Diky za hezky clanek o Americe od Jana Lipsanskeho.
Udelal jen jednu chybu, a sice kdyz napsal, ze Americane vedou "LENOSNY A NENAMAHAVY ZPUSOB ZIVOTA."
Ziji v Americe uz 35 let, ale normalne se v USA zivici (pracujici American) rozhodne nevede LENOSNY A NENAMAHAVY zpusob zivota.
Je mozne, ze kdyz je clovek mesic na dovolene, setkava se vetsinou s lidmi, kteri ziji bezpracne ( kdyby na to mel pan Lipsansky navod, mel by zverejnit jak to delaji...)
Americka svoboda kazdemu zarucuje pravo pracovat nebo ne.
Z vlastni zkusenosti vim, ze v Americe se v zamestnaneckem pomeru pracuje skutecne od slunka do slunka, dnes, v situaci dost se rozmahajici nezamestnanosti, je na ulici mnoho lidi, kteri se drive slusne uzivili...
Od zacatku let osmdesatych mnoho z nich skoncilo na ulici a jsou nuceni zebrat o dolar u ramp k dalnicim. Je-li cloveku pres padesat, byt mel nekolik vysokoskolskych titulu, je-li jednou propusten, zamestnani v profesi uz do konce zivota najit nemusi.
Ti, kdo pracuji pro sebe, profesionalove, vetsinou pracuji ne osm, ale 14 - 18 hodin denne, aby se ve stale konkurenci tim, co delaji, uzivili.
Musi-li nekteri z nich denne dojizdet po dopravou precpanych dalnicich (mluvim konkretne o Los Angeles, prave jsem z nekolik duvodu dva tydny absolvovala dojizdeni dvakrat denne do stredu Los Angeles a zpet. Kazda cesta, v ranni i vecerni spicce, trvala - 17 mil (tj. 27 km)! - DVE HODINY!)
Z tech uspesnych podnikatelu, ktere znam, ma malo z nich cas na rodinu, deti, spolecensky zivot. Vetsinou je jejich profese zamestnava k uplnemu vycerpani sil.
V Americe, ovsem, vetsinou kazda vlna emigrantu pracovala nebo pracuje timto zpusobem, nebot je to jediny zpusob jak se zapojit do americkeho zivota, a nekdy se mozna i k necemu dopracovat...
Skoda, ze Jan Lipsansky nezavolal, mohli jsme si treba o te Americe trochu popovidat...
3) Je mi lito, ze se mu doma po navratu jevilo vsechno uplne spatne.
Ja ziji doma dost casto, vetsina toho, co vydelam, je na letenky domu, a i kdyz ma Jan Lipsansky castecne pravdu, me pocity pri kazdem navratu domu jsou presne opacne... Je to, konec koncu, moje vlast.
Curajici opilci mi jaksi nevadi, ti byvali doma i za meho mladi...Neochotu prodavacu omlouvam a snazim se je neprovokovat, kde se za tech ctyricet let komunismu meli naucit delat svoji praci s laskou? Kde je dnes doma nekdo, kdo by jim sel prikladem vstric v ochote slouzit zakaznikum? Materialne zajisteni a praci se nepretrhnouci poslanci v parlamentu prave dvakrat se skodolibou radosti ZAMITLI Cechum zijicim v zahranici moznost POUZE SE UCASTNIT CESKYCH VOLEB...
Jak vcera napsaly Los Angeles Times v temer tristrankovem clanku o dvojim, trojim, ci ctverem OBCANSTVI v nasem globalizujicim se svete:
"Jedna z vyhod dvojiho obcanstvi je take to, ze mohou-li se (Americane s nekolikanasobnym obcanstvim) ucastnit voleb ve svych rodnych zemich, budou tam vnaset americke hodnoty."
Jednou z techto hodnot je prave to, ze se utlaceny, spatne placeny, pretizeny a uredniky denne prevalcovavany clovek muze na to, co dela se vztekem, ktery se v jeho jednani k druhym viditelne projevuje, vykaslat, a jit delat neco jineho...
Nebo muze zapusobit na sve volene predstavitele, zastupce tak, aby se neco v jeho postaveni zmenilo...
Ve state, kde voleni zastupci nepohrdaji temi lidmi, kteri je ve volebnim procesu do parlamentu, senatu nebo mestske rady delegovali, maji lide moznost videt, ze jakakoli verejna sluzba je prave tim, cim MA BYT, a cim BYT MUSI:
v prve rade ochotnou a s usmevem konanou SLUZBOU! jinym...
Ze to neni praskani bicem nad temi, nad kterymi mam nejakou, jakoukoli, MOC....
Moc prodat zakaznikovi sest shnilych jablek, kupuje-li jich ctrnact... Tu moc, jako prodavac, sice mam, ale mohu si byt jisty, ze zakaznik, az doma strci ruku do sacku a na dne nalezne ta shnila, uz ke mne pro jablka vickrat neprijde...
Tu moc, ktera mne, jako poslanci v parlamentu, na nekolik tydnu ci mesicu zaruci, ze Cesi zijici v zahranici pro mne, nebo proti??? mne, volit moci nebudou...
Ale, a tim si muzu byt setsakramentsky jisty, tu lumparnu, kterou jsem v tom parlamentu provedl, nekdo nekde urcite zaznamena...
Prijde den, duvera v me cachrareni s moci, jaksi, rekneme, dojde, dobehne... Muze se stat, ze mistecko v parlamentu budu muset vymenit za nejake zamestnani docela jine...
Z toho duvodu, jako Ceska, ktere veci v CR nejsou sumafuk, ocenuji dobrou, poctivou, namahavou, vedome s LASKOU K LIDEM vykonavanou praci at v parlamentu, at ve stanku s bramborakem treba na Husove namesti v Plzni...
Ten clovicek v tom stanku se nezastavi... Pracuje, budete se tomu, pane Lipsansky, mozna divit, i za spatneho pocasi, s usmevem na tvari, ne za velky vydelek, ve stanku ma cisto, a jeho bramborak vzdy vykouzli usmev i na tvari moji...
Ten plzensky stankar pro mne, do me rodne Plzne, kde mne z krasne nove budovy prave nedaleko od toho stanku pred destem, vetrem a nepohodou mramorem, lesknoucim se kovem a bile lakovanym drevem zabezpeceni urednici jiz sestkrat vyhnali BEZ CESKEHO OBCANSTVI!, prenesl Ameriku...
A kdyz se tak pohybuji po vlastech ceskych a moravskych, vidim, ze uz dnes neni sam... Ne, v Americe neni vsechno idealni, nikdy nebylo, a asi ani nikdy nebude....
Ale to nejlepsi co v sobe ma, pracovitost, cestnost, odpovednost, poctivou sluzbu, lasku k lidem nejen proto, ze to jsou moji zakaznici, ale proste proto, ze s usmevem jde vsechno lepe.....to vsechno, dle meho pozorovani, pomalu, ale jiste, pronika z te, take "me" Ameriky, i do me rodne Ceske republiky...
Pane Lipsansky, az zase brzy, dost unavena z mych dennich ctrnacti az osmnactihodinovych dennich sicht v Americe, budu zase v Praze, pozvete mne na kafe?
V Los Angeles, 7. dubna 1998
Jirina Fuchsova
Dvojí občanství: Lidé v pohybu
Podle americkeho uradu pro pristehovalectvi a n aturalizaci dostalo v roce 1996 vice jak jeden milion lidi z celeho sveta obcanstvi Spojenych statu.
Vysledky potvrzuji, ze druhe obcanstvi napr. obdrzelo 217,418 Mexicanu, 47,625 Vietnamcu, 36,265 byvalych obyvatel Sovetskeho svazu a dohromady skoro 60,000 Kolumbijcu a emigrantu z Dominikanske republiky.
V mistnich losangelskych Timesech je citovany i velvyslanec Slovenske republiky ve Washingtonu D.C., ktery potvrdil lonske zruseni dohody z roku 1928, uzavrene mezi Ceskoslovenskem a USA, "cimz je umozneno obyvatelum obou statu drzeni dvojiho obcanstvi".
Loni take oznamila ministryne zahranicnich veci Spojenych statu Madeleine Albright ukonceni desetileteho zakazu cestovani americkych obcanu do Libanonu, protoze slo o diskriminaci tech, kteri maji s timto statem dvoji obcanstvi.
Pred dvema lety americke ministerstvo zahranici vehementne protestovalo, kdyz Izrael hrozila, ze odebere povoleni k pobytu palestinskym Americanum, pokud neodevzdaji americky pas. V tomto pripade fakticky Americane verejne potvrdili podporu dvojimu obcanstvi.
Statistika vsak pripomina i sedesat tisic Filipincu a Indu, kteri pozbyli sve puvodni obcanstvi. Z nich ovsem nikdo pred komunisty neutikal.
V soucasne dobe se vetsina Americanu priklani k nazoru, ze globalizace sveta si stale vice vynucuje dvoji obcanstvi. Evropa a Asie se vzajemne propojuje a zbavuje hranic a USA nechce zustat pozadu. Obchodni spojeni jako Severoamericka obchodni unie a Evropska unie potvrzuji, ze je mnohem levnejsi spojeni jedne zeme s vice staty, diky zvyhodnenym moznostem levne dopravy a komunikace.
Nekteri analytici vidi v multinacionalismu trend, ktery narusuje narodni citeni prave v zemi slozene z nejruznejsich narodnosti na svete - Spojenych statu.
Tak treba pri fotbalovem zapase mezi USA a Mexikem v Los Angeles vetsina divaku povzbuzovala jizniho souseda. Na druhe strane vsak priznavaji, ze obrovske politicke zmeny na svete v poslednich deseti letech nelze zastavit.
S rozpadem Sovetskeho imperia, zmenou statnich hranic a s otevrenim "Zelezne opony" doslo k nejvetsimu stehovani lidstva v historii sveta. Jeden ze sta obyvatel nasi zeme dnes zije mimo zemi kde se narodil.
Vetsina odborniku na tema dvojiho obcanstvi se shoduje v tom, ze tento trend se bude nadale zvysovat. Zaroven tvrdi, ze dvoji obcanstvi je ohromne bohatstvi pro Spojene staty.
Jednou z prednosti je predavani opravdovych hodnot, z kterych prosperuji obe spolecnosti, jako vymena znalosti a obchodovani, vzajemna podpora a treba i lobovani.
Jenom nekteri politici v Ceske republice uz tohle vsechno znaji. Nekdy k hlasovani ani neprijdou, protoze si zapomeli posunout budik. Vypada to, ze zamerne prehlizeji vlastni obcany zijici v zahranici a nejradeji by se priradili k zemim, jejichz pas je jenom obchodni dohoda.
A tak jejich novym vzorem uz neni obri velkozeme SSSR, ale ministatecky Nevis a St. Kitts, kde nabizeji udeleni druheho obcanstvi, jen pokud tam koupite pozemky v hodnote nejmene 150,000 dolaru.
Kostarika vam zase da druhy pas, kdyz v zemi investujete do zalesnovani aspon 50.000 dolaru. Snad nejvetsi zajem je o Belize ve stredni Americe. Zde se pozaduje za pas a jeho vydani $ 50,000 a protoze patri do Britskeho spolecenstvi narodu (British commonwealth), razem muzete cestovat do 80 az 85 statu bez visa.