pátek 30. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Česká špionáž v USA za komunismu:
  • K démonizaci Karla Koechera (Karel Koecher) Aféra z podvodnými dokumenty ohledně údajné vraždy princezny Diany:
  • Kdo je Chris Smith, kdo posílá Britským listům dopisy ohledně LeWintera?
  • Dopis rakouskému prezidentu: "Oswald Le Winter je nevinen!" (Rayelan Allan) Protesty v ČR:
  • Blokáda stavby nového supermarketu v Litvínově (Radek Wiederstand, Konfrontace) Česká politika:
  • O politicích, bankéřích a hokejistech (Jaroslav Veis)
  • Normalizace v Klánovicích (Petr Šafránek) Podnikatelské praktiky leteckých společností:
  • K "podvodu" ČSA (Jiří Jírovec, JČ) Česká politika a intelektuálové
  • K iniciativě Impuls 99 - čtenářské reakce (Jaroslav Plesl, Euro, Jindřich Pařík, Petr Jánský) Děti Země:
  • Dioxiny: Stan pro život v Táboře

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

  • Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.

    Co je nového v České republice

    V dnešních čísle BL přinášíme další informace o kauze možné záhadné smrti princezny Diany a o českém superšpiónu v CIA Karlu Koecherovi. Karel Koecher se přihlásil Britským listům i telefonními čísly a lze konstatovat, že jeho příspěvky jsou autentické.

  • Horká kauza smrti princezny Diany. Napsala Vlasta Leporská:

    K dopisum Karla Koechera . Myslím, že takový příspěvek v tak horké kauze by vám mohl závidět i leckterý bulvární list:-) V souvislosti s tímto článkem se mi ale vybavilo nedavné téma "špatná pověst Britských listů". Pokud se o něčem takovém dá hovořit, příčina tkví podle mého názoru v tom, že tuzemský čtenář není zvyklý na takovou názorovou pluralitu, jaká se praktikuje v BL. Každé české periodikum je nějak vyprofilované a víceméně názorově homogenní a má většinou uzavřený okruh publicistů (s náležitou autocenzurou). Českému čtenáři stačí nahlédnout do novin a hned ví, jak a kam jsou orientovány. Jestliže takový čtenář otevře poprvé Britské listy a namátkou natrefí na nějaký kontroverzní článek, ihned si BL "ocejchuje" a zařadí. Proto by vás nemělo překvapit, setkáte-li se s názorem, "...Britské listy, jó, to je ten plátek, co tam publikuje špión Koecher..." - S Ludvíkem Vaculíkem, pokud o něm hovoříte jako o "velkém spisovateli" a učíte o něm na univerzitě v Glasgow, nejedná se trochu o resentiment šedesátých let? Přiznám se, že já LV vůbec nepovažuji za dobrého spisovatele a jeho články v Lidových novinách (většinou je to Poslední slovo) mi připadají většinou velmi slabé.

  • Senát schválil občanství pro Čechy žijící v zahraničí (které české sdělovací prostředky nepřesně neustále nazývají "krajany"). Zákon ale neseriózně a diskriminačně vyloučil Čechy žijící v  zahraničí z restitucí, takže je spíše vůči nim urážkou. - Zákon je určen Čechům žijícím v zahraničí a všem, kdo byli československými státními občany a občanství pozbyli v době od 25. února 1948 do 28. března 1990. Češi žijící v zahraničí budou moci české občanství získat prohlášením před zastupitelským nebo okresním úřadem, aniž se vzdají svého nynějšího občanství. Češi žijící v zahraničí však nebudou mít ani s českým občanstvím nyní po uplynutí příslušných lhůt právo získat komunisty ukradený majetek nebo odškodnění. Ministr Grulich ale v reakci na výtky senátorů zcela nevyloučil, že se vláda mimosoudními rehabilitacemi bude v budoucnu zabývat. "Došli jsme k závěru, že je třeba jít postupnými kroky," uvedl. Prvním je navrácení českého občanství, druhou otázka voleb a "třetím krokem je zabývat se otázkou restitucí majetku nebo alespoň náhrad škod, které byly našim krajanům minulým režimem způsobeny," dodal. - Mezitím Češi v zahraničí, kteří by měli mít nárok na vrácení ukradeného majetku, postupně umřou.

  • Senát podpořil návrh novely, podle níž budou moci někteří bývalí občané České a Slovenské Federativní Republiky, nyní státní občané Slovenska, zjednodušeným způsobem nabýt státního občanství České republiky. Předloha se týká i příslušníků romské komunity. Má tak vyřešit problém "dětí z E 55", tedy odložených potomků prostitutek pracujících na této silnici vedoucí do Německa. Podle vicepremiéra Pavla Rychetského se dotkne i příslušníků národnostních menšin, například těšínských Poláků, kteří v ČR žijí, mají zde rodiny, ale nemohou získat občanství ČR, pokud se nevzdají občanství polského.

  • Co bude s exministrem Svobodou? Vrchní státní zástupce Karel Brueckler nevydal v souvislosti s trestním stíháním bývalého ministra financí Iva Svobody a jeho poradkyně Barbory Snopkové krajskému státnímu zastupitelství žádný závazný pokyn k dalšímu postupu v této kauze.

  • Bývalý tajemník někdejšího výkonného místopředsedy ODS Libora Nováka Ludvík Otto je ve vazbě za krácení daně, poplatku a podobné povinné dávky. Vzhledem k tomu, že mohl podle policie svým počínáním způsobit škodu velkého rozsahu, hrozí mu vězení od pěti do dvanácti let.

  • Počet českých Romů, kteří v Británii požádali v červenci o azyl, zatím zřejmě nepřesáhl červnový rekordní počet žádostí. Počet žádostí z června Londýn v úterý označil za znepokojující a potvrdil růst hrozby zavedení vízové povinnosti v případě dalšího zesílení přílivu českých Romů. To je od britské vlády velmi neetické, protože právě příslušníkům zemí se zvýšenou emigrací před politickým útlakem má být demokratickými zeměmi poskytováno právo asylu. Tyto země mají pronásledovaným otevírat dveře, nikoliv jim ztěžovat příchod do země hrozbami víz, neoprávněným vězněním žadatelů o asyl, atd. - V období od 4. do 24. července přicestovalo z ČR do Velké Británie 85 hlavních žadatelů se 115 rodinnými příslušníky.

  • Šestačtyřicetiletý advokát, který byl obviněn z páteční brutální dvojnásobné vraždy v karlínské advokátní kanceláři Benešová a spol., je ve vazbě.

  • Další hašteření českých "politiků": Ruml chce od Grulicha omluvu. Za ryze účelová označil exministr vnitra a předseda Unie svobody Jan Ruml obvinění nynějšího ministra vnitra Václava Grulicha , že je Ruml politicky odpovědný za chyby hospodaření ministerstva v uplynulých letech. Současně Grulicha požádal o veřejnou omluvu za tyto výroky. "Nemohu se zároveň zbavit dojmu, že ministři vlády ČSSD kritizují jen ty své předchůdce, kteří dnes nejsou ve smluvní opozici a veřejně kritizují současnou vládu," řekl Ruml.

  • 76 procent lidí v ČR je nespokojeno s politikou. Nespokojeno je s politickou situací stále 76 procent občanů, zatímco spokojených je nyní 18 procent, tedy o dvě procenta méně než v červnu. Velmi spokojeno je jen jedno procento občanů, uvedl IVVM.

  • Impuls nezahajuje Halíkovu kampaň na českého prezidenta. (To by také bylo pěkně trapné, tak špatně napsaný text.) - Interpretaci iniciativy Impuls '99 jako zahájení kampaně za získání prezidentské funkce pro duchovního Tomáše Halíka odmítl její mluvčí Jiří Pehe. "Iniciativa Impuls není zahájení volební kampaně pro nikoho, ani pro žádného prezidentského, ani pro žádného senátního kandidáta," řekl Pehe.

  • Zájem veřejnosti i sdělovacích prostředků o podvody s přijímacími zkouškami na právnické fakultě UK jaksi pohasl. Podle našich informací ani policie nevyšetřuje případ příliš efektivně. Vlasta Leporská však upozorňuje na internetové stránky, zabývající se korupcí na právnické fakultě. Jsou na adrese korupce.misto.cz/posli_dal.html.

  • Za názor vyhozena z německého výzkumného ústavu známá česká historička a politoložka Eva Hahnová. Podrobnosti najdete v tomto článku od Matthiase Roesera.

  • Zmatečné myšlení v Mladé frontě Dnes. Srovnání, jak tutéž informaci o výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zpracovala Mladá fronta Dnes a deník Guardian, si nyní můžete přečíst i anglicky v tomto čísle týdeníku Central Europe Review.

  • Česká média, Zemanovy nadávky a tiskový zákon. Jan Čulík shrnuje nejnovější kontroverzi týkající se českých sdělovacích prostředků v angličtině v tomto článku v týdeníku Central Europe Review.

  • Poznámky a komentáře Jiřího Loewyho. Někdejší vydavatel (před pádem komunismu) exilového sociálně demokratického čtvrtletního Právo lidu a nynější novinář, píšící do celé řady českých periodik, má své články na internetu na této adrese.

  • Dokonalé internetové zdroje o Češích, české kultuře a České republice v Japonsku. Velmi dobré internetové zdroje o všem, co je české, v češtině i angličtině, zpracované s  japonskou důkladností, najdete na internetových stránkách katedry slavistiky Hokkaido University na této adrese.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

    Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    K démonizaci Karla Koechera

    Karl F. Koecher

    Ač opravdu nerad, reaguji na poznámku pana Schrabala o tom, kdo jsem (podle něj) byl dříve, a kdo jsem teď.

    Není to pro mě nic nového, takových “odhalení" jsem četl celou řadu, v Čechách si v nich liboval svého času Josef Kudláček v Českém deníku a později Českém týdeníku (když Český deník zkrachoval).

    Normálně bych prostě byl zticha, protože na této úrovni racionálně polemizovat nemá smysl, a také proto, že si myslím, že pouhá polemika s těmi obviněními čtenáře až zas tak moc nezajímá.

    Ale tohle je - vzhledem k tomu poprasku kolem padělaných dokumentů o princezně Dianě a Dodim - trochu jiná situace.

    Navíc mě v souvislosti s tou denunciací ze strany pana Schrabala napadlo něco, co by mohlo mít širší platnost a oč bych se s čtenáři BL chtěl podělit.

    Jak zdroje pana Schrabala a on sám, tak svého času Josef Kudláček se - z důvodů které mi unikají - snažili mě vykreslit v nejčernějším světle, tedy jako padoucha non plus ultra.

    To tak zajímavé není, ale co si myslím, že zajímavé je, je to, že jde o dva v principu zcela rozdílné druhy insinuací.

    Pro Josefa Kudláčka jsem byl padouch ani ne tak proto, že jsem za studené války působil jako zpravodajec sovětského bloku v USA, ale především proto, že jsem (podle něj) byl šedou eminencí za zaprodáním českého národa bývalým bolševikům prostřednictvím podvodu (opět podle Kudláčka) zvaným sametová revoluce.

    Neumím si ten nesmysl vysvětlit jinak, než tak, že vůči mě pociťoval nějak podvědomě motivovanou nepřekonatelnou zášť, a aby jí vyhověl, snažil se mě našít to, co v Čechách vždycky platilo za to nejstrašnější: zradu prostého lidu (nebo tak nějak). To mu na mou démonizaci úplně stačilo, mým soukromým životem nebo útoky na mé povahové rysy se nezabýval.

    Na druhé straně výčet obvinění z archivu pana Schrabala je produktem mentality zcela jiné, velmocenské, a mé údajné hříchy jsou proto docela jiné.

    V USA jsem vzbudil smrtelnou nenávist tím, že jsem pronikl obrannými valy, na jejichž neproniknutelnosti budoval americký zpravodajský a  hlavně kontrašpionážní establishment svůj pocit absolutní profesionální a národní nadřazenosti nad ostatním světem.

    Navíc jsem byl odhalen až po dvaceti letech a to ještě zradou, a nikoli nějakou vlastní chybou.

    Jinými slovy, byl jsem v jejich vlastním světě schopen perfektně fungovat, stejně dobře nebo spíš lépe než oni, a přitom jsem nebyl jeden z nich. Tedy živý důkaz, že jejich suprematismus stojí na vodě.

    Dá se to zachránit jen jedním způsobem: totiž tak, že se ukáže, že jsem vlastně ďábel v lidském převleku a že vše na mě byla lež a podvod.

    Démon v pravém slova smyslu, protože démonům je těžké se bránit a jsou z jiného světa. No a podle toho se pak vynalézá, co by se dalo na mě našít, čímž myslím vymyslet na míru.

    Je celkem jedno, jestli zdrojem jsou seriózní listy - v zápalu hysterie špionážní aféry nikdo nebude zkoumat, jestli to nebo obvinění je pravdivé, tím spíš když dotyčný démon se nemůže ozvat, buď proto, že sedí ve vazbě, anebo proto, že už je z ní venku a za mořem, a vůbec, už předem je jasné že jde o padoucha.

    Většina těch obvinění byla původně vypuštěna do světa v knize hagiologa FBI Ronalda Kesslera, kterého cituje pan Schrabal také. Jsou to obvinění šitá na míru americkou tak, jako je obvinění ze zrady prostého lidu je šito na míru českou: třeba chození do sexklubů a vydírání lidí, s nimiž jsem se tam prý seznamoval za účelem získávání akerických státních tajemství.

    Démonizuje to na první pohled docela dobře, a jakoby i vysvětluje jak jsem se k těm americkým tajemstvím dostával.

    Ale ať se nad tím laskavý čtenář trochu zamyslí, a  záhy uvidí, co je to za pitomost.

    Koho, kdo má přístup k státním tajemstvím, konkrétně o zahraničně politické strategii americké vlády, asi potkáte v sexklubech?

    Aby to tvrzení o mém navštěvování sexklubů vypadalo věrohodněji, seznámil jsem se prý i se svým obhájcem právě v sexklubu (ve skutečnosti jsem se s ním seznámil až po zatčení, najali mi ho američtí přátelé, kteří chtěli abych měl co nejrychleji advokáta).

    Nelze přece přiznat, že Koecher, s doktorátem z Kolumbijské university a absolutoriem jejího Ruského institutu (kde vystudovala i Madelaine Albright), a prověřený CIA pro přístup k státnímu tajemství, své informace získával často levou rukou u drinku.

    Sem také funkčně patří bagatelizující poznámky jako že jsem měl se ženou obchod s bižuterií Novissa.

    Skutečně jsme se ženou byli spolumajiteli firmy Novissa, jenže to byl velkoobchod diamantovými šperky. Moje žena totiž byla špičkovým znalcem diamantů, a obchodně velmi úspěšná, ale to je zase další rána americkému egu.

    Démonizovat bylo též třeba to, že jsem byl členem správní rady luxusní budovy, kde jsme vlastnili byt. Tak se pustilo do světa, že jsem toho dosáhl podvodem a výhružkami.

    Už vidím, jak mí milionářští sousedé se nechají podvádět a nutit hrozbami aby si mě tam zvolili.

    Aféra Lendl patří do téže kategorie, byl jsem proti tomu, aby mu společnost prodala byt, protože to bylo v rozporu se stanovami, které jasně požadovaly, aby majitel v bytě trvale bydlel, zatímco Lendl ten byt hodlal užívat jen pár dní v roce a kupoval ho vlastně jako spekulaci.

    Ale to všechno jsou prkotiny, o kterých se zmiňuji jen abych osvětlil metodiku vynalézání těch insinuací.

    Zavinil jsem smrt amerického agenta Ogorodnika?

    Mezi nimi je ale jedna, která má jiné kořeny, a která je opravdu závažná. Jde o smrt amerického agenta Ogorodnika v roce 1977, který byl vysokým úředníkem sovětského ministerstva zahraničí, a jak tvrdila CIA i KGB, americkým agentem.

    Moje zatčení v roce 1984 se totiž stalo pro CIA vynikající příležitostí k tomu, aby se pokusila vinu ze jeho zatčení, za které podle všeho mohla neprofesiálnost jeho amerického řídícího důstojníka, na mě.

    Bylo to tím snadnější, že Ogorodnikovy materiály skutečně prošly v CIA mýma rukama.

    Jenže to bylo v roce 1973, tedy čtyři roky před tím, a tehdy ještě americkým agentem nebyl.

    Že Ogorodnikovo zatčení bylo zřejmě důsledkem neprofesionality důstojníka CIA, se dočteme v pamětech bývalého generálmajora KGB, který byl v roce 1977 šéfem kontrašpionáže zahraniční rozvědky KGB (Oleg Kalugin, The First Directorate, St. Martin's Press, New York 1994).

    Podle jeho verze událostí - která, pokud vím, nikdy nebyla zpochybněna CIA - dospěla KGB po dlouholetém prověřování k závěru, že Ogorodnik nepředstavuje bezpečnostní riziko, a chystala se jeho prověřování skončit.

    Pak se ale stalo, že moskevským sledovačům KGB se podařilo odsledovat jistého amerického diplomata na místo, kde se na chvíli zastavil jeho vůz vedle vozu s moskevskou poznávací značkou, a Američan řidiči ruského vozu dával jakési signály.

    Tím řidičem byl Ogorodnik. Nechali je oba odjet, ale pro Ogorodnika to byl začátek konce. Nakonec byl konfrontován přímo ve své kanceláři s důkazy, že poskytoval Američanům tajné materiály.

    Ogorodnik se to prý nejdřív snažil zapřít, ale když to nešlo, projevil ochotu napsat přiznání.

    Vyjmul své plnicí pero, ve kterém měl onu příslovečnou pilulku cyankali, a spáchal sebevraždu.

    Mimochodem, o žádném týrání, o kterém se zmiňuje ve své verzi pan Schrabal, které mělo předcházet jeho sebevraždě, jsem nikdy z žádného západního zdroje nic neslyšel.

    Jediný, kdo to kdy tvrdil byl Egon Lánský, když se kdysi on také snažil mě démonizovat, a myslím, že to pan Schrabal po něm prostě opakuje.

    To je totiž také jedna věc s těmi nařčeními: jeden žalobce je opisuje od druhého, a to ono pak vypadá jako by ta obvinění přišla z několika různých zdrojů, a že musejí být pravdivá, když tolik lidí tvrdí totéž.

    (Lánskému zase vadilo, že moje žena pracovala na britském velvyslanectví jako Commercial Officer, samozřejmě s vědomím velvyslanectví, o koho jde. Žádné starožitnictví v životě neměla, ani v žádném nepracovala).

    Ale mluvme o Ogorodnikovi a tom, jakou roli jsem v  jeho životě hrál já. Že byl americkým agentem jsem nevěděl, takže jsem ho ani jako takového nemohl udat.

    Zhruba čtyři roky před jeho zatčením jsem se dozvěděl, že CIA si ho jako silně prozápadního člověka vytipovala, a že plánuje ho rekrutovat.

    Tehdy byl Ogorodnik sovětským diplomatem v Kolumbii. Ještě předtím, než dvojice verbířů odjela do Bogoty, jsem přes Prahu poslal do Moskvy urgentní žádost, aby Ogorodnik byl okamžitě odvolán (nebyl jsem důstojníkem KGB, ale čs. rozvědky, a pravidlo, že všechny mé zprávy chodily přes Prahu a teprve pak byly čs. centrálou postupovány dále, bylo striktně dodržováno).

    Ogorodnik byl vskutku s bleskovou rychlostí odvolán, takže musel vědět, že šlo o nějaký mimořádný důvod. Abych mu neuškodil, doprovodil jsem tehdy žádost o odvolání memorandem, ve kterém jsem se za Ogorodnika zaručil, že je loajálním sovětským občanem, a že na tom, že si ho CIA vytipovala, nenese žádnou vinu.

    Žádné další informace jsem nikomu o Ogorodnikovi pak už nikdy neposkytl.

    Ta záruka skutečně fungovala, Ogorodnik nejen zůstal na ministerstvu zahraničí, ale postupoval i do stále vyšších funkcí. Kdy a jak začal pro CIA pracovat nevím, a je otázka jak to vlastně vůbec bylo.

    Je také docela dobře možné, že ho KGB požádala aby působil jako dublér, že se pak Kaluginovi z nějakého důvodu znelíbil, a on ho k té sebevraždě dohnal třeba podvrženými důkazy.

    Vím totiž, že Kalugin tomu mému zaručení se za Ogorodnika nevěřil, ale zřejmě nemohl proti němu nijak zakročit, dokud nedošlo k onomu incidentu s těmi vozy (věci neznalý čtenář se tady asi zarazí a prohlásí, že říkám nesmysly, že KGB mohla co chtěla, ale to v 70.letech už dávno nebyla pravda, ministerstvo zahraničí, jestliže chtělo, si před KGB mohlo své lidi ochránit, samozřejmě pokud proti nim nebyly důkazy).

    To, že Kalugin mé záruce nevěřil, vím proto, že v roce 1976 se mně při mé tajné návštěvě Prahy explicitně ptal na to, zda stojím za svou dřívější zárukou za Ogorodnika.

    Řekl jsem tehdy že ano, což mi přišlo dost draho, protože - po té co jsem mu ještě odmítl dát informace které by mu umožnily kompromitovat některé mé kolegy v CIA - sdělil náčelníkovi čs. rozvědky že dospěl k názoru že jsem americký agent, a doporučil mou likvidaci (viz zmíněné Kaluginovy paměti).

    Pan Schrabal, kromě toho, že tvrdí, že mohu za Ogorodnikův smutný konec, ještě tvrdí, že jsem prý vinen smrtí celé další řady amerických agentů.

    Nevím kde zas tohle bere, žádné jiné další jméno v sovětském bloku zadrženého amerického agenta nikdy nikde v žádném, ani v tom mě nejnepřátelštějším západním zdroji nepadlo, a myslím že se lze spolehnout, že by docela určitě padlo, kdybych nějaké americké agenty na svědomí měl.

    Kvůli mě nikdy nikdo nebyl zatčen, a kdo chce tvrdit opak, ať mi to laskavě dokáže nebo aspoň se opře o nějakou opravdu věrohodnou autoritu (ne Kesslera), a konkrétní údaje.

    Pokud vím, žádný ze skutečných historiků studené války, kteří se o mě ve svých publikacích zmínili, to o mě nikdy netvrdil, ba ni bývalý ředitel CIA Robert Gates ve své zmínce o mě ve svých pamětech (Robert M. Gates, From the Shadows, Simon and Schuster, New York 1996).

    Ale vraťme se nakonec k tomu tématu démonizace nenáviděného rozvědčíka. Je opravdu zajímavé, jak se ta americká démonizace mne podobá jako vejce vejci démonizaci nepohodlných osobností katolickou církví v dobách inkvizice.

    Myslím, že tato podobnost má v obou případech společný základ v tom, že démonizovaný se vědomě a úmyslně postavil proti samospasitelnému ideologickému suprematismu imperiální instituce, aťuž té církevní nebo těch světských (všech).

    Ke kterémuž ďábelskému rouhání mi ovšem nezbývá než se přiznat.

    Karel Koecher


    Kdo je Chris Smith, kdo posílá Britským listům dopisy ohledně LeWintera?

    Odpovídá Karel Koecher:

    Pokud jde o Váš dotaz, kdo je ten Smith, který Vám poslal LeWinterův dopis, opravdu nevím kdo by to mohl být. Dotyčný dopis jsem ale viděl už předtím, když mi ho Jeff Steinberg z Executive Intelligence Review, který má blízko k lidem kolem Al Fayeda a je patrně nejznámějším žurnalistou píšícím o tom, že smrt Diany a Dodi byla vražda, poslal s varováním, že LeW. se snaží vylepšit si image (a eventuelně dostat od nějakých medií peníze) tím, že tvrdí, že byl donucen prohlásit, že ty dokumenty, které se snažil prodat Al Fayedovi, jsou pravé, a on je neviná oběť grabdiozního spiknutí. Adresátka (myslím, že je to žena) toho jeho dopisu je - opět jenom snad, protože to nevím jistě - žurnalistka která vede diskusi o celém případu na websitu www.dejanews.com.

    Ještě něco: Jeff Steinberg zprostředkoval loni v červenci onu schůzku mezi MacNamarou a mnou, o které se zmiňuji ve svém prvním příspěvku, a v souvislosti s  článkem v Guardianu mi poslal e-mail, který mluví o té Al Fayedově žalobě v USA.

    Vzhledem k tomu, že se o tom chystáte psát, myslím, že by Vás mohl zajímat:

    (Český překlad níže)

    Hi, Karel:

    A few things about the law suit in the U.S. (I obtained a copy of the court filing, in Los Angeles). You are not named in the law suit. The people named in the law suit demanding $6 million in damages are: LeWinter, Pat McMillan, Keith Fleer (the attorney who made the initial approach to Al Fayed's U.S. representative) and George Williamson. The court suit contains a narrative which mentions you as having been in Vienna, and having made the hotel arrangement and having something to do with creating a bank account. The suit also alleges that the original location for the meeting with Macnamara, sought by LeWinter, was Prague, not Vienna. It may be that LeWinter had deeper intentions of trapping you into his scheme (that has been my impression for some time). At any rate, you are not a party to the civil suit in the United States. Small compensation, I guess, but not a solution to the Vienna prosecution. I will once again try to reach Macnamara and press him to clarify that you were not seen by him in Vienna. It was certainly my impression, in the aftermath of our London meeting, that he dropped the idea that you were implicated in the affair.

    However, LeWinter said some things that again lured you into the net, as he was scrambling to reduce his sentence or make his yoke easier in some way.

    There has been a big stir in Britain, at the parliament, over the Diana crash. A Conservative MP named Wardle rose recently on the floor of the House of Commons and attacked the Government and the Monarchy for rejecting Al Fayed's citizenship once again, and for being involved in the coverup of the Paris crash. So the whole issue is back on the front burner with the media.

    I will try to reach Macnamara this week and query him about a letter to your attorney on the facts in Vienna. I do hope this can be quickly settled, vis. your situation. It may be that the naming of Fleer, McMillan and Williamson in the U.S. court case opens some opportunity to clarify your non-role in the mess. I will stay in touch.

    Best wishes, under difficult circumstances.

    Jeff


    Dobrý den, Karle:

    Několik věcí ohledně procesu ve Spojených státech (získal jsem kopii dokumentů předložených soudu v Los Angeles). V žalobě nejste jmenován. Lidé, jmenovaní v žalobě, která vyžaduje odškodné ve výši 6 miliónů dolarů, jsou: Le Winter, Pat McMillan, Keith Fleer (právník, který učinil první krok a spojil se s americkým zástupcem Al Fayeda) a George Williamson. Soudní dokumenty obsahují shrnutí případu, které se zmiňuje o tom, že jste byl ve Vídni, že jste objednal hotel a také jste měl něco společného se založením bankovního konta. Žaloba také tvrdí, že původním místem pro schůzku s MacNamarou, kterou chtěl Le Winter, byla Praha a nikoliv Vídeň. Je možné, že měl Le Winter hlubší úmysl dostat vás do pasti svého projektu (to je mým dojmem už delší dobu). V každém případě však nejste ve Spojených státech v občanském procesu obžalován. To je asi jen malá útěcha, ale není to řešení pro vídeňskou žalobu. Znovu se pokusím spojit se s MacNamarou a budu na něho naléhat, aby dal jasně najevo, že jste se s ním ve Vídni nesetkal. Bylo mým dojmem, po setkání v Londýně, že opustil představu, že máte s celou věcí cokoliv společného. Avšak Le Winter řekl některé skutečnosti, které vás znovu dostaly do sítě, snaží se totiž snížit svůj trest anebo si své břemeno nějak ulehčit.

    V Británii, v parlamentě, došlo ohledně nehody, v níž zahynula Diana, k velkému pozdvižení. Konzervativní poslanec jménem Wardle nedávno v Dolní sněmovně obvinil vládu i monarchii, že znovu odmítla Al Fayedovu žádost o britské občanství a že se podílí na umlčování skutečností týkající se pařížského úmrtí Diany. Takže se celá záležitost znovu dostala do popředí pozornosti sdělovacích prostředků.

    Pokusím se znovu se spojit s Macnamarou tento týden a budu se ho ptát na dopis vašemu právníkovi ohledně faktů ve Vídni. Doufám, že bude celá záležitost rychle ohledně vaší situace uzavřena. Je možné, že jmenování Fleera, McMillana a Williamsona u amerického soudu otevírá určitou možnost, jak vyjasnit vaši neúčast v této šlamastyce. Napíšu znovu.

    Jeff


    Dopis rakouskému prezidentu: "Oswald Le Winter je nevinen!"

    Znovu případ Diana, Al Fayed a špióni a podvodníci

    Český překlad viz níže.

    Mr.President Klestil,

    I am writing to you to ask that you review the case and prison sentence of Dr. Oswald LeWinter. It appears the CIA and other United States government bureaus and agencies are using Austria to silence one of their whistleblowers.

    Mr. President, you may remember me. You sent me a Christmas card in 1995. I was married to Gunther Russbacher at the time. If you will remember, he was a guest in the same facility where you are holding LeWinter. Many people have wondered why you sent this card to us.

    Dr. LeWinter was used in an operation that was designed to "surface" classified CIA/FBI documents. These documents have to do with the murder of Princess Diana.

    It is obvious that agents in MI6 and the CIA do not want this information to become public. But the information continues to leak out. Former MI6 agent Richard Tomlinson has also been releasing information which confirms much of what is contained in the documents that were found by Vienna police in LeWinter's room.Whoever controls this information will wield great power over Mr.Anthony Blair, high ranking officials in MI6 and the British royal family.

    LeWinter was not trying to extort money for forged documents. The documents he was selling were real. If he had said they were real, the United States would have extradicted him and charged him with treason. He chose the lesser of two evils.

    I am asking you to review his case. I think after you see what Austria is invovled in, you might want to give him a pardon and get him out of your country.

    1. Oswald LeWinter is almost 70 years old. He is a trained psychoanalyst and ex University Professor.

    2. He has multiple illnesses: Diabetes, coronary insuffienciency with signs of damage, liver damage, Epstein-Barr syndrome, myalgic encephalomyelitis, skin illness from Agent Orange in Viet Nam, high blood pressure, and chronic bronchitis.

    3. LeWinter has a distinguished service record in the CIA and the U.S. Army. He was highly decorated and wounded in Korea and Viet Nam. He is a leading expert in Disinformation in the intelligence community.

    4. Details in the documents which were found by the Austrian Police in LeWinter's room have proven to be true. Subsequent investigations in France and the UK prove that he told the truth to Al Fayed. The documents were not forgeries. They originated in division 5 of the FBI.

    5. The U.S. government wants LeWinter our of the way because of what he know about CIA crimes and political murders.

    6. LeWinter states he never saw the documents he is charged with forging before the Vienna police showed them to him. His fingerprints were not found on the documents.

    7. Ever since Le Winter began "whistle-blowing," the CIA has wanted to silence him. It appears the CIA used the Austrian government to convict and imprison LeWinter. A trial in the United States would have been too public and too much information would have come out.

    I sincerely hope you will ask one of your aides to take the time to review this case. Once you understand everything that is going on, I am sure you will see how Austria is being used.

    Respectfully,

    Rayelan Allan (Russbacher)


    Vážený pane prezidente Klestile,

    Píšu vám se žádostí, abyste revidoval případ a vězeňský trest dr. Oswalda Le Wintera. Zdá se, že CIA a další americké vládní úřady a agentury využívají Rakouska k tomu, aby umlčely jednu z osob, která zveřejnila o USA nepříjemné informace.

    Pane prezidente, možná si na mě pamatujete. V roce 1995 jste mi poslal vánoční přání. Byla jsem tehdy provdána za Guenthera Russbachera. Pokud se pamatujete, byl hostem v témže zařízení, kde nyní zadržujete Le Wintera. Mnoho lidí se divilo, proč jste nám poslal to vánoční přání.

    Dr. LeWinter byl zneužit při operaci, jejímž cílem bylo zveřejnit tajné dokumenty CIA a FBI. Tyto dokumenty souvisejí s vraždou princezny Diany.

    Je zjevné, že agenti MI6 a CIA si nepřejí, aby tyto informace vyšly na veřejnost. Avšak informace se na veřejnost dostávají beztak i nadále. Bývalý agent MI6 Richard Tomlinson také zveřejňuje informace, které potvrzují mnohé z toho, co je obsaženo v dokumentech, které nalezla v Le Winterově pokoji vídeňská policie. Ten, kdo má k dispozici tyto informace, bude mít velkou moc nad panem Anthony Blairem, nad vysokými důstojníky MI6 a nad britskou královskou rodinou.

    Le Winter se nesnažil vydírat peníze za zfalšované dokumenty. Dokumenty, které se chystal prodat, byly pravé. Kdyby býval uvedl, že jsou pravé, Spojené státy by ho nechaly vyhostit z Rakouska do USA a obžalovaly by ho z velezrady. Zvolil menší ze dvou zel.

    Žádám vás, abyste revidoval jeho případ. Domnívám se, že jakmile si uvědomíte, do čeho se Rakousko namočilo, budete chtít ho omilostnit a odeslat ho pryč z vaší země.

    1. Oswaldu Le Winterovi je téměř 70 let. Je to odborný psychoanalytik a bývalý univerzitní profesor.

    2. Má celou řadu nemocí: cukrovku, koronární nedostatečnost se známkami poškození, poškození jater, Epsten-Barrův syndrom, Myalgickou encefalomyelitidu, chorobu kůže od Agenta Orange ve Vietnamu, vysoký krevní tlak a chronickou bronchitidu.

    3. Le Winter působil jako vynikající pracovník CIA a americké armády. Byl vysoce vyznamenán a raněn v Koreji a ve Vietnamu. Je ve zpravodajske komunitě čelným odborníkem na dezinformace.

    4. Údaje v dokumentech, které nalezla rakouská policie v Le Winterově pokoji, byly prokázány jako pravdivé. Následné vyšetřování ve Francii a ve Velké Británii dokazuje, že řekl Al Fayedovi pravdu. Dokumenty nebyly padělané. Vznikly v 5. divizi FBI.

    5. Americká vláda si přeje, aby Le Winter nepřekážel, protože ví leccos a zločinech a politických vraždách CIA.

    6. Le Winter konstatuje, že nikdy neviděl dokumenty, za jejichž padělání byl obžalován, předtím, než mu je ukázala vídeňská policie. Jeho otisky prstů nebyly na dokumentech.

    7. Od té doby, co začal Le Winter tyto informace prozrazovat, CIA se snaží ho umlčet. Zdá se, že CIA využila rakouské vlády k tomu, aby Le Wintera odsoudila a uvěznila. Proces ve Spojených státech by býval veřejný a vyšlo by najevo příliš mnoho informací.

    Upřímně doufám, že požádáte jednoho ze svých poradců, aby si nalezl čas na to znovu hodnotit tento případ. Až pochopíte, co se děje, jsem si jista, že si uvědomíte, jak je Rakouska zneužíváno.

    S pozdravem,

    Rayelan Allanová (Russbacherová)


    Blokáda stavby nového supermarketu v Litvínově

    Radek Wiederstand, Konfrontace

    Prave probiha blokada stavby noveho supermarketu v Litvinove.

    Aby mohli tento supermarket postavit, tak vykaceli park uprostred mesta.

    Vycerpali jsme veskere zakone moznosti odporu v cetne petice, kterou podporilo pres 2000 lidi z Litvinova, ale nic se nezmenilo, proto pristupujeme k teto forme odporu - k blokade.

    Blokada zacala v pondeli a  bude pokracovat kazdym dalsim dnem.

    Kazdy den tam bude tento program 10:00 - 16:00 reprodukovana hudba 16:00 - 21:30 vystoupeni zivych kapel. Jak dlouho bude blokada trvat a jestli tam ten zminovanej supermarket postavi nebo uvedou park do puvodniho stavu zalezi jenom na nas.

    PRIJEDTE I VY PODPORIT TUTO AKCI !!!!!!!!!

    K protestum formou pasivniho odporu proti vystavbe supermarketu BILLA v  lokalite Litvinov ze dne 26.7.1999.

    Proti teto stavbe demonstrujeme proto, ze vybavenost vsemi sluzbami, ktere supermarket BILLA muze poskytnout, jsou v teto lokalite dostatecne zajisteny. Z toho duvodu povazujeme likvidaci parku a budovani dalsiho parkoviste za zbytecne poskozeni naseho zivotniho prostredi. V dusledku stavby doslo ke zvyseni prasnosti, hluku a k pretezovani prijezdovych komunikaci (policie odmita kontrolovat zatizeni naprav nakladnich vozidel).

    Mestske zastupitelstvo nepostupovalo dostatecne razantne po odevzdani petice proti teto stavbe s vice jak dvema tisici podpisu. Samotne prohlaseni bez pokracujicich raznych a primych jednani s  majiteli mezinarodni site supermarketu BILLA povazujeme za naprosto nedostatecne. Timto vlaznym postojem ukazali obcanum mesta Litvinova, ze jejich zajmy jsou nadrazeny zajmum obyvatel mesta, a proto se nelze divit, ze schvaluji i  neprofesionalni a mnohdy i velmi brutalni zasah policie proti demonstrujicim.

    V nasem protestu, ve kterem nechceme vyhledavat konflikty s policii, jsme rozhodnuti pokracovat i nadale, a proto vyzyvame nase spoluobcany k podpore teto akce.


    O politicích, bankéřích a hokejistech

    Jaroslav Veis, Radiožurnál

    Měli jsme v těchto dnech příležitost sledovat spor exministra vnitra Rumla s nynějším ministrem téhož Grulichem, kdo že může za nákup nepoužitelných samopalů za 15 miliónů. Ruml žádá veřejnou omluvu, neboť za to necítí žádnou odpovědnost. Grulich tvrdí, že Ruml za to nese odpovědnost politickou a že to bude říkat, kolikrát chce. Vskutku, může to klidně opakovat až do aleluja. Neboť co to vlastně je, ta politická odpovědnost? Je snad větší než odpovědnost obyčejná? A k čemu je dobrá? Dokázal by na to alespoň jeden z těch směšně se hašteřících pánů odpovědět? Nebo dokonce říct, kdo ty vyhozené milióny občanům vrátí?

    Občany by také jistě zajímalo, kdo nese obyčejnou odpovědnost za stav úvěrového portfolia Komerční banky. Nejmizernější úvěry teď převezme Konsolidační banka, což znamená, že peníze, které zmizely na číchsi účtech, budou splaceny z rozpočtu, tedy z kapes občanů. A ti přece mají právo vědět, kdo objednával hostinu, na kterou je nikdo nepozval, avšak za níž teď mají platit účet.

    Ještě, že máme hokejisty, aby ukázali politikům i bankéřům, co je obyčejná zodpovědnost k sobě i k lidem kolem sebe. Tu první předvedl Jaromír Jágr, když odpovídal na otázku, proč chce ještě studovat, když má tolik peněz. Řekl, že ne pro titul, ale protože ví, jak důležité je vzdělání a že chce, aby si ho lidé pamatovali nejen jako hokejistu.

    Odpovědnost k ostatním lidem zase demonstroval Dominik Hašek, když včera oznámil, že po příští sezóně ukončí kariéru. Udělal to už teď proto, že cítil odpovědnost ke svému týmu a chtěl, aby spoluhráči věděli, na čem s ním jsou.

    I toto je důvod, proč lidé v této zemi víc respektují i obdivují hokejisty, než politiky a bankéře. Nejen proto, že umějí lepší kličky.

    Vysílá se v pátek 30. července ráno.


    Normalizace v Klánovicích

    Petr Šafránek

    Po 7 letech práce pro klánovickou kulturu má paní Marcela Vajceová prakticky ze dne na den vyklidit KC Beseda !

    Když se před 7 lety paní Vajceová ujala uzavřeného kina, pan Oldřich Hanzal se o zdejší veřejné věci vůbec nezajímal.

    Za 7 let se situace změnila. Z typického venkovského kina je důstojný kulturní stánek, jaký nemá v širokém okolí obdoby.

    A pan Hanzal je starostou. Za 7 let práce, shánění sponzorů a přesvědčování přátel, aby pomohli bez nároku na odměnu, se pan Hanzal z titulu své funkce odvděčuje paní Vajceové tak, že jí v době její dovolené 28. července 1999 faxem do kanceláře kina vyzývá, aby do 3. srpna 1999 kino vyklidila a předala klíče Místnímu úřadu!

    Panu starostovi vůbec nevadí, že ve smlouvách, podepsaných v roce 1995 za městskou část doktorem práv, je sjednána šestiměsíční výpovědní lhůta.

    Pana starostu ani nezajímá, že paní Vajceová má uzavřeny se zaměstnanci pracovněprávní smlouvy, že filmy jsou nasmlouvány 2 měsíce dopředu a že na září je připraven kulturní pořad, podporovaný grantem hl. m. Prahy, již uděleným jmenovitě paní Vajceové.

    Také expozice plastik v parku je plánována do konce srpna. To vše si má paní Vajceová podle výzvy pana starosty Hanzala vypořádat, sbalit a odnést do 3. srpna 99, navíc v době své dovolené mimo Klánovice.

    Záminkou je kontrolní zpráva Magistrátu, která ovšem paradoxně konstatuje řadu pochybení místního úřadu, ale žádné pochybení paní Vajceové.

    Účetnictví KC Beseda bylo shledáno bez závad a nebyl shledán ani náznak jakéhokoliv osobního obohacení. Snad jediným "prohřeškem" paní Vajceové je to, že bez výslovného souhlasu místního úřadu denně několik hodin svítí v parku za obecní peníze (náklady v průměru 9,- (!) Kč denně).

    Nic jiného magistrátní kontrola ve vztahu k paní Vajceové nevytkla.

    Pan starosta Hanzal také paní Vajceové faxem sdělil, že se bude moci o kino ucházet v konkursu. Jak velkorysé - paní Vajceová se může ucházet o to, co z velké části společně s přáteli vybudovala!

    Napadá mne, zda se také paní Zvelebilová bude moci ucházet po skončení své smlouvy o restauraci BESEDA, kterou vybudovala? Bude si i ona muset takto rychle sbalit skleničky, talíře a příbory a odevzdat klíče na MÚ? Pokud ano, bude mít alespoň výhodu, že jí restaurace za tu dobu přinesla nějaký zisk. Paní Vajceové KC nikoliv. O to smutnější je jednání pana starosty Hanzala....

    A tak naskýtá se otázka: Kdopak si asi vyhlédl zavedené a také díky bezplatné práci či finančním příspěvkům řady občanů vybudované Kulturní centrum? Odpověď se dozvíme, až příslušný člověk "vyhraje" konkurs... A že to nemůže být paní Vajceová, je jisté - to by přece teď nemusela fungující kino vyklízet!

    Prý nejsem diplomat a neumím jednat s lidmi. Pan starosta Hanzal prý je diplomat a umí jednat s lidmi. Jedno ale vím jistě: Jestli to, jak se pan Hanzal právě teď zachoval k paní Vajceové, je ona diplomacie, pak jsem upřímně rád, že nejsem takovým diplomatem a že takto jednat s lidmi opravdu neumím.

    V Klánovicích 29. července 1999.

    Petr Šafránek


    K "podvodu" ČSA

    Jiří Jírovec

    Stížnost Petra Janáska na ČSA, kvůli jejich akci nabízející dvě letenky za cenu jedné, je zajímavá nejméně ze dvou důvodů: Jednak proto že její autor neví (a pokud žije v ČR, tak možná ještě nemůže vědět) že právě takhle se dělá reklama i jinde a pak tím, že Jan Čulík tuto skutečnost neuvedl okamžitě na pravou míru a místo toho označil v titulku celou věc za podvod.

    Smyslem reklamy je vzbudit u potenciálního zákazníka dojem, že inserovaný produkt nejen potřebuje, ale že na ceně "vydělá". Zmíněný efekt je většinou dosažen tím, že reklama nadměrně zvýrazní positivní informaci a potlačí (formou drobného tisku) nebo vynechá vše, co by zákazníka mohlo odradit.

    Typickou ukázkou jsou (kanadské) inseráty na leasing nebo prodej aut. Palcové písmo sdělí, že lze získat auto třeba za 250 dolarů měsíčně, což vypadá velmi dobře až do chvíle, kdy si člověk přečte, že k tomu přistupuje daň, různé další poplatky a složení několik tisíc (nebo použité auto protiúčtem).

    V záplavě reklam, jimž je občan permanentně vystavován, není rozhodování snadné. Nicméně dodržováním tří základních, vzájemně se doplňujících pravidel pravidel, se lze vyhnout nepříjemným překvapením a vyhazování peněz:

    K neobvykle výhodným nabídkám je nutno přistupovat obezřetně. To co vypadá příliš výhodně, nemusí být reálné (too good to be true). Je třeba číst drobný tisk (small print), který ukrývá velmi podstatné informace. Je dobré porovnávat více nabídek srovnatelných produktů (shopping around).

    Abychom mohli posoudit nabídku "2 za 1", musíme vědět, že (s jistým zjednodušením) stejný let z místa A do místa B je běžně prodáván za:

  • základní cenu (nemůže-li být cesta plánována s předstihem)
  • nebo za základní cenu sníženou o určité procento (cesta vynucená neočekávanými okolnostmi, nemoc, umrtí v rodině)
  • nebo za cenou účtovanou cestovními agenturami (pro nákup platí časová a jiná omezení).

    Pro ilustraci mohu zmínit dopis kanadského občana, který jsem nedávno četl v jednom kanadském deníku (čísla jsem zaokrouhlil). Pozastavoval se nad tím, že mu letecká společnost nechtěla slevit ze základní ceny 2000 dolarů víc než tisícovku, při cestě vynucené úmrtím příbuzného, přestože letenka je běžně prodávána za 500 (s omezeními, která nemohl dodržet).

    Je-li základní cena letenky Praha Zurich zhruba 14000 Kč, pak reklama nelže, protože za stejnou sumu nabízí cestu pro dvě osoby. Reklama ovšem nebude nadměrně zdůrazňovat, že za tuto cenu létá jen málo lidí a že většina lidí nejspíš nákupuje letenky s předstihem daleko levněji.

    Reklama ČSA (méně již jednání personálu) nemá nic společného s vládnoucím politickým systémem či jakýmsi politicko-společenským marasmem. Navíc je dost dobře možné, že marketingoví manažéři ČSA převzali nápad jiné letecké společnosti.

    Závěr Petra Janáska, bohužel odvádí pozornost od toho, co měl spotřebitel po opadnutí původního nadšení nad akcí "2 za 1" udělat: spočítat si, kolik bude cesta stát a zda to jinde nepořídí levněji, protože ČSA jistě nemají na lety do Zurichu monopol. A nenechat prchlivost zbytečně cloumati svým majestátem, jak kdysi pravil v jednom filmu Jan Werich, ale podělit se o získanou informaci s ostatními.

    Nejlepší ochranou spotřebitele je informovanost o praktikách trhu a znalost vlastních práv. V této souvislosti si vzpomínám na jiný článek v BL, kritizující ČSA za to, že přes potvrzenou reservaci letu nechtěly cestujícího přepravit.

    Týž článek se ovšem nezmínil o tom, že letecké společnosti běžně přeplňují letadla (overbooking), protože spoléhají na pravděpodobnost, že určitý počet cestujících se k letu z nějakého důvodu nedostaví. Protože statistika občas selže, stane se, že cestující, byť s potvrzeným letem, se do letadla nedostane - je tak zvaně "bumped out".

    Letecké společnosti si toto právo vyhrazují, ale zároveň mají mezinárodními dohodami vymezené povinnosti vzhledem k cestujícím (zajištění náhradního letu, finanční odškodnění, úhrada hotelu a přiměřených nákladů).

    Když jsem před několika lety letěl se společnost KLM z Amsterodamu do Montrealu sdělili mi u přepážky, že je letadlo plné. Pak si asi spočítali, kolik by stál KLM hotel a přepravení čtyř lidí jinou trasou a vyhodili někoho méně nákladného. Byli velmi kulantní, zejména když zjistili, že vím, na co mám nárok.

    A v tom to je - mít přístup k informacím a využívat je. V tomto smyslu zůstaly oba články na  poloviční cestě. Není totiž žádný důvod, proč by se jejich čtenář nemohl dozvědět třeba to, že je blbost letět do Zurichu s ČSA, když tam létá Swissair za míň nebo co dělat, když člověka vyšoupnou z letu.

    Jiří Jírovec

    PS Příklad se Swissairem je vymyšlen. Možná, že je lepší letět s Lufthansou nebo dokonce ušetřit těch několik stovek v rámci akce "2 za 1".

    Poznámka JČ: Nevím jak v Kanadě, ale v Británii je velmi přísná Advertising Standards Authority, která by klamavou nebo zavádějící reklamu, jakou popisuje původní autor, píšící o ČSA i Jiří Jírovec ve výše uvedeném příspěvku nepřipustila.

    Jednou v zimě jsem letěl - chtěl letět - z Londýna do Prahy firmou British Airways. Bylo to večer kolem osmé, někdy v únoru, a před odletem se dostavila zřízenkyně a oznámila nám, že se let nekoná. Vylezlo z ní nějak, že byl let velmi prázdný a BA nestojí zato do Prahy letět, že nás přiřadí k letu až druhý den ráno.

    Na místě byly asi tři mladé české turistky, na něž se zřízenkyně BA obrátila a řekla jim, "Vy jistě máte kde v Londýně přespat, viďte. Let se ruší, přijďte zítra ráno." Dívky sklaply podpatky a odešly. Britští cestující ovšem ne. Byla tam jakási úřednice z britského velvyslanectví v Praze, která začala s tím, že to je absurdní, že ona se už nemůže vrátit do Londýna, atd. Nás ostatní cestující, včetně paní z vyslanectví (svěřila se mi: "Já bydlím ve středu Londýna, jen v Islingtonu, ale přece se tam už nepotrmácím") ubytovala firma BA do čtyřhvězdičkového hotelu u letiště s večeří zadarmo.


    K iniciativě Impuls 99 - čtenářské reakce:

    Jaroslav Plesl z časopisu Euro napsal:

    Honzo,

    tvuj rozbor textu petice Impuls 99 je absolutne presny. Cesti radobyintelektualove asi dodnes nepochopili, na co ve skutecnosti dojeli komousi. Ano, zhroutila se jim ekonomika, ale jenom proto, ze porad neco lakovali - predevsim jazykove.

    Toto lakovani pretrvava v cesku do dnesnich dnu. Jakoby se lide bali nazyvat veci tak, jak ve skutecnosti jsou. Napriklad: jestlize z Komercni banky zmizelo cca 100 miliard korun, pak by se nemelo mluvit o "nedostatecne zajistenych zarukach" nebo "dani za transformaci", ale o tom, kdo ty penize ukradl. A tvrde by meli jit po Salzmannovi (dodnes povazovanem za spickoveho bankere!?) a po tehdejsich sefech FNM (Jezek, Ceska).

    Bohuzel, nikdo jeste nemluvi primo, natoz tvrde. Myslim, ze to souvisi s neschopnosti pouzivat selsky rozum a kupecke pocty. Az tohle pochopi nejaka "nova elita", prevezme v teto komunismem zdecimovane zemi moc a smete i dnesni Impulsisty, Drevicské vyzyvatele a Svobodne unionisty. Kdyz se tak rozhlizim okolo sebe, dochazi mi, ze cekat na to budeme nejmene 5 az 10 let. Chran nas ruka pane.

    Diky,

    Jarda


    Jindřich Pařík napsal:

    Pane Culiku,

    prave jsem si docetl Vase pripominky k petici, ci vyzve Impuls99. Dle meho jste si velmi trefne vsimnul otrepane frazomluvy prazskych "intelektualu" ktera napomaha tomu, ze cela ta akce, pres halas ktery ji media davaji a i v budoucnu poskytnou, bude jen trapnym placnutim do vody.

    Ano, pouzite vyrazivo je druhu "komunisticke zurnalistiky" a neni od veci se ptat, proc oni "intelektualove" takove fraze pouzivaji. Jde o propracovanou polistopadovou novorec, nebo zvyk z dob mnohem drivejsich?

    Tak ci onak, tato akce je fakticky "rizena shora" a snim dedeckovu hucku, bude-li mit nejakou odezvu mezi lidem prostym - za ten totiz ti signatari nas obcany povazuji.

    Ctu-li na prvnim miste seznamu hradni jmeno Pehe rikam si bacha - to jsou jen zvasty. Neprekvapi me, ze v dalsich radach vidim jmena tech, kteri maji pocit ze maji svuj "obcansky" postoj vyjadrit za vsech okolnosti - je-li to bezpecne. Lide spravne strany barikady - inu, nekdo ma ten talent se hlucne pridat. Pripoji-li pod takovou "vyzvu" podpis "tata pracujiciho lidu" Falbr, pak uz se nicemu nedivim. Cekam uz jen na podpis Junka a doktora Zelezneho.

    Jindra Parik


    Koloběh intelektuální impotence

    Petr Jánský

    Občanské iniciativy bych rozdělil do dvou skupin: ty, které píšou, a ty, které demonstrují. Impuls 99, stejně jako např. Dřevíčská výzva patří do první kategorie. Intelektuálové sednou a sdělí veřejnosti to, co všichni vědí - navíc jazykem hodných hochů (Jsme už syti nevěcného hašteření politiků...). Pro TV nezajímavé, pro vládu k smíchu.

    Druhá skupina (demonstrující) je pravidelně ubíjena policií - viz ekologické iniciativy u Temelína, Global street party, v poslední době pak občané Litvínova. Pro TV zajímavé (akce, pohyb, násilí), pro vládu nepodstatné.

    Když Falbr zaplnil Staromák, nedělo se nic za minulé vlády, natož za této, jejíž je Falbr oporou. TV zabere transparent, že Falbr je tátou pracujícího lidu a jde se domů.

    Když nádražáci vyhlásí stávku a jeden den nejedou vlaky, ve vládě je panika.

    Vážení intelektuálové, pokud myslíte svá slova vážně, bylo by dobré je přeměnit v čin. Ten čin byla dříve defenestrace, dnes stávka. Zkuste přemluvit dělníky, aby vyšli do ulic. Až si vystávkujete nové volby a lidi opět zvolí ty, kteří dokázali, že dokáží ( a myslí jinak), protože vy se přece do politiky nehrnete, můžete začít znovu psát výzvy. Koloběh intelektuální impotence bude uzavřen.


    Dioxiny: Stan pro život v Táboře

    Děti Země

    V ramci akce "50 dni proti dioxinum" poradaji Deti Zeme vystavu "Stan pro zivot - Co s dioxiny?". Dnesnim dnem pokracuje jeji pout v Tabore, kde ji mohou lide navstivit az do zitrka (30. cervence).

    Cilem vystavy je upozornit na nebezpeci toxickych dioxinu a PCB. Obe skupiny chemickych latek patri mezi tzv. perzistentni organicke latky a jsou nebezpecne jiz ve velice nizkych koncentracich. Ovlivnuji negativne lidske zdravi i zivotaschopnost dalsich zivych organismu. Dioxiny vznikaji mimo jine spalovanim odpadu obsahujicich chlorovane latky. Ceska republika se stejne jako jine staty na svete zavazala snizit emise techto latek. Zatim vsak prakticky pro to dela velice malo.

    Dioxiny a jejich potencialni zdroje (i na Taborsku)

    Jeden z panelu na vystave "Co s dioxiny?" vysvetluje jejich cestu od zdroju znecisteni pres vzduch na rostliny a do vody a pak potravnim retezcem zpet k cloveku. Jsou jimi znecisteny i polarni oblasti, kde nejsou zadne zdroje puvodu dioxinu. Nelze tedy ocekavat, ze by se vyhnuly Taborsku, kde navic potencialni zdroje dioxinu mohou byt.

    Rada zdroju znecisteni ovzdusi dioxiny nemusi byt identifikovana - jsou jimi vedle lokalnich topenist i jakekoliv dalsi spalovaci procesy, kde se pali odpady obsahujici chlorovane latky. Nova emisni vyhlaska platna od poloviny roku 1997 (c. 117/97 Sb.) navic zrusenim emisniho limitu pro oxid uhelnaty zrusila moznost alespon zprostredkovane identifikovat zdroje tzv. perzistentnich organickych latek (=POPs), mezi nez dioxiny patri.

    Zdrojem dioxinu a dalsich POPs mohou byt i kotelny s nekvalitnim procesem spalovani spalujici napriklad tezke topne oleje.

    "Pro znacnou cast zdroju znecisteni ovzdusi (pro kotle az do vykonu 50 MWt) byl zmirnen anebo dokonce zrusen limit na oxid uhelnaty - CO. U rady zvlaste tech mensich (instalovanych napriklad v blokovych kotelnach) jsou extremne vysoke koncentrace CO, ktere indikuji spalovani nevhodneho paliva nevhodnym postupem. Doufame proto, ze celkove spatnou vyhlasku MZP CR v dohledne dobe nahradi a obohati mimo jine i o emisni limit na dioxiny," komentoval zruseni emisniho limitu pro oxid uhelnaty predseda Deti Zeme, RNDr. Jindrich Petrlik.

    Zruseni uvedeneho limitu koncentrace CO je v rozporu se zavery pracovni skupiny EHK k perzistentnim organickym latkam. Ta uvadi, ze tyto latky prokazatelne vznikaji zejmena za nevhodnych spalovacich podminek a ze byla nalezena korelace mezi koncentracemi CO v kourovych plynech a mezi koncentracemi PCDD/F (souhrnne nazyvanymi jako dioxiny).


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|