Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
Adresa Britských listů je zde.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
Poznámky z Prahy:
Destabilizace? Rasismus? Odpovědnost státu? Pluralita?
Romská demonstrace v Ostravě - aktualizace z pátku večera 20,00 hod.
Podle informací České televize se v pátek 7. listopadu konala v Ostravě demonstrace asi 300 Romů, požadujících práci a zastavení rasismu proti nim. Byla to první organizovaná akce Romů na českém území v poslední době. Velmi zajímavé bylo, že jeden z hlavních mluvčích Romů požadoval, aby byli Romové považováni za součást českého národa. Poukázal na to, že až osmdesát procent ostravských Romů je bez zaměstnání. Uvedl, že někteří Romové chtějí chtějí pracovat. Mluvčí ostravského pracovního úřadu přiznal, že Ostravané nechtějí Romy zaměstnávat, nepotvrdil ani nevyvrátil však, že by mezi Romy v Ostravě vládla osmdesátiprocentní nezaměstnanost. Konstatoval, pozoruhodně, že se míra nezaměstnanosti v romské menšině nezaznamenává a "není prý důvodu, proč by se měla zaznamenávat".
Romští demonstranté se chtějí začlenit do českého národa, mají pocit odcizení, že nemají vlastní inteligenci, považují za nesmírně důležité, aby vznikla romská inteligence a chtějí, aby jim v tom pomohl stát.
Domnívám se, že šlo o nejdůležitější zprávu "Událostí" České televize. Nechápu, proč byla zařazena do pátečních událostí až těsně před koncem zpravodajství, před šotem z jakési módní přehlídky. Šlo o daleko důležitější věc než jednání hlavních českých politických stran, o nichž ČT referovala v první řadě, podle tiku, bezpochyby ještě z komunistické strany, že musí na prvním místě ve zprávách dávat to, co dělá "strana a vláda".
Zpravodajství mělo začít romskou demonstrací a požadavky Romů, vyjádřené v Ostravě, měly být konfrontovány s postoji čelných českých politiků.
(JČ)
Pátek 7.listopadu, 2.30 ráno
Jsem na skok - na několik dní v Praze. Právě jsem se vrátil z příjemného restauračního posezení s pány Václavem Žákem a Tomášem Pecinou. Připojuji k tomuto pátečnímu vydání Britských listů ještě pár nočních řádek z pražského Starého Města.
Stroehleinova přednáška
V sérii přednášek, kterou pořádá společně Institut ruských a východoevropských studií a katedra slavistiky Glasgow University přednesl ve středu odpoledne 5.11. Andrew Stroehlein, nyní postgraduální student na Londýnské univerzitě, jednu kapitolu ze své diplomové práce o českých reakcích na německo českou deklaraci. Konkrétně šlo o text, v němž Stroehlein podrobněji analyzuje přístup českých sdělovacích prostředků k německo-české deklaraci.
Plný text Andrewovy diplomové práce pro titul MPhil, kterou vypracoval v loňském školním roce pro Glasgow University, je k dispozici v anglickém originálu zde v těchto Britských listech(pozor, 200 kb!), shrnutí v češtině je zde.
Po Stroehleinově přednášce následovala asi hodinová, velmi živá diskuse. Na přednášku přišlo asi třicet lidí, vesměs odborníků na středo a východoevropskou problematiku.
Stroehlein především poukazoval na nedostatek plurality v českých sdělovacích prostředcích při informování o problematice, týkající se česko-německé deklarace. Tak například Mladá fronta Dnes otiskla větší množství redakčních komentářů, které podporovaly deklaraci, a jen jeden komentář, který se stavěl proti deklaraci, a to jen proto, že chtěl dokument ještě výraznější než deklarace.
Nejobjektivnější ze čtyřech zkoumaných českých novin bylo Právo, které sice také otisklo většinu komentářů pro deklaraci, ale zveřejnilo také několik příspěvků proti deklaraci. Právo také nejobsáhleji zveřejňovalo důležité dokumenty v deklaračním procesu, zatímco ostatní české deníky se spokojily jen se stručnějšími výtahy dokumentů, snad aby čtenáře příliš nezatěžovaly.
Zajímavé bylo podle Stroehleina neustále zdůrazňování na české straně, že česko-německá deklarace má přímou souvislost s případným přijetím České republiky do Evropské unie - i když je to zjevně nepodložené tvrzení. Kdokoli by se odvážil zpochybňovat česko-německou deklaraci, ohrozil by tím zdárný demokratický vývoj České republiky, zpochybnil by demokratický vývoj od roku 1989 a destabilizoval by politickou situaci, tvrdily české noviny.
V této atmosféře byla podle Stroehleina racionální debata o česko-německé deklaraci nemožná, zejména také proto, že deklarace byla vyjednávána tajně a když byla předložena parlamentu, parlamentu byla dána jen možnost ji buď schválit nebo neschválit - pozměňovat text nebylo lze.
Kdo se pokusil přijít s jakoukoliv - i seberacionálnější - námitkou proti česko-německé deklaraci, byl označen komentátory za extrémistu, či za provinčního zabedněnce. Jeden komentátor dokonce - bezprecedendně napsal, cituji po paměti, že komu se česko-německá deklarace nelíbí, chybu má hledat jedině v sobě!!
Pozor, nevyjadřuju žádný názor, ani pro deklaraci, ani proti, jen poukazuju na to, že racionální diskuse o této záležitosti nebyla v českých sdělovacích prostředcích možná.
A teď se totéž objevuje znovu? Jak napsaly například Hospodářské noviny, "Václav Klaus varoval před politickou nestabilitou při vstupu do NATO": Politické napětí v zemi by podle premiéra Václava Klause mohlo ohrozit "naše" členství v Severoatlantické alianci. Prezident Václav Havel požaduje shodu politiků před vstupem ČR do NATO. "Stavět na odiv politickou nestabilitu ve chvíli, kdy se v americkém Senátu jedná o připravenosti jednotlivých kandidátů na členství v NATO znamená zahrávat si s ohněm," prohlásil premiér Václav Klaus podle HN.
Cožpak jsme nepoučitelní? Americký Senát by bezpochyby daleko více ocenil, kdyby se otázka vstupu ČR do NATO v České republice kompetentně a seriózně prodebatovávala, než pokusí-li si politikové vytvářet pro zahraničí umělý dojem "nerozborné jednoty" v této věci. Cožpak nevíme, že Potěmkinovy vesnice jsou i ze zahraničí prohlédnutelné?
Uvedl jsem v diskusi po Stroehleinově přednášce, že mi někdy připadá, že se my Češi příliš definujeme svým vlastním jazykem a tím, co se odehrává uvnitř relativně malého jazykového společenství deseti miliónů lidí. Jako by pro Čechy žijící v ČR byla zkušenost lidí žijících mimo toto společenství neuatentická. Nakonec podporuje tento dojem i skutečnost, že zpravodajství ze zahraničí je v českých sdělovacích prostředcích neosobní - chybí zájem a účast o osobní osudy lidí, když nejde zrovna o Čechy.
Takže máme takový přístup: "co se doma uvaří, to se má doma také sníst" - směrem k zahraničí budeme vytvářet umělou "nerozbornou jednotu". Ať už je realita jakákoliv? Já vím, že pan premiér Klaus chtěl apelovat na politiky, aby se nezabývali prkotinami a aby se soustředili na to, co Klaus a zároveň i dost velká část české veřejnosti vidí jako důležitou věc - vstoupit do NATO stůj co stůj. Pokud se ČR do Severoatlantického společenství vstoupit nepodaří, bude to asi vnitropoliticky v ČR daleko větší krach, než z hlediska vojenského.
"My" a "oni"
Dosti rozsáhlou diskusi vyvolal v Glasgowě Stroehleinův poukaz na to, jak často se v českých sdělovacích prostředcích zaměňuje výraz "my" a "náš" za výraz "český". Má to silný nacionalistický podtext. V českých sdělovacích prostředcích se dokonce píše "naši Romové". Dovedete si představit, argumentoval Stroehlein, že by britské sdělovací prostředky hovořily třeba o "našich Pákistáncích"? - Existuje stejná nacionalistická soudržnost a odtažitost od jiných komunit i v jiných postkomunistických zemích? (Vztah k odlišným sociálním skupinám či komunitám se v ČR často vyjadřuje přesvědčením, že je úkolem právě těchto minorit splynout s českou většinou, dodávám já. Kolikrát bylo na zdejších Fórech vyjádřeno mínění, že "Češi nemohou s romským problémem nic dělat, musejí začít Romové sami u sebe a sami se snažit, aby se integrovali do české společnosti". Ale pluralistická demokratická společnost nežádá, aby její menšiny splynuly s většinou....
Citoval jsem názor, vyjádřený jedním debatérem na zdejším Fóru, že totiž "toleranci v mezilidských vztazích nelze vynucovat a že v demokracii nelze nutit většinu, aby přejala názory nebo životní styl menšiny. Nelze nás ovšem žádat, abychom svou toleranci rozšířili natolik, abychom akceptovali jeho životní styl jako jednu z běžných norem chování... Co má proboha být v demokracii společensky uznáno jako norma, když ne názory a životní styl většiny?" ( viz tyto BL)
U přítomných na Stroehleinově přednášce vyvolala tato citace veselí.
Jeden přítomný turecký student konstatoval, že i v Turecku vládne ve sdělovacích prostředcích důraz na nacionalistické "my". Podobně uvedli ruští odborníci, že něco podobného existuje i v Rusku. Naopak odborníci na Polsko konstatovali, že prý užívání výrazu "my" a "náš" není v polském kontextu využíváno nacionalisticky tak často jako v ostatních zmíněných zemích.
Šéf Ústavu pro ruská a východoevropská studia John Lowenhardt však namítl, že bychom si neměli idealizovat britské sdělovací prostředky, že v britském zejména bulvárním tisku nalezneme často příklady stejného šovinismu. Uvedl jsem k tomu, že potíž je, že české noviny předstírají, že jsou seriózní a kvalitní - mnozí čtenáři Mladé fronty Dnes tomu dokonce zřejmě i věří - ale přitom používají bulvárních metod a praktik.
Na to v přednášce poukázal i Stroehlein: zmínil se o tom, že české denní listy často tiskly redakční komentáře a analýzy, vyjadřující intelektuálské stanovisko k česko-německé deklaraci. Na prvních stranách však přinášely bulvární titulky, vyjadřující antiněmecké nálady řadových českých občanů. Tato dualita je nesmírně zajímavá- je zřejmě důsledkuem komerčního prodat obyčejným lidem co největší množství výtisků. Tak se navzdory intelektuálským redakčním komentářům na titulních stránkách objevuje "hlas lidu", i když možná ve zkreslené formě.
Zajímavá je také trvalá obsese českých sdělovacích prostředků tím, co údajně píší zahraniční média o České republice. Podle svědectví přítomných soudě, snad žádné jiné východoevropské sdělovací prostředky nejsou pořád tak posedlé především pozitivními komentáři západního tisku o České republice. Jiná věc je, že i jiné postkomunistické země hledí především na Západ - nikdo se moc nezajímá, co se děje v samotné středovýchodní Evropě.
Tak například deník Slovo přinesl ve čtvrtek 6.11. přehled situace Romů ve Francii, ve Velké Británii, v Kanadě a v Německu.
Proč ne v Rumunsku, v Polsku či v Maďarsku? Pohlédnete-li na romské stránky tohoto budapešťského střediska či Mezinárodní asociace Romů nebo na jiné stránky o romské situaci a o romské kultuře, dovíte se mnoho zajímavého a otřesného o situaci Romů v mnoha evropských zemích, o čemž české noviny nepíší.
Ještě další drobná poznámka k romskému problému
Pan Václav Žák zveřejnil na Fóru k méně či více nevědomě rasistickým poznámkám k romské problematice text, který publikuji v dnešních Britských listech - viz Obsah zde napravo.
Před přednáškou na Glasgowské univerzitě byl Andrew Stroehlein v mé pracovně a díval se tam na počítači na některé pozoruhodné komentáře o romské problematice na zdejších Fórech. Zejména ho zaujalo obviňování z údajného farizejství Britů, že prý Britové kritizují údajný český rasismus a přitom české a slovenské uprchlíky odmítají.
Je tady malý rozdíl, poznamenal Stroehlein. Romové v Doveru a v Calais jsou čeští a slovenští občané. Český a slovenský stát má za ně odpovědnost. Má povinnost jim vytvořit lidské existenční podmínky. Jak to, že se Václav Klaus dosud veřejně nevyjádřil, že jsou romští uprchlíci právoplatní čeští občané a že si český stát svou odpovědnost vůči těmto lidem uvědomuje?
Britský či francouzský stát tuto prvořadou odpovědnost vůči českým a slovenským Romům nemá.
A ještě něco: díval jsem se ve čtvrtek večer na Události České televize. Nad jedním zpravodajským šotem jsem hodně přemýšlel - přiznám se, že váhám, jaký v té věci zaujmout názor. Šlo o toto:
Kdesi na Moravě se konalo soudní líčení s lidmi, kteří se dopustili během moravských záplav vykrádání zboží z obchodů. Na rozdíl od způsobu, jímž referuje běžně většina českých sdělovacích prostředků, se reportérka České televize zachovala naprosto západně a vzorně. Nezmínila se totiž v textu svého komentáře ani jednou, že obžalovaní občané byli Romové.
Bylo to nicméně vidět posléze z několika záběrů osob, vycházejících ze soudní síně. Takže moje maminka, u televize, zosobnila hlas lidu: "Vidíš, Romové, zase kradou".
Tak jsem uvažoval, jestli bylo skutečně vhodné v nynější zjitřené politické situaci vysílat takový zpravodajský šot, potvrzující stereotypní přestavu romského chování u české veřejnosti. Kolik jiných soudních sporů podobného rázu reportuje často Česká televize? Dopustili se vykrádání zásob či obchodů za povodní skutečně jen Romové? Anebo by bylo komunisticky nepřípustné tuto zprávu z vysílání vyřadit?
Česká televize si samozřejmě sama musí profesionálně zdůvodnit, zda byl výše zmíněný reportážní šot opravdu newsworthy, zpravodajsky důležitý a obecně reprezentativní. Nevím, nechtěl bych být obviněn, že chci ČT vnucovat cenzurní zásady politické korektnosti. Určité pochybnosti však zůstávají.
Zpravodajská relace "Události" České televize
Rozšířená verze hlavní večerní zpravodajské relace "Události" České televize, nyní od 19.15 do 19.50 je teď zavedená už několik týdnů, takže je snad možno ji už komentovat. Nejde ovšem zase o nijak dramatické rozšíření vysílacího času: zpravodajská relace má nyní pouhých 35 minut.
Je zjevné, že nové "Události" jsou velmi silně ovlivněny stylem televize Nova. Jsou rychlé, obsahují celou řadu dosti stručně zpracovaných témat (ve čtvrtek 6. listopadu působila většina těchto témat na diváka dost jako podružnosti).
Nejdůležitější je, že jsou "Události" zakotveny postavou hlavního anchormana, tedy hlasatele či hlasatelky, který či která vysílání pořadu uvádí. To je myslím hlavní inspirace TV Nova v České televizi a hlavní pouto, jímž se ČT snaží přilákat diváka - hřejivost í"osobního" přátelského svazku mezi televizním hlasatelem a divákem. Podobný psychologický přístup používají i mnohé západní komerční stanice.
Osobně dávám přednost objektivnější odtažitosti hlasatelů televize BBC (viz například satelitní okruh BBC World) a hlubším zprávám.
Zajímavé také je, že se "Události" České televize skládají nyní do značné míry ze zpravodajství reportérů, mluvících na kameru (tak mi není jasné, proč televizní parlamentní zpravodajka jednání v parlamentě sama slovně rekapituluje, když by měla nechat mluvit záběry jednání politiků v parlamentě a jejich výroky přímo ve sněmovně) a dále z ustavičných rozhovorů s politiky. Jiné televizní zpravodajské práce se zdá být v "Událostech" málo.
Že by režie "Událostí" toto dělala zcela programově? Rozhodla se snad, že diváka nejvíce zajímá lidský, osobní vztah k těm novinářům, kteří vystupují na obrazovce, a hodlá vybudovat přitažlivost večerního zpravodajství ČR právě na tomto rysu?
Jan Čulík
LETECKÝ VÝZKUM A VÝVOJ -
PRO EVROPU ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÝ PROCES
člen akademického sboru Department of Aerospace Engineering, University of Glasgow, UK
člen Královské letecké společnosti a Amerického institutu pro letectví a astronautiku
(Domnívám se, že čtenáře může zajímat, jakým způsobem se připravují strategické zprávy o budoucím rozvoji důležitých průmyslových odvětví, jejich etos, přístup, filozofie. JČ.)
SHRNUTÍ
Letectví má hlavní vliv na ekonomický, vojenský a sociální vyvoj ve světě a pro Evropu je strategicky velmi důležité. Konstrukce a vyroba leteckých výrobků v Evropske unii (EU) bezprostředně poskytuje pracovní příležitost pro přibližně 350 000 lidí a mnoho dalších lidí pracuje v nepřímé vazbě na letecký průmysl. V EU je do letecké vyroby zapojeno více než 7000 firem. Letectví vytváří pracovní příležitosti vysoké kvality, využívá velkého množství technologií, což má přínos pro další průmyslová odvětví a také poskytuje významný stupeň nezávislosti při nákupu vojenské techniky. Tento průmysl exportuje více než polovinu svého obratu do oblasti ležících mimo EU, přičemž každoročně utrží přibližně 20 bilionů ECU (1ECU = 37 Kč) a přispívá k pozitivní rovnováze na trhu prostřednictvím zhruba 8 bilionů ECU ročně.
Letectví je globální a intenzivně konkurenční obchodní činnost, ve které technologie hraje podstatnou roli. Je ovlivňováno hlavně průmyslem z USA a Evropy a také novymi kapacitami, které se začínají projevovat především v Tichomoří. Každý národ, který má silny letecký průmysl, má také kvalitní průmyslovou infrastrukturu a technologickou základnu, která se odráží ve všech průmyslových odvětvích. I když objem výroby průmyslu EU tvoří zhruba polovinu objemu produkce průmyslu USA, statistiky exportu ukazují, že evropský letecký průmysl je schopen americkému efektivně konkurovat. To je rozhodně úspěch a z hlediska evropského průmyslu významná majetková hodnota.
V této situaci však existují stálá nebezpečí, která by mohla tento úspěch zastavit. Nebezpečí pochází z USA, kde byl v poslední době vytvořen silný a koherentní průmysl dlouhodobě zabezpečovaný vládními podporami. Tyto podpory vycházejí především z přesvědčení americké vlády, že letectví má základní strategický význam pro USA jednak z ekonomického a jednak z vojenského hlediska. Státní administrativa USA v poslední době znovu potvrdila svůj závazek - zajistit Americe i nadále vůdčí světovou pozici v leteckém průmyslu. Odhaduje se, že současná úroveň rozsahu vládní podpory pro letecký výzkum a technologickou základnu v USA je zhruba čtyřnásobek celkových vládních podpor ve všech zemích EU. Přitom cena výzkumu je v porovnání s cenou při vývoji a uvedení nového projektu na trh nízká. Dlouhodobé zanedbání má devastující následky.
Konfederace evropských leteckych společností, která je sdružením profesionálních leteckých společnoství z osmi států s nejvyspělejším leteckým průmyslem - Francie, Velké Británie, Německa, Itálie, Nizozemí, Španělska, Švédska a Švýcarska, věří, že současná nerovnováha ve výši investic do výzkumu a vývoje mezi Evropou a USA přivede v budoucnu evropský letecký průmysl do riskantní nezáviděníhodné situace. Pokud vlády evropských zemí nepřistoupí k pozitivním opatřením, je nevyhnutelné, že jak letecké technologie, tak výrobní základna včetně leteckých firem ztratí konkurenceschopnost. To bude mít záporný dopad na zaměstnanost a tržní rovnováhu na evropském trhu.
Pro zajištění úspěchu evropského leteckého průmyslu i v dalším období je podle Konfederace evropských leteckých společností nezbytné podniknout následující opatření:
(1) Vlády evropských zemí museí znovu potvrdit, že je evropský letecký průmysl klíčovým odvětvím, strategicky důležitým pro ekonomiku, obranu a jako zdroj pracovních příležitostí.
(2) Evropské vlády a letecké továrny musejí zajistit zvýšení investic do leteckého výzkumu a vývoje na úroveň odpovídající obratu a to tak, jak to dělají v USA - Konfederace evropskych leteckých společností navrhuje nárůst investic o 50% současného objemu. Zároveň je třeba zlepšit koordinovanost programů pro výzkum a vývoj v Evropě, kde je také nutno tyto programy nasměrovat tak, aby měly dlouhodobý a více strategický význam.
(3) Uvnitř jednotlivych členských států zastoupených v Konfederaci evropských leteckých společností musí průmysl a vláda zajistit, aby národní investice do výzkumu a technologické základny byly dostatečné k docílení konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví průmyslu v danych zemích.
Následující krátká zpráva byla uveřejněna Konfederací evropských leteckých společností jako důsledek všeobecného rostoucího znepokojení uvnitř Konfederace, která mimo jiné také sleduje budoucnost konkurenceschopnosti evropské technologické základny, která je k dispozici evropskému leteckému průmyslu a evropským vládám a odborným kruhům.
I když toto není první práce na uvedené téma, je to patrně první zpráva, která vyjadřuje názory široké škály odvětví leteckého průmyslu. Klíčové články Konfederace evropských leteckých společeností nepředstavují pouze jednu oblast, ale celý rozsah civilních a vojenských zájmů - provozovatele, letecké úřady a inspekce, hlavní výrobce jak létajících, tak pozemních zařízení a jejich subdodavatele, letecké právníky, vyzkumná zařízení, univerzity atd.
2.0 CÍL A MOŽNOSTI
Cílem následující zprávy je načrtnout význam evropské letecké technologické základny ve vazbě na průmysl, srovnat evropskou a globální situaci a ukázat kroky, které je třeba nezbytně učinit k tomu, aby se předešlo poklesu evropské konkurenceschopnosti.
Letecký svět zahrnuje příbuzné a také v mnoha směrech naprosto odlišné oblasti letectví a astronautiky. Každá z nich využívá své vlastní technologické, politické a obchodní zázemí a z toho důvodu také zasluhuje specifické posouzení. Tato zpráva se zaměřuje na letectví, které v současné době představuje a pravděpodobně v nejbližší budoucnosti bude představovat nejdůležitější část evropského leteckého průmyslu.
V letectví se často činí rozdíl mezi civilním a vojenským sektorem. Politické klima a tržní síly se liši a jsou patrné rozdíly i v technologii a v celkovém přístupu. Také je jasné, že oba sektory mají extenzivní základnu jednotné technologie nebo technologie "dvojího použití" a také mnoho jiných příležitostí pro přenos technologie a adaptaci výrobků mezi civilním a vojenským sektorem. V této zprávě se bere v úvahu obojí - jak civilní, tak vojenské letectví, a to ve všeobecné terminologii.
Výše uvedené poznatky jsou komplexní a podrobnější zpracování by nevyhnutelně bylo velmi rozsáhlé. Tato zpráva byla pojata tak, aby byla co možná nejkratší a nejsrozumitelnější. S pomocí referenčních materiálů předkládá komplexní pohled, který vede k zajímavým závěrům.
3.0 LETECKÝ PRŮMYSL
Letectví je nejdůležitějším znakem moderního světa. Hraje důležitou roli jak v mírovém období, tak i za války. Zajišťuje zájmy vlád států stejně jako má běžné obchodní vlivy. Kromě vazby s vládami má vývoj a výroba letadel řadu dalších významných znaků, které se dají shrnout následovně:
(i) Investice nutná na zahájení nového velkého projektu letadla nebo motoru je obrovská v porovnání s kmenovou hodnotou největších firem a má stále vzrůstající tendenci.
(ii) Doba investic do okamžiku, kdy dochází k prvním ziskům z nového projektu je dlouhá.
(iii) Průmysl je technologicky vysoce intenzivní - týká se to jak samotného výrobku, tak technologickych postupů. Disponování spolehlivou technickou základnou, která umožňuje konkurovat ostatním výrobcům, je tedy základní požadavek k dosažení prodejnosti a k zajištění minimálního technologického rizika spojeného s projektem.
V Evropě zaměstnává vývoj a výroba leteckych výrobků přímo okolo 350 000 lidí a mnoho dalších je zaměstnáno v tzv. nepřímé letecké výrobě. Je v ní zapojeno více než 7000 firem EU, které vytvářejí pracovní příležitosti vysoké kvality. Tyto firmy představují rozsáhlou škálu výrobních technologií, což obohacuje a přináší užitek i ostatním průmyslovym odvětvím. Vysoká technická úroveň průmyslu znamená významný stupeň nezávislosti v oblasti nákupu zbraní, čímž se zvyšuje politická nezávislost evropských států. Letecký průmysl je důležitým dodavatelem civilních leteckých výrobků na světové trhy. Export civilního a vojenského leteckého průmyslu do oblasti mimo EU přináší ročně kolem 20 bilionů ECU (1ECU = 37Kč), což znamená přes 50 % jejího celkového obratu a přispívá k pozitivní tržní rovnováze EU na úrovni 8 bilionů ECU ročně.
Je třeba podotknout, že evropský letecký průmysl se nevěnuje jen výrobě výhradně evropských letounů a výrobků jako jsou motory a vybavení. Tři hlavní oblasti evropského leteckého průmyslu - letecké konstrukce, motory a vybavení - se realizují na globálním trhu. Evropská letadla často používají americké motory a vybavení a stejně tak i opačně. Mimoto průmyslové nebo mezivládní dohody o spolupráci nejsou omezeny hranicemi Evropy. Partneři často bývají z USA a z dalších zemí. A tak evropský průmysl má přínos pro evropskou ekonomii prostřednictvím mezinárodních projektů a stejně tak projektů centralizovaných v Evropě.
I když je to velká majetková hodnota EU, evropský letecký průmysl je vystaven hrozbám, které by mohly zastavit jeho nesporné úspěchy z posledního desetiletí. V první řadě jsou to USA, které disponují největším a nejschopnějším leteckým průmyslem na světě. V USA tento průmysl zaměstnává přibližně dvakrát tolik lidí a vykazuje dvojnásobný obrat než je tomu v celém evropském leteckém průmyslu. Jako vojenská supervelmoc a rozlehlá země obklopená oceány mají USA rozsáhlý domácí a mezinárodní vzdušný dopravní systém. USA mají velké domácí trhy jak pro civilní, tak pro vojenské letecké výrobky. Tyto trhy tvoří širokou a pevnou základnu pro export. Vláda USA silně podporuje průmysl a aktivně podporuje spolupráci mezi vojenskými a civilními sektory. Například nedávno pod záštitou kanceláře prezidenta americká administrativa znovu potvrdila svůj závazek zajistit vůdčí postavení USA v letectví a v astronautice. USA nejsou pro Evropu rozhodně jedinou konkurenční silou. Ostatní země jako například Japonsko nebo země Dálného vychodu aspirují na významnější role v oblasti vývoje stejně jako i výroby letecké technologie. Bývalé státy Sovětského svazu také reprezentují velmi silnou leteckou kapacitu, která bude mít rostoucí vliv na světovém trhu, až její výrobky dosáhnou vyšší kompatibility s uznanými světovými vývojovymi a výrobními standardy.
Navíc, fungovat v takto vysoce konkurenčním prostředí vyžaduje kontinuální vývoj firemních struktur a sortimentu nabízených vyrobků. Konec dlouhého období konfrontace mezi NATO a Varašavským paktem vyústilo v hlavní změny v požadavcích na vojenské vybavení. Celkový efekt pro vojenský sektor letectví se projevil ve významné redukci obchodu a formování silné vůle k racionalizaci průmyslu jak v USA, tak v Evropě. V civilním sektoru studie provozovatelů, výrobců a dalších institucí přináší povzbuzující naděje v dlouhodobém růstu poptávky při přepravě cestujících i nákladu. Takovéto předpovědi růstu jsou spojeny s potřebou zajistit novou leteckou techniku, protože ta dnešní brzy nebude vyhovovat požadavkům na ochranu životního prostředí a požadavkům na ekonomický provoz. Znamená to vyrobit zhruba 16 000 nových dopravních letadel během následujících 20 let v hodnotě okolo 1000 bilionů amerických dolarů. Ačkoli tato čísla představují velmi rozsahlý trh, není nemožné toho docílit v porovnání s celkovou kapacitou hlavních světovych výrobců a jejich dodavatelů. Každé prodané letadlo nebo motor či vybavení bude znamenat tvrdý konkurenční boj. Zejména americký Boeing kromě toho, že je odhodlán udržet si především pozice na společném trhu s Airbusem, se tajně připravuje získat ztracenou část světového trhu zpět na svou stranu.
4.0 LETECKÁ TECHNOLOGICKÁ ZÁKLADNA
Jak už bylo uvedeno, vysoká závislost na kvalitě technologií je jednou z definujících charakteristik letectví. Tato závislost je naprosto samozřejmá v oblasti konstrukce a výroby leteckých výrobků jako takových, ale současně má také vliv na provozní ukazatele jako jsou: cena, bezpečnost, vliv na prostředí a další aspekty letectví, které zajímají veřejnost. Existují tedy také technologické dimenze vztahující se přímo k opatřením vlád a veřejných institucí, které mají vliv na letectví.
Pro ty, kteří jsou zapojeni do leteckých konstrukcí a výroby, je prioritní udržovat kvalitu a kapacitu technologického zázemí tak, aby byl zajištěn stály úspěch na světovém trhu. Není to jednoduchý úkol. Technologických disciplin zapojených do leteckého průmyslu je mnoho a v mnoha případech pokrok vyžaduje stálý výzkumný proces, který nelze uskutečňovat bez nákladného experimentálního a výpočetního vybavení. Cena základního výzkumu je vysoká i přes tu skutečnost, že představuje jen zlomek toho, co se pojí s vývojem novych výrobků a jejich přivedením na trh.
Mělo by se také připomenout, že termín "výzkum a vývoj" je daleko vystižnější než pouhé slovo "výzkum" zejména v situacích, kdy se řeší otázky zachování kvalitní technologické základny. Je to proto, že činnosti v rámci výzkumu a vývoje zahrnují širokou oblast sahající od základního výzkumu přes různé úrovně aplikovaného výzkumu až po ověření dat a výpočtů.
Význam aplikovaného výzkumu a ověřování dat či výpočtů zasluhuje zdůraznit. Praxe ukazuje, že v oblasti letectví mohou aplikované vědecké programy vytvářet přirozené spojení při přenosu základního výzkumu do výroby. Je to proto, že inženýrské a pracovní prostředí finálního produktu často obsahuje něco, co se v laboratorním výzkumu neprojeví a bez prověřovacího programu to může způsobit komplikace a potíže. Technické riziko spojené s vývojem výrobku může tedy být vysoké, dokud se neprovede vhodná zkouška a ověření v prostředí, které více odpovídá provozním podmínkám. Prověřovací a zkušební práce jsou celkově dražší než základní laboratorní výzkum, ale na druhou stranu jsou mnohem levnější než celkovy vývoj výrobku. Zanedbání prověřovacích a zkušebních prací může způsobit extrémní nárůst celkových vývojových nákladů.
V mnoha zemích, které mají vyspělý průmysl, je výzkum a vývoj leteckého průmyslu prováděn prostřednictvím různých výzkumných organizací, a to s ohledem na jejich možnosti ve vztahu k jednotlivým oblastem výzkumu. Jsou to především:
(i) vývojové a výrobní firmy
(ii) národní výzkumné instituce
(iii) firmy a sdružení, která se specializují na smluvní výzkumnou práci
(iv) univerzity a další instituce vyššího vzdělání
Existence národních leteckých výzkumných center v zemích, které jsou finálními leteckými vyrobci, odráží jejich silný národní zájem v oblasti letectví, a to jak civilního, tak vojenského. Tyto instituce hrají významnou roli v Evropě a všude ve světě. Provádí vlastní výzkum a vývoj, zajišťují důležitý poradní hlas pro vládu a průmyslové podniky a figurují jako vývojové a operační články v nejdůležitějších státem řízených podnicích. Mnoho z nich je zapojeno do managementu vládou podporovaných zakázek v průmyslu a na univerzitách a do implementačních programů společných mezivládních vyzkumných úmluv. Jako součást vývoje evropské spolupráce byla v roce 1994 založena asociace 7 evropských výzkumných institucí AEREA. V USA na hlavních úkolech výzkumu a vývoje úzce spolupracují velké výzkumné instituce NASA a Ministerstvo obrany. Jejich společná práce symbolizuje intenzívní a soudržné národní úsilí Spojených států amerických.
5.0 KLADNÉ A ZÁPORNÉ RYSY SITUACE V EVROPĚ
Tato část zprávy shrnuje silné a slabé stránky v evropském leteckém výzkumu a vývoji, a to z globálního hlediska a zejména pak ve vztahu k USA jako k současnému nejsilnějšímu evropskému konkurentovi.
5.1 EVROPSKÉ SILNÉ STRÁNKY
(a) I když současná situace ve struktuře evropského průmyslu není tak koherentní jako v USA, odráží se v ní struktura Evropy se všemi jejími odlišnostmi danými skupinou různých států, které ji tvoří, kdy každý stát má svůj individuální obranný a obchodní zájem, přesto tato velká rozmanitost je příčinou zdravé konkurence v procesu výzkumu a vývoje a v konstrukci společnych evropských výrobků. Příklady užitku evropských vazeb lze najít v některych evropských vojenských a civilních projektech. Jedním takovým důležitým příkladem je třeba partnerská soutěž ve spojitosti s návrhem, výrobou a dodáním hlavních částí letadel mezi firmami sloučenými v Airbus Industrie. Výsledkem jsou letadla velmi vysokých technickych kvalit.
(b) Evropští letečtí vědci, inženýři, výzkumné instituce a univerzity se vzájemně stále více poznávají a v mnoha inženýrských disciplinách lze dnes najít úzce propojené skupiny specialistů.
Je známo, že takové vazby existují na úrovni základního výzkumu už mnoho desítek let, a tak společné evropské úsilí na úrovni základního výzkumu přineslo mnohem bližší kontakty mezi skupinami specialistů zainteresovanými na konstrukci, na vývoji a ve výrobě. V zásadě jsou nyní evropští vědci a inženyři zvyklí na spolupráci a na to, jak si poradit s problémy spojenými s odlišnými národními a obchodními zájmy. Tato skutečnost je také podporována širší mezinárodní účastí zajištěnou působením v NATO a ve vědecké vojenské organizaci AGARD, která efektivně pracuje po mnoho let jako prostředek pro výměnu vojenských vědeckých informací a kooperaci jednak v Evropě a také v USA a Kanadě.
(c) Evropští letečtí vědci a inženyři jsou zvyklí na současné vědecké aktivity USA, kde mají výzkumníci k dispozici větší finanční zdroje a zázemí. Jsou si vědomi nutnosti směřovat své vlastní úsilí co možná nejvíce efektivně a cíleně. V takovýchto podmínkách jsou schopni fungovat. Znamená to ovšem také získat maximum v tzv. "předkonkurenčním výzkumu" - sběr informací na mezinárodních konferencích, z přístupné literatury a podobně.
(d) Ačkoliv je výzkumná infrastruktura výzkumných ústavů, univerzit a přidružených institucí v Evropě členitá kvůli mnohonárodnostnímu charakteru Evropy, má obecně kvalitní úroveň jednak z hlediska lidských zdrojů a jednak z hlediska vybavení. Vzdělávací instituce zabývající se letectvím zaznamenaly v posledních letech nárůst mezinárodní spolupráce a tím přispívají ke zvýšení pohybu lidí v rámci Evropy. Zjistily, že je nezbytné získávat poznatky z leteckých provozů systému a výrobních procesů stejně jako ze speciálních vědních disciplin a technologií. Při posouzení stavu experimentálního zařízení, dlouhodobé společné studie a vazby v minulých desetiletích vytvořily situaci, kdy některé evropské instituce pro výzkum a vývoj jsou nyní technicky modernější oproti svym protějškům z USA. Toto bylo zveřejněno institucí NASA v době, kdy se dovolávala vládních fondů USA v souvislosti s ozdravným programem technického vybavení. Přišlo se například na to, že důležité výzkumné aerodynamické práce na současných letounech Boeingu, které soupeří přímo s výrobky Airbusu, byly uskutečňovány na základě kontraktační smlouvy v evropských aerodynamických tunelech!
5.2 EVROPSKÉ NEDOSTATKY
Nehledě na výše uvedené silné stránky je všeobecně snadné postřehnout, že evropská pozice je riskantní z důvodu jejích určitých závažných slabin. Tyto slabiny jsou uvedeny v dalším textu.
(a) Evropa se skládá z nezávislých samostatnych států, které mají svou vlastní obranu a komerční zájmy. Tyto odlišné zájmy limitují výši nahromaděných vědeckých poznatků, racionální přístup ke zdrojům, soudržnost ve výzkumu a vývoji stejně jako zapojení průmyslovych firem. Ačkoliv se další vývoj směrem k integraci Evropy projeví v postupné harmonizaci mnoha z těchto národních zájmů, tento proces zabere ještě velmi mnoho času kvůli rozsahu a důležitosti otázek, které se musejí řešit.
(b) Ačkoli byl zaznamenán pokrok ve vývoji společného evropského výzkumu v oblasti letectví, stále existují nedostatky, které omezují tempo a strategickou efektivitu práce. Například letecký výzkum podporovaný granty Evropského společenství trpí po administrativní stránce a je pouze zlomkem z rozsáhlého leteckého programu zahrnujícího mnoho technologií. Tím postrádá silné strategické ohnisko nutné pro vědu a výzkum. Na druhé straně existují výzkumné programy podporované výhradně jen evropskými výzkumnými institucemi. Ty se věnují aktuálním problémům v letectví, ale za to postrádají jakýkoliv náznak centrálního financování, což vede k nesoudržnosti a slabému řízení.
(c) Politické postoje a ekonomická situace během posledních desetiletí v některých z hlavních evropských států zainteresovaných na letectví vedly k omezení vládních dotací na podporu důležitých národních programů ve výzkumu a vývoji. Ekonomická situace se také projevila v evropském průmyslu prostřednictvím snížení nákupu vojenských zařízení a celkovou recesí v civilním sektoru. Úroveň dlouhodobých strategickych vládních vazeb pro zajištění letecké technologické základny je na mnohem nižší úrovni, než tomu je v USA, kde vládní administrativa zaujala postoj k dosažení lepší úrovně ve výzkumu a vývoji jako součást budoucího silného postavení k udržení vedoucí pozice v civilním a vojenském letectví. Celkově, když shrneme zdroje věnované na výzkum a vývoj v dnešní Evropě, zjistíme, že jsou mnohem nižší než zdroje věnované na tuto činnost v USA. V USA se předpokládá, že v nejbližší době jejich úroveň dosáhne čtyřnásobku úrovně v EU.
6.0 EVROPSKÉ VYHLÍDKY
I když, jak už bylo řečeno, evropská role představuje významnou sílu, Konfederace leteckých evropskych společností soudí, že konkurenční výhody, které byly popsány v předchozím textu, jsou nyní převáženy dopadem nevýhod. Dokud snebude zajištěno důkladné zlepšení, je riziko, že evropská letecká technologická základna zaostane za základnou USA. Tato skutečnost bude v rostouci míře ovlivňovat prodejnost evropských výrobků a tím způsobí, že evropské firmy budou v celosvětovém měřítku v mezinárodních projektech méně atraktivními partnery. Je nutno podotknout, že současný technický úspěch evropských výrobků je založen na výzkumu a vývoji většinou provedeném před 10 až 20 lety, kdy národní investice do výzkumných aktivit byly značně vyšší.
Co je možné udělat, aby se situace zlepšila? Existují silné evropské výhody /popsané v odstavci 5. 1 /, které se projevují a rozvijejí už delší dobu a tím také jejich další nárůst a využití jsou omezené. Mimoto v dnešní době zajišťuje USA modernizaci svého výzkumného zařízení. V takovéto situaci se projevují vládní tlaky na evropské výzkumné instituce, aby pracovaly více komerčně. Stává se, že americké firmy vstupují do důležitých evropských výzkumných zařízení jako partneři nebo spoluúčastníci. Je třeba podotknout, že na rozdíl od Evropy úřady USA vydaly několik nařízení pro zamezení přístupu zahraničních firem do jejich výzkumných institucí v situacích, kdy by výzkumný projekt podporovaný zahraniční firmou konkuroval výrobku z USA.
Největší naděje pro zlepšení situace tkví v radikálním omezení vlivu slabých stránek popsaných v odstavci 5.2. Jak by se tohoto dalo docílit, je shrnuto následovně.
Bod (a) v odstavci 5.2 je přirozenou reakcí na momentální ústavní a průmyslové podmínky v Evropě.
Zrychlení evropské integrace přináší zmírnění těchto vlivů, ale jak již bylo řečeno, tento proces potrvá ještě dlouhou dobu.
Bod (b) - zvýšit tendence k vylepšení organizace společnych evropských výzkumných projektů, i když to s ohledem na administrativní a politické překážky není snadné. Byl uskutečněn povzbudivý krok ze strany EU k vytvoření tzv. "letecké cílové skupiny", jejímž hlavním cílem je zlepšit koordinaci v leteckých vědeckych programech EU. V dnešní době je ještě brzy odhadnout její efektivnost a je také těžké předpovědět, jak velký vliv bude mít tato letecká cílová skupina na strategické plánování ve výzkumu a jak ho bude schopna uplatnit. Další příležitost pro zlepšení práce EU je ve formulování úmluvy pro pátý rámcový vědecký program, ktery se má rozběhnout kolem roku 1998. Tady je ale třeba podotknout, že rámcové vědecké programy EU jsou omezené na základě všeobecných nařízení pouze na civilní výzkum a vývoj. Takže i když letecký výzkum nevyhnutelně zahrnuje zdvojené technologie, cíle rámcových vědeckých programů EU jsou zaměřené čistě na použití v civilním letectví. Společný výzkum a vývoj k podpoře technologické způsobilosti pro vojenské výrobky je obsahem dohod mezi národními ministerstvy obrany. Tyto dohody jsou předmětem neustálých změn.
Je to právě bod (c) odstavce 5.2 , ktery nabízí nejlepší možnosti ke snížení důsledku slabých stránek Evropy. Samozřejmě v souvislosti s body (a) a (b) už byl v posledních letech zaznamenán určitý pokrok, ale je to především bod (c), kde Evropa je ve velmi kontrastní pozici oproti rozhodnému postupu USA k udržení svého technologickhéo potenciálu. Aby Evropa předešla ztrátě svych relativně dobrých pozic, potřebuje strategičtější a dlouhodobější přístup k letectví jako takovému, založený především na tom, aby jednotlivé vlády znovu uznaly význam leteckého průmyslu jako evropského jmění, jako klíčového a vysoce technologicky náročného odvětví. K tomu se samozřejmě pojí také adekvátní zabezpečení výzkumu a vývoje jak na národní, tak na celoevropské úrovni. To však vyžaduje nekompromisní přístup od vlád a jednotlivých průmyslovych odvětví. Ačkoliv v minulosti s významně nižšími náklady evropští letečtí vědci a inženýři prokázali své kvality při porovnávání s americkou konkurencí, v současné dobý tato situace je téměř neudržitelná.
Je nutné, aby evropské investice do leteckého výzkumu a vývoje více odrážely úroveň investic USA ,a to aspoň jako podílu z obratu leteckého průmyslu. Podíl vládních podpor mezi USA a EU je přibližně 4:1, což je dvojnásobek k poměru obratu v leteckém průmyslu v USA a EU, ktery činí asi 2:1. Toto a také fakt, že došlo k přímému poklesu investic EU v leteckém průmyslu, poukazuje na nutnost zvyšit celkové roční investice nejméně o 50 %. Musí být jednoznačně vylepšena organizace a koordinace výzkumu a vývoje, pokud má být v nejbližší době zajištěna evropská konkurenceschopnost.
Bude důležité zajistit dlouhodobé financování výzkumu a technologické základny. Jak již bylo řečeno, výdaje na výzkum a technologické zabezpečení jsou mnohem nižší než výdaje spojené s vývojem projektu. Navíc je známo mnoho případů zpoždění, technických výpadků a velmi drahých časových skluzů, které vyvstaly ve vojenských a v civilnich projektech, když technologické zabezpečení nebylo na požadované úrovni. Následkem toho výrobci zaznamenali velké finanční ztráty a vlády trpěly nedostatky z hlediska obranyschopnosti státu.
Co se týče vládních opatření v rámci EU, v minulých dvou desetiletích byl zaznamenán rostoucí důraz na potlačení tohoto rizika a to skrze zavedení tzv."technologické pohotovosti" před zahájením vlastního projektu. Nevyhnutelně i tento přístup vyžaduje příslušné programy základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a ověřovacích programů. Zajištění technologického zabezpečení je důležité nejen pro nové výrobky, ale také pro rychlou a efektivní modifikaci starších projektů a jejich vylepšování, které formují vzrůstající podíl na trhu a tím i zaměstnanost. Všeobecně se dá říct, že dobrá personální politika a dobře promyšlená investice do technologického zabezpečení posílí pozici vlád na mezinárodním poli.
Jak již bylo řečeno, množství a kvalita technologického potenciálu se neprojevuje jen ve vývoji letounu a jeho systémů, ale také ve snižování výrobních nákladů. Vysoce konkurenční charakter mezinárodního trhu v civilním letectví vyvolává dynamickou situaci. Kupříkladu, ačkoliv Airbus Industrie nyní může zaplnit velkou část světového trhu novými dopravními letouny vysoké kvality, Boeing se brání především zdokonalováním svých už poměrně starších výrobků. Například letouny Boeingu ze série 737 -600/700/800 se mohou pochlubit vysokou výrobní a technologickou úrovní. K tomu, aby si Airbus zajistil vlastní pozici a podíl na trhu, musí vhodně reagovat na požadavky trhu a to novými anebo modifikovanymi vyrobky. Nové projekty samozřejmě hrají významnou roli pro evropskou prestiž a konkurenceschopnost. Z tžch nejznámějších to jsou například navrhovaný velkokapacitní letoun Airbus A3XX a projekt nového bitevního letounu EUROFIGHTER.
Jedním z dalších stimulů v civilní části letectví v Evropě je výše tzv. "přímého" investování do výzkumu a vývoje na základě dohody z roku 1992 mezi USA a EU, která se vztahuje k dopravním letadlům s počtem míst nad 100. Tato dohoda limituje přímou vládní podporu nových projektů do výše 33 % jejich celkových vývojových nákladů a také požaduje formální úmluvy způsobu splátek. Podobná přímá podpora cestou "vývojové pomoci" byla běžným mechanismem vlád pro podporu evropského průmyslu, zejména ale Airbusu. Vládní politika USA naopak nedávala všeobecně přímou podporu civilním projektům, ale soustřeďovala se na zajišťování tzv."nepřímé pomoci", a to prostřednictvím grantů všeobecného výzkumu a vývoje. Současná smlouva mezi USA a EU umožňuje jakousi rovnost při prodeji nových výrobků.
Smluvní omezení přímé podpory zvyšuje důraz na význam kvalitního technologického zabezpečení především ve vztahu ke snižování vývojových nákladů. Současná smlouva umožňuje také tzv." nepřímou " podporu, což je podpora všeobecného výzkumu a vývoje do vyše maximálně 3 % průmyslového obratu v civilním letectví v dané zemi. V současnosti v Evropě se nepřímá podpora evropskými vládami ani zdaleka tomuto číslu nepřibližuje. Je nutno dodat, že se smlouva vztahuje jen na letadla a ne na motory nebo vybavení a je formálně postavená jako předmět dalších jednání. Vypadá to tak, že budoucí změny v této smlouvě se projeví ve snížení přípustné hodnoty procentuálního podílu přímé podpory, což by dále zdůraznilo význam investic do technologického zabezpečení.
7.0 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
7.1 ZÁVĚRY
(1) V současné době se situace jeví tak, že evropská letecká technologicko - průmyslová základna se postupně stane méně konkurenceschopná. Tato skutečnost bude stále více ovlivňovat prodejnost evropských civilních a vojenských vyrobků a učiní z evropských firem a konsorcií méně zajímavé partnery pro globální obchod. Bude to mít hlavně nepříznivý důsledek na výši evropské nezaměstnanosti a vyváženosti na trhu (dovoz kontra vývoz).
(2) I když je v Evropě snaha vylepšit organizaci a koordinaci leteckého výzkumu a vývoje, není to dostatečné k zabránění postupného úpadku. Základním požadavkem pro dosažení konkurenceschopnosti je i nadále nárůst investic do výzkumu a přímých technologických aktivit.
(3) Je nepravděpodobné, že by evropská konkurenceschopnost mohla být dosažena bez mezivládních dohod na nejvyšší úrovni, ve kterých by jednotlivé vlády přijaly a potvrdily stanovisko, že letecký průmysl je pro EU strategicky nepostradatelný.
7.2 DOPORUČENÍ
(1) Evropské vlády by měly přehodnotit a potvrdit význam evropského leteckého průmyslu jako klíčového průmyslového odvětví strategicky důležitého z důvodů ekonomických, obranných a společenských.
(2) Evropské vlády a průmysl by měly vyvinout tlak na zajištění nových investic do leteckého výzkumu a technologického zabezpečení. Tyto investice by měly byt zaměřeny více strategicky a dlouhodobě. Konfederace evropských leteckých společností doporučuje nárůst celkových investic nejméně o 50 %, dále doporučuje zkvalitnění organizace, koordinace a managementu jednotlivých výzkumných programů.
(3) Je důležité, aby Evropa nejen podporovala silné národní programy ve výzkumu a vývoji s ohledem na národní a komerční zájmy evropských členských států, ale zároveň aby pokračoval vývoj společných evropských výzkumných programů založených na společných průmyslových cílech a veřejnych zájmech.
BIBLIOGRAFIE
(1) "Report of the Aeronautics Task Force", European Commission Staff Working Paper, SEC(96) 458, 11 March 1996
(2) "The European Aerospace Industry, 1996. Trading Position and Figures, European Commission Staff Working Paper, DG III/5021/96 supplemented by AECMA data.
(3) "Goals for a National Partnership in Aeronautics Research and Technology", US National Science and Technology Council Paper, August 1995
(4) "Progres Through Partnership". Technology Foresight Report, Volume 12 - Defence and Aerospace, UK Office of Science Technology, 1995
(5) "Current Outlook", long-term forecasts by Boeing and Airbus, Flight International, 7-13 June, 1995
(6) "A New Approach to defense Acquisition", US Department of Defense Fact Sheet, 1992
(7) "Towards a European Aerospace Policy: Perspectives and Strategies for the Aerospace Industry - Part 1 ", AECMA, Nov 1996
(8) "Flying Ahead - a View of the Future for Civil Aeronautics", Report of the Panel Long - Term Outlook for Aeronautics Research and Technology (LOTOS), European Commission, EUR 13334, 1991
(9) " Focusing on the Future - Aeronautical Research and Technology Acquisition in Europe", European Commission, EUR 14412, 1992.
