úterý 27. ledna

O B S A H

CO JE NOVÉHO V ČR:

  • PŘEHLED AKTUÁLNÍCH ZPRÁV Z ČESKÉ REPUBLIKY Česká republika:
  • Sládek, Havel, deklarace a demokracie (Andrew Stroehlein)
  • Declaration and Democracy (Andrew Stroehlein) Média:
  • Mají televizní pořady, zabývající se politickými tématy, využívat telefonního hlasování diváků? (Nikolaj Savický) Češi v zahraničí:
  • Zdeněk Mahler, Masaryk a první, druhý a třetí zahraniční odboj (Josef Schrabal) PS:
  • Aforismy Vratislava Kusky

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Komentář dne: Herečka XY nám předvedla ve filmu X řadu nových poloh.

    Z recenze filmu v Radiožournálu Českého rozhlasu: " Herečka XY nám předvedla ve filmu X řadu nových poloh."

    ...čímž možná zachránila mnohá manželství.

    Vratislav Kuska
    Upozornění:
  • K předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • Zajímavou stránku Lži politiků má Viktor Vereš.

    Co je nového v České republice

  • V úterý se bude hlasovat o důvěře nové Tošovského vládě, není jasné, jak to dopadne.

  • Ministr financí Ivan Pilip se vyjádřil, že by mohly být důchody zvýšeny v říjnu 1998 a ne až v lednu 1999, jak původně plánováno. Společenskou vrstvou, která v ČR těžce doplatila na hospodářské reformy a změny od roku 1989, zejména v důsledku Klausovy zpackané privatizace, byli čeští důchodci. Je pozoruhodné, že český národ přesunuje tíhu svých hospodářských problémů na nejslabší členy společnosti. Když bezprecedentně parlament před časem rozhodl, že se budou důchody vyrovnávat s inflací teprve, až inflace dosáhne deseti procent, a tím dál starým lidem ubral z krajíce, nikdo ani nehlesl. Dále trvá socialistické vědomí, že důchod je něco jako státní almužna, a staří lidé by měli být vděčni, že dostanou aspoň něco.

  • ČR a Německo jmenovaly konečně vedení společného Fondu budoucnosti, který má odškodnit dosud žijící české oběti nacismu. (Ale ČR do Fondu kupodivu přispívá větší částkou na jednoho obyvatele než Německo.) Ve správní radě, budou i zástupci sudetských Němců: co mají sudetští Němci co dělat s odškodňováním českých obětí nacismu není jasné. Otázka přítomnosti sudetských Němců ve vedení Fondu prý byla loni hlavním jádrem sporu. Proč na ní Německo trvalo? Proč se jedná s Německem pořád prostřednictvím sudetských Němců, kteří jsou v Německu bezvýznamnou menšinou?

  • Vlaky v ČR podraží o 27 procent a zmizí další čtyři procenta spojů. Železničáři žádají po vládě koncepci a hrozí stávkou. (Nejnovější studie v Británii prokázaly, že privatizace britských železnic byla velmi neuspokojivá a úroveň dopravy se zhoršila. K tématu se vrátíme.)

  • Senátor Jan Kavan bude vysvětlovat okresní prostějovské organizaci ČSSD, proč v pražské Mostecké ulici poškodil při výjezdu tři auta. Zastupuje voliče z Prostějova. Tvrdil, že byl "ve špatné psychické situaci", protože mu už poněkolikáté vykradli auto. Byl z něho však cítit alkohol a odmítl se podrobit zkoušce s poukazem na senátorskou imunitu. Senát tuto neslýchanou praxi kryje, zřejmě proto, že se mnozí jeho členové rádi napijí a pak jezdí autem. Je to neuvěřitelné a Kavan by měl rezignovat.

  • Agetura Dun & Bradstreet snížila hodnocení České republiky kvůli politické nestabilitě. Jenže obsese českých sdělovacích prostředků s tím, jak zemi hodnotí ta či ona zahraniční poradenská firma, je zdá se mi spíše projevem českého komplexu méněcennosti. Nedovedu si představit, že by se ekonomickému hodnocení řekněme Británie od nějaké finančnické firmy z Wall Street dostávalo v Londýně tak obrovské publicity.

  • Ministerstvo financí chce zvýšit státní dotace pro hypotéky a rozšířit je na celou dobu splatnosti hypotéky. Měly by se stát tak hypotéky přístupné lidem s třicetitisícovými příjmy. Je jistě záslužné, že se vláda snad snaží stimulovat stavební průmysl, který je páteří každé ekonomiky (nedostatek bytů v ČR je velký), ale jestlipak se někdo ozve, že to je strkání peněz státem do kapes lidí, kteří už jsou bohatí a že to možná tedy není spravedlivé?

  • Komise pozemního vojsku zkoumá poměry ve vojenském útvaru v Přáslavicích, kde nedávno spáchal jeden voják sebevraždu.

  • Evropská unie zahájí 31. března jednání o přijetí České republiky, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska a Kypru.

  • Nezaměstnanost v ČR stoupne na sedm procent, varuje předseda Českomoravské komory odborových svazů Richard Falbr a konstatuje, že prý vláda nedělala dost pro aktivní podporu zaměstnanosti.

  • První stání procesu Jan Lipšanský - Česká televize začíná dnes v úterý 27. ledna 1998 u soudu ve Spálené ulici č. 2 v Praze, ve 14.30, přízemí, číslo dveří 13. Jde o to, zda má Česká televize právo vyhodit libovolného zaměstnance pro údajnou "ztrátu důvěry" v době jeho dovolené, a to bez předložení důkazů o této údajné "ztrátě důvěry" a při zjevném porušení dalších formálních náležitostí. Podrobnosti o případu Jana Lipšanského najdete v Britských listech z 28. listopadu 1997. Česká televize se k případu nevyjádřila.


    Deklarace a demokracie

    Andrew Stroehlein

    Před několika měsíci jsem uzavřel svou postgraduální práci o Češích a česko-německé deklaraci konstatováním, že celkem vzato byla česko-německá deklarace katastrofou, která nevedla ke smíření mezi oběma "národy", ale vedla k oslabení demokracie v České republice. Události posledních týdnů potvrdily mé závěry.

    Musím hned na začátku zdůraznit, že vůbec nejsem stoupencem Miroslava Sládka a jeho aktivistů. Sládek je odporný fašista, který rozšiřuje nenávist. Ostatní členové vedení jeho strany jsou typicky hnusní rasisté a antisemité. Celkem vzato je Republikánská strana skvrnou na české politické scéně.

    Bohužel, z různých důvodů, včetně toho, že je český establishment i nadále ochoten poskytovat Republikánské straně různými svými činy anebo naopak nečinností auru mysterióznosti, byli do Poslanecké sněmovny ČR zvoleni republikánští poslanci. Mají tam právo zastupovat své stoupence v České republice. Ať se to politickému establishmentu líbí či nelíbí, tito poslanci mají právo být slyšeni a jejich parlamentní hlasy mají právo na to, aby byly sčítány.

    I když se hrozím téměř všeho ostatního, co jsem kdy slyšel z jeho úst, musím hájit Jana Vika v jedné věci: co se týče frašky Havlova znovuzvolení, Vik má pravdu. Nebylo důvodu, proč by Sládkovi nemělo být dovoleno hlasovat z vězení. Tuším, že svého času bylo dokonce pro takovýto případ vytvořeno jakési ustanovení. 99 vůči 98. Vik má pravdu: Havel by se měl stydět.

    Nedá se říci, že je to všechno stejně jedno, protože by Havel v druhém kole hlasování stejně vyhrál. Jde o to, že demokracie byla ochromena. Establishment věděl, jaký chce výsledek, a rozmělnil demokratické zásady, aby ho dosáhl.

    A co z toho všechno vyplývá? Establishment znovu poskytl Sládkovi více autority a legitimnosti než kdy předtím. Pokud chtějí Republikáni diskreditovat Havla, prezidentský úřad, a celý polistopadový vývoj, stačí jim teď, když poukáží na volební výsledky. 99 vůči 98 a náš člověk byl ve vězení. (A výhodně pro sebe ho pustili až po Havlově zvolení!)

    Ano, je to jednoduchý argument, ale Republikánům se jeho prostřednictvím podaří získat volební hlasy mezi mnoha občany, kteří jsou nespokojeni s  politickým vývojem.

    V žádném případě nechci očerňovat českého voliče jako naivní obět jednoduchých argumentů, ale mnoho lidí má už dost posledního politického vývoje a chce změnu. Také, soudě podle toho, že nedávný průzkum veřejného mínění organizace Focus zjistil, že třetina Čechů odmítá soužití s romskou menšinou a 14 procent se domnívá, že je třeba Romy vyhostit ze země, zdá se, že Sládek má připraveno v České republice zázemí podpory.

    Jakou to má všechno souvislost s česko-německou deklarací a jejím destabilizujícím vlivem na českou demokracii? Proč byl Sládek ve vězení? Byl uvězněn jako důsledek toho, že se vyjádřil protiněmecky během loňské Kohlovy návštěvy v Praze, když Kohl podepisoval česko-německou deklaraci, a jako důsledek pohrdání soudem v souvislosti s tímto případem.

    Deklarace měla destabilizující vliv, který je v současnosti cítit velmi silně. Mimo jiné, deklarace byla pro Sládka vynikajícím darem. Poskytla mu publicitu a i nadále se díky ní Sládek ocitá v zájmu veřejnosti. Tím, že byl propuštěn, Sládek získal legitimitu pronásledovaného politika. V důsledku frašky Havlovy volby získala republikánská kritika polistopadového vývoje zrnko pravdy. Stát skutečně jedná nezákonně a Havel si nezaslouží být prezidentem na základě tohoto nedokonalého hlasování. Jsou to vánoční dárky pro Republikány, které jim byly doručeny o měsíc později.

    Sládek se nezdá být příliš inteligentní. V politice by pravděpodobně sám nedokázal téměř ničeho, kdyby nebylo vydatné pomoci, které mu poskytuje český politický establishment. Kdyby byl zdvořilý, poděkoval by Havlovi a spol. za trvalou podporu.

    Sládek a Vik oba konstatovali, že frašku Havlovy volby předloží ústavnímu soudu. To přinese Republikánům další publicitu, zejména, jestliže vyhrají - a podle práva by u ústavního soudu vyhrát měli. Bude-li Havel svržen - i kdyby to bylo jen krátce - nejen to dále destabilizuje českou demokracii, ale také to poskytne Sládkovi mezinárodní publicitu. Další dary pro Republikány.

    A zdrojem všech těchto potíží byla česko-německá deklarace, pochybná myšlenka od samého začátku.

    Andrew Stroehlein


    Declaration and Democracy

    Andrew Stroehlein

    A few months ago, I concluded my post-graduate thesis on Czechs and the Czech-German Declaration by saying that, by and large, it had been a disaster which didn't lead to reconciliation between two "nations" but rather led to a weakening of democracy in the Czech Republic. The events of the last few weeks have confirmed my findings.

    I must state at the outset that I am no supporter of Sladek and his crew. Sladek is a repugnant fascist who spreads hate across his society. The other members at the top of his party are typically vile racists and anti-Semites. Altogether the Republican Party is a blot on the Czech political landscape.

    Unfortunately, for various reasons including the establishment's continued willingness to lend the Republican Party a certain mystique through various actions and inactions, the Republican members of Parliament were democratically elected to represent their supporters in the Czech Republic. Whether the political establishment likes it or not, they have a right to be heard, and their parliamentary votes have a right to be counted.

    Although I abhor almost everything else I have ever heard coming out of his mouth, I must defend Jan Vik in one thing: about the farce of Havel's re-election, Vik is right. There was no reason why Sladek shouldn't have been allowed to vote from prison. I believe some provision was even planned for this at one point. 99 to 98. Vik is right: Havel ought to be ashamed.

    It does no good to say that none of this matters because Havel would have won in the next round of voting anyway. The point is that democracy was subverted. The establishment knew the result it wanted and fudged democratic standards to get it.

    What is the outcome? Again, the establishment has given Sladek more authority and legitimacy than he had before. If the Republicans want to discredit Havel, the presidency and the whole polistopadovy vyvoj, all they have to do now is point to the numbers: 99 to 98 and our man kept in prison. (And then they released him conveniently after Havel's election!) Yes it is a simplistic argument, but it will win the Republicans votes among many of those who are dissatisfied with recent political developments.

    This is not to denigrate the Czech voter as a sucker for simplistic arguments, but many people are fed up with recent developments and want change. Also, judging from the fact that a recent Focus poll found that a third of Czechs odmítá soužití s romskou menšinou a 14 procent se dokonce domnívá, že je potřeby Romy vyhostit ze země, Sladek seems to have a ready pool of support in the country.

    Where does this connect to my reference to the Czech-German Declaration and its destablising effect on Czech democracy? Well, why was Sladek in prison in the first place? He was there as a result of anti-German comments he made during Kohl's visit to Prague last year for the signing of the Czech-German Declaration (and for contempt of court in relation to that case).

    The Declaration had destablising effects that continue to be felt very strongly today. Among other things, the Declaration was a gift to Sladek. It brought him attention and it continues to bring him attention. Through his own acquittal, Sladek has gained the legitimacy of a persecuted politician. Through the farce of Havel's election, Republican criticism of the post-November development has gained a thread of truth. In fact, the state does indeed proceed illegally and Havel doesn't deserve to be President on the basis of that flawed election. Christmas gifts delivered to the Republicans one month late.

    Sladek doesn't seem very clever to me. He probably would not have ever achieved as much as he has in the political world without all the help that the establishment gives him. If he was polite, he would thank Havel a spol. for their continued support.

    Sladek and Vik have both said that they will take the matter of Havel's farcical election to the Ustavni soud. This will bring the Republicans further attention, especially if they win - as they rightfully should. Toppling Havel, even if only briefly, will not only destablise Czech democracy further, but will also put Sladek on the international stage. More gifts for the Republicans.

    The source of all these troubles was the Czech-German Declaration, a flawed idea from the very beginning.


    Mají televizní pořady, zabývající se politickými tématy, využívat telefonního hlasování diváků?

    Diskuse pokračuje dopisem Nikolaje Savického z České televize. Předchozí část diskuse, viz BL z 23. ledna 1997. K dopisu N.S. se stručně vyjádřím v příštím vydání BL. JČ)

    Vážený pane,

    položil jste mi v pátek 23. ledna 1998 v Britských listech tři otázky, dovolte mi tedy, abych na ně odpověděl. Předtím bych však rád uvedl na pravou míru jednu mylnou premisu, z níž opakovaně vycházíte. Umožní mi to zkrátit a zjednodušit odpovědi na Vaše otázky.

    Hned dvakrát ve třech krátkých odstavcích charakterizujete Arénu jako "seriózní politickou publicistiku", respektive jako "seriózní politický a publicistický pořad veřejnoprávní televize". Problém je v tom, že Aréna na tuto roli neaspiruje. Objednávka České televize ji definuje takto: "Publicisticky diskusní pořad, spektakulární formou a divácky přitažlivý jakýmkoliv aktuálním tématem, které právě hýbe veřejností, atraktivními hosty, dramatičností spontánní vyměny názorů, zasvěceností, poučeností a pohotovostí moderátora, živou spoluúčastí zaangažovaného auditoria ve studiu i prvkem hry, vnášeným sem telefonickým hlasováním". Slova "seriózní politický" v této definici nenacházím.Škála témat Arény je přitom nesmírně široká; dovolte mi několik příkladů z nedávné minulosti: složení národního hokejového týmu, korupce fotbalových rozhodčích, léčitelé a jejich schopnost skutečně pomoci nemocným, právo tzv. alternativních věd na to být nazývány vědami, vegetariánství versus jedlíci masa atd. Je vžak pochopitelné, že stane-li se vstup České republiky do NATO žhavym tématem, objeví se mezi tématy Arény rovněž.

    Aréna nedeklaruje svůj charakter pouze prostřednictvím nějaké interní definice; to by bylo poněkud málo. Má řadu atributů, které pro diváky přesně charakterizují její formát nebo (chcete-li) žánr. Jde o nezaměnitelné rysy, počínající grafikou, založenou na symbolice "terče", pokračující přes asymetrické zastoupení diskutujících (řada oponentů, jediný obhájce), jejich postavení ve studiu (oponenti stojí, obhájce sedí ve středu stylizovaného terče), až po přítomnost tleskajícího a pískajícího publika (které je navíc usazeno za zády oponentů a tím je opticky a psychologicky zvýhodňuje) atd. Všechny tyto znaky upozorňují diváka, že jde o hru s jistými danými pravidly; telefonické hlasování k těmto pravidlům patří. Běžny divák vnímá tyto signály automaticky naprosto jednoznačně, aniž by je analyzoval. U člověka, který se profesionálně věnuje médiím, mne však překvapuje, že tyto charakteristické znaky formátu nevnímá a není schopen je identifikovat.

    Musím zdůraznit, že Česká televize výsledky telefonického hlasování v Aréně nikdy nepředkládala a nepředkládá jako výsledky seriózního výzkumu veřejného mínění, v jiných pořadech je nepublikovala a nepublikuje a nedává svolení k jejich publikování v jiných médiích. Naopak: před začátkem Arény i po jejím skončení upozorňuje moderátor na to, že jde o poměr názorů těch diváků příslušného pořadu, kteří se během něj dovolali na hlasovací zařízení. Kromě toho Česká televize opakovaně vysílá vysvětlující spot, o němž jsem se zmínil v příspěvku, na nějž svými otázkami reagujete. V souvislosti s tím musím konstatovat, že Česká televize neporužuje ani české právní normy, ale ani Vámi citované směrnice BBC (které jsou pro nás nepochybně inspirativní, leč nikoliv závazné), neboť nevyužívá telefonické hlasování "jako prostředek pro získávání seriózních informací o politické podpoře pro určitou stranu" a v žádném případě nevytváří dojem, že takto získané údaje "mají hlubší význam".

    K jednotlivým dotazům (detaily a hodnotící výrazy otázek pro úsporu místa vynechávám):

    1) Proč Aréna telefonické hlasování obsahuje? Je takovy formát vhodný pro seriózní politickou publicistiku?

    Aréna telefonické hlasování obsahuje, protože je součástí promyšleného formátu televizního pořadu; je na něm do velké míry postavena. Aréna neaspiruje na to, být "seriózní politickou publicistikou" a z jejích formálních znaků je to na první pohled patrné. Neexistuje však žádný důvod, proč z ní politická témata s výjimkou období předvolebních kampaní vylučovat.

    2) Jste přesvědčen, že mají být seriózní politické a publicistické pořady veřejnoprávní televize založeny na HERNÍM PRINCIPU?

    Domnívám se, že televize veřejné služby (mám tento termín raději než slovní spojení "veřejnoprávní televize") má nabízet širokou škálu publicistickych pořadů všeho druhu s vyjimkou vysloveného bulváru. Do jejího vysílání tedy patří právě tak velmi seriózní DEBATA, stejně jako hravější a většinou dramatičtější Aréna. Konkrétní podoba této škály samozřejmě nabízí velmi zajímavé téma pro odbornou diskusi, ale myslím si, že její základní skladebné prvky Česká televize dlouhodobě poskytuje.

    Nevidím vžak nic zavádějícího na tom, spojovat politiku a hru. Už v roce 1938 dokázal slavny nizozemský historik a filosof Johan Huizinga ve 12. kapitole své proslulé knihy HOMO LUDENS, že parlamentní demokracie v Anglii, ve Spojených státech i ve Francii "v podstatných rysech odpovídají normám hry". Konstatuje, že "je to nikdy nekončící zápas, v jehož rámci se určití matadoři snaží dát si navzájem mat, bez újmy na zájmech země, jíž takto slouží s plnou vážností".

    Politická krize mimochodem podle Huizingy začíná tam, kde partikulární zájmy převládnou nad duchem hry: "Pod pojem hry můžeme bezpochyby zahrnout chování početných politických stran, které z velké části zastupovaly osobní a skupinové zájmy obyvatelstva a opakovanými pády vlád dlouho vystavovaly zemi nebezpečným krizím, což bylo v protikladu k zájmům státu. Do očí bijící záměr dosáhnout výhody pro celou skupinu nebo pro sebe, příznačný pro toto stranictví, vžak nevyhovuje pravé povaze hry". Pro zahraniční politiku shledává Huizinga platnost stejnych zásad: "Výslovné konstatování principu Pacta sunt servanda zahrnuje ve skutečnosti přiznání, že integrita systému (mezinárodního práva a dohod - pozn. N.S.) spočívá jen na dobré vůli k vzájemné hře. Stačí, aby jedna strana ustoupila od pravidel hry, a celý systém mezinárodního práva se zhroutí - byť jen přechodně -, nebo musí byt provinilec vyloučen ze společenství pro porušení hry." Huizingu cituji jen jako nejslavnějšího představitele této teorie, která ve svych základních rysech nebyla, pokud vím, nikdy vyznamně zpochybněna. Proč by tedy média v zemi s fungující parlamentní demokracií neměla na herní princip v politickych otázkách přistupovat? Jde o dodržování pravidel, nikoli o potlačení hry.

    3. Proč spojujete poukaz na závažný problém v BL s psaním českých listů, jako je Špígl či Haló noviny? Nečiní to čeští politikové častěji, že když jim někdo položí nepříjemnou otázku, bagatelizují ji, že je bulvární?

    Nejsem politik a otázky na Arénu nepokládám za nepříjemné; otázku telefonického hlasování v Aréně navíc nepovažuji za závažný problém. Moje zmínka o obou listech, které nejsou bulvární v pravém slova smyslu, ale reprezentují extrémní názory přívrženců krajně levicové a krajně pravicové strany, vychází ze zkušenosti, kterou jsem však ochoten a schopen doložit solidní kvantitativní analýzou. Pouze tyto dva listy totiž ve snaze využívat nejen skutečné problémy, ale také jakýkoliv pseudoproblém, který jsou schopny objevit, vytrvale komentují hlasování v Aréně tím, že otiskují názory čtenářů na jeho údajné falšování. Česká televize soustavně upozorňuje na to, že toto hlasování není vyzkumem veřejného mínění ani anketou, respektující sociodemografické složení společnosti. Seriózní (nebo alespoň o serióznost usilující) periodika se proto k tomuto tématu nevyjadřují, nepřikládajíce mu vyznam. Dokonce ani redaktoři "světového deníku Špígl" se pak neodvažují vyjádřit sami za sebe, nebož vědí, že by se zesměšňovali, a tak raději nastrkují dopisy čtenářů. Proto mne útok Britských listů poněkud překvapil.

    V Praze 25. ledna 1998

    Nikolaj Savický


    Prvni, druhy a treti zahranicni odboj

    ANO MASARYK

    Josef Schrabal

    11. ledna 1998 usporadala Spolecnost pro vedy a umeni, sdruzujici ceske a slovenske vedce pusobici v zahranici, promitani vsech tri casti dokumentarniho filmu Zdenka Mahlera ANO MASARYK. Pozvani na toto predstaveni v hlavni budove NYU (New York University) bylo rozeslano postou vsem clenum SVU a jejich pratelum, na jejich listech i na strankach internetu a cele americke verejnosti veskerym jinym zpusobem. Pres tuto velikou propagaci a reklamu se seslo v hlavni budove NYU asi 120 lidi. Nejzajimavejsi vsak je, ze ze vsech jsem napocital (nepocitaje tri nezletilce) sest lidi mladsich 65 let.

    Jasne nam to ukazuje, ze o vznik nezavislosti naseho statu a jeho napln v mezinarodnim foru se malokdo zajima v generacich mladsich nez 65.

    Presto ze s mnohym, co Mahler mimochodem nadhodil, naprosto nesouhlasime, (jako ze "kdyby nebyl Masaryk nebyl by ani Hitler", nebo "kdyby nebyl Masaryk byl by neexistoval cesky narod a byl by uz ponemcen") film pripomenul skutecnost udalosti zrodu ceskkoslovenskeho statu, ceskoslovenske republiky.

    Prvni svetova valka - prvni odboj

    Byly to predevsim ceske legie v prvni svetove valce, legie v Anglii, Francii, Italii a v Rusku, ktere utvorily podstatu a zaklad Masarykova naroku na utvoreni nezavisleho statu. O ne se Masaryk opiral a bez nich by nic nebyl. Stejnou oporou byla i podpora cele ceske Ameriky a jeji tlak na tehdejsi Bily Dum na utvoreni nezavisleho statu.

    Mahler naprosto zapomnel uvest, ze prestoze tehdejsi americky prezident Wilson neodpovedel na Masarykuv dopis o vytvoreni CSR ze 17. rijna 1918, o nejz se opiral, Woodrow Wilson zaclenil vznik CSR do sve doktriny o usporadani povalecne Evropy. Podstatne melo byt to, ze demokraticky, hospodarsky a prumyslove silny nenemecky stat ve stredu Evropy bude bastou a hradem oproti jakekoliv mozne rozpinavosti Nemecka, jako priciny budouci valky.

    Historie prokazala Wilsonovu doktrinu za naprosto presnou, nebot Hitler, drive nez mohl uskutecnit tah proti Francii, Anglii a Rusku, musel predevsim znicit CSR.

    Vzhledem k temto historickym skutecnostem, Masaryk a jeho zahranicni vlada s Benesem a Stefanikem se vratili jako osvoboditele a tak se ujali vlady "prvni republiky".

    Druha svetova valka, druhy odboj

    Taktez druha svetova valka a navrat Eduarda Benese a jeho londynske vlady, presto ze se musel navratit pres Moskvu, kde byl nucen prijmout 50 procent Gottvaldovy vlady a system Narodni fronty pouze ctyr politickych stran, se opiral o boj ceskych a slovenskych legii v Anglii a v Sovetskem Rusku.

    Zde znovu nutno zduraznit, ze navrat zahranicni vlady se zase opiral o ceskoslovenske zahranicni legie, tedy aktivni vojaky na frontach, strilejici proti nemecke armade, bombardujici Hitlerovo Nemecko v ramci britskeho kralovskeho letectva, nebo o parasutisty.)

    Ctyricetileta "studena" valka, treti odboj

    Zaklady prvniho a druheho odboje jsou naprosto odlisne od tretiho odboje!

    Predevsim i kdyz byla valka, tato valka byla "studena". Nebojovalo se zbranemi. Nebyly legie. Pounorovy exil byl prolezly komunistickymi spehy. Komunisticke zajmy byly prosazovany i lidmi, kteri (nekdy i bez bez sveho vedomi) byli dopraveni na Zapad, aby slouzili zajmum sovetske dikatury.

    Nyni se dovidame jak v roce 1948 a 49 v Parizi uprchlicka studentska organizace mela vice komunistickych spehu nez opravdovych studentu, kteri museli uprchnout po unorove revoluci (48). Jak nekteri lide, vybrani komunistickou (GPU) vyzvednou sluzbou, (verim mozna i bez jejich vedomi) zalozili v Parizi Zahranicni ustav (Chalupa, Povolny) a v nem pusobili komunisticti (StB) spehove.

    Byly to vsak nejen tyto naprosto odlisne okolnosti, ale byla to i naprosto odlisna doba. Prvni republika trvala o neco malo vice nez 20 let. Nacisticka okupace dele nez pet let. Povalecna doba Narodni fronty tri roky.

    Pounorova komunisticka diktatura trvala dele nez vsechny tri ostani ery dohromady s obrovskym vlivem na preorientovani i tech nejvetsich odpurcu komunismu behem vice nez 40 let. Tato dlouha doba zanechala hlubokou jizvu v kazdem cloveku, zijicim v Cechach.

    Pounorova komunisticka diktatura trvala dele nez tri generace. Tyto rozdeleni jasne vidime i v rozdeleni exilu ci emigrace. Soudruh Jiri Dienstbier (ktery nyni sam utekl a zije v Kalifornii) nebyl jedinym co prohlasoval, ze "nikdo nemusel utikat". Pak toto sve prohlaseni sam opravil, ze to platilo s vyjimkou pounorovych studentu, politiku a novinaru, kteri museli po komunistickem puci utect, aby zachranili svuj zivot. V mnoha erach je tezko oznacit zda odchod z vlasti byl motivovan hlavne politickou snahou po svobode (exil) ci touhou po lepsim zivote (emigrace). Toto je pravdepodobne nejlepe videt na tech, co odesli po roce 1968, kde se asi jednalo o kombinaci obojiho.

    Podle toho vidime, jak odlisne jsou politicke nazory a zajmy zde v Americe (v pripade Masaryka zajem pouze tech 65-letych a starsich). Ovsem jeste vetsi rozkol vidime v nazorech tech doma. Mistrovske dilo (feuilleton) Martina Komarka, vedouciho redaktora Mlade Fronty - Dnes Emigranti nedostanou ani zbla a ( odpoved) naprosto presnre vystihuje mineni tech co byli po 40 pod vlivem bolsevicke diktatury.

    Jeste vice toto rozvrstveni mozno pozorovat z toho, ze mnoho tech, co privodili unor-48 a co o uprchlicich sirili tuto propagandu (prikladem, Jaroslav Horec, redaktor Mlade Fronty) se nyni vydavaji za neco uplne opacneho - za bojovniky proti komunisticke diktature.

    Sametova revoluce

    I konec teto komunisticke diktatury je podstatne jiny. Zatimco konec prvni a druhe svetove valky byl porazkou nepritele na bitevnim poli, ale konec posledni byl rozpad Sovetu, kde vlna osvobozeni se sirila od vychodu az k Berlinske zdi. Kazdemu v Cechach bylo jasne, ze jeji prichod je pouze otazkou casu. Sepsani scenaria (zraneny "student"/StBak na Narodni tride, zvoneni klicu, atd) jim trvalo sest mesicu a vybrali si k tomu (bez vedomi studentu) Mezinarodni den studentstva, 17. listopad 1989. Odlisenim od predeslych, listopad-89 byl pouze predanim vlady se zarukou, ze se tehdejsim vudcum diktatury nic nestane a ze budou zit v klidu a prepychu do konce sveho zivota. To je zrejme z dokumentacniho spisu "Zrychleny tep dejin": Tato kniha vysla v roce 1991 a jsou to, jak obal rika, "Autenticke zaznamy jednani predstavitelu statni moci s delegacemi hnuti Obcanske forum a Verejnosti proti nasili v listopadu a prosinci 1989".

    Cituji rozhovor Vaclava Havla s Urbankem, predsedou KSC, strana 215: Diskuse o Husakovi:

    (Havel) Nicmene, povlece se krizova situace a stejne bude muset odejit, ale s hanbou. Takhle jeste ma jakous takous sanci odejit dustojne. My jsme se pokusili vsechno udelat tak, aby dustojnost teto funkce nebyla poskvrnena. Ale domnivame se, alespon ja se domnivam, abych nemluvil za jine, kdyby to jeste dneska polozil, ze bude mit dustojnou penzi a odpocinek, bude respektovan, nekde v Lanech nebo nevim kde... "

    Proc mel Havel takovy zajem na tom, aby Husak mel dustojnou penzi a byl respektovan? Vsichni vime, kdo Husak byl... (prave tak jako Milos Jakes, Josef Lenard Karel Hoffman, atd.)

    Stejny rozhovor, strana 213: Diskutuje se o tom co s desitkami tisic prislusniku StB:

    (Havel:) Ja bych upozornil na jeden teren, kde by mozna byli za par let jeste aktualnejsi. Boj proti narkomanii...
    (Urbanek:) Spravne, spravne, spravne!
    Nabiledni, Havel nemel v umyslu rozpustit StB a Urbankovi se to velice libilo!!!
    Podobnymi perlickami se kniha jen hemzi. Vrele doporucuji vsem kteri chteji byt tou "sametovou revoluci" popleteni jeste vic nez byli doposud.

    Zaklady statu musi byt zalozeny velice pevne, jak tomu bylo behem prvniho a druheho zahranicniho odboje. Posametove republice tento zaklad chybi. Selhala v tom, ze od se nedokazala vyrovnat s  komunistickou minulosti. Vysledkem je historie prvnich osmi let.

    Je to chyba inteligence, zvlaste novinaru, ze se jim nepodarilo vratit narod k te velice zakladni etice a moralce, kterou ON hlasal -
    ANO MASARYK i pro vsechny ty generace mladsich 65 let.

    A ten dlouhy, stihly prst nam kaze: BDIT !

    Josef Schrabal


    Dvě drobné poznámky k textu Josefa Schrabala: Jistěže lidé, kteří nevybíravými praktikami prosazovali koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let v Československu komunistický režim, nesou nesmazatelnou vinu, a oni to vědí. Jenže neexistuje možnost vývoje? Dělal Jaromír Hořec jen nepěkné věci při zrodu komunistického režimu, takže jeho disidentská činnost neplatí? Nevím, jen se ptám.

    Co se týče vyjednávání disidentů s komunistickými představiteli v listopadu 1989, možná se na ně díváme trochu ahistoricky. Tuším Petr Pithart totiž přiznal na loňském schwarzenberském setkání českých intelektuálů, že oni se ti disidenti při vyjednávání s komunistickými vládci dost báli. Při jednání docházelo k dlouhým přerušením - komunističtí papaláši opouštěli disidenty v jednací místnosti až na hodinu dvě - a disidenti si nemohli být jisti, jestli každou chvíli nevtrhne do místnosti policie a nezatkne je. I to je možná příčinou jejich poněkud měkkých vyjednávacích formulací . JČ


    Myšlenky, názory, minikomentáře

    Vratislav Kuska

    Zabijet ve jmenu idealu je zle, zabijet ve jmenu Boha je strasne.
    Moc by nemela byt kontrolovana temi, kteri ji maji.
    Zlo, ktere neni trestano, se mnozi nebezpecne rychle.
    Sila ducha by mela byt nadrazena sile penez. Spolecnost, ve ktere je to naopak, degeneruje.
    Tak jako nezkuseni cestovatele potrebuji pruvodce, tak mnozi lide potrebuji Vudce.
    Lide se potrebuji sdruzovat. Dava jim to pocit vyznamu a sily. Casto je to pocit falesny.
    Systemy, ktere potlacuji samostatne mysleni, jsou skodlive.
    Politicke strany maji vyznam, pokud jim nejde jen o politiku.
    Politicke strany by mely usilovat predevsim o blaho spolecnosti.
    Dosazeni i tech nejvznesenejsich cilu, pokud se jich dosahuje za prilis velkou cenu, ztraci vyznam.
    Lide, kterym je vse jasne, se deli na odborniky a blbce.
    Kazdy touzi po necem jinem. Jen malo lidi touzi predevsim po tom, zlepsovat zivot druhych.
    Ti, kteri ziskali vzdelani a zkusenosti ne na zaklade beznych predpokladu, ale na zaklade tridni prislusnosti, "uvedomelosti" a/nebo servilnosti, si stale delaji naroky vladnout, presto, ze jejich vzdelani a zkusenosti jsou vhodne pro zcela jinou dobu.
    Nedokazi odpovidat na otazky bez premysleni. Premyslim pomaleji nez vetsina lidi, takze pri rozhovorech casto vypadam jako hlupak.
    P.S. Presto, ze nemam dukazy, jsem si jist, ze uvedene myslenky nejsou originalni. Jejich opakovani vsak povazuji za prospesne.

    Vratislav Kuska


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|