Pinochet: Správné rozhodnutí ve prospěch spravedlnosti a lidských práv
Není náhodou, e včerejí rozhodnutí Jacka Strawa ohledně generála Pinocheta přichází zrovna v době, kdy OSN oslavuje padesáté výročí Veobecné deklarace lidských práv, naspal ve čtvrtek 10.12. list Independent a pokračoval:
Lidská práva a uplatnění spravedlnosti proti těm, kteří je odejímají jiným, toho se zásadním způsobem týkají nynějího rozhodnutí o Pinochetovi. Veobecná deklarace lidských práv zůstává nejjasnějím výrokem o tom, jaká mají tato práva být. Deklarace poskytuje referenční rámec, podle něho posuzují své vlády nejen občané, ale i mezinárodní společenství.
Kdy Jack Straw rozhodl, e můe být Pinochet vydán do panělska, aby se tam zodpovídal ze zločinů spáchaných v Chile proti panělským občanům, neučinil britský ministr vnitra o mnoho více, ne e dovolil, aby soudní rozhodnutí Horní sněmovny zůstalo v platnosti. Bylo by pro něho daleko obtínějí rozhodnout opačně. Navzdory vekerému tlaku podnikatelské sféry a mezinárodní diplomacie, ani by býval existoval precedent, premiér jedné země dovolil, aby byl vydán diktátor druhé země k soudnímu procesu v třetí zemi.
Zatím není jasné, co to znamená pro svět mezinárodního práva. Ano, to, co se přesně stane generálu Pinochetovi, a dorazí do panělska, není zatím vůbec určeno. Kritikové budou i nadále znepokojeni, e měla být ponechána celá záleitost Chile, která sama měla rozhodnout, jak dospět ke smíření a k pravdě. Právní pochybovači budou i nadále zdůrazňovat, e jde o soudní rozhodnutí, které je ovlivněno do stejné míry politikou, jako zákonem.
Samozřejmě, e tomu tak je. O to právě jde. Jetě před několika lety by takovou ádost o vydání obviněné osoby ádný panělský soudce vůbec nepodal a ádný britský ministr by ji neschválil. Ale tehdy neexistovala nynějí politická atmosféra, v ní dospívají politikové i soudci k rozhodnutí.
Nejdůleitějí věc je to, e svět se změnil, a změnil se radikálně. Lidská práva, nebo přesněji poruování lidských práv, to se stalo otázkou mezinárodního znepokojení. Lidskými právy se nyní svět zabývá na mezinárodní úrovni takovým způsobem, e to zrevolucionalizovalo pojem suverenity a roli mezinárodního práva.
Lidská práva u nejsou povaována jen za charakteristický rys liberálních demokracií. Lidská práva jsou nyní povaována právě za práva: práva, která má občan kadé země.
Odnímání těchto práv, zatýkáním, mučením, únosy, masakrováním a cenzurou, to u nyní není povaováno jen za vnitřní záleitost té země, v ni jsou tyto zločiny páchány. Je to otázkou, která je aktuální pro vechny lidi, vechny přísluníky mezinárodního společenství. Lidská práva jsou nyní součástí agendy vech. A právní základy této nové situace jsou budovány nyní.
Pod elektrodami
Tito Tricot
Toto je jeden z mnoha e-mailů, který v těchto dnech obdrel deník Guardian.
Je mi patně z těch, kteří tvrdí, e jsou poruována práva generála Pinocheta. Nemohu zapomenout hrůzný křik Patricie, kdy ji opakovaně znásilňoval gang "hrdinných" chilských námořníků.
Bylo jí teprve patnáct let. Byla zatčena, jako mnozí z nás, jen proto, e podporovala vládu Lidové jednoty. Nikdy nezapomenu na noc, kdy se snaila spáchat sebevradu tím, e bila hlavou o zeď.
Hrůza se stala naím trvalým společníkem. V důsledku hrůzy zeedivěly mé matce vlasy, protoe mě nemohla najít. Musela podstoupit poniující a úzkostnou cestu klepání na mnohé vojenské dveře, ale na její dotazy jí nikdo nikdy neodpověděl.
Terorizovali mou těhotnou manelku a maličkou bytost v jejím těle. "Je to válka!" vykřikovali, strhali ze mne aty, svázali mi ruce za zády a dali mi na hlavu kápi. Střídali se, kdy mě nepřetritě bili. Cítil jsem zápach z jejich úst, jejich potěení, kdy jejich pěsti nebo kopance narazily na mé maso. Stál jsem tam nahý, svázaný, bezbranný, ale hrdý.
Ano, hrdý, protoe jsem byl lepí ne oni, protoe jsem se nemusel za nic stydět. Co vědí oni o ideálech, o etice nebo o morálce, oni, kteří byli vycvičeni v "umění" zabíjení? Byla to ílící zvířata, zatímco já jsem byl lidtějí ne kdy předtím, podařilo se mi překonat strach jménem svobody.
Bolest zachvátila celé mé tělo. Bylo v té místnosti stále větí vedro, mučení pokračovalo donekonečna. Byla snad jetě noc, nebo u vycházelo slunce, jeli u lidé do práce a děti ly do koly, nevědomi si toho, e v temném suterénu mučí dalí lidskou bytost skupina zbabělců?
Odpovědi na tyto otázky se nikdy nedovím. Vím jen, e v určité chvíli mě odvedli do jiné místnosti, přivázali mě k idli a hrozili mi popravou, ne mi připevnili na zápěstí a do rozkroku malé elektrody.
Byla to elektřina. Cítil jsem, jak přichází, prochází mým tělem, jako milión pendlíků, zabodávajících se do masa, do kostí, do ledvin, do mozku. Je to bolestný výbuch ostrách barev, který vychází vaimi ústy formou výkřiku, který nezvládnete. Je to, jako kdyby v té místnosti křičel někdo jiný, není to vá výkřik, není to vae tělo, ale je to vae bolest. Polykáte elektřinu a zvracíte elektřinu. Bolí to, a oni to vědí.
Proto je tenhle dopis tak osobní.
Strávil jsem čtyři měsíce v sádře od krku po pás, protoe mi zlomili záda - ne na soukromé klinice, ne v nemocnici, ale ve vězení.
Ten dopis je tak osobní, protoe trvalo deset let, ne mě někde přijali do zaměstnání. Protoe mě izolovali od mých dětí a bolelo to.
Moje manelka byla pět měsíců těhotná, kdy ji zatkla zvlátní jednotka tajné policie. Kde byli tehdy nynějí hluční Pinochetovi stoupenci, kdy ji poslali do muského vězení a dreli ji na samotce? Pomysleli vůbec na utrpení naeho dítěte? Dítě se narodilo s mírným pokozením mozku, ale bohatí politikové, podnikatelé a právníci, kteří si nyní stěují, jak se zachází s Pinochetem, mu nikdy nepomohli.
Tento dopis je osobní a je mezi Pinochetem a mnou. Chci, aby celý svět věděl, e je to vrah, terorista, zločinec a zvíře. Chci, aby věděl celý svět, e je mi velmi trapně, e občanská vláda hájí diktátora. Je mi patně z toho, e dvě evropské země nakonec zatkly Pinocheta, protoe ná vlastní soudní systém byl neschopen nebo neochoten ho přivést k spravedlnosti. s
Je mi úplně jedno, jestli je mu 80 nebo 100 let. Musí za své strané zločiny zaplatit. Nikdy neustaneme v úsilí, dokud on a vichni ti, odpovědní za zločiny proti naim lidem, nebudou přivedeni ke spravedlnosti.
Není to jen právní nebo politický problém: je to osobní, protoe jsem měl těstí, protoe jsem přeil, protoe je mou povinností vyjadřovat úctu vem mým bratrům a sestrám, kteří padli v boji proti diktatuře.
Tito Tricot pracuje v Centre for International Training, Valparaiso.
Saxonberg tomu nerozumí, protoe nemá zkuenost s komunismem
Pane Culiku, nekolik poznamek k clanku p. Saxonberga (BL 10.12,
Pinochet, Allende atd) z hlediska drive narozene osoby.
Pan Saxonberg pise: Zádný z mých kritiků nepredlozil zádné důkazy, ze
ucinil Allende neco ve snaze omezit demokracii, ani neposkytli mí
kritikové zádné důkazy, ze Allende plánoval omezit demokracii v Chile.
Poté, co Pinochet mucil statisíce lidí, kdyby bývaly skutecne existovaly
u levice nejaké plány na omezení demokracie, Pinochet by je býval
bezpochyby objevil. Avak jediné antidemokratické plány pripravila
chilská armáda a CIA.
Jiste, Allendova hospodarska politika byla selhanim. Ano, mela byt
pragmatictejsi. Avsak to znamena, ze Allendovym "zlocinem"nebylo, ze byl
nedemokraticky. Jeho "zlocinem" bylo, ze byl demokraticky az prilis.
Tak tedy pan Allende asi neplanoval omezit demokracii v Chile, jeho
politika ovsem fakticky smerovala k zavedeni demokracie "lidove". Podle
R. Jocha (Do nebe volajici pokrytectvi levice, LN.7/11/98) ztratil
Allende v lete 1973 vliv na deni v zemi a moci se chapaly bojuvky, jez
znarodnovaly a vyvlastnovaly bez zakona a nahrady, inflace byla 200%. (V
CSR 1948 akcni vybory ve stabilni hospodarske situaci).
R. Joch take
vecne poznamenava, ze i Hitler byl zvolen demokraticky.
Nevim, jak stacil Pinochet mucit statisice lidi, stejne tak jako si
nepamatuju, ze by Nixon nebo Johnson nebo nejaky jiny americky president
ve sve dobe vypaloval vietnamske vesnice (ale to je mozna otazka
umyslneho nedodrzeni pravidel anglosaskeho stylu psani, blizsi je mozno
se docist u A. Stroehleina ve stejnem cisle BL), ale Pinochet by byl ty
plany podle p. Saxonberga objevil, kdyby existovaly. Komuniste by si je
podle meho nazoru v podobnem pripade byli vyrobili sami.
Zlocinem cs. obcanskych politiku v unoru 1948 bylo rovnez, ze byli jako
Allende demokraticti az prilis. Podali demisi v domneni, ze musi byt
vypsany volby, k cemuz ovsem uz nedoslo. Pinochet takovy detina nebyl a
spousta lidi by byla ocenila, kdyby byla mela CSR v roce 1948 take
nejakeho generala jednajiciho podle principu zvanem "flexible response",
mohlo to dnes vypadat jinak. Mam dojem, ze p. Saxonbergovi opravdu
chybi nase historicka zkusenost.
V diskusich o Pinochetovi se porad rozebira co udelal ci neudelal, zda
je hromadny vrah ci neni nebo zda patri do stejne kategorie jako
Dzerzinsky ci Honecker, ktery dozival svuj zivot prave v Chile. Pri tom
se stale obchazi podle mne ta nejdulezitejsi vec: Pinochet pry
pricestoval do Anglie s diplomatickym pasem. Anglie (ci Velka Britanie)
mohla s tim pasem vyjadrit nesouhlas, pokud ji na to chilska vlada vcas
neupozornila. Na to mela pravo a mohla Pinocheta hned na letisti posadit
do nejblizsiho letadla zpet do Chile. Jestlize mu ovsem povolila vstup
na sve uzemi, pak je to povoleni neodlucitelne od pasu s kterym
cestoval, cili je chranen diplomatickou imunitou. Je znamo, ze mnohe
"progresivni" zeme posilaji do sveta vrahy jako diplomaty a vsude je
zcela bezne timto zpusobem usazovat v cizine zpravodajce.Z meho laickeho
hlediska je zcela nepredstavitelne, ze by ho mohla britska vlada vydat
Spanelsku jako diplomata, nebot tim podle zvyklosti byl a je. A dale co
chilska vlada, ta je vosk? Vybavi nekoho diplomatickym pasem a jeho
drzitel se dozvi v Anglii, ze chilske diplonaticke pasy tam momentalne
nemaji vetsi cenu nez prukazka z tenisoveho klubu. Urednici a ministri
Jejiho kralovskeho velicenstva tady otviraji nebezpecnou Pandorinu
skrinku, pokud celou vec, jak doufam, nezahraji do autu. Mohl by nekdo
osvetlit Pinochetuv pripad prave z pasoveho hlediska? J.T.
Poznámka JČ: Jde právě o to, viz komentář z Independentu v dneních BL, e větí sílu ne diplomatický pas má nyní common sense, zdravý rozum, a o tom právě rozhodli ti lordi - soudci v Horní sněmovně. - Mimochodem, jde o velmi pečlivou soudní proceduru, mnohokrát opakovanou. Teď se například u Pinochetovi právníci odvolali a věc bude ZNOVU hodnotit Horní sněmovna, pět úplně jiných soudců - lordů ne původně. Nedá se myslím tedy říci, e by britská justice se chovala k Pinochetovi neférově. Argument, jak uvedl kdosi v debatě v britské televizi minulý týden, e vysoká míra inflace ospravedlňuje vysokou míru mučení, je nepřijatelný. Myslím si, e kdyby v roce 1948 vyvradil nějaký český Pinochet 4000 komunistů a 250 000 komunistických sympatizantů poslal do koncentračních táborů, byla by dnení situace ČR asi jetě ztraumatizovanějí, ne je. Neomlouvám československý komunistický reim: ovem popravil v padesátých letech "jen" asi 250 lidí, neumučil drastickým způsobem několik tisíc. To přece působí národu obrovské jizvy, nepříli lehce vyléčitelné. Vradění, zvlá mučením, není nikdy, ničím, ospravedlnitelné. To se na mě nezlobte. JČ
Nejsnazí je psát bez znalosti věcí
(Zde je předchozí obhajoba a kritika firmy Direkta v BL. JČ)
Jsem ředitelem firmy Direkta Group s.r.o. a tím pádem asi člověk, který nejvíc ví o tak zvané aféře s dopisem místopředsedy vlády ing. Mertlíka.
To, co jsem viděl v uplynulých týdnech v TV NOVA a v části sdělovacích prostředků o mé firmě, mě opravdu okovalo. Do té doby jsem toti vůbec netuil, jaké vechny zločiny a nepravosti jsem spáchal a co ve je mezi řádky naznačováno. Tento způsob práce novinářů je vak zřejmě daň politicky orientovanému zpravodajství. Doel jsem k závěru, e proti smrti polopravd a výmyslů se nemůe běná firma bránit.
Od odborníků na internet a CD-ROM bych vak očekával jednak větí pochopení věci, ale zejména minimální serióznost, která spočívá v tom, e kdy o někom píu, tak se ho alespoň snaím zkontaktovat a zeptat na jeho stanovisko. Jak je vidět, základní slunost v Čechách není.
Panu Dočkalovi ze Světa Namodro (http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id1205301) jsem podezřelý zřejmě u jen proto, e podnikám. Představte si tu nehoráznost, e jsem společníkem čtyř firem z nich 3 mají v názvu slovo Direkta. Z textu jsem pochopil, e se jedná téměř o záleitost kriminální!!! Panu Dočkalovi by ale také zřejmě mělo vadit kolik firem má v názvu stejné slovo například koda, IPB a jsou vlastněny stejnou skupinou vlastníků.
Co mi na podezřívavých dedukcích nejvíce vadí, e nemají ádný reálný základ. Autorovi v zájmu objektivity ale nestojí ani za e-mail, aby se toho, koho pomlouvá, alespoň zeptal na jeho stanovisko. Protoe nemám co skrývat, sluně bych mu odpověděl, e jedna firma u 9 let vydává oborové titěné katalogy (kadý rok asi 8 titulů), druhá se zabývá internetem (byznys server Direkta http://www.direkta.cz) a třetí tvorbou CD-ROM. e za 9 let podnikání máme jistě 10 000 firem, kterým jsme dobře odvedli práci, kterou jsme slíbili.
Nechci unavovat, abych vyvracel jednu blbost za druhou, ale zasvěcený pan Dočkal doslova píe: "Neuvedení e-mailu a WWW firmy v základních datech je u internetové prezentace pitomost nejvyího kalibru". Kdyby si pan Dočkal dal minimálně času na získání informací, musel by bohuel konstatovat, e v písemném formuláři, který je jediný platný pro zápis firmy, je uveden e-mail a WWW firmy v základních datech.
Tečka.
Přeji panu Dočkalovi více slunosti, více zasvěcenosti a také, aby mu jeho podnikání vycházelo alespoň z desetiny tak, jak umí počítat.
P.S. Daniel Dočekal se ozval s tím, e sám není autorem výe zmíněného článku, zveřejného v jeho internetovém časopise.
Jaderná energie:
Podzemní těka uranu hydrochemickou metodou
Dekuji panu Petru Novotnemu (BL, 10.12), ze velmi racionalnim pristupem
popsal chemickou tezbu ve Strazi pod Ralskem, ktera je vsak, jak on sam
pise, nyni toliko v utlumovem rezimu. Plne se shoduji s panem Novotnym, ze
jedovatost uranu a jinych tezkych kovu muze byt vetsim problemem pri tezbe
uranu nezli samotna radioaktivita. Bohuzel nesdilim jeho optimismus ohledne
uspechu teto tezebni metody. Uz jen proto ne, ze je to jen jedna z moznych
a velmi problematickych tezebnych metod uranove rudy a to i v CR. Jak pan
Novotny pise, musi pro tento zpusob tezby byt vhodne geologicke podminky.
Kdo studoval geologii CR, vi ze geologicke slozeni teto pomerne male zeme
je velmi rozmanite a slozite. A to se tyka i lozisek uranu.
Zprava prof. Moldana a kol. "Zivotni prostredi CR" (1990) chemickou metodu
tezby uranu hodnoti nasledovne: "Podzemni tezba uranu hydrochemickou
metodou (louzenim) v severnich Cechach s sebou nese neumerne riziko
znecisteni obrovske zasobarny vod v teto casti ceske kridove panve.
Louzicim roztokem je kyselina sirova s primesi kyseliny dusicne a
fluorovodikove, ktera se vtlacuje do podzemi radou vrtu. Vyluh se dalsimi
vrty cerpa na povrch."
Clanek v novinach "Pravo" (2. 12.) popisuje chemickou tezbu v Strazi pod
Ralskem znacne dramaticteji a treba i nepresneji. "Chemicka tezba zde
skoncila v roce 1996. Na plose 650 hektaru se nachazi vice nez sedm tisic
vrtu, hlubokych 270 metru. V podzemi je 260 milionu kubickych metru
kontaminovanych roztoku (jedna se o objem srovnatelny se Slapskou
prehradou.) Obsahuji prakticky celou Mendelejevovu tabulku vcetne 4,1
milionu tun H2SO4. Z hlediska zamoreni se jedna o evropsky unikat. Na
plynulou sanaci schazeji penize. Postavila se zde stanice na likvidaci
kyselych roztoku za 1,6 mil. Kc. Pri likvidaci se ziskava 300 t uranu
rocne, tzv. nucenou tezbou."
Predchozi odstavec je patrne zamerne vyhroceny (prehnany) a samozrejme, ze
zalezi nejen na chemickych koncentracich, ale zejmena na biologickych
ucincich na zivotni prostredi. Coby geolog bych tez bral se skepsi tvrzeni
o nepropustnych vrstvach (na plose 650 hektaru!), ktere oddeluji kysele
roztoky od lozisek spodni vody. Propustnost zemin i hornin je treba znat
nejen kvantitativne (vyjadrenou soucinitelem propustnosti), ale zejmena
vzit v potaz moznost vyskytu puklin a zlomu, kterymi se patrne kontaminuje
(nebo jiz je kontaminovano) podlozi.
"Pravo" prinasi tez nazor o efektivnosti sanacnich pracich ve Strazi pod
Ralske propusteneho reditele s.p. DIAMO Jaroslava Makovicky, ktery tvrdi,
ze rozsah zamoreni po chemicke tezbe na teto lokalite nema ve svete obdoby.
"DIAMO ma sice presny plan sanace, ale likvidace probiha chaoticky".
Domnivam se, ze tezba uranu byla zastavena jak z ekonomickych, tak i
ekologickych duvodu. Ministr prumyslu a obchodu Miroslav Gregr chce v CR
obnovit tezbu uranu, i kdyz propusteny reditel s.p. DIAMO Makovicka se
domnival, ze dobyvat uran v CR je neekonomicke, zejmena kdyz stat nema
penize na likvidaci obrovskych ekologickych nasledku. Do budoucnosti je
mozno ocekavat, ze naklady na likvidaci nasledku tezby a upravy uranu se
zvysi (dle zpravy Ministerstva prumyslu a obchodu).
Jiste se k mozne obnove tezby uranu v CR vyjadri Ministerstvo zivotniho
prostredi CR, tak jako tomu ucinilo s plany tezit zlato v Kasperskych
Horach. Osobne bych si pral, aby rozhodnuti ucinila komise odborniku a ne
politiku. Ale nepodcenujme politicke ambice ("lobbing") jak odpurcu, tak i
priznivcu obnovy tezby a zpracovani uranove rudy v CR.
Nové číslo AmberZinu - 10. prosince
Prejeme Wam Wesele Wanoce
Vsechny obchody strasi Vanocemi uz od rijna, ani my nemuzeme zustat
stranou - tu je nase nadilka, stale jeste za vyhodne ceny (Tarif98). Dalsi
AmberZine uz vam bude jiste drazsi nez ten letosni - diky, SPT!
Proc:
Petr Nachtmann: Nabozenske vydirani - komentar k protipotratovemu webu
Jiri X. Brossmann: Planeta deti - medialni infantilizace spolecnosti
Jina Dimenze:
Jan Hurych: Technik za oceanem III. - jeste k cechu inzenyru a jak je to s
hledanim prace
Astro:
Pravidelne ovinky z astronomie dnes nebudou, pricina je prosta - Pavel
Koten, sef a hlavni autor rubriky Astro skladal prave v dobe vydani
rigorozni zkousku. Povedlo se, gratulujeme.
linkujeme: Tiskove prohlaseni Ceske astronomicke spolecnosti k zatmeni
Slunce, ktere probehne pristi rok v Evrope.
Brain Meltdown:
Jiri Anderle: Cesta za pokladem - aneb jak ziskat druheho tatu za 350,- Kc
Occamova Britva:
Ohlaska MENSY : Vyslo CD-ROM "Dr. Mozek" - Zajimave CD, se kterym si
procvicite mozek, pripravite se na vstup do Mensy, prectete par sci-fi
romanu a pobavite se.
J. Grygar + J. Zlatuska : Petice za zachranu ceske vedy mela uspech - S jeji
pomoci ziskala ceska veda v pristim roce 1 miliardu korun navic oproti
puvodnimu stavu! Dalsi aktivity J. Grygara a jeho kolegu.
Svedectvi a ohlasy : Diskuse vedcu s mistopredsedou vlady Mertlikem o
financovani vedy a vyzkumu - Rozhoduji o vsem v teto zemi urednici
ministerstva financi? Proc si misto relativne levne strategicke investice do
budoucnosti kupujeme socialni smir?
Jirovec, Vagner, Trhlik, Zeman, Vareka : Jaderna energetika - ano nebo ne? -
Jake jsou prednosti a nevyhody jadernych elektraren? Mame jinou alternativu?
Povidka:
je dnes sice jen jedna, zato ale pekne dlouha:
Pavel a Petr Harasimove : Devatar Sedr
Tot pro letosek posledni AmberZine. Kdybychom meli dodrzet ctrnactidenni
periodu vydavani, vysli bychom pod stromecek - jenze vam nechceme pokazit
svatky. Takze dalsi cislo ocekavejte az 7.1.1998.
cau,
AmberCREW
Dálnice D8 - mýty a skutečnost
V souvislosti s neudelenim vyjimky ze zakona c.114/92 Sb. o ochrane
prirody a krajiny pro stavbu dalnice D8 0805 se rozpoutal medialni
souboj o to, zda toto rozhodnuti je spravne nebo ne. Deti Zeme jiz od
roku 1994 upozornuji na to, ze predlozena trasa dalnice pres
chranenou krajinnou oblast (CHKO) Ceske stredohori je v rozporu s
timto zakonem, a proto povazuji rozhodnuti odboru ochrany prirody MZP
CR za jedine rozumne reseni.
Co vlastne zastanci vedeni dalnice pres Ceske stredohori zadaji?
Odpoved je jednoznacna - vyjimku ze zakona v zemi, ktera za minuleho
rezimu na ruzne vyjimky dlouho doplacela. Co chteji, je vlastne
pokracovani v praktikach komunistickych vlad pred rokem 1989
(trasovani dalnice D8 bylo schvaleno jiz v roce 1963) ci v
antiekologicke politice vlady v letech 1992-1996 s ministrem
Frantiskem Bendou v cele MZP CR zalozene na obchazeni platnych
zakonu.
Je take si nutno uvedomit, ze vyjimka na pruchod dalnice pres CHKO je
jednou z mnoha vyjimek ze zakona c.114/92 Sb., o kterou investor musi
pozadat. Napriklad je take nutne mit: 1) souhlas se zasahem do
prirodniho parku Vychodni Krusne hory, 2) souhlas se zasahem do
vyznamnych krajinnych prvku, ktere dalnice protne, 3) vyjimky z
ochrannych podminek zvlaste chranenych druhu rostlin a zivocichu atd.
Pokud si investor bude stezovat na protahovani vystavby dalnice D8 ze
strany MZP CR, pak je nutne vzit v uvahu i to, ze zatim neucinil vyse
uvedene potrebne kroky.
Argument, ze vedeni dalnice ma podporu nemecke strany zatim nema
pravni opodstatneni, nebot mezistatni smlouva o hranicnim bodu
dalnice D8 a A17 mezi ceskou a nemeckou stranou dosud nebyla
podepsana a ratifikovana. Tento stav se dokonce pokusil zmenit
samotny ministr Antonin Peltram, kdyz pred nekolika dny odjel do
Drazdan tuto vec urychlit.
Je take ponekud zvlastni, ze saska strana prilis duveruje tvrzeni MDS
CR, ze dalnici D8 pres CHKO prosadi. Je totiz znamo, ze napriklad
tamni dalnice vedena pres chranene uzemi Severni Eifel v
Poryni-Falcku byla zrusena a rozbourana, tzn. ze v Nemecku planovat
dalnici pres uzemi s vysokym stupnem ochrany je velice riskantni
krok.
Pokud by MZP CR jako ustredni organ statni spravy v ochrane prirody
povolilo trasu patrne jedine dalnice pres uzemi CHKO, poprelo by samo
sebe. Chranene krajinne oblasti hospodarsky zivot nevylucuji, ale
jenom reguluji. "Stavby typu dalnice vsak do nich podle zkusenosti ze
zahranici neprinesou kyzeny rozkvet. Naopak nici jejich krajinu a
prirodu a snizuji tak jejich rekreacni potencial. Povazujeme proto za
spravne, ze je zakonem v techto oblastech stavba dalnic zakazana,
obzvlaste pokud existuje jine reseni, jak tomu je v pripade dalnice
D8," rika o predlozene trase dalnice D8 pres CHKO Ceske stredohori
predseda Deti Zeme RNDr.Jindrich Petrlik.
Deti Zeme jiz nekolik let jako vstricne gesto navrhuji jinou variantu
dopravniho spojeni mezi Prahou a Berlinem, a to bez pruchodu CHKO
Ceske stredohori a prirodnim parkem Vychodni Krusne hory. Jde o trasu
rychlostnich silnic R7 a R28 v useku Praha - Louny - Postoloprty -
Most - statni hranice, na niz byla zpracovana vyhledavaci studie.
"Tyto dva dopravni koridory - dalnice D8 a silnice R7+R28 - nebyly
pred zadosti o vyjimku porovnany z hlediska jejich vlivu na zivotni
prostredi podle §14 zakona c.244/1992 Sb. To je prakticky projev
nedusledneho vymahani litery zakona, ktere nam vytyka Evropska unie,
jiz je Nemecko clenem," rika dalsi argument Deti Zeme RNDr.Miroslav
Patrik, vedouci sekce "Za ekologicky cistou dopravu".
Predlozenou trasu dalnice D8 pres uzemi CHKO Ceske stredohori jiz v
roce 1996 take kritizovali geologove z Ceskeho geologickeho ustavu. Z
hlediska geologicke stavby jde o velice slozite uzemi, ktere obsahuje
velke mnozstvi potencialnich sesuvu. Rada zasahu do nej tak konci
likvidaci daleko vetsi plochy nez bylo zamysleno, prave diky jejich
naslednemu oziveni.
Priloha k tiskove zprave z 10.12.1998:
Dalnice D8 - myty a skutecnost
Hlavni duvody pro neudeleni vyjimky ze zakona c.114/1992 Sb.:
1) Nekoncepcni a neucelne rozlozeni vystavby dalnice D8 na useky, aniz
byla posouzena cela trasa. Je totiz nutne hodnotit ideova plan
noveho dopravniho spojeni mezi Prahou a Berlinem, nikoliv mezi
Lovosicemi a Rehlovicemi na uzemi CHKO Ceske stredohori.
2) Nebylo investorem dolozeno, ze neexistuje jina trasa z Prahy do
Berlina nez pres CHKO. Misto predlozeni duvodu o vyjimecnosti a
nevyhnutelnosti dalnice pres CHKO, byla jjei trasa pouze obhajovana.
3) Prikladem spojeni mezi Prahou a Berlinem, ktere lze v CR realizovat
bez pruchodu CHKO dalnici, je rychlostni silnice R28 v useku
Postoloprty - Most - st. hranice, ktera navazuje na silnici R7 od
Prahy.
4) Dalsi problemovou stavbou je tzv. dalnicni privadec mezi Decinem a
obci Libouchec. Jeho navrhovana trasa je v ostrem konfliktu s velmi
cennymi partiemi CHKO Ceske stredohori.
5) Nebyla podepsana a ratifikovana mezistatni smlouva o hranicnim bodu
dalnice D8 a A17 mezi ceskou a nemeckou stranou.
6) Dne 21.8.1998 byla ve stope dalnice A17 zahajena vystavba obchvatu
Drazdan, ktery snizi dopravni zatizeni mesta. Tato skutecnost vsak
nezaklada nutnost vybudovani dalnice A17 az k ceskym hranicim, nebot
obchvat Drazdan neni zavisly na spojeni mezi Prahou a Berlinem,
stejne tak jako na pruchodu dalnice D8 pres CHKO.
7) Trasu dalnice D8, ktera se na uzemnim planu VUC Litomericko nachazi
v CHKO, je nutne chapat jako uzemni ochranu schvaleneho koridoru,
coz nepredjima jeji skutecnou realizaci.
10.12.1998
RNDr.Miroslav Patrik
vedouci sekce
Namitky investora, komunalnich politiku a dalsich zastancu dalnice D8
z vyberu clanku ve sdelovacich prostredcich od 27.11. do 9.12.1998:
1) RSD: Hlavni duvod vystavby D8 je zlepsit velmi spatnou dopravni
dostupnost velkych severoceskych mest Usti n.L., Teplice, Most,
pricemz dalnice bude cela hotova v roce 2002. (Lze jiste polemizovat,
zda jde o velmi spatne spojeni, kdyz do teto oblasti vede mezinarodni
silnice I/8 = E55, kvalitni silnice I/30 z Lovosic pres Usti n.L. do
Decina. V terminu dokonceni jsou take stale rozpory: Podle usneseni
vlady c.528 z roku 1996 ma vystavba probihat v letech 1999-2003, podle
textu mezistatni smlouvy bude dalnice dokoncena v roce 2002, podle
navrhu 2.zmen a doplnku UPN VUC Severoceske panve ma byt ceska vetev
dokoncena v roce 2003 a saska v roce 2006.)
2) RSD: Dalnice D8 nema spojovat pouze Drazdany a Berlin, ale zejmena
Prahu s Lovosicemi, Ustim n.L. a dalsimi obcemi. (Neni zrejme, proc by
se budovala nejaka dalnice, ktera by spojovala obce. To je skutecne
absurdni. V dokumentaci o hodnoceni vlivu na zivotni prostredi z roku
1996 se uvadi, ze cilem dalnice D8 je. 1) napojeni prumyslove
aglomerace Decin - Usti n.L. - Teplice na dalnicni sit, 2) dalnicni
spojeni s Nemeckem dalnici A17 a dokoncit tak dopravni osu Berlin -
Praha - Brno - Budapest. Dalsim cilem je odlehcit dopravu na stavajici
silnici I/8, ktera neodpovida mezinarodni dohode AGR - jde zejmena o
obchvaty obci a mesta jako napr. Velemin nebo Dubi a o odlehceni na
hranicnim prechodu Cinovec (proto byla docasne zprovoznena RO-LA a ze
2/3 financovana Nemeckem. Krome toho, jednou z podminek tolerance
pruchodu dalnice D8 pres CHKO Spravou CHKO je, ze musi jit o
mezinarodni dalnici, ktera nema jen vnitrostatni charakter. Jinak bude
Sprava CHKO vystupovat proti jeji trase. To, ze nema jit o mezinarodni
tah je rovnez v rozporu s dohodami TEN, nebot koridor c.IV se nachazi
mezi Prahou a Berlinem a ma v nem vest dalkove silnicni spojeni v
nalezitych parametrech. Tuto podminku splnuje i alternativni trasa
R28, ktera prochazi pres Lounsko a Mostecko s nejvyssi nezamestnanosti
v CR a s velmi spatnym dopravnim mezi centrem CR a Saskem - nema vodni
dopravu, prime mezinarodni zeleznicni spojeni jako napr. Ustecko.)
3) RSD: Porovnavaly jsme hodne variant, ale MZP CR o tom asi nevi,
nebo to nechce vedet. Trasu pres CHKO jsme vybirali spolecne s MZP CR.
Varianta Deti Zeme pres Most nema napojeni v Nemecku. (Investor
skutecne porovnaval varianty, ale pouze v usteckem koridoru - uvnitr
CHKO slo o sedm variant a pres Krusne hory rovnez. Naproti tomu Sasko
predlozilo sedm siroce pojimanych dopravnich koridoru od Chebu az po
Liberec, pricemz pouze jeden prochazel kolem Drazdan. Je tedy zrejme,
ze prunikem dvou mnozin vyjde koridor pres Ustecko, v Sasku byla
vybrana kombinace dvou koridoru V3 a V4 blize k Drazdanum.)
4) RSD: Na spornem useku pres CHKO bylo jiz proinvestovana miliarda
korun. (Dle usneseni vlady c.528 z roku 1996 se uvadi celkove naklady
4,622 mld. Kc, tzn. ze bylo jiz proinvestovano cca 22%, aniz se zacalo
vlastne stavet - jeden tunel delky 485 m, cca osm mostu. Investor by
mel verejne predlozit na co se tyto finance spotrebovaly. Tak velka
castka spise doklada, ze jde o technicky velmi narocne dilo, ktere je
nutne naopak co nejdrive zastavit, dokud se do neho nenasypou zbytecne
dalsi penize.)
5) RSD: V srpnu 1998 byla zahajena vystavba dalnice A17 k ceskym
hranicim a kdybychom zmenili trasu, tak se s Nemci nepotkame. (V srpnu
byla zahajena vystavba prvniho useku dalnice v delce cca 4 km. Ceska
vetev dalnice - D8 je od statnich hranic vzdalena cca 44 km, saska -
A17 tak cca 40 km, tj. celkem 84 km. Je tedy zrejme, ze je stale sance
na zmenu rozhodnuti o dostavbe obou vetvi. Krome toho saska dalnice
plni zaroven dve dopravni funkce: 1) svym napojenim na stavajici
silnici B170/E55 dojde k odlehceni Drazdan od jihu, 2) prip. dalsi
dostavbou az k Pirne vznika obchvat cele drazdanske aglomerace se
stejnym vyznamem. Krome toho u statnich hranic dalnice prochazi napric
pasmem pitne vody vodniho dila Gottleuba, coz je take zvyrazneno v
navrhu mezistatni smlouvy o hranicnim mostu. Text teto smlouvy
schvalila ceska vlada dne 14.5.1997, avsak nemecka strana k ni mela
vyhrady, takze neni dosud podepsana, resp. ratifikovana poslanci PS a
prezidentem CR. Dosud take neprobehlo mezinarodni posouzeni vlivu
dalnice na zivotni prostredi v CR a v Sasku dle §26 zakona c.17/1992
Sb.).
6) RSD: CR prijde o pujcky na rozvoj dalnicni site napr. od Evropske
investicni banky. Uvery jsou prisne vazany na konkretni projekty a
nelze je zmenit, takze CR prijde o penize a dojde k zastaveni vystavby
dalnicni site.
7) Primator Usti n.L. Ladislav Hruska: Dalnice D8 je klicova pro dalsi
rozvoj mesta, okresu a celeho severoceskeho regionu, kde je nejvyssi
nezamestnanost, je zakreslena v uzemnim planu mesta, verejny zajem
vybudovat dalnici prevazuje nad ochranou prirody, dalnice odlehci
labskemu udoli, budeme pozadovat nahradu skody.
8) Tiskovy mluvci mesta Usti n.L. Oldrich Zeman: Dalnice je v uzemnim
planu, meli jsme podporu ministerstev i politickeho spektra. proti
byla hrstka ekologu, kteri jsou z velke vetsiny neodbornici.
9) Starosta Velemina Josef Brabenec: Dalnice by nasi obci odlehcila od
dopravy a zasah do krajiny ani neni tak velky. (Obec Velemin mela
vyprojektovany zapadni obchvat 2pruhovou silnici za cca 26 milionu Kc,
ktery nastesti neni ve stretu s planovanou trasou VRT. Dle naseho
nazoru vsak obec podlehla natlaku RSD, aby si do vystavby dalnice
zatim zmodernizovala prutah. Pres nase nalehani, ze jde o spatne
reseni, obec nadale ceka na splnene sliby investora.)
10) Mistopredseda STUZ Martin Riha: Konecna trasa byla vybrana velmi
peclive a z hlediska ochrany prirody byla minimalne rusiva. (Neni
jasne, jak k tomuto zaveru pan Riha dosel, kdyz Deti Zeme dosud
nezverejnily text alternativni trasy. Pravdepodobne vychazi z tech
informaci, ktere mu jako pracovnikovi a.s. Terplan poskytnul investor
pri zpracovani UPN VUC Litomericko a UPN VUC SHP. Jde tedy o
jednostranny a nepodlozene tvrzeni.)
11) Stinovy ministr ZP za ODS Vaclav Mencl: MZP CR vytvari konfliktni
situace se stejnymi dusledky jako v Plzni. (Konfliktni situaci v Plzni
zavinilo MMR CR svym neodborne mocenskym pristupem. Na tomto
ministerstvu pan Mencl pracoval jako namestek. Konflikt na dalnici D8
zpusobilo RSD s MDS CR a MZP CR, kdyz pri schvaleni koncepce rozvoje
dalnicni site v roce 1993 nedoslo naplneni zakona c.244/1992 Sb., tzn.
posoudit tuto koncepci z hlediska vlivu na zivotni prostredi. Toto
posouzeni bylo provedeno az v roce 1998 a jednoznacne doporucilo
realizovat navrh Deti Zeme, tedy silnici R28.)
Mili pratele, zvu Vas na setkani s cestnou radou
Deti Zeme. Bude 11. prosince v Praze - Zizkove
v cajirne Nad okem (ulice Bozich bojovniku) od 18,00.
Prijdou tam krome Vas i panove Erazim Kohak, Ivan Dejmal
a Zdenek Thoma. A samozrejme rada Deti Zeme ....