1. Kandidátky
Republikové předsednictvo Demokratické unie schválilo dne 2. května 1998 definitivní podobu kandidátek, v současné době je volební zmocněnec předává zapisovatelům krajských volebních komisí, poslední dvě budou předány zítra.
Kandidujeme ve všech krajích a ve většině s plně obsazenými kandidátkami. Dnes jsme také předali ministrovi vnitra kompletní přehled delegátů do krajských volebních komisí, členy Ústřední volební komise jsme delegovali již v pondělí 4. května 98.
Kompletní kandidátky byly zaslány všem sdělovacím prostředkům e-mailem a jsou též k dispozici na Internetu .
2. Prezentace ve veřejnoprávních médiích
V tuto chvíli stále není známa ani orientačně konkrétní podoba (stopáž) prezentace politických stran ve veřejnoprávních médiích. Není bohužel ani známo, zda se bude jednat o spoty jednotné stopáže nebo o kombinaci několika stopáží, což je věc, která nezávisí na počtu politických stran, ale pouze na rozhodnutí příslušných médií. Nelze tedy konkrétně zadat výrobu a jsou ztíženy i úvahy o obsahu. Demokratická unie se proto obrátila na ČT a ČRo s dotazem, kdy budou známy konkrétní informace. Podle vyjádření pana Nikolaje Savického z ČT bude konkrétní informace poskytnuta do 12. května, ČRo zatím neodpověděl.
Přestože se všechny kandidující strany shodly na tom, že by měl být dán prostor pouze stranám, které složí kauci a budou tedy volitelné, hrozí zde stále nebezpečí, že díky špatné formulaci volebního zákona si ostatní strany vymohou soudní cestou rovněž svůj podíl na vysílacím čase. Teoreticky jim k tomu stačí podat jedinou kandidátku (tedy pouze v jednom kraji) čítající jediného kandidáta. Vše záleží na výkladu pojmu "kandidující strana", který zákon používá ale nespecifikuje. Stejný problém je se členy všech volebních komisí. Nesložení kauce totiž není dle platného zákona důvodem pro zánik členství příslušné strany ve volebních komisích. Teoreticky tak mohou např. v Ústřední volební komisi převládnout hlasy stran, které se nakonec voleb nebudou účastnit, což by byla situace poněkud kuriózní.
3. Stanovisko ke společnému prohlášení několika mimoparlamentních stran k problematice svobodné soutěže politických stran v ČR
Několik mimoparlamentních stran vydalo prohlášení, ve kterém mimo jiné poukazují na uzavřený kruh média-preference, spočívající v tom, že média neprezentují strany kvůli malým preferencím a ty zase mají malé preference, protože je média neprezentují. Podle názoru Demokratické unie je jedinou cestou z tohoto kruhu zrušení pětiprocentní hranice. Máme za to, že kauce ve výši 1.6 mil Kč je již dostatečným filtrem a pětiprocentní hranice při současném zveřejňování preferencí tvoří psychologickou bariéru, kdy se voliči kromě programů rozhodují též podle preferencí, což do voleb vnáší nežádoucí a přitom velmi silný prvek.
Připomínáme, že Demokratická unie jako jediná politická strana v ČR podala proti pětiprocentní hranici ústavní stížnost. Výsledkem byl nález Ústavního soudu č. 88/1997Sb., ve kterém se mimo jiné píše:
"Ústavní soud chápe váhu argumentů Demokratické unie a je si vědom, že její námitky jsou věcně opodstatněné, když tvrdí, že v posledních volbách do Poslanecké sněmovny nezískala žádný mandát, ačkoliv obdržela 169 796 platných hlasů, což zakládá z hlediska poměrného zastoupení nárok na pět mandátů, protože v průměru stačilo těm stranám, jež jsou v Poslanecké sněmovně zastoupeny, k získání jednoho mandátu 30 296 hlasů. Jde o skutečnou disproporci, která není sama o sobě spravedlivá a která odporuje exaktní rovnosti volebního práva."
Přesto byla pětiprocentní hranice v zákoně ponechána. Demokratická unie se proto nepřipojila k prohlášení těchto stran, neboť jej v situaci, kdy se nelze práva domoci u Ústavního soudu, pokládá za marné.
4. Pokračujeme ve zveřejňování konkrétních programových kroků DEU
I. daňová politika
Základem hospodářské politiky DEU je hospodářský růst a vytváření pracovních příležitostí. Zastáváme názor, že společnost může být jen tak bohatá, jak bohatí jsou její občané. Proto budeme prosazovat:
A. Na straně příjmové
a) politiku všeobecného snižování daní jako jeden z hlavních prostředků nastartování hospodářského růstu
b) snížení daně z příjmu - za optimum považujeme v tuto chvíli 20%
c) podíl státu na přerozdělování hrubého domácího produktu by dlouhodobě neměl překročit 20% HDP
d) zrušení zdanění úspor a kapitálových zhodnocení
e) zamezení vícenásobnému zdanění příjmů
f) respektování zásady uchování kapitálu, to je nezdaňování kapitálu podniků
g) umožnění daňových konsolidací a daňových přehodnocení dlouhodobých aktiv za účelem restrukturalizace hospodářství
h) daňové zvýhodnění investic včetně zrychlení jejich daňového odpisování
i) vlastní občany kontrolované zdroje příjmů pro samosprávy (některé centrálně vybírané daně nahradit daněmi místními)
B. Na straně výdajové:
a) maximální zefektivnění státu - provedení celkové "inventarizace" státní správy s vyhodnocením nákladů a potřebnosti jednotlivých činností státu . Jde o rozsáhlou a celkovou optimalizaci výdajové části státního rozpočtu, nikoliv však na úkor potřebných služeb jako tomu bylo v minulosti (viz omezené financování školství, zdravotnictví, apod), nýbrž na úkor neefektivních a nepotřebných byrokratických struktur, které zaměstnávají samy sebe.
b) důsledné vybírání daní - tedy daně snižovat, ale na druhou stranu důsledněji vybírat
c) maximalizovat výdaje ze státního rozpočtu na vytváření podmínek pro rozvoj společnosti
II. dokončení privatizace
Úkolem státu není podnikat, ale poskytovat co nejefektivněji společensky žádané služby. Demokratická unie proto podporuje urychlené dokončení privatizace podniků a majetků v držení státu s účinnou ochranou zdrojů z privatizace, které musí vytvořit základ společenského kapitálu a nesmí sloužit k řešení momentálních problémů státního rozpočtu či k sanování rozkradených bank, jako tomu bylo v minulosti.
Privatizace by měla splňovat následující podmínky:
a) přispět k hospodářskému růstu a vytváření nových pracovních příležitostí
b) přispět k vytváření silné střední vrstvy občanů, která zajistí stabilitu společnosti
c) přispět k řádnému vytvoření a fungování akciového kapitálového trhu, který je nejlepší zárukou optimálního rozmístění zdrojů v hospodářství
d) přilákat dodatečné seriózní kapitálové zdroje ze zahraničí
e) vytvářet skutečné vlastníky podniků - hospodáře, nikoliv tuneláře
f) upřednostňovat zaměstnance a management podniků
g) podporovat portfoliový způsob, který by bral v úvahu vytvoření silného penzijního systému
Přirozené monopoly (např. ČEZ) privatizovat až po vytvoření regulačního rámce a narovnání cen. Přednostním způsobem privatizace těchto podniků by měla být privatizace managementem jako kontrolním vlastníkem a široká portfoliová disperze těchto akcií.
Výnosy z privatizace:
a) nesmějí být utraceny vládou či parlamentem na běžné výdaje státního rozpočtu, jak tomu bylo doposud
b) minulé výdaje musí být vráceny bankovním systémem společnosti
c) hlavním použitím výnosů musí být financování budování společenské infrastruktury
d) výnosy privatizace a neprivatizované podíly by měly být rozděleny do účelových fondů z nichž největším by měl být důchodový fond pro financování důchodových povinností z minula.
Pro regulérnost privatizace je třeba přijmout:
a) zákon o převodu kontrolních podílů v podnicích
b) zpětné zrušení privatizačních rozhodnutí, u kterých se prokáže kriminální zneužití
c) tvrdý postih všech účastníků rozkrádání privatizovaných podniků včetně tzv. tunelování
Příloha - stručná analýza daňového systému a privatizace, která byla podkladem pro zpracování programových kroků DEU
I. Daňový systém
Stávající daňový systém:
a) vysoká celková daňová zátěž brání hospodářskému růstu a nedovoluje vznik silné střední vrstvy
b) plošný nediferencovaný systém nemotivuje občany k činnostem pro společnost důležitým ale ekonomicky méně atraktivním - např. provozovatel kulturního zařízení je daněn stejně jako provozovatel restaurace, stejně tak pronajímání bytů je daněno stejně jako pronajímání nebytových prostor, atd.
c) danění úroků z vkladů a úspor nemotivuje ke kumulaci prostředků na větší investice
d) pomalé daňové odepisování investic je rovněž demotivující
e) samosprávy jsou odkázány na daně centrálně vybrané a přerozdělované státem, nemají tedy možnost tvorby vlastních daňových zdrojů. Systém přerozdělování je přitom nákladný a neprůhledný, navíc je zde nežádoucí ekonomická závislost samospráv na státu.
f) nedostatečná legislativa a chybějící instituce (finanční prokuratura) jsou příčinou nedůsledného vybírání daní, které má za následek další zvyšování těchto daní
II. Privatizace
Základní nedostatky doposud provedené privatizace:
a) legalizace špinavých peněz - nebyla povinnost prokazovat původ peněz vložených do privatizace
b) nedostatečná ochrana minoritních akcionářů vzniklých z kupónové privatizace
c) vstup tzv. investičních fondů do kupónové privatizace
d) příliš tvrdé podmínky pro restituce
e) nehospodárné nakládání s výnosy z privatizace - nebyl vytvořen silný penzijní fond - z výnosů byly sanovány banky aniž by byli bráni k trestní i majetkové zodpovědnosti konkrétní viníci tzv. rizikových úvěrů a dalších nelegálních finančních operací
f) tzv. malou privatizací nevznikaly vlastnické vztahy, ale pouze vztahy nájemní
g) byl upřednostňován výnos z privatizace před zachováním pracovních příležitostí a strukturou privatizovaných podniků
h) nebylo připuštěno soudní přezkoumávání privatizačních úkonů, což znamenalo otevřenou cestu pro korupci