Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

• Česká politika: Macek apeluje na občany: "Zapojte se, soudruzi!" (Václav Pinkava)

• Korupce - zákon o veřejných zakázkách k ni přímo vybízí (Jan Macháček)

• Netolerance: české osobnosti v ohrožení (Ondřej Hausenblas)

• Česká společnost - po měsíci v Praze z glasgowského nadhledu: Zamyšlení z cesty (Jan Čulík)

• Televize Nova: Americký investor pláče na nesprávném hrobě (Milan Šmíd)

• Televize Nova: Mafiánské praktiky v ČR (Jon Couchman, investor CME)

• Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy (Milan Šmíd)

• Pražská energetika a jiné podniky veřejných služeb: Spiknutí: Občan Čulík nepochopil souvislosti (Jiří Novák, Nezávislí)

• S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu (Jan Čulík)

• Česká společnost: Jestliže chceme blahobyt, musíme umět dodržovat slovo (rozhovor s Jiřím Grušou)

• Z historie rozkladu komunismu v Československu: Pražská zima 1989 (JČ)

• Česká moderní historie: Ludvík Vaculík: Já vůbec neřeším ten Západ. Mně je to úplně jedno, jak je to tam (rozhovor s Janem Čulíkem)

• Impuls 99, senátní volby a občanská společnost: Kdo nám pomůže? (Milan Schulz)

• Jak se Česká republika mstí lidem, kteří jí věnovali svůj život: Jiří Pelikán a vrabčák (Sylvie Richterová)

• Železný odebral Novu firmě ČNTS; jaké bylo včerejší televizní zpravodajství? (JČ)

• Zdraví:Důkaz: automobilové zplodiny způsobují rakovinu (Sunday Times)

• Pár poznámek z cesty po Čechách: o rozhlase a  o policii (JČ)

• Jak ovlivní George Robertson Severoatlantické společenství? (Guardian)

• Pražská energetika: Nemáte-li v ČR trvalý pobyt, nemáte právo platit za elektřinu (JČ)

• Věda a filozofie:Biotechnologie mění radikálně lidské poznání. Kde zůstává etika? (Guardian)

• Česká špionáž v USA za komunismu: K démonizaci Karla Koechera (Karel Koecher)

• Al Fayed, smrt princezny Diany, česká rozvědka a mezinárodní špionáž:Kdo byl a je Karl F. Koecher (Josef Schrabal)

• Intelektuálové a česká společnost: K iniciativě Impuls 99: Česká společnost musí nabýt schopnosti sama o sobě mluvit (Jan Čulík)

• Západní rozvědky asi skutečně zatajují případ Diana. Já s ním neměl nic společného (Karl F. Koecher)

• Další iniciativa českých intelektuálů na oživení české společnosti:Kam směřuje Impuls 99 (Dana Cihelková)

• Kostlivec ve skříni Romana Češky?Byla Galena prodána za babku? (Miroslav Hruška)

• Princezna Diana, milionář Fayed, CIA a český rozvědčík (Guardian)

• Česká politika: Otázka týdne: Jsou navrhovaná majetková přiznání rozumná? (Jan Čulík)

• Česká literatura: Rozhovor s Josefem Škvoreckým: Dobrý spisovatel má vždycky o čem psát (Jan Čulík)

• Rozhovor s Bohumilem Hrabalem: Já jsem byl nadšen životem (Jan Čulík)

• Normalizace v Německu? Za článek vyhozena z práce známá česká historička Eva Hahnová (Matthias Roeser)

• Guru pro dnešní dobu? Paul Johnson a jednosměrné myšlení: Z nadšeného levičáka nadšeným pravičákem a zase zpátky? (Jan Čulík)

• Jak jsme viděli situaci Československa v roce 1991: Musíme mít potřebu se něco naučit (rozhovor Jana Čulíka s Ondřejem Hausenblasem)

• Romové z ČR a ze střední Evropy: Nechtění, nemilovaní a ztracení (Independent on Sunday)

• Miloševič kapituloval, jakmile se dověděl, že Pentagon schválil pozemní invazi do Kosova (Exkluzívní reportáž týdeníku Observer)

• K Zemanovým útokům: Zemanovi tímto odpovídá novinářský póvl (Andrew Stroehlein)

• Klamavá reklama: Podvod: 2 letenky za 1 podle ČSA (Petr Janásek)

• České hospodářství: Nepřesvědčivost českého napodobování irského ekonomického rozkvětu (Séan Hanley)

• Evropská unie - Ano či ne? (Dana Cihelková)

• Nekrolog: Jiří Pelikán (Independent)

• Výroční zpráva OSN o lidském rozvoji: Jak český tisk zamlžuje informace. Analytické srovnání, jak tutéž zprávu zpracovaly deníky Guardian a Mladá fronta Dnes (Jan Čulík)

• Korupce české policie, zaměřená vůči cizincům, se nevyšetřuje (Michal Škop)

• Mladá fronta Dnes, Zeman a Čekan: Skvrny na bryndácích českých novinářů (Jaroslav Plesl, časopis Euro)

• Kosovo: Britští novináři ostře reagují na útoky vládního propagandisty: Pravda a lži (Alex Thomson, Channel Four News)

• Zkontrolujte si fakta (Michael Williams, BBC Radio)

• Kosovo a  sdělovací prostředky: Blairův tiskový tajemník: "Britský tisk přebíral Miloševičovu propagandu"

• Informovali jsme: nelhali jsme (Maggie O'Kanová, Observer)

• Destabilizující bída českých novin: Nepříliš podložené útoky MFD na Zemana: Skvrny na Zemanově saku? (Jan Čulík)

Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

Jan Kyncl

Zdravim,

protoze v interpretaci Jana Hurycha (mozna jsem se ovsem spatne vyjadril) nedoslo (podle meho) zcela k porozumeni, prosim o  zverejneni me odpovedi. Prosim s celym jmenem. Elektrofakulta jiz stejne byla uvedena na paskal obecny.

Chápu, že někoho můj příspěvek rozesmutnil; mně ostatně při jeho psaní veselo nebylo. Ale po pořádku.

Když píšu, že “nedělám nejlíp", nemyslím tím, že dělám málo a nebo že to nedělám podle svého mínění dobře. Jan Hurych píše, že “polovičku času vedli laboratorní cvičení, občas něco přednášeli a zbytek času dělali výzkum". Za minulý rok jsem odpřednášel 152 hodin a 238 hodin vedl cvičení. To obnáší zajišťovat výuku šesti předmětů základního studia; k tomu patří ještě jeden doktorandský předmět, individuální výuka zahraničních studentů v angličtině a občas přednášky pro kolegy o práci s jedním matematickým SW (abych nedělal reklamu, nejmenuji).

Profesor, který zajišťoval přednášky ze zmíněných předmětů, totiž odešel do důchodu; i kdyby na přijetí nového profesora byly peníze, pokud vím, v bývalé federaci nikdo takový není /ledaže bychom přetáhli kolegu z Ostravy, Košic nebo Plzně, což je iluzorní/ a přijetí zahraničního profesora z finančních důvodů nepřipadá v úvahu vůbec. Takže těch sedm předmětů přednáším jáŠsnažím se, ale nejlépe na světě to jistě nedělám. (Ale snažím se to dělat dobře a mohu to doložit z anonymních studentských anket, které dělat nemusím, ale nechápu, jak je někdo může nedělat.)

Mimochodem, tohle schéma je -aspoň pokud vím, tak na technických VŠ- smutně aktuální a stereotypní; dost přesné je, že “stárneme za rok o rok", což je u jedince samozřejmé, ale u instituce by to o věkovém průměru platit asi nemělo.

Za ten rok jsem stihl mít referát na pěti konferencích, z toho jedné mezinárodní; pracoval jsem v organizačním výboru jedné česko-britské konference. Opět jsem v tomto smyslu nepracoval nejlíp: těch konferencí mohlo být více, jenže v ČR a SR se v mém oboru víc konferencí nekonalo a kolikrát můžu vyjet na konferenci, kde je vložné 800 Euro (nemluvě o cestovném a dalších vydáních)? (Vidíte, že jako správný Čech hledám důvody, proč něco nejde:-)))

Když přičtu práci v akademickém senátu a jedné odborné neziskové organizaci, je toho nakonec dost; často z práce odcházím ve 21:10 (škola se zavírá v 21:00, ale vrátný deset minut počká). Přiznám se ale, že důvod je ten, že většina věcí mě prostě baví.

Jan Hurych píše, že “udělat víc byla otázka osobní prestiže". V minulých letech jsem se dozvěděl, že “skleníkový efekt si vymysleli vědci" (ve smyslu vymysleli si ho, ale neexistuje) a že “vědci jsou lidé, kteří se snaží balamutit veřejnost, aby jim dala peníze na jejich pochybné projekty" (možná ale necituji Prof. Ing. Václava Klause zcela přesně).

Náměstek jednoho z ministrů školství chtěl zavést jednotnou normu na počet žáků na jednoho učitele, která by se týkala škol od mateřských po vysoké. Nechci čtenáře unavovat, ale podobných deklasujících výroků bylo více. Dnes se naštěstí ministerstvo školství už nesnaží urážet. Ale rozpočet seškrtává a seškrtává.

Lékaři a vysokoškolští učitelé mají ve výzkumech veřejného mínění jakousi abstraktní prestiž. Dokud to občana nic nestojí.

V reálném životě se mě studenti na oslavách jejich zakončení studia ptají: “ A Honzo, co ty budeš dělat, až budeš velkej?"

Mají pravdu: můj dnešní život jaksi nekonverguje. K pocitu prestiže bych já osobně potřeboval dobré slovo a naději. Aby mi třeba někdo zalhal, že bude líp (nikoli nejlíp) a budu bydlet na okraji Prahy v paneláku v garsonce 1+0; nejsem filosof a tak trosku soukromí k pocitu prestiže potřebuji.

Kolegové na FEL, kteří byli kolegy Jana Hurycha za časů jeho asákování, dostali dekrety na byty s regulovaným nájemným. Jak jsem se informoval na bytových odborech radnic městských částí, nepřipadá něco takového v úvahu. Opakuji, chci bydlení 1+0, nepotřebuji auto a dovolenou u moře.

Misku rýže neuvaříš nejen mluvením, ale ani pocitem, že jsi na nejlepší cestě být nejlepším na světě třeba v přesném výpočtu psychologického oslnění od rozlehlých světelných zdrojů UGR metodou.

Vrtá mi hlavou, že (opět z úst Prof. Klause) je samozřejmé, že pekař dostane za upečený rohlík obnos kryjící náklady + zisk a nikdo ho nemůže nutit prodávat ho pod náklady, když například lékař musí vykonat úkony, které mu pojišťovna nezaplatí. (Moje maminka má lékařskou praxi a mohu toto tvrzení doložit).

Nezdá se vám nemravné mít na vědce, učitele a lékaře jiný metr než na zbytek společnosti? Proč dostane vlakvedoucí se základním vzděláním od ČD pronájem bytu 2+1 za 580 Kč měsíčně na dobu 70ti let a u lékařů a učitelů to nejde?

Proč při jednání se stavební firmou nebo klempířem je ono kritizované “když mi nedáte víc, neudělám víc" samozřejmé, správné a demokraticky tržní a v případě lékaře či vědce je to “k rozesmání a ukázání na dveře" a nemorální?

Vy “ze Západu" nám vnucujete, jak jsme líní, páchneme v tramvajích, jsme nevzdělaní a hlavně jak jsme nemorální. Jste šťastní, že jste včas odjeli a neupadli jste do mravního balastu a myšlenkové omezenosti jako Češi v ČR.

Nějak mi to na pocitu osobní prestiže nepřidává i když se sprchuji víckrát denně, snažím se pořád vzdělávat, činit ostatním, co chci, aby činili mně a občas třeba trošku přispět na nějakou charitativní akci.

Protože z osobních (rodinných, partnerských) důvodů nemohu být ten “schopnější a chytřejší"(jak píše Jan Hurych) a odejít za hranice, budu asi “ten opatrnější a přeškolím se na lépe placeného zedníka". (To je smutný vtip, zedničinu neplánuji).

I když možná je část pudla zakopána v tom, že např. Američané jsou vychováváni k tvrzení, že jsou nejlepší, kdežto Češi se často podceňují. Aspoň mí studenti “ze Západu" tvrdící, že nejlepší jsou, jako kdyby byli na pohovoru o budoucím zaměstnání, byli v podstatě stejní jako Češi tvrdící “já to moc neumím".

Z mých známých asáků a odborných asáků mají stejné či podobné názory čtyři z pěti. Pátý zdědil byt v Praze a tudíž je více optimistou.

Jan Kyncl

Radek Novotný

Neustále se zamýšlím nad smyslem své práce (tzv. nad mým posláním zde na Zemi), občas se zamýšlím nad smyslem (úkolem) práce např. Policie, ale po přečtení článku pana Pinkavy (Ceská politika: Macek apeluje na občany, "Zapojte se, soudruzi!" (do ODS) si lámu hlavu nad zamyšlením tohoto člověka nad smyslem jeho práce, ale to je jeho věc, ne moje.

Pokud chci vysvětlit podstatu nějakého problému ostatním, je užitečné použít příklad, příměr či zjednodušení. Je však zlé a špatné pokud použiji příklad, či příměr špatný, protože matu naslouchající. Ne jak pan Pinkava podotýká k panu Mackovi, že je jeho logika vadná, ale naopak příklady o rybníku, zubním kazu či zdi jsou v rozporu s logikou. Buď autor problematiku plně nepochopil (což ho omlouvá) anebo jde o záměr (nenávist k nějaké straně a zneužívání své práce pro lobování za stranu jemu blízkou (proto to zamyšlení nad smyslem jeho práce)).

Slova pana Macka já chápu jinak, samozřejmě že politika je prosazováním věcí, v tomto případě veřejných a proto se k ní může vyjadřovat kdokoliv. Ale zde jde o jiný problém, nejde o ředění špatných politiků novými (dobrými) politiky jako v rybníce či přelepení špatné nálepky strany nálepkou lepší novou jako u zdi.

Jde o to, že ve stranách chybí konkurence, kde by "dobří a nezkažení" nahradili ty "špatné a nedůvěryhodné". A nebo chybí nová strana plná "dobrých a chytrých politiků", která by odstavila od vlády, od parlamentu ty strany špatné. Jde o tzv. "vytěsňování" známé z chemických reakcí, kdy jeden prvek vytěsní ve sloučenině prvek jiný (musí však mít vyšší elektronegativitu), čímž zcela změní vlastnosti sloučeniny (náhrada za příklad o rybníku).

V mnoha případech může jít o "reakci řetězovou", kdy postačí trochu katalyzátoru, který samotný proces přeměny sloučeniny na sloučeninu jinou vyvolá (radikálová polymerizace).

Na to, aby proběhla tato chemická reakce nemusí někdy stačit jedna molekula, ale nemusí jich být zase moc.

Můj příměr nesedí pouze v tom, že vstoupit do strany a prosadit své názory a dostat se až např. do grémia či ústředního výboru anebo založit svou stranu a získat přízeň voličů dá mnohem více práce než vyvolání výše uvedených chemických reakcí (pokud jsou zajištěny dostatečné podmínky).

Proto konstatuji, že nepovažuji za správné, když někdo stojí u laboratorního stolu, kouká do baňky a nadává co že to tam je za ošklivou chemickou sloučeninu, jaké ona že má špatné vlastnosti. Buď vyvolám chemickou reakci a vlastnosti změním nebo můžu přejít k jinému stolu a začít používat chemickou sloučeninu jinou. Ale nesouhlasím s tím, aby někdo nutil druhého, aby něco dělal, aniž by převzal díl zodpovědnosti za uskutečnění své žádosti.

V politice to buď sám změním nebo budu konkrétní kroky kritizovat a jako volič změním svou volbu. Jinou variantu považuji za neseriózní.

Radek Novotný, PhD.

Chroust

Vazeny pane,

Clanek pana Petra Janaska me velmi pobavil, uz jenom proto, ze jsem mel podobnou zkusenost, ktera skoncila u soudu v Los Angeles a vysledek nebyl zrovna priznivy pro CSA.

S CSA do sveta, ale ne zpet (podzim 1997)

Vzhledem k tomu, ze casto cestuji po celem svete, me cestovni kancelar American West Tours and Travel, agent CSA v Los Angeles, zacala premlouvat abych vyuzil fantasticke nabidky od CSA pro sve caste cesty do Egypta a  presedlal z Delty a Swissair na znovuzrozenou CSA. Po nekolika dnech jsem se nechal presvedcit a vyhodnou letenku obchodni tridou z CSA zhruba za US $ 2,400.- jsem zakoupil. Taky proc ne, prijemna zastavka na nekolik dni v  Praze nikdy neni na skodu.

Odlet z Los Angeles byl zajisten spolecnosti Continental s prestupem v New Jersey na CSA do Prahy a o den pozdeji do Kahiry. Jiz pri prestupu v NJ jsem nemel dobry pocit, protoze letoun CSA nepatril k nejcistsim a posadka vam davala najevo, ze vy jste tam pro ne a ne oni pro vas.

Pri otazce, zda mi mohou potvrdit, ze  ma zavazadla cestuji se mnou, se na me dama v cervenem kostymku zamracila, ale pak preci jenom nahledla do pocitace a neochotne mi potvrdila,"ano vase tri zavazadla jsme prevzali od Continentalu a dostanete je v Praze".

Let v  takzvane obchodni tride nepatril k nejlepsim, vzhledem k tomu, ze nekolik ceskych statnich zamestnancu, kteri cestovali s detmi, davalo vsem najevo, ze kazen nepatri do programu dnesni noci.

Musim priznat, ze jsem byl pomerne stasten kdyz jsme pristali v Ruzyni a mohl jsem opustit tuto spolecnost, ale to jsem jeste netusil co me ceka dal.

U zavazadloveho pasu jsem byl mezi poslednimi, kdyz nam asi (4-5 lidem) zastupce CSA oznamil, ze nase zavazadla zustala v Los Angeles a vinu pry ma Continental.

Nemeskal jsem a zvedl telefon, abych si tuto informaci overil. Asi po deseti minutach jsem zjistil od pani Jonesove, u Continental Airlines v  Los Angeles ze ma zavazadla byla dorucena CSA v NJ na cas, ale CSA pry bylo asi prelozene, protoze nekolik zavazadel cestujicich CSA je stale v NJ.

Po ziskani techto informaci jsem se obratil na zastupce CSA pana Krale a  pozadal ho o bleskove reseni situace s tim, at da prikaz do NJ, aby moje zavazadla prelozili na Lufthansu nebo Swissair a poslali je primo do Kahiry.

Po pulhodinovem dohadovani pan Kral potvrdil muj pozadavek se slovy "Nemusite se o nic starat, vse je zarizeno a zitra Vam je doveze do hotelu pan Strougal, nas zastupce v Kahire" pri odchodu mi jeste nadiktoval tel. cislo p. Strougala.

Tentyz den pozde v noci nebo snad i kratce po pulnoci jsem opoustel Prahu s  presvedcenim, ze problem je vyresen a ja dostanu v rozumne casove relaci sva zavazadla, ktera obsahovala projektovou dokumentaci vybaveni hotelu v Kahire , tak abych se mohl zucastnit vsech jednani s ostatnimi cleny projekcniho tymu.

Nepochopitelne jsem zapomnel na to, ze pan Kral ma nadrizene, ktere muj problem zpusobeny CSA, nezajima, a udelaji zmeny, ktere predevsim budou ekonomicke pro CSA.

Nakonec jsem v Kahire cekal na sva zavazadla nekolik dnu. Nejhorsi na cele veci bylo, ze dalsich dest spolupracovniku nemohlo nic delat bez me dokumentace a vsichni jsme nakonec museli zustat v Kahire o tri dny dele. Ubespecuji Vas, ze jsem nikdy nemel tolik ostudy a problemu, a to je co rict kdyz vezmete v uvahu, ze jsem preletel Atlantik 105 krat, ale nikdy ne s CSA.

Pri odletu z Kahiry me pan Strougal ubezpecoval, ze celou vec dal na vedomi pani reditelce Rejmove, ktera pry vse napravi a zajisti alternativni spojeni z  Prahy do Los Angeles. Ani tento slib nebyl pravdivy. V Praze mne pan Cesany vysvetlil, ze musim dva dny cekat, az se na CSA uvolni misto a naklady s tim spojene jsou muj problem.

Kdyz, jsem panu Cesanemu doporucil aby si precetl Varsavskou dohodu, aby pochopil jakou ma odpovednost vuci cestujicim, hrube mi dal najevo abych ho neucil pravidla hry s dovetkem "Jini, at si letaji jak chteji, my u CSA mame svoje predpisy."

Po skoro hodinovem dohadovani se zamestnanci CSA jsem dosel k nazoru, ze bude lepe a daleko bezpecnejsi si koupit letenku s jinou leteckou spolecnosti, ktera ma lepsi vztah k zakaznikovi.

Nerad platim za jednu sluzbu dvakrat, ale v  tomto pripade jsem si uvedomil, ze jednam s nekym, kdo me chce okrast, a tak jsem radeji sel a koupil novou letenku u Swissair a samozrejme odcestoval zcela bez problemu.

Po navratu do Los Angeles jsem pisemne vyzval pana Simacka, obchodniho reditele CSA v Chicagu, aby uhradil vznikle skody. Pan Simacek me, ale opet presvedcoval, ze CSA ma svoje predpisy a ze ho tento problem nezajima.

Nepatrim k lidem, co by se radi soudili, ale na druhe strane mi vadi nezodpovednost a kradeze nebo neplneni smluvnich vztahu. Tak jsem se rozhodl celou vec podat u soudu v Los Angeles.

Behem soudniho liceni pan Simecek vysvetloval soudci, ze CSA ma svoje predpisy a ostatni ho nezajima.Na mou otazku, zda CSA je clenem Varsavske dohody, ale pan Simecek musel odpovedet po pravde, protoze byl pod prisahou, a ja jsem mel v ruce dokument stvrzujici clenstvi CSA.

Verdikt soudce byl skvely: "CSA je povino uhradit vznikle skody U$ 2,500.- do triceti dnu."

Bylo to poprve kdy CSA byla ve statu Kalifornia odsouzena k nahrade skody.

ANO ONI MAJI SVA PRAVIDLA a MY MAME SVA PRAVIDLA, problem je jenom v tom, ze  jejich pravidla se diametralne lisi od ostatniho sveta. Ted jiz asi chapete proc vrchni reditel CSA prechazi do kvetouciho bankovniho prumyslu v Ceske Republice.

Chroust

Dana Cihelková

Čtenáři Britských listů jsou mi svědky, že k iniciativě “Impuls 99" zaujímám od počátku velmi zdrženlivé stanovisko. Pro pořádek opakuji, že především mi na ní vadí komformní povrchnost a neschopnost autorů jít k jádru problému. Dopis Václava Bělohradského (Právo, Salon, 19.srpna 1999) iniciátorům mě však svým obsahem překvapil natolik, že mlčení by bylo “unfair", už jen proto, že ne vše, co se tváří jako kritika je kritikou.

Především chci poukázat, že Bělohradský se tímto dopisem dopustil velmi nečestného faulu. Jelikož obsah výzvy nelze smést pod stůl, už jen proto, že se pokouší mapovat naše domácí problémy, byť nedostatečně, obávám se, že smyslem Bělohradského dopisu je, vyrobit notně nabubřelý zástupný problém. Čím jsou domácí problémy vůči problémům globálním? Čím je zplundrovaná česká ekonomika vůči zplundrované planetě? Sobectví malého “z" je třeba nahradit vznešeným velkým “Z", míní Bělohradský a dodává, že toto je reálný problém, jimž by se měli politici zabývat a ne šťourat do české mizérie. Proč tak činí, nemusí být až tak velkou záhadou pro ty, kteří sledují politické hrátky “neuvěřitelně gumové ODS".

Nelze při této příležitosti nevzpomenout nebývalou angažovanost Bělohradského ve prospěch politiky ODS, a to i tehdy, kdykoli sáhla na podstatu toho mravního řádu, který dává státu smysl existence. Ostatně, ani v dopise se Bělohradský tomuto tématu nevyhnul ( ...odtud to všeobecné a neužitečné blouznění o etice podnikání, masové komunikace, obchodování, bankovnictví a mezinárodních vztahů...), zřejmě v obavě, že mu jej někdo nelaskavě připomene. To bylo v dobách, kdy Klaus plodil “neviditelnou ruku trhu", která vyřeší všechny naše problémy, a ekologii považoval za “šlehačku na dortu".

V těch dobách byla ODS ještě velmi proevropská až kosmopolitní, nadšeně integrační, hlásící se k evropskému kulturnímu dědictví tak vehementně a neomaleně, až se našincům začalo zajídat. Číst tehdy Lidové noviny nebo Telegraf, poučující nás i svět, jak má vypadat správný a pravý kapitalismus, bylo totéž, jako koledovat si o žaludeční vřed. Jenže, jak se později ukázalo, byla to jen drzá hra, předpokládající nalezení spojenců mezi podvodníky a spekulanty na Západě, ochotných zúčastnit se v téměř “komunistické a rozhazovačně sociální" EU (Ameriku nevyjímaje) sametové revoluce. Když se ukázalo, že EU se nemíní nechat vytunelovat, začal se trpaslík ODS na ní zlobit.

Tehdy Bělohradský pohrdavě hovořil o “moralistech" terorizujících svobodnou občanskou společnost, snažících se dusit svobodu podnikání a přirozenou iniciativu. Proč tak činí i dnes, kdy se ukázalo, že nemravný trh je cesta do pekel, je nasnadě. Problému totálně vykradeného státu těmi elitami, kterým dělá ODS politické roští, je třeba se vyhnout a místo něj nastolit problém “nemorálnosti globální ekonomiky". Když už postkomunisté nemají na to, aby uspěli na světových trzích, pak je třeba národu vtlouct do hlavy, že “další ekonomický růst je nejen nesmyslný, ale i nemorální". Spojenci tohoto pochybného postoje se zajisté najdou jak mezi extrémní pravicí tak levicí. I tak je možno trhnout nějaké ty voliče navíc.

Bělohradský se samozřejmě ani slovem nezmiňuje o tom, že pro třetinu občanů naší země je problémem, jak vyjít s penězi za mzdu, jak vyjít s podporou v nezaměstnanosti, za co zaplatit činži a poplatky. Důchodci a invalidé, živořící v nedostatcích všeho druhu, jakoby pro něj ani neexistovali. Špatnému svědomí je totiž třeba se vyhnout. Voličům nesmí dojít, že příčinou české bídy je chamtivost společně s neschopností, kterou Klaus pojmenoval “individuálním sobeckým zájmem", jako politickou prioritou ODS.

Tato schizofrenie ducha je u Bělohradského je patrná z  výroku, v němž se pohoršuje nad cynismem bohaté menšiny lidstva vůči chudé většině. O cynismu české verze těchto elit samozřejmě mlčí, natož aby vzpomínal, jak se z těchto soudruhů stali multimiliardáři. K mlčení a existenci na mediální periferii jsou však tlačeni všichni, kteří se odváží o českém dvorečku psát otevřeně. Patent na pravdu má pouze ODS a to ostatní je všechno špatně.

Jeho řečnická otázka: “kdo kontroluje poptávku po veřejném mínění, kdo jeho produkci a distribuci", se sice tváří, jako by chtěl dělat advokáta nejširší veřejnosti, avšak na fakt, že ti novináři, kterým už bylo trapné pět ódy na “specifickou českou cestu", se stali pro Klause a ODS sebrankou, jaksi zapomíná. Jako náplast na vřed pak předkládá otázku, zda “může být americký monopol na výrobu a distribuci demokratického veřejného mínění pro nás Evropany legitimní".

Když už není možné ten český privatizačně ekonomický švindl a z něj pramenící průšvih nějak zakamuflovat, je dobré mít po ruce někoho, na něhož se dá všechno svést. Vlastně za naší krizi může euroamerický civilizační šovinismus, o jehož démoničnosti není třeba pochybovat. Gradací těchto lží pak je obvinění, že “globální kapitalismus.... se rychle fašizuje".

Prý se fašizuje i část naší pravice, míní Bělohradský, straší tyranií západních hodnot (neudivuje, že právě on se nechává těmito materiálními hodnotami tak rád tyranizovat) a zároveň tvrdí, že “konformismus současné levice je jednou z největších politických katastrof naší doby". Obrátit vlka kožichem dovnitř a ještě jej donutit aby běhal, dokáže zřejmě pouze Bělohradský a ideologové z ODS.

Ekonomická globalizace je zajisté problém, který je nutno řešit, zrovna tak je nutno řešit problematiku globálního oteplování, drancování přírodních zdrojů, chudoby a devastace přírody. Problémem však je, že tyto neduhy je nutno řešit globálně, tedy uvnitř systému, nikoli z pozice outsidera, vztekajícího se, že svět netančí podle něj. “Integruj se Evropane, nebo zmrzni", hrozí Bělohradský varovně, aniž by se zmínil o tom, co doporučuje jeho rodná ODS. O třetí alternativě, zvané “česká specifická cesta", se už pro jistotu nezmiňuje, třeba proto, že by také musel hovořit o globalizovaných proudech spekulativního kapitálu, provětrávajícího v dobách největší slávy ODS české státní finance a banky způsobem, za nějž by se nemuseli stydět ani bankovní lupiči.

Tímto výčtem podpásovek rozhodně nemíním s jeho názory polemizovat. Není totiž s čím polemizovat. O technologii moci, čili o ideologických metamorfózách ODS, se nemá cenu přít. Bude -li to pro ODS výhodné, přidá se třeba k vyznavačům kultu woodoo. Ostatně kostlivců má po skříních více než dost a ideologických šamanů také. Pouze doufám, že iniciátoři výzvy “Impuls 99" konečně pochopí, v čem spočívá jádro české krize, a přestanou si hrát na svém písečku, ať to stojí, co to stojí. S falešnými hráči se vskutku nikde dojít nedá.

Vladimír Měrák

Unfair volební inzerát ODS i pomlouvačný dopis Václava Klause v předvolební kampani není prvním nechutným krokem ODS v souvislosti s volbami.

Kdysi jsem se jako volič ODS domníval, že pomlouvání a špinavosti před volbami používají jen ti malí ódéésáčci na perifériích republiky. A hlavně, že tuto malost a provinciálnost nevidí "vedení" ODS, natož Václav Klaus.

Před několika lety jsem ale již rozpoznal, že malost je vlastní právě Klausovi - stačilo mi poprvé identifikovat jeho účelovou lež, kterou bezostyšně opakoval.

(Teď již nevím, která to byla, ale vzpomínám si na pozdější výrok: "Všichni přednostové okresních úřadů byli vybráni na podkladě výběrového řízení," což byla lež a Klaus to musel nepochybně vědět, jenže jmenování přednostů jen na základě politických dohod, pardon - doporučení, nechtěl a nemohl přiznat. Věřte pak takovému politkovi jen pozdrav.)

Předvolební pomluvy, to je opět taková malá aférka z těch, kterými se česká média tak rády zabývají.

Přesto je ale dobře, že se MF Dnes a Lidové noviny vzepřely (KONEČNĚ!), protože malicherná a sprostá povaha "politiky" ODS již snad dojde dalším lidem.

Debata o této aférce není samoúčelná, protože Klaus a mnoho dalších, pro něž jsou "peníze až na prvním místě", evidentně nevidí na faulování protihráčů nic špatného. Je to miniatura morálního úpadku, ktarý obyvatelé ČR zažívají - nemorální (a mnohdy i protizákonné) se stává normou.

Protože, kam vlastně vedla tato bohorovnost, kdy účel světí prostředky, v okrese Bruntál? Tehdy letákem těsně před volbami zesměšňoval a pomlouval kandidát do Senátu ODS svého protivníka z ČSSD.

Tehdy to vyhrál kandidát ČSSD, avšak pomluvy zůstaly v podvědomí a stačilo je pouze vtipně opakovat, což učinil týdeník Nové Bruntálsko, který vydává bývalý estébák Ludvík Zifčák (vzpomínáte na listopadového agenta Růžičku?).

Za dva roky pak v Bruntále vyhrál "senátky" kandidát KSČM.

Kdo může za to, že v Bruntále nevyhrál sice starý, ale vzdělaný a moudrý pán, který ke své příslušnosti k ČSSD vždy rozpačitě dodával: "Já si mnohdy připadám, že jsem daleko více vpravo než ODS, která to má v programu."

Co pomohlo do Senátu komunistovi více, než zaslepenost místních apárátčiků ODS?

A dnes se konečně v celé nahotě projevuje, že zaslepenost se netýkala jen venkovských straníků.

Vladimír Měrák

Jan Vaněk

Vážený pane Čulíku,

v BL jsem cca před týdnem už podruhé narazil na samozřejmě pronesené tvrzení, že "Zemanovy útoky na novináře jsou motivovány tím, že novináři málem dohnali jeho syna k sebevraždě". Asi byste měl rozvést své "dozvídáme se"; z vaší formulace by čtenář s krátkou pamětí nebo v zahraničí sotva vyvodil, že napřed byl pokus o sebevraždu z povýtce osobních (milostných) důvodů a teprve pak se z něj Lidové noviny pokusily vytřískat politický kapitál - jistěže, hrubě neeticky, však za to také byly ze všech stran kritizovány a vbrzku se musely omluvit.

Podnikl jsem malou rešerši na internetu: zadáním "Zeman AND syn AND sebevr*" do vyhledávače Trafika jsem dostal přehled, v němž je i původní článek (ne už následné ohlasy bohužel, link po převedení do BL nefunguje, JČ) a znovuvynoření tématu v polovině července (chcete-li, můžete vyvozovat dalekosáhlé závěry z toho, že o něm napsaly pouze dvoje noviny a pouze v podobě noticky převzaté z ČTK - původní agenturní zprávu se mi bohužel najít nepodařilo).

V podobě, o níž jsem se zmínil výše, situaci sumarizuje článek Michala Růžičky v MfD ze 17. 7.

Nicméně teď se celá věc začíná komplikovat: v rozhovoru v Radiofóru z 19. 5. , zřejmě poprvé a bez většího ohlasu, Zeman prohlásil speciálně o LN "já po jisté události s tímto špinavým deníkem, který podstatně přispěl k tomu, že můj syn se podruhé pokusil o sebevraždu (...) nerad komunikuji".

3. července opět v Radiofóru v diskusi s tématem "Napjatý vztah mezi novináři a premiérem" to Zeman rozvedl a vztáhl už na VŠECHNY novináře: "Já vůči novinářům nemohu být nezaujatý a nemohu být vůči nim nezaujatý z jednoho prostého důvodu: Asi před třemi lety můj syn se pokusil z nešťastné lásky o demonstrativní sebevraždu. Protože byla tehdy, to bylo někdy před rokem 96, volební kampaň, tak novináři z Lidových novin o tom napsali velice sviňský článek.

A můj syn mně tehdy poslal dopis: Táto, já jsem tu sebevraždu nemyslel vážně, ale když jsem si tenhle článek přečetl, tak ji udělám. A zmizel z domova a já ho dva dny neviděl."

Teprve na tento rozhovor odkazuje článek v Týdnu z 19.7. A podle všeho totožné prohlášení, jež poté parafrázovala ČTK, zopakoval Zeman 14. 7. na tiskové konferenci s V. Havlem.

Pravda je, že i mě zaráží, že v MfD část o následcích onoho inkriminovaného článku vypustili; nicméně i kdyby se skutečnost přesně shodovala se Zemanovým podáním (čímž nemyslím jen jeho předchozí historii "ekonomického přístupu k pravdě" - poznamenávám také, že po prvním rozhlasovém rozhovoru už Zeman explicitně neříká, zda se syn o sebevraždu doopravdy pokusil znovu - ale prostě to, že účastníci rodinných tragédií je z pochopitelných důvodů nevidí objektivně), nemohu to přijmout jako ospravedlňování paušálních útoků na média vůbec.

Jan Vaněk [jr.]

P. S. Ještě pár drobnějších poznámek:

Povšiml jsem při prohlížení archívu BL za léto čehosi, čemu říkám mentalita Kritické přílohy Revolver revue. Soudím, že v kritice českých novin mísíte podstatné s podružným; asi byste se měl soustředit na zásadnější koncepční nedostatky a neplýtvat místem, svým časem i pozorností čtenářů na výtky proti užívání "výplňových" slovíček, které by se podle mého názoru daly stejně tak najít i ve Vašich textech. (Mimochodem, vedete-li kampaň proti sedmému pádu "je pravdou", neměla by z BL vymizet i vazba "faktem je"? Anebo je pravda jen jedna a neměnná, zatímco fakty časově omezené?)

Máte po ruce zdroj informace o počtu knižních titulů vycházejících v Británii? Zdá se mi neuvěřitelně velký; mám pocit, že jsem kdysi viděl údaj pro USA, který byl několikrát menší.

A konečně, články v novinách Metro včetně toho Maňákova jsou k nalezení na www.metro.cz; ve vyhledávači lze snadno najít rozhořčenou dopisovou odezvu, kterou dosud vyvolává.

Poznámka JČ: Informace o tom, že v Británii vychází cca 100 000 originálních titulů ročně, jsem vzal po paměti z jakési podrobnější analýzy, kterou jsem v polovině devadesátých let dělal pro Svobodnou Evropu. Jeremy Paxman píše ve své knize The English, že jsou Angličané verbálním projevem naprosto posedlí - suplují jím mimo jiné i praktickou neexistenci britského výtvarného umění. Právě proto jsou prý britské sdělovací prostředky tak vynikající kvality a anglická literatura je světová. Ale možná jsem přestřelil: přiznám se, že si teď nepamatuju, zda šlo o údaj, že v Británii skutečně vychází 100 000 nových titulů ročně, anebo zda je v hlavních knihkupectvích aktuálně k dispozici 100 000 nových titulů. Ověřím a vrátím se k tomu, ale ne teď.

Co se týče výroků Miloše Zemana o novinářích. Není omluvitelné, když si politik nepodloženě pouští ústa na špacír. Zeman to dělá pořád a ochromuje to jeho důvěryhodnost. Čeští novináři ovšem špatní jsou a povyk, který proti Zemanovi na jeho kritiku novinářů spustili je neeticky účelový.

Vzhledem k tomu, co Lidové noviny Zemanově rodině udělaly, je pro mě pochopitelné, že Zeman zanevřel na celou novinářskou obec. Zkuste se vcítit do jeho kůže, kdybyste čtrnáct dní nevěděli o osudu svého syna. Přesto neobhajuji jeho nehorázná tvrzení, avšak argumentuji, že jsou lidsky pochopitelná. Slušné noviny to měly napsat.

Jindřich Pařík

Zdravim, pane Culiku

Zda se, podle Vaseho dovetku, ze jste zcela presne nepochopil, co pan Housa naznacil. Mam za to, ze jeho poznatek je naprosto presny - jsme maly narudek hovorici "exotickym" jazykem. Pro kvalitni noviny (ale stejne tak i pro odbornou publikaci) je proste trzni segment (byt procentualne by se mohlo zdat ze vetsi nez jinde) v absolutnich cislech maly a mnohdy pod hranici rentability - to je proste dany fakt.

Proto, chci-li sehnat knizniho pruvodce Andalusii, musim vyhledat nemecke nebo anglicke knihkupectvi - ktere mi nabidne sortiment - v Cechach se zel nevyplati ani knihu dovezt, natoz prelozit. Zda se, ze s timto jevem budeme muset smirit.

Zda se, ze budeme-li chtit, aby nas svet bral trochu vazne, budeme muset sve odborne state publikovat v anglictine nebo nemcine, a cist v minimalne techto dvou jazycich i odborna periodika - v cestine - bez subvence je proste neni mozne vydavat.

Nejen to, v me branzi napriklad, se zda naprosto nesmyslne vytvaret software podle ceske normy pro navrhovani ocelovych konstrukci pro 200 inzenyru - potencialnich uzivatelu. Prodejni cena - ktera by pokryla naklady na vyvoj by byla pro ne neunosne vysoka. Jistou nadeji se zdalo halasne zavedeni evropskych norem, tzv. Eurocodu - ale i zde narazime.

Eurokody - prima - pouzivaji se u nas a pak mozna jeste v dalsich malych statech EU. Trzni velmoci jako Nemecko nebo Britanie navzdory politickym proklamacim evropske normy nepouzivaji a maji standardy vlastni DIN a BS a vule odborne verejnosti prejit na predpisy spolecne pro EU je miziva. Takze ani vyvoj software podle evropskych norem neni prilis rentabilni, zatim. Takze co zbyva?

Slychavam vycitky kolegu - delas pro Germana a podle nej a na nas se vykaslal. Nevykaslal, pratele, jen me neuzivite, to je cele.

Jindřich Pařík

Poznámka JČ: Pan Pařík narazil na to, na co naráželi na začátku národního obrození čeští buditelé. "Proč proboha znovu vynalézáte kolo, tentokráte česky, když už dávno existuje německy," namítali kritikové. Češi tu argumentaci odmítali a vytvořili si novou, obrozenskou kulturu. Ale bude fungovat v globální společnosti, pokud nebude mít co samostatného světu nabídnout? V britském rádiu ovšem pořád poslouchám Dvořákovy Slovanské tance, Janáčka a Smetanovu Prodanou nevěstu. Jenže to je hudba z 19. století, popř. začátku dvacátého.

Argument, že Češi se musejí naučit plynně a bez přízvuku hovořit anglicky a německy, aby byli Západoevropanům rovnými partnery a nikoliv jen jejich otroky, a k tomu musejí mít možnost vycestovat za studentských let na několik roků na Západ, a že to musí česká vláda na Západě prosazovat nejusilovněji a že to NEDĚLÁ opakuji v Britských listech co nejčastěji.

Vladimír Wagner

Vazeny pane J. Culiku,

napsal jste v poznámce k mému článku:

"Ucelem kritiky urcitych rysu ceske skutecnosti neni, aby se domaci lidi najezili a zacali poukazovat na to, ze obdobne neprijatelnosti se mohou vyskytovat i jinde. Znamena snad argument, ze se ve Spanelsku praktikuji dvoji ceny, ze praktikovat dvoji ceny je spravne? To, co se dela v zahranici, neni prece nutne spravne jen proto, ze se to dela v zahranici."

Ale ja jsem nemluvil o tom, ze by se nemely kritizovat negativni jevy u nas i  jinde. Pripadne, aby se nerikal svuj nazor v pripade zvyklosti, ktere Vam pripadaji podivne, ale obecne je vec nazoru, jestli jsou negativni ci pozitivni. To co kritizuji, je Vas zpusob prezentace:

V Ceske republice jsou dvoji ceny, narazil jsem na prodavacku, ktera se chovala hulvatsky, .... - toto by se v zavedene zapadni demokracii nemohlo stat, s timto nebude Ceska republika do EU prijata, obyvatele Ceske republiky jsou ubozi chudinkove zijici v nestastne zemi, musim je osvitit, protoze ja ziji v te idealni (spise idealizovane) Britanii. Je mi lito, ze jste to nepochopil.

"K "homosexualum". Tezko budete Jana Culika obvinovat z netolerance k mensinam a k homosexualum, viz dosavadni publikacni historie BL. Pokud spolu na zachodech tohoto rodinami i s nejmensimi detmi hojne navstevovaneho motorestu snad soulozili predtim homosexualove (ci heterosexualove, to je jedno) je to neprijatelne, ano, je to trestny cin (public nuisance) a jsem rad, ze management uvedomil okamzite policii."

Prosim Vas, prectete si jeste jednou, co jste napsal:

"Predstava nekompromisniho pristupu managementu motorestu, obavajiciho se o jeho povest, me nadchla. Mozna se tady kdosi pokusil prodavat drogy, anebo se tu schazeli homosexualove? UVEDOMIME VSAK OKAMZITE POLICII"

Psal jste o lidech, kteri by soulozili na verejnosti? Ne, psal jste o homosexualech, kteri se schazeli. Pamatuji si, jak jste v BL kritizoval, ze se v novinach pise: "Rom XY vyloupil obchod a byl zadrzen". Stejne tak ctenare, kteri si stezovali na romske kapsare, zlodeje. Prave za to, ze napsali romske, i kdyz evidentne popisovali negativni chovani. Branili se sice, ze jim slo je o trestuhodne se chovajici Romy, ale stejne jste je oznacil za osoby, ktere se nemohou zbavit rasismu v sobe a ceskou spolecnost na zaklade toho oznacil za rasistickou.

Vy jste neuvedl ani negativni jednani, jen jste vypichl homosexualy a okamzite jste je spojil s akci policie. Pokud by takovy vyrok napsal nektery ze ctenaru, tak ho totalne rozcupujete. Ja jsem Vas neobvinil z netolerance, jen jsem poukazal na to, ze se Vam timto vyrokem podaril ulet. Vy, misto abyste jako primy chlap priznal chybu a poukazal na to, ze se to obcas stane kazdemu (i nekomu kdo zije v osvicene Britanii, nejenom tem v deprimujici Ceske republice), tak jste se zacal vykroucet daleko hloupeji, nez vetsina ctenaru, ktere jste oznacil za rasisty. V tomto pripade se chovate ve smyslu porekadla: pihu u blizniho kritizuji, ale bradavici na sve tvari nevidim.

Mozna si ted myslite, ze Vas stale napadam, ale ja to nemyslim ve zlem.

Myslim, ze kritika negativnich jev v Cesku i jinde (je jich pozehnane) nebo chyb u konkretnich lidi ma smysl, ale nesmi byt provozovana stylem: To se v osvicene Britanii nemuze stat a me uz vubec ne ( navic, kdyz to neni pravda a dnes uz se o tom vetsina lidi muze presvedcit).

Take je kontraproduktivni vytvaret obraz devastovane zeme, kde musi ti chudaci zit. Zase je to v pripade Ceske republiky velmi vzdalene od pravdy. Je treba zasazovat veci do spravne skaly. Odlisovat, co je podstatne, co mene a co je opravdu jen veci nazoru, a vic moznosti nez je ta mnou preferovana je stejne spravnych. I to je obsah tolerance.

Vladimir Wagner

Poznámka JČ:   Výrazem "scházeli se tam homosexuálové" jsem mínil, eufemisticky, "souložili tam spolu".

Michal Mojžíš

dovolte mi, abych alespon v kratkosti reagoval na Vami uverejneny clanek mluvciho blokady Mojmira Vlasina. Ve svem zamysleni pise:

" Kde zpusobi boure nebo snih mezery v lesnich porostech a k zemi se tak dostane vice svetla, vznikaji v tmavych lesnich porostech nove porostni struktury - zacina nova, faze vyvoje . Trouchnivejici drevo je zivotni zakladnou pro druhove bohaty svet mikroorganismu. Korenove "talire" a lezici kmeny nabizeji idealni podminky pro novou generaci lesa. Hmyz, jako napr. kurovci, vyuzivaji odumirajici stromy. V periodickych hromadnych vyskytech (premnozenich) zpusobuji i zanik starsich stromu at jiz jednotlive ci na souvislych plochach. Take stojici, trouchnivejici stromy jsou dulezitou soucasti prirodniho lesa. Tvori obohaceni nabidky zivotniho prostoru (ekologickych nik) napr. pro brouky, drevokazne houby a ptaky. V prirodnich lesich se udrzuje v rovnovaze vznik a rozklad rostlinne hmoty. Stromy prichazeji a odchazeji - les zustava."

Nevim jak moc tento pan prosel Sumavu. Zna vsechna mista? Souhlasim s nazorem, ze je treba nektera mista Sumavy ponechat osudu, ale myslim si, ze jsou mista kde toto nelze dopustit. Zajimalo by mne, co nam dnesni obranci stromu budou za par let tvrdit (vlastne spis jejich deti), az budou mista popadanych stromu sice pekne zetlela, ale deste, slunce i vitr zde spise vytvori hezke louky s motylky.

Jiz dnes je holin vice nez dost. A jiste budou vznikat nove. Coz takhle usporadat akci a sazet nove stromky!!!

Na skolach se snad najde nejaky dobrovolnik. Nemyslim si, ze ma smysl se privazat ke stromum a chranit. Dnes bojuji o nekolik desitek stromu. Jakmile kurovec vzletne a napadne vetsi pocet stromu, bude potreba vice ochrancu.

Bojim se, aby jsme za par let zde nestali vsichni (myslim cela CR). S radosti sahnu do peneznky a koupim prvni stromek a s vetsi radosti jej zajedu zasadit na misto, ktere mi urci k osazeni. Myslim si, ze by nas ale asi prilis nebylo. Zda se mi, ze se zde casto jen o necem mluvi a mluvi...

Nedavno jsem na toto tema cetl zajimave clanky vychazejici v Jihoceskych listech. Jde o pestre spektrum pohledu. Ja osobne jsem pro kaceni stromu a snahu o co nejrychlejsi obnovu puvodniho zalesneni. Ovsem na mistech, kde by slo o opravdu razantni naruseni, jsem proti. Neverim nazorum, ze les je schopen se sam obnovit v kratsi dobe nez tak muzeme ucinit my (Pokud to ovsem budeme delat spravne, coz se ve dvacatem stoleti prilis nedelo, dle meho).

Rozhodne nesouhlasim s nazory na Sumavu ala V.Just (Literarni noviny)

I sumavsky literat Klosterman psal o boji s kurovcem. A to uz je opravdu par let... Zatim je to pro kurovce. Uvidime. Snad se jednou podari alespon castecne omezit jeho pusobeni...

Michal Mojžíš

Trojmezná

Jiří Soler

Vazeny pane Vlasine,

precetl jsem si Vas clanek v Britskych listech o sumavskem "pralese". Bohuzel z vlastni zkusenosti musim konstatovat, ze nazyvat les v oblasti Trojmezne pralesem je silne nadnesene. Pokud u nas lze o "pralese" vubec hovorit.

Pred nekolika lety jsem prochazel celou hranicni a hrebenovou (lze-li tento pojem aplikovat, potom prave v oblasti Smrcin) cast Sumavy. V ramci toho jsem stravil noc i na hrebeni kousek od onoho trojmezniho bodu Cechy - Německo - Rakousko a pamatuji si, ze jsem tam nasel mj. i klecove porosty, dokonce i na ceske strane, a ze ty porosty mely kupodivu rovne ci pravouhle hranice, tedy neco, co v prirode casto nevidite.

Na zaklade toho jsem pochopil, ze dnesni porost na Sumave, a to i v teto casti, je silne ovlivnen pusobenim cloveka a jeho prirodni charakter je jiz mnoho let narusen. Proti takovemu primemu pozorovani neobstoji ani citace tech nejuctivanejsich prirucek.

Samozrejme, pokud nekdo nazyva pralesem i to torzo puvodniho lesa pod Boubinem, potom je pralesem i oblast Trojmezna. Ale snad se shodneme, ze oznaceni lesa pod Boubinem za prales je veci spise komercni nez obrazem skutecnosti.

Ono je to s puvodni prirodou v tak kulturni krajine jako nase skutecne slozite. Ve vsech lesich vladnou lesni hospodari, kteri se snazi z lesa vytezit, co se da, a vubec se nesnazi udrzet puvodni charakter. Konecne, ne vzdy bych jim to vycital.

Skutecne se radeji prochazim lesem mezi vysokymi stromy, nez bych se prodiral hustymi krovinami, ktere tvorily puvodni porost prakticky v celych Cechach. Nazev Krivoklat pry pochazi z neprostupnych krovitych houstin v okoli, a vubec nevycitam mistnim lesnikum, ze tam dnes roste vysoky les.

Samozrejme, pokud se takovy les promeni ve smrkovou monokulturu s chudym druhovym slozenim bylinneho podkladu, potom se mi to uz nelibi.

V Cechach uz mnoho set let zijeme v kulturni krajine, ktera se stale vice vzdaluje prirode. A pokud ma smysl neco udrzovat pro pozdejsi generace, tak asi ne povodni stav krajiny (v tom tezko muze zit soucasna populace), ale vhodnou formu kulturni krajiny. Samozrejme, podle moznosti se zachovanim biologicke diverzity, ale asi ne v puvodni forme.

Pojem puvodniho typu smrku je asi iluzi. Vzdyt smrkovy pyl se prenasi na stovky kilometru a k udrzeni geneticke identity porostu nestaci ani rezervace velikosti Sumavy i se vsemi predhurimi. V oblasti Smrcin pribihalo drancovani cele oblasti prinejmensim spolu s prodluzovanim Schwarzenberskeho kanalu - prostredku pro promenu puvodniho lesa v palivove drivi pro Viden.

A soucasne s tim byl puvodni charakter porostu nahrazovan plantazi produkujici co nejvice tohoto kyzeneho produktu. Odtud i ona pravouhla hranice klece: kde to slo, byla klec nahrazena smrkem, a to ne v souhlase s prirodou, ale podle clovekem nakreslenych planu. Samozrejme, na holem kameni ci kamenitych polich to neslo, proto se to nepovedlo vsude.

Jako kazdy monokulturni les, byl i les na Smrcinach napadan kalamitami, at uz snehem, vetrem ci kurovcem. Prectete si neco od Klostermanna, ten zazil prave ty kalamity, ktere formovaly soucasny les na Smrcinach. A protoze kalamita byla rozsahla a na cele Sumave, brali sazenice k novemu zalesneni odkudkoliv, proto geneticka identita soucasnych porostu na Smrcinach je problematicka.

Mate pravdu, ze smyslem Narodnich parku je chranit puvodni ekosystem. Respektuji napr. americke parky, ktere dokonce ani nehasi lesni pozary, pokud vznikly prirodni cestou, i ty jsou soucasti ekosystemu a napomahaji napr. pri vytvareni druhoveho slozeni lesa (napr. mlade sekvoje maji sanci narust zejmena po pozaru).

U nich je to realnejsi, tam zacalo intenzivni vyuzivani teto krajiny pred stovkou ci maximalne dvema stovkami let. Ale je to realne u nas? Vzdyt ten vysoky smrkovy porost, ktery u Plesneho jezera chranite, neni puvodnim ekosystemem; na Sumave byly puvodni nizsi mnohodruhove lesy, kroviny a klecove porosty, proto se tam udrzely bylinne druhy jako je horec panonsky. Pokud vubec jsme schopni to zjistit, podrobnejsi udaje starsi dvou set let asi neexistuji.

Pisete, ze rezervace na Trojmezne je stara od roku 1933 a pred tim 100 let se tam nezasahovalo. Bohuzel, smrkovy porost je starsi nez odpovida roku 1933. A o zasazich si muzete precist treba u toho Klostermanna. Vase argumenty proto prilis nesedi. Dukazem je mj. onen Schwarzenbersky kanal, konecne Schwarzenberk lezi kousek od Plesne na jizni strane Sumavy.

Nechci byt advokatem onech drevorubcu; cela Sumava je poznamenana mj. necitlivym pristupem lesnich delniku, zejmena zcela nevhodnym pouzivanim tezke mechanizace na choulostive poloraselinove a mokre pude.

Nechci se jednoznacne zastavat onech lesnich inzenyru, kteri si vyvoj lesa bez lidskych zasahu nedovedou predstavit. Na druhe strane jsem videl stav Bavorskeho lesa ponechaneho prirode, a ani to mne nenadchlo. Ale musim bohuzel konstatovat, ze mnoho Vasich argumentu neodpovida realite Sumavy.

Pred 2. svetovou valkou zila Sumava a jeji obyvatelstvo v relativnim souladu, hory slouzily tez turistum a navstevnikum, aniz by dochazelo k hrubemu poskozeni. Nebylo problemem navstevovat s ceske strany nejvyssi vrcholy lezici v Nemecku, nebylo problemem navstevovat horske chaty na obou stranach, platily tam penize vsech sousedicich statu. Takovy stav i dnes bych povazoval za idealni.

Po valce byla Sumava nasilne vysidlena, castecne jako hranicni pasmo, castecne jako vojenske prostory. V cele ohlasti vladli fizlove, rezim zcela nerealny. Kdyz hranicni pasmo ztratilo vyznam, stari vladci nepristupnych lesu, kde meli vyhradni pravo na lov, sber plodu a cokoliv jineho, se snazili si moc na Sumave udrzet. A protoze stare duvody nebylo mozno uplatnit, uzavreli Sumavu pod zaminkou ochrany prirody.

Pochopte, ze mym idealem Sumavy je ona situace situace pred valkou, kdy Sumava, jeji obyvatele a navstevnici zili v urcite harmonii, ne policejni system, ktery je idealem nekterych "ochranaru". Chapu, ze plne to nejde, situace se zmenila, navstevniku pribylo, zmenil se o pohled na ochranu prirody. To konecne odrazi i situace v bavorke casti Sumavy - Narodni park Bavorsky les.

Stejne mi vadi, kdyz choulostive sumavske pesiny nici tanky, tezka lesni mechanizace nebo treba horska kola.

Vadi mi navstevnici, kteri v rezervaci na ochranu tetrevu nechaji volne pobihat sve psi milacky.

Presto kdyz prave na Sumave se stale vnucuje onen skalni model ochrany prirody, kdy si casto "ochranari" vybijeji sve policajtske sklony a ne ochranu prirody, tak mi to moc vadi. Konecne, jako vsude jinde.

Jiří Soler