čtvrtek 26. března

O B S A H

CO JE NOVÉHO V ČR:

  • Přehled aktuálních zpráv z České republiky: Česká republika:
  • Naléhavá výzva vědcům: je nutno vytvořit silnou vědeckou lobby! (Čeští biologové) Nacionalismus a Evropa:
  • Kosovo: Poznámky z jednoho londýnského semináře o tom, co dnes skutečně rozděluje Evropu (Andrew Stroehlein)
  • Kosovo: Notes from a Seminar in London Showing What Really Divides Europe Today (Andrew Stroehlein) Tony Blair, Francie a Evropská unie:
  • Tony Blair apeloval v Paříži na Francouze, aby oživili Evropu, vytvořili řádné demokratické struktury a přijali jeho "třetí cestu" Velká Británie:
  • Rasismus v britském Liverpoolu Politika v ČR:
  • Kolik vás ještě zbývá (Jiří Jírovec) Oznámení:
  • Nezávislí chtějí více podporovat Čechy v zahraničí
  • Zprávy Památníku zahraničních Čechů
  • Demokratická unie podporuje pravicové strany do voleb proti postkomunistickým seskupením

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

    Daniel Kroupa a jeho výrok roku

    (Nebo že by ho ještě někdo v následujících devíti měsících dokázal překonat? JČ)

    Subject: chladny intelektual a hokej

    Vazeny pane Culiku,

    ceskou publicistikou obchazi strasidlo hokeje. Toto jsem si precetla ve stredecnich Literarnich novinach 12 (12), str.3, 1998, v rozhovoru s D. Kroupou:

    "Narod je vlastne to, co chladny intelektual citi ve chvili, kdy jeho hokejovy tym zvitezi na svetovem mistrovstvi nebo olympiade. Je tragedie, jestlize intelektual povolany k reflexi nedokaze reflektovat ani svuj vlastni cit."

    Asi je ten problem opravdu hlubsi, kdyz se z reakce na vitezstvi v hokeji delaji dalekosahle zavery.

    Predstavu o "chladnych intelektualech" povazuji za zavadejici. Existuje nejaky dukaz, ze logicka analyza problemu vede ke ztrate emocionalniho vnimani jinych oblasti zivota? Domnivam se, ze ne.

    Toto jsou ale vsechno pseudoproblemy. Ke clanku R. Joska o skolstvi mohu dodat, ze moje sestra (ucitelka) ma nyni (po virtualnim zvyseni ucitelskych platu) na vyplatni pasce o 1000 Kc mene nez pred rokem.

    S pozdravem,

    Marie Lipoldová


    Co je nového v České republice

  • Parlament ve středu požádal vládu, aby s ohledem na svůj omezený mandát (co pořád říkám? že si nynější Tošovského vláda bez mandátu nemá hrát na skutečnou vládu a jen připravit co nejdříve volby) zastavila rušení nemocnic i výběrová řízení na ně. Ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová však řekla, že její ministerstvo výběrová řízení, která vyplývají ze zákona, rušit ani anulovat nemůže. Pouze může doporučit, aby ke změnám ve smluvních vztazích mezi nemocnicemi a pojišťovnami nedošlo dříve než do 30. června letošního roku. Rozhodnutí sněmovny označila za projev nekompetentnosti některých poslanců. (Otázka je, jak je možné, že zákon umožňuje, je-li tomu tak, aby dalekosáhlé změny ve zdravotnictví prováděla i před volbami pouhá překlenovací vláda bez mandátu. Lituji, že na tyto skutečnosti poukazuje zjevně jen šéf fašistické republikánské strany Miroslav Sládek. Proč ne nikdo jiný? Ondřej Neff píše v dnešním Neviditelném psu, že "Tošovského vláda je vláda jako každá jiná". Dovoluji si poněkud nesouhlasit. Pokud je Tošovského vláda jako každá jiná a má normální demokratický mandát, proč se tedy konají ony předčasné volby, snad jen z jakéhosi rozmaru parlamentu, anebo spíše proto, že se ukázalo, že dosavadní smlouva z června 1996 mezi poslanci bývalé vládní koalice a občany byla v důsledku jejich lhaní a podvodů falešná?) - Usnesení o zákazu rušení nemocnic předložil republikánský poslanec Jan Vik a schválilo ho 95 ze 169 přítomných poslanců, proti hlasovalo 48. Doporučení zastavit výběrová řízení sněmovna přijala na návrh Taťány Jirousové z KSČM a hlasovalo pro něj také 95 poslanců. Pro tyto návrhy byli hlavně členové levicových stran a republikáni, v některých případech se ale přidali i  poslanci z řad ODS a Unie svobody. Podle předsedy Svazu soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví Miroslava Havrdy zvítězil ve sněmovně zdravý rozum. Havrda prohlásil, že dosavadní tajná výběrová řízení totiž připomínala znárodňování. "O existenci soukromé nemocnice v žádné demokratické společnosti nemůže rozhodnout úředník ani zdravotní pojišťovna, nýbrž pouze majitel této nemocnice, nebo pacient, který v této nemocnici žádá ošetření. Tento vztah je zakotven i v Ústavě. Dělá-li ministryně kroky jiným směrem, byť postupuje podle zákona, porušuje Ústavu," konstatoval Havrda.

  • Vedení Unie svobody se zřejmě tak trochu zvolilo samo a porušilo tím článek svých stanov, ale prý to nevadí. Rozhodčí výbor Unie svobody (US) konstatoval, že způsob nominace volebních šéfů této strany nebyl v souladu s jejími stanovami! Usnesení republikového výboru však nepozastavil a na nominaci Vladimíra Mlynáře, Ivana Pilipa, Stanislava Voláka, Michala Lobkowicze, Karla Kuehnla, Václava Krásy, Pavla Peška a Petra Matějů jako leadrů krajských kandidátek se nic nemění. Porušením stanov bylo, že o některých vedoucích představitelích strany republikový výbor rozhodl, aniž by zmíněného politika navrhlo aspoň jedno okresní shromáždění strany. Bylo tedy doporučeno, aby je okresní shromáždění navrhly aspoň dodatečně, a aby formálně bylo liteře stanov, které US zjevně nebere příliš vážně učiněno zadost. - Jestlipak to znamená, že na rozdíl od ODS má US relativně slabou podporu na venkově a pražské vedení si dělá, co chce, bez ohledu na regiony?

  • Pro 36 procent občanů je důležitější vstup do Evropské unie, pro 21 procent vstup do NATO. Vstup do obou evropských struktur považuje za  stejně důležitý stabilně přes 40 procent občanů. Vyplývá to z  průzkumu STEM.

  • Českomoravská komora odborových svazů rozhodla, že není nutné pořádat tři měsíce před volbami celostátní protestní akce proti deregulacím nájemného a cen energie, protože odboráři mohou své postoje vyjádřit ve volbách. Některé odborové svazy přesto hrozí stávkami. Připravují protesty odborové svazy pracovníků v hornictví, geologii a naftovém průmyslu, státních orgánů a organizací a autoopravárenství a silničního hospodářství. Úředníci finanční správy chtějí 7. dubna protestovat před Úřadem vlády za valorizaci mezd a proti organizačním změnám. Horníci jsou připraveni stávkovat proti privatizaci dolů. Dopraváci chtějí upozornit především na kritickou situaci údržby silnic a dálnic.

  • Společnost Corinthia Group, ovládající český hotelový řetězec Top Spirit, prý podle BIS nevlastní Libyjci, ale je to maltská firma. Tiskový mluvčí BIS Jan Šubert včera uvedl, že "libyjský prvek" je v některé z dceřiných společností firmy - "ve čtvrtém či pátém patře dole". Velvyslanectví USA v ČR zakázalo všem americkým občanům pobyt, stravování a obchodní styky s hotely patřícími Top Spirit, mj. s pražskými Forem a Panoramou, hradeckým Černigovem, táborským Palcátem a strakonickým Bavorem. Důvodem je přítomnost společnosti Corinthia, která koupila jejich majitele, firmu Top Spirit, na seznamu firem jednajících jménem libyjské vlády.

  • Havel by chtěl, aby ještě tento parlament schválil novelu volebního zákona, aby čeští občané v zahraničí mohli volit.

  • České školství je příliš netrpělivé a očekává, že děti do 15 let stihnou vstřebat všechny vědomosti. V souvislosti s výsledky třetího mezinárodního výzkumu matematického a přírodovědného vzdělávání TIMSS to řekl Aleš Vondráček z ministerstva školství. Žáci základních škol v ČR sice obsadili šesté místo v matematice a sedmé v přírodovědných předmětech, avšak žáci posledních ročníků všech typů středních škol ale získali až 15. místo mezi 21 zeměmi. Na prvních místech zůstalo Nizozemsko, Švédsko a Island. (Nizozemsko má velmi dobré školství i z jazykového hlediska: většina Holanďanů mluví zcela plynule německy i anglicky. Něco takového je velmi zapotřebí i v ČR.)

  • Zástupci firmy Deloitte and Touche, která vyšetřuje financování a hospodaření Občanské demokratické strany v období 1994 až 1997, přijeli do Hradce Králové promluvit s aktéry aféry kolem údajných černých peněz v místní ODS i s představiteli strany. Auditoři mají dokončit zprávu o hospodaření ODS do konce dubna. V Hradci Králové setkali s bývalým členem kontrolní komise oblastní ODS Františkem Bílkem, bývalou předsedkyní komise Boženou Šejvlovou a bývalým členem oblastní rady ODS Vlastimilem Novotným. Ti v minulosti potvrdili existenci údajných 750.000 korun, kterými měla hradecká ODS disponovat a které nebyly zaneseny v žádném účetnictví. Koncem loňského roku vystoupilo několik ve středu již bývalých členů královéhradecké ODS s tvrzením, že oblastní organizace měla disponovat hotovostí 750.000 korun, které nebyly uvedeny v účetnictví strany a které měly být uloženy v  bankovním trezoru. Do hospodaření měly být převáděny falešnými i několikatisícovými členskými příspěvky. Královéhradecké vedení strany údajné černé peníze popírá a zvláštní komise, která byla k vyšetření případu ustanovena, jejich existenci nepotvrdila. K pětitisícovému fiktivnímu příspěvku se však přiznal Novotný. Jako důkaz potvrzující uložení peněz v  trezoru banky dala Šejvlová už dříve kopii zápisu kontroly hotovosti, který potvrzuje, že v říjnu 1996 měla strana v  trezoru měla zůstatek 255.000 z původních 750.000 korun.


  • Upozornění: Informace o tom, jak bylo (pochybně) zprivatizováno Rudé právo a Mladá fronta (viz pořad ČT Nadoraz). Podrobnosti k této problematice, kterou nejprve otevřely Britské listy, jsou tyto: článek Jiřího Vančury z dvojměsíčníku Listy, materiál na české stránce Jana Čulíka na Glasgow Universitytranskript pořadu Netopýr České televize (Co není v novinách), který se vysílal v ČT 2 dne 9.září 1997. K privatizaci Mladé fronty se v BL také vyjádřil v tomto článku Milan Šmíd.

    Výběr textů z posledních dní:

  • České školství je na tom ještě hůř, než píší Britské listy! (Rudolf Joska)
  • Zdravotnictví: ODS se točí na obrtlíku (Jindřich Ginter)
  • Poučení z Le Pena pro Českou republiku (Andrew Stroehlein)
  • Čeští občané reagují ideologicky a stereotypně! (jména autora i jeho adresa jsou známy)
  • Zeman si zvolil nepřítele a sjednotil proti sobě pravici (Andrew Stroehlein)
  • Skandál kolem ČSSD ukazuje na její nestabilitu (Jindřich Ginter)
  • Krásné sny. Kolaborace už není v ČR jediným způsobem, jak udělat kariéru, je to však způsob nejvýnosnější. (Sunday Times, 22.3. 1998)
  • Zatraceně! Vono se dneska debatuje o NATO? (International Herald Tribune, 20.3.1998)
  • Malé strany nemají v ČR přístup do médií (DEU)
  • Prahu navštívil z Německa skutečný demokrat (Andrew Stroehlein)
  • České sdělovací prostředky publikují jen názory, které jsou v linii (Emanuel Mandler, vyšlo v MFD)
  • České školství je finančně v krizi (Jindřich Ginter)
  • "Zvýšení" platů učitelů je ve skutečnosti jejich snížením (Fiona a Andrew Stroehleinovi)
  • Jiří Pehe znovu kárá český národ (Andrew Stroehlein)
  • K českým volbám z kanadské perspektivy: Moje žrádýlko (Jiří Jírovec)
  • Škrtání dotací Evropské unie: ČR v roce 2015 (Andrew Stroehlein)
  • 28 procent lidí si myslí, že to za komunismu bylo lepší: Tento frustrující průzkum veřejného mínění: Je to za dlouhou dobu nejlepší zpráva! (Andrew Stroehlein)
  • Češi v Americe a Češi doma: "Kdo nechtěl odejít, nemusel? Otevřený dopis do Čech (Michal Málek)
  • ODS si vybudovala pevné lokální struktury, a proto asi přežije (Andrew Stroehlein)
  • Západoevropští zemědělci se obávají zničení v důsledku rozšiřování EU (Sunday Times)
  • Prostituce: Praha, středoevropský Bangkok (Andrew Stroehlein)
  • Německý stavební projekt ve Velké Hleďsebi: Ukaž mi peníze (Jiří Jírovec)
  • Nekrolog za referendum o vstupu do NATO (Andrew Stroehlein)
  • NATO a Evropská unie se rozšiřují, dávejme velký pozor na zachmuřené Rusko (The Independent 12.3.1998)
  • K privatizaci Mladé fronty (Milan Šmíd)
  • Kanada: Podnik Javorový list soutěží o co nejméně placené pracovní příležitosti (Jiří Jírovec)
  • Vstup do NATO: Jesse Helms, předseda amerického senátního výboru pro zahraniční vztahy, kritizuje ČR
  • Václav Havel a "kmenový stát" (Andrew Stroehlein)
  • Proč nemají nynější česká vláda a parlament mandát občanů (Jan Čulík)
  • K rozšiřování NATO: O krysách a lidech (Jiří Jírovec)
  • Silnice E 55: tam jsou dnešní česko-německé vztahy (Andrew Stroehlein)
  • Havel? Jistě, ale... (Václav Žák)
  • Vývoz zbraní z ČR: Praha, Alžír, Brusel (Andrew Stroehlein)
  • Jak bude vypadat předvolební kampaň V ČT? Špatný zákon zajistí špatné předvolební pořady? (Jan Čulík)
  • Theo Waigel, Sládkův bavorský spojenec (Andrew Stroehlein)
  • O dvojích cenách: Hostinský z Milína (Jiří Jírovec)
  • Dopis amerického senátora Johna Ashcrofta, vyjadřující pochybnosti o rozšiřování NATO
  • Vstoupí středoevropské země do EU jen jako druhořadí členové? (Andrew Stroehlein)
  • Můžete přijít o hlasovací právo! (Andrew Stroehlein)
  • Americký senát schválil přičlenění středoevropských zemí k NATO, informace o námitkách senátorů (New York Times)
  • Rozšiřování NATO do střední Evropy je krátkozraká, nepromyšlená tragédie (dánský politolog Michael Andersen)
  • Duální rozhlasový a televizní systém, televize Nova a článek v Respektu (Milan Šmíd)
  • Svědectví bývalého šéfredaktora Sunday Times Andrew Neila o diktátorských metodách mediálního magnáta Ruperta Murdocha, majitele Sunday Times
  • Svoboda projevu ohrožena: Mediální multimilionář Rupert Murdoch zakázal vydání knihy bývalého britského guvernéra Pattona o Honkgongu
  • Kultura zbabělství: co dělat, aby si lidi i v dnešní době zachovali svobodu projevu. Argumentace Timothy Gartona Ashe, velmi aktuální i pro novináře v ČR
  • Využijme vlasteneckého vítězství "zlatých hochů z Nagana" k propagaci českých výrobků v zahraničí (Jan Čulík)
  • První dvě romské rodiny dostaly v Británii asyl - rozhovor s britskou odbornicí na přistěhovaleckou problematiku (Jan Čulík)
  • Ukradené Fronta, ukradené Právo (Jiří Vančura, Listy č. 1/1998)
  • Ještě k tomu hokeji: Bij Slováka do hlavy a jiné poznámky (Jiří Jírovec)
  • Britská vláda usiluje o stimulování vzdělávací revoluce, aby země ekonomicky přežila. Co vláda česká? (Jan Čulík)
  • Prestiž BBC pramení z neposkvrněné historie a jasné vize (Ivan Kytka
  • Dvojí ceny pro domácí a pro cizince: Jděte do muzea (Andrew Stroehlein)
  • Zástupné jásání nad hokejovým vítězstvím v  Naganu (Jan Čulík)
  • Západ má zájem o Irák kvůli jeho ropě - proč to nikdo neřekne nahlas? (Independent on Sunday)
  • Nemocní a umírající v bagdádských nemocnicích - otřesná reportáž listu Guardian
  • Napsala to ČTK, tak to musí být pravda (Andrew Stroehlein)
  • Přijetí středoevropských zemí do NATO by nemělo být automatické (Los Angeles Times)
  • USA a Británie se před půl druhým rokem pokusily o atentát proti Saddámovi - a další analýzy postoje Západu vůči Iráku
  • Nový ředitel České televize Jakub Puchalský je z BBC - co je to za instituci?(Jan Čulík)
  • Je rozumné zasáhnout vojensky proti Iráku? Z britské veřejné diskuse
  • Čtyřicet let pozadu? "Naši" Romové a "naši" Němci (Andrew Stroehlein)
  • Děláme něco proti krizi české identity v dnešním světě? (Ivan Kytka, Česká televize)
  • "Je to pro vás dobré" (New York Times ironicky o ČR, o rozšiřování NATO a o Clintonovi)
  • SEBEVĚDOMÍ JE ZÁKLAD SVOBODY. Významná diskuse o roli sdělovacích prostředků a školství při pěstování kritického myšlení, vysílaná Svobodnou Evropou. Ivan Kytka, Ondřej Hausenblas, Jan Čulík


    Naléhavá výzva vědcům: je nutno vytvořit silnou vědeckou lobby!

    Pavel Vachtl

    Subject: Vyzva biologu na vytvoreni vedecke lobby

    Date: Wed, 25 Mar 1998 02:42:35 +0100

    Vazene kolegyne, Vazeni kolegove,

    jak mozna vite, v arealu biologickych ustavu AV v Praze 4-Krci vznikla pred casem neformalni skupinka nize podepsanych vedeckych pracovniku, ktera si klade za cil "zdola" napomahat rozvoji vedy v nasi zemi a probouzet verejne povedomi o nutnosti jeji zvysene podpory. V breznu lonskeho roku jsme iniciovali "Vyzvu na podporu vedy" a v listopadu "petici Parlamentu CR ve veci financovani vedy" pred schvalovanim rozpoctu v PSP CR.

    Zorganizovali jsme rovnez navstevy nekolika politiku zde v krcskem arealu a besedy s nimi (P.Bratinka, V.Klaus, J.Sokol; v soucasne dobe pripravujeme nektere dalsi), napsali jsme radu clanku do novin.

    Cilem vsech techto aktivit je vytrvale vstepovat ceskym politikum a verejnosti, ze je nezbytne vyrazne zvysit podporu ceske vedy a vzdelanosti, mame-li se v dohledne dobe zaradit zpet mezi civilizovane a vyspele zeme Evropy. Domnivame se, ze vedecka komunita je obecne neobycejne pasivni v prosazovani svych zajmu, ktere, jak verime, jsou v souladu s dlouhodobymi zajmy teto spolecnosti.

    Jsme prilis pasivni v objasnovani dulezitosti podpory vysokoskolskeho vzdelani a vedy verejnosti a v systematickem pusobeni na politiky a jine vlivne lidi v teto zemi. Sami jsme byli prijemne prekvapeni, ze ani jeden osloveny politik neodmitl navstevu na nasich pracovistich a vesmes podporili nase snahy.

    Jsme presvedceni, ze kdyz budou politici casto zvani na ruzna vedecka pracoviste a vysoke skoly, kdyz se bude psat vice clanku do novin o vyznamu vedy, o nasi praci, o konkretnich vysledcich vedy a o problemech se kterymi se potykame, kdyz se budeme casteji objevovat v televizi, kdyz budeme dochazet za svymi poslanci a upozornovat je na dulezitost rozvoje vedy a vyzkumu v nasi zemi, urcite to prinese sve ovoce.

    Vsimnete si, ze prece jenom se v posledni dobe vynorilo nekolik poradu o podpore mladych vedcu v televizi a v rozhlase. MF DNES a LN zavedly vedeckou a akademickou prilohu jednou tydne, petice do parlamentu kvuli rozpoctu na vedu mela u poslancu ohlas a vzbudila pozornost.

    Samozrejme, ze o tyto veci se musi starat hlavne oficialni organy vedeni vysokych skol a AV CR, ale tlak zdola je urcite nezbytny a mozna jeste dulezitejsi a ucinnejsi.

    Myslime si, ze nasim hlavnim a donekonecna opakovanym mottem musi byt:

    ZVYSENI STATNICH VYDAJU NA VEDU A VYZKUM MINIMALNE NA 0.7% NEBO SPIS 0.8% HDP!!!!

    To je prumerna hodnota v zemich EU.

    V CR je to nyni 0.47% HDP, prakticky beze zmeny za posledni 4 roky!

    Nemluvme o absolutnich vydajich na vedu a vyzkum, ktere jsou a jeste dlouho budou v CR nizsi nez v podobne velkych, bohatsich zapadnich zemich.

    Mluvme o podilu HDP, ktery na vedu a vyzkum venujeme. Je naprosto nepochopitelne, proc prave tato oblast ma byt tak drasticky podfinancovana, kdyz ve vetsine jinych kapitol statniho rozpoctu (zdravotnictvi 8% HDP, skolstvi 6% HDP) je struktura statnich vydaju blizka prumernym hodnotam v zemich EU.

    Kdyz je oblast vedy a vyzkumu ve srovnani s jinymi tak nepatrne financne narocna (necelych 8 mld. Kc na rok 1998, vcetne vojenskeho vyzkumu), tak se na ni stejne neda realne moc usetrit.

    Zato jeji trvale podfinancovani muze brzy mit katastrofalni nasledky v prohloubeni technologickeho a vzdelanostniho zaostavani Ceske republiky.

    Politici by tedy meli odevsad a porad slyset 0.8% HDP na vedu a vyzkum!!!, 0.8% HDP na vedu a vyzkum!!!, 0.8% HDP na vedu a vyzkum!!!....

    Obavame se, ze v dusledku nasi dosavadni pasivity vetsina z nich ani netusi, ze zde takova diskrepance je.

    Jsme presvedceni, ze dosazeni onech 0.8% HDP je predevsim otazkou politicke vule a az potom problemem rozpoctovych zdroju.

    Musime take vsude a porad zduraznovat, ze HLAVNI vyznam vedy spociva v tom, ze je to nedilna, zcela nepostradatelna a ve vyspelych zemich jasne proverena soucast nejvyssiho vzdelani a tedy soucast te nejvyznamnejsi investice do nasi budoucnosti - do lidskeho kapitalu.

    Meli bychom byt pripraveni kvuli tomu vyjit i do ulic, tak jak to bezne delaji francouzsti vedci nebo nemecti vysokoskolaci, kvuli podobnym pozadavkum.

    Chteli bychom vam proto navrhnout, abyste i vy na svych pracovistich zalozili neformalni skupinky lidi, kterym neni jedno, jak to s nasi vedou bude dopadat. Vytvorme lobbystickou sit lidi, kteri budou neformalne pracovat na zlepseni stavajici situace ceske vedy! Nejde jenom o penize na vedu, ale predevsim o ne. Bohuzel plati, ze problem o kterem se verejne nemluvi, pro nase politiky jednoduse neexistuje.

    Pokud se k takove cinnosti rozhodnete, bude vas to stat energii, ale urcite to ma smysl. Hodne zdaru a dejte o sobe vedet, at vznikne propojena sit lidi kterym to neni jedno.

    S pozdravem,

    Vaclav Horejsi, UMG AV CR, tel 475 2465, horejsi@biomed.cas.cz

    Petr Draber, UMG AV CR, tel. 475 2468, draberpe@biomed.cas.cz

    Jan Konvalinka, UOCHaB AV CR + PrF UK, tel. 20183 218, konval@uochb.cas.cz

    Jan Kopecky, FgU AV CR, tel. 475 2554, kopecky@biomed.cas.cz

    Peter Sebo, MBU AV CR, tel. 475 2762, sebo@biomed.cas.cz

    Vladimir Kren, MBU AV CR, tel. 475 2510, kren@biomed.cas.cz


    PS: Pro ty kteri to jeste nevedi, laskavosti pana Markla byl zrizen listserver CZECHSCI pro usnadneni komunikace mezi vsemi, komu osud ceske vedy neni lhostejny, a na kterem se o potrebe jeji podpory uz delsi dobu diskutuje.

    Pokud se tam chcete prihlasit, zaslete prikaz:

    subscribe CZECHSCI

    v prvnim radku zpravy, nikoli v poli Subject, na adresu

    Majordomo@markl.cz

    Pokud budete chtit prostrednictvim CZECHSCI postovniho seznamu zverejnit Vasi zpravu, zaslete ji na CZECHSCI@markl.cz.

    Vase technicke dotazy budou zodpovidany na czechsci-owner@markl.cz.


    Online archive of CZECHSCI mailing list is located at: http://www.reference.com/cgi-bin/pn/listarch?list=CZECHSCI@markl.cz

    Pavel Vachtl (Zivel, Sisyfos, AmberZine)


    Kosovo

    Poznámky z jednoho londýnského semináře o tom, co dnes skutečně rozděluje Evropu

    Andrew Stroehlein

    Na Škole pro slovanská a východoevropská studia Londýnské univerzity se konala diskuse kolem kulatého stolu o Kosovu. Přítomno bylo asi 150 osob. U kulatého stolu neseděli jen nudní univerzitní učitelé, ale také diplomaté a aktivisté, kteří se podílejí na tom, o co v Kosovu jde.

    V debatě promluvili albánský velvyslanec v Londýně, ředitel londýnského střediska Krize v Kosovu (je to lobbovací iniciativa), zpravodajové BBC, činitel z britského ministerstva zahraničních věcí a bývalý britský velvyslanec v Bělehradě. Je nutno přiznat, že byla debata poněkud jednostranná, protože pozvaní zástupci Srbska účast odmítli. Nicméně to nevadilo, aby z rozhovoru vznikla ostrá hádka.

    Je pravda, že všichni v místnosti souhlasili, že situace v Kosovu je zoufalá. Všichni se také shodli, že je hlavním problémem neústupnost Bělehradu. Všichni, kdo vůbec otevřeli pusu, hovořili o shodách mezi Bosnou v roce 1990-1991 a dnešním Kosovem. Přesto však došlo k dramatickému sporu a někteří účastníci diskuse nakonec odešli uraženě.

    Od samého začátku, jak mluvčí jeden po druhém argumentovali, bylo zaseto sémě neshod. Tomuto pozorovateli bylo jasné, že se obě strany připravují na ostrou kontroverzi v čase vyhrazeném otázkám.

    K hlavnímu sporu došlo mezi příslušníky skupiny, kterou lze nejlépe charakterizovat jako postmoderní, kosmopolitní skupinu, skládající se z některých univerzitních učitelů a z členů západních diplomatických sborů. Tito lidé hodnotili situaci v Kosovu racionálně, z hlediska mezinárodního práva. Zejména zdůrazňovali nenarušitelnost hranic. Povšimli si, že vzniká precedent pro případy jako je Čína a Tibet, Rusko a Litevsko, nebo dokonce Maďarsko a Rumunsko a Slovensko. Snažili se vysvětlit, že to, jak na kosovskou krizi zareaguje mezinárodní společenství, bude mít všeobecný dopad, jehož vliv bude daleko větší než pouze v Kosovu. Pokusili se vysvětlit, že Rusko a Čína, protože mají zástupce v Radě bezpečnosti, mají v těchto věcech obrovský vliv a jsou znepokojeny, aby nevznikl žádný precedent, který by v budoucnosti mohl poškodit jejich zájmy. Krátce řečeno, tito západní diplomaté byli stoprocentně racionální.

    Jejich řešením bylo, že by obyvatelé z Kosova měli buď zahájit rozhovory s Bělehradem (rozhovory, které v současnosti bojkotují) a že by měli dopustit, aby se tyto rozhovory dostaly do slepé uličky, což se velmi pravděpodobně stane v důsledku Miloševičovy neústupnosti. Pak budou moci diplomaté říci svým neochotným protějškům v styčné skupině a v Radě bezpečnosti, že vyčerpali možnost rozhovorů, a bude načase zahájit drastičtější akce.

    Na druhé straně argumentu stáli ten večer samotní obyvatelé Kosova, albánští a kosovští diplomaté a studentští aktivisté, kteří viděli problém emotivněji. Byli svědky toho, jak jejich přátelé a příbuzní umírají strašlivou smrtí, a tak se daleko méně zajímali o podrobnosti mezinárodního práva. Jejich argumenty však šly dál a nakonec bylo slyšet i radikálné nacionalistické hlasy. Člověk má dojem, že neustálé skandování srbských nacionalistických hesel za posledních (alespoň) 15 - 20 let spolu s nezájmem mezinárodního společenství o tento problém (trvající dlouhá desetiletí) způsobilo, že tito lidé přijali to, co lze charakterizovat jedině jako "velkoalbánský" či "velkokosovský" názor na svět.

    Kosované neviděli důvodu, proč by měli s Bělehradem zasednout u téhož vyjednavacího stolu, protože by je u toho stolu nepodpořila žádná síla. Vlastně by nebylo zaručeno ani bezpečí vyjednavačů. Proto se rozhodli pokračovat v  bojkotu rozhovorů a požadovali okamžitý vojenský zásah Západu.

    Nejenže nedošlo mezi oběma stranami vůbec k dohodě, ale skoro vůbec nehovořily týmž jazykem. Jak hovořili příslušníci kosovské skupiny o "tisíciletí kosovské existence", "dlouho předtím, než přišli Srbové", bylo úplně jasně vidět, jak to západní diplomatický sbor vůbec neposlouchá. Žádné argumenty, které používají výrazů "náš národ" a "my" v kmenovém smyslu, neučinily na západní diplomaty vůbec žádný dojem. Pro "racionální" skupinu se toto nacionalistické výrazivo prostě jevilo zastaralé. Jeden západní diplomat to dokonce rychle nazval "myšlením devatenáctého století".

    Zástupce britského ministerstva zahraničních věcí prostě jen vždycky nesouhlasně potřásl hlavou a civěl do země, pokaždé, když Kosované začali hovořit ohnivě nacionalistickým způsobem a obviňovali Západ, že neví nic "o historii našeho lidu".

    Zcela souhlasím, že takovýto jazyk by měl být v roce 1998 považován za zastaralý, ale také vím, že ten jazyk dodnes používá v mnoha zemích mnoho lidí. Během hlučné diskuse jsem se nemohl pomoci: říkal jsem si: vždyť ale přece představitelé "mezinárodního společenství" musejí pochopit, že tyto nacionalistické postoje dosud existují v mnoha částech světa. Jim a mně se mohou zdát zastaralé, ale pro Kosovany jsou zcela zjevně tyto postoje velmi živé a aktuální. Svět se neosvobodil natolik od národnostního sentimentu, jak si myslíme. Zdálo se ale, že západní diplomaté žijí v jakémsi světě bez nacionalismu, který dosud neexistuje.

    Mají-li Srbové a Kosované dojít vůbec kdy k trvalému porozumění, mezi Kosovany a představiteli "mezinárodního společenství" bude muset být nalezena společná řeč. Západní diplomaté si budou muset uvědomit, že existuje mnoho lidí, kteří uvažují etnicko-nacionalisticky, ať už si Západ myslí, že jsou tyto představy zastaralé. A Kosované budou muset trochu omezit svůj radikální nacionalismus, anebo se alespoň naučit trochu pozměnit svůj způsob vyjadřování, aby to bylo pro západní diplomaty přijatelné.

    Kosované musejí pochopit, že na Západě nikoho nezajímá "albánský národ" a jeho "tisíciletá existence před příchodem Srbů". Musejí pochopit, že pro racionální západní diplomaty to zní jako pošetilé staromódní nesmysly. Samozřejmě, diplomaté nemusejí být každodenními svědky násilné a absurdní smrti lidí, kteří mluví jako oni a žijí v domech jako oni v zemi, která se velmi podobá zemi, v níž vyrostli - takže je pro západní diplomaty lehké kosovské emoce bagatelizovat. Kosované budou muset tohleto pochopit, pokud mají na mezinárodní scéně získat pro svou věc spojence.

    Není přece zapotřebí hovořit o době před tisíci lety anebo využívat zastaralého postoje z devatenáctého století. Argument, že jsou v současnosti hromadně zabíjeni lidé, by měl být pro obě strany dostatečným důvodem, aby se spojily a rázně zasáhly proti Miloševičovi.

    Samozřejmě, tento konflikt mezi "racionálními" internacionalisty a "emocionálními" nacionalisty je otázka, která se vůbec netýká jen dnešního Kosova.

    Je to v podstatě základní konflikt vlastní totožnosti, který definuje dnešní Evropu a širší evropskou debatu. Někteří lidé v Evropě hovoří jako nacionalisté o "velkém X-ku", útočí proti "cizincům" na ulicích, zakládají své pojetí občanství na "pokrevních" svazcích, anebo, jako v některých francouzských komunitách pod vlivem Le Penových lidí, platí "čistokrevným francouzským ženám", aby byly doma a plodily děti.

    Tito lidé si budou muset uvědomit, že vzniká nový svět. Jiní lidé, skuteční optimisté, se totgiž považují za občany "globální vesnice" a chtějí vytvořit novou Evropu a odstranit národní totožnost. Členové této skupiny si musejí dávat pozor, aby nespěchali do budoucnosti příliš rychle a aby neuvěřili, že takový svět už existuje.

    Tak jako si nacionalisté musejí uvědomit, že se Evropa sjednocuje, evropští idealisté se musejí vyrovnat se skutečností, že lidé nezmění své pojetí vlastní totožnosti tak rychle a tak lehce, jak by to ti idealisté chtěli.

    19.3.1998

    Andrew Stroehlein


    Kosovo:

    Notes from a Seminar in London Showing What Really Divides Europe Today

    Andrew Stroehlein

    At London University's School for Slavonic and East European Studies on Wednesday evening, a roundtable discussion was held on the subject of Kosovo. Seated on the panel and in the audience of perhaps 150, were not just dusty academics but also diplomats and activists highly involved in the issue.

    Speakers included the Albanian ambassador in London, the director of the London Kosovo Crisis Centre (a lobbying initiative), BBC correspondents, an official from the UK foreign office and the former British ambassador to Belgrade. The panel was admittedly lopsided because the invited Serb representatives declined their invitations, but that hardly prevented the conversation breaking out into a boisterous argument.

    Its true that everyone in the room agreed that the situation in Kosovo was desperate, and everyone agreed that Belgrade's intransigence was the major barrier to solving the problem. Everyone in the room who opened his or her mouth noted the parallels between Bosnia in 1990-1 and Kosovo today. Still, a heated argument took place, and several speakers eventually left in a huff.

    Right from the beginning, as speaker after speaker made his or her points, the seeds of the disagreement were sown, and it was clear to this observer that two sides were clearly lining up for a strong debate during the following question period.

    The primary cleavage was between what I'll loosely call the post-modern, cosmopolitan group comprised of some of the academics and the members of the Western diplomatic community. They rationally assessed the case of Kosovo in terms of international law. Above all, they stressed the inviolability of borders. Noting the possibility of creating a precedent for cases like China/Tibet, Russia/Latvia even Hungary/Romania&Slovakia, they tried to explain that the implications of how the international community acts in this case go beyond Kosovo. They tried to explain that Russia and China, being on the Security Council, have enormous influence in these matters and are concerned that no precedent is set which could damage their interests in future. In short, these Western diplomats were completely rational.

    Their solution was that the Kosovars should enter talks with Belgrade (talks which they are presently boycotting), and let the talks fall through as they undoubtedly will due to Milosevic's intransigence. Then the diplomats can say to their reluctant counterparts in the Contact Group and in the Security Council that they have exhausted the talking option, so it is time to take more drastic action.

    The other side to the main argument of the evening was the Kosovars themselves, both Albanian and Kosovan diplomats and student activists who saw the problem much more emotionally. They've seen their friends and relatives die horrible deaths and thus obviously are much less interested in the particulars of international law. This side's arguments went further, however, and ultimately some radically nationalistic voices were heard. One gets the feeling that constant Serb nationalist chanting over the past 15-20 years (at least) combined with the international community's lack of attention to this problem (decades now) have led these people to adopt what can now only be called a Greater Albanian (or Greater Kosovo) outlook.

    The Kosovars saw no point in entering talks with Belgrade because they would not be at the negotiating table with any force behind them. If fact, not even the safety of the negotiators could be guaranteed. Therefore, they intended to continue their boycott of the talks and pleaded for immediate Western intervention.

    Not only could these two sides not see eye to eye, they were hardly speaking the same language. As members of the latter group spoke of Kosovars' "1000s of years" living in Kosovo "long before the Serbs came", one could watch the representatives of Western diplomacy simply turn themselves off. No arguments beginning with "my people" and "we" in the tribal sense made any headway with them whatsoever. To the "rational" group, such nationalistic language simply seemed out of date, and one Western diplomat even hastily labelled it "nineteenth century thinking". The representative from the British foreign office simply shook his head and looked down at the ground every time the Kosovars spoke in these fiery nationalist terms and blasted the Westerners for not knowing anything about "our people's history".

    Certainly I agree that such language should be outdated today in 1998, but I also know that such language is very current for many people in many countries. Throughout the loud argument, I couldn't help but thinking: surely the representatives of the "international community" have to understand that these nationalist feelings still exist in many parts of the world. It may appear outdated to them and to me, but it was so obviously very current for the Kosovars. The world is not as free of national sentiments as many would like to think. It seemed, however, that the Western diplomats were living in some kind of nationalism-free world that simply doesn't exist yet.

    Before Serbs and Kosovars ever come to a lasting understanding, the Kosovars and the representatives of the "international community" will have to find common ground in this matter. The Western diplomats will have to realise that there are many people who think in ethno-national terms whether they feel these ideas to be outdated or not. For their part, the Kosovars will have to lose some of their radical nationalism or at least learn to modify their language to suit their audience of Western diplomats.

    The Kosovars must come to understand that no one in the West cares about "the Albanian nation" and their "1000s of years of existence long before the Serbs". They must try to understand that to the rational Western diplomats that sounds like foolish old-fashioned nonsense. Of course, the diplomats don't have to watch the violent and senseless deaths of people who talk like them and live in houses like they do in a country which looks similar to the one they grew up in, so it is easier for them to discount these Kosovan emotions. The Kosovars need to understand this if they are to win points for their cause on the international scene.

    There is no need to talk about 1000 years ago or about an outdated nineteenth century outlook. The argument that people are being murdered en masse today should be reason enough for both sides to come together and act swiftly against Milosevic.

    Of course, this conflict between the "rational" internationalists and the "emotional" nationalists is an issue that stretches far beyond Kosovo today. It is essentially the primary conflict of self-identification that defines today's Europe and the wider European debate. Some in Europe talk in nationalist terms about "Greater X-land", they attack "foreigners" in the street, they base citizenship on "blood" ties or, as in some communities in France which are dominated by Le Pen's people, they pay "pure-bred white French women" extra money to stay home and procreate. These people have got to realise that a new world is forming. Other people, truly optimists, feel themselves to be citizens of the "global village" and would like to see a new Europe and the erosion of national identities. The members of this group have to be careful not to get ahead of themselves and believe that such a world already exists.

    Just as the nationalists have to realise that Europe is coming together, the European idealists have got to face the fact that changing people's self-identification is not going to happen as quickly and as easily as they'd like.

    19.3.1998

    Andrew Stroehlein


    Tony Blair apeloval v Paříži na Francouze, aby oživili Evropu, vytvořili řádné demokratické struktury a přijali jeho "třetí cestu"

    Tony Blair promluvil dobrou francouzštinou ve francouzském národním shromáždění. Apeloval na francouzské politiky, aby oživili evropský projekt přijetím jeho "třetí cesty" - jina totiž riskují, že evropští občané ztratí zájem o další integraci evropského kontinentu.

    Pravicoví poslanci francouzského parlamentu Blairovi silně tleskali, když konstatoval: "Žijeme ve světě, v němž je jistě láska k ideálům důležitá, ale propadnutí ideologii může být fatální."

    Blair požadoval užší integraci Evropské unie v některých oblastech, v jiných, jako je zdravotnictví a školství, však prosazoval rozrůzněnost. "Buďme hrdi na naši různorodost, ať žije subsidiarita (rozhodování na místní úrovni, v jednotlivých zemích). "Vive la subsidiarité!" zaznělo celým francouzským parlamentem a jeden gaullistický poslanec zvolal: "Bravo!"

    Hlavním jádrem Blairova projevu však bylo, že Evropská unie si musí před rozšířením a prohloubením svých institucí vytvořit politický systém, jehož politikové se budou muset plně zodpovídat občanům. Viz komentář Andrewa Stroehleina na totéž téma, v článku zabývajícím se poučením z Le Pena, ve včerejších Britských listech.

    "Rád bych vznesl varovná slova," řekl Blair. "Máme hospodářský rámec pro Evropskou unii. Potřebujeme nyní politický rámec, který bude dramaticky daleko relevantnější a bude daleko více ve styku s občany než nynější systém."

    Blair varoval, že politikové ztrácejí přímý kontakt s názory a s pochybnostmi "obyčejných lidí". Hovořil podobně, jako mluvíval John Major, který často kritizoval vládnoucí elitu Evropské unie. "Existuje politický deficit, který naši občané pociťují velmi ostře," řekl Blair. Dodal: "Měli jsme odvahu vytvořit Evropskou unii. Mějme nyní odvahu ji zreformovat." Požadoval, aby dostal štrasburský parlament daleko větší pravomoci a aby evropská Rada ministrů reagovala daleko operativněji na požadavky občanů.

    Blair dále zdůraznil: "Plně sdílím myšlenku evropského sjednocení. Jsem podle instinktu internacionalista. I kdybych jím ale nebyl, byl byl internacionalistou v důsledku realismu." Požadoval, aby Francie spolupracovala těsněji s Británii v několika průmyslových oblastech, zejména ve zbrojařském průmyslu, aby dokázala Evropa lépe konkurovat Spojeným státům.

    Pravicoví poslanci Blairovi divoce tleskali, když hovořil o tom, že by politika neměla být omezována žádnými ideologickými, předem danými poučkami a že by nemělo existovat žádné předem dané veto ohledně metod, jak dosáhnout realizace základních hodnot.

    "Důležité je to, co funguje," řekl Blair. "Pokud nezaujmeme tento postoj, dostaneme se do pasti změn. Změny nás ochromí a způsobí nám porážku," uvedl.

    Naopak Blairovo vysvětlení, že jde o "modernizaci za určitým účelem", že je to modernizace založená na solidaritě, spravedlnosti, svobodě, toleranci a rovné příležitosti pro všechy", vyvolalo potlesk od levicových poslanců ve francouzském parlamentě.


    Rasismus v britském Liverpoolu

    Britský premiér Tony Blair se v minulém týdnu dvakrát ostře vyjádřil proti rasismu. Zdůraznil, že "základní princip rasové rovnosti sdílejí v Británii všechny hlavní politické strany, a proto můžeme být optimističtí, co se budoucnosti vztahů mezi rasami týče."

    Britský deník Independent je však přesvědčen, že je rasismus v britské společnosti široce rozšířen a že na něj nelze reagovat jen mlčením. Proto deník vyzval všechny vedoucí britské politické představitele, aby se otevřeně vyslovili proti rasismu.

    V některých částech Británie podle tohoto bojujícího denního listu dodnes existuje vysoká míra rasismu. Jednou z těchto oblastí je severoanglické přístavní město Liverpool.

    "Hospoda v liverpoolských docích je hlavně pro černošskou klientelu. Chudáci se většinou drží pohromadě, protože kdyby chodili po ulicích po jednom, vystavili by se urážkám či fyzickým útokům od ostatních příslušníků veřejnosti," řekl návštěvníkovi šéf liverpoolské policie.

    Bylo to v roce 1861 a návštěvníkem byl známý anglický spisovatel Charles Dickens.

    V roce 1989 však v reportáži pro deník Independent informoval Anthony Bevins, politický redaktor listu, že většina liverpoolských hospod je stále ještě segregovaná (do některých chodí barevní, do jiných běloši) a policie podle svědectví černochů nemá pro barevné občany příliš velké porozumění.

    Reportáž listu Independent tehdy vyšla po zveřejnění ostře kritické oficiální zprávy lorda Gifforda, který konstatoval, že je rasová diskriminace v Liverepoolu "výjimečně strašlivá". I redaktor Bevins dospěl k závěru, že město Liverpool praktikuje svůj zvláštní, jedinečný druh apartheidu a obyvatelstvo, včetně některých černochů, před tím zavírá oči.

    O devět let později zdůrazňuje Tony Blair, že je Británie multikulturní zemí. Avšak mnozí konstatují, že se v Liverpoolu změnilo jen málo. Liverpool, který má nejstarší černošské obyvatelstvo v celé Británii, má v komunálním úřadu jen jednoho černocha z 99 radních. Jen 0,3 procento zaměstnanců státní správy jsou černoši. V roce 1996 konstatovala analýza University of Liverpool, že každý druhý liverpoolský barevný se stal terčem rasového násilí.

    Jen asi půldruhého kilometru od převážně černošské čtvrti Toxteth je centrum města, kde je naprosto nezvyklé vidět mezi zaměstnanci v obchodech či v kancelářích barevnou osobu.

    Podle černošských aktivistů praktikuje město Liverpool tradičně politiku oddělování černochů od bělochů. V letech 1919 a 1948 byly v Liverpoolu rasové nepokoje. Černochům byly odpírány lepší pracovní příležitosti a bydleli v oblastech s nejhorším bytovým fondem.

    V roce 1984 informovala britská oficiální Komise pro rasovou rovnost, že v Liverpoolu systematicky dochází při přidělování bytů k rasové diskriminaci. O pět let později vydala Komise pro rasovou rovnost znovu příkaz, aby Liverpool přestal své obyvatele v tomto ohledu diskriminovat, protože se dosud nezměnilo nic.

    Diskriminace barevných a černochů pokračovala i v období, kdy liverpoolský městský úřad ovládla extrémní, trockistická levice. Šéf někdejšího extrémně levicového liverpoolského komunálního úřadu Derek Hatton a jeho soudruzi se ostře stavěli proti jakékoliv pomoci etnickým menšinám, žijícím v Liverpoolu, protože by to prý vedlo k vzrůstu nenávisti bělochů vůči černochům a oslabilo by to solidaritu dělnické třídy.

    Solidarita dělnické třídy však nejde tak daleko, aby bílí obyvatelé Liverpoolu přijali černochy za sousedy v lepších dělnických čtvrtích. V severním Liverpoolu jsou některé čtvrti, do nichž by se černoši nikdy neodvážili po setmění sami, protože by se stali terčem útoků a byli by pravděpodobně i usmrceni. Občas se tam vyskytnou černošské mrtvoly a nikdo neví, kde se vzaly.

    Někteří univerzitní odborníci a pracovníci komunálního úřadu kritizují názor černošských aktivistů z Liverpoolu, že jsou prý jejich stížnosti zcela ignorovány. Gideon Ben Tovim, městský radní a učitel na místní univerzitě, konstatoval: "Etnické menšiny mají nyní větší přístup k úřadům, takže se situace v určitých ohledech zlepšila, i když není ideální."


    Kolik vás ještě zbývá

    Jiří Jírovec

    Mam na mysli ceske obcany vhodne k praci a k vladnuti. Jak znamo, v nedavne minulosti uzraly podminky ke zmene: chaba ekonomika, lid je z vetsi casti nespokojeny, statem kontrolovane sdelovaci prostredky potlacuji neprijemne nazory, vsude se krade, veda, skolstvi a zdravotnictvi jsou v krisi a ze vseho tezi uzka skupina lidi, jakychsi politicko-ekonomickych mafianu. Navic glorifikace urcite svetove velmoci vede ke slepemu nasledovani zkusenosti pratel a k tomu problemy s cizinci, kteri se roztahuji, protoze maji moc a penize, nebo prekazeji, protoze jsou treba Vietnamci ci jine pronarody. Navic vsude halasi Nemci lakajici ceske Mareny na svoje nemecke.

    Vse vola po zmene, a tak po komunistech nastupuji lide, kteri (a) jsou lepsi nez oni, (b) vedi jak na to a (c) jsou tak nejak poctivejsi, protoze nejsou (pri nejhorsim uz) komunisti. Vysledkem jejich cinnosti je chaba ekonomika, lid je z vetsi casti nespokojeny, statem kontrolovane sdelovaci prostredky potlacuji neprijemne nazory, vsude se krade, veda, skolstvi a zdravotnictvi jsou v krisi a ze vseho tezi uzka skupina lidi, jakychsi politicko-ekonomickych mafianu. Navic glorifikace urcite svetove velmoci vede ke slepemu nasledovani zkusenosti pratel a k tomu problemy s cizinci, kteri se roztahuji, protoze maji moc a penize, nebo prekazeji, protoze jsou treba Vietnamci ci jine pronarody. Navic vsude halasi Nemci lakajici ceske Mareny na svoje nemecke.

    K drive odmaznutym komunistum tedy muzeme pridat ODS a  jejich koalicni partnery. A s nimi Republikanskou stranu. Ta sice jeste u moci nebyla, ale jsou to nackove a pres veskery nacionalismus ji ani Havel nepovazuje za statotvornou stranu.

    Kdo tedy zbyva? Socialni demokrati se Zemanem? Ale ten prece jedna proti vlastnimu znarodnovacimu presvedceni se svycarskymi podnikateli o dalsim zhorsovani stavu ekonomiky (kdo vi, co ma Jan Vizek za lubem).

    Problem malych stran je v tom, ze jsou male, takze by se musely spojit s nekterou z vetsich. Jenze o tech uz vime, kam to dotahly. Navic se nezda, ze by v nich byli obzvlastni geniove schopni vytahnout stat z bryndy. Ze sve pozice mohou tak nanejvys obvinovat, aby vzbudily pozornost. Napriklad mistopredseda Demokraticke unie Petr Safranek sice pozna, jaka myslenka se podoba tem z komunistickych ucebnic (BL, 2.3. 1998), ale jeho predstavba o tom, ze kapital lidi, kteri emigrovali s prazdnyma rukama, je solidni se zda byt ponekud naivni. Jeho kritika Klausovy (pravicove) vlady, ktera umoznila, ze zde mame "podnikatele", kteri se diky "Velkemu sametu" v roce 1989 stali pres noc ze soudruhu reditelu pany majiteli, ze je umele vytvaren strach ze zahranicniho kapitalu a ze se nikdo nepta, kde cesti "velkopodnikatele" vzali zacatkem 90. let obrovske sumy, za ktere tzv. privatizovali, je sice ostra, ale jako zaklad pro vladnuti nic moc. Navic jde o platformu blizkou Zemanovi (viz jeho vyrok o vlade zlodeju).

    Takze kdo vlastne zbyva? Mozna, ze si prece jenom opatrim to druhe obcanstvi a budu treba prezidentem. Mam peknou zenu a zadne skraloupy z minula.

    Jiří Jírovec


    N E Z Á V I S L Í

    politické hnutí

    Mezibranská 11, 110 00 Praha 1

    tel.: 22210322

    Z jednání Republikové rady Nezávislých 24.3.1998

    Na základě zprávy místopředsedy J. Horáka o jednáních v USA, která probíhala v minulém a v tomto týdnu, bude NEZ opakovaně definovat vztah a podporu zahraničním krajanům. Základem je Všeobecná deklarace lidských práv, přijatá Valným shromážděním Spojených národů 10.12.1948.

    Republiková rada zmocnila předsedu J. Mrázka, aby oslovil představitele studentů a vyzval je ke spolupráci s NEZ, zvláště při prosazování změny volebního zákona ve prospěch krajanů v cizině

    RR pověřila místopředsedu J. Nováka k jednání s komisí PSP ČR pro sdělovací prostředky o možnostech rovnoprávného přístupu politických stran a sdružení do sdělovacích prostředků.

    K integračnímu jednání politických subjektů, které proběhne v tomto týdnu, vydala RR usnesení, kterým pověřila Grémium RR NEZ pokračovat v integračních jednáních s dalšími politickými subjekty a stanovila podmínky, které budou při těchto jednáních uplatňovány.

    Praha 24.3.1998

    Ing. Jiří Novák

    Místopředseda NEZ



    Oznámení památníku zahraničních Čechů

    Druha faze priprav na zrizeni archivni a studijni instituce pro uchovani pamatek na kulturni a dobrocinne usili Cechu v zahranici (1939 - 1989) ve prospech Ceske republiky a jejich obyvatel byla zahajena.

    Zajemci mohou napsat o blizsi informace na:

    CZECHS ABROAD MEMORIAL

    P.O. Box 66453, Los Angeles, Ca 90066, USA

    Jmeno a adresu nam muzete zaslat take FAXem na  310-397-8199 nebo prostrednictvim e-mail: jfuchs@sprynet.com

    Tamtez se mohou obratit zajemci o prispeni na literarni fond JANA ZAHRADNICKA.

    Dalsi CENA JANA ZAHRADNICKA ZA CESKOU POEZII bude udelena, jiz po osme, v lednu pristiho roku. Dosud byli CJZ oceneni tito basnici:

    Ivan Jelinek (1985), Ivan Divis (1987), Karel Kryl (1989), Zdenek Rotrekl (1991), Rio Preisner (1993), Frantisek Daniel Merth (1995), a Ivan Slavik (1997).

    CENA JANA ZAHRADNICKA byla zrizena a dosud udelovana KLUBEM CESKOSLOVENSKE KULTURY V LOS ANGELES (zalozen pred 25 lety, v roce 1973).

    Od ledna roku 1999 bude LITERARNI FOND JANA ZAHRADNICKA soucasti pripravovaneho PAMATNIKU ZAHRANICNICH CECHU v Plzni. V Plzni, ve spolupraci s prazskymi, brnenskymi a dalsimi zainteresovanymi organizacemi v Ceske republice i v zahranici, bude v lednu roku 1999, pod zastitou osobnosti ceske kultury, verejneho i  obchodniho zivota, CENA JANA ZAHRADNICKA vyhlasena poprve, a tam take by vyhledove, i v letech budoucich, mela byt udelovana i nadale.

    V roce 1994 do literarniho Fondu JZ poprve prispela i  ceska oficialni instituce: Ministerstvo zahranicnich veci Ceske republiky. Clenove KLUBU CESKOSLOVENSKE KULTURY v Los Angeles i staly pripravny vybor PAMATNIKU ZAHRANICNICH CECHU dar MZV CR ocenili a doufaji, ze takto -- jiz pred ctyrmi lety -- zahajena kulturni spoluprace mezi vlasti a Cechy zdrzujicimi se trvale, docasne nebo jen obcasne v zahranici, bude v budoucnu dale a intenzivne pokracovat.

    LA, 24. III. 1998, JBF

    Demokratická unie podporuje pravicové strany do voleb proti postkomunistickým seskupením

    25. brezna 1998

    deu@login.cz

    1. Predseda Demokraticke unie Ratibor Majzlik pozval z povereni Republikoveho predsednictva DEU predsedy politickych stran napravo od stredu, konkretne Vaclava Klause, Jana Rumla, Josefa Luxe a Daniela Kroupu na spolecnou schuzku. Tato se uskutecni zacatkem pristiho tydne a tematem jednani budou moznosti spolecneho postupu techto politickych stran proti nastupu postkomunisticke levice k moci.

    2. Demokraticka unie povazuje samostatnou kandidaturu jednotlivych stran napravo od stredu za nejhorsi mozne reseni, a to nikoliv pro Demokratickou unii, nybrz pro pravici v Ceske republice jako takovou. Pokud vsak k  samostatne kandidature bude donucena neochotou ostatnich subjektu ke vzajemne spolupraci, je pripravena kandidovat i samostatne, a to ve vsech krajich s plne obsazenymi kandidatkami.

    3. Demokraticka unie zaznamenala s potesenim informace o znovuotevreni otazky prav nasich spoluobcanu zijicich v zahranici na strankach tisku, konkretne v Lidovych novinach. S politovanim je ovsem treba konstatovat, ze  jasna stanoviska DEU k teto otazce, predana ceskemu tisku, se objevila pouze na Internetu. V tistenych mediich ani v televizi o nich nepadlo ani slovo. DEU proto vyuziva alespon moznosti Internetu, aby sva stanoviska sdelila primo spoluobcanum v zahranici.

    4. Demokraticka unie vyslovuje politovani nad skutecnosti, ze za ctyri roky jeji existence na nasi politicke scene nebyli pres opakovane zadosti jeji predstavitele doposud prijati prezidentem republiky Vaclavem Havlem. Politovani vyslovujeme v kontextu zpravy o prijeti predstavitelu nekolik tydnu existujici SDS pana Wagnera panem prezidentem.

    5. Demokraticka unie oznamuje, ze jeji ucetni zaverka za rok 1997 byla v  techto dnech overena auditorem, a to s kladnym vyrokem. Vyrocni financni zprava DEU je tak pripravena pro predani do Poslanecke snemovny a bude tez od dnesniho dne k dispozici na Internetu (www.deu.cz). Demokraticka unie v  roce 1997 pokryla veskere sve vydaje z vlastnich prijmu a nepotrebovala zadny uver na kryti svych provoznich nakladu.

    ing. Petr Safranek

    e-mail: deu@login.cz

    mistopredseda strany tel: 0602 38 18 65

    Demokraticka unie http://www.deu.cz

    PO Box 3

    110 15 Praha 015 tel./fax 02-232 39 96


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|