středa 29. dubna

O B S A H

CO JE NOVÉHO V ČR:

  • Přehled aktuálních zpráv z České republiky: Zdraví:
  • Rakovině z kouření dokáže zabránit v lidském těle jediný gen Zaměstnanost:
  • Budoucnost zaměstnanosti: nebude žádná? Zdraví a sociální zabezpečení:
  • Chřipka, antibiotika a výdobytky pracujících (Jiří Jírovec) Sexuální výkonnost a americká burza:
  • Mužská erekce: Sen věčného mládí a bohatství se konečně splnil! (Josef Schrabal) Česká televize:
  • Konečně jasné slovo: K Nikolaji Savickému a reklamnímu vysílání politických stran (Petr Jánský)
  • K Nikolaji Savickému: Znění zákonného ustanovení o maření voleb
  • Ke zpravodajství ČT (Martin Vadas) Česká kultura:
  • Otevřený dopis mezinárodnímu koordinačnímu výboru oslav 650. založení Univerzity Karlovy (Jiřina Fuchsová)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

    Co je nového v České republice

  • Při srážce vlaků včera před čtrnáctou hodinu u železniční zastávky ve Stříteži na Jihlavsku na trati Jihlava - Havlíčkův Brod bylo zraněno osm lidí těžce a dvacet pět lehce. Byla to už třetí vážná nehoda na železnici v posledních několika dnech. V pátek se vinou hrubé nedbalosti strojvůdce samovolně rozjel osobní vlak na nádraží v Brně a téměř po hodině nekontrolované jízdy se jej podařilo zastavit až ve Skalici nad Svitavou. V sobotu ujelo 205 nákladních vagónů odstavených na trati mezi Morkovicemi a Nezamyslicemi na Kroměřížsku. Třicet vagónů vykolejilo. Odboráři v souvislosti s těmito případy požadují odvolání šéfa Českých drah Vladimíra Sosny.

  • Odboráři v OKD se bojí, že zahraniční investoři vytunelují a zavřou doly. Horničtí odboráři nesouhlasí s dalším snižováním majetkového podílu státu v uhelné společnosti OKD pod současných 45,88 procenta."Odmítáme, aby majoritu v OKD získal zahraniční partner, protože společnost pak může být vytunelována a tisíce lidí přijdou o práci," uvedl předseda odborů v OKD Jan Sábel. "Podle nás by měl stát naopak získat k majoritě mu chybějících pět procent, aby měl všechny prostředky, které do OKD připlynou, pod kontrolou."

  • Začlenění České republiky do Evropské unie podporuje většina občanů, jejich počet však v dubnu mírně poklesl. Zatímco nyní by v případném referendu hlasovalo 56,8 procenta dotázaných pro vstup do EU, před dvěma měsíci to bylo zhruba o sedm procent více. Přesto je podpora vstupu do EU trvale vyšší než podpora vstupu do NATO, pro který se v dubnu vyslovilo 51 procent lidí. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury Sofres-Factum. Se vstupem do Evropské unie nesouhlasí 18,4 procenta občanů, což je zhruba o jedno procento více než v únoru. Oproti začátku roku vzrostl počet nerozhodnutých, a to z únorových 18,7 procenta na nynějších 24,8 procenta.

  • Největší voličskou loajalitu mají komunisté, republikáni a stoupenci ODS. Nejsilnější vztah ke straně mají potencionální voliči KSČM, a to 77,7 procenta. Pevné voličské zázemí má také SPR-RSČ, k níž má silný vztah 73,5 procenta jejích potencionálních voličů, a ODS s 69,2 procenta. Věrnost příznivců sociální demokracie je stabilní, ale mezi nejpevnější stoupence této strany patří jen 55,3 procenta jejích voličů. KDU-ČSL může k věrným počítat 58,8 procenta svých potencionálních voličů. Nejsilnější odhodlání jít volit vládne mezi příznivci ODS, z  nichž se v červnu k urnám chystá jít 91 procent. Z potenciálních voličů sociálních demokratů je rozhodnuto jít k volbám 86,9 procenta. Odhodlání sympatizantů unie dosáhlo 85,5 procenta. Nejmenší odhodlání zúčastnit se voleb zaznamenal STEM mezi republikány, a to 75,8 procenta, a mezi příznivci DŽJ, z nichž chce volit 76,5 procenta.

  • Vrchní soud v Praze včera zvýšil obchodníkům s uranem ve většině případů tresty, které čtyřem obžalovaným udělil loni v září pražský městský soud. Jadernému fyzikovi Jaroslavu Vágnerovi zvýšil soud trest z osmi na devět let odnětí svobody ve věznici s ostrahou, podnikateli Zdeňku Čechovi ze dvou a půl také na devět let a bývalému pražskému policejnímu radovi Jiřímu Šindlauerovi z roku a půl na tři roky ve věznici s ostrahou. Jediný, kdo se dočkal mírnějšího trestu, je Tádžik Alexandr Ščerbinin, který více než dva a půl kilogramu uranu z Běloruska dovezl. Tomu senát sice potvrdil osm let odnětí svobody, zrušil však jeho vyhoštění z republiky. Pětatřicetiletý muž, vyučený kuchařem, se totiž nedávno u nás oženil a také usvědčil své spolupachatele. Další dva obžalované, Petra Drbu a Bělorusa Valerie Kunického, Vrchní soud definitivně zprostil viny pro nedostatek důkazů. Případ Poláka Leszka Niemience posoudí samostatně opět městský soud.

  • Celkem 368 případů lidí nakažených virem HIV bylo v České republice zjištěno do konce letošního března. AIDS onemocnělo 111 z nich a 69 zemřelo. Přes 80 procent nakažených se infikovalo homosexuálním stykem, čtvrtina stykem heterosexuálním. Z 66 infikovaných žen byla třetina v době zjištění pozitivity na HIV těhotná, dalších pět žen otěhotnělo poté, co již věděly, že jsou HIV pozitivní. Dosud se infikovaným ženám narodilo jedenadvacet dětí. Jedno z nich je HIV pozitivní, u devíti se ještě čeká, až dosáhnou věku 18 měsíců, kdy se dá riziko nakažení spolehlivě vyloučit. Velmi rizikovou skupinou, soustředěnou výhradně v Praze, jsou homosexuální prostituti, většinou velmi mladí chlapci, kteří nabízejí homosexuální styk cizincům. Z 464 loni vyšetřených prostitutů bylo 5 infikováno virem HIV, za první letošní čtvrtletí bylo vyšetřeno 115 těchto chlapců a nalezen jeden nakažený. Díky dobrému rozvoji prevence je celkový počet nakažených a nemocných AIDS v ČR zatím nízký. Ve východní Evropě, od roku 1996 do roku 1997 vzrostl počet infikovaných ze 4 tisíc na 100 tisíc. V západní Evropě vzrostlo toto číslo z 26 na 30 tisíc. Na celém světě pak žije nejméně 30,6 miliónů HIV pozitivních lidí. V západních zemích jsou však nyní k dispozici (drahé) léky, které onemocnění AIDS zabraňují a prodlužují život nakažených virem HIV na normální délku. Paradoxně to vyvolává problémy u těch pacientů, kteří se smířili s blízkou smrtí a například se zbavili všeho majetku. Nyní vidí, že budou žít normálně dlouho.

  • V Praze trpí každý den nadměrným hlukem z dopravy a ze staveb více než 40 procent občanů. Jedinou právní normou, která upravuje otázky hluku a vibrací, je vyhláška ministerstva zdravotnictví z roku 1977. Je stará a špatná, nedá se s ní pracovat. Bezmocné jsou městské úřady proti hluku z restaurací, které jsou umístěny v soukromých domech. V centru je v privátních objektech 90 procent restaurací, a Praha 1 proto nemůže ovlivnit jejich otvírací dobu. Například ve dvoře domu Žatecká 7 na  pražském Starém Městě v minulých dnech zahájila provoz zahradní restaurace, kde se hlučí bez ohledu na nájemníky až do jedné hodiny v noci! Správní řízení o pokutě jsou zdlouhavá, a v centru bylo potrestáno dosud jen několik provozovatelů restaurací.

  • Hroby se zachovalými lidskými kostrami pocházející z období Velké Moravy objevili o uplynulém víkendu archeologové při výzkumu podzemí části centrálního náměstí v Olomouci. Unikátní nález podle vedoucí týmu olomouckých archeologů Hedviky Sedláčkové svědčí o tom, že v 9.století stál v místech nynějšího Horního náměstí svatostánek.

    Výběr textů z posledních dní:

  • Vysoký činitel ČT byl po volbách v roce 1996 nucen chodit na výslechy na policii - je nezávislost veřejnoprávní ČT skutečně zajištěna? (Jan Čulík)
  • Nacházející volby v ČR: Nerozhodní voliči jsou nadějí české politické scény (Andrew Stroehlein)
  • Zneužívání antibiotik hrozí výústit v epidemie nevyléčitelných chorob
  • Předvolební blues v ČR (Andrew Stroehlein)
  • Británie: Znovu se hovoří o třetí cestě - je ČR na takovou debatu připravena? (Andrew Stroehlein)
  • Konečně rozumný přístup: EU odmítla sudetoněmecké radikály (Andrew Stroehlein)
  • Čeští poslanci: nechodíte-li do práce, očekávejte, že zaměstnání přijdete (Andrew Stroehlein)
  • 23. dubna, světový den knihy: Počítače nikdy nezvítězí nad knihami, jejichž popularita je věčná! (The Times)
  • Miroslav Holub v Glasgow a Pražské jaro (Jan Čulík)
  • Klaus o Mlynářovi (Andrew Stroehlein)
  • VÝZVA: sbírka peněz na pomník českým pilotům, padlým za druhé světové války
  • Ještě jednou Tunisko - je ho možno hodnotit podle měřítek evropských zemí (reakce Jana Čulíka na článek Vojtěcha Kmenta)
  • Trest smrti: je nemorální a zbytečný (Andrew Stroehlein)
  • České privatizační fondy budou donuceny k odprodávání akcií (Financial Times)
  • Jak se vyrovnat s totalitní minulostí (Jiří Jírovec)
  • Ještě jednou Boeing a Aero (Ondřej Zvěřina)
  • Rozhovor s Ivanem Kytkou, šéfem zpravodajství ČT: Je zpravodajství ČT nyní ještě horší než dřív?
  • Tunisko: život v socialismu? (Jan Čulík)
  • Tunisští "Všichni dobří rodáci" - stalinistické praktiky. Úryvek z románu Mustafy Tliliho "Lví hora"
  • Co by měl český prezident učinit po volbách (Andrew Stroehlein)
  • Jak se psalo na jaře roku 1968: Obrodný proces v Semilech (Ludvík Vaculík, Literární listy 27. června 1968)
  • Kanadská mlékárna, občanská společnost a Aero Vodochody (Jiří Jírovec)
  • Manifest, který způsobil sovětskou invazi v roce 1968: DVA TISÍCE SLOV (Ludvík Vaculík, Literární listy 27. června 1968)
  • Lži, zatracené lži a statistiky (Andrew Stroehlein)
  • Pozapomenutá kultura: česká literatura v exilu za komunistické éry (Jan Čulík)
  • Koupíte si v dražbě auto za 100 000 Kč, zaplatíte plnou cenu, ale auto nedostanete a za tři roky nevysoudíte nic. Otřesné poměry v českém podnikatelství a soudnictví. KTERÉ NOVINY BUDOU USILOVAT O NÁPRAVU?
  • Den, kdy zemřel Kristus. K velikonočnímu zamyšlení
  • Angličtina světově vítězí jako lingua franca - učme se rychle anglicky! (FT)
  • Český stát na prahu třetího milénia (Michal Janata, časopis Prostor)
  • Ještě Boeing a Aero Vodochody: nezodpovězené otázky: Kdo se bude smát celou cestu do banky? (Jiří Jírovec)
  • Jak bojovat proti nacionalistickým mýtům? (Jan Čulík)
  • Paul Johnson: Co způsobuje, že jsou národy ekonomicky úspěšné
  • O české zaprdlosti (Jan Lipšanský)
  • Deset let vězení za jedinou noc, strávenou v pražském hotelu (Observer)
  • Čína, lidská práva, ČR a světové ekonomické summity: PŘEHLÍDKA TYRANŮ (Observer)
  • Promarněná příležitost pro snášenlivost: ČR odmítla zákon o homosexuálním partnerství (Andrew Stroehlein)
  • Udělá Boeing s firmou Aero Vodochody totéž, co učinil s podnikem de Havilland? (Jan Čulík)
  • Povědomí o demokracii: Pohraniční stařenka (Jiří Jírovec)
  • Andrew Stroehlein zase znovu - o mně (Jiří Pehe)
  • Reakce na poznámky Jiřího Peheho (Andrew Stroehlein)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Zpravodajství ČT - poslání pro příští tisíciletí a principy k jeho naplnění (Ivan Kytka, nový šéf zpravodajství ČT)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Plán naléhavých operačních, taktických a strategických změn ve zpravodajském týmu (Ivan Kytka)
  • Změna volebního systému v ČR problémy neodstraní (Andrew Stroehlein)
  • POZOR: PRECEDENS: Boeing a Aero Vodochody: Boeing už jednou převzal jednu menší (kanadskou) leteckou firmu a za pár let ji vládě zase za drahé peníze vrátil (Jiří Jírovec)
  • Proč někteří vzdělanci vypadají jako idioti? (Jiří Jírovec)
  • Finanční dary pro politické strany? Není problém, pokud víme přesně, kdo to platí (The Guardian)
  • K petici biologů na záchranu české vědy: Vědecký omyl (Jiří Jírovec)
  • Media in the Czech Republic: the current state of affairs (Jan Čulík)
  • Referendum se smí konat v Londýně, nikoliv v Praze
  • Dvojí občanství: Jsou dva pasy lepší než jeden? (Wall Street Journal 25.3.1998)
  • Role vzdělanců v chaosu české společnosti (přednáška Jana Čulíka)
  • Ostře odmítavá i souhlasná diskuse k výše uvedené přednášce Jana Čulíka (Vladimír Mlynář, Milan Uhde, Jiří Vančura, Zdeněk Pinc, Sylvie Richterová, Eduard Goldstuecker, Milan Horáček, Milan Hauner a další)
  • Naléhavá výzva vědcům: je třeba vytvořit silnou lobby pro vědu (ČEŠTÍ BIOLOGOVÉ)
  • Kosovo: Poznámky z jednoho londýnského semináře o tom, co skutečně rozděluje Evropu
  • České školství je na tom ještě hůř, než píší Britské listy! (Rudolf Joska)
  • Zdravotnictví: ODS se točí na obrtlíku (Jindřich Ginter)
  • Krásné sny. Kolaborace už není v ČR jediným způsobem, jak udělat kariéru, je to však způsob nejvýnosnější. (Sunday Times, 22.3. 1998)
  • České sdělovací prostředky publikují jen názory, které jsou v linii (Emanuel Mandler, vyšlo v MFD)
  • České školství je finančně v krizi (Jindřich Ginter)
  • 28 procent lidí si myslí, že to za komunismu bylo lepší: Tento frustrující průzkum veřejného mínění: Je to za dlouhou dobu nejlepší zpráva! (Andrew Stroehlein)
  • Češi v Americe a Češi doma: "Kdo nechtěl odejít, nemusel? Otevřený dopis do Čech (Michal Málek)
  • Prostituce: Praha, středoevropský Bangkok (Andrew Stroehlein)
  • Václav Havel a "kmenový stát" (Andrew Stroehlein)
  • Vývoz zbraní z ČR: Praha, Alžír, Brusel (Andrew Stroehlein)
  • Ukradená Fronta, ukradené Právo (Jiří Vančura, Listy č. 1/1998)
  • Britská vláda usiluje o stimulování vzdělávací revoluce, aby země ekonomicky přežila. Co vláda česká? (Jan Čulík)
  • Prestiž BBC pramení z neposkvrněné historie a jasné vize (Ivan Kytka
  • Nový ředitel České televize Jakub Puchalský je z BBC - co je to za instituci?(Jan Čulík)
  • Čtyřicet let pozadu? "Naši" Romové a "naši" Němci (Andrew Stroehlein)
  • Děláme něco proti krizi české identity v dnešním světě? (Ivan Kytka, Česká televize)
  • SEBEVĚDOMÍ JE ZÁKLAD SVOBODY. Významná diskuse o roli sdělovacích prostředků a školství při pěstování kritického myšlení, vysílaná Svobodnou Evropou. Ivan Kytka, Ondřej Hausenblas, Jan Čulík


    Rakovině z kouření dokáže zabránit v lidském těle jediný gen

    Skotští vědci zjistili, že kuřákův osud velmi pravděpodobně závisí na funkci jediného genu v lidském těle.

    Gen poskytuje ochranu před jedovatými chemikáliemi, obsaženými v cigaretovém kouři. Když byl tento gen "vypnut", tedy neutralizován, u myší, vystavených cigaretovému kouři, rychle u nich vznikly rakovinné nádory kůže.

    Profesor Roland Wolf, šéf výzkumného týmu vědců z měst Dundee, Glasgow a Edinburgh, kteří to zjistili, konstatoval: "Dlouho je už známo, že lidské tělo obsahuje faktory, určující jeho citlivost na chemikálie, způsobující rakovinu. Nyní se nám podařilo ukázat, že by nás zřejmě dokázal před rakovinou plně ochránit jediný gen. To je dobrá zpráva, neboť je lehčí manipulovat jediným genem než mnoha geny."

    Tento gen vyrábí enzym, zvaný gluathione S-transferase. Zdá se, že právě tento enzym chrání lidské tělo před škodlivými karcinogenními látkami. Gen se vyskytuje v lidském těle v plících a v močovém měchýři, na dvou místech, kde vzniká rakovina, způsobovaná kouřením. Je o něm známo, že v těle různých lidí má tento gen různou formu. To by mohlo být vysvětlením, proč se někteří kuřáci dožívají vysokého věku, zatímco jiní umírají na kouření daleko dřív.

    Je pravděpodobné, že by v budoucnosti mohli vědci využívat genetického inženýrství k prevenci před výskytem některých rakovin. Usuzuje se, že do deseti let by měly být zahájeny lékařské testy jednoduché pilulky proti rakovině, která by se brala jako vitamínové pilulky.

    Rakovina je v rozvinutém světě druhou nejčastější příčinou smrti. V Británii dostává rakovinu každý třetí občan a každý čtvrtý na rakovinu umírá. V Británii vzniká ročně 42 000 nových případů rakoviny plic a 36 000 lidí na rakovinu plic umírá. Hlavní příčinou vzniku rakoviny plic je kouření.

    Po dlouhá desetiletí se vědci soustřeďovali na studium mechanismu, který způsobuje, že se buňka náhle začne nekontrolovaně rozmnožovat a stane se rakovinotvornou.

    Avšak výzkumný tým profesora Rolanda Wolfa, šéfa laboratoře organizace Imperial Cancer Research Fund ve skotském městě Dundee, studoval rakovinu z jiného úhlu: zkoumal jak vstupují buňky do interakce s okolním prostředím.

    Profesor Wold uvedl: "Velmi důležitým výsledkem našeho zkoumání je, že by mělo být možné zabránit vzniku rakoviny tím, že zvýšíme míru ochranných enzymů v ohrožených buňkách. V podstatě bychom měli být schopni uvést v činnost přirozený ochranný systém lidského těla, neutralizující toxické látky."


    Budoucnost zaměstnanosti: nebude žádná?

    V Británii vyšla 28.4. rozsáhlá zpráva, která hodnotí vyhlídky zaměstnanosti pro následující desetiletí. Dokument, nazvaný Redefining Work, (Pojem "práce" bude znamenat něco úplně jiného než dosud) vydala Královská společnost pro rozvoj umění, průmyslu a obchodu. Jeho závěry jsou alarmující. Všechny dosavadní jistoty v oblasti zaměstnanosti budou prý v nadcházejících dvaceti letech zlikvidovány, případně postaveny na hlavu.

    Hranice mezi činností v soukromém sektoru, ve státním sektoru a v dobročinných organizacích zcela zmizí. Lidé budou sice pracovat, ale jen málokdo bude mít konkrétní, trvalé zaměstnání. Technologie umožní kvalifikovaným zaměstnancům, aby volně cestovali za prací po celém světě. Většina podniků se stane takzvanými "virtuálními" organizacemi.

    Důsledky pro vládu, pro podnikatelskou sféru i pro jednotlivce budou prý naprosto katastrofální. Valerie Baylissová, autorka zprávy, sdělila britskému deníku Guardian, že jsme se dosud ani nepokusili přizpůsobit se mentálně nadcházejícím radikálním hospodářským změnám. Nedokážeme je předvídat a nedokážeme si položit správné otázky. Otázka "Bude k dispozici dostatečné množství pracovních míst?" je prý v novém kontextu nesmyslná, vzhledem k tomu, že se úplně rozloží pojem tradiční práce.

    O tradičním způsobu zaměstnanosti, kdy lidé pracovali po dobu 40 let 40 hodin týdně, se prý lidem bude jen zdát. Autorka analýzy dochází k tomuto závěru extrapolací vývoje, který už v britské společnosti začal. Motorem změn je informační technologie. Změny se přitom odehrávají takovou rychlostí, že s tím nedokáží ani podnikatelé, ani politikové udržovat krok.

    Dosud má sice většina britských občanů trvalé a dlouhodobé zaměstnání, avšak změny na okrajích trhu pracovních sil začínají být skutečně rozsáhlé. Dvě třetiny pracovních míst, která vznikla za posledních pět let, nejsou permanentní, a tento vývoj prý bude sílit. Asi polovina britské populace se v současnosti podílí na dobrovolné neplacené činnosti ve prospěch společnosti, blíže nespecifikovaný, ale velký počet občanů pracuje na různých družstevních projektech v rámci místní komunity.

    Baylissová konstatuje: "Jedinou jistotou pro budoucnost zaměstnanosti je nejistota. Jsme přesvědčeni, že flexibilita ve všech formách, v nichž se už nyní projevuje, interakce mezi jednotlivými ekonomickými sektory, mezi placenou a neplacenou prací, mezi různými společenskými rolemi, mezi různými vzorci pracovního zařazení a kariéry bude nadále dominantním rysem všeho. Nadvláda tradičního modelu pracovního procesu skončila."

    Informační technologie už nyní změnila pracoviště v mnoha oborech k nepoznání. Podobným způsobem bude informační technologie vytvářet a zase likvidovat celé podnikatelské sektory. To je možná velmi zajímavé pro nejkvalifikovanější pracovní síly ve společnosti, které na tom vydělají, ale pro většinu normálních lidí je to hrozba. Vzniknou obrovské rozdíly mezi rodinami, jejichž příslušníci budou mít tolik práce, že nebudou vědět, kam dřív skočit, a rodinami, trpícími stoprocentní nezaměstnatelností. Informační technologie už nyní likviduje hranice mezi státy. To nutně povede k tomu, že síly, které budou utvářet svět, se zemím vnutí samovolně ze zahraničí. Poměry uvnitř zemí nebudou moci ovlivňovat jejich občané hlasováním ve volbách.

    Ekonomická liberalizace, v jejímž důsledku se peníze volně přelévají z kontinentu na kontinent, se stane ještě daleko mocnější silou než je dnes. Bude možná nutné zavést ochranářská opatření, aby se mezinárodní finanční spekulanti nevrhali na jednu zemi po druhé a neničili je jako stádo kobylek. Nejenže budou podniky schopny prodávat své výrobky prostřednictvím internetu kdekoliv na světě, ale budou moci najímat pracovní síly z kterékoliv země a - což je nejdůležitější - přesunovat výrobu i pracovní příležitosti tam, kde se chová trh nejefektivněji a náklady jsou nejnižší. Kdo zaručí, že v následujících letech nepřesune například firma Volkswagen automobilku Škoda z Mladé Boleslavi na Ukrajinu nebo do Indie?

    Mají-li se země vyhnout nebezpečí, že budou v rámci tohoto procesu ožebračeny, vláda musí začít spolupracovat s podnikatelskou sférou a začít blížící se hlubinné změny na pracovišti organizovat. Katastrofou by bylo, kdyby věc zanedbala a pokusila se ji řešit teprve, až se celý proces už plnou rychlostí rozjede, domnívá se Baylissová.

    Vláda se bude muset vzdát názoru, že je špatné a netržní vytvářet makroekonomickou politikou pracovní příležitosti. Bude muset poskytovat finanční pobídky podnikatelské sféře i sektoru dobrovolné činnosti, který je poslední dobou, jak uvádí výše zmíněná analýza, "nejrychleji rostoucím zdrojem placených míst".

    Ministři budou také muset radikálně zreorganizovat systém sociálního zabezpečení, který v současnosti znemožňuje občanům pracovat krátkodobě v nejrůznějších zaměstnáních a odcházet několikrát za život na odpočinek. Vláda bude muset také radikálně změnit školství.

    Vezměte si starobní důchody. Pokud má v současnosti člověk dostávat starobní penzi, musel pracovat nepřetržitě čtyřicet let, přibližně do šedesáti let svého věku. Tento systém je odrazem myšlení ze čtyřicátých a z padesátých let tohoto století. Je nepoužitelný pro občany, kteří budou muset část doby pracovat v placeném zaměstnání, pak se zabývat neplacenou činností, pak se starat o nemocné příbuzné, pak studovat anebo si vyjednat několik zakázek od různých podnikatelů zároveň, ve snaze zajistit si obstojnou mzdu. (Autor tohoto článku tímto způsobem žil v Británii přibližně deset let.) Současný systém sociálního zabezpečení lidem znemožňuje, aby se osvobodili od nezaměstnanosti tím, že by si vyjednali zakázky na část úvazku a přitom začali chodit do přeškolovacích kursů. Přitom celoživotní doškolování bude v nové éře nutné.

    Důležité také je, že bude muset být reorganizováno školství. Studenti budou muset být schopni rychleji a pružněji se vyrovnávat s nadcházejícími změnami. Sice bude i nadále zapotřebí vyučovat několik základních předmětů, jenže důraz bude muset být už nikoliv na osvojování si určitých informací, ale na myšlení, jak se informace získávají a jakým způsobem jich má být nejefektivněji využíváno.

    I když je Velká Británie bohatá společnost - za posledních dvacet let stoupl její hrubý národní produkt o čtyřicet procent - existují v ní už nyní obrovské sociální rozdíly mezi lidmi, po nichž je na pracovním trhu poptávka a mezi osobami, kteří se na pracovním trhu už dnes vůbec neuplatní.

    Práce je důležitá nejen proto, že lidé vydělávají peníze. Práce má velký psychologický význam při sebehodnocení vlastní osobnosti. Je také silným stabilizačním faktorem ve společnosti. Práce je místo, kde se setkáváme s druhými lidmi. Ze širšího hlediska je práce, ať už je placená či neplacená, nástrojem, jehož prostřednictvím přispíváme svou hřivnou společnosti, vytváříme standardy a aspirace pro přátele a známé. Pokud dojde v nadcházejících letech k destabilizaci, protože na probíhající hlubinné změny nebudeme připraveni, doplatíme na to všichni.

    Jak bude možná vypadat situace na pracovním trhu v roce 2020:

  • Většina dlouhodobých pracovních míst nebude už existovat

  • Lidé budou převážně pracovat na základě krátkodobých pracovních smluv, ve smlouvě o dílo

  • Po celém světě se běžně bude pracovat prostřednictvím internetu

  • Pracovníci budou často dělat práci pro několik firem zároveň na základě simultánních krátkodobých smluv

  • Dál bude pokračovat úpadek tradičních profesí v sektoru výroby a obchodu. Budou vznikat pracovní příležitosti, které se budou rychle měnit v důsledku toho, jak budou vznikat a zanikat nové výrobky

  • Zaměstnanost bude definována pracovními výstupy, nikoliv úkoly

  • Počet tradičních pracovních míst v úřadech a v továrnách radikálně poklesne

  • Mnoho lidí bude pracovat prostřednictvím počítačů doma

  • Sektor dobrovolné sociální činnosti se stane hlavním zaměstnavatelem. Lidé budou v tomto sektoru vykonávat velké množství placené i neplacené práce

  • Povinná školní docházka se rozšíří až do osmnácti let. Lidé budou mít celoživotní "školicí konta", jejichž prostřednictvím si během života budou moci kupovat doškolovací kursy.

  • Velký vliv budou mít firmy zabývající se poradenstvím v oblasti zaměstnanosti, rekvalifikace a osobních financí.


    Chřipka, antibiotika a výdobytky pracujících

    Jiří Jírovec

    To je zhruba to, o čem psal Andrew Stroehlein v Britských listech (24. 4. 1998). Skoro všechno v jeho článku je pravda, ale jaksi letmá. Pokusím se tedy jeho česko-americkou zkušenost doplnit o kanadské reálie a pár doplňujících poznámek. Domnívám se totiž, že přes odlišnosti českého a kanadského zdravotnictví existují i styčné body - návštěva lékaře není luxusem, ale právem.

    Kanaďan může jít k lékaři kdykoli, aniž by u sebe musel mít peněženku nebo šekovou knížku. Stejně jako Čech, jde i on k doktorovi proto, aby zjistil, co a jak, dostal léky a vyléčil se. Jejich cesty se však mohou lišit v okamžiku, kdy si nesou svoje medicíny z lékárny domů.

    Na tomto místě je nutné udělat malou odbočku a vysvětlit, že i v Kanadě existují výdobytky pracujících (benefits) - někde mizerné, jinde velmi dobré (autoprůmysl, vláda) a hlavně všude trochu jiné.

    Nejužitečnější bude podívat se na benefits z hlediska zaměstnavatele: náklady na zaměstnance = jeho plat (obecněji platová stupnice) + hodnota jeho benefits. Do benefits patří dovolená, různá připojištění, pensijní plány, zajištění v nemoci, náklady na zubní péči, podmínky propuštění a spojené náhrady, mateřská dovolená atd.

    Za zmínku ještě stojí to, že místa na částečný pracovní úvazek mají benefits příslušně zredukované nebo žádné a rovněž to, že rovnice vysvětluje, proč podniky často dávají přednost placení přesčasů před přijímáním nových zaměstnanců.

    Benefits mají přibližně vyčíslitelnou hodnotu, u naší společnosti asi 10000, takže zaměstnanec s platem 50000 vlastně stojí 60000 ročně. Platové stupnice i benefits jsou předmětem kolektivní smlouvy. Při jejím vyjednávání nemusí jít vždy jen o peníze. Pro stárnoucí osazenstvo podniku může mít větší váhu třeba zubní péče než zvýšení platů.

    Moje benefits mě v nemoci zajišťují následovně. Každý rok dostanu šest dní speciální dovolené (sick leave), během níž dostávám plný plat. Nevyčerpané dny se automaticky převádějí na další rok. V případě jejich vyčerpání mám nárok na náhradu, kterou platí ve výši 75% platu smluvní pojišťovna. Nemocenská se platí po dobu 26 týdnů. Nastoupím-li po dlouhodobé nemoci do práce alespoň na deset dní, mám nárok na dalších 26 týdnů.

    Ukončením zaměstnání nastřádaná sick leave (nemocenská) buď propadá (jako v našem podniku) nebo je proplácen, podobně jako nevybraná řádná dovolená (třeba policajtům v Deep River, učitelům v Ontariu a podobně). První varianta vede k obecně k tomu, že se sick leave stává sledovaným parametrem. Je na něj sice nárok, ale vše jde z kapsy zaměstnavatele. Podle pravidel našeho podniku mi musí sick leave delší než tři dny potvrdit lékař. Jednotlivé dny si sice mohu vybírat bez potvrzení (maximum 5 za rok), ale páteční či pondělní ochoření nevypadá dobře. Nemocný Kanaďan se tedy vydá k lékaři a po jeho verdiktu zváží, jestli si může dovolit zůstat nějaký ten den doma a na co to narazí. Vzít si, podle návodů AS, neplacenou dovolenou se tady považuje za projev naprostého zoufalství. Mám ovšem dojem, že hodně lidí tady nemoci přechází - tedy spíš přejíždí v autě.

    Předepisování léků, ať již nadměrné (často antibiotika) nebo nedostatečné není skutečně jen otázkou vědy, ale, jak praví Andrew Stroehlein, i otázkou kultury. Jenže ta kultura je poněkud složitější, než jen nátlak pacienta na doktora, aby mu dal ty zelené prášky, co pomohly sousedce a obava lékaře, že by o něj mohl přijít.

    I kanadský lékař klidně antiobiotika předepíše, přestože ví, že nejsou na viry. Nepochybně při tom bere v úvahu, že řada pacientů trpí chorobami dýchacích cest a tak by chřipkou oslabený organizmus mohla napadnout nějaká bakterie. Antibiotika jsou z jeho pohledu určitou prevenci a obranou proti případnému napadnutí, že něco zanedbal.

    Významným faktorem přispívajícim k "přelékování" je pravděpodobně i hojná reklamní činnost farmaceutických společností. Nevím, jak v ČR, ale tady je televizní divák neustále bombardován informacemi o tom, co všechno do sebe může nacpat, aby mu neteklo z nosu a jiných tělesných otvorů a byl tudíž fit pro život.

    Jedním z triků inserce je sdělení, že jde o lék, který býval na předpis a teď si ho může koupit každý v lékárně sám a to navíc v extra silné versi. Tím, alespoň podle mého názoru, vzniká iluse, že lékař může předepsat něco, co se ještě na volný trh nedostalo (a navíc "zadarmo").

    Problémem je i to, že lékaři mívají spojeni s farmaceutickými společnostmi a tak mohou předepisovat neúčinné léky nebo zbytečně vysoké dávky jen proto, aby se jim odvděčili za různé pozornosti.

    Do této kulturní bitvy se pak, z opačné strany, ale rovněž kvůli penězům, zapojuje vláda (pokud zdravotní péči financuje). Náklady na léky jsou enormní (paradoxně z velké míry kvůli ústupkům, které vlády farmaceutickým společnostem dělají) a tak se hledají cesty, jak je snížit. Nejschůdnější je vyřadit (případně nezařadit) určitý lék na seznam těch, které jsou hrazeny - například některé drahé léky, které používají pacienti AIDS. Do této kategorie mohou patřit i osvětové akce typu "máte-li chřipku, nechoďte k lékaři a kupte si (za své) aspirin".

    Sám na podobné akce nereaguji od té doby, kdy původní diagnóza lékaře byla, že dcera má chřipku (proč nám sem s tím chodíte, toho je teď plno) a teprve na naše přesvědčování, že to nemusí být chřipka, byla diagnoza změněna na možný zápal slepého střeva a za několik hodin pozorování a následné operaci na prasklé slepé střevo.

    Uvedl jsem pár příkladů, abych naznačil složitost celého problému. Snad je z nich zřejmé, že není možné jen tak říct - v Americe funguje pět dní volna (pro nemoc) a tak je v Česku zavedeme taky a bude to.

    Jiří Jírovec

    P.S. Asi před třemi týdny jsem slyšel v radiu (CBC) rozhovor s lékařem, který napsal knihu o prevenci rakoviny prsu. Jeho vysvětlení, proč je slovo prevence v souvislosti s tímto takměř epidemickým onemocněním tabu, je další dobrou ukázkou komplexnosti a protichůdnosti vztahů ovlivňujících zdravotní péči. Tvrdil totiž, že prevence spočívá především v eliminaci hormonů používaných v živočišné výrobě. Proti tomu však pracuje pracuje silná lobby producentů masa. Prevenci nepodporují ani výrobci diagnostických zařízení a farmaceutický průmysl vyrábějící léky pro zmírnění následků této nemoci.


    Mužská erekce: Sen věčného mládí a bohatství se konečně splnil!

    Josef Schrabal

    Alchymiste a kralovsti vedci se timto vyzkumem zabyvali uz od davneho stredoveku: jak uchovat vecne mladi a jak vyrobit zlato. Dnes se konecne oba tyto davne sny uskutecnily.

    Vecne mladi pro muze je erekce, v Americe rychle rostouci prumysl. V roce 1996 amerike muzske pohlavi utratilo 25 milionu dolaru za zbozi, ktere melo predelat cloveka stredniho veku na řádícího mladika. A to jeste jediny lek, schvaleny FDA (Food and Drug Administration) bylo nutno vstříknout injekční jehlou do penisu.

    Kdyz pak v roce 1997 FDA schvalila jakysi nastroj z umělé hmoty, jimz se mohla dodat tataz droga, ale bez jehly, obchod vzrostl na 200 milionu dolaru. Kdyz k tomu pak pripoctete ne-presne lekarske lecby, jako je vysavaci pumpa nebo implant, cislo naroste na 700 milionu. Ale pockejte, to je pouze zacatek!

    Dne 27. brezna schvalila FDA Viagru,  malinkou modrou pilulku, ktera, podle farmaceutickeho vyrobce Pfizer, Inc., promenila penisy v les kmenu u 80 procent 4 000 impotentnich muzu pri zkouskach a klinickem pozorovani.

    Pisen vstavajicich kmenu byla omamujici hudbou burzovnich spekulantu. Jiz pred nekolika mesici, kdyz se zacalo proslychat, ze Pfizer pripravuje "nejakou" drogu pro "vztycovani", jejich akcie sly nahoru jeste rychleji. V jednom roce se jejich cena vice nez zdvojnasobila (ze $41.50 na $95), bezpochyby pripominkou take na 30 milionu Americanu, kteri si mysli, ze maji potize s erekci. K tomu se brzo pridruzi povalecna generace (baby boomers). Vite, prave tak jako zuby, penisy nejsou staveny, aby vydrzely 80 let.

    Analytik David Saks firmy Gruntal & Co predpovida, ze Viagra bude nejvydelecnejsim lekem v historii. Jiz nyni, po prvnich dvou tydnech zaznamenala 40 000 lekarskych predpisu denne v cene $10 za kazdou jednu pilulku.

    Doporucena davka je 50 mg jednu hodinu pred soulozi. Nekteri musi pouzivat vice (100 mg), jini pouze 25 mg, coz musi ohodnotit lekar take pri uvazovani o vedlejsich ucincich. Lek se smi pouzit pouze jednou denne.

    Vsechny leky tohoto druhu (nejen Viagra) pusobi tim, ze zvysuji pritok krve do (pohlavnich) organu.

    Za tim vsim stoji jeden Anglican jmenem Dr. Ian Osterloh, ktery prohlasil, ze vynalez Viagry je pribeh necekaneho. "Delali jsme pokus ve Vyzkumnem centru v Sandwich (Anglie) s lecbou vysokeho tlaku a anginy pectoris. Mysleli jsme si, ze phosposphodiesterase inhibitor (coz je Viagra) muze byt velice ucinny." Viagra vsak Osterloha a sbor jeho vedcu prekvapila, a to dvakrat: nesnizila tlak krve, ale zvysila erekci. Pak nasledovaly dve dalsi prekvapeni, nejdriv u firmy Pfizer a nyni na burze.

    "Neni to lek na tvorbu velesamce", upozornil Osterloh. "Je to vazny lek pro vaznou chorobu a nedoporucujeme ho pro zdrave, normalne fungujici muze." Ale senzacni popis v mediich, si Osterloh stezoval, vytvoril klamny dojem, ze Viagra je pro "normalniho chlapa", ktery si preje "trochu vetsi vykonnost".

    "Urcite ne" odpovedel s udivem Osterloh na dotaz, zda sam pouziva Viagru. Te otazce se ale nemusel divit, nebot historie je toho plna. Nezapomenutelnym prikladem je Sjezd americke urologicke spolecnosti v Las Vegas v roce 1983. Tehdy se ucastnici nechteli spokojit s vysvetlenim britskeho lekare Gilese Brinleyho a žádali dukaz lepsi nez jeho grafy a vedecke zaznamy. Ale Brinley se na to pripravil a predem si dal injekci sveho noveho leku sam a tak na pozadani bez vahani sundal kalhoty a  tak stal, jak ho Panbuh stvoril, vedecky dukaz pravdy, pred davem uplne neznamych lidi naplnujicich sal. Vysledek byl takovy, ze lekari zacali predpisovat injekce tohoto leku ihned, presto ze nebyl schvaleny od FDA, ktera ho vsak schvalila o dva roky pozdeji.

    Co se Viagry tyka, jen se podivejte na internet. Najdete tam temer tri sta odkazu na heslo "Viagra". Zde take naleznete varovani a vyzvu k pouzivani prirodnich vyrobku jako je Eros. Je to vyrobek z bylinek a ma se pouzit 60 az 90 minut pred soulozi. Ma stejny vysledek pro muze i na zeny, bez rozdilu na vek a je "mnohem levnejsi" (6 ampulek za $11).

    Tim se dostavame take k zenam, ktere si stezuji, ze v tomto "svete muzu" jsou uplne zapomenuty a ze, v mnoha pripadech, musi svuj pohlavni zazitek pouze predstirat.


    Konečně jasné slovo

    Včerejší vyjádření Nikolaje Savického vneslo světlo do debaty o předvolebním schematu ČTV. Na sporných 14 hodin existuje zákon, který umožňuje politickým stranám zdarma reklamu. Nikdo se na to nebude dívat, ale zákonu bude učiněno zadost. Reklama, jak známo, neslouží k informování diváka, nýbrž k jeho ohlupování. Proto prosím, než se strany ve svých šotech začnou ohánět občany a národem, aby divák byl jasně upozorněn, že se jedná o reklamu, tudíž pouze o názor a stanovisko, ev. předvolební sliby příslušné strany.

    Nezazlívám panu Čulíkovi, že na anachronismus a nelogičnost upozornil. Naopak, na podobná upozornění a kritiku má právo každý občan, který platí koncesionářské poplatky. Je povinností pracovníků televize, aby reagovali a podávali vysvětlení. Nejlépe, kdyby pan Puchalský každou sobotu ve 12 hodin vstoupil do obrazovky a půl hodiny odpovídal na dotazy. Předešel by nedorozuměním a podstatně přiblížil naší, tedy Českou televizi divákovi.

    Petr Jánský

    (Pokud vím, tak Česká televize má v úmyslu zákonem ustanovené reklamní předvolební vysílání politických stran jasně oddělovat od normálního svého vysílání, s tím, že tato politická reklama nemá s normálním vysíláním ČT nic společného.

    Nikolaj Savický si přeje, abych informoval o tom, že citace uvedené v mém článku ve včerejších BL byly "z neveřejné, vysvětlující korespondence, nezpůsobilé k publikaci". Pro zveřejnění by N.S. napsal tyto texty precizněji. Úmyslem autora nebylo podsunout tyto texty redaktorovi BL k publikaci. Omlouvám se N.S. za nedorozumění. JČ)


    K Nikolaji Savickému: Znění zákonného ustanovení o maření voleb

    Dobre rano,

    vazeny pane Culiku, po ranu ctu BL a dosel jsem k otazce vysetrovani pana Savickeho. Napadlo me, ze mozna nemate po ruce Trestni zakonik:

      Paragraf 177:

      Mareni pripravy a prubehu voleb nebo referenda

      Kdo jinemu nasilim nebo pohruzkou nasili nebo lsti brani ve vykonu volebniho prava nebo hlasovaciho prava v referendu anebo jineho takovym zpusobem k vykonu volebniho prava nebo hlasovaciho prava v referendu nuti, nebo

      kdo padela udaje v dokladu o poctu clenu politicke strany nebo na petici pro volebni ucely nebo v jinem dokumentu souvisejicim s volbami nebo referendem anebo vedome pouzije takoveho dokumentu jako praveho, nebo

      kdo vedome nespravne secte hlasy ci porusi tajnost hlasovani, nebo

      kdo jinak hrubym zpusobem mari pripravy nebo prubeh voleb do zakonodarnych sboru nebo organu mistni samospravy anebo pripravy nebo prubeh referenda, bude potrestan odnetim svobody na sest mesicu az tri leta.

    Zda se mi, ze se jedna o spravne ustanoveni. Zalezi na povestne policejni inteligenci, jak s nim budou zachazet.

    Autorovo jméno i adresa jsou známy


    Ke zpravodajství ČT

    Martin Vadas

    (Zveřejňuji tento text znovu, protože jeho předchozí verze byla neúplná. Díky za porozumění. JČ)

    Praha, 27. dubna 1998

    Vážená Rado České televize,

    dovoluji si zaslati Vám mé připomínky k současnému fungování zpravodajství ČT, které jsem adresoval do diskuse na Britských listech pana Čulíka, který se věnuje poznámkám o fungování České televize. Část mých poznámek se týká i fungování Vaší Rady, a proto pokládám za slušné informovat i Vás.

    Je škoda, že Česká televize ani Rada České televize nevytváří sama prostor pro diskusi o fungování veřejné služby na svém serveru. Myslím, že i členové Rady by se mohli do diskuse zapojit, abychom my koncesionáři vůbec tušili, jaká stanoviska ke konkrétním jevům "jménem veřejnosti" její členové zastávají.

    S pozdravem

    Martin Vadas

    Příloha: E-mail pro BL pana Čulíka:

    Praha 24. dubna 1998

    Vážený pane Čulíku,

    Dovolím si přičinit pár poznámek ke zpravodajství ČT a diskusi na stránkách BL, jak se mi jeví tři týdny po nástupu nových šéfů, přestože nejsem jeho zcela soustavným a každodenním pozorovatelem.

    Nelze se ztotožnit s Vaší otázkou: "Je zpravodajství České televize pod novým vedením ještě horší než dříve?"

    Minulé vedení ČT dokázalo svojí (ne)činností vyvolávat nespokojenost se zpravodajstvím na veřejnoprávní obrazovce daleko déle - dokonce x let a dokonce bez viditelné snahy o zlepšení, což se stalo, jak doufám, důležitým impulsem k personální změně ve vedení televize i redakce zpravodajství.

    Již dříve jsem uvedl, že teoretický model pana šéfredaktora Kytky vyvolal mé oprávněné naděje na výrazné zlepšení zpravodajství ČT. M.j. přidělil redaktorům konkrétní úkoly a vymezil pravomoci a doufejme, že i odpovědnost.

    Možná to byly právě tyto naše naděje a očekávání, které spoluvytvářejí moji dnešní skepsi nebo jen částečné naplnění. Stále jsme nuceni doplňovat si naše informace o skutečném dění v republice a ve světě průběžným přepínáním kanálového voliče na Primu a zejména Novu, jejichž zpravodajství bývalo synonymem bulváru a pokleslosti vkusu.

    Nabízí se velmi vážná otázka, nakolik patří do zpravodajství ono Kytkou avizované "hledání souvislostí" a často nudné zařazování událostí dne do kontextu širšího dění, které ústí až v předvádění často velmi kuriózních novinářských výkonů, jež spadají spíše do publicistického a edukativního žánru, ve kterých je subjektivní názor (a rovněž subjektivní hledání souvislostí) poučeného autora důležitou součástí sdělení. Je na uvážení, zda takové publicistické výkony patří do zpravodajského pořadu "Události" a zda celé se to neděje na úkor povinnosti pokud možno objektivně informovat o důležitých aktualitách dne.

    Nic proti aktuální publicistice, úplně naopak - je jí třeba a nedostává se jí v programu ČT, ale jsem zásadně proti vpašovávání subjektivních názorů redaktorů do zpráv. Právě nedůsledné oddělení zprávy a komentáře, hledání souvislostí, vřazování do souvislostí (vždy nutně subjektivní) je typickým nebezpečím manipulace s pasivním divákem. Je třeba žádat Radu České televize, aby zajistila "informační čistotu" zpravodajského pořadů "Události" a "Zprávy" a naopak vytvořila prostor pro názorovou aktuální publicistiku (případně aktuální vzdělávání) - nejlépe v jiném pořadu komentovaného zpravodajství (např. typu "21") a jinde!

    I zde je však třeba ve veřejném zájmu trvat na oddělení přehledu aktuálních zpráv od redakčních komentářů, poznámek, historických výkladů, komentářových rozhovorů, vzdělávacích x-minutovek apod. Jako divák chci vždy přesně vědět, kdy se dívám na zprávu a kdy na názor novináře.

    Jako okrajový, ale velmi ilustrativní příklad mohu uvést: 20.4.98 při vysílání informace o leteckém neštěstí "kdesi" obě televize - ČT i Nova - nám ukázaly střet dvou letadel-dvojplošníků a jejich pád na zem - cca 500m od lidí, kteří akrobatická kouzla sledovali. Nova u této informace kupodivu setrvala (což jsem na základě dřívějších zkušeností neočekával) a dále se věnovala jiným tématům.

    Pozoruhodné bylo, že "zpravodajcům" České televize toto nestačilo, ale považovali za nutné seznámit nás právě dnes i s jinými leteckými katastrofami starými několik let a statistikami uvést nás do "širšího kontextu". Nejednalo se o vysílání odpolední university, ale o aktuální zpravodajský pořad "Události". Dokonce nás neopomněli postrašit archivními obrázky pádu hořícího nadzvukového letadla do davu doplněnými o komentářovou informaci, že tenkrát zahynulo 70 osob a další ... V obraze ohňová koule válcovala dav. Chyběli jen obrázky hořících a pečících se jednotlivců a statistika ohořelých údů...

    Je pozoruhodné, jaké nadšení vzbuzuje tento zvláštní způsob informování u některých katastrof lačných čtenářů Rudého práva, jehož příspěvek jste v BL uveřejnil: Jaromír Křepelka: Dva konkrétní příklady, které považuji za demonstraci zlepšeni v přístupu k vysílání:

    1. Zprava o letecké katastrofě na letecké přehlídce. ČT kromě převzatého šotu ukázala záběry dvou podobných minulých katastrof a uvedla komentář k diskusi o zákazu nebezpečných produkcí v blízkosti velkých shromáždění. Jde o detail, avšak podle mého názoru velmi významný, neboť pracovnici TV nebyli líní ony archivní materiály vyhledat.

    TV Nova o této události informovala rovněž, ovšem ukázala jen převzatý šot a pak komentátor jen smutně pokýval hlavou nad ztrátou životů dvou letců.

    2. V pořadu "21" byli pozváni k vystoupeni jak R. Češka, tak i Exner z KSČM. Divák měl tedy možnost porovnat obhajobu dvou přístupů a vytvořit si názor vlastní. Tento přístup k problémům považuji za velmi významný, protože u nás chyběl. Kdysi jsem si mohl poslechnout Hlas Ameriky, BBC a přečíst Rudé právo a formulovat porovnáním svůj vlastni kriticky názor. Zda se, že tato možnost se začíná obnovovat.

    - Tolik pan Jaromír Křepelka. Zanášení subjektivních publicistických žánrů do zpráv ve zpravodajském pořadu ČT (bez oddělení informace o faktech a názorových komentářů) se odehrává dva měsíce před volbami, před kterými politické strany zápasí o podlomenou věrohodnost.

    Očekávám důležitější počiny na poli publicistiky, než je pomýlený pořad "Stalo se...", který je postaven na "objevné" tezi, že všechno může souviset se vším. Nechápu proč tento nevkus a nehumor musí uvádět urostlý člen CZV KSČ komunistické televize?

    Nutně bych (jako volič) potřeboval pořady, které by ještě před jednostranným působením šotů politických stran v kampani, prováděly inventuru chování politických stran v celém volebním období ve vztahu k bývalým předvolebním slibům a volebním programům z roku 1996, hlasování k důležitým zákonům, problémy s korupcí a financováním stran, postoje k nápravám nedostatků, zneužívání poslanecké imunity, rozprodávání vládních křesel apod.

    Veřejnoprávní televize a zejména zpravodajství nesmí rezignovat na informování o politickém dění v jednotlivých stranách v předvolebním období - jako volič, který chce jíti k volbám, žízním po prosvětlení zastřených obrazů jednotlivých politických stran, které se postupně bez rozdílu dokázaly zdiskreditovat.

    Za zmínku stojí sdělení pana Kytky ve Vašem rozhovoru: "Doufám, že se mi podařilo zpřetrhat vazby zpravodajství České televize na jakoukoliv jedinou konkrétní politickou stranu." Jedná se o mimořádně závažné obvinění minulého fungování zpravodajství i Rady ČT, která o těchto "vazbách" nikdy ve svých zprávách nereferovala ani nepřijímala v této věci žádné závěry. Jako divák bych rád věděl ve prospěch které strany jsem byl celá léta manipulován...

    Ze současného vysílání zpravodajství ČT mám pocit jakéhosi uhýbání před autentickou aktuální informací. Připomíná mi strategii pana Jána Fülleho a jeho následovníků ve Slovenské televizi v roce 1992, kdy upřednostňování vysílání o "vypouštěných rybnících v Horné a Dolné" před informacemi o aktuálním politické dění vytvořilo předpoklady, aby demokratické volby na Slovensku přinesly drtivé vítězství Mečiarova HZDS.

    Ochraňuj nás Hospodine.

    Martin Vadas

    P.S.: Příště snad soustavněji, bude-li čas.

    (Opakuji stručně poznámku, kterou jsem uvedl už při předchozím vydání tohoto příspěvku: je rozdíl mezi subjektivní zaujatostí a profesionálním úsudkem, z něhož nesmí být zřejmé, jaké politické straně je redaktor či autor příspěvku nakloněn. Uvádění informací do souvislostí je nesmírně významné, pokud se to dělá dobře. JČ)


    Otevřený dopis

    Jiřina Fuchsová

    "Opustil jsem svou vlast,

    abych nemusel opustit svuj narod..."

    RAFAEL KUBELIK

    650 let UNIVERZITY KARLOVY - 1348-1998 - INTERNATIONAL COORDINATION COMMITTEE

    Ovocny trh 5, 116 36 Praha 1

    Dr. Oldrich Cerny

    Prof. Dr. Severin Daum

    Prof. Karel Kansky, PhD.

    V Los Angeles, 27. dubna 1998

    Vazeni a mili,

    dekuji Vam timto za skvelou brozurku obsahujici pozvani na Vami pripravovany TYDEN ZAHRANICNICH CECHU v nasi milovane Praze, 28.6. - 4.7. 1998. Zvlaste Vam vyslovuji svuj dik za to, ze postava cisare Karla IV. kleciciho pred ceskym knizetem, svatym Vaclavem, znak Univerzity Karlovy, se ve vodotisku opakuje na kazde strance teto prekrasne knizecky... V prubehu tohoto tydne vystoupi v Praze na slovo vzati odbornici z domova i z ciziny, skutecna duchovni a vzdelanostni elita narodu zijicich dnes v ceskem statnim spolecenstvi. Preji Vam i jim vsem uspesna setkani na vsech urovnich, a nezapomenutelne zazitky z tohoto s laskou pripravovaneho tydenniho setkani. Zvlaste Vam dekuji za usporadani pracovni sekce za ucasti vlady a dalsich ceskych oficialnich cinitelu v patek 3. cervence 1998, tykajici se statniho obcanstvi, rehabilitaci, restituci a volebniho prava (11:00 - 12:30, UK).

    S hlediska vyssiho principu mravniho, jakkoli bych rada, dokud bude na povrchu nasi planety nekde dychat byt JEDINY RODILY CECH prejici si sve CESKE OBCANSTVI, ktere mu jest, jako mne a tisicum a tisicum dalsich, toto zakladni LIDSKE PRAVO! a dalsi obcanska prava s timto spojena, PROTIPRAVNE ZADRZOVANO mou rodnou zemi, dnes REPUBLIKOU CESKOU, JIZ PO DOBU PRAVE UPLYNULYCH TEMER DEVITI LET!!!, TYDNE ZAHRANICNICH CECHU se nemohu ucastnit... Vsem svym kolegum na oslavach pritomnym, zvlaste pak tem, kteri se dvojimu ci trojimu statnimu obcanstvi (z toho jednomu CESKEMU!) jiz po leta tesi, preji uprimne prijemne proziti toho, dle programu skutecne nadherneho, tydne... Dale Vam dekuji za Vas dopis ze dne 30. brezna 1998, v nemz mi laskave sdelujete, ze "z organizacnich duvodu nemuzete v ramci chystanych oslav" zaradit muj porad "MA VLAST", autorsky vecer cteni z basnickeho dila meho i del dalsich ceskych basniku. V teto souvislosti mi nenapada -- jako reakce na Vas dopis -- nez ono biblicke: "Kamen, ktery zavrhli stavitele, stal se kamenem uhelnym..."

    Zaverem si Vas dovoluji pozvat na den 8. cervence 1998 do Bratislavy. Mam nadeji, ze se me cteni ceske poezie v te dobe na uzemi byvaleho CESKOSLOVENSKA, prece uskutecni. Bude to diky dlouholetym kolegum a pratelum v mezinarodni organizaci SVU, kteri po cele dekady po celem povrchu zemskem, dobrovolne, neplacene a zdarma svymi mnohymi a ruznymi aktivitami temer ve vsech vednich oborech pripravovali pudu, mezi jinym, i k Vasemu letosnimu setkani v  Praze......A myslim, ze pozvali-li mne do Bratislavy, nebylo to jen proto, ze  smim mezi sve predky pocitat jisteho JANA BENADU, puvodem z Lapasskych Darmot...

    S bolesti, uctou a laskou, Vas vsech, jednotlive i spolecne

    Jirina Benadova-Fuchsova

    Bez Obcanstvi Ceskeho

    ceska basnirka

    ZIVOTOPIS: Nar. v Plzni 1943

    Odesla do USA 1963

    Vratila se domu 1990

    1998: BEZ OBCANSTVI CESKEHO

    Clenka: SOKOL PLZEN I, SPARTAK PLZEN, SOKOL LOS ANGELES, SVU (1964 - dodnes)

    CSNRA (1967 - dodnes) Spoluzakladatelka:

    KCK LOS ANGELES (1973 - dodnes)

    LITERARNI FOND JANA ZAHRADNICKA

    (1981 - dodnes)

    CESKOSLOVENSKY INSTITUT LOS ANGELES

    (1990 - 1993) Dobrovolna, neplacena koordinatorka:

    MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO

    (1993 - dodnes)

    Dobrovolna, neplacena kuratorka a vykonna sekretarka:

    PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU PLZEN

    (1995 - dodnes)

    ADVISORY COMMITTEE FOR CZECH GOVERNMENT ABROAD (1998 - )

    ceska basnirka

    prekladatelka

    lektorka v oboru ceskeho jazyka, literatury

    a ceskych dejin na Loyola Marymount

    University v Los Angeles

    (1992 - dodnes)

    LET OUR PEOPLE COME HOME!

    Vase, srdecne a kolegialne

    Jiřina Fuchsová


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|