pondělí 19. ledna

O B S A H

Zdravotnictví v ČR: Korupce a podvody v nemocnicích

  • Sporné pronájmy - Neprůhledné hospodaření - Schází veřejná kontrola - Zákony jsou chabé, státní správa spala (Jindřich Ginter)
  • Na ministerstvu nic nechápou a vy jste možná podplacení: Rozhovor s přednostou Okresního úřadu v Děčíně, Liborem Holandou (Jindřich Ginter)
  • Začalo to pracovně právním sporem (Jindřich Ginter) CO JE NOVÉHO V ČR:
  • STRUČNÝ PŘEHLED AKTUÁLNÍCH ZPRÁV Z ČESKÉ REPUBLIKY Lidové noviny a Klausovy články:
  • Zabedněnost Václava Klause - jazykový rozbor Česká politika a občanská společnost:
  • Pozvání na protirepublikánskou a protirasistickou demonstraci (Ivan Strnad); informace o internetových stránkách SPR - RSČ Publikační činnost:
  • Ottův slovník naučný na CD ROMU (Pavel Gardavský) Postskript:
  • Aforismy Vratislava Kusky

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy - příspěvek do diskuse

    Vratislav Kuska

    Jen neomylný člověk si může dovolit číst jen ty publikace, s jejichž obsahem zcela souhlasí.


    Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)

    Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz

    Zajímavou stránku Lži politiků má Viktor Vereš.


    Sporné pronájmy - Neprůhledné hospodaření - Schází veřejná kontrola - Zákony jsou chabé, státní správa spala

    Jindřich Ginter

    (Tímto tématem se dnes večer, v pondělí 19. ledna, má zabývat také pořad TV Nova "Občanské judo")

    Utajené nemocnice

    Hospodaření a obchodní vztahy v některých českých nemocnicích jsou až trestuhodně neprůhledné. V nemocnicích se celkem z pojištění utratí přes 50 miliard korun ročně, ale daňový poplatník nemá možnost tyto prostředky veřejně kontrolovat.

    Veřejný dohled nad veřejnými penězi neexistuje. Zákulisí obchodních vztahů nemocnic provází osobní zájmy, spory, spekulace, snaha zachovat všechno pod pokličkou, neúčinná legislativa.

    Média nemají příliš velké možnosti causy na základě podkladů zprůhlednit.

    V současnosti začalo být horko v Okresní nemocnici Děčín, rušno je v Brně, pod drobnohledem jsou i některé smlouvy ve pražské FN Motol a FN Plzeň.

    Dusno v Děčíně

    Okresní nemocnice v Děčíně uzavřela značně nevýhodnou smlouvu na stravovací provoz se společností SODEXHO, kdy této firmě zřejmě vzniká neoprávněný majetkový prospěch na úkor státu.

    Smlouva je neplatná, měla by být vypovězena. Posouzení, zda není porušován zákon tím, že společnost SODEXHO zneuživá svého hospodářského postavení, by bylo možné provést na základě kontroly finančním ředitelstvím.

    Tak zní stanovisko ministerstva financí, konkrétně náměstka Libora Svobody ke kontraktu podepsaném v děčínské nemocnici v září 1997.

    S tímto postojem se při hodnocení smlouvy ztotožňuje i ministerstvo zdravotnictví, které dnes přiznává, že obdobně nevýhodné smlouvy na stravovací provozy jsou uzavírány také v "jeho", přímo řízených nemocnicích. Zároveň vyzývá Okresní úřad v Děčíně, aby zajistil přepracování smlouvy.

    Náměstek ministra zdravotnitví Jiří Čihař uvádí v písemném stanovisku: "Šupozornění na problematiku zajišťování stravovacích služeb pro pacienty jiným subjektem, považujeme za odpodstatněné a velmi důležité. Vzhledem k tomu, že obdobný postup jako Nemocnice v Děčíně zvolila i další zdravotnická zařízení a to i ta, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, hledáme řešení, která by tento stav uvedla do souladu se zákony."

    (Ministerstvo tedy tímto přiznalo, že kontrakty, uzavírané na přidružené provozy nemocnic, nejen na kuchyně, ale i prádelny apod., odporují mnohdy zákonům. Učinilo to nyní náhle, po mnoha letech, kdy ujišťovalo, že je obvykle vše O.K. )

    Podle ministerstva financí je v tomto konkrétním případě firma SODEXHO zvýhodňována na úkor státu, protože nemocnice za ní ve stravovacím provozu hradí energie, vodné a stočné, přičemž SODEXHO může vařit a prodávat jídla nejen pro nemocnici, ale i pro třetí, "cizí" subjekty.

    Nemocnice přitom hradí ze svého dále náklady na odpisy, opravy a údržbu.

    Je napadáno právě to, že SEDEXHO vydělává z vybavení nemocnice tím, že vaří pro jiné zákazníky, ale nemusí investovat do údržby a oprav nemocnice, na rozdíl od jiných, obdobných podniků.

    Kromě toho se je spojena smlouva o obstarání věcí (tedy uvaření stravy pro nemocnici, pozn. red.) se smlouvou nájemní, míní ministerstvo financí a považuje takové spojení za neplatné. Ve smlouvě nejsou specifikovány výrobní, nebytové prostory, které SODEXHO bezplatně užívá, podivuje se ministerstvo.

    Nemocnice v Děčíně, přednosta okresního úřadu (zřizovatel nemocnice) a SODEXHO tato stanoviska zásadně odmítají. Ředitel nemocnice Antonín Toman, který smlouvu podepsal, se k věci nemůže vyjádřit. V době, kdy začaly pochybnosti kolem smlouvy se SODEXHEM, vážně onemocněl.

    Nemocnice argumentuje tím, že s příchodem SODEXHO se výrazně ušetřilo, že firma je schopná vařit 1200 jídel, zatímco sama nemocnice vařila pouze 400 jídel, a stravování vyjde levněji.

    Přednosta okresního úřadu Libor Holanda se domnívá, že se obě ministerstva pomátla, a že jejich stanoviska mohou ve skutečnosti sledovat zájmy někoho v pozadí.

    Konstatuje: "Z každého jídla, které SODEXHO prodá třetím osobám, dostane nemocnice šest korun, což pokrývá náklady na energie, vodu, opravy a opotřebování zařízení."

    Podle něho se smlouva blíží spíše smlouvě o dílo, kdy k jeho zhotovení byly firmě SODEXHO předány potřebné věci.

    "Prostě jsme si najali kuchařku. Nejedná se o nájemní slouvu, jak si myslí na ministerstvu financí, ale o mandátní smlouvu," řekl.

    Podle mínění některých ekonomů ale není mandátní smlouva (pověřuje někoho k výkonu smluvené práce) nejvhodnějším typem smlouvy pro služby, příhodnější by byla právě smlouva nájemní.

    Holanda oponuje: "Nesmíme pronajmout potřebný provoz nemocnice". Přednosta dále tvrdí, že zájem o stravování zaměstnanců stoupl o 50 procent. Zmíněných šest korun, které nemocnice dostane za každé jídlo prodané třetím subjektům, je ve smlouvě formulováno tak, že nemocnice dostane v této výši slevu na jídlo, které je uvařené pro pacienty a za něž nemocnice SODEXHU platí.

    Mlha

    Předkládaná čísla, ekonomické kalkulace a to, jak se skutečně hospodařilo v kuchyni před uzavřením smlouvy a po jejím uzavření, nemůžeme hodnověrně ověřit.

    Veškeré informace o nemocnicích a jejich obchodních vztazích jsou totiž podle názoru ministerstva i Asociace nemocnic neveřejné, média nemají nárok na žádné podklady a dokumenty, spoléhá se na pouhá prohlášení, k nimž nelze získat konkrétní důkazy.

    Přednosta okresního úřadu nám sdělil, že bychom potřebovali k nahlédnutí do spisů povolení ředitele. Náměstek nemocnice zase konstatoval, že nám všechno ukáže - až dostaneme povolení okresního úřaduŠ

    "K tomu, aby se zjistilo, zda je smlouva ekonomiky nevýhodná nebo ne, bychom potřebovali znát přesná data. Firma SODEXHO obecně dosahuje nižších cen při závodním stravování tím, že využívá kuchyně jiných subjektů a nemusí do nich investovat," tvrdí náš ekonomický poradce.

    Proti argumentům nemocnice a okresního úřadu nestojí pouze ministerstva. Právníci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče označují smlouvu za téměř podvodnou, protože podle nich umožnuje bezplatné využívání státního majetku soukromou firmou, kdy jí tak může vzniknout bezdůvodné obohacení, porušují se zřejmě pravidla hospodářské soutěže a nahrává se daňovým únikům.

    "SODEXHO dokonce neuhradí ani DPH za energie a režii, protože tyto položky platí nemocnice. Čím více jídel bude v provozu vyráběno pro třetí osoby, tím se bude zvyšovat zisk SODEXHA.

    Tento způsob postrádá motivaci k úsporám a vytváří podmínky pro neúměrné zatížení nemocnice. Smlouva umožňuje zahrnout firmě SODEXO do nákladů částky, které vznikly při nákupu surovin pro třetí subjekty. Úhrada nákladů firmě SODEXHO jde z prostředků zdravotního pojištění, okresního nebo státního rozpočtu," říká předseda odborového svazu zdravotnictví Jiří Shlanger.

    "Právě to, že nemocnice uzavřela k zajištění stravování mandátní smlouvu, vytváří dojem, že jde o podvod. Nejdříve měla provoz pronajmout a pak si od firmy kupovat stravu.

    Jedině smlouvou o nájmu lze průhledně delegovat hospodaření se státním majetkem na soukromý subjekt. S mandátní smlouvou to nemá co dělat.

    Kromě toho dnes zákon jasně říká, že tyto provozy by měla nemocnie vlastně provozovat vlastními zaměstnanci," tvrdí Schlanger.

    Ale vždyť dostává nemocice šest korun za každé jídlo vyvezené ven, upozorňujeme. "Tato náhrada je směšná a naprosto neprůhledná," míní Schlanger.


    Na ministerstvu nic nechápou a vy jste možná podplacení

    Rozhovor s přednostou Okresního úřadu v Děčíně, Liborem Holandou:

  • Mnisterstva financí a zdravotnictví označila smlouvu s firmou SODEXHO za velmi nevýhodnou pro nemocnici.

    Přes noviny to řešit nelze. To jsou věci v obchodním vztahu mezi nemocnicí, která je právnická osoba a obchodní subjekt. Já bych se zase chtěl zeptat, jak jste se vy dostal k interním dopisům ministerstva financí, okresního úřadu nebo ke smlouvě firmy SODEXHO. To je zajímavá zálěžitost.

  • Nemocnice žije z peněz občanů. Měli by vědět, co se v ní odehrává.

    Nemocnice žije ze zdravotního pojištění.

  • Ano. To jsou právě veřejné peníze.

    Jistě, ale nemocnice udělala něco, aby snížila provozní náklady, protože ty peníze od daňových poplatníků jim nestačí na socialistický systém řízení nemocnic. Takové smlouvy jako v Děčíně jsou uzavřené ve dvaceti jiných nemocnicích. Mám pocit, že ministerstvo financí, nebo ten, kdo dával jeho stanovisko, o tom vůbec nic neví. Určitě to není stanovisko náměstka Svobody, přestože podepsal průvodní dopis. Jde o stanovisko kohosi, kdo může být zainteresován v konkureční firmě. Nebo to na ministerstvech opravdu nejsou právníci. Zajištění služeb lze vyřešit ne pomocí nájemní, ale mandátní smlouvy.

  • S ministerstvem financí se ztotožňuje ministerstvo zdravotnictví.

    Žádné stanovisko od ministerstva zdravotnictví jsem neviděl. A jak vy jste se k těmto materiálům dostali? To je únik informací. Myslím, že když se mimisterstvům něco nelíbí, to mohou řešit jinak. My jsme zřizovatel a nemocnice má právní subjektivitu.

  • Bylo by možné obdržet výsledek kontroly hospodaření?

    Ale kdepak, na co?! To by vám musel poskytnout ředitel nemocnice, já vám nic takového nedám. Hospodaření kontroluje dozorčí rada. Netvrdím, že nelze udělat lepší smlouvu, ale ať nám ministerstva poradí metodicky jak, ať nám poskytnou vzor. Obdobné smlouvy mají ve Fakultní nemocnici v Plzni, v Hradci Králové, ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice, v Ústí nad Labem, v Masarykově ústavu. Tak ať mě vláda odvolá, já nebudu poslouchat nesmyslné příkazy kohokoliv. Nebudu zobat někomu z ruky o kom si myslí, že neví o čem mluví a dává to do novin nebo do televize Nova. Měl jsem tu celý den štáb televize Nova, to přeci někdo musí platit. Nevýhodná smlouva lze napravit, ale nejde napravit to, že se lidé krmí pochybnými informacemi. Já vam to říkám, protože mě nic jiného nepadá. Někdo to musel zaplatit, tu Novu nebo vás.

  • Domníváte se, že nás někdo podplatil?

    Jak jste se k těm věcem dostal? Proč nezavoláte do nemocnice Motol v Praze, kde je obdobná smlouva (s firmou EUREST, pozn. red.).

  • Nejasnosti kolem smlouvy vznikly tak, že šest zaměstnanců kuchyně odmítlo podat výpověď v nemocnici. Žádali odstupné.

    Nic takového mně neříkali. Proč by měli dostat odstupé, když by v kuchyni zůstali? Tak vám tedy ty materiály daly odbory. Náměstkovi ministra zdravotnictví Čihařovi jsem napsal, že má ty samé smlouvy v nemocnicích, které ministerstvo zřizuje. Oni to blbě zřizují, od něho se učit nebudu, takhle mu to můžete říci.

  • Ministerstva financí a zdravotnictví prostě konstatují, že firma SODEXHO bezplatně využívá státní majtek.

    No tak proč by ho nevyužívala. Ať nám řeknou (ministerstva), že to nelze jinde a také oni dělají smlouvy podle toho. Státní majetek takto používají firmy všude. A není to bezplatně, my máme podíl na zisku, když se vaří pro třetí osoby. Zlepšila se kvalita stravy, je to lepší pro zaměstnance i pro odboráře, nemusejí trpět vředy, mohou se najíst. Já si jenom stále myslím, že tuto kampaň musí někdo platit. Hovořil jsem s ředitelem firmy EUREST (obdobné jako SODEXHO). Uzavírají podobné kontrakty prostřednictvím mandátních smluv se subjekty jako je Česká televize, kanceláře prezidenta republiky, Investiční a poštovní banka, nemocnice Motol, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Chemapol.


    Začalo to pracovně právním sporem

    Causa nezačala únikem infromací či cílenou kampaní, jak spekuluje přednosta Holanda.

    O smlouvu mezi SODEXHEM a nemocnicí se začaly zajímat odbory, protože šest zaměstnanců odmítlo dohodou rozvázat pracovní smlouvu s nemocnicí a navázat novou se SODEXHEM. Nesouhlasili s podmínkami. Žádají odstupné - nemocnice už kuchyni neprovozuje (tudíž zaměstnance nepotřebuje) a oni nechtějí v SODEXHU pracovat. Odstupné nedostali, soudí se.

    Vše doložíme

    Ekonomický náměstek nemocnice v Děčíně Mojimír Sklenář tvrdí:"Postupovali jsme prostřednictvím veřejné soutěže, máme věc ekonomicky vyhodnocenou. Smlouva je výhodná, měsíčně ušetříme 400 tisíc korun. Požádali jsme o výsledek kontroly hospodaření ve stravovacím provozu, než ho převzala firma SODEXHO s tím, že nevidíme žádné dokumenty, které to dokazují. "Pochopitelně, vy jste tisk a nejste k tomu asi dostatečně fundovaní. Vedeme korespondenci s okresním úřadem a ministerstvy. My jsme na jejich dopisy odpověděli. Zatím jsme se odpovědi od nich nedočkali. Asi to tedy není tak jednoznačné, jak se může zdát. Podklady doložíme každému, kdo má k tomu oprávnění. Když budu mít povolení od okresního úřadu, tak vám vše ukáži," reagoval náměstek. Na otázku jak byla kuchyně ztrátová, než ji začala provozovat firma SODEXHO odpověděl: " Nevím přesně. Ale oproti tomu původnímu stavu došlo ke zlepšení o 400 tisíc korun měsíčně."

    Podle Sklenáře by SODEXHO mělo v tomto roce začít vařit pro třetí subjekty. Šest korun, které nemocnice dostane z každého jídla uvařeného "ven", stačí pokrýt náklady na údržbu, opravy, energie?

    "Lze to tak říci. Pokryje nám to zvýšené náklady kuchyně, které budou souviset s prodejem jídla třetím osobám," prohlašuje Sklednář.

    Reakce SODEXHO

    Když jsme požádali o stanovisko Eduarda Borufku, jednoho z představitelů společnosti SODEXHO, bez okolků souhlasil, že nám ho poskytne. Ve chvíli, kdy jsme mu sdělili, že máme k dispozici stanoviska ministerstev financí a zdravotnitví, začal se obávat, že informace použijeme proti firmě.

    "Já jsem žádná stanoviska oficiálně od ministerstev nedostal, tato stanoviska nemám, neznám je," konstatoval . Na otázku, zda firma vaří v nemocnici pro třetí subjekty, reagoval: "Ne. Zatím o tom neuvažujeme."

    Borufka nakonec připustil, že stanoviska ministerstev neoficiálně zná. "Firma Sodexho uzavřela s nemocnicí v Děčíně normální, klasickou smlouvu, která se běžně používá. SODEXHO provádí své služby v šedesáti zemích světa. Pracujeme s tím, co zvládali kolegové ve Francii, Belgii," vysvětluje.

    Na tenkém ledě

    Pokud ministerstva financí a zdravotnictví dokáží, že nemocnice v Děčíně uzavřela smlouvu odporující zákonům, jedná se o precedens velkého kalibru. Stejné smlouvy jsou uzavřeny v řadě jiných nemocnic. Podle našich informací ale ministerstvo financí dosud finanční kontrolu neiniciovalo, jak naznačovalo ve svém původním stanovisku.

    Uděláme šťáry a lepší zákony

    O situaci jsme také hovořili s náměstkem ministra zdravotnictví Jiřím Čihařem. Ten na svém stanovisku o děčínské nemocnici trvá. "Jsem vlastně rád, že se o cause Děčín mluví. Nevýhodné smluvní vztahy se uzavíraly i v našich, ministerstvem řízených nemocnicích," konstatuje. Připustil, že revize smluv, včetně stravování, proběhne ve Fakultní nemocnici Plzeň. Pokud se zde objeví případné nesrovnalosti, může se náměstek Čihař ihned obrátit na nového poradce ministryně zdravotnictví - ten totiž do nedávna FN Plzeň šéfoval.

    "Ředitelé dostali čas, aby dali své věci do pořádku. Když se jim to nepodaří a přijdeme na to, bude pro ně situace horší," vysvětluje Čihař. Připravuje zároveň "lítací skupiny", které začnou provádět hloubkové šťáry (účetnictví, smlouvy). Nemocnice budou muset předkládat podrobné audity na uzavírané kontrakty, nejen na účetnictví, dodává Čihař. Slibuje, že ministerstvo začne od poloviny roku připravovat legislativní změny, směřující k odtajnění dat o nemocnicích.

    Vládl klídek, pohoda a najednou je šrumec

    Již v polovině minulého roku jsem žádal ministerstvo zdravotnictví o stanovisko k podezření, že se na stravovací a další provozy nemocnice uzavírají nevýhodné smlouvy.

    Zaměstanci si například stěžovali na poměry ve stravovacím provozu Fakultní nemonice Brno-Bohunice, v nemocnici Plzeň-Lochotín.

    Mnohé nesrovnalosti byly v pražské Thomayerově fakultní nemocnici, kde náměstek ředitele uzavřel s firmou SODEXHO smlouvu a záhy k ní přešel pracovat.

    Zaměstnanci si stěžovali na problémy s chodem stravovací části (studená strava apod.) nikdo se však nezabýval tím, zda jsou stížnosti opodstatněné či nikoliv. SODEXHO již v této nemocnici nevaří.

    Ministerstvo reagovalo na upozornění vlažně. Tehdejší náměstek ministra Heller sdělil, že se obvykle předkládají smlouvy zřizovateli a že by neměly být nevýhodné.

    Záhy byl však on sám odvolán za souhlas s kontroverzním pronájmem protetického oddělení společnosti exministra Rubáše.

    Dnes již ministerstvo připouští nutnost změnit zákony a hovoří o důlednějším prověřování ekonomiky nemocnic.

    Trochu pozdě se zablesklo

    V zákulisí dvou největších nemocnic - Fakultní nemocnice Motol a Všeobecné fakultní nemocnice - je spletitý uzel nevýhodných smluv. Už ho asi nikdo nerozmotá, tedy nesejme četná podezření z bývalých ředitelů a nepovede je k zodpovědnosti. Audit FN Motol za rok 1995 vyzněl s tím nejhorším výrokem. Získali jsme ho v roce 1996, ovšem pokoutní cestou, přestože se jedná o státní nemocnici .

    Když do této nemocnice nastupovala současná ředitelka Helena Rögnerová, hovořila o velkém množství nevýhodných kontraktů, kterými se bude zabývat tým právníků. Její bývalý ekonomický náměstek nevylučoval asistenci policie, poukazoval na podivný pronájem parkoviště, zjistilo se, že se zbytečně moc platí soukromá firma na údržbu elektroinstalace.

    Byly to desítky, stovky nepřehledných materiálů, které svědčí minimálně o neefektivím hospodaření Nakonec i Rögnerová kapitulovala. Nelze vypátrat, kdo měl jaký úmysl, máme co dělat se starostmi všedního dne, sdělovala nám. Podezření šla do ztracena, nikdo se už asi nedoví, proč se ta, či ona firma platila neobvykle vysoko. Podle našich informací se dnes zdejší smlouvě na stravování věnuje pozornost a panují obavy, obdobné jako u "Děčína".

    Pražská Všeobecná fakultní nemocnice

    Další nepřehlednutelná causa bez konce: pražská Všeobecná fakultní nemocnice. Dostala se do miliardového propadu. Ministerstvo provedlo šťáru a neskrývalo úžas, nad tím, co objevilo. Podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. Vyplavalo na povrch, že původní vedení ztratilo 20 milónovou dotaci na nákup zařízení a dalších věcí.

    Záležitost je prý stále v šetření. Daňový poplatník půjčil těmto nemocnicím 1,4 miliardy korun, aby se tyto nemocnice nezhroutily.

    Brno-Bohunice a Fakultní dětská nemocnice v Praze

    Nedávno se obdobně otřásly Fakultní nemocnice Brno-Bohunice a Fakultní dětská nemocnice v Brně. Scénář je stále stejný. Ministerstvo a nové managementy obou nemocnic poukazují na obdivuhodně nevýhodné smlouvy, špatné účetnictví, skutečnosti, že se firmy platily dvakrát nebo dostávaly zaplaceno za zboží, které nikdy nedodaly.

    Poukazuje se na nevýhodné smlouvy v oblasti obslužných provozů (autodoprava, kuchyně, prádelny).

    Dřívější šéfové těchto nemocnic vše popírají a tvrdí, že zanechali "své" podniky v hospodářském plusu. Ministerstvo zdravotnictví však bude žádat vládu o další půjčku.

    Pro Bohunice 300 až 400 miliónů korun, pro "dětskou" nemocnici 50 miliónů korun, pro FN Plzeň 160 až 190 miliónů korun, pro FN Ostrava 300 miliónů korun.

    Ukazuje se, že na propadu těchto zařízení nemají pouze vinu nízké úhrady od pojišťoven, jak se stále opakuje.

    Spis o hospodaření ve Fakultní dětské nemocnici v Brně dostal na stůl státní zástupce. Náměstek Čihař nechce hovořit o podrobnostech, ale připouští vážná podezření, že docházelo k rozkrádání státních peněz.

    Současný ředitel "dětské" nemocnice Jan Burina před časem uvedl pro tisk: "Z auditu vyplývá, že v uplynulých pěti letech se inventury prováděly jen povrchně. Nemocnice proplatila fakturu na 51 miliónů korun za zdravotnickou technologii. Ta ale nebyla dodána."

    V případech VFN a "dětské" nemocnice úředníci z ministerstva zdravotnictví konstatují: věc se prošetří možná za rok nebo déle, policie si sama neví rady, nemá dostatečně proškolené vyšetřovatele, při zjištění kauz a výměně ředitelů dochází ke ztrátám dokumentů.

    V Bohunicích se v těchto týdnech dokončuje audit a dávají se dohromady všechny rozporuplné smlouvy uzavřené za exředitele Šedoviče (ten dnes šéfuje v lázních Darkov, má podíl ve společnosti, která je privatizuje). Podle něho je nemocnice v mírném zisku; ministerstvo naopak dokazuje, že FN Bohunice má na krku mínus jedna miliarda korun, včetně nevýhodné smlouvy na technologii za 300 miliónů korun.

    Jindřich Ginter


    Co je nového v České republice

  • Platforma ODS se změnila v Unii svobody. Tzv. "Názorová platforma" se po sobotním setkání v Litomyšli definitivně rozešla s Občanskou demokratickou stranou a vytvořila novou stranu jménem Unie svobody. Podle Václava Klause bude záviset postoj ODS k Unii svobody především na US samotné, ale ODS musí Unii považovat za politického protivníka. Hlavním cílem Unie má být "obnova důvěry společnosti v pravicovou politiku" - ať už to tedy znamená cokoliv. Mezi čelnými představiteli je bývalý ministr vnitra Jan Ruml, který v pondělním deníku Slovo odpovídá na otázky veřejnosti a octl se tam pod palbou četných, pozoruhodně hysterických obvinění od čtenářů, že "vrazil Klausovi nůž do zad". Ivan Pilip, jeden ze zakladatelů Platformy, soudí, že Unie by měla mimo jiné podporovat malé a  střední podnikání , rehabilitovat ekologii a nebát se hovořit také o obsahu sociálně-tržního hospodářství, i když "to neznamená souhlas s ním". Podle dohadů by prý mohla mít Unie svobody asi deset procent podpory českých voličů. - Z ODS vystupují další činitelé a přecházejí do US, například Bohdan Dvořák a místopředseda parlamentu Jiří Vlach.

  • V úterý se bude znovu volit prezident České republiky. Kandidáty jsou dosavadní prezident Václav Havel (61), jehož navrhla skupina poslanců KDU-ČSL, ODA, ODS a ČSSD, astronom Stanislav Fischer (61), kterého navrhuje Klub poslanců KSČM, a Miroslav Sládek (47), kterého už potřetí navrhují Sládkovi republikáni. Havel by mohl vyhrát v prvním kole hlasování. Sládek je ovšem ve vězení a republikáni chystají demonstraci při příležitosti soudu se Sládkem, odpůrci republikánů chystají protidemonstraci (viz tyto Britské listy, Obsah zde napravo).

  • ODS odmítá, že by tvrdila, že by její funkcionáři přemlouvali Bohdana Dvořáka, aby tajil informace. Obvinění vznesl člen výkonné rady ODS Alexandr Tomský, podle něhož se Dvořák rozčílil, protože ho údajně bývalý hlavní manažer ODS Tomáš Ratiborský nutil podepsat dokument, podle něhož se v budově ODS nenacházejí žádné jiné písemnosti, než ty, které předal policii, což prý nebylo pravda. Toto tvrzení odmítla místopředsedkyně ODS Hana Benešová. (Alexandr Tomský žil dlouhá léta v Británii, působil tam jako činitel katolické charitativní organizace Church in Need a řídil české exilové nakladatelství Rozmluvy. Po pádu komunismu přenesl nakladatelství do Československa a otevřel také na Vinohradské třídě v Praze knihkupectví Rozmluvy. Vydal v prvních měsících po pádu komunismu řadu bestsellerů, včetně Dějin dvacátého století Paula Johnsona, pak přešel do nakladatelství Academia.)

  • Náčelníci generálních štábů České republiky, Polska a Maďarska se v Komorním Hrádku na Benešovsku shodli na vzniku společné pracovní skupiny, která by se zabývala koordinací vyzbrojování armád těchto zemí.

  • Havel v nedělních Hovorech z Lán odmítl spekulace, že Hrad "pašoval do Tošovského vlády své lidi". Je přesvědčen, že by sněmovna měla schválit Tošovského vládu, aby se mohly konat předčasné volby.

  • Miloslav Výborný, předseda Legislativní rady vlády, si myslí, že Tošovského vláda může schvalovat zákony, aniž by musela být nejprve potvrzena parlamentem - nic v ústavě tomu prý nebrání

  • Trochu padal sníh, ale lyžařské podmínky moc nezlepšil.


    Zabedněnost Václava Klause - jazykový rozbor

    Lidové noviny, stále tisknou texty bývalého českého premiéra.

    Ty texty byly vždycky hloupé a nezměnily se ani nyní. (Otázka ovšem je, zda s jinými "politiky" by to nebylo v ČR ještě horší).

    Je možná už zbytečné rozbírat nyní texty tohoto bývalého předsedy vlády, který se dosud stále neočistil od špíny finančních skandálů, za něž je jako šéf ODS odpovědný, přesto znovu kandiduje ve volbách. Jen se divím, že něco takového pořád tisknou v novinách. Proto tento rozbor.

    V následujících odstavcích poukazuji na některé jazykové nedostatky Klausova článku, který vyšel v sobotním vydání Lidových novin. Možná je to ztráta času. (JČ)

  • "Námi samými i okolním světem byl celý náš polistopadový vývoj chápán..." - První pravidlo stylistiky: trpného rodu se v češtině používá co nejméně.Čeští politikové si zvykli trpného rodu užívat, aby se mohli vyhýbat adresnosti. Klausovi to tak vešlo do krve, že trpným rodem zahajuje i novinový článek.

  • "První otázkou, kterou si klademe..." - Stylista se vyhýbá formulaci "klást (si) otázky". Normální lidi nekladou otázky (připomíná to kladení vajíček) - lidsky mluvící lidi se spíše ptají.

  • "Při diskusi prvního tématu..." - Česky se diskutuje o něčem . Neříká se "diskutovat něco". Správná formulace by byla: "Při diskusi o prvním tématu".

  • "utkali jsme se s komunismem..." - Představa BOJE s protivníky je představa převzatá z komunistické éry.

  • "Komunistické instituce, charakterizující jeho viditelnou stránku, jsme změnili poměrně snadno. V lepším případě k tomu stačila pouhá liberalizace a deregulace (zrušení nejrůznějších zákazů, příkazů a kontrol) ve sféře politické a ekonomické, ve složitějším případě to chtělo přeměnu původních institucí, nejlépe i jejich privatizaci (v širokém slova smyslu), což už vyžaduje delší čas..." - Toto je hrubý politický a sociální, nikoliv jazykový omyl. Klaus se naivně domnívá, že k vypracování fungujících, efektivních státních struktur, stačí zrušit původní komunistická nařízení, případně instituce zprivatizovat . Vytváření efektivní, objektivní státní byrokracie je dlouhodobý, aktivní, usilovný proces.

  • "sametovost listopadové revoluce" - Metaforičnost v politologických článcích je neukázněnost. Mlhavost umožňuje autorovi vyhnout se přímým definicím. Klaus nemusel přesně napsat, co míní "sametovostí listopadové revoluce, uchýlil se k stereotypní frázi a vyhnul se potřebě myslet. Inteligentní autor nikdy nepoužívá zavedené, otřepané výrazy a fráze.

  • "Nechci příliš spekulovat o vyšších patrech či principech adekvátnosti zločinu a trestu..." - Viz výše. "Vyšší patra či principy adekvátnosti zločinu a trestu" jsou tak mlhavě metaforická, až jsou nesrozumitelná. Je to trestuhodný nedostatek racionální discpilíny, dovolí-li redakce, aby se autor uchyloval k takovýmto nesmyslům.

  • "řešení oné věčné Dostojevského otázky" - Klaus rád cituje mezinárodní autority, často neústrojně a zavádějícím způsobem, aby se nad čtenářem vytáhl a ukázal mu, jak silně je vzdělán. Ze stejného důvodu, aby ukázal, jak je vzdělaný, píše Klaus: "Nedávno jsem si četl pojednání o liberalismu ve Španělsku...". Proto cituje angličtinu, a pak nám ji překládá. Proto nám také sděluje, že "Před několika dny jsem dostal hezký dopis z Kalifornie od Miltona Friedmana"... Anglicky se to jmenuje "name dropping" a je to trochu trapné.

  • "konstituování nového, chcete-li kapitalistického, společenského systému" - Proč používá Klaus marxistické terminologie? Proč užívá cizího slova "konstituování", když existuje srozumitelnější český výraz "vytváření"?

  • " Nevím, zda se nám podařilo dostatečně oddělit psychologii starého a nového, zda jsme uspěli v popření falešného (a fiktivního) komunistického rovnostářství a ve vypořádání se se závistí, která u nás (ale asi i jinde) představuje hlavní zdroj antikapitalistického myšlení, zda už mezi námi převládl životní postoj, že se opravdu začíná od každého z nás, a že proto není možné žít na úkor (a účet) někoho jiného." - Tento výrok je dalším důkazem, že Klaus nerozumí české realitě - záležitost je daleko složitější než jeho vidění. Znepokojující je komunistický jazyk, jímž své myšlenky vyjadřuje. "Psychologie starého a nového" je výraz jak vytržený z nějaké Havlovy absurdní hry. "Hlavní zdroj antikapitalistického myšlení" - co to má být? - Pamatujete na "tři zdroje a tři součásti marxismu"? Klaus je jazyku totalitní éry velmi blízký.

  • " Přitvrzování okolního prostředí naší existence povede k rychlé změně chování..." ???

    Vybírám některé další Klausovy komunistické výrazy:

  • Polistopadový ideový střet
  • Tváře jejich čelných exponentů
  • ideologové Občanského fóra
  • liberalismus byl jen jednou z forem elitářství
  • etatismus je opium elit

    Myšlenkový obsah Klausova článku je jednoduchoučký. Kéž by byl svět takto prostý. Všechno bude v pořádku, aplikujeme-li volné tržní principy. Ti, kdo namítají, že situace je možná trochu složitější, jsou etatisté, opilí svou intelektuální výlučností. Snad by už měl Klaus jít do penze a v klidu si někde hrát tenis.

    Jan Čulík


    Polistopadové příběhy - příběh ideový, a proto dlouhodobý

    Lidové noviny, sobota 17. ledna 1998

    Námi samými i okolním světem byl celý náš polistopadový vývoj chápán do značné míry oprávněně - jako souboj s komunismem v nás i mimo nás. První otázkou, kterou si klademe, je proto určitě to, jak úspěšně jsme se s komunismem utkali, ale druhou, neméně důležitou, je to, zda vlastně celou tuto dobu nešlo o souboj s něčím úplně jiným. Při diskusi prvního tématu si dovolím učinit jeden velmi nepopulární, ale o to důležitější vstupní předpoklad: komunismus nebyl poražen, spíše se svou slabostí rozložil sám. Vím samozřejmě dobře, že to mnoho lidí nebude rádo slyšet, protože mají - v čase navíc narůstající - pocit, že k pádu komunismu leccos sami přidali. Budou mít pravdu, ale podle mého názoru to nebylo to hlavní. Komunistické instituce, charakterizující jeho viditelnou stránku, jsme změnili poměrně snadno. V lepším případě k tomu stačila pouhá liberalizace a deregulace (zrušení nejrůznějších zákazů, příkazů a kontrol) ve sféře politické a ekonomické, ve složitějším případě to chtělo přeměnu původních institucí, nejlépe i jejich privatizaci (v širokém slova smyslu), což už vyžaduje delší čas a je pro jakýkoli stát, respektive jeho jednotlivé představitele, úkolem nesmírně obtížným (a nevděčným). I po transformaci institucí a formálních pravidel nám zde zůstali lidé, se vším, co v nich bylo. Leckomu se zdá, že hlavní exponenti komunismu byli potrestáni málo, a proto se se sametovostí listopadové revoluce nemohou dodnes smířit. Nevím. Nechci příliš spekulovat o vyšších patrech či principech adekvátnosti zločinu a trestu, šlo-li o čin zavedení a udržování totalitního režimu (na rozdíl od daleko jednodušší oblasti individuálních, tedy zcela konkrétních trestných činů), ale opravdu nevěřím, že by nám jiné řešení oné věčné Dostojevského otázky výrazně napomohlo v řešení transformačního problému samého, při konstituování nového, chcete-li kapitalistického, společenského systému. Nevím, zda se nám podařilo dostatečně oddělit psychologii starého a nového, zda jsme uspěli v popření falešného (a fiktivního) komunistického rovnostářství a ve vypořádání se se závistí, která u nás (ale asi i jinde) představuje hlavní zdroj antikapitalistického myšlení, zda už mezi námi převládl životní postoj, že se opravdu začíná od každého z nás, a že proto není možné žít na úkor (a účet) někoho jiného. Opravdu nevím. To se samozřejmě týká jak těch, kteří svobodu zneužívají, tak těch, kteří jise všemi jejími důsledky - nechtějí přijmout. Mám ale silný pocit, že toto už není onen původní souboj s komunismem, že se spíše jedná o souboj s lidskou přirozeností a s návyky a zvyklostmi, které se vždy rády přizpůsobí měkčímu, nenáročnému pro středí. Vždy jsem však věřil, že přitvrzování okolního prostředí naší existence povede k rychlé změně chování (a jsem přesvědčen, že k ní přiměřeně vedlo!). Právě tímto můstkem se dostávám ke svému druhému avizovanému tématu. Nemyslím si, že byl u nás hlavní polistopadový střet veden mezi přesvědčenými liberály a stoupenci marxistické či komunistické ideologie. Polistopadový ideový střet byl - mimo jiné díky absenci přesvědčených marxistů - veden mezi liberály na straně jedné a nejrůznějšími etatisty, technokraty, elitáři, moralisty na straně druhé. Tváře jejich čelných exponentů se sice v různých chvílích naší nedávné historie výrazně obměňovaly, ale podstata jejich názorů zůstávala stejná. Byla jí nedůvěra ve svobodu, v sílu a jednání svobodného jedince, v trh, v autonomní společenské mechanismy (tedy mechanismy neorganizované), v moudrost obyčejných lidí, a naopak jejich důvěra v oprávněnost jejich výsadní pozice, v jejich nadřazenost, v jejich intelektuální převahu, v jejich svobodu (spíše pravomoc) říkat a dělat cokoliv. Nedávno jsem si četl pojednání o liberalismu ve Španělsku (kde ostatně toto slovo v osmnáctém století vzniklo) a o jednom známém mysliteli první poloviny tohoto století se tam říkalo, že je spíše a free thinker (volnomyšlenkář, či snad výstižněji nekonzistentní myslitel) než a thinker of freedom (myslitel o svobodě, zastánce svobody). Zdá se mi, že to platí nejen ve Španělsku. Nejvěrnějším ztělesněním těchto postojů byli nejprve ideologové Občanského fóra a Občanského hnutí (vzpomeňme si, že v jednu chvíli dokonce zakládali tzv. Liberální klub, i když bylo zřejmé, že byl pro ně liberalismus jen jednou z forem elitářství). To platilo jen do voleb roku 1992. S příchodem M. Zemana do sociální demokracie začal tuto elitářskoetatistickou kartu (kdosi správně parafrázoval Marxe výrokem etatismus je opium elit ) hrát dominantně právě on - s tím, že ji uměl mimo řádně dobře hrát i pro neelitu , pro ty, kteří nechtějí přitvrzené prostředí kapitalismu, pro ty, kteří radši než do práce chodí na odborářské demonstrace. Právě v tomto smyslu je a vždycky byl nejsilnějším protivníkem. Lidovější (protože koneckonců za stranu lidovou) variantu těchto postojů předvádí zejména J. Lux, kterému tolik potřebnou nadřazenost dodává jeho církevní zázemí. A nad tím vším se klene celých osm let se neměnící postoj Václava Havla, který nechtěl nikdy a nechce ani teď jak trh, tak klasickou politiku a politické strany a který věří, že se dá vládnout humanistickými apely, že se dá měnit lidská přirozenost vnějším moralizováním, že se problémy řeší svoláváním veřejných celosvětových konferencí o třetím tisíciletí i neveřejných, velmi výběrových i vybíraných pátečních diskusních kroužků. Jsem přesvědčen, že právě o toto se jednalo oněch osm let. Určitě jsem o všech těchto věcech mluvil a psal i dříve, ale asi ne tak jednoznačně a otevřeně. Bylo k tomu dost důvodů. Před několika dny jsem dostal hezký dopis z Kalifornie od Miltona Friedmana, ve kterém mi psal, že má velmi smíšený pocit z mé demise, ale že v tomto tmavém mraku vidí stříbrný záblesk, kterým je to, že budu mít volnost říkat svůj názor na důležité věci, aniž bych musel dělat nutné, ale komplikace přinášející kompromisy se svými zásadami. Snad má pravdu.

    Václav Klaus - Předseda ODS.

    Václav Klaus


    Pozvání na protirepublikánskou demonstraci

    Ivan Strnad

    Iniciativa proti rasismu (IPRA) porada dne 23.1.1998 demonstraci na vyraz nesouhlasu s extremne nebezpecnou politikou SPR-RSC.

    Tento den probiha soud s Dr. Sladkem a jeho privrzenci maji v umyslu uskutecnit pred budovou soudu na Pankraci shromazdeni.

    IPRA zada vsechny obcany a organizace, ktere nesouhlasí s rasistickou politikou SPR-RSC, aby nasi demonstraci, konanou tamtez, podporili svoji ucasti.

    Sraz je 23.1.1998 v 8.30 hod na stanici metra Prazského povstani vystup bus Kavčí hory.


    Republikáni upozorňují Britské listy, že adresa jejich internetových stránek je http://www.spr-rsc.cz/


    Ottův slovník naučný na CD ROMU

    Pavel Gardavský

    Firma AION CS uvedla na trh rozsireni Ottovy encyklopedie na CD-ROM (digitalni replika Ottova slovniku naucneho) ve forme vyhledavani v plnych textech.

    Timto ziskava aplikace Ottovy encyklopedie novou kvalitu, ve vterinach lze prohledat Ottuv slovnik naucny a najit presne to, co hledate v tomto naprosto unikatnim ceskem encyklopedickem dile (unikatnim co do rozsahu i kvality zpracovani).

    Pro fulltextove vyhledavani je pouzit jeden z nejmohutnejsich systemu tohoto druhu na svete a sice system TOPIC americke spolecnosti VERITY.

    Encyklopedie je k dispozici v knihkupectvich prostrednictvim distribucni site nakladatelstvi Mlada Fronta a dale prostrednictvim specializovanych obchodu s multimedii a CD-ROMy na dvou mediich CD-ROM v cene 7490 Kc. (knizni verze prijde na 20-30 tis korun podle "zachovalosti")

    Uzivatele verze I. (ciste digitalni repliky) ji mohou doplnit na verzi II. (tedy o vyhledavani v plnych textech) za cistou rozdilovou cenu.

    Podrobnejsi informace na http://www.aion.cz/otta

    Pavel Gardavský AION CS


    Aforismy Vratislava Kusky

    Vratislav Kuska

    Herectvi je zajimavy dar. Dobri herci na jevisti byvaji spatnymi herci mimo jeviste a naopak.
    Zeny a politici maji mnoho spolecneho - krome usili o libivost tez viru, ze jejich vlastni vyznam je umocnovan vyznamen jejich partneru, takze je zakonite mnohem vetsi.
    Po rane se telo vzepre, po pohlazeni ohne. Moderni otrokarstvi pouziva hlazeni prestizi a pujcovanim penez na nakup zbytecnosti.
    Prosperita.

    U stolu bohatych otrokaru zbyvaji vetsi sousta i na otroky.


    V Americe otrokarstvi nikdy neskoncilo. Pouze se stalo temer neviditelnym.
    Dar Ameriky svetu: otroci nadsene lizajici pocukrovany bic.
    Bicem se da ovladnout telo a jeho prostrednictvim mozek. Propagaci se da ovladnout mozek a jeho prostrednictvim telo.


    Televize dokaze temer vsechno, i to, aby lide ze sebe delali sasky, at uz cepicemi obracenymi bezduvodne stitkem dozadu, oblecenim inspirovanym strasaky v polich nebo otrockym plnenim mnohem nebezpecnejsich prikazu.


    Lide, kterym se systematicky desitky let lhalo, povazuji obcasnou lez za velke zlepseni a dobry stav.
    V demokracii rozhoduje nazor vetsiny, ktery je tvoren a ovlivnovan nazorem mensiny.
    Dav si netvori nazor, pouze ho prejima, vetsinou nekriticky.
    Horsi nez diktatura proletariatu je diktatura proletaru, kteri se stali kapitalisty.


    Tolerance ke lzi nutne konci u tolerance zlocinu.
    Otrokarstvi v Americe nezaniklo, pouze vyspelo. Okovy ducha jsou ucinnejsi nez okovy tela, bic trhu je ucinnejsi nez bic plantaznika.
    p.s. Presto, ze nemam dukazy, jsem si jist, ze uvedene myslenky nejsou originalni. Jejich opakovani vsak povazuji za prospesne.

    Vratislav Kuska


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|