Co je nového v České republice

Rozhovor s Kočárníkem, který k této záležitosti zveřejnilo Slovo, je dost podivný. Citujeme část:

• Podle platných zákonů podle odborníků v podstatě nebylo možné záruku spořitelně vůbec vystavit, protože dle dikce zákona je ministr financí oprávněn poskytovat státní záruky jen k financování vládou schválených rozvojových programů.

  Kočárník: To se ovšem týká i jiných záruk, které vláda schválila.

• Jak je to tedy?

  Podle zákona o rozpočtových pravidlech prakticky pokud není splněna podmínka rozvojového programu schváleného vládou, tak záruku nelze vystavit. Ovšem tady nejde o klasickou záruku, ale plnění v případě, že pohledávky, které spořitelna měla, návratné.

• Ovšem dikce záruky a vlastně i text ve výroční zprávě spořitelny hovoří o neodvolatelné záruce.

  Jde o závazek pro případ plnění z titulu nedobytnosti pohledávek. Nejde tedy o klasickou záruku za úvěr poskytovanou "dopředu".

• Existovalo tehdy nějaké jiné řešení?

  Nikoliv. Naše zákonodárství, které se týká majetku státu, je bohužel nedokonalé.

Výběr textů z posledních dní:

Pište před volbami politickým stranám, aby zvýšily financování české vědy! Jde o ekonomické přežití národa

(Upozorňuji na text Jiřího Jírovce, v němž argumentuje, že veškerá tato protestní aktivita asi nemá smysl, pokud české vědecké instituce nezahájí stávku. JČ)

Odesílatel: Peter Sebo sebo@sun1.biomed.cas.cz

Damy a panove,

taky Vas nekonecne stve, ze se nasi politici ve volebni kampani orientuji na jepici afery a zavazne problemy radeji nediskutuji? Pokusme se jim pomoci. Dle nas patri podpora rozvoje vedy a vyzkumu v nasi zemi, jejiz stav se nam jevi kriticky, k takovym tematum. Udelejme z toho jedno z temat volebni kampane! At se o tomto problemu co nejvice mluvi! Je to nutne, ma-li vzniknout politicka vule neco s tim delat.

Jak znamo, statni podpora vedy a vyzkumu cini dnes pouhych 0,45% HDP (8 mld. Kc/rok), ani jeji dvojnasobek by nepredstavoval zadnou zavratnou polozku statniho rozpoctu a zeme EU a vyspeleho sveta davaji na R&D vice nez 0.7% ze svych mnohem vyssich HDP!!! Jde opravdu predevsim o politickou vuli a priority... o pochopeni, ze nemame-li ztratit koncova svetla civilizovaneho sveta z dohledu, musime poradne zrychlit krok.

Protoze jste se aktivne zapojili do diskuse o stavu vedy a vyzkumu v Cechach a predevsim o potrebe jeji podpory, dovolujeme si Vas pozadat o pomoc pri distribuci otevreneho dopisu politikum teto zeme a jejich stranam. Text je uveden nize.

Pokud s textem budete souhlasit, navrhujeme Vam abyste jej distribuovali nekterym (nebo nejlepe vsemi) z nasledovnych zpusobu, nebo podle vlastniho uvazeni:

1/ Poslete jej za sebe osobne, jako obcana , nebo za skupinu obcanu z Vaseho okoli, na sekretatriaty vsech statotvornych politickych stran (adresy viz nize).

2/ Rozsirte jej mezi kolegy a pozadejte je o pomoc pri jeho distribuci.

3/ To mozna nejdulezitejsi je, abyste jej popadli a sli s nim na nejblizsi predvolebni mitink nektere politickych strany ve Vasem okoli a tam jej prezentovali a pozadovali od kandidatu na poslance stanoviska k problemum podpory vedy a vyzkumu. Predejte jim ten dopis a vysvetlujte, vysvetlujte...

Je to jiz treti otevreny dopis nasim politikum na toto tema v rade a snad prece jenom se veci trochu hybou a o problemu se vice mluvi a pise. Dokud pro zmenu postoje politiku a verejnosti k podpore vedy a vyzkumu neudelame sami neco, nestane se nic! Nemame tady zadnou osvicenou politickou elitu, ktera by presvedcovala verejnost jak je dulezite pestovat vedu a vyzkum v teto zemi. Investujme do toho trochu osobni energie, casu a iniciativy a prispejme k jejimu vzniku. Vytvorme atmosferu, aby politici pochopili vaznost problemu a meli potrebu situaci resit pred zraky volicu!

Kdyz nas bude hodne, casem s tim pohneme!

Dekujeme predem vsem, kterym to neni jedno a neco pozitivniho v tomto smeru podniknou. Verime, ze tim pomuzeme predevsim teto zemi.

S pozdravem,

Vaclav Horejsi, UMG AV CR, tel 475 2465, horejsi@biomed.cas.cz

Petr Draber, UMG AV CR, tel. 475 2468, draberpe@biomed.cas.cz

Jan Konvalinka, UOCHaB AV CR + PrF UK, tel. 20183 218, konval@uochb.cas.cz

Jan Kopecky, FgU AV CR, tel. 475 2554, kopecky@biomed.cas.cz

Peter Sebo, MBU AV CR, tel. 475 2762, sebo@biomed.cas.cz

Vladimir Kren, MBU AV CR, tel. 475 2510, kren@biomed.cas.cz

Jaroslav Weiser, MBU AV CR, tel. 475 2389, weiser@biomed.cas.cz

Dopis politikům a politickým stranám

Dámy a pánové,

určitě budete souhlasit, že je v zájmu nás všech, aby se náplň vrcholící předvolební kampaně posunula od jepičích afér k diskusi o dlouhodobých problémech rozvoje naší země.

Jedním z klíčových faktorů, které budou rozhodovat o našem návratu mezi vyspělé země civilizovaného světa, bude velkorysost a koncepčnost podpory vědy a výzkumu.

Vědecké instituce i přední vědci se v posledních letech opakovaně obraceli na naši politickou reprezentaci s výzvou k výraznému zvýšení státní podpory vědy a výzkumu.

Opakovaně upozorňovali na skutečnost, že základní i aplikovaný výzkum jsou v této zemi mimořádně a zcela neopodstatněně podfinancované, že chudý privátní sektor v ČR není schopen roli státu ve financování vědy a výzkumu zastoupit a že tento stav vede k ohromným škodám.

Všem nám je jasné, že naše země bude ještě dlouho vynakládat na vědu a výzkum v absolutních číslech mnohem méně, než stejně veliké, bohatší státy západní Evropy. Víme také, že i ostatní oblasti veřejného zájmu zápasí s nedostatkem prostředků.

Ovšem relativní podíl hrubého domácího produktu (HDP), který je ze státního rozpočtu na tyto oblasti vynakládán (obrana, sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství), je již prakticky stejný jako ve vyspělých evropských zemích.

Naproti tomu část státního rozpočtu na podporu vědy a výzkumu je u nás dlouhodobě pouze na úrovni 0.45% HDP, zatímco průměr zemí Evropské unie činí 0.8% HDP a u nejvyspělejších zemí je to přes 1,2% HDP.

Podpora vědy a výzkumu u nás se bohužel nezlepšuje: předchozí vláda koncepční řešení z ideových důvodů odmítala a ta současná na řešení neměla dost času.

Základní výzkum, hlavně na vysokých školách, ale i na ústavech Akademie věd, resortních ústavech a v knihovnách a muzeích bojuje o přežití.

Většina českého aplikovaného výzkumu v průběhu transformace a v rukou chudých podniků už boj prohrála a přestala existovat.

Knihovny universit i vědeckých ústavů ruší předplatné nenahraditelných zahraničních odborných časopisů.

Studenti i vědci pracují často spíše na historických exponátech než na moderních přístrojích a jejich platy jsou takové, že rodiny mnoha z nich jsou závislé na státní sociální podpoře.

Únik mozků v řadě oborů výzkumu a vývoje dosáhl stupně, že zanedlouho nebude mít co unikat.

Vzniklé ztráty jsou často nenahraditelné a urgentně vyžadují systémové řešení.

Rozvoj vědy a výzkumu se v naší zemi bohužel zatím nestaly celospolečenskou prioritou, sledovanou veřejností i médii a prosazovanou politickými elitami, jako je tomu ve všech vyspělých zemích.

Přitom je zřejmé, že kvalita naší vědy a výzkumu a následně našeho školství a průmyslu, bude určovat budoucí pozici naší země ve strukturách Evropské unie.

Nejenom legislativní a ekonomická kompatibilita, ale především naše schopnost dosahovat vysoké úrovně vzdělání lidí, schopnost vytvářet nebo aktivně přejímat nové technologie a rozvíjet průmysl, produkující “chytré výrobky", bude určovat životní i kulturní úroveň naší země v integrované Evropě.

Vývozem laciné pracovní síly a surovin nemůžeme v dnešní globální ekonomice konkurovat.

Jsme přesvědčeni, že právě teď, v době před parlamentními volbami, kdy se nadlouho rozhoduje o budoucím charakteru našeho státu, musí vedoucí politické síly jasně formulovat své koncepční záměry ve strategických oblastech národního života.

Věda a výzkum patří mezi ty nejdůležitější.

Považujeme proto za nezbytné:

Dámy a pánové, koncepční starost o problémy vědy a výzkumu Vám v těchto volbách desítky procent hlasů asi nepřinese, ale jejich další zanedbávání by nám všem nejpozději do voleb příštích předložilo velmi tvrdý účet. Úpadek vysokých škol, ztráta inovační kapacity průmyslu a odliv vysoce kvalifikovaných lidí z výzkumu a ze země, to je cena kterou si již nemůžeme dovolit dále platit.

POSILEJTE NA ADRESY SEKRETARIATU POLITICKYCH STRAN k rukam predsedy:

Unie Svobody

Hlavni kancelar Unie svobody, Legerova 72, 120 00 Praha 2

tel.: 02-24 22 12 49-53, fax.: 02-24 22 12 15, E-mail: info@unie.cz

http://www.uniesvobody.cz/volebprg.html maji sekci prirodnich a techn. ved. a 26.5. poradaji workshop

http://www.uniesvobody.cz/zpr110598.html

ODS

Hlavni kancelar ODS, Snemovni 3, 118 00 Praha 1-Mala Strana

tel.: 02-311 4800, 02-311 4801, fax: 02-311 8273

http://www.ods.cz/

kontakt

E-mail: info@ods.cz, sekretar@ods.cz

KDU-CSL

Ustredni kancelar KDU-CSL, Palac Charitas, Karlovo nám. 5, 128 00 Praha 2, tel.: 24914793,

info@kdu.cz

http://www.kdu.cz/HTML/V98VPP1.htm

dale o vede na:

http://www.kdu.cz/HTML/V98VPP7.htm#Vzdělání

CSSD

Ceská strana socialne demokraticka, Lidovy dům, Hybernská 7, 110 00 Praha 1

tel: (02) 2421 9911, fax: (02) 2422 2190, E-mail:info@socdem.cz

http://www.socdem.cz/

PS: Pro ty kteri to jeste nevedi, laskavosti pana Markla byl zrizen listserver CZECHSCI pro usnadneni komunikace mezi vsemi komu osud ceske vedy neni lhostejny a na kterem se otazky jeji podpory jiz delsi dobu diskutuji. Pokud se tam chcete prihlasit, zaslete prikaz:

subscribe CZECHSCI

v prvnim radku zpravy, nikoli v poli Subject, na adresu

Majordomo@markl.cz

Pokud budete chtit prostrednictvim CZECHSCI postovniho seznamu zverejnit Vasi zpravu, zaslete ji na CZECHSCI@markl.cz.

Vase technicke dotazy budou zodpovidany na czechsci-owner@markl.cz.

Petr Jánský

V Ústí n.L. se dělí občané na dvě kategorie: normální a nepřizpůsobivé. Normální žijí v rodinných domcích, uklízejí okolí, odpadky sypou do popelnic, hlukem neobtěžují sousedy, zkrátka chovají se slušně, dodržují zákony a vyhlášky. Nepřizpůsobiví bydlí v holobytech ve dvou panelácích, okolí neuklízejí, naopak znečisťují, odpadky sypou z oken, dlouho do noci hlučí, zkrátka chovají se neslušně, na hraně zákona, porušují vyhlášky.

Kdyby každá skupina měla vlastní ostrov, k problémům by nedocházelo. Smůla je, že žijí vedle sebe, v jednom městě, v jedné čtvrti. Lépe řečeno, nepřizpůsobivá skupina žije na úkor skupiny normální. Obtěžuje hlukem, pachem, nepořádkem. Život normálních se stává nesnesitelným, ceny jejich domků klesly na nulu. Nezbývá jim, než docházet na městský úřad, podávat na nepřizpůsobivé stížnosti, psát petice.

V právním státě by městský úřad zjednal nápravu. Vyslal by na nepřizpůsobivé policii a ta by vynutila dodržování zákonů a vyhlášek. V našem státě a v Ústí n.L. se radní rozhodli, že mezi normální a nepřizpůsobivé postaví zeď. Učinili tak po zralé úvaze a po vyčerpání všech předchozích možností. Nebylo jich mnoho - chování nepřizpůsobivých lze kvalifikovat pouze jako přestupek. Za přestupek uložili pokutu a tím pravomoc úřadu skončila. Následoval smích a nezaplacení pokuty.

Český parlament neschválil zákon o vězení pro dlužníky. Proto nelze nepřizpůsobivé dále postihnout. Směrem k parlamentu by tedy měl ministr Mlynář napřít svůj zrak. Ne kritizovat radní, kterým zeď žádnou radost nedělá. Hyzdí město a neodstraňuje příčinu, jen trochu mírní následky. Ovšem za situace, kdy v represivním systému je díra jako vrata, starosta, radní i občané města prostě jiné řešení nenašli.

Soudný člověk okamžitě odhalí, na co jsme si zadělali: Na oddělování normálních od nepřizpůsobivých, na ohrazování teritoriií, kde platí a neplatí zákony, na vytváření kolonií a ghett. Odtud je již jenom krok k zákazům vstupů nepřizpůsobivých mezi normální, k projevům vzájemné nenávisti a nevraživosti, k otevřenému rasismu.

Taková situace nahrává radikálním hnutím i jisté extrémistické straně, která se netají tím, že s nepřizpůsobivými zatočí. Program nabízí líbivá hesla a jednoduchá řešení. Mnozí uvěří, mnozí dají svůj hlas. Kde selhává demokracie, nastupuje totalita. Modrooký vůdce rozhodne nejen o tom, co s nepřizpůsobivými, ale i o tom, kdo je normální a kdo nepřizpůsobivý. Potom Bůh s námi.

Petr Jánský

Myslím, že podnětné by bylo podívat se do západních zemí, co se tam dělá s nepřizpůsobivými a často zpatologizovanými příslušnými etnických menšin. Například londýnský Brixton byl tak před deseti lety čtvrtí, kde nebylo bezpečné chodit po ulicích. Docházelo tam k nepokojům a k útokům na policisty. Dnes je to prý doslova symbol rasové snášenlivosti. - V některých britských a amerických městech došlo k výraznému poklesu asociálního chování tím, že policie tvrdě vyžadovala dodržování zákonů, i v těch nejmenších věcech. Jde o politiku tzv. nulové tolerance vůči zločinnosti. JČ

Několikasetstránkové výroční a čtvrtletní zprávy firmy CME najdete na internetových stránkách americké Security and Exchange Commission. Zadejte do vyhledávání Central European Media Enterprises. JČ

Když se kácí les anebo jak se do lesa volá?

Jan Halva

Včera se tady mluvilo o kácení lesa a třískách. Mě napadlo jiné přísloví: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Dokonce ze několika důvodů. Ten první je iracionální ale pochopitelný. Zajímalo by mne, jak by pan Kuška zareagoval na situaci, kdyby mu někdo převrátil auto a ještě po něm házel kamením. Kolik ze zúčastněných policistů již zažilo tuto situaci?

Další problém: jestliže někdo ohlásí demonstraci s účastí asi 250 lidí, lze těžko předpokládat, že se jich sejde 10krát tolik. Takže počáteční snaha několika málo policistů si spíš zaslouží pochvalu. Zde by asi jedinou pomocí (ovšem zcela nedemokratickou a tedy nepoužitelnou bylo mít v těchto organizacích informátory). A svolat zásahovou jednotku chvíli trvá, nebo se pan Kuška domnívá, že policisté sedí 24 hodin denně v autě v plné výstroji připraveni okamžitě vyrazit?

I kdyby vyrazili hned, co by mohli dělat? Kolik již bylo odsouzeno skinů za propagaci rasismu na různých srazech. Při tak ubohých zákonech, kdy je považován za nepřiměřený zákrok proti skupině skinů, z nichž alespoň polovina řvala různá rasistická hesla, jen proto, že se následně nezjistilo kdo osobně se činu dopustil, chápu, že policie napřed natočí dostatek důkazů a pak teprve zasáhne.

A poslední argument. Nedávno jsem se díval na kotel s Václavem Klausem. Ptal se ho policista, proč má plat menší než uklízečka u zahraniční firmy. Odpověď mě šokovala. Prý když ta uklízečka dělá víc... Takže kdo je u policie? Mladí kluci bez zkušeností a pořádného výcviku, pár starých harcovníků, kteří nic jiného neumí a neumí už ani tohle a pak ubožáci, kteří si v uniformě léčí komplex méněcenosti. Mám takový pocit, že cesta, kterou zvolila vláda u soudců (ale tetokrát dotažená do konce) by nebyla úplně marná. Docela si dovedu představit pocejní sbor s nástupními platy řádově 15 000 Kč a perfektním sociálním a důchodovým zabezpečením, ovšem s psychotesty na nejvyšší možné úrovni a s podmínkou, že při prvním průseru poletí. Bez platu na rozloučenou, bez důchodu a sociálních výhod. Je to drahé řešení. Ale je možná levnější, než náhrady škod od pojišťoven (ať už s koncem jako Moravská nebo Česká - stejně to zaplatí poplatník). A také: bude víc zájemců, bude z čeho vybírat a vzroste sebevědomí a prestiž policie. Myslím to zdravé sebevědomí, profesní čest, nikoli nafoukanou povýšenost pramenící pouze z uniformy a pistole za opaskem.

Neomlouvám policisty, kteří bezdůvodně mlátí ležící lidi ani vybírače pokut za nesmyslné přetupky, jen se pokouším vysvětlit, že máme takovou policii, jakou si zasloužíme. Nebo máme na víc?

Vratislav Kuška

Tento e-mail jsem obdrzel dnes rano od pana Josefa Bukace:

Mily kolego, nechapu jen, proc se tomu rika shromazdeni ekologu. Opakujete to jako citaci, ale to take neni spravne bez vysvetleni. Jelikoz to shromazdeni ekologu nebylo a presto se o nem tak mluvi, domnivam se, ze by za tim mohlo byt i neco jineho. Koho by to napadlo, ze. A kdo by asi za tim mohl nejspis byt? Josef.

Mily pane Josefe, vazeni ekologove,

v me poznamce ohledne sobotniho zakroku policie v Praze neslo o to, kdo demonstraci poradal nebo neporadal, zda byla legalni nebo nelegalni.

Slo mi o vyrok oficialniho mluvciho policie. Misto aby rekl, tak jak je to normalni v civilizovanych zemich "Vse vysetrime a pokud se prokaze, ze policie tloukla nevinne lidi, viniky potrestame," tak rekl "Pokud se nam prokaze, ze jsme tloukli nevinne lidi, tak se jim omluvime."

Vidim v techto dvou vyrocich podstatny rozdil, ktery by mohl dokonce naznacovat urcite rozdily mezi policiemi civilizovanych zemi a policii CR. Nevim. Pouze jsem, jako naivni dite, zvolal "Cisar nema saty". Mozna, ze jsem se mylil.

S pozdravem

V.K.

Martin Vadas

Jiří Jírovec napsal:

Jiří Jírovec"

Děkuji Vám, pane Jírovče, za dobré rady.

Budete jistě překvapen, že "Váš nápad" jsme se snažili realizovat požádáním pana Kynštetra, správce v parlamentu, o rozhovor...

Úředníci v Čechách nechtějí-li, neposkytují rozhovory na kameru a dokonce ani na skrytou kameru. Celá licitace o obsahu scénáře probíhala mezi organizační pracovnicí ČT paní Jiráskovou a pracovníky tiskového oddělení a posléze kancléřem Kynštetrem pouze telefonicky.

Telefonát s kancléřem nebyl z jeho strany veden klidným a nevzrušeným způsobem, ale podle paní produkční skončil prásknutím sluchátka na parlamentní straně...

Nebylo a není naším cílem rozčilování komunistických a postkomunistických úředníků a trváme na principu slušného požádání a očekávání slušné odpovědi od veřejných činitelů.

Jestliže se takového jednání nedočkáme, považujeme za přiměřené rozdělit se o naši zkušenost se spoluobčany, kteří se mohou zapojit a hodnotit naše jednání jako "nesmyslné..." nebo mohou zvolit jiné zastupitele, což shledávám konstruktivnějším.

Martin Vadas

Martin Vadas

Milý pane Jírovče,

prosím Vás zdvořile o upřesnění Vašeho pojmu:

"Dobře, byli bratři Mašínové, kteří to brali tak trochu hákem...".

Velmi mě zajímají názory lidí, kteří se vyjadřují k odbojové činnosti skupiny bratří Mašínů, se kterou jsem se měl příležitost seznámit při práci na dokumentárním filmu "Země bez hrdinů..., země bez zločinců...c ČT 1996", ve kterém jsem se snažil osvětlit a doložit skutkové podstaty a motivace činů, které se jim i v postkomunistické éře v České republice dávají stále za "vinu".

Na základě studia dokumentů, vyhledání svědků a několikadenního osobního setkání s oběma bratry Radkem a Josefem, s Milanem Paumerem, Ing. Vladimírem Hradcem a dalšími spolupracovníky odbojové skupiny, jsem přesvědčen o tom, že tito mladí autentičtí hrdinové v určité historické době (zejména 1950 -1953) vůbec nic "nebrali hákem", ale zachovali se mimořádně aktivně vlastenecky, rozvážně a hrdinně, o čemž svědčí mj i skutečnost, že chrabrá komunistická policie nebyla sto dostat se jim na stopu ani za mnoho let jejich odbojové činnosti až do jejich odchodu z Čech v roce 1953...

O přiměřenosti jejich činnosti s ohledem na "mírovou" situaci v zemi se vede v Čechách i mimo vášnivá diskuse, ve které zejména bývalí a současní komunisté odmítají připustit, že v Čechách zuřila občanská válka charakterizovaná samotným Gottwaldem: "Kdo nejde s námi, jde proti nám". Byli to komunisté, kdo první ilegálně sáhli po zbrani - vyzbrojili své bojůvky, kterým říkali Lidové milice.

Kdo, co "bral hákem"?

Aktuálně je pozoruhodné, že byl to právě Milan Paumer, žijící na Floridě, který navštívil v těchto dnech Českou republiku, aby 8. května 1998 položil věnce k památníku letců RAF na náměstí Svobody a ke skromnému pomníčku škpt. Václava Morávka u Prašného mostu v Praze. Byly to jediné věnce, které se ve výroční den ukončení II. světové války na těchto místech nacházely - na stuhách věnců bylo napsáno: "My jsme nezapomněli - Josef Mašín, Ctirad Mašín, Milan Paumer".

Další zajímavý detail: Televize Nova zařadila reportáž z prostého pietního aktu na 1. místo večerních zpráv - v komentáři i titulku mladí redaktoři zkomolili jméno - namísto Paumer uvedli opakovaně Pauner...

Dnešnímu režimu v Čechách se daří naplnit titulek článku Petrušky Šustrové z ČTD 1995: "Zameťte Mašíny (a s nimi i Milana Paumera a další) pod koberec, ať je není vidět".

Mladá generace - včetně redaktorů Novy - nezná ani jména autentických hrdinů novodobé historie. Český stát je neschopen (a zřejmě i neochoten) uzavřít trestní stíhání Mašínů a Milana Paumera za boj proti zločinnému komunistickému režimu.

Bůh ochraňuj NATO.

Martin Vadas

Od Jiřího Jírovce:

Pane Vadasi,

omlouvám se, že na Váš dotaz, jak jsem to myslel s tím, že to (tedy boj proti komunismu) "bratři Mašínové brali tak trochu hákem". Čas, který mohu věnovat psaní pro BL a korespondenci s ním spojený, je omezený a tak všechno pokaždé nevyjde, jak bych chtěl. Mohu Vás ujistit, že výměnu názorů vítám a že mi neni žinantní přiznat vlastní omyl.

Bratry Mašíny, jsem stavěl do kontrastu s lidmi, kteří bojovali proti komunismu například tím, "že jim to tam (ve volbách) hodili a ani se na to (tedy volební lístky) nepodívali, aby měli komunisti (ve volební komisi) vztek".

Napsal jsem, že to brali tak trochu hákem, protože se mi tenhle barevný výrok zdál celkem případný, vzhledem k tomu, že v soubojích na kolty zvítězili (alespoň pokud vím) i nad lidmi, kteří možná měli s komunismem společného jen tolik co Vy nebo já.

K tomu, zda byli hrdiny nebo teroristy se nemohu zodpovědně vyjádřit. Nevím rovněž, do jaké míry je pravdivá teorie, že každý národ má svůj charakter (a vládu jakou si zaslouží). Mám ovšem pocit, že Češi nemají hrdiny v oblibě a v tom může být jedna část problému bratří Mašínů (a nejen jejich). Jeho druhá část nepochybně spočívá v tom, že žádná moc nevidí ráda ozbrojený odpor - a to ani u ideologicky odlišných sousedů. Hranice mezi terorismem a bojem za osvobození je politiky zcela pragmaticky posouvána podle potřeby.

V současném světě není boj proti komunismu zrovna v popředí zájmu. Dovolte mi, abych uvedl malý příklad. Československá vláda žádala Kanadu několik desítek let o vydání jistého exulanta (vypadlo mi jeho, jinak velmi známé jméno), kterého označovala za válečného zločince. On sám se ovšem označoval jako uprchlík před komunismem, a tak byl hájen, a to až do doby, kdy kanadská vláda usoudila, že je třeba ukázat principiální postoj v boji proti válečným zločincům (to se teď nosí) a tak začíná zhruba osmdesátilété staříky zbavovat občanství a snaží se je deportovat z Kanady pod záminkou, že při žádosti o asyl neuvedli to či ono.

Kausa "bratři Mašínové" je pro české úřady nepříjemná z důvodu, který lze zvýraznit tím, že činnost Mašínů zobecníme jako boj proti diktátorskému režimu, který potlačoval lidská práva. Zkušenost z Afriky nebo jižní Ameriky ukazuje, že někteří diktátoři byli západu ideologicky velmi přijatelní a boj proti nim (tedy za lidská práva a demokracii) spadal do kategorie terorismu. Bratři Mašínové bojovali proti vládě, kterou okolní svět oficiálně uznával jako legální.

Jakými měřítky se má jejich činnost hodnotit - současnými nebo minulými?

Zmínil jsem se o tom, že Češi asi nemají rádi hrdiny. Pokud to je pravda, tak nejspíš proto, že kromě hrdinství existuje i zbabělost a v souvislosti s nimi i poměrně závažná otázka, kterou si lidé neradi kladou, totiž co dělali oni v okamžiku, kdy se jiný stával hrdinou. Někdy v osmdesátých letech se mi dostal do ruky obrázek z Protektorátu. Emanuel Moravec na něm mluví k Pražanúm u příležitosti oslavy zrušení stanného práva po atentátu na Heydricha a likvidaci atentátníků. Našlapáno, jako kdykoli jindy. To je rovněž historie - daleko víc potlačovaná než samotná akce parašutistů.

Nejsem kompetentní k tomu odhadnout, jaké místo bratři Mašínové v české historii mají. Zatím asi žádné, protože není dost vůle k tomu jejich činnost objektivně posoudit.

S pozdravem

Jiří Jírovec

Od Martina Vadase:

Vážený pane Jírovče,

omluvte, prosím, moji netrpělivost a nemístnou nezdrženlivost. Byl jsem velmi zvědav, zda svůj "barevný výraz" (Mašíni svůj boj s komunismem brali hákem.) používáte se skutečnou znalostí skutků příslušníků skupiny bratří Mašínů, nebo se jedná jen o efekt, který je dle mého názoru nepřípadný, a dokonce nebezpečný svojí chytlavostí pro vytváření předsudků u pohodlných a předpojatých čtenářů, kteří nejsou ochotni zjišťovat si informace nutné pro vytváření vlastních svobodných názorů...

Výraz "bráti cosi hákem" dnes v Čechách znamená dělati něco neuváženého, povrchního, nedbalého... Nic z toho nelze vztáhnout na cílevědomou a samostatnou činnost odbojové skupiny bratří Mašínů.

Vaše poznámka o "soubojích na kolty" namířených proti lidem, kteří měli s komunismem jen tolik společného jako Vy nebo já, je opět nepřípadná.

Stanice SNB, které byly cílem jejich útoků za účelem získání zbraní, byly plné příslušníků ozbrojené moci, kteří přísahali, že na obranu "vymožeností dělnické třídy" jsou připraveni položit život. To je výraz vyjádřené loajality zločinnému režimu komunistů.

Pan "pokladník" Rošický je tragickou obětí prvorepublikánské oddanosti zaměstnavateli. Byl to on, kdo si nevšiml, že již nežije v demokratické zemi a byl to on, který se rozhodl pro nasazení vlastního života, když svojí zatajenou pistolí ohrožoval na životě v rozhodujícím okamžiku bezbranného Josefa Mašína. Ten namísto toho, aby se jím nechal zastřelit, vrhl se holýma rukama na nerozhodného pistolníka - pokladníka - a v boji o pokladníkovu pistoli zastřelil jeho. Všichni ostatní účastníci podnikového automobilového výletu, včetně bezpečnostního referenta, který byl zodpovědný za bezpečnost převážených peněz, přežili bez úhony - Josef Mašín je zavedl do lesa a požádal je, aby zde setrvali...

Bratři Mašínové nebyli první, kdo se rozhodl vyzbrojit se na očekávaný střet. Dávno před tím komunisté nelegálně vyzbrojili Lidové milice, zlikvidovali armádní stoupence demokracie, okradli ctihodné občany, zavraždili Dr. Miladu Horákovou a další.

Jestliže okolní státy neprotestovaly proti komunistickému puči v roce 1948, následné třídní genocidě v režii komunistů a z toho vyplývající občanské válce v Československu, není důvod vyvozovati z tristního stavu československé společnosti v padesátých letech legalitu zločinného režimu. I s nacistickým Německem udržovalo mnoho států diplomatické styky...

Činnost skupiny bratří Mašínů proti komunistickému režimu zůstává černým svědomím nás všech, kteří jsme nebyli sto vzepřít se zlu přiměřeným způsobem a zejména těch, kteří se zlem zištně obcovali.

Je naší povinností alespoň pokusit se nazývat věci pravým jménem bez samoúčelně barevných obrazů.

Martin Vadas