zatimco na CVUT je i rada nebadatelu nebo prumyslovych spolupraci, na nichz se pak logicky nevyskytuji ani vyucujici studenti doktorskeho studia.

Tito bud skole prinaseji prostredky jinym zpusobem, nebo by skola mela uvazit jejich nahradu nekym prinosnejsim.

Modelovy HOA - akademik, o nemz se nese cela diskuse, tak prispeje napriklad na vybaveni pocitacove ucebny 66 pocitaci s procesorem pentium.

Jeste kdybychom mu zdvojnasobili plat, porad to bude 53 pocitacu. Podle mne je treba se predevsim ptat, jestli se penize ziskane skolou utraceji efektivne.

Je snad pozadavek, aby se na administrativu utracelo maximalne 10% ziskanych prostredku a na ostatni provoz maximalne 20%, tak prehnany?

Kdyby se takto podnikalo napriklad, v obchodu, musel by kazdy obchodnik mit marzi asi 60% (mzdy, dane, uroky z uveru atd.). Navic je administrativa skol, kde je od zacatku roku vice-mene jasne, kolik penez skola bude mit a co jsou nutne vydaje, podstatne jednodussi nez administrativa podnikatelova.

Vim, ze  se na mne ted snese vlna kritiky z ruznych koncu - skoly maji spoustu starsich nakladnych a neuplne vyuzivanych budov, ne vsechna cviceni jsou pro 25 studentu a predevsim jsem nekolegialni, protoze z vyse uvedeneho by mohlo vyplyvat, ze by skoly mohly vyzit i s mnohem mensimi postredky.

Predem rikam, ze nic takoveho nemam na  mysli. Co urcite na mysli mam, je, ze by se platy pedagogu na VS mely zdvojnasobit a ze na  to VS v soucasne dobe maji. Take si myslim, ze si tak uplne nemuzeme dovolit soucasny pocet oboru a specializaci - alespon v 1-3 rocniku studia by melo byt studium obecnejsi a tridy vetsi.

Na VS v soucasne dobe studuje 177 tis. studentu. Zaroven je cca 70 tis. stredoskolaku nezamestnanych. Umistit tyto stredoskolaky na VS by stalo asi 3 mld. Kc.

Takto vydane penize by byly vyuzity mnohem efektivneji nez prostrednictvim takzvane statni politiky zamestnanosti.

Ackoliv se muze zdat, ze v tomto systemu na nezamestnane stredoskolaky pripada pouhych 1.14 mld. Kc., nakonec je rozdil mezi obema castkami mene nez 0.5% statniho rozpoctu.

Dan Šedivý

Jindřich Pařík

Pane Kyncle,

ton kterym odpovidate panu Ramesovi a zejmena z meho pohledu nesmirne urazlive tvrzeni, ze jeho nazory jsou komunisticke, ukazuji neco vic. Ukazuji ze jste zcela presne nepochopil realny zivot tam venku - mimo skolu.

Tempo, ktere vy povazujete za trysk, a Vami vynalozene pracovni usili, ktere citite nedostatecne ohodnoceno, muze pan podnikatel Rames povazovat za poklidne poflakovani se za jeho penize z dani. Hovorite o prednaskach a o odcvicenych hodinach - prima. Mlcite vsak o tom - a vsichni vysokoskolaci to vedi - ze existuje neco jako dva semestry s dlouhym mezidobim zkouskoveho obdobi, kdy se neprednasi a necvici a Vy mate delat "vedu", na neskutecne dlouhe obdobi prazdnin (pro Vas placene dovolene).

Nemluvite o te spouste volneho casu, ktery mate k dispozici, a nepodeziram Vas, ze umyslne.

Vy si jeho mnozstvi zatim dostatecne neuvedomujete. Vidite cas prichodu a odchodu - ktery pri spatne sestavenem rozvrhu muze byt otravny, pri dobre sestavenem rozvrhu lze praci - vyuku soustredit do tri dnu a zbytek mit volno - pochopitelne na vedu -:), ( protoze ze byste ustereny cas venoval na vedlejsi prijmy formou podnikani ci VHC je zhola nemozne, nebo ano?).

Radil jsem Vam jiz privatnim mailem - jste-li nespokojen s platem, opustte skolu. Pomuzete tim jak sobe, tak skole. Sobe zcela jiste financne a skole takto: Zvysi se tim totiz tlak na kompetentni cinitele, aby se nad otazkou financniho ohodnoceni intelektualni elity zamysleli.

Neurazejte prosim pana Ramese, jeho stanovisko docela chapu. Chapu i to Vase, jako byvaly asak.

Pan Remes Vam zretelne rika - to, ze Vam spatne plati, neni duvodem k tomu abyste pracoval mene.

Dodavam: zasada ceske hospody zni - spatne hrajou, tedy odchazim. (jinou moznou variantou je dat muzikantum pres hubu -:))

Pan Remes nema pravdu v jedne veci. Nazory jako jsou Vase je treba publikovat a o platech - ale i pracovnim usili VS ucitelu - je treba hovorit a to velmi hlasite.

Jindra Pařík

Eva Gratzingerová

Pane Kyncl,

ac chapu Vasi horkost, mylite se primo kolosalne kdyz tvrdite, ze "my Cesi" (nezlobte se, ani my neprestanem byt Cechy jenom proto ze zijem jinde) jsme vychovani se podcenovat.

Nase zkusenost je naprosto jina. "My Cesi" jsme vychovani verit tomu, ze jsme lepsi proste - protoze jsme Cesi.

Na rozdil od naivne primocarych Americanu to ale nehlasame do sveta s jejich otevrenosti - vetsinou v to vsak o to vroucneji verime, a pak se urazime kdyz nas nekdo konfrontuje s faktem, ze tomu tak nemusi byt. Ti "cizi" nam jednoduse nerozumeji, a kdyz se jim to nelibi, je to jejich chyba. Nase nedostatky jsou pak taky "jejich chyba", nebot nikdo nema mit tu neomalenost si jich vsimnout. To je samozrejme prijemna, lec pomerne nebezpecna cesta jak prosustrovat zivot s hlavou v pisku..

Muzeme se jiste kolem dokola a do nekonecna bavit o tom, jaky ma vyznam pouzivani deodorantu a mozna prehnane osobni hygieny v pomeru k vyssimu principu mravnimu, ale jak reaguji lide "ze Zapadu" na to, co vidi v Cechach neni vytvorem jejich fantazie - nemaji proc si vymyslet.

Ty skutecne problemy a nedostatky vam nikdo "nevnucuje", ty jsou pouze konstatovanim faktu. Jestli to z Cechu dela lepsi ci horsi tvory Bozi, to je jina otazka, ale na skutecnosti to nezmeni zhola nic.

K prestizi vzdelani a vzdelanosti doma v Cechach: Vite, za to, ze cesti politici nehorazne ponizuji vedu a vysoke skoly, nemuze "Zapad", a "Zapad" na tom ani nic nezmeni - neni to ani jeho povinnost, ani jeho zodpovednost.

To budete muset zmenit vy doma, a tim ze budete lat tem, co Vam z "venku" pripomenou ze cisar je nahaty, na tom smutnem faktu nic nezmenite.

Co se tyce toho ceskeho "podcenovani", je bohuzel velmi rozsirene, zejmena v oblasti vzdelani. Nejde ale o podcenovani sebe, jde o notoricke podcenovani toho, co je jine, cizi, a cemu dobre nerozumime.

Od mladych gymnasistu po stare mazaky stale slychame kuprikladu o tom, jak ceske vzdelani je nepomerne superiorni treba tomu zdejsimu, americkemu - a kdyz se clovek opta na podklady, vetsinou se setka s nevericnym odfouknutim jako "to prece vi kazdej blbec, na to neni treba dukazu".

Nebudu unavovat s obecne znamymi fakty o mezinarodnim vyzkumu vysledku vzdelani, ve kterych jsme "my Cesi" dopadli mene nez skvele, a v zadnem pripade o nic lepe nez ti nevzdelani Americane. Snad nejlepe to mohu ilustrovat jednou malou anekdotou primo ze zivota:

Pred dvema lety jsme si sem vzali na rok ceskou gymnasistku, aby tu mohla chodit do skoly a poznat jiny kout sveta. Hodna zaba, ale prijela s nevyvratnym presvedcenim ze Americani jsou blbci a americke skoly "za nic nestoji".

Byla pripravena na to, ze cely skolni rok zvladne s "nohou za krkem", a jeji predstava byla si tu rok uzivat a behat po mejdanech. Na tomto argumentu stala, i kdyz ve skole zacala plavat tak zoufale, ze nam nad ni bylo do place - postavit a obhajit vlastni nazor, vyjadrit vecne samostatnou myslenku o necem, co se "neucilo", proste to nebylo v jejim rejstriku - a urcite ne jeji vinou.

Duvodem jejich potizi v jejich ocich ale nebylo, ze na samostatny zpusob mysleni a dialogu neni pripravena: duvodem bylo ze "americke skoly jsou blbe".

Musi to byt pravda, na tento nezvratny fakt ji totiz pripravili profesori na jejim gymnasiu a ostatni dospeli v jejim malem svete, kteri to prece musi vedet.

Jednoho dne prisla s vitezoslavnym usmevem a konecnym dukazem toho, ze Americane jsou skutecne blbci a americke skoly za nic nestoji: jeji sestnactilete spoluzacky se ji optaly, zda jsou Cechy soucasti Jugoslavie, coz je samozrejme zaradilo nekam mezi troglodyty a polodivochy.

Samozrejme ze sama nejen netusila, kde je treba Kuala Lumpur a s kym sousedi Tanzanie, ale skutecna perla prisla o nekolik dni pozdeji, kdyz jsme s kolegy bavili o znamych, kteri ziji v Illionois.

Zeptala se nas nase mala ceska vzdelankyne: " A co je Illinois"?

Eva Gratzingerová, Kalifornie

Ke Stepanu Kotrbovi a systemu ARES: (http://www.britskelisty.cz/9908/19990827f.html#05)

Ke kontrole managementu statnich firem je tento system v praxi nepouzitelny. Zkuste si tam naklepat napriklad heslo "Mohorita" nebo "Klausová".

A pote zkuste rekneme "Novak" ci "Kovar" a podivejte se nahodne nekolika firmam na zoubek. Nejpozdeji na treti pokus najdete akciovku s neurcitym oborem cinnosti, neprevoditelnymi akciemi a ve spravni rade vidite mladicky ledva odrostle z lavic VSE. Staci?

Jinak je ARES nepochybne skvela vec v mezich moznosti, o tom nikdo soudny nepochybuje. Limity jsou dany prave tim, ze ani z ARESu nezjistim, zda se jedna o chronickeho neplatce, ale nanejvyse kolik jinych firem dotycny vlastni ci vlastnil, kolik jich zbankrotoval a v jakem oboru podnika.

Zcela jinak je tomu ovsem s rodnymi cisly a danovymi identifikacnimi cisly. Pro zjisteni solventnosti a spolehlivosti vasi firmy je nikdo znat nepotrebuje. Zato jsou naramne sikovna prave pri prohlizeni vselijakych podloudne ziskanych seznamu a databazi.

Sama skutecnost, ze v CR neni jeste vyroba a prodej takovych databazi trestna, je podle meho nazoru skandalni. Jak server 'justice' tak ARES tato cisla zbytecne zverejnuji a tak vlastne tento pristup uredne posvecuji.

Dodejme, ze v sousednim Nemecku byla urednice statniho informacniho systemu potrestana, kdyz sdelila komusi datum narozeni. A to slo jen o to, ze jedna sousedka chtela druhe poprat k narozeninam. Mam za to, ze Nemci zpravidla vedi co cini.

Ferdinand

Marek Houša

Pane Culiku

protoze po sobe sve clanky uz nectu, nebyl bych se dozvedel o vasi poznamce, kterou jste za muj posledni clanek pro Blisty pripojil.

Jen diky reakci Jindry Parika jsem si ji precetl a rad bych vam k tomu dal vysvetleni. A to bez jakehokoliv naroku na otisteni,ale s pripadnou publikací souhlasím. Jeste pred tim bych ale rad dodal, ze pridavani dovetku k clankum rozhodne neni pro kolektivne vytvarene medium normalni. Zneuzivani prava posledniho slova komunikaci neposiluje.

A ted uz k te poznamce, schvalne jsem ji prevzal celou, abyste mel cteni pohodlne:

Poznámka JC: Marek Houša tady hlásá neco velmi podobného filozofii Jana Jiráka, predsedy Rady Ceské televize, který taky prohlašuje, ze média ztratila schopnost komunikace a musíme znovu zacít se samizdatem. Není to pravda. V jiných zemích to tak nefunguje. Situace tak jen vypadá z ceského úhlu pohledu, protoze tam se za posledních deset let média vyvinula velmi nepríznive. Je jasné i to, ze by v CR jiste bylo dostatecné publikum pro inteligentní televizní zpravodajství i dobré noviny. Na Západe krome toho totiz existuje cílené zamerování "výrobku" na presne vybrané, i menší skupiny obyvatelstva - je to obdoba oné "creditworthiness" - britská "Prazská energetika" neobtezuje neduverou zákazníka, o nemz má v pocítaci informaci, ze své úcty za elektrinu platí léta pravidelne a vcas. Podniky se na Západe v daleko silnejší a inteligentnejší konkurenci casto snazí nejen vydelat co nejvíc penez, ale i výrazne soutezit v oblasti kvality. Deniky jako Guardian, Independent, Times, Financial Times, týdeníky Economist, Spectator, ale i treba Private Eye, a mnohé další (Science, News Scientist, Nature, v Americe New Yorker, New York Review of Books, London Review of Books, The Atlantic Review, the Wall Street Journal) mají vysoký náklad a naprosto nejsou jen prostorem pro zverejnování reklamy a uz vubec nejsou prostorem pro manipulaci a mystifikaci ctenáru. Redaktori a editori techto listu by se vám vysmáli.

Predevsim jsem si pri jejim cteni, a pri cteni vasi poznamky k clanku Jindry Parika, znovu uvedomil, ze my dva mame rozdilne mentality. Nehlede na to, nebo prave proto, ze zijeme v jine kulture.

Zatimco vy jste idealista idealista, ja jsem idealista realista. To vypada tak, ze oba mame urcitou, a asi podobnou, predstavu jak by svet mel vypadat- napriklad, ze tady by mel proud reky smerovat obracene. Ale zatimco vy stale zurive riskujete zivot, kdyz vstupujete do proudu a stavite mu do cesty prekazky, ja chodim po brehu a premyslim o tom, jestli by se na tom prudu dala postavit vodni elektrarna. A prosim, nehadejme se, co je lepsi. Ja tvrdim ze je dobre oboji.

Prave kvuli one jine mentalite bych ja nikdy nepouzil vase argumenty- nikdy bych se nechlubil narodnim obrozenim a nikdy by me ani ve snu nenapadlo, ze kdyz britská "Prazská energetika" komunikuje se zakazniky selektivne, mysli na neco jineho, vyssiho, nez na zisk.

Deniky, ktere jste zminil Guardian, Independent, Times, Financial Times, týdeníky Economist jsou cteny po cele Evrope a v mnoha zemich byvaleho britskeho spolecenstvi. To plati i o amerických New Yorker, The Atlantic Review, the Wall Street Journal. Jsou etablovany jako nositele urcitych myslenek, maji tedy presneji vymezenou cilovou skupinu a navic siroky dosah - reklama v nich je drazsi a i tiskovina sama je drazsi- coz v kombinaci znamena, ze jsou ziskove.

Tak treba The Economist dokaze vyzit jen z prodeje vytisku a z nekolika stranek drahych inzeratu personalnich agentur zamerenych na "executives".

I vedeckopopularni Science, News Scientist, Nature jsou globalni media. A konckoncu i New York Review of Books je globalne ctene periodikum, i kdyz jen kulturni a tedy logicky mene popularni.

Neuvedl jste zadny priklad srovnatelny s ceskym denikem. A je otazky, jestli lze v teto oblasti vubec srovnavat. Nejsou to hrusky a jablka? Uz jsme mluvili o rozdilnych kulturach- z toho prece plyne i rozdilnost medii. Pokud byste tedy chtel srovnavat ceska media, tak byste musel porovnavat s Madarskem nebo Bulharskem. Navic byl muj clanek predevsim o popularnich mediich, jako jsou tabloidy.

V Cechach tistene medium pro mensimu nemuze vzniknout uz jen proto, ze vyrobni naklady jsou u nas skoro stejne jako na Zapade, zatimco prodejni cena je tretinova. A tretinova je i cena reklamy- v oddelenich nakupujicich reklamu pro velike spotrebitelske znacky nesedi zadni hlupacci.

Mimochodem, doporucuji vam pribrat si k pravidelne cetbe casopis z reklamni branze - treba ceskou Strategii, ktera je k dispozici i v elektornicke forme v Trafice.

Lide v redakcich deniku maji k dispozici sociologicke pruzkumy a jsem si jist, ze jejich studiu venuji mnohem vice casu nez my.A kdyby u nas byl nejaky prostor pro intelektualne zamerene medium, jiste by ho Ringier nebo Bertelsmann nebo jiny velky vydavatel produkoval. To je jejich prace- uspokojovat zakaznikovo prani. Jakmile se objevi koupeschopne skupina s urcitou profilaci, je obslouzena. Drahych barevnych a docela dobrych casopisu o ruznych tematech je u nas stale dost.

Neda mi to, abych se znovu nevratil k nazoru, ze noviny jsou o komunikaci. Ja s nim souhlasim! Ale nazory Prava nebo Lidovek mi nic nerikaji. Nazory ctenaru, vybirane ucelove redakci mi take nic nerikaji. Chapu ale, ze jsem v mensine oproti rade jinych lidi, ktere komentatori oslovuji! Mne ne. Bude to asi znit nafoukane, ale komentatori uz mi nerikaji nic noveho. A navic nemam rad jejich afektovany az hystericky styl. Nemyslim si take, ze by mely mit noviny staleho komentatora, ktery kazdy druhy den sdeli ostatnim svuj nazor. Kvalita je vzacna a nikdo ji nedokaze vytvaret opakovane na pozadani.

Vite co, zkuste se na noviny podivat jinym pohledem. Dosud jste je stale jen kritizoval, protoze nevyhovovaly vysemu vkusu. Ale zkuste se na ne podivat s odstupem. Treba jako na skolni noviny, ktere pro sebe vydavaji deti. Rodice je ctou a nerozumi narazkam v nich. Kdyz je ctou jejich deti, vsemu perfektne rozumi. To proto, ze pro ne byly ty noviny napsany. A splnily svuj ucel- komunikuji s nimi. Ale nekomunikuji s dospelymi. Zkuste to a  uvedomite si o cem mluvim. A jeste neco, i kdyz to tak muze vyznit, netvrdim ze  dospeli jsou lepsi nez deti- byl to jen priklad.

Jeste jsem nevysvetlil proc bych se nechlubil narodnim obrozenim, ale na to uz my nezbyva sila.

Marek Houša

Poznámka JČ: Přidávání editorských poznámek pod články je jistě kontroverzní, není však v žádném případě zamýšleno jako "editorovo poslední slovo", naopak jako příspěvek do otevřené diskuse. Zkušenost totiž velí, že o předložených argumentech se daleko lépe uvažuje, má-li čtenář předloženy i protiargumenty. Občas přijde dopis, protestující, aby editor BL neměl čtenáře "za blbce", že si ty protiargumenty čtenáři uvědomí sami, i bez editorových poznámek. Jiná čtenářská pošta do BL však naopak nasvědčuje, že stimulace debaty poznámkami pod čarou je užitečná.

Navzdory argumentům Marka Houši nadále tvrdím, že u nejkvalitnějších a nejúspěšnějšch firem jde vždycky o trochu více než jen o úsilí vydělat zisk, dát zákazníkům, co očekávají. Vždycky (to je přece už podstatou principu konkurence, která vede k inovacím a vývoji výrobků i služeb) usiluje dobrý podnikatel zákazníkovi dát víc, než očekává.

Ron Sydney, Kalifornie

Chci nalit trochu cisteho vina do toho "internacionalniho" rasismu, jenz pomalu zacina tlacit v bote nasi drahou vlast nemluve o bratrich Slovacich.

Snad vysvetlim proc neronim slzy, ze je lidem vizy zneprijemnovan zivot.

V roce 87 kdy podle pokrocile rakoviny otec uz nemel moc casu, jsem dostal povoleni...otce uvidet jako neobcan na jeden tyden.

Nemluvme o potupnych papirech, poplatcich, pozadavcich smeny penez, pozadavcich kupovat benzin jen za kupony atd.

Rano po prijezdu jsem se sel prihlasit pres ulici od budovy, kde jsem pred lety sedel pod lampou a  vypovidal soudruhum, proc mi komunismus smrdi.

Po nekolika hodinach cekani jsme byli pozvani (manzelka rozena v U.S.) k  soudruhovi ktery se nas pratelsky vyptaval na malickosti naseho zivota...po nichz mu bylo hovno, ale delalo mu pobaveni. Pamatuji si jeji oci. Ani v den, kdy si pro mne prvne v  66tem prisel estebak do bytu rodicu, jsem se necitil tak ponizen jako v tu chvili.

Cas plyne a od devadesatych let jsem byl v Cesku pres tricetkrat, pohrbil oba rodice, privital synovce a netere.

Je tomu deset let od vzniku "svobodneho","demokratickeho Ceskoslovenska a  stale jeste jsem pro svou zem cizinec. Pred par dny byl podepsan zakon o  navraceni obcanstvi lidem jako ja. Tento zakon nebyl nabidnut jako ruka pritele hledajiciho usmireni.

Nikoli...zatrpkle a s pozadavky dokumentove akrobacie, jez eventualne jiste procento lidi odradi. A to je ten ucel.

Neni se potom co divit, kdyz clovekova vlast, jeho rodiste trva na rozsahle dokumentaci overovat. kdo je kdo, ze zem cizi se rozhodne pro sve ucely "dukladne" proverovat a tim take odradit nejake procento potencialnich zadatelu?

Konecne lide kteri lhostejne prihlizeli k hnusne diskriminaci ji zacinaji sami citit na vlastni kuzi.

Bozi mlyny melou pomalu ale jiste.

Ron Sydney

Orange

California