Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy Adresa Britských listů je zde. (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
Český postoj vůči Romům se trochu mění
Než jsem minulý týden odcestoval z Anglie na týden do malého města v České republice, dostal jsem vlnu dopisů k situaci Romů, kteří utekli z České republiky a zamíříli k bílým útesům v Doveru.
Většinu stížností na Romy jsem už slyšel, a podobaly se oněm e-mailovým reakcím, které byly zveřejněny v Britských listech 28. října 1997.
Zajímavé však je, že kromě známých názorů se vyskytlo několik nových myšlenek, které jsem dosud v tomto malém městě ještě nikdy nezaznamenal.
Samozřejmě, mnoho lidí si trpce stěžovalo, že Romové za posledních pár měsíců poškodili vztahy České republiky se zahraničím a že jsou odpovědni za to, že se pověst České republiky v zahraničí zhoršila. Udělali to "oni" a "oni" to udělali "nám" - bylo zjevné etnické napětí.
Ale vedle těchto klasických stížností se začaly objevovat i jiné přístupy.
Prvním novým pocitem bylo docela jasně, že už mají lidé dost toho, že je Česká republika označována za rasistickou zemi, a že si začínají uvědomovat, že možná je rasismus skutečně problém. Navzdory tomu, že stále převažovalo prosté popírání, že by Češi byli rasisty, mnoho lidí, s nimiž jsem hovořil, začalo přiznávat, že na tom obviňování něco je. Zdá se mi, že tento postoj byl trochu silnější mezi mladými lidmi (samozřejmě, nebylo by to v posledních letech vůbec poprvé, co vyvedli mladí lidé starší občany z tradičního, stagnujícího myšlení).
Nejzajímavější pro mě minulý týden bylo, když debatoval jeden asi dvacetiletý syn se svými rodiči o jejich předsudcích a hlavně o jejich strachu z Romů. Syn se snažil přimět rodiče, aby se přímo zabývali svými předsudky za pomoci staré známé otázky: přešli byste na druhou stranu ulice, kdybyste za temné noci viděli proti vám na chodníku pár Romů? Na tomto způsobu tázání není přirozeně nic nového, ale pro mě bylo velmi povzbuzující, že rodiče skutečně naslouchali synovým argumentům.Všichni dospěli k závěru, že se pravděpodobně těch Romů bojí trochu více, než je skutečně nutné, a že by v rozhodnutí přejít na druhou stranu ulice měly hrát nějakou roli i jiné faktory (například, jestli ti lidé jsou opilí a chovají se násilně, atd.)
Daleko důležitější však je, že hodně lidí, s nimiž jsem se minulý týden setkal, bylo ochotno přiznat, že posuzovat lidi jako celou společenskou skupinu je nesprávné. To je pro mě důkazem, že se v otázce rasismu v České republice začínají lámat ledy. Lidi byli ochotni uznat, že nejde jen o etnickou dichotomii "my versus oni". Lidi si navzájem povídali příběhy o tom či onom jednotlivci, s nímž zažili vlastní osobní zkušenost.
Slyšel jsem výroky jako" G. pracoval v našem podniku a pracoval dobře." Samozřejmě, takoví Romové byli vždy prezentováni jako výjimky, přesto jsem měl pocit, že je to důležité, protože lidé začínali uvádět konkrétní jména. Byli schopni uvažovat o lidech jako o konkrétních jednotlivcích a byli schopni uznat, že se musejí lidi posuzovat individuálně a ne jako skupiny.
Nejzajímavější na celé věci je, že tento nový přístup byl alespoň částečně způsoben rozčarováním ze současné české politiky a z nejnovějšího politického vývoje. Několikrát jsem slyšel, jak přátelé konstatují, že je malicherné stěžovat si na Romy, že kradou, když je politická a finanční korupce mezi Čechy tak silně rozšířena i na nejvyšších místech. Alespoň pro některé lidi v Čechách byl důležitý důraz na roli jednotlivce a na to, jak se chová, je-li mu svěřena odpovědnost - že nejde o jeho etnickou příslušnost. Závěrem bylo, že se společnost skládá ze slušných lidí a ze zločinců - nikoliv z etnických skupin "my" a "oni". To se mi zdálo velmi povzbuzující.
Měl bych se zmínit, že jsem hovořil s lidmi z malého města, a i když mají mnozí z nich relativně dobré vzdělání, nejsou to ani intelektuálové, ani nepatří k politické elitě národa. Měl bych také poznamenat, že jsem je nijak nenutil, aby se k věci nějakým způsobem vyjadřovali a jejich reakce nebyly odpovědi na otázky ve formálních pohovorech. Nešlo o vědecký průzkum - byla to jen normální konverzace. Moji přátelé hovořili o rasismu proto, že to bylo minulý týden v ČR aktuální téma. Sám bych o rasismu hovořit nezačal, protože si myslím, že moji přátelé vědí, jaké názory v těchto věcech zastávám, a před lety jsme se dohodli, že v zájmu vzájemného přátelství nebudeme o Romech hovořit.
Z toho, co jsem slyšel minulý týden, usuzuji, že určitá kritika ze zahraničí a určité znepokojující zkušenosti přechodu České republiky od komunismu vedou lidi k tomu, aby se pokusili zamyslet se nad tím, co jsou zač a jaký mají přístup ke společnosti. Musím zdůraznit, že ti, kteří v tomto malém městě projevili alespoň trochu nového myšlení, jsou pravděpodobně v menšině. Obecně stále převažuje klasická směs nenávisti a strachu. Přesto musím říct, že jsem minulý týden byl svědkem uvažování, které jsem předtím nikdy neslyšel u lidí, které znám celá léta.
Jistě nejde o žádný velký společenský pohyb, zdá se to však být přesto důležité.
Hyperlink na Projekt Tolerance (fotografie zraněných Romů, vyvěšované v českých ulicích ve snaze zmírnit rasismus v ČR - o projektu jsem psal ve včerejších BL v článku "A vy zase lynčujete černochy" - JČ) je zde: www.radio.cz/romove/billboard/english.html
Rasismus a kontroverzní zákon o občanství v Německu
Musa Ataman (36) je oblíbenou osobností v porýnském městečku Troisdorfu. Přistěhoval se do Německa z Turecka za stým otcem před jednadvaceti lety. Je velmi aktivní v německé občanské společnosti. Dostal za to několik medailí a státních odměn. Touží po německém občanství a po německém pase, ty ale zřejmě dostat nemůže, napsal minulý čtvrtek britský deník Guardian.
Ataman zažádal o německé občanství už před šesti lety, a stále na ně čeká. Německé úřady mu tvrdí, že německé občanství dostat nemůže, protože Turecko ho odmítá uvolnit z tureckého občanství.
Ataman je totiž Kurd z východního Turecka, je aktivní v exilové kurdské politice. Ankara konstatuje, že ho neuvolní z tureckého občanství, protože Atam odmítl vykonat v Turecku povinnou vojenskou službu. Ataman přitom žije v Německu od svých patnácti let. Německo konstatuje, že Ataman nemůže mít dvojí občanství.
Znamená to, že Atamanovy děti, jimž je13 a 14 let, Ugur a Jinda, také nesmějí mít německé občanství. Totéž se v Německu týká stovek tisíc lidí, přistěhovalců třetí generace.
"Nikdy nebyli v Turecku. Chodí do německých škol, jejich přátelé jsou Němci, považují se za Němce. Ale nemají německý pas. Není to správné," říká jejich otec.
Nyní je situace těchto mladých lidí ještě obtížnější, protože německá vláda zavedla víza a povolení k pobytu pro děti přistěhovalců, které se narodily v Německu. Ugur a Jinda, kteří se narodili v Troisdorfu a prožili tam celý svůj život, nemají automatické právo žít v Německu, ale musejí žádat o povolení k pobytu.
Ročně se rodí v Německu více než 100 000 dětí jako "cizinci". Je to patnáct procent všech nově narozených dětí.
Vyrostou v Německu, budou chodit do německých školek a škol, uzavřou sňatek s Němci a budou mít děti, které budou v Německu "cizinci". Statisticky jsou registrovány tyto osoby jako cizinci, i když jsou to ve skutečnosti děti a mládež této země, konstatovala loni německá vládní analýza.
V Německu vzniká tlak, aby byly změněn zákon o občanství, založený na odsunování dětí přistěhovalců do obrovského cizineckého ghetta.
Ale kancléř Kohl a jeho Křesťansko demokratická unie bojují proti změnám říšského zákona z roku 1913, který dává právo na německé občanství jen "pokrevním Němcům".
Německý parlament o této otázce nyní debatuje. Opozice a část vládnoucí koalice požadují, aby dostali děti přistěhovalců, narozené v Německu, automatické právo na dvojí občanství.
Kancléř Kohl tvrdil minulý týden, že kdyby se tak stalo, počet Turků v Německu by vzrostl na 6 miliónů. Vysloužil si tím obvinění, že šíří nepodložené poplašné zprávy.
Známý německý spisovatel Guenther Grass vyvolal minulý týden v Německu bouři protestů, když konstatoval, že německá vláda vytváří klima rasismu a xenofobie.
V Německu žije ze všech zemí Evropské unie největší počet přistěhovalců. Je jich tam registrováno 7 miliónů a mnoho přistěhovalců tam žije ilegálně.
Německo je také ze západních demokracií jediná země, která má přísně restriktivní zákon o občanství. Pokrevní příbuzenství s etnickými Němci vám dává právo dostat německé občanství, ať žijete kdekoliv na světě. Když se narodíte v Německu, ale neněmeckým rodičům, oficiálně jste považován za "cizince".
Je velmi obtížné stát se Němcem. V roce 1993 dostalo německé občanství 45 000 osob neboli 0,65 celkového počtu přistěhovalců, i když bylo průzkumem veřejného mínění v roce 1994 zjištěno, že 60 procent mladých německých "cizinců" by chtělo německý pas.
Pravicový německý ministr vnitra Manfred Kanther sliboval, že se Německo nikdy nestane multikulturní zemí.
Potíž je, že "cizinci" tvoří v Německu 9 procent obyvatelstva a do roku 2000 to bude dvanáct procent. Ve Frankfurtu žije více než 30 procent "cizinců", v Mnichově a ve Stuttgartu je to 25 procent a v Berlíně žije více než půl miliónu přistěhovalců.
Tato obrovská "cizinecká" komunita přispívá velkými finančními částkami na německé sociální zabezpečení. Přistěhovalci platí více 30 miliard marek ročně do německých důchodových fondů a téměř 120 miliard marek na daních a na poplatcích sociálního zabezpečení. Nemají ale právo volit.
Ataman se nevědomky ve svých protestech, požadujících německé občanství, vrací ke kořenům americké války za nezávislost, jejímž heslem bylo: "No taxation without representation" - "Nebudeme platit daně, pokud nebudeme smět si volit vládu."
Jen jeden ze 672 poslanců německého parlamentu je tureckého původu.
Rasistické rockové koncerty a nahrávky v Německu
Více než čtvrt miliónu nahrávek neonacistické rockové hudby zkonfiskovala v severním Německu policie při rozsáhlé razii proti rasistickým a ultranacionalistickým skupinám. Při nedávné razii v městě Kielu bylo zkonfliskováno 30 000 cédéček s písněmi, propagujícími násilí proti Turkům a jiným cizincům, napsal deník Times.
V Německu se letos konalo 70 koncertů - mnohé z nichž byly zakamuflovány jako charitativní akce - na nichž hrálo více než 55 extremistických rockových skupin. Existujíi švédské, dánské, holandské, belgické a slovinské rockové skupiny, které hrají a zpívají rasistické a nacionalistické písně.
Neonacistické skupiny začínají být velkým byznysem. Po celé Evropě kupují fanoušsci cédéčka a kazety skupin jako je Krafschlag (moc prostřednictvím násilí), Saccara (chceme totální rasovou válku) a Sturmwehr, kteří zpívají na svém poslední albu Donnergott: "Jsme němečtí nacionalisté a neposkytujeme nikomu milosrdenství."
Podnikatelští analytikové odhadují, že podnikatelé jako Torsten Lemmer dosahují prodejem ultrapravicové rockové hudby obratu více než jednoho miliónu marek ročně.
Německo má přísné zákony proti neonacistické propagandě a od roku 1993 bylo asi 160 cédéček umístěno na index zakázaných titulů. Stejně jako výtisky Hitlerova Mein Kampfu, nálepky s hákovými kříži a ultrapravicové časopisy se pašují z Dánska. V Dánsku jsou totiž podle tamějších liberálních zákonů neonacisté chráněni podle práva na svobodu slova. Německý extrémista Marcel Schilf odtamtud do Německa distribuje cédéčka s názvy jako "Rudolf Hess" a "Na Hitlerův rozkaz".
Hudba je většinou velmi špatné kvality. Na cédéčku "Republika pštrosů" je píseň berlínské skupiny Landser, pro cédéčka typická, s textem: "Vzbuzujeme síly, které jsou ve vás. Vyvoláváme nenávist a emoce."
Terčem je celá politická vrstva v Německu: "Německo je blázinec a řídí ho z Bonnu. Kdy uskuteční lidé revoluci? Němci, slyšíte signál?"
Na cédéčkách je mnoho písní o mučení Turků nebo o jejich upalování. Tyto písně se většinou distribuují na kazetách a pokoutně se kopírují.
Nacistickou rockovou hudbu je nutno brát vážně, neboť je jedním z hlavních způsobů, jímž mezi sebou komunikují extrémně pravicoví aktivisté ve Spojených státech a v Evropě, míní list Times.
Václav Klaus bude mít v Americe přednášku o přijímání ČR do NATO
The Center for Eurasian, Russian and East European Studies at Georgetown University (Washington D.C.) invites you to a lecture by Vaclav Klaus, Prime Minister of the Czech Republic.
Prime Minister Klaus will be speaking on NATO enlargement.
Monday, November 10, 1997
6:30 p.m. Georgetown University
Riggs Library, Healy Hall
Guests should be seated by 6:15 p.m.
Seating is extremely limited, and reservations are required by Friday, November 7. For reservations call Cheryl Sawyer, (202) 687-2300.
Za kým půjde česká Amerika?
Laskavosti pritele jsem pres vikend videla porad Zdenka Mahlera ANO, MASARYK... Na jednom miste v tomto poradu Mahler uvadi, ze bez podpory cele ceske Ameriky, bez t.zv. "zahranicni akce", bychom byli nemeli nezavisle Ceskoslovensko.
Masaryk rikaval, ze ve vecech narodniho zajmu ma panovat JEDNOTA, ve vecech osobnich preferenci SVOBODA SVEDOMI, a ve vecech ostatnich TOLERANCE a LASKA K BLIZNIMU...
Porad o Masarykovi se v mnoha bodech, jak uz to byva v pripadech lidi, kteri svymi zivoty a schopnosti obetovat se pro druhe vynikaji, zive dotyka i nasich dni, nasi doby, problemu, ktere trapi i nas dnes...
Kdyz Masaryk analyzuje a hovori o problemu Prvni republiky a o narocich tehdejsi nemecke mensiny, rika: "Jestlize tyto problemy nevyresime, jestlize nebudeme naslouchat, jestlize nepredejdeme jejich nespokojenosti vstricnosti, energicky, aktivne, okamzite, jestlize se nechame k reseni DONUTIT POD TLAKEM ZVENCI, ztratime tvar, ZTRATIME SEBEUCTU....."
Vzpomnela jsem si v tomto momente poradu na nasi dnesni situaci: osm let nereseny problem spatneho a lziveho ceskeho zakona o JEDINEM CESKEM OBCANSTVI byl presunut z ceskeho parlamentu, kde se mohl pohodlne a bez kriku hladce vyresit, na scenu svetovou, do americkeho senatu.
Jako na tenisovem zapase ve Wimbledonu americti senatori sleduji sve americke obcany, v Ceske republice narozene, ale za Cechy legalne neuznavane, kteri se nespokoji z tichym okusovanim nehtu v dusledku tisicerych zamitani svych legitimnich pozadavku v Ceske republice, a zaplavuji kopiemi idiotskych zamitani zadosti o sve ceske obcanstvi, restituce ci pravo volit nejen sve americke senatory, ale i prezidenta Clintona, State Department pani Albrightove, Helsinskou komisi, a nyni uz i televizni talk-show Larryho Kinga...
Chteli jsme, jako pokrocila zeme ve stredu Evropy, byt stredem svetove pozornosti, a - a pravem, jsme od roku 1990 do zacatku roku 1993 byli... Dnes uz nejsme...
Dnes se na nas americky svet velke politiky diva trosku podrazdene, nekdy s pobavenim, nyni uz s duvodnymi obavami z toho, ze Cesi
1/ ani nedokazou FORMULOVAT! proc by meli byt, s americkou moralni i financni podporou vpusteni zaroven s Madarskem a Polskem do NATO;
2/ nedelaji VUBEC NIC pro to, aby energicky, razantne a prakticky VYRESILI PROBLEM DVOJIHO OBCANSTVI a k nemu pridruzenych prav pro sve americke spolu "neobcany";
3/ nemoznym zpusobem otaleji a zdrzuji prestavbu, modernizaci a profesionalizaci ceske armady, prestoze OKAMZITA! prestavba, koncepce, modernizace a profesionalizace JE PRO NAS VSTUP DO NATO NEZBYTNA;
4/ v Public relations, v medialnim zamereni se na PRAVDIVE INFORMOVANI CESKE VEREJNOSTI o tom, CO JE DNESNI NATO, JAKE JSOU JEHO EVROPSKE PLANY DO BUDOUCNA, PROC JE PRO CR ZIVOTNE DULEZITE VSTOUPIT tam zaroven s Polaky a Madary, stale maji na klicovych mistech ve sdelovacich prostredcik jakasi dusitka, ktera nedovoluji pravdivym informacim na verejnost VUBEC PRONIKNOUT, nemluve uz vubec o zasvecene, nehystericke, fakty podlozene celoverejne diskusi na vsech urovnich, diskusi, ze kterou nenese zodpovednost JEDINE vselijak handicapovane MINISTERSTVO, ALE jak vlada, tak resorty, vsichni...
Ceska republika, v tomto klicovem bode nasich dejin, na prahu tretiho tisicileti, by mela oprasit Masarykovo heslo, a snad -- nevim-- privytesat je do spodni roviny pomniku na Vaclavskem namesti, v urovni oci vsech kolemjdoucich:
"VE VECECH SPOLECNEHO ZAJMU - JEDNOTA! VE VECECH OSOBNIHO PRESVEDCENI SVOBODA SVEDOMI! VE VECECH OSTATNICH TOLERANCE A LASKA K BLIZNIMU..."
Nezacneme-li se totiz temito hesly dnes, hned, ted okamzite RIDIT, nejen, ze se nedostaneme do NATO, ale, navic, je-li to mozno tak rici, odejdeme i z EVROPY, staneme se zemi zemepisne sice situovanou v srdci Evropy,duchovne, politicky, ekonomicky, socialne ale zemi o trista let pozadu za vsemi nasimi sousednimi, nejen zapadoevropskymi, ale i postkomunistickymi zememi. Myslim, ze toto si nikdo z nas, jak jsme dnes vsude, v CR, v Evrope, v Africe, v Americe, Kanade, Australii i jinde -- tady,nepral...
Kdyz Tomas Masaryk odjel do zahranici ziskavat na svetovem politickem kolbisti podporu pro svuj planovy, novy, nezavisly stat v srdci Evropy, v nemz by v miru a spolecne mohli zit Cesi, Moravane, Zide, Slovaci, Nemci, Madari, a dalsi mensinove skupiny tehdejsiho obyvatelstva, musel pro svuj plan nejprve ziskat Ceskou Ameriku... Ziskal... A v roce 1918 s pomoci Ceske Ameriky a s pomoci domaciho ceskeho odboje zalozil svobodne Ceskoslovensko...
Svobodni a demokraticti cesti politici, nikdo nechape proc, v lednu roku 1993, na prahu noveho svobodneho a demokratickeho statu, udelali VEC PRESNE OPACNOU! Hodili ceskou Ameriku pres palubu... Moralne, lidsky i politicky abdikovali na svou statnickou POVINNOST: BYT A PRACOVAT PRO DOBRO VSECH, NEJEN PRO DOBRO SVYCH JEDNOTLIVYCH skupin, frakci, stran, part z mistni hospody...
Rozumni a moudri politici jsou si vedomi toho, ze cas se nikdy nevraci... NIKDY NEVSTOUPIS To TEZE REKY!, rika filosof, "VSE, A VSE NA TOMTO SVETE JE ZAZRACNE JEN JEDNOU..." rika basnik...
Nam vsem, Cechum, se prave ted, prave nyni, zatimco americky senat krouti hlavami a zasne nad novym, podivnym, novovekym zapolenim nepocho- pitelnych Cechu, otevira jedinecna prilezitost: nechat za sebou vsechno, co bylo nedodelano, zkazeno, zbabrano, odflinknuto....
Zacit znova: podle TGM... Sjednotit se, jako Polaci, jako Madari, pred svetem ve vecech, ktere jsou pro stat zivotne dulezite. Naucit se vyrizovat si malicherne rozmisky stran a zajmovych frakci vnitrne, aby zabomysi problemy den za dnem neprerustaly ramec svych jednodennich zivotu a nepresentovaly CELOU REPUBLIKU, CELY STAT na svetovem jevisti jako sbirku neschopnych, jesitnych, nemoudrych politikaru od piva z nejake Zlamane lhoty...
A, ano, dusledne praktikovat, PRAKTIKOVAT, TOLERANCI, a LASKU K BLIZNIMU ne slovy, ale ciny, svymi skutky, kazdeho dne, v zivotech nas vsech... TGM, tam nekde nad nami, se, verim, diva, "JAK TO DELAME." Radost z nas, dnes, urcite nema. Ale svet i cas jde dal. Denne se moudrym lidem naskytuji nove a nove prilezitosti. Mame stale moznost delat veci jinak a lepe.
Ti, z ceskych politiku, kteri nyni, v teto hodine dejin, pochopi, co je treba delat, ti, kteri zacnou naslouchat tem z jejichz mozolu, vysledku prace a dani jsou placeni, kdo pochopi, ze prvoradym ukolem kazdeho politika je ne NECHAT SI SLOUZIT, ALE SLOUZIT DRUHYM! v pristich dnech uspeji. Ziskaji podporu doma i v zahranici...
Pouze za TAKOVYMI POLITIKY - a, ke ktere partaji prave patri, troufam si rici, NEBUDE HRAT ROLI! - pujdou nejen vsichni cestni a poctivi lide doma, v CR... Pouze za TAKOVYMI POLITIKY, troufam si rici, pujde dnesni Ceska Amerika...
3. listopadu 1997
Zvláštní číslo AmberZinu
Vazeni kolegove a kolegyne,
mate-li nahodou cas, podivejte se na zvlastni cislo AmberZinu, ktere jsme venovali znepokojivemu tematu elektromagnetickych zbrani :
Blesk z cisteho nebe - ZVLASTNI VYDANI Kdyz jsme chystali obsah tohoto cisla AmberZine, jeste jsme netusili, ze jedina zprava dokaze postavit vsechno na hlavu. Predstavovali jsme si, ze poklidny zivot naseho webovskeho ctrnactideniku muze sotvaco narusit a ejhle, stalo se: zprava agentury HWN, nazvana Svet v ohrozeni? prudce otocila kormidlo nasi redakcni lodi. Malokdy se totiz stane neco podobne zavazneho. A tak vam misto obvyklych povidek, kniznich anotaci a zprav z Wiredu prinasime dalsi podrobne informace o nebezpecnych aktivitach fy ETHER. V prvni rade jsme pokusili ziskat nezavisly zdroj zprav - v tomto pripade pomohla nahoda vskutku nevidana: Richard Marek, pravidelny ctenar AmberZine, nam poskytnul cast sve soukrome korespondence s Ali Akbar-Stupvetem, absolventem mat.fyz. fakulty Univerzity Karlovy. Mezitim se na Internetu vyskytlo nekolik dalsich materialu o pripadu ETHER, a o elektromagnetickych zbranich obecne - obsahly seznam odkazu pro nas pripravil Pavel -lithium- Vachtl.
Pavel take prelozil zajimavy material australskeho e-zinu FlyByWire - Nevysvetlitelne ukazy v pousti Atacama. Zvlastni cislo pak uzavira jansan se svou poznamkou o zahadne osobe N. Tesly.. V pristim cisle se k emg. zbranim jeste vratime. Za veskere pripominky a komentare k tomuto tematu predem dekujeme. Vase AmberCREW
Výstava Svět pod mikroskopem
V pondeli 3.11. se konala vernisaz vystavy SVET POD MIKROSKOPEM (fotografie zive i nezive mikroskopicke a "neviditelne" prirody) v Galerii a Internet Cafe NETWAVE (Praha 2, Na bojisti 8 hned vedle Svejkovy hospody U Kalicha).
Vystava bude trvat 2 mesice a kazde 2 mesice bude zahajena dalsi vystava neobvyklych fotografii (vzdy prvni pondeli v mesici).
S pozdravem
Pozvánka na premiérový koncert X.E.T. Uz jste nekdy byli na prvnim koncerte skupiny, ktera se pozdeji stala svetove proslulou? Prave mate moznost takovou premieru zazit ;-). V patek 21. listopadu se od osmi hodin vecer v aule benesovskeho gymnazia uskutecni prvni vystoupeni skupiny X.E.T. (Xtra-Extra-Terrestrial). Radka Vicari | Ester Klasova | Jaromir Vicari
A pozor: na tuto jedinecnou akci je vstup ZADARMO.
Meli byste prijit!!!
Jaromir Vicari
100 anglických slov, která prý "definují dvacáté století"
Britské nakladatelství Collins, které se specializuje na vydávání slovníků, vypracovalo seznam jednoho sta slov, která prý definují dvacáté století. Pro každý jeden rok našeho století bylo vybráno jedno anglické slovo, které se tou dobou začalo užívat.
Ředitelka nakladatelství Collins English Dictionaries uvedla, že se slovníkáři pokusili vybrat taková slova, která vznikla v jednotlivých letech a která jsou charakteristická pro danou dobu a obecněji i pro celé dvacáté století.
Hned první slovo s obrovským dopadem na naše století je radioaktivita, které se začalo používat v roce 1896. Dalším novým slovem je aspirín. Trauma následujících desetiletí vyjadřují slova nálet, tank, čeka, bolševik a fašismus, která všechna vešla v obecné užívání do roku 1919.
Za druhé světové války pak následovala slova neutron, Gestapo, radar. Nedlouho po válce vzniklo slovo bikini, avšak studená válka vedla k vzniku slov jako Big Brother (velký bratr), newspeak (novořeč) a Nato. Výraz kulturní revoluce připomíná šedesátá léta, nedávný optimismus vyjadřovalo slovní spojení sametová revoluce. Brzo bylo nahrazeno výrazem etnické očišťování.
Pokrok vědy je zdokumentován mnoha výrazy od otisků prstů přes slovo robot, moonbuggy (měsíční vozítko - lunochod?) až po informační superdálnici.
|
