Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".
Výběr textů z posledních dní:
Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.
Otevřený dopis Jakubu Puchalskému:
Nemanipulujte skutečnost ve zprávách České televize
Vazeny pane Puchalsky,
tento mail je prvni, ktery vam posilam, podle vasi reakce chci dale
reagovat verejnym a otevrenym dopisem resp. snahou o televizni
zverejneni.
S nekterymi vecmi se mnou budete souhlasit. Napr. s tim, ze spolecnost
nas obcanu je ruzne vekove odlisna. Ja jsem obcan tohoto statu, je mi 55
let, jsem profesorem na univerzite. Ziju tady v teto zemi a neco
pamatuji. Mluvim za sebe, ale snad i za tu vrstvu obyvatel. A ctu
noviny a divam se na televizi.
Posledni radove pulrok se CT1 (CT2 sleduji malo) v oblasti zpravodajstvi
vyrazne zhorsilo, podivejte, celych rekneme predchazejicich 5 az 8 let
jsem sledoval zpravy na CT a nesledoval Novu proto, ze mi jejich zpravy
pripadaly krvave, nekompetentni, podbizive, nic nerikajici, jen
shrnujici bez komentare udalosti a to jeste podivne vybirane. Vyse
uvedene se nyni zacina vztahovat na CT. Nekolikrat za vecer, denne, jsem
schopen vam dokazat, ze ve zpravodajstvi je bud lez (JISTE NEVEDOMA)
nebo zamlceni (JISTE VEDOME).
Ta lez vyplyva z toho, ze bud primo
redaktori, nebo moderatori, ci staby, kteri to pripravuji, nemaji
zkusenosti. To neni jejich vina, oni jsou jiste velmi aktivni, ale o
zivote toho vedi malo a nemaji vnitrni korekci na minulost. Oni nevedi
to co vim ja a miliony dalsich lidi teto spolecnosti, neprozili to. Ta
nevedomost dale prameni z toho, ze nez by se podivali do archivu a a pri
priprave toho co reknou si to overili, tak jednoduse bez jakekoli vazby
placnou fakt, ktery v kontextu souvislosti zkresluje obsah.
A ta druha
stranka, ta vedomost toho, je odvozena ze snahy nefalsovat, ale
zakryvat nektere skutecnosti. Ja dokonce soudim, ze u celkoveho poctu
divaku zrejme s timto typem zpravodajstvi asi uspejete. Je to dano
strukturou a tu se vracim k tomu memu veku, pro mlade je to
pritazlivejsi. Ti totiz take nevedi.
Pokud nejste primo ci neprimo
placen Novou, a jste nezavisly, pak si sednete nekde v krajine na louku
a zpytujte svedomi, zda skutecne je nutno, abyste tak dale postupoval.
Pokud jste zavisly a vykonavate jen nejake prikazy nekoho jeste
silnejsiho, pak mate dve moznosti, pokracovat v tomto vami zapocatem
trendu a mlcet anebo se ozvat, vykricet do sveta, ze to neni vase
presvedceni, a porvat se nebo to polozit.
Troufnu si vsak tvrdit, ze vnitrne se zmenou zpusobu zpravodajstvi na CT
souhlasite, ze to je dokonce vas cil, ze to je i duvod, proc jste
reditelem, (viz vase, vase zavislost ci nezavislost), ze se zacinate
snazit dlouhodobeji vymyvat mozky, poskytovat lidem stale vice ploche
informace, dostat tent narod na uroven pouze naslouchajicich a
neuvazujicich blbecku a to tak, ze v casovem horizontu nejakych deseti
let bude pak postacovat, aby vy nebo vas nastupce v televizi rekl, ze od
zitrka je cerne bile a vsichni tomu uveri.
Proste s narodem si budete
moci delat co chcete.
Ja to vim, ze televize je nejsilnejsi medium, ale
prave proto protestuji a volam vas k zodpovednosti pred budoucnosti.
Prof.Jiri Kliber, MSc., PhD
Department of Materials Forming
Faculty of Metallurgy and Materials Engineering
VSB-Technical University of Ostrava
708 33 Ostrava-Poruba, Czech Republic
Zaměstnavatel - chlebodárce nebo upír?
Je bezodkladně nutno založit sociální právní poradny, které by občany informovaly o jejich zaměstnaneckých právech
Nezbohatli jste v kupónové privatizaci, nerestituovali palace ve vilové čtvrti, ani jste v sobě neodhalili podnikatelské buňky? Potom zřejmě i vy patříte k těm mnoha z nás, kterí jsou zcela závislá na svém platu.
Máte-li navím dospívající děti či splácíte-li kupříkladu novomanželskou půjčku nebo hypotéční úvěr, jste dost možná v situaci, že přežíváte doslova od výplaty k výplatě.
Všechno jste předem propočítali. Každá koruna má své určení a jedete sice "nadoraz", ale dokud oba pilně pracujete, katastrofa nehrozí.
Je tomu skutečně tak?
A co když se výplata o čtrnáct dní opozdí, nedostanete zaplaceno za přesčasy, na výplatní pásce se opakovaně neobjeví slibovaná prémie, či zaměstnavatel vytrvale zapomíná vyřídit vaši nemocenskou?
Ve velkých podnicích, zvláště těch se státní účastí, vám snad toto nebezpečí nehrozí. Opak je pravidlo ve firmičkách drobných soukromých podnikatelů. Aspoň v mé rodné Ostravě. Nastoupit k "soukromníkovi" je sázka do loterie. Krachují, neplatí, dovolávat se zajištění bezpečností práce je životu nebezpečné.
Bratr (24) byl přijat místním podnikatelem na práci elektrotechnika. To ještě netušil, že bude fungovat i jako vynálezce protože jeho šéf výrobními postupy nedisponuje a invenci získává špehováním konkurence. Chvíli bylo vše v pořádku. Pak přestal pan majitel platit nájemné a elektřinu - pracovalo se tedy v zimní bundě, v kulichu a šále při nouzovém osvětlení.
Potom přestal platit i zaměstnance, ale na ukončení pracovního poměru se dohodnout nemíni. Dopis, oznamující okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, se nepodařilo doručit. Po odeslání tohoto dopisu přestává nicméně bratr docházet do zaměstnání.
Zkrátka už po třech měsících bez výplaty neměl peníze ani na dojíždění. V tomto okamžiku zaměstnavatel bez meškání vystupuje z ilegality a hrozí "paragrafem 53 zakoníku práce výpovědí pro hrubé porušení pracovních povinností zaměstnancem.
Nakonec je z toho dohoda. Nejspíš jako odměna za ony tři mesíce vynucené charitativní činnosti. Ty tři platy jsme už nikdy neviděli.
Snad jen letmo o některých dalších šprýmech vykutáleného podnikatele: opožděné výplaty, blíže neidentifikované srážky, odvoz pracovníků přes půl republiky na montáž v terénu a ponechání vlastnímu osudu (bratr se vrátil ve čtyři nad ránem stopem). Zapomněla jsem na nevydání zápočtového listu. To už je u nás takový milý evergreen.
A propos, znáte pravý smysl tzv. zkušební doby? Na příkladech z okruhu mých nejbližších bych mohla demonstrovat, že jde v podstatě o to, vyždímat zaměstnance a místo zvýšení platu ho po třech měsících "odejít" bez odstupného, popřípadě mu nedat poslední výplatu. Už ho nebudu potřebovat, proč tedy ještě utrácet?
Dělá se to takhle. Podnikatel nabere lidi z úřadu práce, dá jim 25 Kč/hod., slíbí prémie. Sliby - chyby, navíc nedá ani korunu a lidi po třech měsících odejdou sami. Perfektní. Milý upír nemusí po skončení zkušení doby zvedat platy, což stejně nikdy neměl v úmyslu. A tak znovu nabere za minimalnáí mzdu houd šťastných, že konečně mají práci. Slíbí prémie. Nedá prémie. A tak dokola.
Anebo. Malá soukromá firmička. Přiblížíl se čas školních prázdnin. Slunce žhne. Voda láká. Všichni chtějí na dovolenou. A nikdo nechce čekat. Nic snadnějšího. Existuje know how, takové rodinné stříbro drobných podnikatelů. Přijmeš čtyři, pět lidí na podpoře (podle potreby, vždy o něco míň, než vyžaduje tvůj provoz - oni se ti hlupáčci ve "zkušebce" vždycky hrozně snaží) a slíbíš trvalé, dobře placené zaměstnání. A oni jsou u tebe služebně nejmladší...
Já bych se bránil, můžete namítnout. Podle Zákoniku práce... Jsme přece právní stát!
Ale když oni v tom všichni ti vychytralí šéfikové umí tak dobře chodit a obyčejný člověk si říká: Kolik by mě ten soud vlastně stál? Jak dlouho by to trvalo? Neuškodím si ještě víc? A právník má převelice naspěch vám sdělit, že už vytočením telefonního čísla jeho kanceláře jste ho stáli čas a "sejme" vás od boku vystřelenou sumou.
Myslím, že určitým řešením pro nás bojácné a nemajetné by byly sociální právní poradny, poskytující občanům bezplatné informace o našich právech a vůbec pomáhající se zorientovat se v těžkých životních situacích. Pokud u nás něco podobného existuje, nechám se ráda poučit. Téměř v každém větším evropském městě tuto instituci najdete. Operuje pod názvem Citizens'Advice Bureau a kromě státních úředníků (právníků, psychologů) zde nezištně působí i mnoho studentů a dalších dobrovolníků z řad spoluobčanů.
Stokrát nás může hřát, že máme právní stát a občanská ptáva. Dokud ale tento stát nezajistí, aby každý měl možnost být se svými právy jemu přístupnou formou bezplatně seznámen, budou tato práva jen pro někoho. Jmenovitě, a paradoxně, pro ty, kteří nás na těchto právěch zkracují.
Tento příspěvek, zjevně určený k zveřejnění, přišel z České televize. Na výslovný dotaz, zda si autor přeje publikaci pod vlastním jménem, dosud nepřišla odpověď. Zveřejňujeme text bez uvedení autora, i když jsou autor i jeho adresa známy.
Proměny, ke kterým v současné době dochází v celé České televizi, se
nevyhnuly ani rannímu vysílání. Z bývalého Studia 6 se tak stalo Dobré
ráno s ČT. O přijetí této inovované relace nejlépe svědčí většinou
zdrcující kritiky v tisku, jakož i negativní reakce diváků. Co se
sledovanosti týče, nebyl tu zaznamenán žádný nárůst. Malý efekt Dobrého
rána naopak ostře kontrastuje s nebývalou výší prostředků vynaložených
na jeho výrobu. V normální televizi by tyto skutečnosti stačily k tomu,
aby byl stávající model označen za neúspěšný a jako takový byl zrušen.
Nikoliv ovšem v České televizi.
Jaké jsou však důvody neúspěchu Dobrého rána ? Především je to
neujasněná koncepce, v níž se nesourodě prolínají různé (často
protichůdné) tendence. Základním atributem tu má být přirozenost a
"návrat k přírodě" (v tomto duchu byla také vytvořena velmi drahá
dekorace - např. kašírovaný kus přírody se stromem a houbami v
trávě, akvárium plné rybiček,atp.) Výsledkem je však něco zcela opačného.
To, co má působit přirozeně a nenuceně, vypadá ve skutečnosti uměle a
pitvorně. Dobré ráno je navíc jakýmsi gulášem uvařeným z různých
ingrediencí. Jsou tu prvky čistě zpravodajské - zprávy, příspěvky -
stejně jako prvky zábavné - prezentace počasí v "přírodním koutku" , kde
na místo grafiky nastupuje magnetická tabulka jako v základní škole.
Problém spočívá v dramaturgicky nevhodném a chaotickém řazení těchto
prvků. Z Dobrého rána se rovněž vytrácejí informace kdysi přítomné ve
Studiu 6. Moderátor již není příjemným, leč seriozním průvodcem, nýbrž
pitvořícím se komediantem v duchu Snídaně s Novou. Jeho projev se často
mění v bezbřehé tlachání. Snižuje se také počet příspěvků a reportáží.
Není divu, musejí ustoupit klipům a živým minikoncertům, vhodným spíše
pro jiné pořady než pro ranní vysílání. Řada rubrik je zoufalou ukázkou
cesty do slepé uličky. Dopravní informace jsou například čteny z papíru
(v 90. letech, kdy je grafika nezbytná!!) zcela nezkušenými
moderátorkami. Někdy bývá jejich vystoupení dramatem až do konce, neví
se totiž, zda vůbec zvládnou dokončit svou řeč.A podobných příkladů je
více. Celkový dojem je však tristní - diletantství a amaterismus jako
program. A to není dobré.
Současně s obsahovými změnami prošla i redakce Dobrého rána v poslední
době bouřlivými změnami. K odchodu byli postupně "přinuceni" špičkový
moderátor, šéfdramaturg, dva ze tří dramaturgů, redaktor a hudební
editor. Ve většině případů šlo o lidi s televizní praxí, kterým se dalo
těžko vyčítat nějaké profesionální selhání. Nové vedení se raději
obklopuje kamarádíčky a lidmi zcela a bezvýhradně loajálními, jejichž
kompetentnost je však více než diskutabilní. Čistky (neb jinak to nelze
nazvat) byly navíc vykonány velmi arogantním způsobem. Možnosti diskuse
byly prakticky vyloučeny. Namísto týmové práce panuje strach o vlastní
místo a ten plodí fámy a pomluvy. Práce v Dobrém ránu se tak bohužel
změnila v malou procházku peklem.
Dnešní podoba a proměny ranního vysílání bohužel souvisejí s celkovou
atmosférou v
ČT a v Britských listech ji reflektovali již mnozí. I když se tomu
vedení televize brání a tvrdí opak, musím i já doložit, že ve státě
dánském je opravdu něco prohnilého a nejsou to jen slova, slova, slova.
Doufejme, že odvahu k reakci na tuto neblahou skutečnost najdou i další
- podobně smýšlející kolegové. Dost možná, že v té době to ovšem již
budou kolegové bývalí.
M. Soukupová: Je přípustné, aby bývalá mluvčí ministra dělala reportérku ČT?
Pane šéfredaktore,
nejprve poděkování za Vaše BL, jsou velmi zajímavé a často přinášejí jinde neuváděné (nebo o nich z nedostatku času nevím) informace. Skvělé jsou také Vámi uváděné překlady zahraničních článků.
Mám na Vás jeden dotaz ohledně ČT: je normální, že jako redaktorka zpravodajství veřejnoprávní (tedy nestranické a nestranné) televize pracuje bývalá mluvčí ministerstva zdravotnictví M. Soukupová, které v té době hájila kroky svého ministra (Stráského)? Po výměně ministra Stráského za dr. Roithovou M. Soukupová z ministerstva odešla.
Nyní pracuje ve zpravodajství, kde se má také vyjadřovat ke zdravotnictví (naposledy 26.10. hodnotila odstoupení ředitele VZP Němce z funkce).
Vzhledem k tomu, že tiskoví mluvčí jsou většinou osoby blízké ministrovi a jeho názorům, nemám k ní jako k redaktorce důvěru.
Chápu, že novináři odcházejí z médií dělat tiskové mluvčí na ministerstva a jinam. Snad bych pochopil, kdyby nastoupila do komerční televize nebo do diskuzního pořadu, kde by její anamnesa byla vyjádřením určitého názoru či postoje (na Primě třeba M. Prokop atd.), ale v ČT a ve zpravodajství mě to připadá nefér. Jaký je na to Váš názor a jak je tomu v Británii ?
Díky
Michal Sojka
Poznámka JČ: Debatovalo se o tom shodou okolností na fóru čelných angloamerických novinářů v Londýně v květnu 1996 v United States Institute Londýnské univerzity, jemuž jsem byl přítomen. Debatéři se shodli na tom, že jakmile se novinář dá do aktivní politiky, návrat do sdělovacích prostředků už není možný - novinář nemá důvěryhodnost, že je nestranný. Snad po letech by se mohl vrátit.
V Britských listech (26.10. 1998) je rozbor Jednadvacítky z 19. října a v něm doslovný přepis jejího rozhovoru s prezidentem Agrární komory Václavem Hlaváčkem týkající se ochrany českých zemědělců.
S většinou toho, co Jan Čulík napsal lze jen souhlasit. Problém týkajícím se základních zájmů české společnosti, mezi něž ochrana zemědělství nepochybně patří, je nutno veřejnosti vysvětlit srozumitelně a v patřičných souvislostech s tím, co se děje jinde v Evropě.
Chtěl bych se, ale poněkud zastat Václava Hlaváčka a oponovat Janu Čulíkovi v tom, že novořeč prezidenta agrární komory je důsledkem toho, že komunismus odnaučil lidi mluvit. Přestaňme již konečně, po devíti letech, s těmito výmluvami.
Projev Václava Hlavačka se totiž pranic neliší od toho, co můžete běžně slyšet třeba v kanadském parlamentu při odpovědích na otázky nebo (méně často) při rozhovorech s místními politiky v rozhlasu a televisi.
Podle mého názoru šlo daleko víc o mizernou práci týmu Jednadvacítky než o to, co chtěl a mohl president komory v daném okamžiku na její otázky odpovědět. Výchozí situace totiž byla zhruba následující:
vláda musí vybalancovat vnitro- a zahraničně-politické zájmy a tak nebude dávat svoje karty na stůl, aby (předčasně) popudila EU.
Václav Hlaváček dostal tři otázky, které za dané situace neměly příliš velký smysl. Jak hodnotí příslib zákona, jaká je stanovisko komory (ta na něm ovšem v době rozhodnutí teprve jedná!) k jednání vlády a co konkrátního ministr slíbil. Odpověděl na ně způsobem, jaký si zasloužily.
Jana Bobošíková se spíš měla zaměřit na to, jaké konkrétní krátkodobé požadavky komora vladě předložila, a jak si komora představuje dlouhodobou koncepci českého zemědělství v souvislosti se vstupem do EU.
Rozhovoru s Václavem Havlíčkem mělo předcházet kvalifikované vysvětlení toho o co vlastně jde, aby byl občan v obraze. Stejně tak důležité je pozvat i představitele druhé strany (vládu), aby vyjádřila svoje stanovisko.
Ochrana zemědělství není žádná prkotina, ale zatraceně reálný problém, který není zdaleka vyřešen ani v zemích EU. Pokud je zmíněná "Jednadvacítka" typická pro způsob, jak ČT diváky o podobný životně důležitých otázkách informuje, pak je možné s úspěchem pochybovat o kompetentnosti jejího vedení.
Je ovšem možné, že Jakub Puchalský vidí smysl své práce v odvádění pozornosti diváků od zbytečně stresujících problémů a pak je v ČT vše v nejlepším pořádku.
Helmut Zilk - záhadná postava na vídeňském parketu
Takto nazval svuj clanek pro "Die Welt" (28. 10.) zurnalista C. G. Stroehm.
Prispiva tak ke znacnemu mnozstvi informaci o afere s byvalym videnskym
starostou. Jak bohate popsano v ceskych mediich, Helmut Zilk mel byt
vyznamenan prezidentem Havlem u prilezitosti 80. vyroci vzniku CSR a pote
jeho vyznamenani bylo odvolano kvuli narceni ze spoluprace s komunistickou
StB. Zejmena podrobne informace ma CTK v Ceskych novinach v rubrice
"prezident".
Stroehm informuje, ze videnska verejnost se v nazorech na tuto aferu
rozdelila do dvou taboru. Afera sama ma dle neho dimenze mezi
"melodramatem, mydlovou operou (televizním seriálem) a pravou kriminalkou, s herci razu Jamese
Bonda, dobreho vojaka Svejka, vcetne operetni zpevacky, alkoholu, penez a
mnozstvi tajnych agentu".
Prvy nazor zastavaji popularni noviny "Kronenzeitung", s kterymi Zilk v
minulosti spolupracoval jako "ombudsman". Dle techto novin je obzaloba Zilka
ceskym vymyslem a intrikou, ktera ma sve koreny ve vnitropolitickych
mocenskych bojich CR, jejichz cilem je zdiskreditovat prezidenta Vaclava Havla.
V
ceskych mediich existuji lide, kteri Vaclava Havla nemaji radi, a tudiz ho
chteli udelenim radu Helmutu Zilkovi zkompromitovat. Z tohoto duvodu byly
informovany predni bavorske noviny "Sueddeutsche Zeitung", ktere jako prvni
informace o udajne spolupraci Zilka s StB zverejnily. Havel tak mel byt
usetren mezinarodni blamaze. Televize Nova rozhodne odmitla, ze by mela
neco spolecneho s touto aferou.
Konkurencni vidensky denik "Taeglich alles" naopak ochotne zverejnuje
podrobnosti o udajne spolupraci Zilka s StB. Tyto noviny uverejnuji
podezreni a obvineni vznesena proti Zilkovi v "Sueddeutsche Zeitung", kde
je i s otazniky naznacena moznost, ze atentat na Zilka pomoci zasilkove
bomby v r. 1993 byl spachan agenty StB, nikoliv "rasistickymi zlocinci",
coz bylo nejcastejsi vysvetleni. Je pripominana role mesta Vidne behem
studene valky, kdy zde mely sva centra spionazni organizace jak Vychodu,
tak i Zapadu.
A tak je Zilk (rocnik 1927), byvaly novinar, zpravodaj rakouske televize
(ORF) a pozdejsi vidensky starosta (v letech 1984-1994) obvinen z toho, ze
v 60. letech predaval filmove soty s disidenty StB. Pocinaje polovinou 60.
let prinasel zive reportaze z Prahy, ktere byly tehdy vysilany i Cs.
televizi pod vedenim Jiriho Pelikana. Zilk se aktivne angazoval behem
Prazskeho jara podporou ceskych reformistu a intelektualu.
Helmut Zilk ma sve nepratele mezi rakouskymi politiky. Dle Stroehma se
tehdejsimu rakouskemu spolkovemu kancleri Bruno Kreiskemu nelibila Zilkova
"zmena zivotniho stylu", v dobe, kdy se Zilk ozenil s operetni zpevackou
Dagmar Kollerovou. Behem sve politicke cinnosti se Zilk pohyboval na obou
polech politickeho spektra. Zilk se vyskytoval casem mezi rakouskou levici,
jindy byl opet mluvcim pravicoveho populisty Joerga Haidera. Zastaval se
byvaleho rakouskeho prezidenta a genralniho sekretare OSN Kurta Waldheima.
Kdyby po atentatu v r. 1993 neodesel z rakouske politiky, mel sanci byt
zvolen spolkovym prezidentem.
Clanek konci oznacenim Zilka jako jednoho z nejpozoruhodnejsich, ale tez
nejzahadnejsich politiku na videnskem parketu. Mimochodem Zilk ma byt
alespon castecne ceskeho puvodu a jeho predci pry psali sve prijmeni jako
"Zilka". Jiste tato afera bude mit dalsi pokracovani, jak v ceskych, tak i
v nemeckych mediich.
Amberzine: Manifest podpory vědy, technologie a principů informační společnosti
Vazeni pratele,
skupina kolem elektronickeho casopisu AmberZine
planuje zhruba do konce roku 1998 sestavit a vydat
"Amberzine: Manifest podpory vědy, technologie a principů informační společnosti".
Chceme tak zareagovat na akutni nedostatek reflexe dulezitosti vedy a modernich
technologii v soucasne ceske spolecnosti a na vedecko-technologicke, informacni i
ekonomicke zaostavani nasi spolecnosti za vyspelym svetem, ktere vsak
nezavinili cesti vedci, technici apod. odbornici, ale spise ceska politicka a urednicka
sfera, ktera je tvorena vetsinou lidmi, nemajicimi v tomto svrchovane dulezitem oboru
dostatecne znalosti ani motivace, a ucpane informacni kanaly, ktere znemoznuji dostatecny
a nefiltrovany pritok zivotne dulezitych aktualnich dat z vyspeleho sveta (nekdy je to
problem technologicky, spise vsak hraje vetsi roli tzv. "lidsky faktor") a brani
vnitrni komunikaci nasi spolecnosti.
Chceme na zaklade tohoto manifestu dat dohromady lidi, kteri se zabyvaji popularizaci
vedy ci technologie a lidi "od pocitacu a Internetu", kteri v tomto mluvi
nepochybne casto spolecnym jazykem (nebot pouze znalostni-informacni spolecnost
umoznuje poznatky vedy a technologie sdilet a pouzivat).
Chceme take umoznit zastreseni dosavadnich ci vznikajicich aktivit na obranu
vedy nebo tech, ktere se tykaji prosazovani informacnich ( = negentropickych)
technologii a racionalizace spolecenskych mechanismu.
Uvitame jakoukoliv plodnou spolupraci a diskusi na toto tema, smerujici k zminenemu
manifestu.
Tento manifest by vsak nemel byt samoucelny; budeme se snazit na jeho zaklade
shromazdit nejen podpisy sympatizantu, ale vytvorit i skupinu aktivistu,
kteri budou potom cile manifestu prakticky prosazovat.
Budeme vdecni za pripadne zverejneni teto vyzvy na vasich www-strankach.
Pozn.: Jistym inspiracnim zdrojem je pro nas napr. Manifest
britske verze casopisu WIRED, viz: http://amber.zine.cz/az/AWL.exe?Windows+/amberzine/overdrive/manifesto.htm
Za
S pozdravem Pavel Vachtl (Zivel, Sisyfos, AmberZine= http://amber.zine.cz/)
UNIVERSUM, antikvariat odborne literatury (4000 titulu)
+ individualni reserse na Internetu
e-mail: univers@comp.cz
nebo: vachtl@scientist.com
telefon 02/302 48 60
Praha 6
www: http://www.universum.cz/
Jinou výzvu na podporu vědy publikoval Amberzine na jaře 1998 zde.
Stanovisko české vlády k vědě
Na tomto místě je výzva českých vědců na záchranu vědeckého výzkumu. JČ
Pane Culiku:
dovoluji si upozornit i na oficialni stanovisko Rady vlady Ceske
republiky pro vyzkum a vyvoj k rozpoctu na rok 1999, ktere
je vystaveno na WWW serveru RVV jako
http://www.vlada.cz/rady/rvv/public/stanrozp.win.htm
Tento odkaz by bylo mozna zajimave uvest v souvislosti s vyzvou, kterou
jsme delali s J. Grygarem.
Jeho text bez prilozene tabulky a grafu pomeru podpory vzhledem k HDP je
uveden v nasledujicicim.
Zdravim,
Jiri Zlatuska
Stanovisko Rady vlady CR pro vyzkum a vyvoj
k navrhu statniho rozpoctu na rok 1999
Rada s nekolikamesicnim casovym predstihem pripravovala
ve spolupraci s jednotlivymi ministerstvy a dalsimi organy navrh
rozpoctu za oblast vyzkumu a vyvoje. Bohuzel Ministerstvo financi
sestavilo celkovy navrh statniho rozpoctu bez jakychkoliv jednani
s Radou nebo vyuziti podkladu za oblast vyzkumu a vyvoje, coz odporuje
dikci zakona jak vecne, tak proceduralne. Ministerstvem financi sestaveny
navrh statniho rozpoctu, ktery prijala vlada a predlozila ho Poslanecke
snemovne, je za cast vyzkumu a vyvoje shrnut v prilozene tabulce.
1. Ministerstvo financi vyradilo vyzkum a vyvoj ze vsech priorit
statniho rozpoctu a to predznamenalo uhrnny objem prostredku, urceny pro
tuto oblast v roce 1999 - jde nominalne o 101,7 % financni castky roku 1998.
Uvazime-li vliv inflace, skutecnost, ze maji byt posileny prostredky na mzdy
a dalsi okolnosti, vyplyva z toho, ze vyzkum a vyvoj bude v roce 1999
v oblasti vecnych vydaju silne podfinancovan, tj. cca realne na 85% stavu
roku 1998.
To bude mit samozrejme dlouhodoby vliv na jeho vykonnost a tedy i na
jeho vysledky. Znamena to napriklad i to, ze podpora novych programu a grantu
bude v roce 1999 vyjimkou.
2. Postupem Ministerstva financi jsou vsak ohrozeny i mezinarodni
zavazky Ceske republiky. V prihlasce Ceske republiky do Evropske unie je
i zavazek dosahnout ve statni podpore vyzkumu a vyvoje hranice 0,7 % HDP
pri prijeti do EU. Republika ale jiz nekolik let nezvysuje statnii podporu
vyzkumu a vyvoje, vydaje na civilni vyzkum od roku 1996 trvale klesaji a
celkova statni podpora teto oblasti v roce 1999 klesne na 0,437 % HDP
(viz graf v priloze).
3. Ohrozeny jsou i dalsi mezinarodni zajmy naseho statu a to konkretne
vstup a spoluprace v 5. Ramcovem programu Evropske unie. Tento program vyzkumu
a vyvoje zemi a asociovanych zemi EU znamena nejen vyznamny prinos pro vyzkum
a vyvoj, ale i znacne pokroky v oblasti inovaci, technologicke urovne a
nasledne i exportni schopnosti a ekonomickeho vzestupu. Pro vstup do uvedeneho
programu je nutno v roce 1999 uhradit zvyhodneny vstupni poplatek ve vysi
320 mil. Kc. V navrzich Rady bylo s touto skutecnosti pocitano, ale navrh
rozpoctu sestaveny Ministerstvem financi ji zcela pomiji.
4. Navrh rozpoctu, sestaveny Ministerstvem financi indexovym zpusobem,
nese radu znaku, ktere jsou v oblasti vyzkumu a vyvoje znacne problemove.
Uvedme napriklad skrtnuti vyzkumu u Ceskeho banskeho uradu,
naprosto nedostatecne financovani vyzkumu a vyvoje na vysokych skolach
a dalsich institucich.
Navrh statniho rozpoctu na rok 1999 pro oblast vyzkumu a vyvoje
ohrozuje tuto vyznamnou oblast a je na hranici likvidace rady vyzkumnych
organizaci a programu, na coz Rada v poslednich mesicich durazne a
opakovane upozornovala.
Prilohy:
Vyvoj statni podpory vyzkumu a vyvoje CR - graf sestaveny
Radou z udaju Ministerstva financi.
Nářky pana Kušky
Mily pane Culiku,
precetl jsem si narky pana Kusky. Nejak mi neni jasne, zda ma valny
smysl takove stesky uverejnovat. Pan Kuska chtel snad udelat dobry skutek a
rozhodl se, ze "chudym krajanum" (najednou jsou krajany domaci Cesi :-) sezene
praci, jinak receno, spáruje nabidku a poptavku. Jeho poptavka se ovsem s
ceskou nabidkou minula, z cehoz on razem obvini cele Cechy. Nejak pak prestava
byt jasne, proc se vlastne rozciluje, kdyz domaci jeho pomoc v teto cenove
urovni asi proste nepotrebuji, jakoby nam to sve dobro chtel vnutit citovym
vydiranim. Procpak asi? Ani na moment ho nenapadne zapochybovat, ze chyba muze
byt napriklad v jeho mozna ponekud pomylene predstave o poptavce, a o pozadi
moznosti nabidky.
Je zajimave, ze podobne prekroucene predstavy mivaji ovsem nekdy i domaci Cesi.
Zatimco nikomu neprijde divne, ze za celkovy navrh prumerneho inzeratu
(napriklad reklamni agenturou) do novin se vzdy bezne platily zhruba
desetitisicove a vyssi castky, kdyz se jedna o webove stranky, melo by to byt
jako radove levnejsi. Pritom je potreba obdobna kvalifikace, technicke
prostredky i pracnost (t.j. doba zpracovani).
Nabizena cena sluzby 1.000 Kc na hodinu neni spatna, je-li zajisten velky objem
prace, dejme tomu alespon na mesic v kuse. Jde-li o drobne prilezitostne joby,
pak to neni nic moc. Je potreba si uvedomit, ze navrhari webovych stranek
potrebuji naprosto spickove vybaveni typu DTP (ma-li jit o profi praci), t.j.
SW a HW v radu cca. dvouset tisic Kc a vice. Da se to delat se zarizenim i za
mene, ovsem pak to neni profi, ale fuserina. Navic musi byt i pracovnik velmi
dobre kvalifikovan, coz znamena primereny plat, s cimz pak souvisi ruzne mzdove
naklady jako soc-zdrav. pojisteni a dane, ktere jsou v Cechach rozhodne vyssi
nez treba v USA. Rovnez dovazene a pouzivane technologie jsou mirne drazsi nez
v U.S.A. Jde-li o malou firmu, muze hrat roli i VAT 22%. Cela oblast webove
publikace se znacne vyviji, proto je treba cast usili venovat i soustavnemu
doskolovani (s periodou pul roku i mene!) a s tim souvisejicim obnovovanim
technologii. Veskere takove zdroje a prostredky si nemohou dovolit byt
nevytizeny, prilezitostnymi pracemi je nelze zaplatit. Proto se vcelku logicky
budou seriozni strany nabidky branit pozadavkem nejake minimalni urovne objemu
jednotlive zakazky, nebo souhrnu zakazek.
Vtipy o sroubovani zarovky mi prijdou demagogicke a nikdy nikoho nenapadlo
takovy vtip vymyslet na tvurce website, protoze by se tomu nikdo nesmal. Ba
dokonce nejde puvodem ani o vtip na ceske, ale na americke policajty! Ma-li
nekdo zajem, mohu vyhrabat nekolik set "bulb" vtipu. Cesky (historicky) vtip na
policajty je treba "Proc jdou policajti do garaze s pendrekem?". Spravnou
odpoved poslu zajemcum mailem.
Ale vazne, na rozdil od statniho monopolu policie funguje na pocitacovem,
reklamnim i grafickem trhu dokonala konkurence a v branzi by se dlouhodobe
neuzivil nikdo, kdo by sva reseni předražoval neefektivitou.
Naopak fakt je, ze tvorba dobreho (zvyraznuji dobreho) website bezpochyby je
multidisciplinarni (a proto idealne i multi-personalni) zalezitosti. Napriklad
potrebujete dovednosti profese grafika (grafikem se jeste nestanete tim, ze si
koupite PC, ale je treba mit talent a par let pripadne i studovat!), sazece do
web formatu, marketingoveho odbornika, a popr. i dalsi odbornosti. Nelze
mechanicky prejmout papirove prospekty, vnimani z obrazovky je jine, proto musi
byt vhodne upraveny jak texty, tak i obrazky aj. multimedialni prvky, vse musi
rozumne ladit. Chce-li nekdo sesmolit nejakych par stranek bez ladu a skladu,
zvladne to jiste i amater za par. Pak je ovsem treba takto formulovat poptavku.
Podotykam, ze se tvorbou web stranek na zakazku nezabyvam, nijak jsem v danem
pripade ve spojeni s panem Kuskou nebyl. Dodavame ovsem technologie, ktere
podporuji publikaci na webu, a proto si myslim, ze vim, o cem mluvim. Vice
treba viz muj, v casomire Internetu prastary, ale stale platny, clanek na nasem
website.
Ivo Mathé: dvě reakce
Samozřejmě, že Nine O'Clock News se vysílají na BBC1. Upřímně se omlouvám.
(Už ani po sobě nečtu pořádně.)
Poznámky k příkladům (důkazům) JČ (BL 16.10.) o propojení politiků s novináři:
"Vadime, neblázni, Klaus je z ODS, Tošenovský také. Tam prostě teď, před komunálními
volbami, dva z jedné strany být nemohou."
"Oťas, neblbni, jinak Klaus nepřijde".
My jsme s Vadimem léta kamarádi. Když jsem byl externista ve sportovní redakci
Československé televize, tak on byl externí spolupracovník zpravodajské redakce jako
hudební režisér...Proto ten Oťas a Vadim.
Černý; Ota: Díky na viděnou Duel 1998, str. 57
Čtenář BL nechť si udělá sám obrázek o razanci tohoto "důkazu" o spojení politiků s
novináři. (Pozn.: Vadim je Vadim Petrov, v té době mluvčí premiéra Klause. Klaus
přišel, Tošenovský; nebyl pozván a nepřišel)
Podobně ani druhý příklad uvedený JČ nesvědčí o nějakém propojení. Na
inkriminovaných stránkách dokonce není jediné jméno televizního redaktora ani náznak
dohody:
Honzovými rádci byli: Šubert, Haišmanová, Bigbíta neboli Beata Berníková a já...
...Takže jsme vymysleli: Přesvědčil vás ministr Ruml, že se během jeho funkčního
období zlepšila práce policie?
Fendrych Martin: Jako pták na drátě, Torst, 1998, str. 129 -130
Otázka zřejmě připadala dobrá i producentovi a dramaturgům Arény (nepřišli-li na ní
přímo oni a Fendrych pouze fabuluje) a akceptovali ji i pozvaní oponenti. Je jasné, že
otázka v Aréně musí být výsledkem konsensu. Ale nikoli jen redaktora s veřejným
činitelem v křesle. K pořadu jsou třeba ještě tazatelé, kterým musí formulace otázky též
konvenovat. (Což je nejlepší záruka nestrannosti.) Jinak by pořad neměl smysl a aktéry.
K vysílání jsou totiž třeba obě strany, resp. člověk v křesle a až pět osob stojících proti
němu.
Vše uvedené zakládá velmi málo k tvrzení JČ o propojení politiků a novinářů v ČT za
"mé éry". Setrvávám v přesvědčení, že JČ je autorem sprostého nařčení.
Ivo Mathé
PS. Zde je v BL celá diskutovaná pasáž Fendrychovy knížky. JČ
Interview BL s Janou Bobošíkovou: Jsem zhnusen z Vaší manipulace mými údajnými názory, Jane Čulíku
Pane Čulíku,
právě jsem dočetl Váš rozhovor s Janou Bobošíkovou. Myslím, že je to od
Vás velmi dobrý počin a od Jany B. záslužný a odvážný výkon.
Jsem však velmi smutný (správněji vyjádřeno: zhnusen) z Vaší manipulace mými údajnými názory.
Např. uvádět moje tvrzení o stranické kompozici Rady ČT (několikrát jsem důkazy v BL zopakoval) do souladu s názorem pana Jiráka je
nepochopitelné (a donebevolající). Zatímco Jirák popírá stranické zázemí
(viz jeho itw s TP), já jsem je prokazoval!
Za "mé éry" nebyl žádný vedoucí vydání nekompetentní. Nebo nevzdělaný. A
již vůbec o "mém období" neplatí - též prokazatelně - metafora o
zdravotní sestře operující apendix (JČ: "něco podobného se prý dělo i za
pana Mathého"). Proč jste se snažil Bobošíkové podsouvat očernění
"předdubnového" vysílání? Ona dobře ví, že tehdy byly zpravodajské
relace ostře kriticky hodnoceny i uvnitř redakce a Jana B. měla vždy
plné a respektované právo se k problému vyjádřit a kvalitu ovlivnit.
Opravdu mne mrzí, že jak TP (např. v rozhovoru s Jirákem), tak Vy
(nejen) v rozhovoru s Bobošíkovou leckdy porušujete zásady etiky,
pečlivé žurnalistické přípravy a nestrannosti, za jejichž nedodržování
jste nás (někdy třeba i právem) kritizoval. Snižujete tak zbytečně
význam BL.
Zcela si uvědomuji, že máte právo mi odpovědět (BL jsou Vaše a můžete si
s nimi nakládat jak Železný s Novou, nebo ne?) již jednou použitým
kontradrajvem: že jsou Vám moje názory na Vaší autorskou a vydavatelskou
praxi lhostejné.
Tak Vás alespoň prosím, citujete-li mne, či uvádíte-li mne jako zdroj
nějakého tvrzení, o které se opíráte, čiňte tak laskavě věrně a bez
manipulací.
S pozdravem
I.M.
P.S. O zveřejnění se již bojím požádat (prostoje od odeslání mých textů
k publikování v BL se prodlužují, čtenář ztrácí návaznost a jedna malá
sada mých naprosto věcných připomínek je již v zástupu čekajících).
P.P.S. Některé údaje Jany B. (např. o stavu dokumentačního střediska či
o najednou chybějících scannerech - u p. Vaška jich bylo hned několik)
by svědčily i o mnohem horší současné péči o technické zázemí. Navíc
začátkem roku 1998 byl "v záběhu" supermoderní a perspektivní redakční
systém, víc než pouhý upgrade předchozího. Je vůbec ještě v provozu?
Poznámka JČ: V původní verzi rozhovoru JČ s Janou Bobošíkovou byla v jedné otázce věcná chyba (v důsledku nedokončené věty tazatele). Otázka nesprávně navozovala dojem, že Ivo Mathé vyjádřil názor, spolu s Janem Jirákem, že je Rada ČT nestranická. Ve skutečnosti Ivo Mathé prohlašuje opak. Tuto věcnou chybu v textu rozhovoru s Janou Bobošíkovou jsme opravili hned v pátek 23.10. dopoledne, Ivo Mathé však namítá, že je nutno na opravu důrazně poukázat, protože by si jí jinak čtenáři nevšimli.
Ivo Mathé zase neodpověděl na mé otázky
Ve svem prispevku mi pan Mathe zase nedopovedel na me konkretni dotazy. A to, co napsal, vzbuzuje ve mne nove otazky. Napriklad:
1. Pan Mathe pise, ze jsem "mel vlastni s nikym neprojednanou strategii". On sam byl muj nejvyssi mozny nadrizeny. Jak to, ze si za rok a pul nevsiml, ze ma ve svem stadecku cernou a nehodnou ovci? Rok a pul jsem pracoval tedy jak? Pokud jsem mel spatnou strategii, mel jsem byt vyhozen uz davno. Jak to, ze pan Mathe mel pod sebou cloveka, o jehoz "strategii" nic nevedel?
2. Proc by Ceska televize mela tajit, jake porady chysta v nejblizsi dobe vysilat, pripadne v zahranici nakoupit? Pokud uz je se zahranicnim distributorem Ceska televize dohodnuta, zadna TV NOVA ho nemuze preplatit -- leda ze by Ceska televize neumela delat smlouvy s distributory, kde je ujednani o sankci v pripade odstoupeni od ni.
3. Jak jinak jsem mel jako pracovnik styku s verejnosti pomerovat sve vysledky prace, nez spokojenosti novinaru?
4. Kdybych pracoval na svem karierismu, jak se mi pan Mathe snazi celou dobu podsunout (bez dukazu), tak by snad moje kariera za rok a pul v CT vypadala asi ponekud jinak. To, co si bezny clovek predstavuje pod pojmem "kariera", toho jsem byl v CT na hony vzdalen -- nebo snad ctěný ctenar Britskych listu tusi, kdo to je jisty Lipsansky, ktereho by jinak, nebyt nynejsi kontroverze s panem Mathe, neznal?
5. Pokud nekdo proflakl neco o Marku Ebenovi, mel by pan Mathe hledat dal mezi byvalymi zamestanci CT -- ja o tom ani nevedel. Ostatne, bez dukazu nekoho obvinit je strasne proste.
6. Cim pan Mathe chce dokazat moji sebestrednost. Neni snad naplni public relations CT komunikace s novinari? A kdyz jsem toto provozoval, jsem sebestredny? Ale fuj!
Bohuzel mi pan Mathe skutecne na podstatne otazky neodpovedel. A mrzi mne to uz proto, ze bych rad vedel, co KONKRETNE a ZA SVOJI OSOBU mi vycita.
Sebestrednost? Karieru?
Jejdananku, kde bych mohl byt, kdybych skutecne takovy byl. Trebas bych i pracoval na Hrade...
Jan Lipšanský
Schválí zastupitelstvo kvůli hypermarketu retroaktivní vyhlášku?
Rada mesta Plzne zpracovala vyhlasku, kterou by byla k jiz vice nez
pul roku vyhlasenemu a platnemu novemu uzemnimu planu (vyhl. c.
39/1997) "prischvalena" prechodna ustanoveni, ktera by se zpetnou
ucinnosti upravila jeho platnost. To by umoznilo v rizenich
zahajenych pred 31.1.1998 platny uzemni plan obejit a dokoncit tato
rizeni podle planu stareho. Radni se pritom nijak netaji tim, ze
prechodna ustanoveni pripravili s cilem proklestit cestu investorovi
kontroverzniho hypermarketu v Plzni na Roudne, jehoz projekt se
dostal do slepe ulicky prave pro rozpor s nove platnym uzemnim
planem.
Pravnici ale poukazuji na skutecnost, ze zpetna ucinnost
(retroaktivita) je v ceskem pravnim radu vyloucena a postup
prosazovany Radou proto povazuji za neprijatelny. V pripade, ze bude
vyhlaska o prechodnych ustanovenich schvalena, skonci s nejvetsi
pravdepodobnosti u Ústavniho soudu v Brne. Navrh bude projednavat
Zastupitelstvo mesta Plzne na svem poslednim zasedani ve ctvrtek
29.10.1998.
Dostanou prednost zajmy investora, nebo principy pravniho statu ?
K navrhu vyhlasky predlozene Radou dnes uvedl koordinator "Petice za
zachovani Stare Roudne a okoli" Vaclav Kaspar: "Proti retroaktivnim
prechodnym ustanovenim by meli hlasovat nejen ti zastupitele, kteri s
projektem hypermarketu nesouhlasi, ale vsichni, kterym zalezi na
dodrzovani zakladnich principu pravniho statu. Mezi ne patri zejmena
princip rovnosti pred zakonem a princip pravni jistoty, pricemz
pripravena vyhlaska porusuje oba z nich. Ti zastupitele, kteri
hypermarket chteji, mohou napr. zkusit prosadit korektni zmenu vecne
casti uzemniho planu. Doufam ale, ze jim nejsou zajmy investora blizke
natolik, aby se kvuli nim snizili k pravne retroaktivni uprave
platnych pravnich predpisu".
Pred pravem si jsou vsichni rovni, ale hypermarket si je rovnejsi
Na prijeti vyhlasky ma eminentni zajem investor stavby. Ostatnim
plzenskym podnikatelum by jeji schvaleni nepomohlo. Naopak, ti
stavebnici, kteri maji v soucasnosti podanou zadost o vydani uzemniho
rozhodnuti, by museli projektovou dokumentaci prepracovat tak, aby
odpovidala staremu, jiz vice nez pul roku neplatnemu uzemnimu planu !
(x principu pravni jistoty). Poskozeni by byli i ti podnikatele, kteri
o vydani uzemniho rozhodnuti zadali ve stejne dobe jako investor
hypermarketu, ale o jejich veci jiz bylo pravomocne rozhodnuto podle
noveho ÚP (x principu rovnosti).
Proc radni spolecnosti GEBO Immobilia ustoupili, kdyz napr. stavebnik
rodinneho domku by byl v podobne situaci bez sance ? Zodpovezeni teto
otazky je snazsi, pokud si uvedomime, ze vedouci pravni komise Rady
mesta Plzne JUDr. Milan Duda v uzemnim rizeni pusobil jako pravni
zastupce investora a namestek primatora ing. Zdenek Grundmann v
mediich opakovane aktivne vystoupil jako zapaleny zastance projektu.
Skonci plzensky hypermarket u Ústavniho soudu ?
JUDr. Petr Kuzvart ze Sdruzeni pro ekologicke pravo uvadi: "Dodatecne
zasahy do ucinnosti radne schvalene, vyhlasene a po delsi dobu
prakticky aplikovane vyhlasky mesta je resenim bezesporu nejhorsim a
z hlediska ustavne zakotveneho principu pravniho statu (cl. 1 Ústavy
CR), neprijatelnym. Neprijatelnym je nadto i z hlediska ucelu, smyslu
a zakonne upravy uzemniho planovani. Pokud by s takovym navrhem prisli
napr. dnes zakonodarci ve vztahu k novele stavebniho zakona, meli by
bezesporu vzapeti na krku spor u Ústavniho soudu." Tento osud by v
pripade schvaleni cekal i spornou vyhlasku. Vse nyni zalezi na
plzenskych zastupitelich.
Jan Rovensky
Deti Zeme - Plzen (Children of the Earth)
Uslavska 29
301 44 Plzen
tel/fax: +42-19-74 55 905
e-mail: jan.rovensky@ecn.cz
http://www.ecn.cz/detizeme/dzplzecz.htm
Malešická spalovna: Děti Země odeslaly ministru Kužvartovi petici občanů az snížení emisí dioxinu
Informacni kanal o malesicke spalovne: http://www.ecn.cz/malesice
Deti Zeme zaslaly ministrovi zivotniho prostredi Milosi
Kuzvartovi kopie podpisovych archu "Petice obcanu Prahy za snizeni
emisi dioxinu" spolecne s pruvodnim dopisem. Petici, pod kterou Deti
Zeme sbiraly podpisy predevsim v roce 1997, podepsalo 1640 obcanu.
Obsahuje take pozadavek na zavedeni emisniho limitu na dioxiny
vypoustene ze spaloven odpadu na urovni zapadoevropskych statu (0,1
ngTEQ/m3). Tento limit malesicka spalovna prekracuje dvacetinasobne.
V soucasnosti shromazduji Deti Zeme podpisy pod celostatni petici
nazvanou "Konec dioxinu v Ceske republice", ktera take obsahuje
pozadavek na zavedeni emisniho limitu pro dioxiny. Odbor ochrany
ovzdusi MZP CR (v roce 1997 jeste pod vedenim ing. Bohuslava Brixe)
propasl prilezitost tento limit uvest v platnost v nove "emisni"
vyhlasce vydane pod cislem 117/97 Sb. v kvetnu 1997.
Petici "Konec dioxinu v Ceske republice" jiz podepsalo pres 6.000
lidi. Jsou mezi nimi i vyznamne osobnosti spolecenskeho zivota - napr.
profesor Erazim Kohak (filozof), hudebnici Pavel Zalman Lohonka, Marta
Kubisova, Michael Janik a Miroslav Palecek, fyzik Cestmir Jech,
prorektor Univerzity Palackeho v Olomouci Josef Tillich a dalsi. Sber
podpisu pod ni pokracuje.
V dopise ministru Kuzvartovi se ho Deti Zeme mimo jine ptaji:
1. Kdy se predpoklada zavedeni limitu 0,1ngTEQ pro dioxiny pro
spalovny v Ceske republice? Problematiku zpracovala tzv. Dioxinova
komise MZP.
(Dle poslednich zprav se predpoklada v EU v roce 2005 produkce dioxinu
ze vsech spaloven ve vysi 11 g, tj. ctyrnasobek toho, co vypusti rocne
do ovzdusi malesicka spalovna podle letosniho mereni firmy INPEK a
mene nez inzerovaly vloni na podzim ve svych letaccich Prazske sluzby
jako limit pro mnozstvi vypoustene z malesicke spalovny, tedy cca 15
g. Naklady na upravu spaloven v Evropske unii pritom maji byt pritom
nizsi nez vznikle uspory ve zdravotnictvi.)
2. Pokud bude tento limit u nas zaveden, za jak dlouhou dobu ho bude
muset splnovat take spalovna TKO v Malesicich?
3. Jiz dnes by melo byt vydano jednoznacne stanovisko ke stavbam
novych spaloven, ktere by jiz mely tento limit splnovat. Uvazujete o
tom?
Predejde se tak konfliktnim situacim zvlaste u velkych spaloven,
jakymi jsou ta v Malesicich a v Liberci-Rochlicich, az po nich MZP
bude v budoucnu pozadovat dovybaveni filtry zachycujicimi dioxiny.
Příloha: Petice občanů Prahy za snížení emisí dioxinu
V posledni dobe se venuje predevsim v prumyslovych mestech Evropy a
Ameriky zvysena pozornost emisim dioxinu, protoze se jedna o latky
nebezpecne jiz ve velmi malych mnozstvich. Jsme si vedomi, ze jde jen
o cast emisi nebezpecnych latek do ovzdusi v nasem meste, presto se
domnivame, ze reseni prave jejich emisi pomuze vyrazne zlepsit
zdravotni stav obyvatel mesta. Obracime se na sve volene zastupce v
zastupitelstvu mesta a predevsim pak na pana primatora, aby
prosazovali:
1) Sledovani znecisteni ovzdusi v Praze dioxiny (jak emisi tak imisi)
na urovni stanovene predpisy Evropske unie
2) Prevod lokalnich topenist a kotelen na druhy vytapeni, ktere
neprodukuji tak vysoke procento nebezpecnych skodlivin do ovzdusi at
uz v Praze ci jejim okoli (nejlepe na plyn)
3) Zredukovani paleni odpadu obsahujicich chlorovane latky na minimum
(nejlepe jeho uplne vylouceni)
4) Eliminaci vsech dalsich zdroju dioxinu (at uz jsou vypousteny do
ovzdusi, vody ci jinak)
5) V pripade, ze dojde k dostavbe spalovny komunalniho odpadu v
Praze10 - Malesicich, zadame, abyste prosazovali jeji vybaveni filtrem
zachycujicim dioxiny (ucinne technologie overene na jiz provozovanych
spalovnach) a pravidelne sledovani emisi nebezpecnych latek z ni
(specialne potom emisi dioxinu)
6) Verejnou pristupnost dat o dioxinech a planovane spalovne odpadu
Poslance Parlamentu CR a ministra zivotniho prostredi CR zadame, aby
prosadili doplneni ceskych zakonu o limity na emise dioxinu bezne
pouzivane napr. v Nizozemi a zpristupneni dat o nich verejnosti.
Petice je krome ministra zivotniho prostredi adresovana primatoru Janu
Koukalovi, poslancum prazskeho zastupitelstva a poslancum Parlamentu
CR.
Deti Zeme
Chlumova 17
130 00, Praha 3
Tel. + fax: 42-2-22 78 00 52
Email: deti.zeme@ecn.cz
http://www.ecn.cz/detizeme
"Fuchsová chce sedět jednou prdelí na devíti hodech"
Pani Fuchsova mela dozajista moznost ziskat
zpet ceske obcanstvi. Pani Fuchsova chce proste sedet jednou prdeli na deviti hodech, jak jaksi rikala moje babicka. Pani Fuchsova mela dozajista moznost ziskat zpet ceske obcanstvi - ale ponevadz je toto ze zakona exklusivni musela by se vzdat americkeho (mimochodem ta dohoda s USA byla tusim sepsana jiz v roce 1928). Pani Fuchsova obtezuje svymi vypady proti memu statu nekolik let vsechna media pod vznesenou ideou prava na obcanstvi potazmo vlast - v podstate jde jen o ty zlataky. Je-li v Cechach zakon platny pro vsechny, nemuze cinit vyjimku pro pani Fuchsovou.
Chci-li ja ziskat obcanstvi jineho statu, musim se nejdrive vzdat ceskeho- tak zni zakon. Nevidim duvod, proc by pani Fuchsova mela byt pred zakonem zvyhodnena. Je to nedemokraticke a tedy nespravme.
Na druhe strane, OK, nedavejte Fuchsove obcanstvi, ale vratte ji ten chlivek po dedovi. Nikoliv v americke mene, ale v realu, akciich ci jak, stejne jak je zachazeno s radou restituentu v nasi vlasti.
Zadne zvlastni vyhody pro Fuchsovou, jen stejne pravo. Tedy pravo na exklusivni obcanstvi ceskeho statu a s nim nespojovane pravo na restituci.
Ing. Jindrich Parik
vnuk ceskeho dlazdice a nemecke pradleny
Poznámka JČ: V původní verzi dopisu Jindřicha Paříka, zveřejněné ve čtvrtek o půlnoci, chybělo několik vět. Uvědomil jsem si, že je to proto, protože jsem text dopisu i odpovědi převzal z mailu Jiřiny Fuchsové a nevšiml jsem si, že Paříkův dopis v odpovědi zkrátila. Jindřich Pařík mě mezitím obvinil ze svévolného zkracování jeho textů a ze záměrného lhaní. - Jsem rád, že nemusím žít ve společnosti, kde si lidé jako pan Pařík (týká se to i pana Mathého) musejí automaticky myslet o svých bližních jen to nejhorší - že jsou to podvodníci, manipulátoři a lháři. - Dále jsem rád, že mě upozornil, že z jeho textu vypadly důležité věty. Jaká je nejdůležitější věta, klíč k myšlení pana Paříka? Pan Pařík píše: "Jde v podstatě jen o ty zlaťáky." - Ano, paní Fuchsové jde o majetek, který jí byl v ČR ukraden. V Los Angeles žije v nepříliš záviděníhodné finanční situaci. Civilizovaná společnost by právě v těch situacích, kdy jde o ukradený majetek se snažila bezpráví odčinit. Je mi líto, že panu Paříkovi toto není jasné. Možná, až jemu ukradnou v Praze auto a on se půjde na policii dožadovat, aby byl případ vyšetřen, policisté mu také řeknou, "vám jde v podstatě jen o ty zlaťáky". - Jak to, že když někdo někomu v ČR ukradne majetek, považuje se za neslušné se domáhat jeho vrácení? Nechápu.
Jiřina Fuchsová odpovídá:
Vazeny dlazdici,
jsemť poctena Vasimi nadavkami!
Ceska vlada ma ve stavajici situaci dve moznosti:
BUdto vratit Jirine a 60.000 Cechu na Slovensku
a 30.000 Cechu v USA jejich ceske obcanstvi
bez vydirani, aby se druheho obcanstvi vzdali..
Nebo muze zacit treba Kavanem, Lanskym, Medkem,
hokejistou Svobodou, fotbalistou Sieglem, Cechy
v USA naturalizovanymi do roku 1957, Cechy v USA, kteri lhali
po roce 1957, Cechy v Kanade, Australii, Jizni
Africe, Svycarsku etc etc etc,
a jejich DRUHA OBCANSTVI demokraticky a svobodne
ZNARODNIT...
Tim by byla nastolena ROVNOST
v lidskych pravech pro vsechny, ZADNI CESI
by "nesedeli jednou prdeli na dvou zidlich!",
a Jirina Fuchsova by byla hezky tise....
Takze, co udela nase vladicka ceska???
Ciao.
Cizinka.....