Co je nového v České republice

Miss ČR'98 Stočesová se zřejmě vzdá přání studovat vysokou školu

Nejkrásnější dívka České republiky, kterou se v sobotu večer stala osmnáctiletá Kateřina Stočesová, se zřejmě vzdá svého původního plánu studovat zahradní architekturu na vysoké škole. "V této situaci je studium na vysoké škole asi nemožné," řekla Stočesová na dotaz ČTK na tiskové konferenci po skončení finálové soutěže Miss ČR'98. (...) Královna krásy přiznala, že žárlí na svého přítele. "Už se těším, až to s přítelem oslavím, protože jsem ho kvůli Miss delší čas neviděla," řekla novinářům. (...)

Nerozhodní

Andrew Stroehlein

Jsou dva měsíce před volbami a průzkumníci veřejného mínění jsou ve svém živlu. Všechny agentury pro průzkum veřejného mínění zveřejňují jiné výsledky. Nikdo neví, kam to povede.

IVVM dává sociálním demokratům velký náskok s 30 procenty volebních preferencí. Sofres-Factum uvádí asi 26 procent a STEM předpovídá, že získají sociální demokraté méně než 24 procent.

Závod na pracivi interpretují tyto agentury také každá jinak. Sofres-Factum je přesvědčena, že má Unie svobody vůči ODS náskok v poměru třináct procent vůči dvanácti, ale STEM tvrdí, že je poměr naopak 16 ku 13 ve prospěch ODS.

KDU ČSL má podle organizace STEM 9 procent volební podpory, ale podle Sofres-Factum jen 6 procent. Důchodce za životní jistoty podporují buď čtyři procenta voličů nebo sedm procent. Záleží to na tom, zda věříte organizaci STEM anebo Sofres-Factum. Podle některých průzkumů veřejného mínění se k hranici pěti procent blíží také Demokratická unie.

Průzkumy veřejného mínění se od sebe odlišují tak radikálně, protože existuje v ČR velké množství nerozhodných voličů, kteří jsou frustrováni nedostatkem volby. Tito lidé pravděpodobně rychle odpovědí průzkumníkům veřejného mínění, jak že budou hlasovat, ale sami sebe ještě nepřesvědčili, jakou stranu podpoří. S výjimkou ortodoxních stoupenců Republikánů a komunistů, kteří jsou pozoruhodně disciplinovaní, mnoho voličů dosud váhá. Domnívám se, že mnozí občané se nakonec rozhodnou, jak hlasovat, teprve cestou k volebním urnám.

Někteří občané se rozhodnou "zacpat si nos" a hlasovat pro stranu, kterou znají, pro stranu která hrála určitou roli v nynějším parlamentu, který byl zdrojem zklamání. Pokusí se vybrat si "nejméně špatnou" volbu, jaká se naskytne.

V ČR však nyní probíhá v politice výjimečná doba. Mnoho z těchto nerozhodných voličů bude možná riskovat a bude hlasovat pro méně známou stranu, která v současnosti není zastoupena v parlamentu. A právě tím začíná být nynější situace velmi zajímavá.

Nedávný náhlý vzrůst podporu pro DŽJ je toho jasným příkladem. Politický analytik, zástupce vedoucího ústavu politologie filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Zbořil má pravdu, když zdůrazňuje, že strana Důchodců za životní jistoty získává nyní volební podporu právě proto, že je neznámá, že není nijak spojena s minulostí. Mnoho občanů hledá v politické něco úplně nového a jejich hlas pro DŽJ je jakoby protestním hlasem. Je to signál frustrace a nespokojenosti s nynější situací v ČR. Strana Důchodců za životní jistoty využívá této frustrace a možná se právě v jejím důsledku dostane do parlamentu.

A DŽJ možná nebude jedinou stranou, která se nyní nově dostane do parlamentu. Volby se budou konat až za dva měsíce a nebyl bych překvapen, kdyby mezitím vstoupily do hlavního proudu české politiky i jiné, dosud neparlamentní strany a možná se dokonce i dostaly do parlamentu. Mnoho lidí je nerozhodných a nová tvář možná přiláká rychle podporu stejně, jako získali podporu Důchodci za životní jistoty.

Lidé jsou připraveni na to, hlasovat pro méně známé strany, a zdá se, že jim už tolik nevadí, že by mohli svůj hlas dát pro nějakou stranu "marně". Voliči si uvědomují, že hlasy těch občanů, kteří budou volit méně známé strany, budou registrovány jako protestní hlasy proti nynějším parlamentním stranám a proti tomu, jak tyto strany v posledních letech vládly České republice. Takové hlasy svědčí o tom, že lidé už mají dost hlavních politických stran, že už mají dost jejich korupce a možná už mají dost jen toho, že v televizi každý večer po mnoho týdnů vidí pořád tytéž tváře. Mnoho lidí je nyní připraveno zbavit se jich a začít znovu.

Následující dva měsíce budou svědkem velkého závodu. Politické strany se budou snažít získat hlasy právě těchto frustrovaných a váhajících voličů. Voliči dali najevo, že jsou ochotni riskovat a hlasovat pro naprostou změnu, jenže se teprve ukáže, která "nová" strana je skutečně nakonec přesvědčí.

Nikdy nebyla lepší příležitost pro méně známé strany prosadit se v české politice a dostat se do parlamentu.

Andrew Stroehlein

Andrew Stroehlein

It's two months before the election, and the pollsters are having a field day. Every polling agency is revealing different findings. No one knows where it's all leading.

IVVM puts the Social Democrats well in the lead with 30%. Sofres-Factum says about 26%, and STEM predicts that they will get less than 24%.

The race on the right is seen differently by these agencies as well. Sofres-Factum gives US the lead over ODS 13% to 12%, but STEM claims the score is 16 to 13 in favour of ODS.

KDU-»SL has 9% according to STEM but only about 6% according to Sofres-Factum. DZJ may be polling at 4% or 7% depending on whether you believe STEM or Sofres-Factum. DEU is starting to reach the 5% mark as well according to some polls.

Only two things seem certain in this election: ODA is washed up completely and both Republicans and Communists will each have about 7-9% of the electorate behind them. Beyond that, you won't get many predictions out of me.

The opinion polls vary so wildly because there are so many undecided voters who are frustrated with their lack of choice. These people may give a quick answer to the pollsters, but they have not yet convinced themselves to vote for one party or the other. Except for the die-hard Republican and Communist supporters who are remarkably disciplined, many voters are still wavering. I think that many will make their final decision only on their way to the polling booths.

Some will decide to "hold their noses" and vote for a party that they know, one that has played a role in the current disappointing Parliament. They will try to select the "least worst" option available.

But this is a unique time in the political development of the country, and many of these undecided voters may take a chance and cast their vote for a lesser known, currently non-parliamentary party. This is where the situation begins to get really interesting.

Certainly the recent surge of DZJ is a clear example of this. The political analyst (zŠstupce vedoucĚho ™stavu politologie Filozofickť fakulty Univerzity Karlovy) Zdenžk ZboÝil is correct to point out that this party is gaining votes today precisely because it is unknown, because it is not attached to the past. Many citizens are seeking something completely new in politics, and their vote for DZJ is like a protest vote. It is a signal of frustration and dissatisfaction with the country's current situation. DZJ is capitalising on that frustration and may reach Parliament because of it.

That party may not be alone. With two months to go, I would not be surprised to see other previously non-parliamentary parties enter the political mainstream and perhaps even enter Parliament. Many people are undecided, and a new face may draw lightning support in the same way that DZJ seems to have done.

People are ready to cast their votes for lesser-known parties, and there seems to be less worry about "wasting your vote." Voters realise that those votes for lesser-known parties will be registered as votes of protest against the current parliamentary parties and their handling of the country in the past few years. Such votes say that people are tired of the main political parties, tired of their corruption and maybe simply tired of seeing the same faces with the same weak excuses on TV night after night. Many are ready to get rid of them and start afresh.

The next two months will see a great race to win the votes of those frustrated and wavering voters. Voters have shown that they are willing to risk their votes for complete change, but it remains to be seen which "new" party will convince them finally. There's never been a better time for lesser-known parties to make their mark in Czech politics and to enter Parliament.

Andrew Stroehlein

Jiří Novák

Když jsem odcházel z Parlamentu, kde se jednalo o prezentaci politických subjektů ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, sdělil jsem novinářům, že jsem nadšen. To se také objevilo v tisku. Nadšení však netrvalo dlouho. Dohoda většiny politických subjektů, které daly přednost debatním pořadům s vylosovanými tématy a účastníky vzala za své rozhodnutím generálního ředitele ČT z 23.4.1998, který se rozhodl pro neplodné šoty, které ani nemohou být aktuální. Současně však generální ředitel ČT slíbil, že ostatní debatní pořady budou vyvážené. Už první dva pořady V pravé poledne však ukázaly, že s vyvážeností to nebude zase až tak slavné. Nikdo neví, podle jakého klíče byli účastníci vybíráni. Rovněž jeho prohlášení na Radiožurnálu ČR hovořilo o něčem jiném. Hodlá čas rozdělit podle preferencí stran.

Když uvážíme, že preference jsou přímo závislé na informaci v ČT, je zcela zřejmé, že se jedná o neobjektivní přístup a uzavřený kruh. Navíc není jasné, jaké preference budou rozhodující. Okamžité v době vysílání nemůže ČT zjistit a minulé už neplatí. Ústava ČR a zákony o rozhlasovém a televizním vysílání rovněž o žádných preferencích nehovoří. Vypadá to, že se chystá VVP (velký volební podvod). Nasvědčuje tomu i požadavek ODS, US a ODA, aby měli společný samostatný pořad s vlastním moderátorem. Podle lidové moudrosti se ptáci i se svým náčiním srpem a kladivem schovali do stromu, aby mohli ještě více oholit důvěřivého českého voliče.

V diskusi na sobotním republikovém sněmu NEZ zazněl názor, že se pochopitelně nikomu nehodí snaha NEZ o politickou stabilitu a návrhy na ekonomický převrat, který jediný může ČR zachránit, stejně jako se kdysi nehodily návrhy na přímou volbu prezidenta. Až současná nemoc odhalila slabiny našeho ústavního systému. Pokud by prezident byl volen přímo společně s viceprezidentem, odpadla by celá řada problémů a funkce viceprezidenta by současně byla školou a prověrkou pro budoucí prezidenty.

Předčasné volby jsou další fintou, jak přijít k penězům. Příspěvek na volby, který strany dostanou za získané hlasy, totiž značně převyšuje částky z korupčních afér. Navíc jsou tyto částky zcela čisté a nenapadnutelné. Pokud se ještě podaří podepřít zisk těchto částek podporou ČT. Aby to však učinkovalo, není možné ohrozit výsledek nějakou pochybnou diskusí. Televize zrovnoprávní volební strany tak, že bude vysílat více než hodinový blok neaktuálních předtočených spotů v čase téměř nulové sledovanosti a ve zbytku času bude vysílat objektivní pořady, podobné těm, které vidíme.

Ráno zahájí Klaus s Rumlem při snídani v trávě. Dopoledne se svěří místopředseda Macek co vaří k obědu a ministr Volák poradí občanům, jaké formuláře musí vyplnit, aby jim stát přispěl. Odpoledne záznam z tenisového utkání Klaus - Pilip. V televizním zpravodajství se dozvíme co řekl Ruml o ODS a naopak co řekl Klaus o Unii svobody. V zábavném pořadu na sklonku večera si zatančí Ruml s paní Klausvou a v naučném bloku bude diskutovat Václav Klaus s paní Pilipovou o vedení domácnosti. Všechny pořady budou doplněny vkusným titulkem se jménem strany, aby nedošlo k nedorozumění. Pokud právě takové chování není korupční indicií, jenom těžko si představím něco zjevnějšího. Do toho je nutné zařadit pravidelné strašáky na voliče, aby nedávali hlas malým stranám, protože by mohl propadnout ve prospěch sládkovců, nebo komunistů. Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o 90,- Kč za každý hlas, který jejich strana obdrží. Dohromady to dělá stovky milionů a fšechny parlamentní subjekty udělají vše pro to, aby byly co nejdříve nové volby. Tyto peníze by stačily na příklad na operaci asi jednoho tisíce Nikolek a rodiče by se nemuseli nedůstojně dožadovat soucitu bližních.

Čáru přes tyto plány může udělat pouze občan. Má v podstatě dvě možnosti. K volbám prostě nepůjde a ušetří si čas i svých devadesát Kč. Nebo si položí otázku, proč by měl volit někoho, kdo opakovaně selhal a prostě to zkusí s někým jiným, na příklad s NEZ.

U stávajících parlamentních stran má jistotu, že přivedou k dalšímu chaosu a novým volbám. U těch ostatních je to zkouška. V životě to ale jinak nejde. Když někdo zklame, hledám někoho jiného. V podstatě nemá co ztratit - leda své okovy. Když nově vyhlédnuté subjekty nebudou úspěšné, ušetří státnímu rozpočtu svých devadesát Kč. Když jim dá dostatečnou sílu aby dokázaly situaci změnit, bude to ke prospěchu všech. Na začátek by měl občan začít vyžadováním informací, aby se mohl opravdu rozhodnout. Pokud je nedostane, měl by volit ty cenzurované, protože z těch má současná politická mafie největší strach a dobře ví proč. Na rozdíl od občanů totiž ví o silném odborném zázemí, které by stávající politiky zcela zesměšnilo a nemůže dopustit, aby se občan dozvěděl, že dopravní obslužnost je možné zlepšit lepší organizací bez nároku na peníze. Smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením má význam pouze pro korupci a výběrová řízení jsou pro smích. V demokratickém systému by si totiž občané mohli vybrat sami, které zařízení podpoří a které zlikvidují prostě tím, že se tam nenechají léčit. Rovněž návrhy Živnostenské strany, která s NEZ úzce spolupracuje jsou zajímavé. Na př. návrh jak omezit tunelování firem tím, že pohledávky je možné uplatňovat i u dalších firem, které podnikatel vlastní a zavedením časové prodlevy než se bude moci zbankrotovaný podnikatel účastnit nového podnikání.

Jiří Novák

místopředseda NEZ

Jan Kraus

Vážený pane Čulíku,

nesdílím Váš názor pokud jde o rozhodnutí řed. Puchalského k TV debatám. Souhlasím s jeho rozhodnutím.

Příležitost dle mého názoru TV vůbec neztratila. Má ji, jako každá TV před volbami pořád. Politici jsou v tomto období, jak celosvětově známo, velmi ochotní k televiznímu ukazování.

Ale přistoupit na politický požadavek stran, že když nemají peníze, protože kradení se stalo poněkud nebezpečnějším než v jiných letech, pokecali by si zadarmo - to je kočkopes, na kterém by vydělali jen politici. Odvolávali by se na zákon - že je to čas jim určený a TV by jim dělala taxíka.

Ať usmolí svoje populistické spleteniny - nikdo tomu samozřejmě nebude věnovat větší pozornost.

Ale TV může samostatně, v rámci plnění svého účelu a poslání realizovat diskuse v čase, který podle zákona nepatří politickým stranám a tedy bez případného ovlivňování nebo nátlaku.

Kámen úrazu je ale v tom, že kdo je v TV je schopen realizovat ostré diskuse? Kteří redaktoři, moderátoři? Pořad "Karanténa" , stejně jako Debaty či Poledne jsou dostatečnou ukázkou současného stavu kvality v tomto směru. TV chybí především základ v potenciálu kvalitních pracovníků.

Ze zpravodajství - se podle mě stává v současné době líná a horší varianta Euronews. Tam bych, být ředitelem - napnul své síly.

Současně mi dovolte vyjádřit mé pozastavení nad názvem ankety deníku Slovo: Vzdělanost českého národa.

1) Udělám Vám anketu, jakou budete chtít. Myslím tím, že v ní případně bude, co budete chtít. Anebo se postavím buď před tržnici, nebo naopak před Ústav jaderné fyziky a udělám porovnání o vědomostech z fyziky. Kdekoli. ( jaká je vypovídací hodnota takovéhle ankety?) Náhodná anketa náhodně dotázaných má vypovídací hodnotu 0. Vzít ji jako směrodatnou informaci je ale ještě větší omyl.

2) Globalizace v titulku na národ - po všech těch článcích na Britských listech - jak se mají dělat titulky v novinách - mně přijde jako špatný žert.

Jan Kraus

Rozhodnutí Jakuba Puchalského vysílat v zákonem určeném politickém předvolebním vysílání jen reklamní pořady jednotlivých stran je naprosté fiasko, navzdory tomu, že ve vlastních pořadech se bude bezpochyby ČT snažit o profesionálnější kritickou analýzu politických programů jednotlivých stran. Hodiny, zákonem určené k oficiálnímu politickému předvolebnímu vysílání, byly Puchalského rozhodnutím promrhány. JČ

Martin Vadas

Vážený pane Čulíku,

Dovolím si přičinit pár poznámek ke zpravodajství ČT a diskusi na stránkách BL, jak se mi jeví tři týdny po nástupu nových šéfů, přestože nejsem jeho zcela soustavným a každodenním pozorovatelem.

Nelze se ztotožnit s Vaší otázkou: "Je zpravodajství České televize pod novým vedením ještě horší než dříve?"

Minulé vedení ČT dokázalo svojí (ne)činností vyvolávat nespokojenost se zpravodajstvím na veřejnoprávní obrazovce daleko déle - dokonce x let a dokonce bez viditelné snahy o zlepšení, což se stalo, jak doufám, důležitým impulsem k personální změně ve vedení televize i redakce zpravodajství.

Již dříve jsem uvedl, že teoretický model pana šéfredaktora Kytky vyvolal mé oprávněné naděje na výrazné zlepšení zpravodajství ČT. M.j. přidělil redaktorům konkrétní úkoly a vymezil pravomoci a doufejme, že i odpovědnost.

Možná to byly právě tyto naše naděje a očekávání, které spoluvytvářejí moji dnešní skepsi nebo jen částečné naplnění. Stále jsme nuceni doplňovat si informace o skutečném dění v republice a ve světě průběžným přepínáním kanálového voliče na Primu a zejména Novu, jejichž zpravodajství bývalo synonymem bulváru a pokleslosti vkusu.

Nabízí se velmi vážná otázka nakolik patří do zpravodajství ono Kytkou avizované "hledání souvislostí" a často nudné zařazování událostí dne do kontextu širšího dění, které ústí až v předvádění často velmi kuriózních novinářských výkonů, jež spadají spíše do publicistického a edukativního žánru, ve kterých je subjektivní názor (a rovněž subjektivní hledání souvislostí) poučeného autora důležitou součástí sdělení. Je na uvážení, zda takové publicistické výkony patří do zpravodajského pořadu "Události" a zda celé se to neděje na úkor povinnosti pokud možno objektivně informovat o důležitých aktualitách dne.

Nic proti aktuální publicistice, úplně naopak - je jí třeba a nedostává se jí v programu ČT, ale jsem zásadně proti vpašovávání subjektivních názorů redaktorů do zpráv. Právě nedůsledné oddělení zprávy a komentáře, (...)

(zde něco chybí, JČ.)

Celé se to děje dva měsíce před volbami, před kterými politické strany zápasí o podlomenou věrohodnost. Očekávám důležitější počiny na poli publicistiky, než je pomýlený pořad "Stalo se...", který je postaven na tezi, že všechno může souviset se vším. Nechápu proč tento nevkus a nehumor musí uvádět urostlý člen CZV KSČ komunistické televize dokonce v prime-time veřejnoprávní televize?

Nutně bych (jako volič) potřeboval pořady, které by ještě před jednostranným působením šotů politických stran v kampani, prováděly inventuru chování politických stran v celém volebním období ve vztahu k bývalým předvolebním slibům a volebním programům z roku 1996, hlasování k důležitým zákonům, problémy s korupcí a financováním stran, postoje k nápravám zjištěných nedostatků, zneužívání poslanecké imunity, rozprodávání vládních křesel apod.

Veřejnoprávní televize a zejména zpravodajství nesmí rezignovat na informování o politickém dění v jednotlivých stranách v předvolebním období - jako volič, který chce jíti k volbám, žízním po prosvětlení zastřených obrazů jednotlivých politických stran, které se postupně bez rozdílu dokázaly zdiskreditovat.

Za zmínku stojí sdělení pana Kytky ve Vašem rozhovoru: " Doufám, že se mi podařilo zpřetrhat vazby zpravodajství České televize na jakoukoliv jedinou konkrétní politickou stranu. " Jedná se o mimořádně závažné obvinění minulého fungování zpravodajství i Rady ČT, která o těchto "vazbách" nikdy ve svých zprávách nereferovala ani nepřijímala v této věci žádné závěry. Jako divák bych rád věděl ve prospěch které strany jsem byl celá léta manipulován...?

Ze současného vysílání zpravodajství ČT mám pocit jakéhosi uhýbání před autentickou aktuální informací. Připomíná mi strategii pana Jána Fülleho a jeho následovníků ve Slovenské televizi v roce 1992, kdy upřednostňování vysílání o "vypouštěných rybnících v Horné a Dolné" před informacemi o aktuálním politické dění vytvořilo předpoklady, aby demokratické volby na Slovensku přinesly drtivé vítězství Mečiarova HZDS.

Ochraňuj nás Hospodine.

Martin Vadas

Pár drobných poznámek: Uvádění zpráv do hlubších souvislostí zcela jasně a nesporně je součástí dobrého zpravodajství. Pokud to (dosud) dělají redaktoři Událostí ČT neohrabaně, neprofesionálně a nudně, není to argumentem proti tomuto druhu žurnalistiky, ale naopak pro jeho zlepšení.

Je pravda, že si novináři z veřejnoprávního rozhlasu a televize jaksi chybně v ČR navykli, že ty sdělovací prostředky jsou "jejich" a že si v nich před mikrofonem tedy jaksi mohou říkat, co chtějí. Jenže kvalitní novinář projeví před mikrofonem a na obrazovce vlastní PROFESIONÁLNÍ ÚSUDEK, z něhož nebude poznat jeho politické přesvědčení, nikoliv svůj VLASTNÍ POLITICKÝ NÁZOR.

Pokud vím, existují ve vedení zpravodajství ČT nyní dosti usilovné snahy zavést tento způsob práce.

Vazby na některé politické strany byly u některých pracovníků ČT dosti zjevné a projevovaly se způsobem, jak byly vytvářeny reportáže. - Mimochodem, vůbec vám nepřipadly divné ony téměř socialisticko-realistické pajány na vstup do NATO, občas pro ČT vyráběné např. zpravodajem v Bruselu? (Byl to zážitek, s novinářskou prací to nemělo nic společného, s propagandou ano.) JČ

Jan Lipšanský

Vazeny pane,

myslim si, ze v patek v  BL prevzata anketa z deniku Slovo o tom, co lide ctou, JE siginifikantni. Skutecne. Narazit na stancich ci v knihkupectvich na kvalitni literaturu je velmi tezke. Dnes se diky ekonomicke situaci vydavaji jen knihy, jez maji sanci vydelat: Haileyho knihy, Dick Francis, Ed McBain, pak zabiraji zivotopisy slavnych osobnosti (nasich i zahranicnich), sportovni fotograficke publikace, sem tam valecna literatura. Pokud jde o beletrii, vitezi zanry: cervena knihovna, detektivky, sci-fi. Pokud jde o preklad do cestiny, jsou strasne a pryc jsou kvalitni preklady z let 70. a 80. V prekladech se objevuji fakticke chyby i naprosta neznalost slovicek, frazi a obratu, nebot vetsina dnesnich mladych "prekladatelu" pouziva slovnik a vybira z nej prvni slovo z nabidky.

Osobne jsem prestal uz asi prede dvema, tremi lety nakupovat v beznem knihkupectvi. Navstevuji vyprodeje, casteji pak antikvariaty. Prave v antikvariatu jsem nedavno koupil Dickensovu Kroniku Pickwickova klubu, dva svazky celkem za dvacet korun, velmi cenne druhe ceske vydani Lewisovy Alenky v risi divu a za zrcadlem pak za dvacet pet korun.

Jan Lipšanský

Petr Jánský

Poslední ofenzíva druhé světové války začala vlastně v okamžiku, kde se předsunuté hlídky 1. a 9. americké armády setkaly se Sověty. Došlo k tomu 25.dubna 1945. Jednotky I. armády generála Hodgese narazily na vojáky Prvního ukrajinského frontu maršála Koněva u řeky Mulda, u Labe a za Labem poblíž severozápadní hranice Československa. Pro obě spojenecké armády to bylo historické a radostné setkání a první navázání spojení ve válce. Nacistické Německo bylo přetnuto ve dví.

Téhož dne zasáhly americké bombardéry Škodovy závody a letiště v Plzni. Hned za nimi šla 97. divize. V devět hodin ráno se přiblížila k Chebu. Setkala se s těžkou nepřátelskou palbou z minometů, kulometů, raketometů a ručních zbraní. Vojákům stála v cestě minová pole a zákeřné pasti, které zdržovaly jejich postup. Trvalo jim 9 hodin, než se Chebu zmocnili. Menší ohniska odporu likvidují američané celou noc.

26. dubna 1945 ve 13 hodin byla podepsána kapitulace. Cheb stal prvním větším českým městem osvobozeným americkou armádou.

Petr Jánský

Petr Jánský

"BERA"

Jirina Fuchsova

Bylo nekym receno, ze uveritelne pribehy musi s prevelikou namahou vymyslet profesionalove, zatimco pribehy neuveritelne dokaze napsat pouze a jedine sam zivot...

Pri plnem vedomi tezkeho rizika, ze budu ceskym Newyorcanem Jasikem Krondlem opet narcena, ze si to vsechno asi "vymejslim" -- Jasik, hned potom co se v BL objevil muj clanek o TITANICU, e-mailoval, ze se mu jevi naprosto neuveritelnym skutecnost, ze jsem "OSOBNE ZNALA NEKOHO, KDO SE ZACHRANIL Z TITANICU"! -- pisi do BL nasledujici pribeh, ktery se mi, necht pan Jasicek veri nebo neveri!, stal DNES RANO!

Za velmi casneho pondelniho rana, byt proti me vuli, mne, nevyspalou, nevysprchovanou, na jakakoli pracovni setkani naprosto nepripravenou, osud zaval do casti Los Angeles zvane EAST LA....

Je to ve spanelsky mluvici ctvrti, mistni frekventanti lokalniho McDonalda, kde jsem se zastavila na kaficko, abych sve prilis casnym vstavanim dosud nerozbreskle oci ponekud probudila k zivotu, jsou budto v USA narozeni "Chicanos", potomci rodilych Mexicanu, dnes na rozdil od nas, Cechu, s DVOJIM, americkym I MEXICKYM! obcanstvim, anebo, taktez od minuleho mesice s dvojim obcasntvim, rodili Mexicane, nyni stali a trvali residenti EAST LA...

Jako obvykle, spotrebuji ke svemu rannimu kavou napajeni se dost prostoru, nejmene pro dve osoby... Po pravem boku mam tacek s kavou, cukrickem a smetanou v plastiku, po boku levem pak dosiroka rozlozene cerstve Los Angeles Times...

Tak i dnes... Ponorena do hledani nejake, byt sebmensi zpravicky o stavu Vaclava Havla, jsem zaznamenala po pravem boku jakysi sum... Svarny, cernovlasy, byt ponekud prosedively pan, bez dovoleni odstrcil muj kavovy tacek z mista, a usedl vedle mne... Kdyz jsem na neho vycitave pohledla, vesele se zazubil, a skvostne bile se lesknoucim chrupem se bez jedineho slova pustil do sve McDonaldovske snidane...

Dosnidal, dosel si pro dalsi, zdarma poskytnutou druhou porci kavy... Ja jsem udelala totez... Pri skladani novin jsem si uvedomila, ze nemam slamecku... Kavu obvykle dopiju pomoci brcka uz na dalsi ceste po mem skororodnem Los Angeles....

Poucena zkusenosti z minule zastavky ve stejnem podniku par tydnu zpatky, bylo mi jasne, ze chci-li z mexickeho McDonalda odkracet se slamkou v poharku s nedopitou kavou, musim o slamecku pozadati spanelsky...

Kdyz jsem totiz ve stejnem podniku minule pozadala anglicky, zmocnila se McDonaldovske mistni zamestnankyne panika, a ctyri jeji spolupracovnice musely poslat pro manazera, protoze zadna z nich nevedela, co je to anglicky "straw".

Po petiminutovem vysvetlovani mi readostne sdelili, ze objekt meho zajmu se spanelsky rekne "POPOTE'!, kyzenou slamecku mi vydali, a ja mohla i kafickem v poharku pokracovat za svym dennim "businessem"....

Co cert nechtel, dnes rano nastala tataz situce: noviny precteny, kava nedopita, a ja ne a ne si vzpomenout, jak se rekne spanelsky BRCKO! I rozhodla jsem se, ze pozadam o pomoc sveho nerudneho spolecnika, ktery se, s usmevem sice, lec presto nerudne, jaksi taksi "vetrel" k memu stolecku...

"How do you say," rikam, "in Spanish: STRAW?" Chvili se na mne vesele dival, a i ted blyskal nadhernym bilym chrupem na vsechny strany, a potom rekl: "POPOTE!"

"Muchos gracias," opacila jsem jazykem domorodcu, a hodlala vyyklidit docasne okupovany McDonaldovsky zivotni prostor...

Lec clovek mini, spoluobcane nekdy meni... Nadherny chrup se znovu zablyskl, a muj spolustolovnik se mne, anglicky, usmevne otazal: "Where are YOU! from???"

Ah, nejprve se mi vetrel do lajny, ani se neomluvil, a ted hned chce vedet, odkud jsem... Lec byvse od prirody povahy mirne a pratelske, povahy, ktera se za svuj ethnicky puvod nikdy, nikde a pred nikym nestydela, pravim, take jazykem vsech nas, v americkem, kazdou jednotlivou ethnicitu drive ci pozdeji rozpoustejicim, jazyce anglickem: "From the CZECH REPUBLIC..."

Beloskvouci usmev opet, a jeste sireji, zazaril, a pravil, ne PRAVIL, lec ZAZPIVAL, ZANOTOVAL!: "Ahhhh, B E R R A!..."

Zazirala jsem se na neho nechapave... Proc Berra, asi si to, chudacek, nejak popletl... Lec ochotne a zdvorile pokracuji v ranni McDonaldovske, navic anglo-mexicke, konverzaci: Ja baseball nehraju, ujistuji vas, a ze by mel Yogi Berra cesky puvod, jsem jeste nikdy neslysela... To bude asi nejaky omyl...

"No, no baseball," ujistuje mne radostne Mexiko, "No baseball... OLYMPICS, you know, OLYMPICS...." Zacina mi pomalu zapalovat.... Olympiada, Mexico City 1968, nase V E R A!!!"

Ahhh, pravim, a nezne ho opravuji, "No: B E R A!!! but V  E R A!!!!!! VERRA CASLAVSKA!" Muj nahodny spolusvetoobcan se mi vrha kolem krku nadsenim nad tim, ze jsme se konecne dokazali lidsky domluvit....

Vite, pokracujeme dale lamanou anglictinou, a on, s dojetim v obliceji, rika naprosto uprimne:" Je to nejkrasnejsi zena na svete..." Tichnu...

Vy jste tam byl, v Mexico City, v roce 1968? ptam se ohleduplne...

Nebyl, rika on, ja jsem byl tady, sveruje se... Ale videl jsem vsechno v televizi... Kolik je Vam let? ptam se. Padesat sest, rika on...

Divam se na neho, moje pocatecni nevrazivost je ta tam, je stejne zasazen virem, ktery se kdysi jmenoval CESKOSLOVENSKO, dnes CESKA REPUBLIKA, jako ja...

Neco Vam sverim, pokracuji anglicky, co, prosim, pta se on...Kdysi davno, v te zemi, odkud pochazi i Vera Caslavska, jsem take, jako ona, zavodila v gymnastice.... Neeee.... divi se on....Ano....ujistuji ho ja..... A jednou, jen jednou, mi bylo doprano s ni i zavodit.... Neeee, na to zase on... Ano... Bylo to v Plzni, v budove Sokola I, za me gymnasticke ery se tam rikalo Na Spartaku... VERRA... byla, ovsem, prvni.... Uz tenkrat... Ja asi dvacata sedma... Lec dodnes, jako asi kazda z mych spolugymnastek tenkrat zavodicich, si dodnes pamatuji kazdy jeji pohyb...

Americky Mexican se na mne nezne diva... Pak se ke mne nakloni a septa mi do ucha: Je jeste dnes tak krasna???

Je, je velmi krasna.... A nikdy, a zduraznuji, NIKDY, ji z jeji krasy nic neubude, byt se dozila stopadesati let... Pak musim odejit, a muj novy pritel mi potrasa pravici. Kdyz chci uklidit svuj tac s papirky od cukru, bere mi jej z ruky... To je dobre, rika, jestli ji nekdy uvidite, pozdravujte ji....A vyridte ji, ze se jmenuji ENRIQUE CANO.... a ze jsem na ni nikdy, nikdy nezapomnel..........

Odchazim, muz s prosedivelymi cernymi vlasy a zaricim chrupem vedle mne je vylozene dojaty... Stastne dojaty... Diva se za mnou, a jak odchazim, urcite mysli na malou vzdalenou zemi nekde za Atlantickym oceanem, a mysli na ni v  DOBREM......

Odjizdim, a premyslim o tom, co by tomu rekl, kdybych mu v pestrych barvach vylicila horke utrpeni let, ktere po roce 1968 v male zemi za oceanem pronasledovalo nejen Veru Caslavskou... Kdybych mu po pravde vylicila, ze biricove toho ci onoho druhu, take deti te male zeme, jednou zakazi vrcholove gymnastce vychovavat mladou generaci sportovcu k vytrvalosti, cestnosti, odvaze, vlastnostem, nepostradatelnym pro kohokoli, kdo muze svou zemi v tom ci onom oboru, na mezinarodnim foru, jednou proslavit, k uzitku vsech obcanu, bez rozdilu... Kdybych mu vylicila, ze birici podobneho druhu, jednou zakazi napriklad hokejovemu brankari, take nositeli olympijskeho zlata, zdrzujicimu se v zahranici, volit v ceskych volbach...

Obavam se, ze by mi ten clovek neveril... V jeho ocich je Ceska republika krasnou zemi, vlasti Very Caslavske.... Nebylo by lidske mu jeho lasku k Ceske republice pospinit, pokazit, vzit...

A tak, byt se dnes mnohym zdalo, ze uz toho neni treba, zustava opet, jako tolikrat v minulosti, ne na bedrech sobeckych, nemoudrych, kratkozrakych politiku, ministru, oficialnich zastupujicich uredniku, sirit a propagovat dobre jmeno zeme CESKA REPUBLIKA jmenem ve svete: jako v minulosti, spociva tento ukol nekdy na utlych ramenech krehkych gymnastek, jindy v rychle a zkusene hokejove brankarske rukavici, opet jindy v rukou remeslniku, takovych ci onakych profesionalu ruznych oboru, v hlavach profesoru a vedeckych pracovniku, v hlavach a rukou lidi, kteri, byt bez OBCANSTVI CESKEHO, venci malou zemi sveho puvodu, z niz kdysi vysli, cti a slavou... Kez jejich zasoba, presevsechno, nikdy nedojde... Nemoudri politikove prichazeji a odchazeji, a lid, na kterem se svymi skutky ci svou netecnosti tak ci onak podepsali, jejich jmena drive ci pozdeji opet zapomene, obvykle temer ihned, jakmile se prestanou objevovat na televiznich obrazovkach... Jmena lidi, na druhe strane, kteri pro dobro SPOLECNE! dokazali obetovat uplne vse, anebo alespon temer vse....z vpravde spravedlive! pameti lidske nevymizi, ani, dejme tomu, po celych triceti letech.... Jak jsem uvedla na zacatku, neuveritelne pribehy pise sam zivot...

Vas, kdo jste prave v Praze, prosim, abyste vyridili pani Vere Caslavske, ze americky Mexican Enrique Cano v East Los Angeles na ni, a na jeji nezapomenutelne sluzby nasi republice,svetovemu vrcholovemu sportu, a navic i vseobecne obycejnemu, mezinarodnimu lidskemu porozumeni, vdecne a s laskou vzpomina dodnes... A ze, v tom ohledu, rozhodne neni sam.....

LA, 20. dubna 1998