pondělí 29. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Týden po volbách:
  • Týden po volbách: Nejhorší možné chování některých politiků (Petr Jánský) Havárie autobusu v jižních Čechách a reakce lidí - vyplývají z toho obecnější ZÁVAŽNÉ SKUTEČNOSTI, které budou určovat budoucnost ČR:
  • Mnoho názorů na "Dva názory" (Vratislav Kuška)
  • Havarovaný autobus na jihočeské silnici - pohled místního člověka (Jiří Guth) Školství:
  • Co s dětmi, které nejsou akademicky nadané (Jan Sokol, ministr školství)
  • Školní koncepce: dopis Marku Houšovi (Jan Sokol, ministr školství)
  • Dodatek ke článku o školství (Jiří Jírovec)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zde je poslední, tj. páteční vydání Britských listů.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.
  • Před volbami se konala na internetu debata na téma Informace a informační technologie ve společnosti. Záznam je zde.

    Co je nového v České republice

  • Jan Ruml se ke škodě národa chová ideologicky bigotně. Ruml a Unie svobody chtějí vytvořit koalici s ODS a KDU-ČSL, ale ODS nesmí mít ve vládě většinu. Ruml odmítl účast US ve vládě s ČSSD, i kdyby byl předsedou vlády Josef Lux, ministrem zahraničí Josef Zieleniec a ministrem financí Josef Tošovský. Podle Rumla prý Tošovský i Zieleniec Zemanovu nabídku odmítli. ODS nejprve uvedla, že je ochotna být v pravicové koalici tvořené ODS, KDU-ČSL a Unií svobody (s pouhými 102 mandáty), pouze pod podmínkou, že bude mít ve vládě většinu. V pátek však prý ODS konstatovala, že půjde do koaličních jednání bez předběžných podmínek. Ruml chce jít do opozice, nebudou-li jeho podmínky splněny. Unie svobody požaduje, aby se budoucí koaliční vláda přihlásila k politice vlády Josefa Tošovského, v níž je řada členů Unie svobody a aby "jasně pojmenovala" příčiny zpomalení hospodářského vývoje po roce 1996, očistila politický život od korupce a vyšetřila aféry týkající se financování politických stran. Většina z Rumlových podmínek je namířena proti Klausovi, který jen s nechutí připustil chyby v hospodářské politice své někdejší vlády a ve stranickém financování ODS.

  • Havel se obává, aby pokus o sestavení středopravé koalice s Klausem nebyl návratem zpátky. Řekl to v sobotním pořadu Rozhovory v Lánech. Uvedl také, že po případném Zemanově neúspěchu sestavit koaliční vládu nemusí úkolem sestavit vládu pověřit jako druhého Václava Klause. Podle Havla má Zeman na pokus sestavit vládu asi tři týdny. Havel nevyloučil, že by některá strana využila podpory komunistů, i když to nepovažuje za nejlepší řešení. Uvedl: "Nevylučuji možnost, že nepřítomnost několika poslanců KSČM při hlasování o důvěře může zajistit vládě jakés takés menšinové třeba vládnutí." Zeman by mohl vytvoři středolevou vládu ČSSD a KDU-ČSL s 94 křesly. Takové vládě by mohlo pomoci 13 komunistických poslanců z čtyřiadvacetičlenného klubu, kteří by nezúčastnili hlasování o důvěře. Byla by to vláda velice slabá.

  • Prezident Václav Havel v sobotu řekl, že předseda ODS Václav Klaus zklamal "na osobní rovině" jeho důvěru, protože na veřejnost pronikl politicky citlivý obsah dopisu, který mu poslal. Havel v něm před parlamentními volbami Klausovi napsal, že šéf sociálních demokratů Miloš Zeman se cítí unaven, a patrně nebude aspirovat na premiérské křeslo.

  • Záměr Občanské demokratické strany pořádat mítinky a veřejná shromáždění na podporu své politiky a předsedy Václava Klause nepovažuje prezident Václav Havel za vhodný. "Probíhají-li jednání, pak se mi nezdá moc dobré, aby se někdo pokoušel je ovlivňovat nějakými pouličními mobilizacemi," řekl prezident v Rozhovorech v Lánech.

  • Václav Havel nevyloučil, že dříve či později vstoupí do pracovního kontaktu s KSČM, tedy třetí nejsilnější parlamentní stranou. Havel komunisty jako jedinou parlamentní stranu nepřizval k povolebním jednáním na Hrad. Prezident v Rozhovorech z Lán uvedl, že respektuje mandát komunistů, které volilo 11 procent voličů, i když kritizoval komunistické politické postoje. Naprosté nepochopení principů demokratické politiky prokázal Jan Ruml. Ruml uvedl: "Komunisté musí být politicky izolováni." Respekt vůči volebnímu rozhodnutí 11 procent národa neprokázal.

  • Prezident Václav Havel podepsal novelu zákona o státní sociální podpoře. Zlepšil tím podmínky rodin, které mají děti v pěstounské péči. Novelou se zvyšuje dávka, kterou stát vyplácí na osobní potřebu dítěte v pěstounské péči, na 1,29násobek částky životního minima. U nezletilých dětí svěřených do pěstounské péče již nebude poskytování dávek státní sociální podpory vázáno na jejich trvalý nebo dlouhodobý pobyt v ČR, jak je tomu nyní. (Britské listy na tento problém poukázaly loni v říjnu.) Okresní úřady by podle novely měly podmínku trvalého pobytu prominout osobě, jejíž výživa nebo výživa dětí této osoby by byly ohroženy. Podmínkou pro prominutí je, že tato osoba již požádala o udělení povolení k trvalému pobytu.

  • Skandální jednání ve sněmu Akademie věd? Dostali jsme z AV ČR tuto informaci, kterou nemůžeme ověřit: Na Akademickem snemu AV CR se mluvilo o tom, ze demografove dostali za ukol zjistit, zda zvyseni spoluucasti na zdravotni peci povede k vetsi umrtnosti a k usetreni penez za duchody. Vim to od kolegy, ktery byl velmi zhnusen (informaci tezko potvrdi). Nevim, zda je tato diskuse v zapise z jednani. - Britské listy by byly velmi rády, kdyby se k této věci vyjádřili přítomní na tomto jednání, potvrdili ji či vyvrátili. Anonymita je zaručena.

    Výběr textů z posledních dní:

  • Proč volby takhle dopadly (Jiří Jírovec)
  • České volby: Nepouštějte k moci Václava Klause! (Financial Times)
  • Ruml by mohl fungovat v koalici se sociálními demokraty jako "velká brzda proti radikálním levicovým změnám" (Andrew Stroehlein)
  • Anheuser-Busch a Budvar: "Je to moje značka, chlapče!!" Češi a Američané spolu vedou pivní válku (Observer)
  • Kolaps japonského bankovního systému vážně ohrožuje celou světovou ekonomiku
  • Ve volbách zřejmě zvítězil Lux a jeho KDU-ČSL (Jan Čulík)
  • Co skutečně pomůže naší vědě (Jaroslav Král)
  • Neschopní klepetkové v ČT bez rozhledu a kritičnosti vás občany stojí peníze: konkrétní příklad z kapitálových trhů (Autorovo jméno je známo)
  • Husákovská normalizace v České televizi pokračuje - pánové Klepetko, Šámal a spol. budou příčinou, proč vy lidé, žijící v ČR, asi zchudnete (Jan Čulík)
  • Vysoké školy do příštího tisíciletí (Jan Sokol) a další příspěvky k debatě o osudu českého vysokého školsteví v tomto čísle BL
  • Český helsinský výbor znovu protestuje proti policejní brutalitě za nedávných pražských demonstrací
  • Tipy pro českého voliče - anonymní bloudění předvolební zemí - PODROBNÁ, VELMI PODNĚTNÁ ANALÝZA ČESKÉ PŘEDVOLEBNÍ SCÉNY
  • Korupce v České televizi a bezelstný Ota Černý: "Oťas, neblbni, nebo Klaus nepřijde" (Tomáš Pecina)
  • K diskusi o českém školství: Hrozí české společnosti nadbytek vzdělaných lidí? (Tomáš Pecina)
  • Spojené státy se rozhodly rozhlasem podvracet Irák Saddáma Husajna z České republiky. Bude česká rozvědka schopna čelit případným Saddámovým odvetným teroristickým akcím?
  • Hořlavá past českých paneláků (Alex Kelin)
  • Dopis Michalu Prokopovi, členu mediální komise českého parlamentu: Proč jste dopustili vytunelování firmy CET 21, držitele licence TV Nova?
  • Dva dopisy Jana Sokola, českého ministra školství, o koncepci vysokých škol
  • Pokus o sebeanalýzu - asi to dělám špatně, když chci, aby lidi samostatně mysleli (Jiří Jírovec)
  • Volby v ČR: Můžete přijít o hlasovací právo (Andrew Stroehlein)
  • Británie: Míra profesionální zdatnosti chirurgům bude muset být známá pacientům, aby se rozhodli, do které nemocnice jít. A co ČR? (Jan Čulík)
  • Umakartová jádra českých paneláků - smrtící past
  • Pořad "Živím se svým tělem" TV Nova: Kontroverzní Áčko - sex o páté (Tomáš Pecina)
  • Boeing, který kupuje české Aero a dostává k tomu od české vlády obrovské finanční záruky, likviduje nyní svou továrnu v Torontu se 2000 zaměstnanci (Jiří Jírovec)
  • Jak je v porovnání s ostatními středoevropskými zeměmi připravena ČR na vstup do EU? (Independent on Sunday)
  • Firma SDC International, která má údajně převzít Tatru, je jen prázdnou slupkou
  • Televize Nova: Peter Kršák vede proti Železnému malé soudní procesy, ale kam se poděly Kršákovy stamilióny korun?
  • Původní rozhovor pro Britské listy s ing. Vavřincem Fójcikem, předsedou parlamentního Podvýboru pro národnosti: "Romové by měli být pozitivně diskriminováni"
  • Měla Nova vysílat důvěrnou poznámku Václava Havla Vladimíru Mlynářovi? (Petr Jánský, Jan Čulík)
  • Svět a spravedlnost: Bude ustaven mezinárodní trestní soudní dvůr?
  • Předvolební pořad "21" v České televizi (Tomáš Pecina)
  • Slova - spolehlivý nositel obsahu? aneb Chápání demokracie po Česku ("Ondráš")
  • Jak z dnešních politických průšvihů? (Ondřej Hausenblas)
  • Jaké byly "Události" České televize 22. května 1998? (Jan Čulík)
  • "Jednadvacítka" ČT 22.5.: Daniela Drtinová byla jako moderátorka pěkně ubohá (Jan Čulík)
  • Věda, politika a komunikace - o financování české vědy (Jan Konvalinka)
  • Vůli voličů je třeba v demokracii projevit respekt, i když hlasují pro odporné strany - polemika pražského tisku s Andrew Stroehleinem - význam kritičnosti (Jan Čulík)
  • Chabá ochrana soukromých osobních dat v dnešním světě - Databáze (Jiří Jírovec)
  • Pořad Kotel televize Nova - výhodný propagandistický nástroj pro politiky (Jan Čulík)
  • Česká televize: Jakub Puchalský: "Pakliže bude potřeba a prostor, budeme problémy pojmenovávat" (Tomáš Pecina)
  • Shrnutí: Ohrožuje Česká televize svou druhořadostí svou budoucnost? (Jan Čulík)
  • Rozhlasová debata o České televizi: Jakub Puchalský, Michal Prokop, Milan Kruml, Jan Čulík, moderátor Jan Pokorný (27.5.1998)
  • Americký Kongres kritizuje rasovou nesnášenlivost v České republice
  • Debata o financování vědy: Věda v ČR a hlupáci (Jiří Jírovec)
  • Český helsinský výbor: K protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu Globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a k odpovědnosti státu za týrání těchto osob
  • Prvomájové nepokoje v Berlíně: "Už nikdy Německo!" (Jakub Camrda, redaktor Nové přítomnosti)
  • "Normalizace" v České televizi: Čím se hájí obhájci vypuzení Ivana Kytky (Jan Čulík)
  • Je Česká televize nezávislá? (Tomáš Pecina)
  • Výzva: podpořte stížnost na protidemokratický zvrat v České televizi, zaslanou Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Vítězství druhořadosti v české státní televizi (Jan Čulík)
  • Psal Ivan Kytka analýzy pořadů ČT tajně pod jménem Jana Čulíka?
  • Ivan Kytka "rezignoval" na funkci šéfa zpravodajství České televize - pozoruhodný výběr zpráv ČTK k této věci
  • "Zrada v první osobě číhala skutečně tak blízko" - zážitky z četby záznamů Stb o vlastní osobě (Iva Drápalová, Los Angeles Times)
  • Čím museli projít čeští a slovenští Romové, v Británii označovaní za parazity (The Independent)
  • Jak byly ukradeny Zemědělské noviny
  • Dokument: 27. března 1991: Petr Pithart se dopisem ministru zemědělství Kubátovi přimlouvá za ukradení Zemědělských novin

    Týden po volbách: Nejhorší možné chování některých politiků

    Petr Jánský

    Minulý týden prokázal, že jednání o sestavení vlády budou mnohem složitější, než se předpokládalo. Ne, že by karty byly špatně rozdány, ne, že by voliči špatně volili. Situaci neobyčejně zkomplikovala malá česká zášť pana Rumla vůči panu Zemanovi. Překvapením je vyjádření pana Mlynáře (na mladé jsem spoléhal), který vzal jméno boží nadarmo a tvrdil, že nic na světě nezmění postoj US vůči ČSSD. Navíc pan Zieleniec na kameru prohlásil, že o své účasti ve vládě pana Zemana neuvažuje.

    Tím se manévrovací prostor pana Zemana zúžil na minimum. Pakliže pan Lux, který již dříve vázal účast KDU ve vládě na US, nezmění názor, z třech na Hradě ohlášených variant by zbyla poslední, nejkrkolomnější. Jednobarevná vláda ČSSD předpokládá zvednuté paže komunistů a odchod ze sálu několika členů KDU.

    Dalším na řadě je Klaus. Momentálně sice dlí v cizině, ale Benešová s Mackem nezahálejí. Jisti si Rumlem, započali paralelní jednání. Lux se Svobodou projevili dostatek slušnosti a prozatím odmítli. US však již přišla s předběžnými požadavky vůči ODS. Soudný člověk se nad nimi může jen pousmát. Chtít, aby se Klaus změnil je asi tak reálné, jako kdyby černocha žádali, aby se stal bělochem. Vzpomínám na vyjádření Mečiara, který v přítomnosti Klause označil Rumla za pastevce - Klaus na to neřekl ani popel. Vzpomínám na stesky Mlynáře, kterého Klaus nazval sviní a v předvolební kampani neváhal využít i stranické příslušnosti jeho otce. Vše smazáno, než se Zemanem, to radši po kolenou s Klausem!

    Obtížná je úloha Hradu. Zcela selhává přátelství presidenta Havla s Rumlem. Zřejmě i přes snahu pana presidenta zůstává státotvornost US nulová. V sobotních zprávách se pan president vyjádřil v tom smyslu, že pokud bude několika politickými subjekty přesvědčen, příštím sestavovatelem vlády jmenuje V. Klause. Jedním dechem však dodal, že ke Klausovi nemá důvěru. Na obrazovce se objevil originál dopisu, který počátkem června zaslal faxem pan president Klausovi. Dva dny před volbami, tedy v zákonem chráněné době, předal osobně V. Klaus kopii upraveného dopisu (chybělo oslovení) panu Železnému, a ten vyrobil aféru s cílem poškodit Zemana. Pan president se Zemanovi následně omluvil. Neměl za co. Omlouvat se měl Klaus.

    Dalším důkazem, že ODS nehodlá měnit styl své politiky, jsou ohlášené demonstrace na podporu vlády V. Klause. Všechny politické strany to označily za nátlak, komunisté dokonce pohrozili protiakcemi. Obávám se, že politika v ulicích má být především nátlakem na presidenta. Vůbec se nedivím, když pan president prohlásil, že stávající období je politickou krizí. Divím se však tomu, že ačkoliv máme zvolené poslance, tj. ty, kteří zastupují voliče, že v době, kdy fungují parlamentní kluby, o sestavování vlády rozhodují předsedové stran.

    Několik jedinců má v rukou obrovskou moc a žádnou zodpovědnost. Ruml klidně prohlásí: "My nemusíme být v žádné vládě!" Ne, pane Rumle, nemusíte. Ale někdo v téhle zemi vládnout musí. A Vy děláte vše proto, aby se mu vládlo co nejhůře. V národě, který je zmítán hospodářskou, politickou a společenskou krizí je zapotřebí problémy řešit, a to urychleně. Ne je přidělávat!

    Petr Jánský


    Mnoho názorů na "Dva názory

    Vratislav Kuška

    (K tomuto důležitému článku je třeba si přečíst příspěvek Jana Halvy v pátečních Britských listech. Věci, o nichž hovoří Vratislav Kuška, se mi zdají nesmírně závažné. Mimo jiné se přímo týkají situace v České televizi, která by měla být významným prostředkem sebeanalýzy české společnosti. JČ)

    "Nekteri lide maji ve zvyku vinit ty, co slapnou na minu, ne ty, kteri miny vyrabeji a nastrazuji."

    Na mou noticku "Dva způsoby myšlení" (BL patek 26. cervna 1998) jsem dostal mnoho reakci, vetsinou nesouhlasnych. Ackoli jsem nevyjadril, ktery z uvedenych dvou nazoru pokladam za lepsi, vetsina autoru nesouhlasnych dopisu usoudila zcela spravne, ze nazoru, ze je lepsi nebezpeci odstranovat nez pred nim pouze varovat, davam prednost.

    Co vetsina z nich nepochopila je, ze slo o nazor. Nejsem clenem vlady, abych mohl rozhodovat, jestli je dulezitejsi vynalozit miliardy korun na zlepseni stavu silnic, zdravotnictvi, vedy, policie, armady, kultury nebo skolstvi.

    Jsem jen obcan, ktery ma urcite nazory, nekdy spravne, nekdy nespravne, nekdy castecne spravne, nekdy castecne nespravne a nekdy treba i zcela nespravne. Pokud jde o nazory, je nutne se oprostit od reality, ktera nas nejen omezuje, ale nekdy i ovlivnuje tak, ze muzeme dospet ke zcela nespravnym zaverum.

    Napiste na kousek papiru cislo sest, udelejte nad sestkou cervenou tecku a ukazte deseti lidem s teckou nahore a deseti s teckou dole. Deset lidi bude tvrdit, ze je to cislo sest, a deset, ze je to cislo devet. Obe skupiny budou mit pravdu, budou-li vychazet z reality.

    Clovek, ktery k realite prida tez trochu teoretickeho uvazovani, doda - takhle jak mi papir ukazujete, je to sestka, ale otocite-li ho, je to devitka.

    A pokud by me nekdo chtel osocit z nevedecke naivity, mohu oponovat prikladem ze skutecnosti, jednim z mnoha. V druhe polovine minuleho stoleti prohlasila vedecka komise, zpracovavajici dlouhodoby vyhledovy plan mesta New York, ze se beham sta let stane New York neobyvatelnym, protoze v nem bude tolik koni, ze jen odstranovani konskeho trusu bude neresitelnym problemem, coz povede k epidemiim a tudiz neobyvatelnosti New Yorku.

    Nestalo se, realita je zcela jina. Komise, ac vedecka, udelala jednu velkou chybu - snazila se o co nejvedectejsi pristup a vychazela z peclive zjistene reality, kterou si, NA ZAKLADE JIM DOSTUPNYCH ZKUSENOSTI, vedecky prevedli do doby za sto let. Pokud by zkusenosti, z kterych vychazeli, byly aplikovatelne i do doby za sto let, byl by jejich odhad pravdepodobne spravny.

    K podobnym pripadum dochazi v CR, kdyz ruzni experti, vedci a hlavne politici, vychazeji ze zkusenosti, ktere jsou jim vlastni a z reality, u niz NUTNOST zmen je evidentni a ignoruji nazory, vychazejici z podminek, ktere duverne nepoznali a ktere jsou jim cizi.

    Jejich zkusenosti, ziskane za zcela jinych podminek, jsou v rozporu se zkusenostmi, ziskane v podminkach, ktere se CR, alespon podle ruznych ne prilis verohodnych proklamaci, snazi vytvorit. V zemich, odkud kritika i rady do CR prichazeji, existuji podminky, o ktere se CR pokousi, jiz minimalne desitky let.

    Jelikoz jde o problemy casto velmi slozite, ktere neni lehke pochopit ani pro lidi s patricnym vzdelanim a zazemim, je pochopitelne, ale neomluvitelne, jejich nepochopeni a z nepochopeni plynouci ignorovani nebo zlehcovani v CR. Nejlepe tuto situaci vystihuje staleta lidova moudrost, rikajici "Komu neni rady, tomu neni pomoci."

    A o to jde. Na tento fakt se snazim opakovane upozornovat. Lide, vyrustajici, zijici a starnouci s napisy "Pozor, pada omitka, obcas i rimsy" nutne musi tuto realitu pokladat za fakt, ktery je nutno respektovat a kazdeho, kdo napis prehledne (treba slepec), oznacit za hazardera, ktery si uraz nebo treba i smrt zavinil sam. Byl varovan, pokud neposlechl, je to jeho problem.

    Prevedme na krutou realitu. V mnoha zemich sveta rocne umiraji, nebo jsou tezce zraneni tisice lidi vybuchem min. Vetsinou k urazum dochazi v uzemich, o kterych se vi, ze jsou zaminovana. "Nemeli tam co delat, do minovych poli rozumni lide nevstupuji, muzou si za to sami," mohou prohlasit ti, kterych se tento problem netyka.

    Nektere z obeti jsou (nerozumne) deti, nebo lide, kteri v minovych polich maji vsechen majetek nebo obzivu a zoufalstvi je dohani i k tak riskantnimu cinu, jako je vstup do minovych poli. Svetove verejne mineni temto faktum az do nedavna nevenovalo pozornost - problemy byly prilis vzdalene a jejich reseni prilis nakladne.

    Teprve nedavno, zasluhou lidi, kteri ignorovali jednu realitu (nedostatek prostredku, vzdalenost problemu), aby vyburcovali verejnost a upozornili na jinou realitu (zraneni s celozivotnimi fyzickymi i psychickymi nasledky, smrt) se problem zacina resit.

    Analogie s konkretnim pripadem silnic v CR je neprehlednutelna. Nejdrive se musi upozornit na problem, zjistit, jak je zavazny a teprve potom by se mely hledat cesty k jeho odstraneni.

    Problem, jako v tomto pripade, je jen jeden. Moznych reseni jsou desitky, mozna stovky. Od vynikajicich az po zcela spatne.

    Jen namatkou, jeden z dopisu, tusim z Akademie ved, argumentoval mnoha technickymi detaily. Ac neodbornik, verim, ze zcela spravne.

    Pouze moralni aspekt chybel. Doslo k nehode, ztrate zivota, zranenim. To by melo byt neprijatelne.

    Neni-li, vzhledem k omezenym moznostem CR, mozno problem odstranit zlepsenim stavu silnic, je mozne ho odstranit v krajnim pripade napr. alespon docasne tim, ze na urcite silnice bude platit zakaz vjezdu tezkych vozidel.

    Je to reseni drasticke, ale stale lepsi nez vystavovat nevinne lidi (napr. turisty, ze zeme, kde jsou jine nejen silnice, ale i pristupy k podobnym problemum) smrtelnemu nebezpeci.

    A pokud jde o "nemoznost" odstraneni nebezpeci odstranenim prokazane a i nejvetsimi kritiky priznavane zavady nekterych silnic, to je druhy problem. Argumenty jsou financniho razu (technicky nejde o neresitelny problem).

    Penize na odstranovani podobnych problemu, ale i na zdravotnictvi, skolstvi, vedu, zakladni i aplikovany vyzkum, kulturu a odpovidajici platy, zabranujici napr. tomu, aby za penize ceskych danovych poplatniku vystudovane lekarky odchazely delat zdravotni sestry za nekolikanasobne platy do Nemecka, nebo aby vedci odchazeli za moznosti seriozni vedecke prace do Ameriky, byly rozkradeny, nebo nebyly do statni pokladny dodany ve forme dani diky moznosti podvodnych danovych uniku, nebo, a mozna hlavne, proto, ze narodni hospodarstvi nefunguje efektivne, protoze je stale rizeno prevazne temi, jejichz hlavni prednosti je sluzba urcite strane a zkusenosti, nabyte ve zcela odlisnych podminkach nez by mely existovat v CR nyni, ktere jsou spise brzdou nez pomoci pri pokusech o rizeni podle mezinarodne, ne mistne, osvedcenych metod.

    To je uz problem samozrejme jiny, vetsi, je-li napr. pravda, ze v CR umiraji predcasne statisice lidi vinou spatne politiky vlady soucasne i tech predeslych za poslednich padesat let.

    Jen naznak mozneho reseni problemu silnic i nemocnic - v jednom oboru, ve kterem si mohu dovolit delat odpovedne, i kdyz ne neomylne zavery, ztraci CR ROCNE az dvacet miliard americkych dolaru! To je suma, ktera by jiste stacila nejen na odstraneni smrtelneho nebezpeci na vozovkach (bylo by krute, ale zajimave porovnat dnesni zamitave reakce s reakcemi v situaci, kdy by obeti nebyli zcela neznami, pisatelum nesouhlasnych dopisu zrejme lhostejni lide, ale napr. jejich deti na skolnim zajezdu, nebo oni sami, s vysledkem trvale invalidity - ani pak by to nebyl problem?), ale asi i k odstraneni nejzavaznejsich problemu ve skolstvi a zdravotnictvi a mozna i na vedu, ktera by pak, pravdepodobne, vratila do statniho rozpoctu stonasobek, by zbylo.

    A to je pouze jedna cast narodniho hospodarstvi. Vzhledem ke kvalite a zkusenostem vetsiny ridicich pracovniku v CR je vice nez pravdepodobne, ze stejne, mozna i vetsi reservy existuji tez v ostatnich oblastech narodniho hospodarstvi.

    Ale pokud budou v CR prevazovat nazory, vychazejici z reality, jakkoli absurdni, bude mozno vladnout tak, jak se vladne, bez ohledu na blaho verejnosti, pouze s  ohledem na blaho vlastni a blaho mafie, ktera vladnuti temto lidem umoznuje. Vydelat dost pro cely narod je tezke a pro soucasnou politickou a hospodarskou elitu nemozne, vydelat dost pro sebe a skupinku vyvolenych je, i pri nizke produktivite, vzhledem k vykoristovani a okradani milionu spoluobcanu, i pro tyto lidi relativne lehke.

    Je mi lito, ze jsem opet vyslovil "sadisticke nazory", jak mi bylo z CR napsano, ale myslim, ze dlouhodobe je lepsi zvolat, ze cisar je nahy, nez obdivovat jeho neexistujici saty.

    Iluze ceskeho, nebo presneji, cesko-moravsko-slezskeho hospodarskeho zazraku se rozplynula, opak je pravda a nyni vychazeji najevo informace o organizatorech tohoto podvodu stoleti, mozna tisicileti.

    Vetsina naroda tyto fakta zatim, k pro ne nepredstavitelne vlastni skode, ignoruje. Voda se vali do podpalubi, lod se potapi, ale vetsina pasazeru, zvlaste na hornich palubach, kde sampanske tece proudem, se nerusene bavi dal. Titanic je prece nepotopitelny.

    S virou v lepsi zitrky, ktere snad prinesou vice moznosti vymeny nazoru, nejen v Britskych listech a tim moznost trvaleho zlepseni,

    Vratislav Kuška


    Havarovaný autobus na jihočeské silnici - pohled místního člověka

    Vážený pane profesore, pokud Vás (tedy ne Vás osobně, ale Vás jako šéfredaktora BL:-)) ještě nepřestala nudit diskuse o havárii francouzského autobusu, tu je pár mých poznámek:

    1. Moc se mi líbí pojmy jako"úzká okreska", "silnička" a podobně. Ona je to polipenská "magistrála" (myšleno relativně, a sice z mého, tedy zdejšího pohledu), vedle E55 a 2 kousků jiných silnic u Č.Krumlova patří k těm lepším v širém okolí.

    2. Vzhledem k výše uvedenému jsem nucen a už snad i zvyklý jezdit po MNOHEM užších a nepřehlednějších cestách a potkávat tam náklaďáky, traktory a podobně. Není to nikdy příjemné. Stání náklaďáků na silničkách i "silničkách" (kromě případů poruchy a pod.) je přímo nemravné!

    Jednou jsem při podobné příležitosti vylomil takový ten vypouštěcí šroub od vany motoru (o nějaký kámen v krajnici). Jen to cvaklo, já si ničeho nevšiml, olej vychlístl a za pár metrů jsem motor beznadějně zadřel. Od té doby na "krajnici" nesjíždím, zato při těsném míjení riskuji ulomení zpětného zrcátka, šrámy na boku a podobně. Zdá se mi, že s francouzským autokarem a partou důchodců by se ani takto riskovat nemělo, ale to se mi to žvaní, když to řídit nemusím.

    3. Dobrý postřeh měl J.Halva stran značky "nezpevněná krajnice". Ona tam byla, ta značka???? Víte to někdo? Jestli ne, možná se tam sjedu kouknout sám. Od J.Čulíka to nežádám, čimž chci naznačit, že drobně polemizuji s obviněním z "neověření informace", které J.Halva vznesl.

    4. Drobná potenciální omluva pro pana řidiče: k nehodě došlo kousek za hraničním přejezdem. Nebyl on třeba zvyklý z Francie, že i takové "silničky" krajnici zpevněnou mají? Jestli toto čte někdo ve Francii (v což doufám :-)), mohl by k tomu něco napsat?

    Nehodlám to dotahovat tak daleko, že by byl třeba pod vlivem české sebechvály předpokládal, že tu takové "silničky" zpevněnou krajnici mají určitě a všude...

    5. Libilo se mi lapidární shrnutí V. Kušky. Ale proč píše o nějakých DVOU reakcích resp. názorech? Já tam vidím jen jeden: "(Ridic) Nemel na krajnici najizdet. Nezpevnene krajnice UZKYCH silnic, na kterych neni jina moznost vyhnuti, jsou nebezpecne a zavinuji i smrtelne nehody. Problem musi byt odstranen, aby nedochazelo k dalsim nehodam."

    Jiří Guth

    Desky 9

    CZ - 382 41 KAPLICE, tel.0336-94102

    http://www.ck.ipex.cz/~guth


    Co s dětmi, které nejsou akademicky nadané?

    Jan Sokol

    Vybrané předchozí části této diskuse jsou zde:

  • článek Jiřího Jírovce o kanadském školství
  • Ještě o úrovni českých vysokých škol (Jan Sokol)
  • Vysoké školy do příštího tisíciletí (Jan Sokol)
  • Jak to bylo s výrokem ministra školství, že nezaměstnaní vysokoškoláci mohou vyvolávat levicové nepokoje (Jan Sokol)
  • Postoje Jana Sokola jsou trochu zastaralé. Dobrý manažer by jednal jinak. (Marek Houša)
  • Hrozí české společnosti nadbytek vzdělaných lidí? (Tomáš Pecina)
  • Vysoká škola dává výcvik k určitému způsobu jednání (Marek Houša)
  • Dva dopisy od Jana Sokola, ministra školství
  • Sokolův zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách

    Milý pane Čulíku,

    ano, ovšem, uvažuji o všeličems. Mám ale za sebou pětadvacetiletou zkušenost technického vedoucího ve vývoji software, o němž tedy trochu něco vím. A chtěl bych každého varovat před přílišným optimismem, pokud jde o tzv. "nové technologie". Ty totiž jistě vytvářejí tisíce nových pracovních míst pro zvlášť bystré a slušně vzdělané lidi (na škole tu, podle mých zkušeností, moc nezáleží), jenže zároveň desetitisíce jiných likvidují: v účtárnách, kancelářích, továrnách. Naopak je tu dnes celosvětová zkušenost, že příležitosti pro řemeslné služby v širším slova smyslu jsou poměrně stálé a lidé, kteří něco umějí, velice hledaní (v Rakousku, Německu, Francii). Kdo chce, může snít o tom, že z ČR se stane Silicon Valley. Já si to nemyslím. Naopak mi velice vadí, když naše továrny dovážejí tisíce řemeslníků z Ukrajiny a okolí - pravda, za nízké platy - protože pro nás taková práce není dost dobrá. Tohle v Západní Evropě připustili před dvaceti lety - a dnes je pozdě honit bycha.

    Za druhé je tu ta strašná, naivně technokratická a ukrutná představa, že škola může udělat z každého cokoliv. Už Smil Flaška z Pardubic cituje staré přísloví "Byť bys vedl osla do Paříže, komoň z něho nebude".

    Ale tady nejde o žádné "osly", nýbrž o děti s jiným, praktickým nebo "ručním" nadáním. A ty jsou dnes nejvíc ohrožené: v očích primitivních technokratů jsou to "drop-outs". Mohly by se jimi skutečně stát, pokud je necháme mařit čas na školách, kde se stejně nenaučí mnoho, a budeme do nich hustit, že jenom školské vzdělání má cenu. Je to tak těžko pochopitelné?

    Straosti "západních zemí" se školstvím mají velice rozmanitou povahu. Jednak si jistě všichni uvědomují, jak je pro zemi důležité, mít kvalitní školy a hlavně absolventy - "špičky". Jenže ještě větší problémy jsou dnes s těmi na druhém konci. S dětmi, s nimiž nikdy nikdo souvisle nepromluvil (francouzský program "orálních schopností"), které nikdo nikdy nepochválil, pro které je třeba nechávat školy otevřené i přes léto (komunitární školy), kteří se nenaučili číst (britský "rok knihy"). A pak jsou tu miliony těch, z nichž nikdy nebudou ani manažeři, ani špičkoví technici či vědci, ale kteří by přesto chtěli nějak žít. O ty se musí stát starat především: nebudit v nich nesmyslné naděje, ale ukázat jim schůdné příležitosti.

    Masovost vysokého školství vedla všude k úpadku kvality. Nejlépe se mu brání Holanďané, kteří si univerzity nenechali přeplnit a vytvořili síť odborných škol - velice podobných našim průmyslovkám - jenže jim dnes říkají "vysoké". O americké situaci nemusím mluvit, za pozornost stojí vývoj v Polsku, Bulharsku, Rumunsku: stovky soukromých "vysokých škol" s velice proměnlivou úrovní, minimálními počty hodin, bez seminářů atd., zato s mastnými poplatky - jen aby člověk "dostal papír". Je tohle příprava na "informační společnost"?

    Připojuji ještě odpověď p. Housovi a srdečně zdravím

    Váš

    Jan Sokol

    Školní koncepce

    Jan Sokol

    Komu: Marek Houša

    Vážený pane,

    konečně mám volnou chvíli, abych Vám mohl odpovědět - asi tušíte, že ministr musí dělat i jiné věci.

    Začnu s tím, v čem s Vámi naprosto souhlasím: totiž že je třeba investovat do vzdělání, a to znamená do lidí, do učitelů. Tak to totiž skutečně je. Jenže učitelů je u nás asi 160 tisíc a je tedy třeba mezi nimi vybírat: ne do všech je dobré investovat. První krok tedy musí být najít způsob, jak učitele motivovat a dát jim příležitost, aby se sami rozhodli, zda se chtějí dětem a škole věnovat, anebo zda své učitelování berou jako vedlejší zaměstnání (i takových máme dost). Proto je vcelku dobře, že můj předchůdce p. Pilip zvýšil učitelské úvazky (mělo by to být hlavní zaměstnání), jenže to nešťastně udělal v době, kdy učitelům klesly reálné platy. Může se jim někdo divit, že jsou naštvaní?

    Druhá věc je soutěž průmyslu a obchodu. Té školství nikdy nemůže konkurovat výší platů, zřejmě ani v USA (viz článek, který jste mi doporučil)., snad jen výhledem, perspektivou. Proto je třeba ustavit pravidla učitelského platového postupu, svázaného s dalším vzděláváním. To u nás sice jakž takž existuje, ale aby bylo účinné, potřebuje zase finance jako "univerzální motivaci". Kdyby se to aspoň napůl podařilo, přibude i mužských učitelů (když jsem se o tom veřejně zmínil, mohly mě odbory roztrhat).

    Ve třetí věci se ale naprosto mýlíte, a to je Váš - nezlobte se - naivní výklad "investování do produktu" a Váš pohled na učňovské školství. Musím začít jaksi od Adama. Všichni - doufám - víme, že člověk není "produkt", zejména ne produkt školství. Nevěřím na genetickou určenost, ale pokud jste někdy učil (anebo měl děti), určitě víte, že je tu také cosi jako dispozice čili nadání: všechny děti nenaučíte infinitezimální počet, i kdybyste se rozkrájel.

    Ale proč byste to také dělal, když se mohou docela dobře uživit jako zedníci, instalatéři, zámečníci, řidiči, číšníci - o nástrojařích, řezbářích nebo kamenících ani nemluvě. Vy jste nikdy nepotřeboval automechanika a nestěžoval si, že tenhle za nic nestojí? Můžete mi věřit, že vzdělání řemeslníka je také vzdělání, jenomže se nezískává jenom ve škole. Ale i tady je zatracený rozdíl mezi dobrým a špatným a ten dobrý starost o živobytí nemá a mít nebude. Je jeden z těžkých hříchů komunistické společnosti, že zařadila řemeslníka mezi "dělníky" a tím nadlouho diskreditovala.

    Článek, který jste mi doporučil ke čtení, pro mě nic nového není. Je to typická novinářská "story", která se neohlíží napravo ani nalevo. Sám jsem vedl 25 let vývojový tým počítačového software a napsal o tom pár knížek. Moji "vyučenci" jsou dnes ve všech počítačových firmách v ČR - nedivte se tedy, že na Vaše horování pro high-tech pohlížím trochu s úsměvem. Ano, pár tisíc lidí by se tu mohlo třeba kolem počítačů uživit, a také se tak živí. U nich však záleží především na tom, jak jsou chytří a motivovaní. Škola jim k tomu mnoho nepřidá: zrovna kolem počítačů jsou zejména praktické dovednosti ze školy vždycky už beznadějně zastaralé.

    Jenže pak je tu každým rokem zhruba sto tisíc dětí, a třetina z nich prostě maturitu neudělá - leda že by ji dostaly zadarmo (což se dnes mnohde děje). Tuto třetinu můžeme buď nechat léta frustrovat na středních školách a nechat je vyjít jako nepoužitelné k ničemu, anebo se jim můžeme pokusit dát příležitost k obživě tam, kde je: v řemesle, v živnostech, ve službách. A pokusit se neztratit, co tu naši předkové nechali, totiž pochopení, že i tohle je třeba umět.

    Nemám Vám za zlé, že to nevíte, protože jste to nezažil a možná ani nezkusil. Ale představa, že bez "titulárního", tj. akademického, školského, papírového vzdělání je člověk odsouzen ke ztroskotání, je prostě hloupá - a  navíc ještě velice krutá. A protože zřejmě věříte na ty primitivní metafory s "produkty" a "investicemi", uvedu jediný příklad: když VW jednal o koupi Škodovky, zajímala jej jediná věc - zda jsou tam lidé vyučení. A právě Škodovka má u nás vzorové učňovské a odborné školství. Díky tomu se podařilo tak rychle zvednout kvalitu výroby, předehnat jiné (Seat atd.) a udělat ze Škodovky nejlepší podnik v ČR. V průmyslových a stavebních řemeslech nezaměstnanost prakticky neexistuje, tisíce řemeslníků naopak dovážíme z Ukrajiny a podobně. Pokud si tohle zavedeme, dostaneme se do téže pasti, v níž je dnes Západní Evropa.

    Souhlasím s Vámi, že důraz na všeobecné i vědecké, matematické a technické vzdělání v moderních společnostech roste. Přibývá lidí, kteří tyto vědomosti skutečně potřebují. Budeme-li chtít mít 30% vysokoškoláků, jako v některých (ne všech!) evropských zemích, musí přibýt kratší a prakticky orientované programy, protože pětileté studium pro všechny nedokáže nikdo zaplatit. A chtě nechtě se musíme ohlížet i na to, čím se tato masa lidí uživí. Je-li podle Vás nerekvalifikovatelný soustružník (což se kupodivu ze statistik neprojevuje nikde na světě), je podle mého těžko rekvalifikovatelný např. lékař: proto je na medicině v Evropě (skoro) všude numerus clausus.

    Dovedu pochopit, že jste zvyklý si myslet, že když je někdo ministr, musí to být pitomec. Ale přece to člověka občas zamrzí.

    Srdečně Váš

    Jan Sokol

    Dodatek ke článku o školství

    Jiří Jírovec

    Z reakce Marka Houši (BL, 26.6. 1998) na moji poznámku k diskusi o českém školství (BL, 25.6. 1998) jsem usoudil, že se rozcházíme v definici toho, co znamená naučit se něco nazpaměť. Chtěl bych tedy v tomto směru svoji původní poznámku poněkud rozšířit.

    V mé poznámce byla řeč především o základním vzdělání. To si představuji jako soubor základních informací, které by se měly nějakým způsobem uchytit v paměti žáků, aby pak měli na čem stavět. Pokud se to stane, tak se naučili něco nazpaměť. Otázkou samozřejmě je, co v tomto souboru má být a jak se má toto minimum do studentských mozků vpravit.

    Naznačil jsem, že tento soubor je v Kanadě, podle mé zkušenosti, chabý a že technika, místo aby pomáhala základní informace do mozku vkládat, jde jaksi mimo. Mohu v tomto směru uvést další příklad školního projektu své dcery. Vesmír, galaxie a tyhle věci. Někdo si řekne, to je školství, panečku. Sedmáci a píšou o černých dírách a posunech v infračerveném spektru. Jenže oni houby vědí co je světelný rok, jaká je rychlost světla, co to ta černá díra vlastně je, ani co je spektrum, natož pak infračervené. Všechno je vytržené ze souvislostí. Nic před tím a nic potom. Stačí umět otevřít encyklopedii, zadefinovat blok a přilepit ho někam jinam.

    Zdůrazňuji, že nemám absolutně nic proti technice ve vyučovacím procesu a její zavádění do škol. Abych pravdu řekl, naprosto nechápu, proč se technika (v Ontariu) daleko víc nevyužívá - právě k tomu, aby se základní informace snadněji a v logických souvislostech do studentských mozků dostaly. Nejsem ani zastáncem zatěžováním mozku informacemi, které lze snadněji najít jinými cestami. Domnívám se však, že právě podržení základních informací v paměti mozku nám umožňuje pracovat s vnějšími zdroji informací daleko efektivněji.

    Obsah základního souboru informací, je v Kanadě silně ovlivněno školními radami. Jejich rozhodování o tom, co je důležité, je silně ovlivněno finančními prostředky, které jsou k dispozici. Svoji roli hrají i hlediska náboženská (katolické školní rady třeba potlačují sexuální výchovu) a  pravděpodobně i osobní preference. Není nezajímavé, že současná konservativní vláda v Ontariu se snaží vzdělání trochu sjednotit a zavést jakýs takýs provinční standard. Situace je totiž taková, že přes obrovské náklady jsou znalosti studentů chabé a to jak ve srovnání s ostatními provinciemi, tak se světem. To se ostatně dozvídám i od lidí, která sem přijíždějí na dlouhodobé stáže a dávají svoje děti do místních škol. Úžas rumunských, israelských a chorvatských kolegů nad tím, co se tady děje, se zdál být nelíčený.

    Musím znova opakovat svůj názor, že základní vzdělání by nemělo být přímo ovlivňováno pracovním trhem. Za stejně nevhodný považuji vstup soukromého sektoru do školství - viz článek o  britském školství (BL, 25.6. 1998). Podle mého názoru jde o průhledný trik korporací jak proniknout do kapes školáků (ti představují nezanedbatelnou kupní sílu - o tom svědčí například obrovské zisky businessu typu Spice Girls). Pokud se to nepodaří hned, tak je šance později - proč by třeba nepoužívali American Express, když budou mít jeho reklamu na tabuli ve třídě a nejedli výrobky Kellogs. Z hlediska vlády je toto řešení samozřejmě velmi vítané, protože kromě zdůrazňované modernosti se ušetří i peníze ze státního rozpočtu (jen na papíře, korporace si to z daní už nějak odečtou).

    Je jistě smutné, že z některých britských škol vycházejí primitivní a téměř negramotní žáci. Tuto situaci ovšem nemohou vyřešit korporace, které podstatnou měrou přispívají k sociálnímu klimatu z něhož se tato situace odvíjí. Korporace, které jsou ochotny propustit bez mrknutí oka tisice lidí (tím mimochodem snižují příjem vlády z daní z  nichž se vzdělání z velké části financuje) budou pokrytecky financovat kursy pro "vůči společnosti negativně naladěné" teenagery. Jak dojemné.

    Vrátím se na závěr ještě k výtce Marka Houši, že jsem jeho výrok vytrhl z kontextu. To je pravda a taky jsem to ve své poznámce zdůraznil. Napsal jsem navíc, že jde o zajímavý článek (hyperlinka byla v textu uvedena) a vyzval čtenáře, aby si přečetli, co Marek Houša napsal. Těžko jsem mohl udělat víc.

    Jiří Jírovec

    PS Možná, že se korporace přepočítají. Už Jára Cimrman zjistil, že násobení pytlů s obilím počtem družstevníků nevyvolá u žáků nenávist k těmto pojmům.


    Je fakt, že deník Independent přinesl ke zprávě o plánované reformě britského školství, do něhož mají investovat i soukromé informace, kreslený komentář, v němž stojí před třídou zkoprnělých žáků učitel v obřím prezervativu a malým otvorem pro oči a ústa říká přítomným "Dnešní hodinu biologie laskavě financuje firma BIG BOY CONDOMS" - nemám však na připravovanou školskou reformu zatím tak pochmurný názor jako Jiří Jírovec a deník Independent. Jde zaprvé o iniciativu pouze pro oblasti s drasticky špatnými školami, zadruhé jsem si jist, že je stát schopen vliv soukromých korporací efektivně regulovat - nakonec do v Británii prokázali v mnoha ekonomických oblastech při nejrůznějších privatizacích, mnohé z nichž zemi dosti prospěly. JČ

  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|