Sobectví v mezinárodním podnikání: Odpověď Aleši Muellerovi
Aleš Muller se mi nemusí omlouvat, že reaguje na můj příspěvek do diskuse o volném obchodování (BL, 12.10. 1998). Jednak nejsem "háklivej" na jiné názory a navíc se jeho názor na věc se od mého zas tak moc neliší. Snad až na to, že si myslí, že jsem chtěl radit.
Nevím v jakém světě Ales Muller žije, ale v tom svém nevidím sebemenší náznak toho, že by někdo jednal podle zásady "Pokud udělám to a to, neublížím tím nikomu?".
Zásada Aleše Mullera je neobyčejně lidská. Potíž ovšem je v tom, že její uplatnění závisí na cíli, k němuž chce lidská společnost obecně dojít. Danou otázku lze, aniž by ztratila původní význam, poněkud zobecnit na: Pokud udělám to a to, neublížím tím věci, k níž chci dojít? Věcí pak můžeme rozumnět zisk, životní úroveň obyvatelstva, vztahy mezi národy, prostě cokoli.
Můj článek se týkal ekonomiky, tedy oblasti v níž platí jediný ohled a měřítko - zisk. Přesněji řečeno bezbřehý zisk.
Snažil jsem se upozornit na to, že právě v současném světě je naprosto nutné, aby vláda zvažovala, zda to či ono rozhodnutí je dobré pro vlastní lidi. Globalizace ekonomiky totiž posunula mnohé do dříve neznámých rovin a s tím i problémy, které je nutné řešit. Jedním z průvodních prvků globalizace je silné narušení vztahu mezi podnikatelem a komunitou (městem, zemí). Hodný pan továrník Baťa, který staví vilky pro zaměstnance, pečuje o nemocné a dává každému vyučenci spořitelní knížku s něčím do začátku, byl nahražen globálními manažery, kteří kdesi vyhodnocují svoje "dal - dostal" a jim je získané málo, tak zavřou kšeft a posunou se jinam.
Je velmi naivní domnívat se, že by si lidé odpovědní například za spojení společnosti Compaq s ottawskou firmou Digital nějak nadměrně lámali hlavu nad osudem asi 5000 zaměstnanců, kteří ztratí práci a tím, co to udělá s komunitou v níž žijí. Nemají to v náplni práce. V jejich zájmu je především to, aby ekonomické ukazatele směřovaly, skoro jako na socialistických plakátech, stále vzhůru - čím strměji, tím lépe.
Diskuse o volném obchodování nemůže pominout dva základní prvky současného vývoje. Zaprvé, cílem podnikání je akumulace a nikoli sdílení bohatství. Jinými slovy společnosti Niké je srdečně jedno, jak žijí její zaměstnanci někde na Filipínách nebo Indonésii. Stejně tak je lhostejné firmě VW, co bude v Mladé Boleslavi.
Druhá skutečnost, která uniká pozornosti, se týká dogmatu, že se vláda nemá míchat do ekonomiky, protože tu dovede dělat jen soukromý sektor. Tato poučka, proklamovaná především tam, kde je ještě co privatizovat, bylo nahraženo heslem "partnerství vlády a soukromého sektoru". Vláda má vytvářet podmínky pro podnikání. Ze strany soukromého sektoru jde o implicitní výzvu, aby se vláda míchala do ekonomiky, tedy do záležitostí, kterým podle původní poučky vlastně nerozumí.
Je třeba podotknout, že vytváření podmínek znamená v novořeči subvencovat podnikání z peněz daňových poplatníků. Majitel hokejového klubu The Ottawa Senators, pan Bryden, si například v pravidelných intervalech stěžuje, že platí příliš velké daně a nemůže přežít v konkurenci klubů z USA. Vláda a město mu tedy mají slevit. Podle mého názoru jde o běžné vydírání vlády soukromým sektorem. Vtip celé věci totiž je v tom, jak definujeme přežití. V případě sportovních klubů je laťka neustále posunována chamtivostí majitelů i hráčů. Pan Bryden moc nezdůrazňuje, že přežití znamená platit hráčům horentní platy (které navíc nemají žádnou souvislost s kvalitou hry, kterou hokejisté produkují), ale o to víc hrozí nedozírnými škodami pro poottawí, bude-li nucen klub prodat do USA.
Pozoruhodné na nově definované účasti vlády na podnikání je posun rozhodování do sféry politické, tedy do rukou lobbovatelných neodborníků. Kupodivu tento fakt nikoho příliš nepopuzuje, přestože dopad jednotlivých rozhodnutí na ekonomiku může být enormní.
Aleš Muller se zmiňuje o spoušti, k níž by otázka "je to pro mě dobré?" vedla. Trochu při tom zapomíná, že tuto otázku si nikdy neklade jen jedna strana, takže celkem přirozenou cestou dochází k určitému zprůměrování.
Není rovněž důvod, proč by se zmíněná otázka nemohla rozšířit. Například v případě rozšiřování severoamerické zóny volného obchodu na některé evropské státy se můžeme ptát: Je to dobré pro nás pro Čechy a Evropu? Situace výhra - výhra třeba spočívá v neokázalých dvoustranných mezistátních dohodách mezi ČR a USA a nikoli v aktu, který může být považován za projev nezájemu o EU.
Aleš Muller píše, že "Otevření se a zapojení do světových struktur přinese rozhodně lepší výsledky než taktizování, které (zřejmě) doporučoval p. Jírovec. Toto otevření ale nese pochopitelně i náklady, nutnost změn, nutnost nových pohledů na problém a někdy i potíže, zklamání, strach."
S tím se dá souhlasit za předpokladu, že víme, co a komu mají tyto světové struktury přinést. Navíc požadavek nových pohledů by měl platit v plné míře i pro tyto struktury samotné. V této souvislosti lze poukázat na rozhodnutí Francie vystoupit z jednání o mezinárodní ochraně investic - a to nikoli y malých lokálních zájmů, ale proto, že existuje obava z toho náklady na zamýšlenou změnu (tedy ochranu investorů) stejne jako potíže, zklamání a strach dopadnou až příliš na řadového občana. Se všemi ekonomickými, politickými a sociálními důsledky.
Stanovisko Aleše Mullera je jinak s tím mým vcelku dobře slučitelné: V okamžiku, kdy se silnější začnou ptát, zda tím či oním rozhodnutím někomu neublíží, zmizí otázka slabších, zda to či ono je v jejich zájmu. Teď záleží na tom, kam se řadíme.
Neprofesionální úroveň světového finančnictví:
Velká pětka terčem kritiky pro nízkou úroveň globálního auditu
Světová banka nařídila pěti nejznámějším globálním auditorským firmám, tzv. Velké pětce, aby přestaly poskytovat jména svých firem pro podnikatelské a ekonomické analýzy, zveřejňované v asijských ekonomikách, jestliže tyto analýzy nebyly vypracovány podle nejpřísnějších mezinárodních inspekčních finančních norem, napsal deník Financial Times.
Vedoucí pracovníci pěti největších globálních auditorských firem byli povoláni na dvojí jednání ve washingtonském ústředí Světové banky. Bylo od nich požadováno, aby přiměli své klienty přizpůsobit se mezinárodním auditorským normám. Jinak musejí tyto známé auditorské firmy odmítat podepsat pod auditorské zprávy.
Tato akce Světové banky zřejmě povede k tomu, že bude celosvětově přijat globální auditorský finanční kód, který bude založen na mezinárodních auditorských předpisech, které sestavila Mezinárodní federace účetních pracovníků. Světová banka bude také v tomto smyslu vyvíjet nátlak na místní regulátory v jednotlivých zemích, zejména v oblasti bankovnictví.
Světová banka je znepokojena, že globální auditorské firmy, které rychle expandují do zemí třetího světa, podepisují svým jménem auditorské zprávy, které jsou založeny na místních auditorských zvyklostech. Takové zprávy často skrývají zadluženost analyzovaných firem a mohou vyvolávat falešnou důvěru investorů.
Některé firmy z Velké auditorské pětky rozvázaly už kontrakty s auditorskými firmami v rozvojových zemích, když se setkaly s odporem při zavádějí přísnějších auditorských norem.
Avšak Světová banka požaduje, aby globální auditorské firmy přestaly propůjčovat svou značku místním auditorským podnikům. Světová banka je znepokojena, že v mnoha zemích světa nejsou finanční analýzy a podnikatelské výroční zprávy dostatečně průhledné. Odmítla však jmenovat, o které země konkrétně jde.
Je nejasné, zda bude Velká auditorská pětka ochotna přijít o zákazníky při prosazování vyšší auditorské úrovně svých analýz. Existují také praktické problémy, protože se mezinárodní auditoři pravděpodobně střetnou při zavádění přísnějších norem s místními zákony v jednotlivých zemích.
Karel Mašita: Vydejte mi dokumenty k nerealizovanému pořadu o Jazzové sekci! Dopis šéfproducentce ČT
Vážený pane Čulíku,
Zasílám Vám na vědomí svůj dnešní dopis šéfproducentce ČT (viz záhlaví
dopisu), který dle Vašeho uvážení můžete zveřejnit.
Karel Mašita
V Praze dne 20.10.1998
doporučeně
Česká televize - producentské centrum
šéfproducentka paní Alena Müllerová
Kavčí hory, 140 70 Praha 4
Praha 20. 10. 1998
věc: vydání dokumentů k nerealizovanému pořadu o Jazzové sekci
Vážená paní šéfproducentko!
Jelikož Česká televize prokazatelně odmítla ucelený a objektivní dokument o
nejrozsáhlejší protikomunistické organizaci Jazzová sekce Svazu hudebníků
ČSR, dovoluji si Vás tímto vyzvat k okamžitému vydání všech podkladů, které
divácí k tomu pořadu zaslali ČT jako reakci na dva nabírací spoty - ty podle
mých a mně dosud nezaplacených scénářů ČT odvysílala letos v únoru - dubnu.
Zajisté chápete, že za tohoto stavu "věci" drží ČT tyto divácké ohlasy
neoprávněně a tedy mi je jako jedinému autoru tohoto dokumentu a scénářů k
jejich získání právem náleží. A to zejména proto, že veškerou dokumentaci k
Jazzové sekci jsem shromáždil od začátku roku 1991 jak z příslušných archivů
(např. ÚV KSČ, ministerstev vnitra, kultury, z celé řady dalších státních
úřadů až po úroveň bývalých národních výborů, ze soudů, prokuratur, ze
zahraničí, z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR), tak z archivů
Jazzové sekce i Svazu hudebníků a z celé řady dalších zdrojů. Bez sebemenší
domýšlovosti tedy mohu říci, že nikdo nemá tak rozsáhlou dokumentaci o
Jazzové sekci a i o celém Svazu hudebníků jako já, což je právě výsledek mé
dlouholeté novinářské investigativní práce na tomto tématu. Ty další, které
ČT od diváků získala de facto podvodem, tedy je nutno přiřadit k těm již
dosud shromážděným, a proto ČT, kterou v tomto případě zastupujete, o ně
tímto žádám.
Tuto žádost Vám zasílám s vědomím předsedy Jazzové sekce pana Karla Srpa a
zároveň Vám sděluji, že spolu se svými právníky připravujeme žalobu k soudu
na zamezení vysílání části seriálu ČT "Bigbít", v níž se má objevit Jazzová
sekce. Neboť zde lze předpokládat, že zejména v této části mě budete de iure
"vykrádat".
Děkuji za rychlé vyřízení této výzvy a s úctou se znamenám.
Karel Mašita
Češi v Americe, dvojí občanství a restituce
Tomáš Pecina před časem doporučoval, aby se Češi v Americe místo protestů ve věci dvojího občanství žalovali českou vládu: české zákony byly totiž, jak se zdá, českými úřady od revoluce v roce 1989 několikrát v této věci porušeny.
Ozval se Aja Bufka, který se jménem své dcery o soudní řízení skutečně pokusil. Zde je jeho reakce:
Ustavni soud, Jostova 8, 66083 Brno
Sp. Zn. I. US 110/97
V Brne dne 1.9.1998
Pan
Mgr. Aja Bufka
9903 Santa Monica Bl.,#189
B.H. CA 90212
Vazeny pane,
K Vasemu dopisu ze dne 28.7.1998 Vam sdelujeme, ze
podani ze dne 25.3.1997, sp. Zn. I. US 110/97, bylo odlozeno dne 21.4.
1997 a timto odlozenim bylo rizeni pred Ustavnim soudem skonceno. Na
dopis Vasi dcery K.B. ze dne 22.12.1997 jsme odpovedeli dopisem ze dne
21.1.1998
S pozdravem
Mgr. Vojtech Simicek, Dr.
asistent soudce Ustavniho soudu
Komentar:
Jak je videt, pan asistent se taktne vyhnul odpovedi na dopis moji dcery
ze dne 12.2.1998, stejne jako k zadosti o obnovene rizeni na zaklade
protiustavniho rozhodnuti Magistratu hl.mesta Prahy 22.12.97 a jak je
videt ve vyse uvedenych radcich i jasne odpovedi na otazky kladene v mem
puvodnim dotazu ze dne 28.7.1998. Musel jsem je proto opetovne opakovat
a zaslat, prozatim bez odpovedi, nasledujici:
Mgr. Vojtech Simicek, Dr.
asistent soudce Ustavniho soudu
Jostova 8, 66083 Brno
Vazeny pane,
K Vasemu pripisu ze dne 1.9.1998 je zrejme, ze jste
se opomnel vyjadrit k obnovene stiznosti me dcery K.B. ze dne 2.2. 1998,
ktera naplnuje pozadavky Ustavniho soudu a zejmena zakonu c.182/1993
Sb., a podle ustanoveni paragrafu 72 odst.1 pism. a) je mozne podat
ustavni stiznost v pripade, pokud bylo rozhodnutim, opatrenim nebo jinym
zasahem organu verejne moci poruseno zakladni pravo nebo svoboda fyzicke
nebo pravnicke osoby zarucene ustavnim zakonem nebo mezinarodni smlouvou
podle cl. 10 Ustavy.
Protiustavni rozhodnuti PhDr. Ivany Odarcenkove z
Magistratu hlavniho mesta Prahy ze dne 2.10.1997 (zaslane do Vasich
rukou okamzite po doruceni 22.12.1997) naplnuje podminku shora uvedeneho
zakona, protoze v pripade moji dcery doslo k poruseni zakladniho prava
zaruceneho dle clanku 12 bod 2. Ustavy Ceske republiky.
Znovu Vas proto zadam o projednani pripadu moji dcery
ze dne 2.2.98, kdy zaslala opetovnou zadost na zaklade matricnich
rizeni, k obnoveni pripadu sp. Zn. I. US 110/97 ze dne 21.4.97,
vzhledem k nove skutecnosti, kterou je naplneni zakona c.182/1993 Sb., o
Ustavnim soudu.
Zaroven Vas timto zadam o zruseni protiustavniho
rozhodnuti Odboru vnitrni spravy Magistratu hl. mesta Prahy, ktery
rozhodnutim c.j.: OVS 1684/1997/ Pa ze dne 2.10.1997, je protiustavnim
porusenim osobnich prav moji dcery, zasahem organu statni moci.
S pozdravem,
Aja Bufka
Ještě jednou o českém internetu - odpověď a vysvětlení panu Kmentovi i jiným
Prispevek spravce (redaktora) internetove diskusni skupiny Vyuzivani WWW
pro komercni ucely dobre ilustruje, jaci lide stoji v cele ceskeho
Internetu.
Je pozoruhodne, ze pana Zajicka vyprovokuje az na pokraj nepricetnosti
publikovani vet "Vazeni pratele, nabizim domeny...." a poklada za vhodne
publikovat toto (viz nasledujici prispevek pana Zajicka publikovany na
"Vyuzivani WWW pro komercni ucely"):
">Jak pro koho...v jakem mnozstvi, obsahu etc. Napr. jak by se vam libilo,
>kdyby vase sedmileta dcera dostavala zpravy typu "Pojd si zapichat k nam,
>mame je nejvetsi" apod.? (doufam, ze tady zadna neni...)."
Citim potrebu podotknout, ze jsem v konferenci Vyuzivani WWW pro komercni
ucely nikdy necetl nic, co by nabizelo sex, nebo se ho tykalo ve smyslu,
ktery podsouva pan Zajicek. Nejblize prikladu pana Zajicka je pravdepodobne
tento prispevek, uverejneny v konferenci Vyuzivani WWW pro komercni ucely:
"X-From_: www-commerce@bajt.cz Mon Oct 26 06:47:57 1998
Date: Mon, 26 Oct 1998 12:16:32 +0100
Reply-To: www-commerce@bajt.cz
Originator: www-commerce@bajt.cz
Sender: www-commerce@bajt.cz
From: "J.X. Brown" jxbrown1@hotmail.com
To: Multiple recipients of list www-commerce@bajt.cz
Subject: Re: http://ceskykrumlov.cz/ - REAiA consulting s.r.o.
X-Comment: Vyuzivani WWW pro komercni ucely
Kuska, proc do tech konferenci furt posilas takovyhle sracky ?!"
Pokud bych si troufal generalizovat na zaklade pouze techto dvou prispevku,
mel bych silny dojem, ze cesky Internet je v rukou lidi, jejichz
intelektualni a emocionalni uroven se lisi nejen od spicek v jinych
oborech, ale pravdepodobne i narodniho prumeru. Mohlo by to byt tez
vysvetleni, proc cesky Internet je ZAMERNE provincialni a ani se nesnazi
vyuzivat HLAVNI VYHODY INTERNETU, T.J. JEHO GLOBALNOSTI.
Staci navstivit
stranky jednoho z nejznamejsich a nejbohatsich ceskych hotelu, Grandhotelu
Pupp Karlovy Vary (http://www.pupp.cz).
Neumelost tohoto pokusu, za ktery
mozna Pupp zaplatil znacnou castku, je tak zarazejici, ze je az
neuveritelna. Internetova firma, ktera toto dilo, ktere pravdepodobne
vejde do historie jako jedna z nejlepsich ukazek, jak se propagace na
Internetu delat nema, vytvorila, se pro jistotu na strankach neuvedla.
Jak
prijemne vedle toho pusobi skromne, nenakladne stranky jednoho z nejmensich
hotelu v CR (devet pokoju) hotelu Dum u cerveneho lva
( http://www.interacta.cz/accol/clev_e.htm), zvlaste jsou-li doplneny
casopiseckymi clanky (ukazka na http://www.sagar.cz/nno/inthotels.html).
Neznam rozpocet na reklamu ani jednoho z techto dvou hotelu, ale odhaduji,
ze celorocni rozpocet na reklamu hotelu Dum u cerveneho lva neni vetsi nez
rocni plat jedne z uklizecek v grandhotelu Pupp.
I toto vypovida o ceskem Internetu. Pokud vedeni hotelu Pupp neni ochotno
utratit za mezinarodni presentaci hotelu na Internetu vice, nez je
jednorocni plat jedne z jejich mnoha uklizecek, napovida to hodne nejen o
vedeni hotelu, ale tez o stavu ceskeho Internetu. Lide casto meri mistni
urovni, casto bohuzel i v pripadech, kdy by meli merit urovni globalni,
nebo alespon mezinarodni.
Mereno mistni urovni (hodne ceskych podniku, i
tech s mezinarodnimi styky nebo ambicemi, na Internetu jeste neni, nebo se
presentuje pouze o malo lepe nez grandhotel Pupp), takze z tohoto hlediska
si vedeni Pupu muze rikat, ze maji to, co maji ostatni, v nejhorsim pouze
jen o malo mene.
Problem je tez v tom, ze vetsina ceskych internetovych firem podcenuje
tvurci stranku, ktera je v CR v nejlepsim pripade druhoradou, az za
strankou technickou, ktera je povazovana za nejdulezitejsi.
Mel-li bych
pouzit analogii, je to asi jako staveni domu bez planu a architekta.
Zednici prece nejlepe vedi, jak klast cihly, jak budovat zdi, podlahy a
stropy tak proc utracet za nejakeho architekta, ktery si jen vymysli a
kresli si jakesi vzdusne zamky (nejde o nic vyjimecneho, kdysi se zednicti
mistri bezne stavali "staviteli" a produkovali obcas i stavby, ktere mely
vice nez dve mistnosti).
Takze vetsina ceskych internetovych firem pravdepodobne vyrabi (slovo
"tvori" neni v tomto pripade vhodne) internetove stranky bez podrobneho
planu, pouze podle jakehosi nacrtu podobneho nacrtu zednickou tuzkou podle
ktereho se ridi stavby garazi nebo prasecich ci kozich chlivku a hlavne bez
pracovnika, ktery by mel byt pri tvorbe internetovych stranek
nejdulezitejsi, t.j. SCENARISTY.
Tak jako neni uz davno mozne tocit filmy
bez scenare a scenaristu a reziseru, tak neni mozne tvorit UCINNE
internetove stranky nejen bez grafiku (i ty mnohe ceske internetove firmy
nezamestnavaji, najimaji lidi, kteri "umi kreslit"), ale hlavne bez
scenaristu, kteri tvori celkovou koncepci a redaktoru, kteri tvori obsah.
Zatim je situace takova, ze vetsina ceskych internetovych firem funkci
scenaristy ani nezna a redaktory se stavaji lide typu pana Zajicka, tak
jako se kdysi "staviteli" stavali zednicti mistri.
Vratislav Kuska
>X-From_: www-commerce@bajt.cz Mon Oct 26 17:11:18 1998
>Date: Mon, 26 Oct 1998 22:51:48 +0100
>Reply-To: www-commerce@bajt.cz
>Originator: www-commerce@bajt.cz
>Sender: www-commerce@bajt.cz
>Precedence: bulk
>From: Ladislav Zajicek elzet@watson.bajt.cz
>To: Multiple recipients of list www-commerce@bajt.cz
>Subject: Re: Spaming co to vlastne je?
>X-Comment: Vyuzivani WWW pro komercni ucely
>MIME-Version: 1.0
On Mon, 26 Oct 1998, Radoslav Fasuga wrote:
RF:Nemohu si pomoci pouze pozorovat vasi konverzaci ohledne spamingu.
Podle me je zakladnim dotazem CO TO VLASTNE SPAMING JE?
Podle me je spaming vec, kdy vam nekdo posle 100 emailu na vase konto,
nebo vam zasila rozmerne soubory.
LZ: Ani zdaleka nejen tohle.
RF:Jednoducha kratka inzerce v nekolika radcich a v pripade, ze se
dotazovany neozve, jiz nezasilani dalsich zprav, je podle me normalni
obchodni postup.
LZ:Jak pro koho...v jakem mnozstvi, obsahu etc. Napr. jak by se vam libilo,
kdyby vase sedmileta dcera dostavala zpravy typu "Pojd si zapichat k nam,
mame je nejvetsi" apod.? (doufam, ze tady zadna neni...).
RF: Myslim si, ze pokud jste obtezovateli v konferenci chteli neco rici,
meli jste to poslat primo jemu a ne tady obtezovat ostatni trapnymi
replikami, TO NENI SPAMING?
LZ: To neni spamming, ale vyjadreni podpory antispammingovym tendencim.
Zadejte do prohledavacu Internetu slova jako spam, spamming, junk junk
mail v dalsich kombinaci s law, congress, senate, anti-spam, organization
etc. etc. Tak se dozvite, co to je spam, jake skody pacha a co se ve svete
proti nemu dela a chysta i po pravni linii.
L. Zajicek, Bajt
Vratislav Kuska
Specificky pohled na Cesky Internet:
http://www.scenemaker.com/anon/1582/cover.dhtml
Devět let Dětí Země - devět let ochrany přírody a čistého prostředí
Ekologicke sdruzeni Deti Zeme v uplynulem mesici vstoupilo do desateho
roku sveho zivota. Bylo zalozeno na dvou schuzkach (28. zari a 27.
rijna) jeste pred listopadovou revoluci v roce 1989. Od svych pocatku
se Deti Zeme vyvinuly v celonarodni organizaci citajici pobocky ve
ctrnacti mestech a obcich Ceske republiky. Patri mezi nejvetsi ceske
ekologicke neziskove organizace. Za uplynulych devet let zaznamenaly
na jedne strane radu uspechu (viz pripojeny seznam), ale dokazaly se
smirit i s prohrami.
V nejblizsim obdobi se chceme soustredit predevsim na dve kampane: "Za
snizeni emisi dioxinu v Ceske republice" a "Za zachranu veseckeho
udoli".
Nejblizsim cilem kampane "Za zachranu veseckeho udoli" je zabranit
realizaci prehrady a navazujiciho rekreacniho arealu v udoli Lucniho a
Mlynskeho potoka v Liberci - Vesci. Prehradu o rozloze 15,5 ha hodla
postavit liberecka firma AKVA KB a prosazuje ji i soucasny primator
Liberce a poslanec Poslanecke snemovny Parlamentu CR, ing. Jiri Drda
(ODS). Vesecka prehrada je jednim z duvodu, ktere vedly Deti Zeme k
Drdove kandidature na Ropaka roku 1998.
Kampan "Za zachranu veseckeho udoli" je aktualnim tematem pro ministra
zivotniho prostredi Dr. Milose Kuzvarta, protoze v jeho rukou je nyni
rozhodnuti o udeleni ci neudeleni vyjimky z ochrany ohrozenych druhu
zivocichu a rostlin (chranenych zakonem c. 114/92 Sb. o ochrane
prirody a krajiny), ktere se v udoli vyskytuji. V pripade Vesce se tak
da rici, ze se opakuje v mensim meritku pripad Rajcherova s tim
rozdilem, ze AKVA KB je ceskou firmou.
Kampan "Za snizeni emisi dioxinu v Ceske republice" ma jasny cil:
uzakoneni limitu pro emise dioxinu ze spaloven odpadu a realizaci
dalsich opatreni ke snizeni emisi dioxinu (napriklad zakazat paleni
chlorovanych odpadu v zarizenich, ktera k tomu nejsou urcena).
Soucasti teto kampane je take snaha Deti Zeme o sladeni ceske
legislativy v oblasti ochrany ovzdusi s predpisy Evropske unie. Deti
Zeme nyni sbiraji podpisy pod petici "Konec dioxinu v Ceske
republice". Tu jiz podepsalo pres 6.000 lidi. Jsou mezi nimi i
vyznamne osobnosti spolecenskeho zivota - napr. profesor Erazim Kohak
(filozof), hudebnici Pavel Zalman Lohonka, Marta Kubisova, Michael
Janik a Miroslav Palecek, fyzik Cestmir Jech, prorektor Univerzity
Palackeho v Olomouci Josef Tillich a dalsi.
Posun Deti Zeme nejlepe vystihuje cast uvodu ve Vyrocni zprave za rok
1997: "Ve srovnani s pocatky jsme se vice zprofesionalizovali. Vyssi
odbornost nasi prace se projevuje v realnosti reseni, ktera nabizime a
nakonec i v jejich vyssi ekonomicke vyhodnosti. Stale vice s nami
spolupracuji ti, kdo musi resit konkretni ekologicke problemy obci -
starostove a poslanci zastupitelstev."
Přílohy:
Vesecká přehrada - stručné shrnutí
Zatimco vetsina obyvatel Liberce se domniva, ze projekt vesecke
prehrady uz neni na poradu dne, v zakulisi stale probihaji o tomto
dile diskuse a bourliva uredni jednani. Projekt je sice ekonomicky
mrtvy, ale politicky zivy.
Spor o prehradu u Vesce se tahne od zverejneni studie jejiho vlivu na
zivotni prostredi (v lednu 1995).
Projekt prehrady a navazujiciho rekreacniho arealu planuje ve veseckem
udoli postavit firma AKVA KB. Jeji projekt by znamenal likvidaci
ekologicky a rekreacne hodnotneho uzemi, ktere se v udoli vyvijelo po
desitky ci stovky let. Podle posouzeni, ktere si nechaly Deti Zeme
vypracovat od ing. arch. Ivana Plicky, je uzemi Vesce z hlediska
stavby rovnez dopravne malo kapacitni. Potvrdil to i odbor dopravy
libereckeho magistratu.
Plocha prehrady puvodne presahujici 20 ha byla pod tlakem ekologu
snizena na 15,5 ha. AKVA KB se stale snazi oddelit jednani o prehrade
a na ni navazujici stavbach. Jeden z korenu tahleho sporu tkvi ve
spatne provedenem procesu EIA a nedokonale zpracovane studii vlivu na
zivotni prostredi (firma Rustical B).
Deti Zeme a Obcanske sdruzeni Vesec navrhuji zmenu uzemniho planu
mesta podle studie ing. arch. Ivana Plicky a ing. Ivana Dejmala - cili
rekreacni vyuziti veseckeho udoli bez prehrady a s klidovou oblasti a
chranenymi uzemimi. Obe sdruzeni jsou take ucastniky dalsich spravnich
rizeni. Krome nich se proti stavbe prehrady stavi i rada odborniku
(olomoucky univerzitni profesor Jaromir Demek, biolog Pavel Pecina,
botanik Karel Kubat z Univerzity J. E. Purkyne v Usti nad Labem a pres
sto dalsich) a nedoporucuji ji ani pracovnici Agentury ochrany prirody
a krajiny CR.
Se stavbou prehrady ve Vesci vyjadrili nesouhlas take ucastnici
mezinarodni konference zamerene na problematiku tzv. "Cerneho
trojuhelniku", konane v kvetnu lonskeho roku v polskych Piechowicich
za ucasti Nemcu, Polaku a Cechu, ale take zastupcu vyznacnych
mezinarodnich organizaci - napriklad WWF (Setovy fond ochrany
prirody), REC (Regionalni environmentalni centrum) ad.
AKVA KB pocitala puvodne s tim, ze v cervenci 1995 zacne stavet.
Dodnes se ji nepodarilo ziskat na stavbu nutne finance. Projekt je
ekonomicky mrtvy od momentu, kdy AKVA KB neziskala od mesta Liberce
zaruku za dalsi pujcku od banky - cili od podzimu 1996. Presto tento
projekt i nadale poziva politickou podporu predstavitelu mesta. Dalsi
prodluzovani komatu vesecke prehrady je nemusi trapit, protoze cinnost
statnich uredniku plati v danich vsichni obcane.
Spolecnost AKVA KB dosud nema vsechny potrebne vyjimky a vyjadreni ze
zakona o ochrane prirody a krajiny. Prave kvuli nim vyviji tlak na
Ministerstvo zivotniho prostredi CR a vyhovuje ji, ze vse se odehrava
skryto zrakum verejnosti.
Mesto Liberec v projektu ztratilo 23,26 milionu korun, za ktere
ziskalo od AKVy KB pozemky. Zodpovednost za to jednoznacne pada na
hlavu soucasnych politickych spicek Liberce.
Úspěchy Dětí Země
1991 - 1998
zachrana desitek mladat raroha velkeho a orla kralovskeho na
Slovensku a sedmi druhu ohrozenych rostlin v zapadni casti Ceskeho
stredohori
1992
zastaveni projektu jadernych vytopen v Cechach vcetne projektu
jaderne vytopny firmy Siemens v Plzni
1993
zakaz vyroby freonovych spreju
zachrana slepeho ramene Labe u mestecka Sadska
ukonceni provozu nebezpecne skladky toxickeho odpadu u Liberce
1994
zastaveni projektu vystavby podzemnich parkovist v Decine
1995
spolecne s Hnutim DUHA prosazeni novely zakona o ochrane ozonove
vrstvy Zeme a obrana jeho eroze lobbysty freonoveho prumyslu
1997
spolecne s mistnimi obcany jsme dosahli zastaveni projektu spaloven
nebezpecnych odpadu v Cepi na Pardubicku a v Teplicich nad Metuji
spolu se starosty obci a s obcanskymi sdruzenimi jsme docilili
zruseni uzemniho rozhodnuti na z ekologickeho i ekonomickeho hlediska
mene vhodnou variantu dalnicniho obchvatu Plzne
se starosty obci, pravniky a mistnimi obcany jsme dosahli zruseni
uzemniho rozhodnuti na vystavbu cementarny u Tmane v Ceskem krasu
obcanum v Predenicich na Plzensku jsme pomohli zabranit otevreni
kamenolomu, ktere by vedlo k poskozeni vyznamnych krajinnych prvku
1998
zakaz odstrelu kormoranu na Prerovsku
se skupinou dalsich obcanskych sdruzeni zastaveni projektu
rekreacniho parku u Rajcherova, ktery by vedl ke zniceni panenske
prirody Ceskomoravske vysociny
spolu s radou obcanskych sdruzeni jsme dosahli toho, ze FIS
neodsouhlasila konani MS v klasickem lyzovani v CHKO Jizerske hory,
kde by chystane upravy vazne poskodily lesni a mokradni ekosystemy
mistnimu obcanskemu sdruzeni v Krecovicich u Rovenska pod Troskami
jsme pomohli zabranit otevreni noveho lomu na kamen
prosazeni posuzovani dopravni koncepce v procesu EIA
Oznámení
pro ty, kdo si preji podporit PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU
v Plzni:
Jirina Fuchsova
NEJASNA ZPRAVA O STAVU REPUBLIKY
(samizdat)
Vesela i smutna reportaz Jiriny Fuchsove o nekterych planovanych
i neplanovanych setkanich s dnesnimi prednimi ceskymi politiky
v Praze, Plzni i jinde, zajimave uvahy nad ceskou historii
a prehrsle impresi ceske basnirky z polistopadoveho ceskeho
zivota doma i v zahranici je, byt se zpozdenim, pripravena
k distribuci jako samizdat velkeho formatu.
Cena $25.00 ( v USA, zajemci z Evropy necht zaslou o $5.00
vice na postovne, diky!).
Dokumentarni kazeta:
JIRINA FUCHSOVA V CHICAGU
Audiokazeta se zaznamem besedy basnirky Jiriny Fuchsove o
dvojim obcanstvi, restitucich a volebnim pravu, natocena
prislusniky trampske osady v krajanskem Chicagu v listopadu
1995 se doprodava. ( Upozorneni: dokument je porizen
z puvodniho amaterskeho zaznamu, a je zvukove nedokonaly.
I tak se jedna o zajimavy dokument nasi doby.)
Cena kazety je $12.00.
Oboji mozno objednat zaslanim seku vystaveneho
na: Jirina Fuchs, v prislusne vysi na adresu:
Jirina Fuchs, P.O.Box 66453, Los Angeles, Ca 90066, USA.
Cisty vytezek z prodeje je venovan na treti transport
zahranicnich krajanskych archivu do PAMATNIKU ZAHRANICNICH
CECHU v Plzni a na literarni KCK FOND JANA ZAHRADNICKA.
V lednu 1999 bude pod zastitou KCK a PZC jiz po osme
udelena KCK CENA JANA ZAHRADNICKA ZA CESKOU POEZII,
ktera je dotovana $1000,--.Basnik pocteny cenou obdrzi diplom
vytvoreny ceskym malirem a grafikem Jirim Kargerem.
V minulosti obdrzeli tuto cenu: Ivan Jelinek, Ivan Divis,
Karel Kryl, Zdenek Rotrekl, Rio Preisner, Frantisek Daniel
Merth a Ivan Slavik.