čtvrtek 3. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Senát projednává stížnost Helsinského výboru na brutální potlačení Global Street Party:
  • Demokracii si rozvracet nedáme!! Senát k otázce lidských práv (Tomáš Pecina) Zdravotnictví:
  • Úmrtí na aneurysma aorty a mesothelioma: Záhada nízkých zdravotnických statistik v ČR (Jan Čulík) Tlak zahraničních mocností a česká zahraniční politika:
  • Několik poznámek k činnosti Svobodné Evropy (Jiří Jírovec) Kanada a její srovnávání s ČR:
  • Dva rozhovory v kanadském rádiu (CBC) (Jiří Jírovec) Historia magistra vitae:
  • Historické citáty z Britských listů Oznámení:
  • The new magazine, Electronic New Presence, is looking for authors Austrálie:
  • Austrálie jde k volbám (Robert Nohejl) Reakce:
  • Česká televize: K financování bruselské redakce: Oběd zadarmo neexistuje! (Pavel Trtík)
  • Česká televize: za Kytky chyběla v Jednadvacítce informace o českém animátorovi, který získal Oskara! (Václav Pinkava) Britská komerční televize:
  • Boj o umístění hlavní zpravodajské relace v britské komerční televizi nabývá na intenzitě Oznámení:
  • Jiřina Fuchsová žádá české úřady o udělení osvědčení o českém občanství

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zde je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    Co je nového v České republice

  • V odpadkovém kontejneru v plzeňské čtvrti Petrohrad našli veterináři bílého chlupatého křížence špice, jehož se někdo pokoušel stáhnout zaživa z kůže. Pes měl naříznutou kůži u zadních nohou a kolem krku nohou omotán provázek tak, že bylo zřejmé, že se ho někdo snažil stáhnout zaživa z kůže," řekla veterinářka Drahomíra Jeroušková. K tomu, že by někdo mučitele vypátral, jsem velmi skeptická," řekla veterinářka. ČR má velmi nedokonalé zákony na ochranu zvířat.

  • Česká televize přinesla původní zprávu!! (Jestlipak ale bude řádně ověřená.) Milan Šrejber byl vyšetřovatelem obviněn z trestného činu zneužívání informací v obchodním styku. Šrejber měl na základě podezřelých finančních machinací měl prý svoji firmu Šrejber Tennis Investing v letech 1995 až 1996 nelegálně obohatit o více než 14 milionů korun, uvedla Česká televize. Podle televize Šrejber své finanční machinace prováděl prostřednictvím insider dealing, informací, které nejsou veřejně přístupné. To je trestný čin, například v Británii trestaný sedmi lety vězení. Obchodní transakce, které nejsou veřejné přístupné všem, velmi poškozují ekonomiku dané země.

  • Vláda podpořila návrh ústavního zákona omezit imunitu poslanců a senátorů . Chce také využít proti korupci a ekonomickým zločinům tajné služby, v rámci inicativy "čisté ruce". Tajné služby budou prověřovat osoby působící ve vedení podniků se státní účastí a osoby, kteeré do takových funkcí mají být jmenovány. Cílem je zabránit, aby se do vedení společností dostali za stát lidé s nekalými úmysly, u nichž hrozí střet zájmů nebo jsou napojeni na zájmové skupiny či dokonce na organizovaný zločin či cizí zpravodajské služby.

  • Je to jasné: čeští politikové se kroutí, protože vědí, že policie a tajné služby ČR nebudou schopny ochránit obyvatele před případnými útoky z Íránu a Iráku. O to hlavně jde. Miloš Zeman navrhl pro umístění dvou redakcí Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda pro vysílání do Iráku a Íránu střežený vojenský objekt v Milovicích a členka vedení ČSSD Petra Buzková ještě bezpečnější protiatomový kryt. Zeman současně vyjádřil politování, že z jeho nedávného rozhovoru s prezidentem Václavem Havlem byla vystřižena ta část, v níž prezident hovořil, že si sám spíše představoval umístění redakce, jak řekl Zeman, "v domku v poli". Zeman uvedl, že vládě jde v prvé řadě o zajištění bezpečnosti občanů a má tuto povinnost i v tomto případě. "Dovedu si představit přesně ty novináře, kteří dnes tak plamenně hovoří ve prospěch tohoto vysílání, jak by se na tuto vládu vrhli, kdyby třeba v sousedství nejen této budovy, ale i blízké mateřské školky vybuchla nálož s příslušnými důsledky," zdůraznil Zeman.

  • Ústavní soud rozhodl, že se nebudou vyplácet všem občanům přídavky na děti. Ústavní soud v Brně zamítl návrh poslanců KSČM a ČSSD z listopadu loňského roku zrušit část novely zákona o státní sociální podpoře, která snížila počet rodin majících právo na vyplácení dětských přídavků.Návrh protestoval, že je úsporný zákon v rozporu s Listinou základních práv a svobod, protože porušuje princip rovnosti mezi občany. Soud ale rozhodl, že "výše sociálních dávek nepatří do ústavně chráněných práv."

  • Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Česká televize dosud neobjasnila ani vztahy společnosti Hroch k ČT.

    Výběr textů z posledních dní:


    Demokracii si rozvracet nedáme!!
    Český Senát k otázce lidských práv

    Tomáš Pecina

    Ve středu začal Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu Senátu projednávat podnět Českého helsinského výboru ve věci nepřiměřeného zákroku proti účastníkům Global Street Party, která se uskutečnila v květnu tohoto roku v Praze a následné policejní brutality vůči zajištěným osobám.

    Přestože má zmíněný výbor lidská práva ve svém názvu, ukázalo se, že převážná většina senátorů si vykládá tento termín mírně řečeno velmi nestandartním způsobem. Nejpozoruhodnější byl projev senátorky Evy Novákové (KDU-ČSL), která nejprve napadla Helsinský výbor, že hned v květnu upozornil na porušování lidských práv zahraniční instituce - měl prý nejdřív využít všech prostředků které mu dává k dispozici zákon, a až potom ohrožovat pověst České republiky v zahraničí. O tom, zda došlo k porušení lidských práv, rozhoduje podle paní senátorky jedině nezávislý soud, rozhodně ne nějaká občanská sdružení!

    Úsměvy přítomných vzbudily i litanie senátorky Novákové na téma ubohých chlapců v uniformách, kteří jistě byli celé odpoledne ve stresu a nakonec je ještě demonstranti napadli - "Proč se nestaráte o ochranu lidských práv příslušníků policie?" obrátila se senátorka na přítomné zástupce Helsinského výboru.

    Pádný byl rovněž projev komunistického senátora Antonína Petráše. Když už mluvíme o globalizaci, neměli bychom vynechat globální extrémistické skupiny. Proti tomuto nebezpečí je třeba bojovat všemi prostředky!

    Korunu všemu nasadil zřejmě senátor František Konečný (ODS). Ten obvinil občanské iniciativy typu Českého helsinského výboru, že se rozčilují, "snad i když dá policajt pár facek dvanáctinásobnému vrahovi". V tom dala Anna Šabatová z Českého helsinského výboru panu senátorovi za pravdu...

    Projevy senátorů s výjimkou velmi korektního předsedy výboru Františka Víska (ČSSD) a Josefa Jařaba (ODA) zněly - napříč stranami - jedním hlasem: "Demokracii si rozvracet nedáme, policie musí dostat plnou důvěru, jen tak bude s to plnit své úkoly."

    Organizace, jako je Helsinský výbor, naše demokracie vzácně nepotřebuje. Od ochrany lidských práv je to policie, státní zastupitelství, soudy a další státní orgány.

    Nejzajímavější částí středečního jednání bylo vystoupení nového policejního prezidenta Jiřího Koláře. Kolář připustil, že při květnovém zásahu došlo ze strany policie k řadě chyb, a informoval rovněž o tom, že státní zastupitelství vrátí pravděpodobně případ obviněných policistů (který jak známo smetla inspekce ministerstva vnitra se stolu) k došetření.

    Britské listy položily policejnímu prezidentu Kolářovi dotaz, jak je možné, že podle zpráv účastníků Local Street Party tuto sobotu policisté v civilu údajně naváděli ostatní účastníky k trestné činnosti. Kolář uvedl, že bylo třeba, aby tito policisté splynuli s davem - o provokacích prý žádné informace nemá.

    Britské listy se domnívají, že když už policejní orgány vyšlou na demonstraci své lidi v civilu, měli by se tito policisté v rámci úkolů, jež jim ukládá zákon o policii, naopak snažit, aby demonstranty od nezákonného jednání odrazovali. K této otázce se na stránkách BL ještě vrátíme, až budeme mít o činnosti policistů v civilu úplnější informace.

    Na druhou otázku Britských listů, proč byli v květnu zasahující policisté anonymní, uvedl Jiří Kolář, že k tomu došlo technickým nedopatřením, neboť ochranné vesty, které speciální jednotky používají, odznak s identifikačním číslem zakrývají - podobné problémy by se prý již neměly opakovat. Otázka je, kdo z odpovědných policejních šéfů schválil nákup ochranné pomůcky, jejíž použití je v přímém rozporu se zákonem o policii.

    Praha, 2. září 1998.

    Tomáš Pecina
    http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html


    Záhada nízkých zdravotnických statistik v ČR

    Jan Čulík

    V pondělním vydání Britských listů jsem informoval o lékařském článku, který vyšel v britském čtrnáctideníku Private Eye. Zabýval se úmrtností mužů nad šedesát let na aneurysma aorty, prasknutím výdutě hlavní cévy, jíž proudí ze srdce do těla krev, u mužů starších 60 let. Článek poukazoval na to, že aneurysmatem (výdutí) aorty trpí v Británii tři procenta mužů nad padesát let. Každý třetí muž z tohoto počtu na aneurysma aorty zemře. Jakmile jednou aorta praskne, její léčení je velmi obtížné. Ve většině případů rychle následuje smrt.

    Prasknutí aorty lze ale předcházet ultrazvukovým snímkováním. Jakmile je aneurysma aorty objeveno, je možno ho odoperovat. V takovém případě k úmrtí nedochází a muži, kteří se podrobí takovéto operaci, žijí do normálního průměrného věku, většinou po dobu dalších dvaceti let.

    Časopis Private Eye citoval nejmenovaného britského lékařského odborníka, že v Británii pravděpodobně umírá na aneurysmus aorty ročně cca 60 000 osob.

    Česká republika má přibližně šestkrát méně obyvatel, takže by na aneurismus aorty mělo v ČR umírat ročně cca 10 000 mužů. Nebo že by čeští muži měli lepší odolnost, lepší životosprávu a měli delší průměrnou délku života než britští muži?

    A nyní záhada

    Tomáš Pecina se obrátil na Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR v Praze na Karlově náměstí s dotazem, kolik lidí v ČR ročně umírá na aneurysma aorty. Dne 1. září 1998 dostal tyto informace:

    V roce 1997 zemřelo podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky na aneurysma aortae v ČR pouhých 210 mužů a 80 žen.

    Ve věkové skupině pod 44 let to bylo 8 mužů a 1 žena, ve skupině lidí ve věku od 45 do 64 let do bylo 67 mužů a 8 žen a ve věkové skupině nad 65 let to bylo 135 mužů a 80 žen

    Čím to je, že jsou tyto statistiky naprosto nesrovnatelné s pětsetkrát horšími britskými statistikami?

    Nevím.

    S obdobným problémem jsem se setkal už v roce 1995, kdy jsem natočil pro pořad Na vlastní oči televize Nova reportáž o nebezpečí asbestu.

    Asbest způsobuje nevyléčitelnou a velmi bolestivou rakovinu plic, zvanou mesothelioma. Právě proto je jeho výroba i využívání v západní Evropě a nyní i v ČR zcela zakázána. (Z budov se v ČR asbest ovšem nyní odstraňuje jen na žádost západních firem, které odmítají najmout si kanceláře ve stavbách, prorostlých asbestem.)

    Mesothelioma má velmi dlouhou expozici, dvacet až třicet let, a proto na ně také umírají především starší lidé.

    V Británii a v západní Evropě je užívání asbestu nyní už mnoho let zakázáno. Přesto však počet úmrtí na mesothelioma ještě nedosáhl vrcholu. Bude kulminovat v nadcházejících letech, kdy na tento druh rakoviny v Británii zemře ročně cca 3000 osob.

    V ČR by tomu statisticky mělo odpovídat úmrtí přibližně 500 osob.

    Ať mi nikdo neříká, že se v ČR užívalo asbestu méně, než v Británii. Skoro všude jsou eternitové střechy. Kolem továren na eternit býval donedávna asbest v Čechách vyvážen na silnice. Vzhledem k tomu, že eternit byl rakousko-uherský, nebo snad dokonce český vynález, se asbestu v Čechách užívalo donedávna neobyčejně často, stejně jako např. v Británii.

    V Británii se používal hlavně jako protihořlavý materiál na lodích, ale také ve stavbách. Záhada je tato:

    Podle zdravotnických statistik téhož Ústavu zdravotnických informací a statistiky na Palackého náměstí č. 4 umírá v posledních letech na mesothelioma způsobené asbestem ročně cca 7 lidí. Číslo je neobyčejně nízké.

    Britští odborníci mi vysvětlili: Ano, tak to bylo v Británii v šedesátých letech také. I my jsme mívali neobyčejně nízké statistiky úmrtnosti na mesothelioma. On se tento druh rakoviny velmi špatně diagnostikuje. Lékaři ho prostě většinou zařadili mezi "nějaký druh rakoviny".

    U kolika umírajících penzistů v dnešní ČR se vážně zkoumá příčina smrti?

    Zdá se - nemám ovšem důkazy, které by to potvrdily - že podobné jsou i obrovské rozdíly ve statistikách na úmrtnost českých mužů na aneurysma aorty.

    Mimochodem, ukázalo se, že o mnoho nižší než britské jsou zřejmě i české statistiky výskytu astmatu u dětí. Byl jsem svědkem jednoho případu Češky, která přicestovala na delší dobu do Británie a místní obvodní lékař jí začal okamžitě léčit na astma, které v ČR bylo neléčené ("To víte, máte bronchitidu," říkala této dívce vždycky v Praze paní doktorka.)

    Bylo by to velmi vděčné téma pro investigativního domácího českého novináře.

    Je pravda, že statistiky úmrtí na některé choroby i výskytu některých chorob jsou v ČR tradičně nižší než jinde ve světě? Copak je toho asi příčinou?

    Je možné, že jsou statistiky nedokonalé a že pozornosti veřejnosti uniká skrytý zdravotnický problém, který - bez vědomí lékařské veřejnosti - zkracuje životy mnoha lidí?

    Jsou-li české zdravotnické statistiky nedokonalé, je to na pováženou v éře, která velmi často používá údaje získané ze zdravotnických statistik k velmi zásadním zdravotnickým rozhodnutím.

    Bylo by asi velmi záslužné prokázat, že tomu tak není.

    Jan Čulík


    Několik poznámek k činnosti Svobodné Evropy

    Jiří Jírovec

    Tomáš Pecina se zmiňuje ve svém komentáři (BL, 1.9. 1998) k rozhovoru Čulík-Kavan (BL, 31.8. 1998), že Svobodná Evropa měla až do nástupu nadstandardní postavení, a to v uznání za zásluhy, jimiž tato stanice přispěla k pádu totalitního režimu. Je možné, že to tak někteří politikové chtějí vidět. Domnívám se ovšem, že přání je zde otcem myšlenky - už jen kvůli tomu dokazovat si, že jsme komunisty svrhli vlastními silami.

    Svobodná Evropa byla ale jen jedním z řady alternativních zdrojů informací. Existovala přece česká mutace Hlasu Ameriky, BBC, kanadského CBC, stejně tak jako vysílání z Německa. Pokud se nemýlím, rozdíl mezi Svobodnou Evropou a Hlasem Ameriky pak byl v tom, že první šířila americkou propagandu, kdežto druhá oficiální názory americké vlády, což nemusí být vždy totéž.

    Na rozdíl od Tomáše Peciny si nemyslím, že rozhovor Čulík-Kavan vzbuzuje obavy o profesionalitu prvního z nich. Mám však vskutku vážné pochybnosti o schopnostech nového ministra.

    Ministr Kavan se například domnívá, že "nejsme pod tlakem amerických úřadů". A argumentuje tím, že nám to americká strana jasně řekla a že (zřejmě přes americké velvyslanectví, poznámka JJ) "získal silný dojem, že se můžeme svobodně rozhodnout". Svéprávná vláda a její ministři ovšem nepotřebují hledat takové náznaky. To, co říká Kavan, je ovšem pochybné už z toho důvodu, že kdyby americká vláda nevyvíjela tlak (na kohokoli) při prosazování svých zájmů, pak by nic nikdy nedosáhla. Otázkou spíš je, jak takovému tlaku čelíme. Je tedy dost pravděpodobné, že se můžeme svobodně rozhodnout a následky si pak přičíst sami.

    Kdo jen trochu sleduje zahraniční politiku USA ví, že Jesse Helms má jako předseda zahraničního výboru senátu velkou moc. Koneckoncu se před ním položil i Clinton a podepsal zákon, který trestá určité obchodní styky s Kubou. Jak známo, proti tomuto zákonu, který se snaží diktovat, pod záminkou ochrany "amerických" zájmů, jiným státům co smějí a co ne, vystoupila jak Kanada tak země EU.

    Pravou perlou v rozhovoru je odpověď na otázku, jak bude česká vláda objektivně hodnotit vysílání Svobodné Evropy do Iránu. Ministr totiž, přeloženo do starořeči, řekl, že když to umějí američtí soudruzi z pražského velvyslanectví (zabývali se se přece vysíláním Svobodné Evropy, kterou financují, do jiných zemí a považují je za vyvážené), tak jsme schopni to posoudit taky. Jaká kriteria musejí být splněna, aby vysílání bylo štvavé a podvratné, už bohužel nevysvětlil.

    Představa, že český ministr zahraničí sděluje americkému velvyslanci, že zastavuje štvavé či podvratné vysílání Svobodné Evropy z Prahy, je skoro legrační.

    V souvislostí s možnou reakcí íránské vlády zaujímá ministr Kavan silně nadřazený postoj - budeme to my, nikoli íránská vláda, která určí zda se jim má vysílání líbit nebo ne (tedy je-li nepřátelské nebo ne). V této souvislosti by bylo zajímavé vědět, co vlastně nový ministr a jeho podřízení o problematice celé oblasti vědí a do jaké míry jsou schopni a ochotni formulovat nezávislou českou zahraniční politiku. Nezávislost samozřejmě nevylučuje podporu v případech, které jsou s touto politikou v souladu.

    V případě vysílání do Iránu a Iráku se mluví o možné (teroristické) odplatě. Tato hrozba by však neměla zakrýt skutečný problém, totiž jakou zahraniční politiku (a politiky) vlastně máme.

    Jiří Jírovec


    Dva rozhovory v kanadském rádiu (CBC)

    Jiří Jírovec

    Když mám čas zapnu v půl sedmé místního času radio a poslouchám velmi populární a informativní pořad "As It Happens". Dá se tuším najít i na Internetu a na krátkovlném vysílání Radio Canada International. Zmíněný pořad je založen na schopnosti velmi stálého týmu pracovníků najít po světě lidi, kteří jsou ochotni telefonicky komentovat aktuální události (a mají k nim co říct).

    V posledním srpnovém pořadu mě zaujaly dva rozhovory, které stojí za zmínku. První z nich potvrdil Horníčkovo varování "kde blb, tam nebezpečno", a to v podobě obohacené o horlivého policajta. Druhý pak byl ukázkou vyváženého zpravodajství.

    V prvním případě šlo o rozsudek, jímž byl osvobozen řidič kamiónu obžalovaný z  trestného činu klení na veřejnosti. Manželka a zároveň obhájkyně obviněného v rozhovoru vysvětlila, co se stalo, a jak se věci nakonec vyvíjely u soudu. Její muž, řidič z povolání z Reginy v Albertě, vjel s náklaďákem o loňské zimě na náledí, kterému se tady říká černý led (black ice). To je taková věc, která se pozná, až když auto začne na silnici vyvádět psí kusy. Není těžké si představit, že řidič v tom okamžiku měl "plné ruce pazourů" (jak kdysi říkal můj kamarád Jirka Endrýs) a že během cvičení s volantem nešetřil výrazy opovržení nad stavem vozovky. Z kontextu rozhovoru vyplynulo, že řekl něco jako "zajebaný led" (na CBC si nedovolili citovat, co řekl). Pokud jde o smyk, usmálo se na něj štěstí a nehavaroval. Neštěstí se na něj zašklebilo v podobě policajta, který jeho nadávky slyšel z éteru. Severoameričtí řidiči kamiónů totiž často používají vysílačky jimiž se informují o objížďkách, dopravních nehodách, počasí atd. a ten náš ji měl zapnutou. Přišlo tedy předvolání k soudu a tam obhajoba, postavená na dvou pilířích - vysvětlení, že podobný jazyk je možné denně slyšet z TV (o místech,kde se shromažďuje mládež ani nemluvě) a na tom, že použitá slova neměla žádný sexuální podtext (což je údajně podmínka trestného činu obscenity), protože řidič měl za daných okolností poněkud jiné starosti než souložení a navíc primárně oslovoval vrstvu ledu na asfaltu, nikoli obscenitami rajcovatelné publikum. Soudce obhajobu uznal (údajně mu to trvalo dva měsíce, než rozsudek sesmolil) a řidiče osvobodil. Některé věci s případem související ovšem zábavné nebyly. Možný trest byl až 5000 dolarů pokuty a několik měsíců vězení. Navíc onen řidič ztratil v souvislosti se soudem místo a rodina se ocitla na pokraji bankrotu.

    Druhý rozhovor se týkal rady, kterou president Clinton veze Jelcinovi ohledně řešení tamní ekonomické krise. Moderátor pořadu nejprve obsáhle citoval Clintona a jeho názor, že Amerika a Západ vůbec Rusko podrží, ale jen v tom případě, že neustoupí z nastolené cesty změn jejich ekonomiky a budou dodržovat podmínky Mezinárodního měnového fondu (MFF) včetně návodu "co dělat". Pak následoval rozhovor s americkým profesorem ekonomie, který na řadě příkladů ukázal, že Clintonovy výroky se sice dají interpretovat jako podpora stávající současné politické garnitury s Jelcinem v čele, ale že z hlediska ruského vývoje posledních let jsou jeho ekonomické rady bezcenné. Poukázal na to, že právě nekritické uplatňování receptů MFF přivedlo Rusko tam kde je a že další postih, tedy utahování opasků už tak zchudlého obyvatelstva, které by pokračování v politice diktované MFF přineslo, by mohlo znamenat sociální explosi.

    Sekvence věnovaná Rusku byla přes svou relativní krátkost necelých deseti minut velmi obsažná. Už jsem se zmínil o profesionálním zpracování dané aktuality, ale za povšimnutí stojí, zejména vzhledem k diskusi o zpravodajství v českých sdělovacích prostředcích, ještě další věc. Samotná volba námětu dokazovala, že se editor pořadu nemusí obávat konfrontovat názor presidenta USA, že není, odpusťte mi ten výraz, "předstrašený", že někdo někde zvedne telefon a jeho místo zmizí. Totéž platí i o americkém profesorovi. Do jeho místa ho totiž nejmenoval Clinton, ale akademičtí funkcionáři university, na níž pracuje. Ačkoli časy se poněkud mění, trvalé profesorské místo (tenure) na universitě je prakticky nedotknutelné a právě z  toho je podstatnou měrou odvozena skutečná svoboda slova.

    Jiří Jírovec


    Historické citáty z Britských listů

    Andrew Stroehlein mi v těchto dnech pomáhá redigovat výběr z článků, které vyšly v Britských listech od jejich založení v červenci 1996 do konce srpna 1997 pro knižní vydání (to by měl být první díl, pak by měl brzo následovat druhý díl, září 1997 - 1998).

    Našel přitom několik citátů, které ho pobavily. Toto prý mám dát jako motto knižního vydání Britských listů:

    "Pane Čulíku, pro koho pracujete?" (znepokojený čtenář)


    Sdělovací prostředky v České republice

    BL 27.1.1997:

    Napsal mi inž. Václav Žák s poukazem na to, že zpravodajství televize Nova je podstatně kvalitnější než zpravodajství veřejnoprávní České televize, která bývá podle jeho slov nekriticky provládní.

    K analýze pořadu Události ČT se vrátím, jakmile budu mít čas.

    Andrew Stroehlein napsal:

    Safe to say, that you didn't lie. Return to it you did. (A dá se říci, že jste nelhal. Skutečně jste se k tomu pořadu vrátil.)


    Problém

    BL 26.2.1997

    Problém je tento: Čulík i Stroehlein, případně Ivan Kytka, případně další, kladou divné otázky a tím, že se tak divně ptají, způsobem, jímž se normální člověk v ČR neptá, automaticky dokazují, že nepatří do českého společenství. A vzhledem k tomu, že nepatří do českého společenství, nemají právo tyto a žádné jiné otázky vznášet.


    Ztotožnění české vládnoucí koalice s demokracií

    (Začátek roku 1997)

    Hlavní problém vidí Stroehlein na základě četby českého tisku takto: je jím ztotožnění vládnoucí koalice s demokracií. Bohužel tomu napomáhá i skutečnost, že opoziční strany v ČR nejsou zrovna efektivní. Stroehlein konstatuje, že čeští novináři nechápou v západních demokraciích běžný pojem loajální opozice. Jste-li proti vládnoucí koalici, ztotožňujete-li se se sociálně demokratickou stranou, chcete-li referendum pro vstup do NATO, jste zatracený komunista, který chce zničit naše krásné demokratické zřízení. Jenže - až ODS prohraje volby a k moci se dostanou třeba sociální demokrati, to bude ODS taky považována za podvratnou, nestátotvornou, protistátní stranu?

    A.S. k tomu poznamenává:

    This might actually be happening now -- though a bit more subtly. (Toto se možná právě děje - i když poněkud jemněji.)


    The New Presence, the monthly journal of Central European Affairs, and The Electronic New Presence, its sister weekly on the Internet (www.enp.cz)(not yet operational),

    are seeking original articles on Central European politics, society and culture.

     

    Contributions should be 500 to 2000 words in English and sent to Andrew Stroehlein at:

    a.stroehlein@btinternet.com

     


    Austrálie jde k volbám

    Robet Nohejl

    Vyhlasenim voleb premier ani obyvatelstvo neprekvapil. Vsichni ocekavali vyhlaseni voleb mnohem drive, a tak termin sobota 3. rijna jenom svedcil o zakulisnich debatach v ovzdusi plnem nejistot dosavadnich vladnich politickych stran.

    Premier si neodpustil poznamku, ze volby budou smerovat k jednomu a statem a tiskem omilanemu programu na zlikvidovani strany "Jeden narod", ktera nedava mnohym zkornatelym politikum klidne spani.

    Do utoku podle hesla "potrefena husa krici nejvice" se pridali i byvaly premieri otevrenym dopisem varujicim volicstvo pred touto nastupujici zkazou a hlavne pred tou, bez vselijakych kudrlinek mluvici Pauline Henson.

    Byvala garnitura premieru varuje, v poradi od Whitlama,ktery se zaslouzil, ze jako prvni zacal tisknout penize na dluh, pozdeji byl guvernerem zbaven uradu a byl vystridan Fraserem, ktery "sekyru" dluhu zvysil s heslem "vsichni zijeme na dluh, tak co se deje".

    Aby uroven zivotni neutrpela, tak s pusou plnou slibu nastoupil premier Hawk,ktery se prosadil heslem, ze zadne dite v Australii v budoucnu nebude trpet chudobou a skutecne, cely narod uvedl jeste do vetsich dluhu, takze nejenom deti, ale cely narod zabredl do uz nemoznych pujcek.

    Nakonec prisla ozdoba politickeho nebe, Paul Keating, jenz zdanoval obcany tak silne, ze zapomnel mnohdy i sam na sebe.

    Kdo se temito vytecniky necha poucit, jak ma volit se dozvime az v den voleb, ale pravdou sirici se po Australii zustava, ze Pauline Hanson v prumeru ziskava i nejzapadlejsich koutech na 11% priznivcu.

    Mimo toho po dlouhem lecenim tichem ze strany medii je zde pan Graeme Campbell, ktery predstavuje organizaci "Australie na prvnim miste" (Australia First) a  ktery se politicky opira o princip referenda, ktere je strasidlem dosavadne vladnoucich stran.

    Lide, kteri jsou lpro referendum, maji velmi blizko k  americkemu ekonomovi Lindonu LaRoschovi, ktery predvida ekonomickou katastrofu uz dlouhou dobu. Mimo to navrhuje i vlastni plan pro rozvoj a prosperitu asijskych zemi za ucasti Evropy.

    Vyctem malych politickych stran nema se cenu zabyvat. Jiste sehraji svoji roli pri podpore hlavnich akteru rijnovych voleb, jak do senatu, tak do parlamentu.

    Cele to volebni divadlo se odehraje ve stinu statnich voleb ve state Queensland, kde dominujici strany utrpely policek od lidi z ulice, kteri byli tak dlouho prehlizeni a  k jejichz sluchu byli pani politici hlusi nekolik desetileti.

    Dalsim ovzdusim kazici volby je celosvetova krise na burse. Zde v Australii lide vzpominaji na  slova odborniku a politiku, kteri tvrdili, ze padne-li mena asijskych zemi, Australie na tom muze ekonomicky jen vydelat - opak byl pravda a dnes lide hledi, kdo z tech "odborniku" nam radi opetne ve veci voleb.

    Robert Nohejl - Queensland


    Financování bruselské kanceláře ČT - There is no such thing as a free lunch (Oběd zadarmo neexistuje.)

    Pavel Trtík

    Prave jsem si podruhe precetl rozhovor s panem Kytkou a je mi z nej nejak smutno. Cim vice se totiz jako ctenar BL dozvidam o financnim zakulisi CT, tim vetsi je me presvedceni, ze stav, ktery v soucasne dobe panuje v oblasti financi v ceske verejnopravni televizi, se neda nazvat jinak nez - neuveritelny bordel. Takovy, ze chlevy, ktere mel Herkules vycistit, se v porovnani s nim blysti cistotou.

    Jde o pripad financovani bruselskeho zpravodaje.

    Postupne jsme se dozvedeli - od zpravodaje samotneho, ze vsechno je, diky individualnim schopnostem zpravodaje, zdarma; pote vyslo na povrch, ze zadarmo neni nic, ale ze to jak jsou vsechny platby strukturovany, se zjistit neda (zastiteno vahou autority soucasneho generalniho reditele CT).

    Nasledoval ukrutny nesouhlas od byvaleho generalniho, ktery pro jistotu vynechal tema financovani zpravodajstvi CT z Bruselu, ale rozhodne prohlasil, ze v ucetnictvi byl za jeho vlady poradek a ze najit se da uplne vsechno a asi milion dalsich udaju pro dobrou miru.

    A vse dokoncil vcera pan Kytka, ktery odhadl, ze zpravodajstvi z Bruselu bylo z 99% hrazeno ze zdroju CT, zbyle 1% bylo zdarma, ale ze se nanestesti neda zjistit, jestli se penize protelefonovaly ci proprimoprenosovaly. Ctyri lide, kteri by za vsichni o financovani CT meli neco vedet, a mame tu ctyri tak diametralne rozdilna prohlaseni, az oci prechazeji.

    Je mi z toho smutno, protoze tusim, ze tam, kde panuje takovyhle financni ....(ja uz to slovo nebudu opakovat, protoze bych urazel slusne vedene nevestince), tak tam je uzasny prostor k provadeni malych ci vetsich, typicky ceskych levaren.

    Treba nemam pravdu a treba mi pan Mathe rekne, ze vse je zaneseno na halir v priloze c.IX predavaciho protokolu. Na tomto miste se musim zeptat. Je ten predavaci protokol verejnym dokumentem nebo je verejny asi tak stejne jako vitezny projekt, kterym ziskal sesli soucasny gen. reditel CT?

    Na zaver si nemohu odpustit jeste jednu poznamku a trochu polemizovat s panem Kytkou ohledne toho, jestli si EU nevyminuje pozitivni zpravodajstvi z Bruselu tim, ze zdarma dava k disposici striznu, kameramana atd.

    Nic na svete neni zadarmo, ackoli se to na prvni pohled muze zdat.

    Pochopil jsem to pri jedne hodine dejepisu na  gymnasiu. Vypraveni naseho profesora historie, o tom jak si on pamatuje prvni dny protektoratu Cechy a Morava, se nezapomina.

    Ackoli se po Mnichovu CSR potykala s takovymi uzasnymi problemy jako bylo zacleneni vysidlencu ze Sudet do spolecnosti, tak nebyla nouze potraviny. Narozdil... od Nemecka. Nemecti vojaci pry rabovali obchody a prezirali se az k prasknuti, jako kdyby tri tydny nejedli.

    Co bylo vsak jeste horsi, bylo chovani nekterych Cechu. Nemci v ramci sve propagandy zacali rozdavat v ceskych ulicich polevku, nemecky Eintopf. No, a na co nezapomenu, je veta toho ucitele :

    "A predstavte si, ze Cesi na nej stali frontu!!!"

    On totiz byl, pane Kytko, ZDARMA. Samozrejme, ze zdarma ta polevka nebyla. Nemecka propaganda toho dokonale vyuzila a ve vsech filmovych tydenicich ukazala Cechy jako narod, ktery od "spratelenych armad velkeho souseda" potrebuje dostat najist. Ti lide tam tenkrat nevystali frontu na nejlevnejsi kus zvance. Prave naopak, byla to nejdrazsi polevka, jakou kdy jedli.

    A ja mam jen jednu obavu. Obavu o to, aby bruselska zpravodajska polivcicka nebyla podobne draha.

    Z Paisley zdravi

    Pavel Trtík

    P.S. Tou paralelou jsem rozhodne nezamyslel prirovnavat EU ci jeji zpravodajstvi k fasistickemu Nemecku.


    Kytka do kultury - kultura do kytek?

    Václav Pinkava

    Pane Culiku,

    Po dlouhe snaze nenechat se opet vyprovokovat jsem podlehl jedne casti vaseho rozhovoru s Ivanem Kytkou, tam, kde hovoril o kulture ve zpravodajskych poradech CT.

    Dovolte mi tedy kratkou, vymluvnou historku:

    Tyden po tom, co Ivan Kytka prevzal oteze zpravodajstvi v CT, prijel z Kalifornie do Evropy muj bratr Jan Pinkava, letosni drzitel Oscara za kratky animovany film Geri's Game, na filmovy festival ve Stuttgartu. S ohledem na obrovsky zajem, ktery jeho uspech vzbudil v ceskych mediich (zmineno telegraficky dokonce i v BL) jsem jej premluvil, aby prodlouzil cestu o dva dny a navstivit i CR, mj proto, ze CT jej zvala do "21", a jednala o prava uvest vitezny film s firmou Pixar.

    (Okrajove: Diky usili Renaty Jarosove byl film zdarne odvysilan o velikonocich a dostal se do 'top 10' sledovanosti.)

    Po priletu a  navsteve ministra kultury en-route jsme zavitali na Kavci Hory, abychom upresnili predem sjednane vystoupeni v "21" s Otakarem Svobodou. Tam jsem byl informovan, ze z prichodem Ivana Kytky nastaly jiste zmeny v koncepci zpravodajstvi, a ze by se jednalo o Studio 6. S Ivanem Kytkou jsem mluvil osobne telefonicky, abych si toto stanovisko overil.

    Vskutku. Minimalne rozpacitou situaci jsme resili odchodem, spankem, rozmyslenim, a dohodou navstivit Studio 6 cestou na letiste treti den rano, abychom neposkodili kvuli jednomu zajmy CT jako celku.

    (Jednou z variant byla samozrejme navsteva studia konkurence.)

    Po rozhovoru s panem Kytkou bych jej mohl povazovat za novinare, ktery nevidi "scoop" i kdyz mu dobrovolne pada do klina. Po precteni jeho minulych prispevku v BL spise soudim, ze zboznuje BBC a plete si jeji vnucenou roli ve vesmes nekulturni Britanii s idealem.

    (Zil jsem tam 23 let. Srovnejme clanek Rogera Scrutona v The Times 6.7. "Are we a land fit for heroes?" ).

    Treba je skutecne pravda, ze do ceskeho zpravodajstvi patri jen tezce vydobyte zakulisni informace o zavaznych tematech. Podle meho soudu je vsak lidsky zivot trochu pestrejsi, a role zpravodajstvi v postkomunisticke zemi neni jen stekat a varovat coby "watchdog", jak ji pojimate v BL. Obcas je treba i povzbudit a posilit narodni sebevedomi. (O tom uz byla nase minula rozepre, ohledne nejakych tech hokejistu. Od tehdy vas dvoji metr opomenul 'zastupne jasani' nad fotbalovym vitezstvim Francie.)

    Abych vam usetril obvykly ustepacny komentar k prispevkum:

    Pan Pinkava mluvil s panem Kytkou jen jednou, a navic na tema, ktere se tykalo jeho rodiny. Je tedy jasne, ze ma zcela neobjektivni a zaujaty pocit, nikoliv nazor nebo usudek - (viz BL passim).

    Václav Pinkava


    Poznámka na okraj

    Snad se pan Pinkava nebude zlobit, když vyjádřím názor, že kulturní informace o tom, že animovaný film Jana Pinkavy získal v Americe Oskara, skutečně do Jednadvacítky nepatřila. Nedovedu si představit, že by například britský publicistický pořad Newsnight pozval do studia britského držitele Oskara za animované filmy Nicka Parkese. Takovéto náměty prostě do politicko-ekonomických zpravodajských pořadů nepatří. Nick Parkes či Jan Pinkava by se mohli stát námětem, kdyby byli součástí důležitého hlubinného ekonomicko-politického trendu. To se však nestalo.

    Článek Rogera Scrutona v Timesech, zveřejněný v Timesech 6. července, jsem tehdy před cestou do Prahy neměl čas přeložit. Kromě toho, byl to článek poněkud neinformovaný. Scruton v něm hovořil o tom, jak vysoce kulturní zemí je ve srovnání s primitivní Británii Česká republika. Zmiňoval se o průzkumu názorů čtenářů deníku Lidové noviny, kteří jmenovali jako nejvýznamnější české osobnosti lidi jako Tomáše Masaryka a kritizoval, že v Británii by pro mnoho lidí byl nejvýznamnější osobností leda tak nějaký fotbalista. To je pravda, jenže Scruton srovnával nesrovnatelné. Názory čtenářů relativně "intelektuálského" deníku LN (to, že jsou to většinou špatné noviny, neznamená, že je stále věrně nečtou čeští intelektuálové) s obecným britským kulturním povědomím. Názory čtenářů deníku LN měl Scruton srovnávat s případným obdobním průzkumem veřejného mínění mezi intelektuálským čtenářstvem deníku Independent nebo The Times. Nebylo férové srovnávat názory čtenářů Lidových novin s démotickými názory obyčejných občanů - to měl spíše srovnávat názory čtenářů deníku Blesk. JČ


    Boj o umístění hlavní zpravodajské relace v britské komerční televizi nabývá na intenzitě

    Podobně jako v některých jiných západoevropských zemích, ani v Británii by nebylo možné, aby vysílaly hlavní terestrické televizní stanice své večerní zprávy v tutéž dobu. Předpokládá se, že ne každý vlastní videorekorder a že občan v demokracii má mít právo srovnávat různé zpravodajské zdroje.

    Hlavní večerní zprávy televize BBC jsou v 21 hodin, hlavní večerní zprávy komerčního okruhu ITV jsou ve 22 hodin.

    (Lidé v Británii chodí o dost později spát než v ČR, většinou se totiž v Británii pracuje až od devíti nebo dokonce od půl desáté. V České republice se chodí do práce nekřesťansky brzo proto, že jeden rakouský císař v devatenáctém století trpěl nespavostí, a tak nutil své úředníky pracovat od šesti.)

    Vysílání půlhodinových zpráv ITV od 22 hodin je ovšem problém. Komerční společnosti ITV nemůže v nejsledovanějším večerním čase vysílat celovečerní filmy.

    Vysílat je od 19 nebo od 19.30, to je pro Británii příliš brzo. Nejideálnější je začínat s vysíláním celovečerních filml ve 21.30, v době, kdy končí hlavní večerní zprávy na BBC 1.

    ITV si to však nemůže dovolit.

    Už léta usiluje o zrušení zpráv ve 22 hodin. Dosud se jí to nepodařilo.

    Tento týden zahajuje britská komerční televize kampaň za likvidaci svých News at Ten (Svět dnes večer). Nynější zprávy, které se v komerční televizi vysílají v 17.40, mají být nahrazeny půlhodinou v 18.30, a Zprávy v 10 mají být zrušeny - přestože existovaly jedenatřicet let!

    Takovéto historické rozhodnutí však musí povolit britská Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Independent Television Commission. Proto připravuje televizní okruh ITV argumentaci, že prý mu nejde jen o vysílání celovečerních filmů a o zvyšování sledovanosti. Zprávy se prý budou vysílat od 23 hodin a jejich součástí bude velké množství regionálního zpravodajství - aby se ITV zavděčila televizní komisi.

    Očekává se, že úsili zlikvidovat News at Ten vyvolá celostátní kontroverzi. Zakladatel News at Ten, Alistair Burnett, který proslul také svými (poněkud podlézavými) reportážemi o britské královské rodině, konstatoval, že je šokován, že by taková historicky slavná instituce, jako jsou News at Ten, měla být zrušena. Celá řada čelných novinářů z britské komerční televize je velmi rozhněvána.

    "Toto rozhodnutí bude znamenat, že jsme se vzdali a úplně jsme v oblasti zpravodajství přestali konkurovat BBC," uvedl jeden pracovník ITV.


    Žádost

    Jiřina Fuchsová

    Date: Wed, 2 Sep 1998 13:13:20 -0700 (PDT)

    V Los Angeles, 2. zari 1998

    Generalni konzulat Republiky Ceske
    Los Angeles
    Ca USA
    FAX 310 473-9813

    Vazena pani konzulko,

    zadam timto o vystaveni OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI.

    Uprimne Vase

    Jirina Benadova - Fuchsova

    nar. v Plzni 2. rijna 1943

    Trvala bydliste:

    Plzen Los Angeles


    Faxed to the GENERAL CONSULATE OF THE CZECH REPUBLIC, on September 2, 1998, at 1:06 P.M. Pacific Daylight Time.


    Let my people come home!


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|