čtvrtek 24. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Dokument:
  • České rozhlasové a televizní stanice v interní analýze české vlády Česká televize a Václav Klaus:
  • Vypálený rybník (Václav Pinkava) Vláda a státní podniky:
  • Výměna vedení ČSA (Ivan Hoffman) Kosovo:
  • Václav Benda - jak ho hodnotí deník Guardian Nekrolog:
  • Rusové jsou obviňováni z páchání masakrů v Kosovu (Guardian)

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Co je nového v České republice

  • Interní analýza "obsahu" českých elektronických sdělovacích prostředků, kterou provádí Oddělení mediálních rozborů Úřadu vlády České republiky a kterou zveřejňujeme v dnešních Britských listech, je zklamáním. Zpráva je sice dosti přehledná a jasná, nezabývá se však ničím jiným, než zda se české sdělovací prostředky stavějí vůči vládě kladně nebo záporně, a v kterých pořadech. Analýza je v tomto smyslu neuspokojivá. Člověk by (naivně?) doufal, že budou vládní mediální odborníci ministry upozorňovat na inteligentní rozbory aktuální politické a společenské problematiky v českých sdělovacích prostředcích - nebo naopak na jejich absenci - budou hledat ve vysílání českých médií podněty a nové myšlenky, nebo naopak budou poukazovat na to, že jsou témata, jimiž se česká média zabývají, a to, jak se jimi zabývají, jen povrchní a že by se o tom třeba měla zahájit veřejná diskuse. (A náměty, jimiž se podle této zprávy česká elektronická média v prvních deseti dnech června 1999 zabývala, jsou skutečně povrchní.) Opravdová analýza stavu české společnosti a mezinárodní situace však českou vládu zřejmě nezajímá (anebo ji neočekává od sdělovacích prostředků). Podle tohoto rozboru soudě, dospěje k závěru cynik, vládě ani tak nejde o příznivý rozvoj české ekonomiky a společnosti, ale vlastně jen o to, "jak dlouho my s kamarády ještě v té vládě budeme moci zůstat". Zdá se, že vláda nemá nutně zájem o dialog s národem prostřednictvím sdělovacích prostředků - ale jen o jeho manipulaci ve vlastní prospěch. - Nebo že by existovaly ještě jiné, hlubší vládní rozbory, které by tuto kritiku povrchnosti vládního přístupu ke sdělovacím prostředkům vyvracely?

    A ještě jednu věc: K hlasování v Aréně ČT.Několikrát jsme v Britských listech poukazovali na to, že telefonní hlasování v Aréně České televize poškozuje demokracii, protože není založeno na pevném sociologickém vzorku, kdokoliv si může do studia telefonovat kolikrát chce, a vytváří to zkreslený dojem o rozložení politických preferencí v České republice, což pak nepřípustně ovlivňuje skutečné preference. Česká televize ví, že tímto pořadem poškozuje demokracii, telefonního hlasování v Aréně však přesto dál používá z důvodů "dramatičnosti" - ke zvýšení sledovanosti. (Formát Arény je převzatý z Německa, ale tam se nepoužívá pro politické pořady.) V diskusi v BL poukazoval Nikolaj Savický z ČT, že diváci neberou výsledky telefonního hlasování v Aréně vážně, protože se před pořadem vysílá vysvětlující šot, varující diváky, aby výsledky telefonního hlasování nebrali jako průzkum veřejného mínění. Často se však děje, že výsledky tohoto televizního hlasování zcela vážně cituje český tisk. Je pozoruhodné, že výsledky telefonního hlasování v Aréně bere také naprosto seriózně v úvahu i níže uvedená interní analýza české vlády. (JČ)

  • CME: " Železný se spolu s IPB pokusili ovládnout Novu i Primu". Vladimír Železný se podle americké společnosti CME, vlastníka České nezávislé televizní společnosti, pokoušel spolu s Investiční a poštovní bankou (IPB) ovládnout obě komerční české televizní stanice. O tomto plánu informuje CME Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a parlamentní komisi pro sdělovací prostředky. Tato tvrzení jsou podložena nálezy forenzního auditu společnosti Delloite and Touche, uvedl prezident CME Fred Klinkhammer. CME podá na Železného a zřejmě na některé další osoby asi do pěti dnů žalobu. CME poukazuje na to, že se Železný prý snažil porušit protimonopolní pravidla i smlouvy s CME. Svou dominanci na mediálním trhu se podle Klinkhammera Železný mohl pokusit využít k ovládnutí některých českých průmyslových podniků i k ovlivňování politiky. IPB se ale podle CME nedopustila trestného činu. Železný měl podle názoru CME možnost ovládat i druhou soukromou televizi Prima prostřednictvím společností Beseda a Beseda Holding. Druhá z těchto firem má majoritní podíly v servisních organizacích Primy a je, stejně jako ony, spoluvlastněná i IPB. Železný má podle názoru CME podíl ve společnosti Beseda. CME a její prezident Klinkhammer novinářům ukázali materiály sebrané "ze Železného stolu a šuplíků" při pokračujícím forenzním auditu v ČNTS. Některé z nich jsou psány údajně Železného vlastní rukou. Vyplývá z nich. že Vladimír Železný poskytl společnosti Beseda Holding slevy na reklamu, propagaci a čas za teleshopping až ve výši 90 procent ceny a zároveň měl využívat peníze ČNTS, aby pomohl IPB financovat ztráty vzniklé TV Nova. Americká strana tvrdí, že odvoláním Železného z funkce generálního ředitele ČNTS plán na ovládnutí obou televizí zmařila a Železný musel přistoupit k náhradní variantě, a tak vznikla firma Česká produkční 2000. Ta má převzít vysílání Novy a je financována IPB. Vlastníkem České produkční 2000 je MEF Holding, v němž mají podíly Middle Europe Finance, propojená s obchodními aktivitami Železného, a společnost Racie, vlastnící minerální vodu Korunní. Tuto minerálku Železný zdarma propagoval ve svém pořadu Volejte řediteli. Vladimír Železný a mluvčí banky IPB obvinění odmítli.

  • O dvě minuty dříve oproti plánovanému příjezdu přijel zvláštní vlak, kterým z Prahy do Havířova cestovali členové vlády. Výjezdní zasedání vlády v havířovském zámku je zaměřeno na problémy Severní Moravy.

  • Devět licencí na rozhlasové vysílání udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Rozhlasová stanice Evropa 2 může od ledna příštího roku do konce roku 2001 vysílat i ve středních Čechách a až do roku 2006 může působit ve východních Čechách, kde současný provozovatel stanice o licenci nepožádal. Rada rozšířila licenci rozhlasové stanici Blaník na území Prahy, od letošního června na dalších šest let. Další čtyři šestileté licence udělili členové rady dosavadním provozovatelům - Radiu Dragon, stanici Kiss Proton, Radiu Delta a Radiu Jizera. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání také rozhodla o udělení licence stávajícímu provozovateli Rádia Presston jen na tři roky, aby "podnítila zlepšení" kvality vysílání. Rádio Melody získalo šestiletou licenci na vysílání v Praze. - Rada pro vysílání vypsala nové řízení na udělení licence k provozování rozhlasového vysílání v jižních Čechách. Volný kmitočet nabízí rada v pásmu středních vln v Brně a okolí. Žádosti mohou zájemci posílat do 7. září 1999 do 12:00 na Úřad Rady.

  • Historie Kosova. Zajímavý pořad o historii Kosova, do něhož přispělo několik mezinárodních historiků, se vysílal ve středu dopoledne v rozhlase BBC Radio 4. V kostce rekapituluji po paměti: Kosovští Albánci se v období první světové války postavili na otomanskou stranu. Srbové, podporovaní Západem, byli v první světové válce vítězové. Začali se systematickým osídlováním Kosova srbským obyvatelstvem a páchali na albánském obyvatelstvu masakry. Oficiální podání Albánců mezinárodním organizacím, dokumentující vraždění místního albánského obyvatelstva, bylo po první světové válce ignorováno. Koncem třicátých let se zasazovali někteří čelní srbští politikové o deportaci albánského obyvatelstva ven z Kosova. Jeden srbský politik argumentoval, že v době, kdy se svět obává Hitlera a Stalin přesunuje celé národy, si nikdo ani nevšimne vyhnání řádově set tisíc Albánců z Kosova. Za druhé světové války bylo Kosovo okupováno a rozděleno mezi Německo a Itálii. Kosovští Albánci německou a italskou okupaci přivítali - italská správa jim dovolila vzdělání v albánštině. Srbské masakry ustaly, Albánci se srbskému obyvatelstvu pomstili odvetnými masakry. Kosovští Albánci se neúčastnili partyzánského odboje proti nacistům, po druhé světové válce opět skončili na straně poražených. Za komunistického režimu byli Albánci za osvobozenecké snahy odsuzováni až na třicet let do vězení. Zejména v šedesátých letech prováděl v Kosovu proti Albáncům tvrdý útlak šéf jugoslávské tajné policie Rankovič, a právě na tom základě si Tito uvědomil, že je Rankovič mocenskou hrozbou. Od roku 1974 se dostalo Kosovcům autonomie, i když jim Srbové naprosto odmítli poskytnout právo stát se jugoslávskou republikou. Sedmdesátá léta byla pro kosovské Albánce národním obrozením - měli najednou konečně přístup ke vzdělání ve vlastním jazyce. Postoj Srbů vůči Albáncům je motivován až iracionální obavou z možnosti likvidace srbského národa, která svými kořeny spočívá v traumatických zážitcích útlaku z druhé světové války. Tato hrůza z národní likvidace plodí srbské násilí. V srbském pojetí světa je vina na všech ostatních stranách a Srbové jsou a vždy v historii byli jen nevinnými obětmi.

  • Zprávy Rádia Jerevan. Napsal Ferdinand:

    Take mate pocit, ze naslouchate zpravam radia Jerevan? V pondeli se v Lidovych novinach doctu, ze dva britsti vojaci a dva civiliste byli zabiti pri vybuchu miny, v utery se dozvim, ze to nebyly tak docela miny, ale submunice z kazetove bomby ( http://www.msnbc.com/news/230178.asp, anglicky) a ve stredu hlasi v rannich zpravach TV Nova, ze se vlastne jednalo o tristive bomby... Dodejme, ze nevybuchla submunice v kazetovych bombach se chova v terenu podobne jako pozemni miny a podle odhadu ji je v Kosovu rozeseto na 10000 kousku.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se praví:

    A product or service must never be included in sound or vision in return for cash, services or any consideration in kind. This is product placement and is expressly forbidden in BBC programmes. References to trade or brand names of goods or services should be kept to a minimum and made only if they are editorially justifiable. There must be no element of plugging. The BBC broadcasts much information derived from other organisations. Proper acknowledgment should be given to the source of the information, whilst avoiding advertising or "plugging".

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného. To je tzv. product placement a v pořadech BBC je výslovně zakázán. Zmínky o obchodních názvech či značkách zboží či služeb musejí být jen minimální a mohou se vyskytovat ve vysílání pouze, pokud je to redakčně ospravedlnitelné. Tyto zmínky nesmějí obsahovat žádný prvek reklamy. Pořady BBC přejímají mnoho informací od jiných organizací. Zdroj informací musí být řádně uveden, ale je nepřípustné ho inzerovat a dělat mu reklamu.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.

  • Na tomto místě je anglický text žaloby proti Miloševičovi.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ. Za pomoci Jiřího Gallase z Internet Servisu jsme dali do provozu Tematický archív Britských listů, v němž naleznete podle obsahu roztříděné a v každé tematické kategorii chronologicky uspořádané články, které vyšly v BL od 1. září 1997. Archív sice ještě obsahuje určité množství překlepů a některé další provozní chyby, ale to opravíme v nejbližších dnech. Můžete brouzdat Britskými listy a podívat se, jak se různá témata během času vyvíjela. (Předchozí vydání BL jsou také k dispozici v jiném, starším tematickém archívu, viz zde.)

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a  také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    ODDĚLENÍ MEDIÁLNÍCH ROZBORŮ

    ÚŘADU VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

    ________________________________________________

    nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana

    telefon: 02 / 24002376

    fax: 02 / 23 13 693

    e - mail: slaviko@vlada.cz

    Obsahová analýza televizního a rozhlasového vysílání

    Televizní vysílání

    Od 1. do 10. června 1999 bylo v televizním vysílání věnováno problematice vlády (resp. činnosti a politice vlády, činnosti a aktivitám premiéra, místopředsedů vlády, ministra bez portfeje a vedoucího Úřadu vlády) celkem 80 příspěvků (4 pozitivní, 66 neutrálních a 10 negativních).

    Oproti předcházející hodnocené dekádě vyzněl mediální obraz vlády v televizním vysílání pozitivněji - bylo odvysílá no o 4 % více pozitivních příspěvků a zároveň o 8 % méně příspěvků negativních.

    Ve srovnání s obrazem vlády v rozhlasových pořadech této hodnocené dekády je mediální obraz vlády v televizním vysílání pozitivnější - televizní stanice odvysílaly o 5 % více pozitivních příspěvků a současně o 10 % méně příspěvků negativních.

    Z celkového počtu odvysílaných tematicky profilovaných příspěvků odvysílala Nova 26 příspěvků, tj. 32 %, ČT 1 celkem 22 příspěvků, tj. 28 %, Prima 21 příspěvků, tj. 26 % a zbývajících 11 příspěvků (14 %) odvysílala ČT 2.

    Oproti předcházející dekádě se zvýšil podíl Primy na odvysílaných příspěvcích s vládní tematikou o 3 % a ČT 2 o 1 %, zatímco podíl ČT 1 se snížil o 3 % a Novy o 1 %.

    Největší pozornost byla v televizním vysílání věnována ekonomice - především situaci v  zemědělství s ohledem na protestní akce rolníků (8x) a otázce pomoci státu podnikům (6x), dále 2x ekonomickému vývoji a cenám energií a jednou ak ci "Čisté ruce", daňové politice, průmyslu a obchodu, resp. zavedení daňové přirážky. V tématu ekonomika bylo odvysíláno 14 % pro mediální obraz vlády negativních příspěvků a naopak 5 % příspěvků pozitivních.

    ;Druhým nejčastějším tématem byly mezinárodní vztahy, které se dostaly do popředí především díky diskusi o otázkách spojených se členstvím ČR v NATO, resp. o velikosti české jednotky vysílané do Kosova v rámci mise KFOR (6x) a o přípravách ČR na přijetí do EU (5x). Tři reportáže se zabývaly vztahy s Jugoslávií - vyjádřeními k ukončení konfliktu v Kosovu a pomoci ČR při obnově Jugoslávie.

    Politika ČR zaujala v  této dekádě až třetí pozici, nejvíce byla ovlivněna aktivitami odborů. Jako obvykle nejčastější hodnocení vlády (8x) třikrát souviselo právě s kritikou vlády ze strany odborů, 2x s úvahami o rekonstrukci vlády a jednou s postojem vlády k zásahu NATO v Jugoslávii a s vládní Zprávou o stavu české společnosti. Protesty odborů a jednání tripartity se stalo předmětem pěti zbývajících reportáží.

    Tematická skupina sociální témata (8x) zůstala mezi čtyřmi nejfrekventovanějšími - nejvíce byl zmiňován problém nezaměstnanosti a penzijního připojištění (3x). Stejně často byla medializována také státní správa (8x) - v sedmi reportážích se hovořilo o  legislativě - návrzích zákona o ombudsmanovi, změnách v ústavě či zvýšení schodku státního rozpočtu kvůli pomoci Kosovu. Jedna reportáž byla věnována jednání parlamentu o finančních výhodách ústavních činitelů.

    Negativně pro mediální obraz vlády vyzněla reportáž z tematické skupiny ostatní týkající se kauzy českého podnikatele V. Valenty zadrženého slovenskou policií a údajné intervence ministra J. Bašty za jeho propuštění - tomuto tématu se opět věnovala pouze televize Nova . Dále nepříznivě vyzněly tři příspěvky o mezinárodních vztazích - dva se soustředily na údajné zaostávání ČR v přípravách na přijetí do EU ( ČT 2 a Nova ), jeden na "nedostatečnou" účast ČR na akcích NATO, resp. "malý" počet vojáků vysílaných do Kosova v rámci mise KFOR (ČT 1). Negativní obraz vytvořila také reportáž z oblasti sociálních témat zaznamenávající záporné hodnocení práce ministra zdravotnictví (Nova ). Tři nepříznivé příspěvky byly odvysílány i v tématu ekonomika - týkaly se dvakrát situace v resortu zemědělství s ohledem na informace o protestech rolníků (ČT 1 a Nova) a jednou daňové politiky, resp. zvýšení spotřebních daní v pořadu Aréna ČT 1 s I. Svobodou. Negativní vyznění měl též příspěvek Primy o  legislativě (státní správa) - vládním návrhu na zvýšení schod ku státního rozpočtu kvůli pomoci Kosovu a televizní šot ČT 1 informující o protestech odborů (politika ČR) proti nezaměstnanosti na severní Moravě.

    Pozitivní mediální obraz vlády vyplynul ze dvou příspěvků věnovaných politice ČR - jednalo se o příznivé hodnocení vlády za její postoj k zásahu NATO v Jugoslávii v rozhovoru ČT 2 s americkým senátorem Luganem a o příspěvek ČT 1 referující o jednání tripartity. Pozitivně vyzněl i pořad Aréna ČT 1 týkající se legislativy , resp. záměru vlády zlegalizovat a zdanit prostituci a reportáž o průmyslu (ekonomika) - pomoci vlády průmyslové zóně v Pardubicích (ČT 1 ).

    Obraz vlády v jednotlivých televizích

    Česká televize 1

    Z celkových 22 tematicky vybraných příspěvků bylo 20 (tj. 91 %) odvysíláno v hlavní zpravodajské relaci Události a dva příspěvky ve 2 diskusních pořadech Aréna:

    odvysíláno: 3. 6. 1999, hostem byl I. Svoboda, oponovali poslanci M. Kocourek (ODS) a S. Recman (KSČM) a ekonom Expandia Finance M. Singer, moderoval V. Žmolík, věnováno daňové politice (ekonomika), negativní hodnocení,

    odvysíláno: 10. 6. 1999, hostem byl náměstek ministra vnitra J. Kopřiva, oponovali poslanec a předseda Sexuologické společnosti J. Zvěřina (ODS), kazatel církve bratrské J. Kašper a dramatik a novinář K. Steigerwald, moderoval V. Žmolík, věnováno legislativě - návrhu legalizovat a zdanit prostituci (státní správa), pozitivní hodnocení.

    Největší pozornost ČT 1 ve svém vysílání věnovala ekonomice - 2x situaci v resortu zemědělství a jednou ekonomickému vývoji, daňové politice, otázce pomoci státu podnikům, průmyslu a obchodu, resp. zavedení daňové přirážky (celkem 7x, tj. 32 % všech příspěvků).

    Pozitivní mediální obraz vlády vyplynul z příspěvku o průmyslu (ekonomika), který přinesl informace o budování průmyslové zóny v Pardubicích a v němž náměstek primátora M. Koláček hovořil o tom, že vláda připravuje změny v legislativě pro vylepšení podmínek pro zahraniční investory: "Šmáme signály, že vláda něco chystá." Příznivé vyznění měla i reportáž z jednání tripartity v Mostě, navazující na jednání předsednictva vlády s vedením ČMKOS (politika ČR), kterou redaktor J. Stuchlík shrnul do příznivého srovnání ve smyslu: "Recepty na severočeskou nezaměstnanost budou stát miliony, desítky, stovky milionů, ale nezaměstnaní nás stojí miliardy." Pozitivně vyzněla také Aréna s náměstkem ministra vnitra J. Kopřivou o legislativě, resp. návrhu zlegalizovat a zdanit prostituci - s tímto návrhem vyslovilo souhlas 1947 telefonujících diváků, nesouhlas 481 diváků.

    Negativní mediální obraz vlády naopak vytvořily dva příspěvky o ekonomice. Jednalo se o zprávu Událostí informující o situaci v resortu zemědělství, resp. o protestech rolníků, v níž převážila kritická vyjádření zemědělců a která byla uzavřena připomínkou: "Pokud vláda nezačne v nejbližší době krizi českého zemědělství řešit, hrozí zemědělci dalšími protestními akcemi. Ty ale budou daleko razantnější." Druhým ekonomickým příspěvkem byla Aréna s I. Svobodou, jenž neobhájil vůči svým oponentům daňovou politiku vlády (spotřební daně a daně z příjmu), ale především o ní nepřesvědčil většinu diváků (přesvědčil 627 telefonujících a naopak nepřesvědčil 2 859 diváků). Další nepříznivá reportáž se zabývala otázkami spojenými se členstvím ČR v NATO (mezinárodní vztahy) - zaznamenala výroky opozičních poslanců záporně hodnotící počet českých vojáků v jednotce vysílané do Kosova v rámci mise KFOR. Negativně vyzněla i zpráva informující o protestech odborů (politika ČR) ve Frýdku-Místku proti nezaměstnanosti, v níž například předseda odborů Válcoven plechu L. Lučan zdůvodňoval konání mítinku demonstrace slovy: "My jsme byli na jednání se zástupci vlády na počátku roku, ovšem skutek utek', takže už nevidím jinou cestu."

    Česká televize 2

    Vládní tematice bylo na ČT 2 ve sledované dekádě věnováno 11 příspěvků, všechny byly odvysílány v pořadu "21".

    Největší pozornost věnovala ČT 2 mezinárodním vztahům - 2x otázkám spojeným se členstvím ČR v NATO, resp. diskusi o počtu českých vojáků vysílaných do Kosova v rámci mise KFOR a 2x přípravám ČR na přijetí do EU (celkem 4 příspěvky, tj. 36 % všech příspěvků).

    Negativně pro mediální obraz vlády vyzněl úvodní komentář k následnému rozhovoru s ministrem zahraničí J. Kavanem věnovaný přípravám na přijetí do EU (mezinárodní vztahy). Podle autora příspěvku Z. Velíška "vláda nedohání zpoždění v přípravě na členství".

    Pozitivní mediální obraz naopak vytvořil rozhovor s americkým senátorem R. Luganem, který kladně hodnotil vládu (politika ČR) za její postoj k zásahu NATO v Jugoslávii. Doslova řekl: "Osobně jsem velmi spokojen. Já jsem zastával vstup ČR, Maďarska a Polska už od roku '93 a jsem rád, že nyní přistoupily. Myslím, že jsou to velmi schopní noví členové. Všechny tyto země, a zejména ČR, nyní zjišťují, že NATO není Varšavská smlouva, tam nikdo nikoho nezastrašuje. Všechno se řeší v diskusi. Lidé zastávají svá stanoviska, a nebo mohou i kritizovat. Ale rozhodně 19 spojenců jedná společně. Diskutujeme, protože jsme svobodní lidé, a toto je poprvé, kdy NATO bojuje ve válce. Je třeba, abychom to provedli úspěšně. A já myslím, že i ČR k tomu přispěje. Má schopné vojáky a schopné důstojníky."

    Televize NOVA

    Většina příspěvků (21, tj. 81 %) byla odvysílána v hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny, zbývajících 5 příspěvků (tj. 19 %) v pořadu 7 čili sedm dní:

    odvysíláno 6. 6. 1999, hosty byli M. Zeman a předseda KDU-ČSL J. Kasal, moderoval J. Vávra, pro účely této analýzy počítáno jako 5 příspěvků - týkaly se: situace ve významných podnicích a v resortu zemědělství (ekonomika), hodnocení vlády (politika ČR), příprav na přijetí ČR do EU (mezinárodní vztahy) a problému nezaměstnanosti (sociální témata) - všechny vyzněly neutrálně.

    Největší pozornost věnovala Nova ekonomice, a to 4x situaci v resortu zemědělství, 3x otázce pomoci státu významným podnikům a 2x cenám energií (celkem 9x, tj. 35 % všech příspěvků).

    Televize Nova odvysílala ve sledované dekádě největší podíl pro mediální obraz vlády negativních příspěvků ze všech hodnocených televizních stanic.

    Negativní obraz vlády vytvořil příspěvek z tematické skupiny ostatní, který se týkal kauzy českého podnikatele V. Valenty zadrženého slovenskou policií a údajné intervence ministra J. Bašty za jeho propuštění - tomuto tématu se opět věnovala pouze televize Nova. Nepříznivě vyzněla dále reportáž o přípravách na přijetí ČR do EU (mezinárodní vztahy), podle jejíhož autora P. Dumbrovského vláda zaostává v legislativních přípravách. Redaktor navíc své tvrzení podpořil konstatováním: "Že Zemanův kabinet není schopen připravovat a dodávat potřebné množství zákonů dnes potvrdili poslanci, když totiž vyzvali vládu, aby svou nečinností dále neprohlubovala problémy České republiky."

    Negativní obraz vyplynul i z televizního šotu, který zaznamenal záporná hodnocení činnosti ministerstva zdravotnictví a jeho ministra I. Davida z úst opozičních poslanců (sociální témata) a v němž byl zároveň redaktory kritizován premiér M. Zeman: "Přestože se poprvé proti Davidovi postavila většina poslanců, ani to není pro ministerského předsedu Zemana důvod k Davidovu odvolání." S negativním vyzněním skončila i reportáž sledující situaci v resortu zemědělství (ekonomika), která přinesla informace z protestní demonstrace rolníků v Praze - závěrem bylo řečeno: "Zemědělci tvrdí, že kvůli chybám Zemanovy vlády přišli jenom za květen nejméně o čtyři sta miliónů korun. Toto je jedna z posledních šancí, jak resort před totálním kolapsem zachránit."

    Televize PRIMA

    V hlavní zpravodajské relaci Zpravodajský deník bylo odvysíláno 19 analyzovaných příspěvků (tj. 90 %), zbývající dva v diskusním pořadu Nedělní partie:

    odvysíláno 6. 6. 1999, hosty byli J. Bašta a poslanec C. Svoboda (KDU-ČSL), moderovala P. Schmalzová, pro účely této analýzy počítáno jako dva příspěvky, týkaly se akce "Čisté ruce" a situace ve významných podnicích (ekonomika) - oba vyzněly neutrálně.

    Největší pozornost věnovala Prima třem tematickým skupinám, a to ekonomice - 2x situaci ve významných podnicích a 1x v resortu zemědělství a jednou akci "Čisté ruce", dále státní správě, resp. legislativě - návrhům na zvýšení schodku státního rozpočtu z důvodu pomoci Kosovu, na změny ústavy v souvislosti s přípravami na přijetí ČR do EU a návrhům zákona o ombudsmanovi a o pojišťování vozidel a bezpečnosti, resp. speciálním službám a šéfovi BIS. (Každá tematická skupina byla zastoupena ve 4 příspěvcích, tj. 19 % všech příspěvků).

    Negativní obraz vlády vytvořil příspěvek zabývající se legislativou (státní správa), resp.vládním návrhem na zvýšení schodku státního rozpočtu z důvodu pomoci Kosovu - byl uveden záporně slovy "Kosovští Albánci zřejmě slíbenou miliardu od České republiky, alespoň v nejbližší době, nedostanou" a následně v něm zazněla kritická vyjádření opozičních poslanců ve smyslu: "To, že vláda dnes tento návrh stáhla není nic jiného, než opožděné přiznání vlády, že ten návrh byl špatný" (V. Tlustý, ODS).

    Kdo mluvil, k jakému tématu a v jaké televizní stanici (a pořadu)

    M. Zeman se vyjadřoval šestkrát k hodnocení vlády (politika ČR) a k ekonomice, a to 2x k pomoci významným podnikům a k situaci v zemědělství a 1x k ekonomickému vývoji a energetice. Dále hovořil 5x o svých oficiálních aktivitách - 3x o setkání s prezidentem V. Havlem a dvakrát o osobě zesnulého senátora V. Bendy. Čtyřikrát se vyjadřoval například k mezinárodním vztahům - 2x k přípravám na přijetí ČR do EU a 2x ke vztahům s Jugoslávií, resp. k ukončení konfliktu v Kosovu. Nejčastěji vystupoval v televizi Nova (14x), z toho pětkrát v rámci diskusní "Sedmičky".

    J. Bašta hovořil hlavně o problematice speciálních služeb (5x), dvakrát o kauze V. Valenty (ostatní) a ekonomice - o akci "Čisté ruce" a pomoci podnikům, jednou také o  legislativě (státní správa) - změnách ústavy v souvislosti s přípravami ČR do EU. Nejčastěji vystupoval v televizi Prima (7x), z toho dvakrát v pořadu Nedělní partie.

    P. Mertlík se vyjadřoval nejčastěji k politice ČR, a to k jednání tripartity (3x) a hodnocení vlády (1x) a jedenkrát též k otázce pomoci státu významným podnikům (ekonomika).

    V. Špidla jednání tripartity a aktivitách odborů (politika ČR) a dvakrát o sociálních tématech - problematice nezaměstnanosti a lidských právech.

    P. Rychetský se vyjadřoval k legislativě - návrhům změn ústavy v souvislosti s přípravami ČR na přijetí do EU a návrhem zákona o ombudsmanovi a jednou i k jednání parlamentu (státní správa).

    E. Lánský hovořil pouze o hodnocení vlády (politika ČR).

    O kom se mluvilo, v souvislosti s jakým tématem a s jakým vyzněním pro mediální obraz jednotlivých sledovaných osob (v jaké televizi)

    M. Zeman byl zmiňován především v souvislosti s ekonomikou (11x), a to 4x se situací v zemědělství, 3x s otázkou pomoci významným podnikům, 1x s ekonomickým vývojem a 8x s hodnocením vlády (politika ČR). Dále byl připomínán například 6x v souvislosti se svými oficiálními aktivitami a 4x s mezinárodními vztahy. Negativně pro jeho mediální obraz vyzněl příspěvek Novy věnovaný hodnocení činnosti ministerstva zdravotnictví a jeho ministra I. Davida z úst opozičních poslanců (sociální témata), v němž byl zároveň redaktory kritizován premiér M. Zeman: "Přestože se poprvé proti Davidovi postavila většina poslanců, ani to není pro ministerského předsedu Zemana důvod k Davidovu odvolání."

    J. Bašta byl uváděn hlavně v souvislosti s problematikou speciálních služeb (bezpečnost), a to v 6 příspěvcích týkajících se nového šéfa BIS, projednání jeho kandidatury ve sněmovně a otázky nezaměstnanosti bývalého ředitele BIS. Dvakrát byl zmiňován v souvislosti s kauzou podnikatele V. Valenty (ostatní), s ekonomikou - akcí "Čisté ruce" a situací v podnicích, 1x s legislativou (státní správa). Negativně pro jeho mediální obraz vyzněla reportáž televize Nova týkající se právě kauzy Valenta (ostatní) a ministrovy údajné intervence v tomto případu, kdy podle redaktorů "Šbude mít tento případ ještě dohru v Poslanecké sněmovně, protože opoziční poslanci hodlají v této věci interpelovat právě ministra Jaroslava Baštu".

    V. Špidla byl vzpomínán 3x v souvislosti s jednáním tripartity a aktivitami odborů (politika ČR), 3x se sociálními tématy - problematikou nezaměstnanosti, penzijním připojištěním a lidskými právy a jednou též v souvislosti s legislativou (státní správa).

    P. Mertlík byl uváděn především v souvislosti s politikou ČR (4x), a to 3x s jednáním tripartity, 1x s hodnocením vlády a jednou s otázkou pomoci významným podnikům (ekonomika).

    P. Rychetský byl zmiňován 2x v souvislosti s legislativou - návrhy změn ústavy spojenými s přípravami ČR na přijetí do EU a s návrhem zákona o ombudsmanovi a jednou také s jednáním sněmovny (státní správa).

    E. Lánský byl vzpomínán pouze v souvislosti s hodnocením vlády (politika ČR).

    Rozhlasové vysílání

    Do analýzy je zahrnuto vysílání Radiožurnálu, Svobodné Evropy a Frekvence 1. Z vysílání Radiožurnálu jsou jako podklad pro předkládaný materiál použity relace: Ozvěny dne v 18.00 hod a Radiofórum (včetně sobotního Duelu Radiofóra), z vysílání Svobodné Evropy Události, názory po 18. hodině a z vysílání Frekvence 1 pořad Pressklub.

    Ve výše uvedených relacích bylo od 1. do 10. června 1999 odvysíláno celkem 44 příspěvků, z toho 34 neutrálních a 10 negativních.

    Oproti předcházející hodnocené dekádě se mediální obraz vlády v rozhlasovém vysílání téměř nezměnil - bylo odvysíláno o 5 % méně negativních příspěvků a zároveň nebyly odvysílány žádné příspěvky pozitivní.

    Ve srovnání s obrazem vlády v televizních pořadech této hodnocené dekády je mediální obraz vlády v rozhlasovém vysílání negativnější - rozhlasové stanice odvysílaly o 10 % více negativních příspěvků a současně neodvysílaly žádné příspěvky pozitivní.

    Z celkového počtu odvysílaných tematicky profilovaných příspěvků odvysílal Radiožurnál 26 příspěvků, tj. 59 %, Svobodná Evropa 11 příspěvků, tj. 25 % a zbývajících 7 příspěvků (16 %) bylo odvysíláno na Frekvenci 1.

    Oproti předcházející dekádě se snížil podíl Svobodné Evropy na odvysílaných příspěvcích s vládní tematikou o 15 %, zatímco podíl Radiožurnálu se zvýšil o 8 % a podíl rádia Frekvence 1 celkem o 7 %.

    Rozhlasové stanice se ve svém vysílání nejvíce věnovaly (stejně jako televize) ekonomice , a to především situaci v resortu zemědělství s ohledem na protestní akce rolníků (4x), diskusi o  ekonomickém vývoji (4x) a hodnocení ekonomické politiky vlády (3x) jako reakci na prohlášení premiéra M. Zemana o zastavení hospodářské recese. Další příspěvky se týkaly státního rozpočtu, bank a dopravy. V tématu ekonomika bylo odvysíláno 40 % pro mediální obraz vlády negativních příspěvků.

    Druhou nejčastější tematickou skupinou se stala politika ČR - 10 příspěvků bylo věnováno hodnocení vlády, hlavně v Pressklubech Frekvence 1 a v diskusních pořadech Radiofórum Radiožurnálu, zbývající dvě zprávy informovaly o jednání tripartity.

    Mezi nejfrekventovanější tematické skupiny se v této dekádě zařadila istátní správa. Na rozhlasových vlnách se hovořilo hlavně o legislativě (5x) - dvakrát o změnách ústavy v souvislosti s přípravami ČR na přijetí do EU a změně zákona o shromažďování v souvislosti s problémy spojenými s akcemi typu Street party a jednou o návrhu nového tiskového zákona. Jedna reportáž byla věnována jednání parlamentu o finančních výhodách ústavních činitelů.

    Mezinárodní vztahy, které se staly druhým nejčastějším tématem televizního vysílání, zaujaly v rádiích až čtvrtou pozici. Předmětem zpráv a komentářů byly dvakrát přípravy ČR na přijetí do EU a jednou otázky spojené se členstvím ČR v NATO, resp. diskuse o velikosti české jednotky vysílané do Kosova v rámci mise KFOR a vztahy s Jugoslávií v Pressklubu s J. Kavanem. Stejně často byla medializována i sociální témata - zmiňována byla romská otázka a interetnické vztahy obecně, dále výzkum veřejného mínění a ekologie.

    Nejnegativněji pro mediální obraz vlády vyzněla státní správa, resp. legislativa - jednalo se o komentář RSE k legislativním přípravám ČR na přijetí do EU a o rozhovor Frekvence 1 s předsedkyní Syndikátu novinářů o vládním návrhu nového tiskového zákona. Čtyři nepříznivé příspěvky byly dále odvysílány v tématu ekonomika - týkaly se dvakrát hodnocení ekonomické politiky vlády a jednou ekonomického vývoje (komentáře RSE) a situace v železniční dopravě (Radiofórum Radiožurnálu). Negativní vyznění měly také dva komentáře RSEzáporně hodnotící přípravy ČR na přijetí do EU (mezinárodní vztahy) a otázku interetnických vztahů, resp. vztah českých občanů k cizincům (sociální témata). Negativní obraz vyplynul i ze dvou hodnocení vlády (politika ČR) z úst opozičních politiků, a to v Pressklubu Frekvence 1 s V. Klausem a v Radiofóru Radiožurnálu s M. Lobkowiczem (US).

    Radiožurnál

    Z 26 analyzovaných příspěvků bylo 19 (tj. 73 %) odvysíláno v Ozvěnách dne, zbývajících 7 příspěvků v Radiofóru, a to:

  • 2. 6. 1999, hostem byl V. Dlouhý, moderovali P. Nováček a J. Pokorný, věnováno hodnocení vlády (politika ČR), neutrální hodnocení,

  • 3. 6. 1999, hosty byli vládní zmocněnec pro lidská práva P. Uhl, tajemnice Rady pro lidská práva M. Miklušáková, primátor Ústí nad Labem L. Hruška a starosta Ústí nad Labem - Neštěmic P. Tošovský, moderovali I. Hoffman a L. Škraňka, věnováno romské otázce - soužití v Matiční ulici (sociální témata), neutrální hodnocení,

  • 7. 6. 1999, hosty byli ekonomové Z. Somr (Hospodářská komora ČR), R. Vávra (Citybank) a L. Reidel (Záruční a rozvojová banka) a redaktor RSE M. Adámek, moderoval A. Zelenka, věnováno ekonomickému vývoji (ekonomika), neutrální hodnocení,

  • 8. 6. 1999, hosty byli poslanci S. Gross (ČSSD), J. Lobkowicz (US), J. Zahradil (ODS) a náměstek ministra zahraničí a hlavní vyjednavač pro vstup do EU P. Telička, moderoval I. Hoffman, věnováno přípravám na přijetí ČR do EU (mezinárodní vztahy), neutrální hodnocení,

  • 9. 6. 1999, hostem byl poslanec M. Lobkowicz (US), moderovali P. Nováček a J. Pokorný, věnováno hodnocení vlády (politika ČR), negativní hodnocení,

  • 10. 6. 1999, hosty byli stínový ministr dopravy M. Říman (ODS), předseda OSŽ J. Dušek a J. Mužík ze Sdružení železničních společností, moderovala M. Křepelková, věnováno železniční dopravě (ekonomika), negativní hodnocení.

    Největší pozornost Radiožurnál věnoval dvěma tematickým skupinám, a to ekonomice - 3x ekonomickému vývoji, 2x situaci v resortu zemědělství a jednou státnímu rozpočtu a železniční dopravě a dále politice ČR - 5x hodnocení vlády a 2x jednání tripartity. (Každá tematická skupina byla zastoupena v 7 příspěvcích, tj. 27 % všech příspěvků).

    Negativní obraz vlády vyplynul ze dvou diskusních pořadů Radiofórum. První byl věnován hodnocení vlády (politika ČR) - opoziční poslanec J. Lobkowicz (US) záporně hodnotil práci současné vlády, v rozhovoru s moderátory například prohlásil: "Já jsem nedávno slyšel takový příměr, bylo to teda proti současné vládě, ale myslím, že to sedí, že pouze neschopnost současných ministrů je a nás chrání před jejich strašnými nápady. Jinými slovy, kdyby se realizovalo skutečně všechno to, co současná vláda chce v oblasti průmyslové politiky, zemědělství a tak dále, zdravotnictví, tak by to bylo šílené." Ve druhém pořadu stínový ministr dopravy M. Říman (ODS), předseda OSŽ J. Dušek a J. Mužík ze Sdružení železničních společností hovořili o situaci v železniční dopravě (ekonomika), resp. na Českých drahách. Nepříznivě vyzněl obraz vlády již na začátku debaty, neboť moderátorka uvedla, že do vysílání se nedostavil ani ředitel ČD, ani zástupce ministerstva dopravy, na což kriticky reagoval J. Dušek. M. Říman v diskusi vládě vytýkal především zastavení procesu privatizace regionálních tratí a poznamenal, že "budoucnost za vlády sociální demokracie u těchto drah (dosud zprivatizovaných a provozovaných - pozn. autorky) může být nejistá, bohužel" .

    Rádio Svobodná Evropa

    V relaci Události a názory odvysílala Svobodná Evropa 11 analyzovaných příspěvků.

    Největší pozornost byla věnována ekonomice - 2x situaci v resortu zemědělství a hodnocení ekonomické politiky vlády a jedenkrát ekonomickému vývoji a bankám, resp. prodeji ČSOB (celkem 6 příspěvků, tj. 55 % všech příspěvků).

    Svobodná Evropa odvysílala ve sledovaném období největší podíl pro mediální obraz vlády negativních příspěvků ze všech hodnocených rozhlasových stanic.

    Negativní obraz vlády vyplynul především ze tří příspěvků o ekonomice, které byly dvakrát věnovány hodnocení ekonomické politiky vlády a jednou ekonomickému vývoji. V prvním komentáři k hodnocení ekonomické politiky vlády V. Pavrovský vytýkal vládě, že pobídky, kterými se snaží stimulovat hospodářský růst "Šnarážejí v mnoha případech na něco, co nelze nazvat jinak, než neznalost. Pobídky narážejí na nekompatibilitu s EU, pro západní investory je výhodnější investovat třeba v Polsku než u nás. Lze tedy našim legislativcům a vládnímu kabinetu popřát jediné: Aby byli v úzkém kontaktu s našimi předními manažery z praxe a tím si ušetřili zbytečnou práci." Další negativní hodnocení ekonomické politiky vlády zaznělo v rozhovoru s  ředitelem Liberálního institutu, podle něhož "Tato vláda nečiní zásadnější kroky ke změně struktury této ekonomiky". Také v komentáři k  ekonomickému vývoji L. Rakušanová kritizovala vládu za to, že se sice rozhodla pro systém investičních pobídek, "Šavšak jejich realizace zatím často troskotá na detailechŠnavíc nejsou o moc obsažnější, než všechno to, co západním investorům poskytují už dávno Polsko a MaďarskoŠsporé signály růstu, o které opíral svou prognózu Miloš Zeman, tedy nesvědčí o zdravém vývoji, nýbrž spíš o zvýšené spotřebě a také o zvyšujícím se deficitu státního rozpočtu".

    Negativní vyznění měl dále komentář kritizující zaostávání v přípravách ČR na přijetí do EU (mezinárodní vztahy), v němž M. Schulz vyjádřil tento názor: "Ještě po změně vlády se i bruselským úředníkům zdálo, že by mohlo nastat jisté zrychlení vývoje v oblastech, které nejvíce zaostávají za evropskými standardy, tedy v hospodářské politice, v legislativě a ve státní správě. V současnosti se ukazuje, že vláda mnoho nevládne, státní správa nespravuje a hospodářství se kymácíŠOkolnost, že sociálnědemokratická vláda se do Evropy nijak zvlášť nehrne ani moc neudivuje, nerozhodnost v celkovém nastavení republiky k okolnímu světu je jedním z průvodních znaků sociálnědemokratické politiky posledních let." Příprav na přijetí do EU ve smyslu legislativním (státní správa) se týkal i komentář P. Hartmanna. Ten se domnívá, že "slova K. H. Borovského, která poslancům citoval Miloš Zeman ("Kéž by vám to evropanství z huby do rukou vstoupiti ráčilo") by však měla být adresována především těm ministrům, jejichž resorty za požadavky EU neustále zaostávají, a také vládě jako celku. To proto, aby do parlamentu předkládala pouze kvalitně zpracované zákony, které by nebyly v příkrém rozporu s předpis y unie tak, jak k tomu už několikrát došlo." Negativní obraz vlády ve vysílání Svobodné Evropy dotvořil komentář zabývající se interetnickými vztahy (sociální témata) - vládě i poslancům v něm byl vytýkán "nevstřícný přístup k cizincům", a to na příkladu poslanci schváleného vládního návrhu na zpřísnění podmínek pobytu cizinců v zemi, který "jednak stěžuje cizincům vstup do ČR a v opačném směru zjednodušuje podmínky pro jejich vyhoštění" a návrh ministra financí do vlády, "který by měl zakázat cizincům nakupovat v ČR nemovitosti, a to i po snad neustále předpokládaném vstupu státu do EU".

    Frekvence 1

    Analyzované příspěvky byly odvysílány v pořadu Pressklub, a to:

  • 1. 6. 1999 věnováno hodnocení vlády (politika ČR ), hostem byl V. Klaus (ODS), negativní hodnocení - V. Klaus: "Opoziční smlouva umožnila existenci vlády, svým způsobem stabilizovala politický systém. A pořád ještě, leckdo může říci bohužel, jsem ochoten se pod to bohužel také připsat, bohužel nemá v tuto chvíli alternativu."

  • 2. 6. 1999 věnováno hodnocení vlády (politika ČR), hostem byl J. Lux (KDU-ČSL), neutrální hodnocení,

  • 4. 6. 1999 věnováno hodnocení ekonomické politiky vlády (ekonomika), hostem byl ekonom J. Švejnar, neutrální hodnocení,

  • 7. 6. 1999 věnováno vztahům ČR s Jugoslávií (mezinárodní vztahy), hostem byl J. Kavan, neutrální hodnocení,

  • 8. 6. 1999 věnováno legislativě - návrhu tiskového zákona (státní správa), hostem byla předsedkyně Syndikátu novinářů I. Válová, negativní hodnocení - I. Válová: "Já musím znovu říci, je mi to velice líto, že ten tiskový zákon trošku je mimo filozofii svobody slova a projevu. Ať už se podíváme na tu tzv. odpověď, nebo na to, co říkal pan Dostál, že tisk nesmí omezovat svobodu jiného člověka. Já nevím, jak je slovem omezována svoboda jiného člověka."

  • 10. 6. 1999 věnováno hodnocení vlády (politika ČR), hostem byl P. Pithart, neutrální hodnocení.

    Kdo mluvil, k jakému tématu a v jaké rozhlasové stanici (a pořadu)

    M. Zeman hovořil dvakrát o legislativě - návrh u změny ústavy v souvislosti s přípravami na přijetí ČR do EU a změně zákona o shromažďování a jednou o jednání parlamentu (státní správa), dále 2x o  hodnocení vlády (politika ČR) a jednou o  ekonomickém vývoji (ekonomika) a o svých oficiálních aktivitách - setkání s prezidentem V. Havlem.

    V. Špidla se vyjadřoval k  jednání tripartity (politika ČR) a k jednání vlády.

    P. Rychetský hovořil o  hodnocení vlády (politika ČR) v diskusním Radiofóru.

    E. Lánský se vyjadřoval také pouze k  hodnocení vlády (po litika ČR).

    P. Mertlík mluvil jen o jednání tripartity (politika ČR).

    O kom se mluvilo, v souvislosti s jakým tématem a s jakým vyzněním pro mediální obraz jednotlivých sledovaných osob (v jakém rádiu)

    M. Zeman byl zmiňován především v souvislosti s hodnocením vlády (politika ČR), a to v 10 příspěvcích a s ekonomikou (7x), z toho 4x s ekonomickým vývojem, 2x s hodnocením ekonomické politiky vlády a jednou s dopravou. Pětkrát byl vzpomínán také v souvislosti s legis l ativou (státní správa) a dvakrát se svými oficiálními aktivitami - setkáním s prezidentem V. Havlem a návštěvou Plzně. Negativně pro jeho mediální obraz vyzněl komentář RSE věnovaný ekonomickému vývoji (ekonomika), v němž L. Rakušanová vyvracela jeho názor, že se česká ekonomika odráží ode dna a "signály růstu", o něž M. Zeman opíral svou prognózu, označila za "sporé" a "nesvědčící o zdravém vývoji, nýbrž spíš o zvýšené spotřebě a také o zvyšujícím se deficitu státního rozpočtu".

    P. Rychetský byl zmiňován v souvislosti s hodnocením vlády (politika ČR), s jednáním sněmovny o výhodách a platech ústavních činitelů (státní správa), s hodnocením ekonomické politiky vlády (ekonomika) a s romskou otázkou (sociální témata).

    P. Mertlík byl uváděn dvakrát v souvislosti s hodnocením ekonomické politiky vlády (ekonomika) a jedenkrát s jednáním tripartity (politika ČR).

    V. Špidla byl vzpomínán v souvislosti s jednáním tripatrity (politika ČR) a s jednáním vlády.

    E. Lánský byl uváděn v souvislosti s přípravami ČR na přijetí do EU (mezinárodní vztahy) a s hodnocením vlády (politika ČR).

    L. Rouček byl zmiňován v souvislosti se vztahy ČR s Jugoslávií (mezinárodní vztahy) a s jednáním vlády.

    Za správnost: Mgr. S. Prachařová, tel.: 02 / 24002497

    Vypálený rybník

    Václav Pinkava

    Tento příspěvek pokračuje v ustálené tradici, že v českých médiích se hlavně pojednává o českých médiích.

    Soudě podle ladění televizorů, i podle nabídky programů v tisku, za jedničku mezi českými televizemi lze považovat ČT1, o obsahu nemluvě. (Prima však na tento předsudek útočí, s tím, že se můžete zúčastnit slosování a cosi vyhrát, pod podmínkou, že si Primu naladíte jako první kanál. Já mám návyk z Británie, a pořadí Č1, ČT2, Nova, Prima nehodlám měnit.)

    Dnes ráno se na jedničce objevil výstavní jedinec, který poslední dobou úhořovitě proplouvá visuálními kanály, a spolu s moderátory státnicky zpochybňuje věrohodnost tisku. Minule byl na trojce, taktéž ráno. Ranní ptáče dál doskáče. Nejspíš i ranní ptakopysk.

    Tohoto pána nebylo třeba uvádět podtitulkem. Titulů čestných i nečestných má beztak příliš mnoho, než aby se na obrazovku vešly. Ale v zájmu fairplay mu byl přidělen podtitulek - jméno a příjmení.

    Zaujalo mne, že grafické znázornění pozadí pod jeho jménem byla jakási ryba.

    Na tom by nebylo zas tak nic divného, (třeba je narozen v tomto znamení, nebo se obrátil na křesťanskou víru, a jeho jméno je skutečně křestní, nebo to jen mělo ladit s akváriem v pozadí)

    Ryba je známá tím, že dovede o ledačems mlčet, na rozdíl ode mne.

    Tato ryba byla podlouhlá, jako štika, měla hlavu vlevo, a byla zákeřně zelenomodrá. Ano, zákeřně, to vím bezpečně, protože jsem zdárně absolvoval Ishiharovy testy barevného vidění. Pro víceré naše diváky byla právě takto laděná ryba barvy nevyzpytatelné, neboť česká mužská populace, jak potvrdí Guinessova kniha rekordů, vykazuje obrovské procento anomálního barevného vnímání v zelenočervené oblasti - (zpaměti, kolem 30%)

    Leklá ryba, jak víme, smrdí od hlavy.

    A vodník se v případě nouze promění v rybu. V současné době nás na bilboardech vodníci, coby odborníci na vodu varují. Méně cukru, více chuti.

    Vodníka poznáme tím, že mu kape šos, takže nám zvlhne podlaha. Sňatkového podvodníka poznáme naopak tím, že je opálen, jeho humor je suchý, a jeho charisma nelze zapřít. Právě proto v jeho přítomnosti podezřele vlhnou nikoliv koberce, ale oči důvěřivých slečen a dam veškerých odstínů.

    Moderátorka se dnes ráno nezmohla ani na jednu vtíravou otázku, jen nahrávala na smeč ohledně těch prolhaných novinářů a dávala prostor k vytvoření dojmu státnické trpělivosti. Co takhle nějaké přehodnocení ohledně Kosova?

    Zůstalo na anonymním grafikovi, aby čest a nezávislost České televize obhájil sám, po svém, symbolicky, pro ty vnímavé diváky, jako za starých časů. Ale nejspíš to byla náhoda a přebujelá fantasie na mé straně.

    Mne by zajímalo, co si pan Klaus myslí o bonmotu pana Harry S Trumana, 33 presidenta Spojených států amerických, že státník je politik, který je alespoň 10 až 15 let po smrti.

    Měli by se jej zeptat, než se stane úplným státníkem.

    Výměna vedení ČSA

    Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál

    Jen co se občané, kteří se chystají odletět na dovolenou, přestali obávat stávky letových dispečerů, upozorňují na možnost stávky pro změnu letci. Těm se nelíbí záměr ministra dopravy odvolat současného prezidenta ČSA Antonína Jakubšeho. Zatímco důvod, proč si zaměstnanci aerolinií cení svého šéfa je jasný, (vyvedl firmu z hluboké ztráty k hezkým ziskům), důvody, proč ministr míní Antonína Jakubšeho i s celým vedením odvolat jasné nejsou. Jasné by ovšem být měly. Podíl státu v Českých aeroliniích totiž nepatří panu ministrovi, ale nám, občanům a měli bychom tedy vědět, proč úspěšný menežment, který obohacuje státní, tedy naši kasu nemá být zachován.

    Aerolinie navíc nejsou prvním úspěšným podnikem, ve kterém současná vláda mění vedení a sotva se může divit, že se taková personální politika setkává s rozpaky. Kde chybí vysvětlení, množí se dohady. Ekonomičtí novináři běžně hovoří o čistkách a opozice viní vládní stranu ze snahy opatřit svým lidem lukrativní posty.

    Ještě dál ovšem zašel dva dny před valnou hromadou na které má být odvolán prezident Českých aerolinií, když řekl, že pokud ve vedení ministerstev budou lidé jako pan Peltrám, tak se tohle hospodářství nikdy nemůže zlepšit. Za minulého režimu by taková drzost proti vrchnosti jistě byla tvrdě potrestána.

    V demokratických poměrech ovšem občan přemýšlí, zda pan prezident nemá pravdu a se zájmem čeká, jak pan ministr odpoví na výtku, že nejedná logicky.

    Pokud se domnívá, že nestojí za to se bavit s neinformovaným občanem, měl by přesvědčit alespoň informované letce. A to nejen kvůli riziku, že případná stávka by představovala nějakých šest miliónů denně, ale konec konců i v zájmu těch svých kolegů ministrů, kteří se chystají letecky dopravit na dovolenou k moři. Vysílá se ve čtvrtek 24. června ráno.

    Nekrolog:

    Václav Benda: Disident před československou sametovou revolucí i po ní

    Tento nekrolog Michaela Bourdeauxe vyšel v deníku Guardian ve středu 23. června 1999

    Václav Benda obsáhl dvaapadesáti lety svého života poválečnou československou historii. Bylo mu teprve sedm, když zemřel Stalin, ale stalinismus žil v Praze dál a v době Pražského jara 1968 bylo Bendovi jednadvacet let: sovětská invaze ovlivnila jeho názory na celý život. Benda byl jedním z nejneústupnějších českých disidentů.

    Jeho věc se však často zdála beznadějná: "Konflikt se státem, do něhož jsem vstoupil, bude dlouhý, vyčerpávající a podle všech lidských měřítek beznadějný," napsal, "a v této zemi to znamená, že celá moje rodina, až do třetího kolena, se také stane součástí tohoto konfliktu."

    Mýlil se: dožil se vzniku nové společnosti, avšak jako Václav Havel, který byl také jako disident ve vězení, Benda nebyl jmenován do vysoké státní funkce poté, co jeho země získala svobodu, o niž usiloval.

    Zatvrzelost, která motivovala v době, kdy byl Benda neústupným odpůrcem komunismu, mu odepřela pružnost, která je základním předpokladem v demokracii. Není překvapující, že Margaret Thatcherová byla politikem, jakého Benda nejvíce obdivoval.

    Bendova integrita byla založena na katolické víře. Jeho zarputilost a fyzická tíže byla někdy nadlehčována sebeironií, která se projevovala v jeho textech.

    Benda byl synem právníka a když mu bylo 24 let, získal na Karlově univerzitě doktorát z filozofie. Byl také předsedou Akademické rady studentů.

    Po invazi v roce 1968 byla filozofie nebezpečný předmět. Benda přišel o místo asistenta na univerzitě, ale vystudoval matematiku a počítačové programování. To všechno skončilo, když podepsal Chartu 77, disidentské prohlášení, že mají mít lidé právo na politickou nezávislost.

    "Od doby, kdy mi bylo osmnáct, jsem byl (často v důsledku nutnosti, nikoliv volby) studentem filozofie, univerzitním asistentem filozofie, učitelem, hydrobiologem, nezaměstnaným, studentem matematiky, matematikem na železnici, programátorem a topičem," napsal ve své stručné autobiografii Z mého osobního svazku. "Dočasně jsem také pracoval v pivovaře a na staveništi, jako pasák krav, jako asistent uměleckého redaktora, jako jazykovědec, jako učitel logiky a jako počítačový expert."

    Došlo ještě k horšímu. V květnu 1979 byl Benda zatčen a odsouzen na čtyři roky. Bylo to přímým důsledkem toho, že se stal mluvčím Charty 77: byl také zakládajícím členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po určitou dobu byl vězněn ve stejném vězení v Ostravě jako Havel. Napsali tam spolu prohlášení, které bylo propašováno helsinské konferenci v roce 1980.

    Jeho komunikace s vnějším světem byla pozoruhodně častá a často srdceryvná, zejména když psal o setkáních se svými pěti dětmi, které ho směly navštěvovat ve vězení. Před zatčením hájil Benda vášnivě jednoho katolického kněze, který byl obžalován, že sloužil mši na letním táboře pro mládež; kněz kupodivu dostal jen podmíněný trest.

    Takovému úspěchu se však po sametové revoluci Benda netěšil příliš často. Stal se předsedou Křesťanskodemokratické strany. Ta neuspěla při volbách a jeho hlavní činností bylo v letech 1991 - 1998 šéfování úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu; nová společnost byla neochotná viníky trestat. A ukázalo se, že některá obvinění, která Benda vznesl proti významným cizincům, kolaborujícím s komunistickým režimem, se nezakládají na pravdě. Benda se přátelil s chilským diktátorem Augusto Pinochetem, a tak přišel o řadu přátel.

    Benda měl problémy s dýcháním, pravděpodobně v důsledku nemírného kouření. Mezi pozůstalými jsou jeho žena Kamila a šest dětí, z nichž tři se nyní aktivně účastní v české politice.

    Václav Benda, filozof, disident a politik se narodil 8. srpna 1946 a zemřel 1 června 1999.

    Rusové jsou obviňováni z páchání masakrů v Kosovu

    Příchod ruských jednotek do jižního Kosova, plánovaný na příští týden, povede k zděšení uprchlíků, vracejících se do tohoto regionu. Zde se totiž dopustilo nejméně 60 ruských žoldnéřů a dobrovolníků snad nejhorších zvěrstev v této válce, napsala Maggie O'Kanová 23. června v deníku Guardian.

    Anton Dedag, jehož otec a tři strýcové byli postřeleni a pak upáleni ve svém domě ve vesnici Korenica, konstatuje, že členy popravčího týmu byli ruští ozbrojenci. "Měli maskované obličeje, takže jsem je nemohl identifikovat, ale jeden z nich hovořil rusky," uvedl Dedag.

    Podle velitele KLA v jižním Kosovu bojovali ruští dobrovolníci na straně Srbů proti Kosovské osvobozenecké armádě. jeden bývalý holandský voják, který bojoval na straně KLA, svědčí o tom, že na frontě bojoval muž proti muži s Rusy. Reportérka deníku Guardian našla v domě, který obývaly srbské polovojenské jednotky v den, kdy ho opustily před příchodem vojsk NATO, rusko-srbský slovník. Etničtí Albánci, interviewovaní americkým listem Newsday, svědčili o tom, že skupina ruských dobrovolníků se podílela na celé řadě masakrů od Djakovice k Mitrovici v severním Kosovu. Podle šetření listu Newsday byli tito ruští dobrovolníci v čele etnického očišťování v několika městech a vesnicích, včetně osad Velika Kruša, Pirane, Samodraža, Kroiša, Bela Crkva, Pusto Selo a Drenovač. Vesnice Bela Crvka a Velika Kruša, kde bylo usmrceno alespoň 100 mužů, jsou citovány v žalobě haagského tribunálu pro válečné zločiny proti prezidentu Slobodanu Miloševičovi.

    Obyvatelé čtvrti Tusus ve městě Prizren sdělili reportérům, že Rusové tam byli v čele útoku minulý měsíc, kdy přišlo o život 22 civilistů.

    Organizace Human Rights Watch konstatovala, že má také zprávy o tom, že se Rusové podíleli na etnickém očišťování. "Hovořili jsme s uprchlíky, kteří tvrdí, že se ruští ozbrojenci podíleli na zvěrstvech. Uprchlíci konstatovali, že nemluvili srbsky, ale rusky," uvedla Joane Marinerová, pracovnice této lidskoprávní organizace.

    Nikdo netvrdí, že existuje nějaké spojení mezi ruskými dobrovolníky, obviněnými z páchání zvěrstev, a pravidelnou ruskou armádou, která se má stát součástí mírových sborů v Kosovu. Podle dohody z minulého týdne má být do Kosova vysláno 3600 ruských vojáků, pod celkovým velením NATO, ale pod nižším velením vlastních důstojníků.

    Avšak rozmístění ruských vojáků do oblastí, kde se jejich krajané údajně podíleli na zvěrstvech, vyvolá napětí. V pondělí bylo oznámeno, že ruské jednotky budou rozmístěny kolem Orahovače. Je to jen o něco východněji, než kde ruští ozbrojenci spáchali spolu se srbskými gangy snad nejbrutálnější vraždy nynější války.

    Podle listu Newsday se tito dobrovolníci podíleli na zvěrstvech v alespoň pěti městech a vesnicích v oblasti kolem Orahovače.

    Ruští dobrovolníci se začali v Moskvě organizovat v březnu ve snaze vytvořit armádu, která by se postavilo proti leteckým úderům NATO v Jugoslávii. Tito dobrovolníci byli rychle začleněni do jugoslávské armády a ke konci konfliktu bojovali v přestřelkách mezi Srby a KLA u hory Pastnik nedaleko albánské hranice.

    Kosovská osvobozenecká armáda odposlouchávala rozhovory Rusů prostřednictvím vysílaček srbské armády. "Věděli jsme, že na straně Srbů bojují Rusové, ale až do poloviny dubna jsme neměli žádné důkazy," řekl jeden velitel KLA.

    "Na začátku byly jen asi dva ruské hlasy, ale pak jsme slyšeli stále více ruštiny, když jsme poslouchali jejich vysílačky. Celkem odhadujeme, že v Kosovu bojovalo asi 200 Rusů." Velitel uvedl, že KLA v dubnu zajala dva ruské dobrovolníky. Měli u sebe zelené vojenské pasy a uvedli, že jsou členy ruské armády a že bojovali v Čečensku. "Dva z nich byli předáni NATO a čtyři byli usmrceni v boji," řekl velitel KLA.


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|