úterý 21. října

O B S A H

Znovu romská "invaze" do Británie:

  • Čeští a slovenští Romové dále přijíždějí do Británie - nejnovější informace - Britská TV odvysílala ukázky z "romského" filmu TV Nova Češi v ČR a v zahraničí:
  • Pro ty, kdo chtějí podepsat výzvu Čechů v Americe Václavu Havlovi
  • Souboj titánů (Co budou dělat Češi bez českého občanství v Americe ohledně vstupu ČR do NATO, Jiřina Fuchsová)
  • Definice vlastizrady (Tomáš Pecina)
  • Dopisy Tomáši Pecinovi a Dannymu Novotnému (Jiřina Fuchsová)
  • Česká konzulka v Los Angeles zve Čechy v Kalifornii na setkání s českými senátory v sobotu 25.října 1997 Česká ekonomika:
  • Tam, kde trpí exulant Viktor Kožený (Vladimír Švac) Zakořenila v ČR demokracie? Reakce na články Andrew Stroehleina a Ondřeje Neffa
  • 1. Od Vladimíra Wágnera
  • 2. NATO - náš osud - kritika "odpovědi" Ondřeje Neffa na Stroehleinův článek (Tomáš Pecina)
  • 3. Referendum (Martin Houfek)

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


    • Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Čeští a slovenští Romové dále přijíždějí do Británie - nejnovější informace

    Britské deníky přinesly v pondělí podrobné informace o "invazi" českých a slovenských Romů do Británie. List Independent otiskl na titulní straně velkou barevnou fotografii (formátu A4) asi pětiletého cikánského chlapečka, i jiné listy přinesly barevné fotky cikánských rodin. Velmi to ty uprchlíky zlidšťuje, tyto velké barevné fotografie jednotlivých osob. Titulek listu Independent zní: "Cikáni se vylodili v Doveru a doufají, že dostanou podporu." Edinburský deník Scotsman věnoval problematice asi tři čtvrtě stránky. Během pondělí se romský problém opakovaně objevoval ve zpravodajských bulletinech britského rozhlasu i televize, takže z britských sdělovacích prostředků občas zaznívala čeština.

    Padesátiminutové hlavní večerní televizní noviny komerční kulturní stanice Channel Four (které pro ni vyrábí nezávislé zpravodajské studio Independent Television News) přineslo v 19 hodin podrobnou reportáž, která obsahovala i ukázky z filmu televize Nova o Romech v Británii, odvysílaného v pořadu Na vlastní oči 30. září 1997. Reportéři se shodují, že vlnu přistěhovalců do Británie vyvolala televize Nova.

    Zde je transkript zpravodajství televize Channel Four:

    Komunální úřad kentského hrabství se s hrůzou připravuje na možnost, že je možná na cestě do Británie až tři tisíce Romů z České republiky a ze Slovenska. 800 jich už zažádalo v Doveru o politický asyl, poté, co prý shlédli filmy české televizní stanice, které vychvalovaly kvality britského sociálního zabezpečení a asylového systému.

    Slovenští diplomaté konstatují, že nyní apelují na veřejnost, aby do Británie necestovala. Náš korespondent nyní informuje o nejnovějších příchozích a zjišťuje, proč si vybrali za cíl své cesty zrovna Dover.

    Na příchod českých a slovenských Romů do Doveru reagovaly britské sdělovací prostředky přeháněním a určitou mírou hysterie. Za poslední tři dny zažádalo v Doveru o asyl jen 87 Romů. Pak přijelo dalších 80 Romů, ale téměř polovina z nich, včetně těchto Slováků ve francouzském přístavu Calais, už zase odjela. Široce zmiňované číslo 3000 osob pochází z policejního odhadu, že tento počet Romů cestuje kdesi po Evropě, nikdo ale neví, kolik z nich se pokusí vstoupit do Británie.

    Kentský komunální úřad adaptuje bývalý starobinec v městě Margate na ubytovnu pro další Romy. Od léta jich přicestovalo přibližně 700 - 800. Oddělení sociálních služeb si s nimi dokáže poradit jen velmi těžko. Podle nynějšího zákona musí hradit náklady přistěhovalců komunální úřad, a nikoliv ústřední britská vláda, a to až do té doby, než budou jejich žádosti o asyl zpracovány.

    (Záběry chudých čtvrtí někde v ČR nebo na Slovensku). Ve své vlasti žijí mnozí Romové v těch nejchudších podmínkách a trpí rasovou diskriminací a rasovými útoky. Středoevropané široce zastávají názor, že jsou cikáni asociální a vyhýbají se práci. Mnozí jsou skutečně nezaměstnaní a živí se zločinností, ale tvrdí, že je to proto, protože trpí od ostatního obyvatelstva předsudky.

    (Klára Veselá, pražská právnička specializující se na problematiku lidských práv, telefonem):

    "Jste cílem každodenních rasových útoků. Musíte vynakládat dvakrát nebo třikrát více energie na to, aby se s vámi zacházelo jako s normální osobou".

    (Hlas reportéra televize Nova, úvodní záběry pořadu Na vlastní oči, reportér Klíma mluví česky):

    "Dokud jsme neodvysílali reportáž ....")

    (Britský reportér anglicky): Dvě nedávné reportáže české televizní stanice, tato, jejíž záběry sledujete, která byla natočena v Británii, a předchozí, která byla pořízena v Kanadě, jsou částečně odpovědné za nejnovější minivlnu uprchlíků. (Záběry reportáže TV Nova o Romech v Británii.) Zde, v této části reportáže, nalezl český reportér romskou rodinu, která žije v doverském penziónu - dostala ubytování od místních britských úřadů. Reportáž vyvolává silný dojem, že uprchlíci využívají britského sociálního státu. Je ironické, že to vedlo další Romy k tomu, aby se vydali do Británie.

    Kentský komunální úřad konstatuje, že náklady na ubytování Romů, na potraviny a na vzdělávání pro ně už překročily milión liber (55 miliónů Kč). Vláda reviduje systém, jak zacházet se žadateli o politický asyl. Zdůrazňuje, že u každé vlny uprchlíků je nutno uplatňovat přísné předpisy.

    Mike O'Brien, britské ministerstvo vnitra: "Myslím, že ve všech případech, kdy jsme zaujali velmi přísnou linii a dali najevo, že nedovolíme, aby byl náš asylový systém zneužíván, příliv uprchlíků posléze přestal a bylo jsme posléze schopni udržet integritu našeho asylového systému. Chceme mít efektivní asylový systém. Zároveň si ale chceme být jisti, že pokud sem lidi jedou jen proto, aby systému zneužili, že jim budou velmi pevně ukázány dveře."

    (Záběry Romů, žijících v ČR ve strašných podmínkách.) Jak už informovaly Televizní noviny stanice Channel Four před časem, mnoho Romů v ČR je obětí úřední, oficiální diskriminace. České úřady jim odmítají vydat české občanství. Jejich rodiče nebo prarodiče se přestěhovali do ČR ze sousedního Slovenska na základě poptávky v Čechách po levných pracovních silách, poté, co většina českých Romů zahynula v nacistických koncentračních táborech.

    (Mluvčí organizace na pomoc uprchlíkům:) V polovině tohoto století rozhodlo mezinárodní společenství, že se už nikdy nebude odmítat přístup do země osobám, prchajícím před pronásledováním. Byla vypracována v tomto smyslu konvence, kterou Velká Británie podepsala. To, že od té doby uplynula dlouhá doba, na věci vůbec nic nemění. Pokud lidé prchají před pronásledováním, mají právo na politický asyl v jiných zemích. Je nutno bránit práva bezbranných, těch, kteří všem překážejí, těch, kteří jsou chudí."

    (Záběry romských rodin v Doveru.) Dnes večer, v době, kdy čeští a slovenští uprchlíci čekají na vyřízení žádosti o asyl, popřelo slovenské velvyslanectví v Londýně, že by byli Romové na Slovensku vystavováni pronásledování. Slovenské velvyslanectví také oznámilo, že slovenský rozhlas a televize budou vysílat apely, aby lidé necestovali do Británie. Mluvčí slovenského velvyslanectví uvedl, že v důsledku odvysílané reportáže české televizní stanice došlo k určitému nedorozumění o tom, jak mají lidé v Británii lehký život. "

    (Další informace o exodu českých a slovenských Romů naleznete ve včerejších Britských listech. JČ)

    Pro ty, kdo chtějí podepsat výzvu Čechů v Americe Václavu Havlovi

    Jiřina Fuchsová

    DEKUJEME VSEM, KDO REAGOVALI FAXem neb E-Mailem na

    VYZVU 97 PREZIDENTU VACLAVU HAVLOVI a nabidli podporit nase pozadavky svym podpisem.

    Prosime, abyste svoji podporu sdelili jednak nam: jfuchs@sprynet.com a dale panu prezidentovi:

    Vaclav Havel

    E-Mail: prezident@hrad.cz

    Tel: 420 2 243 722 35

    FAX: 420 2 573 204 72

    nebo jeho sekretariatu:

    Vladimir Hanzel

    E-Mail: vladimir.hanzel@hrad.cz

    Tel: 420 2 243 721 04

    FAX: 420 2 573 204 72

    DEKUJEME ZA VASI PODPORU!

    Pravda vitezi!

    Jirina Fuchsova, dobrovolna koordinatorka IAC, Los Angeles

    Souboj titánů

    Jiřina Fuchsová

    Je nedele, na sklonku rijna, schyluje se k veceru.. Trochu se rozmyslim mam-li do toho slapnout na plno, ale ono asi nic jineho nezbyva, kdyz se to tak vezme kolem a kolem, ja a moji pratele po cele Americe muzeme ztratit jen sve "CIZINECKE" okovy... Takze...

    Jeho Excellence Vondra Alexandr, z buhvi ciho narozeni, se porozhledl po americke krajine a pozauvazoval: usporadame "KRAJANSKY" seminar, pozveme CECHOAMERICANY a jednoho americkeho senatora, ktery tlaci CR do NATO dnem i noci, i s pomocniky...

    Budeme dva dny snemovat; jak pravi teta Katerina v Saturninovi,"Vice der, vice syslu-- vice hlav, vice smyslu...." a protoze nas bude vic, spolecne vymyslime jak na to, do NATO.... I zvalo se do Washingtonu, vybranym a pozvanym se dokonce nabizely financni prispevky na cestovne... Protoze jsem do Washigntonu, jakoz ani preruzni moji pratele ze statu Oregon, Arizona, Colorado, z kalifornskeho San Diega nebo San Francisca, pozvana nebyla, o cem zde pisi mam pouze z doslechu, ale i tak si dovolim ucinit jakesi zavery a seznamit verne ctenarstvo sve o tom, k jakemuze SOUBOJI TITANU se v nasi USA schyluje...

    Jak vsichni vime, zacatkem pristiho roku se bude v americkem Senatu hlasovat o tom, vpustime-li my, Americane, prostrednictvim svych volenych senatoru, Ceskou republiku do NATO, s letadly nebo bez...

    Ve snemovne Representantu se dale bude hlasovat o tom, budou-li na to vsechno penizky...Ale v prve rade se bude rozhodovat v senatu...

    Presto, ze Cechoamericane tyden co tyden upozornovali odpovedne politiky i instituce v CR o tom, ze nedojde-li k vyreseni DVOJIHO OBCANSTVI, NAROKU NA RESTITUCE NACISTY NEBO KOMUNISTY ZKONFISKOVANEHO A STATEM DODNES ZADRZOVANEHO MAJETKU, A PRAVA VOLIT V CESKYCH VOLBACH pro tech 30 000 CECHOAMERICANU, kteri, se jedini na planete, temto pravum nesmeji tesit, obraci se jiz OSM LET ZE SVE DISKRIMINACE ZOUFALI CESI na americky kongres, nikdo v CR temto vcelku neznym byt duraznym upozornenim jaksi nevenoval pozornost...

    Az do nynejska, az do doby, kdy je treba v Americe to ci tam trosinku pritlacit, abychom se, jako ti Polaci (DVOJI OBCANSTVI MOZNE!), Madari (DVOJI OBCANSTVI MOZNE!), ado toho NATO dostali i my (DVOJI OBCANSTVI, specificky pro CECHOAMERICANY, ale jen NEKTERE!!!! mnozi jiz je maji!! ZAKAZANO!)

    A protoze pan ambasador z predeslych zkusenosti z nalady vetsiny CECHOAMERICANU BEZ LIDSKYCH PRAV usoudil, ze by pred pozvanymi hosty z americkeho Senatu mohly nastat potize, rozhodl se tedy pro tu stovecku vyvolenych....

    Jednalo se o skutecne osobnosti, vetsinou Cechoamericany zestarle ve sluzbach sve vlasti v praci ve spolcich, ceskych novinach v Americe, "krajanskeho"tisku, chcete-li, a vetsinou meli jedno spolecne: budto JIZ MAJI DVOJI OBCANSTVI, takze panu ambsadorovi nic vytykati nemohou a ani nechteji, anebo JSOU TO SPRAVNI - pouze ANGLICKY MLUVICI KRAJANE, narozeni v zahranici, kteri nikdy ceske obcanstvi nemeli, nechteji je, majetky v CR nenechali, a volit v ceskych volbach take nazadaji..

    . Potesi je pobyt ve spolecnosti soucasneho i minuleho pana ambasadora a ostatnich, zdvorile zatleskaji a pritakaji vsemu, co budou americti hoste rozkladat, posleze se rozjednou nazpet ke svym komunitam aby nepozvanym masam CECHOAMERICANU BEZ CESKEHO OBCANSTVI, PRAVA NA  RESTITUCE A PRAVA VOLIT barvite vylicili, jak pratelska atmosfera na te nasi ambasadicce vladne...

    Shodou okolnosti par nepozvanych zrovna na svateho Havla zaslalo panu prezidentovi otevreny dopis nazvany VYZVA 97... Zadaji v nem znovu, po tisicikrate, po vsech shora vyjmenovanych pravech, chteji se vracet a pobyvat doma, po osmi letech cekani, jako CESI, a ne jako CIZINCI...

    "Tak prej jsi zase psala Havlovi," ozval se mamincin hlasek v telefonu, "hlasi to radio Praha." "Ja ne adna, mama mia,"odvetila jsem makaronsky, "nas mnogo..." Maminka na druhem konci dratu vzdychla, uziva si, chudak, se mnou sve... Ve svych petasedmdesati nemuze pochopit, jako asi tolik jinych matek ceskych deti zijicich v zahranici, proc jeji jako pleno ceska dcera musi byt DOMA CIZINKOU...

    A to po telefonu vyrcene "MNOGO" navazuje nasledujici popis rysujich se bitevnich linii nastavajiciho zapasu v americkem Senatu...

    Podle pondelniho SLOVA jakasi zastupkyne Americkeho vyboru pro sireni NATO Julie Finleyova nabadala na ambasade tam pritomne prolustrovane DVOJITE OBCANY NEBO CESKY NEMLUVICI SYMPATIZANTY, kterych dohromady byla cela stovka, ze "KAMPAN NA ZISKANI PODPORY PRO RATIFIKACI VSTUPU CR DO NATO v Senatu USA JE TREBA ZAMERIT HLAVNE NA TY SENATORY, KTERI SE JESTE NEROZHODLI..."

    Jak to bude ta stovka ve Washingtonu konferujicich krajanu delat, se zatim nevi... Treba jim na pomoc vysle Ministerstvo zahranici pana Winklera se sekem na 100 000 dolaru na postovne, jako ze Newyorcany uz jsme se v jejich dozadovani se dvojiho obcanstvi pokusili umlcet prave prostrednictvim pane Winklerovym obtizenym americkou valutou pred dvema tydny?

    Dle zpravy ve SLOVE pani Finleyova "vyzvala Cechoamericany, aby VYTRVALE SENATORUM A KONGRESMANUM TELEFONOVALI A PSALI, JAK JIM ZALEZI NA ROZSIRENI... KROME MOTIVACE JE TREBA PPODNECOVAT DEMOKRATICKE ZAKONODARCE, ABY V TOMTO SMERU PODPORILI POLITIKU SVEHO PRESIDENTA. DURAZ JE TREBA KLAST NA TO, ZE HLASOVANI O ROZSIRENI JE HLASOVANI PRO BEZPECNOST USA, NEBO PROTI NI...."

    Takze, sto krajanu z Washingtonu ted nebude jiste moci spat obavami, aby'USA, jestlize CR nebude v NATO, neuchvatil nejaky zly obr a nemrstil s ni treba o Ural, ci o Himalaje'

    Pripada mi to jako dejavu se starych bolsevickych casu meho mladi, kdy do skoly prichazely soudruzky v modrych kosilich, ucily nas zdravit zdvizenou pesti a podepisovat archy jimiz se protestovalo proti valecnym rejdum "americkych imperialistu..."

    V bolsevickem Ceskoslovensku jsme, na obranu proti zanicenym soudruzkam, nemohli verejne vystupovat... V USA dnes, nastesti, jeste muzeme...

    A jestlize se ceske zastupitelske urady na pude teto zeme hodlaji i nadale chovat jako prodlouzena ruka male domaci stranicky zvane KSC, budeme ve svem informovani americkeho Senatu i nadale pokracovat...Cesky vstup do NATO????? A N O  !

    Ale teprve tehdy, az LIDSKA PRAVA NEBUDOU V CR tim, cim jsme my dnes:

    CIZINCI

    .................... Uspejeme??? Da nam za pravdu vetsina Senatoru? Uvidime...

    Jedno ale je jiste....

    Ze nas, tech, co piseme do Washingtonu, protoze jsme v Praze pres tisicere zadosti vlidne ucho nenasli, je vice nez ta prokadrovana stovka pozvana na washingtonskou konferenci:

    My Country Right or Wrong 2
    Definice vlastizrady (Viz     včerejší Britské listy.)

    Vážený pane Čulíku,

    vládám se někdy stává, že se v zahraniční politice rozhodnou ke krokům, s nimiž jistá část občanů nesouhlasí. Stalo se to třeba Spojeným státům při rozhodování o vojenské intervenci ve Vietnamu. V demokratické společnosti mají občané právo vyjádřit svůj názor, ať je jakýkoliv. Ale -- dám Vám hádanku: Co myslíte, kdyby některý občan-Neameričan odsoudil tento krok, obvinil USA z nedemokratických praktik a vyzval cizí vládu, aby se proti americkému angažmá postavila; dostal by takový člověk později bez problémů americké občanství?

    Bude-li se někdy ucházet o české občanství pan Schrabal, ubezpečuji Vás, že budu českým úřadům jeho nynější aktivity velice hlasitě připomínat.

    S úctou,

    Tomáš Pecina
    Praha, 20.10.1997

    Dopisy Tomáši Pecinovi a Dannymu Novotnému

    (Viz včerejší Britské listy.)

    POZNAMKA K POZNAMCE

    pana PECINY, ktery chce pana Schrabala predavat VYSETROVATELUM...

    V demokraticke spolecnosti, pane Pecino, se smi clovek brat za svoje prava, aniz by za to smel byt kymkoli predan vysetrovatelum.

    Jestlize navrhujete, aby ti, jimz bude navraceno JIM NEZAKONNE OSM LET ZADRZOVANE CESKE OBCANSTVI A PROTI KTERYM SE JINI! PROVINILI, BYLI "ZAROVEN PREDANI VYSETROVATELUM," CO PROSIM, JAKO SPRAVNY "OBRANCE VLASTI", N E J P R V E UDELATE S  T E M I, KDO NASI VLAST a JEJI OBCANY CELYCH CTYRICE LET --a DODNES BEZTRESTNE! VLACELI BAHNEM... a - ano, pripadne i KRVI NEVINNYCH?

    Jirina Fuchsova, Los Angeles

    PRO PANA NOVOTNEHO

    Mily pane Novotny,

    dle nasich zdroju (E-Mail, dopisy, FAXy) akce Cechu v Americe ZDRZET vpusteni CR do NATO do te doby, nez bude vyrizena otazka dvojiho obcanstvi, restituci a volebniho prava PRO VSECHNY CECHY, NEJEN PRO PRIVILEGOVANE NEKTERE!!!! ma 85% PODPORU jak mezi Cechy v Americe, tak 93% !!!! PODPORU!!!!!! mezi VSEMI KOMUNIKACEMI PRICHAZEJICIMI Z CESKE REPUBLIKY!!!!!

    Jirina Fuchsova

    Česká konzulka v Los Angeles Ivana Hlavsová zve Čechy na 25. října setkání se senátory, ale Vondra nepřijede

    (Možná jsem cynik, ale zdá se mi, že čeští senátoři váží dlouhou cestu do Los Angeles ve snaze přesvědčit Čechy žijící v Kalifornii, aby podporovali u amerických senátorů vstup ČR do NATO. JČ)

    Vážená paní - vážený pane,

    jak víte, těšili jsme se na návštěvu českého velvyslance ve Spojených státech, pana Alexandra Vondry. Bohužel, celá cesta, včetně setkání s českou komunitou v Los Angeles, musela být zrušena.

    O nadcházejícím víkendu se bude konat konference, kterou organizuje české velvyslanectví ve Washingtonu, tématem bude "Česká republika a čeští Američané na cestě ke společné budoucnosti". Budou přítomni představitelé většiny českých národních organizací a klubů. Američtí a čeští hosté byli pozváni, aby se účastnili několika panelových diskusí. Z ČR přicestuje delegace senátního výboru pro zahraniční vztahy, obrany a bezpečnost, kterou vede předseda Michael Žantovský, jehož znáte z jeho předchozí funce velvyslance ČR ve Spojených státech. V delegaci bude mimo jiné senátor Milan Špaček, předseda senátního podvýboru ČEŠI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ.

    Je mým potěšením informovat vás, že senátní delegace přijede také do Los Angeles na krátkou, ale důležitou návštěvu 15. a 16. října 1997. Hlavním důvodem rozšíření jejich cesty je setkat se s českou komunitou v jižní Kalifornii a podělit se s námi o dojmy a závěry konference ve Washingtonu, DC.

    Ráda bych vás pozvala, abyste přišli na setkání se senátory Michalem Žantovským, Milanem Špačkem, Janem Krámkem a Vítězslavem Matuškou v sobotu 25. října od 16 do 18 hodin v mé rezidenci na 167 Denslow Avenue, Los Angeles, Ca, 90049. Prosím, potvrďte v mé kanceláři, že přijdete, na telefonním čísle 310-473 0889, linka 224.

    Těším se, že se s vámi setkám v sobotu 25. října 1997.

    Ivana Hlavsová

    generální konzul

    Dear Madam/SIR

    As you know, we were looking forward to the visit of the Czech Ambassador to the United States, Mr.Alexandr Vondra. Unfortunately the entire trip, including the meeting with the Czech community in Los Angeles, had to be'cancelled.

    This coming weekend there will be a conference organized by the Czech Embassy in Washington, D.C., the theme of which will be "The Czech Republic and Czech Americans on their Way to a Common Future." Representatives of most of the national Czech organizations and clubs will be present. American and Czech Guests were invited to participate in several panel discussions. Coming from the Czech Republic is the delegation of the Senate Committee on Foreign Relations, Defense and Security, led by chairman Senator Michael Zantovsky, whom you know from his previous post as the Ambassador of the Czech Republic to the United States. In the delegation, among others will be Senator Milan Spacek, chairman of the Senate Subcommittee CZECHS LIVING ABROAD.

    It is my pleasure to inform you that the Senate delegation will also come to Los Angeles for a short but important visit on October 15 & 16, 1997. The main reason for the extension of their visit is to meet with the Czech Community in Southern California and share with us the impressions and conclusions of the conference in Washington, D.C.

    I take this opportunity to invite you to meet Senators Michael Zantovsky, Milan Spacek, Jan Kramek and Vitezslav Matuska on Saturday, October 25, 1997 at 4 - 6 p.m. in my residence at 167 Denslow Ave, Los Angeles. Ca 9OO49. Please confirm your attendance with my office at 31O 473-O889 ext 224.

    I am looking forward to meeting with you on October 25, 1997.

    Sincerely,

    Ivana Hlavsova,

    Consul General

    Tam, kde trpi exulant Kozeny

    Z Montrealu Vladimir Svac

    Hospodarske noviny

    ZO SVETA, 07.oktober 1997

    Pred niekolkymi tyzdnami valne zhromazdenie Harvardskeho priemyselneho holdingu 90 percentami rozhodlo o svojej likvidacii. Zanik spolocnosti takto dava definitivnu bodku za miliardovym imperiom Viktora Kozeneho v Ceskej republike. Zakladatel fondov si vsak nema na co stazovat. S irskym pasom si v blahobyte zije na Bahamach. Osobne vlastnictvo Viktora Kozeneho sa odhaduje na 200 milionov americkych dolarov.

    Vyse 300-tisic malym akcionarom holdingu chce Kozeny vyplatit necelych 2000 Kc za kuponovu knizku. Ide o takticky tah. Z tejto spinavej situacie chce vykorculovat s relativne cistym stitom. Elegantne riesenie. Zbavi sa pozicii v Cesku a este zarobi peniaze. Tak by sa chcel ocistit pred zakonom, nie vsak pred podvedenymi investormi.

    V tieni hotela British Colonial v Nassau listujem v telefonnom zozname a hladam meno Viktor Kozeny. Nic take, co by sa iba trochu tomuto menu podobalo, som nenasiel. Vyzvedam sa na poste. Dostavam zapornu odpoved. Na policii: Preco ten zaujem? Jednou ranou som chcel zabit tri muchy - svoje obchodne zaujmy, interview s Kozenym a dovolenku. Zacinam patrat na vlastnu past. Ostrov New Providence, na ktorom sa nachadza hlavne mesto Nassau, nie je taky velky, aby som to neskusil aj bez pozvania. Za 25 dolarov si prenajimam maly skuter. S fotoaparatom a so zapisnikom v plecniaku sa vydavam na dobrodruznu cestu smerom na zapad. Asfaltka West Bay Street sa na svojom konci, pred Lyford Cay, rozdvojuje na South Ocean Rd. a Western Rd, ktora bola zatarasena zavorou. Mal som dojem, ze som niekde na hranicnom priechode. Ozbrojeni policajti vsak odo mna nepytali pas, ale pozvanie. Ziadne som nemal, tak som sa ich usiloval presvedcit, ze som turista a ze by som si Lyford Cay chcel iba pozriet. Zhodou okolnosti jeden zo strazcov isiel na obhliadku stvrte, tak ma, s neprilis velkou ochotou zobral so sebou. Musel som vsak slubit, ze nebudem fotografovat.

    Tahy na sachovnici z Lyford Cay

    Lyford Cay je pocas dna takmer bez zivota. Prekrasne domy medzi palmami a bohatou subtropickou prirodou navonok zivaju prazdnotou. Culy ruch nastava az v podvecernych a vecernych hodinach, ked sa "zazobani" obyvatelia tejto stvrte stretavaju na poharik drinku alebo piva.

    Tato sukromna cast ostrova sa stala terajsim domovom Viktora Kozeneho. Jeho susedmi su napospol slavni a bohati ludia, napriklad: herci Sean Connery, Sidney Poitier, spisovatel Arthur Hailey a zakladatel Templeton Mutual Funds sir John M. Templeton. S Dingmanom a Templetonom pri spolocnych posedeniach v zahrade neraz rozoberal Viktor Kozeny tahy na ceskej a slovenskej sachovnici.

    Pisal sa rok 1995. Zo stran zapadnych casopisov, ako su napriklad The Economist, Forbes, Fortune a Business Week, na vas hladi usmiaty mlady muz ceskeho povodu menom Viktor Kozeny.

    "Musi to byt niekto slavny, nejaky uspesny politik alebo podnikatel," pomyslel som si. "S tymto menom som sa nikdy pred tym nestretol. Kto to vlastne je?"

    Keby islo o bezvyznamnu osobnost, nebolo by okolo nej take velke halo. Uznavane masmedia si hocikoho nezoberu len tak na musku. Zapadna tlac o tomto cloveku pisala ako o hrdinovi kapitalistickej revolucie, ktory zmietol komunisticky rezim, ceske a slovenske media ho zasa oznacovali za podvodnika, ktory pripravil statisice ludi o peniaze. Komu teraz verit? Kto vlastne je ten Kozeny? Co sa skryva v jeho zivotopise? V roku 1980 Viktor Kozeny ako 17-rocny uspesny hadzanar ceskej reprezentacie sa dostal do vyberu na turnaj vo Francuzsku. Tato udalost bola podnetom na to, aby sa cela rodina mohla dostat bez problemov za hranice. Jeho matka s nevlastnym otcom predali dom na vidieku a kupili si nove auto zapadnej znacky. Medzitym si vybavili zajazd do NSR. Plan fungoval na sto percent. O par dni sa nadejny hadzanar stretol s rodinou v Nemecku.

    Ambiciozny mlady muz neotalal. Nepresli ani dva roky a uz bol v USA na Harvardovej univerzite. Americki profesori na katedre manazmentu povzbudzovali jeho zaujem o riadenie a investovanie. Po skonceni studia v roku 1989 sa prestahoval do Anglicka, kde pracoval pre investicnu firmu Fleming. "Spoza plota" pozoroval dianie v byvalom Ceskoslovensku. Zamatova revolucia a vyvoj udalosti v republike ho utvrdili v tom, ze tam je jeho prave miesto, ze tam su "bane" na peniaze. Opustil Anglicko a prestahoval sa do CSFR.

    Vystrojeny talianskym lesklym oblekom, s 3000 dolarmi vo vrecku, sa mlady Viktor ocitol v Prahe. Tam totiz videl svoju buducnost. Radikalna schema privatizacie vtedajsieho ministra financii Vaclava Klausa ho utvrdila, ze pravi ludia na pravom mieste sa mozu za kratky cas stat bohatymi. Od slov k cinom nebolo daleko. Kozeny si zalozil konzultacnu a investicnu firmu, ktoru pomenoval podla univerzity, kde vystudoval manazment. Tak vznikli Harvardske investicne fondy (HIF). Po predlozeni dobre pripraveneho a premysleneho projektu dostal od vtedajsej vlady zelenu.

    Pane Boze, take bohatstvo!

    Dvaja ludia su viac ako jeden, to bolo jasne i Vaclavovi Klausovi, ktory mal v tom case problemy. Svojimi radikalnymi zmenami sa zacal dostavat do pozicie outsidera a volby sa blizili. Zaciatkom 90. rokov Viktor Kozeny, ako poradca ceskej vlady, prisiel s navrhom, aby kazda kuponova knizka bola zaroven pozvankou na volbu Klausovej strany. Vladna kampan na obrazovkach televizie totiz nevzbudzovala doveru. Vyzeralo to, ze pre Klausovu stranu sa skonci fiaskom. Vtedy prave V. Kozeny vstupil do zacarovaneho kruhu. Harvardske fondy zacali velku ofenzivu.

    "Nechajte nam investovat svoje kupony a do roka vam vyplatime desatnasobok ich hodnoty," hlasali reklamy zo vsetkych medii.

    Odveka tuzba ludi po bohatstve bola vodou na Kozeneho mlyn. Problemy suvisiace s privatizaciou, napriklad: byrokracia vladneho aparatu, neznalost zapadneho stylu podnikania, zastarane myslenie ci zakony plne dier hrali Kozenemu do karat. V mutnej vode sa najlepsie lovi. Traja zo styroch obcanov zverili svoju kuponovu knizku HIF. Z takmer 16-milionovej populacie CSFR malo osem a pol miliona narok na privatizacne kupony. V hre bolo vyse 350 milionov dolarov.

    Nadsenie z uspechu nemalo konca kraja. Sam pre seba si Kozeny hovoril: "Pane Boze, nemozem tomu uverit, ja taky ubohy a zrazu take bohatstvo v mojich rukach!"

    Susedia na Lyford Cay zvyknu Viktora Kozeneho nazyvat ceskou stihackou. Tuto prezyvku dostal podla toho, ze za necele tri roky sa nikomu z nich nepodarilo ziskat taky obrovsky majetok. Aj taky sir Templeton, ktoreho spolocne fondy sa odhaduju na niekolko miliard dolarov, sklana hlavu pred Kozenym.

    Vazenie zvane Bahamy

    "Nemate zaujem vratit sa do rodnej vlasti?" Tuto otazku Kozeny pocul od viacerych novinarov. Jeho odpoved v zahranicnej tlaci znela: "Mam a velky! Lenze zatial to nejde. Neviem o tom, ze by na mna bol vydany zatykac, ale nechcem riskovat. Mam zenu a tri deti a nechcel by som ich pripravit o manzela a otca. Bahamy su mojim terajsim domovom. Prostredie mi vyhovuje. Je tu prijemne pocasie a nijake dane. Stratton a Daventree tak usetria velke miliony, ktore potom mozeme investovat v roznych castiach sveta. Zivot na Bahamach ma jednu nevyhodu. Musim vstavat o tretej hodine rano - vtedy je v Prahe 9.00 hod. - a riadit svoje firmy po telefone. Je to neprakticke a nepohodlne." Keby mal ktokolvek taku moznost, aby si skore vstavanie v Lyford Cay vyskusal, asi by neodolal. Pobyval by totiz v milionarskej stvrti, kde sa nepozvany host nedostane ani po zemi, ani zo vzduchu, ale ani z mora. Sukromny pozemok je strazeny 24 hodin, 7 dni v tyzdni. Honosny dom Viktora Kozeneho, v garazi ktoreho parkuje Rolls-Royce, je len niekolko metrov od plaze. Upravena zahrada plna kvetov a kokosovych paliem pripomina skor sidlo nejakeho maharadzu, nie pred par rokmi neznameho a chudobneho ceskeho podnikatela. Tak sa teda rodi slava a bohatstvo podla vzoru Kozeneho.

    Vladimir Svac

    Reakce na články Andrewa Stroehleina a Ondřeje Neffa

    1. Od Vladimíra Wagnera

    Vazeny pane J. Culiku,

    v patecnich Britskych listech A. Stroehlein rozebira titulek MFD a oznacuje ho za bulvarni a tim smahem zaradi MFD mezi bulvarni noviny.

    Jeho titulek v pondelnich Britskych listech "Hloupi Cesi Jiriho Peheho a Ondreje Neffa" je stejne idiotsky (pouziji terminologii zavedenou A. Stroehleinem) a navic jeste daleko bulvarnejsi a presto jeho autora neoznacim za bulvarniho pisalka. Neoznacim, protoze se mi takove nalepkovani prici.

    A. Stroehlein pak dale kritizuje nazor J. Peheho a O. Neffa, ze by se o vstupu do NATO nemelo rozhodovat v referendu, ale meli by o tom rozhodnout demokraticky zvoleni zastupitele. Neberu A. Strohleinovi jeho nazor, ale ale mel by byt ve sve kritice aspon trochu seriozni. O. Neff nejenze zduraznuje platne argumenty proti referendu, ale take je diskutuje (problem vyberu otazky, zpolitizovani a polarizace vedouci nakonec k znechuceni a neucasti). Je zajimave, ze treba polarizace politicke sceny v otazce cesko-nemecke deklarace A. Strohleinovi vadila (viz. jeho diplomka), ale v pripade referenda o vstupu do NATO by mu nevadila.

    A. Stroehlein obvini O. Neffa a J. Peheho z pohrdani lidmi a volici jen proto, ze na rozdil od neho preferuji rozhodnuti demokraticky zvoleneho parlamentu (kazda z jeho stran uz pred volbami deklarovala postoj k teto otazce) pred referendem. Navic pak jeste hned oznaci J. Peheho za nejnedemokratictejsiho komentatora a prohlasi, ze uz ve sve diplomce ukazal jak J. Peheho nezajimaji nazory a postoje ceskych volicu. Podival jsem se do jeho diplomky a zjistil jsem, ze J. Pehe je zde zminen na ctyrech mistech:

    1) Je kritizovan, ze v clancich casto pouzival slova "my" a "u nas" misto neutralniho vyrazu v Ceske republice.

    2) Je kritizovan, ze dal spojil dohromady CSSD, KSCM a republikany v jejich nazorech na cesko-nemeckou deklaraci.

    3) Je zminovano, ze jiz pred listopadem 89 hajil stejne nazory na cesko-nemecke vztahy jako pri debate o cesko-nemecke deklaraci.

    4) Je kritizovan za to, ze jeho nazory ohledne cesko-nemackych vztahu nekoresponduji s nazory vetsiny prostych Cechu o deklaraci (ze mezi jistou skupinkou ceskych intelektualu a prostymi Cechy je v teto otazce hluboka propast) a jeho utoky proti provincionalismu mohou byt mnoha Cechy povazovany za urazky.

    Precetl jsem ceskou i anglickou verzi a nic jineho jsem tam nenasel a ani z kontextu nic neplyne o tom, ze by J. Pehe nezajimaly nazory a postoje ceskych volicu, jen ze je muze mit na nektere veci jine nez treba i vetsina z nich.

    (Pokud to snad neplyne z toho, ze mel J. Pehe jiny nazor na cesko nemeckou deklaraci nez A. Stroehlein.)

    A tedy, ze A. Strohlein ukazal v diplomove praci jedine, ze J. Pehe je v otazce cesko-nemeckych vztahu zasadovy a sve nazory nemenil. Dale, ze jeho nazory nemusi byt temi vetsinovymi v Ceske republice. Cili zadna ukazka toho, ze by J. Peheho nezajimaly nazory a postoje ceskych volicu. Netvrdim, ze ho zajimaji, ale vyjadruji se jen k dukazum podanym v praci A. Strohleina. Pracuji sice v prirodnich vedach, ale myslim, ze i ve spolecenskych vedach by melo platit, ze kdyz tvrdim, ze jsem neco v nejake sve praci ukazal a odkazuji na ni, tak by to tam melo byt.

    Uz vubec pak A. Stroehlein nevysvetluje, jak prisel k tomu nejnedemokratictejsimu komentatorovi. Proste hodi nalepku. Protoze mas jine nazory, sup a uz ji mas. Pokud to udela politik ci novinar, tak to sice take neni fer, ale da se nad tim mozna primhourit oko. Jestlize to ale udela vedecky pracovnik v oblasti politologie, navic se jeste stavici do role arbitra, ktery rozhoduje co je a co neni demokraticke, tak to je napovazenou.

    Vladimír Wagner

    2. NATO - náš osud

    Tomáš Pecina


    Kritika "odpovědi" Ondřeje Neffa na Stroehleinův článek

    Když jsem minulý týden zvažoval, zda napsat polemický komentář k Neffově horování pro vstup do NATO občan-neobčan, zvítězila zdrženlivost. Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný, praví se v Bibli (Př 26:4). Nepovažuji za džentlmenské získávat body strháním komentáře tak zjevně nepovedeného; kdybych chtěl Ondřeje Neffa za každou cenu zostuzovat, mohl bych už rovnou napsat recenzi na jeho opus magnum, scénáře k "prvnímu českému sitcomu" Nováci (kdo seriál viděl, ví, o čem mluvím). Zkrátka, k bontonu patří zásada netrhat mouchám křídla a politickým protivníkům přiznat právo na špatný den.

    Nadutá reakce Ondřeje Neffa na Stroehleinův článek ("k obsahu Britských listů se zásadně nevyjadřuji") mě usvědčila z naivity. Snad se projevil jakýsi Železného efekt: přestoupí-li zájem o mediální produkt kritickou mez, ztratí jeho tvůrce soudnost a svůj úspěch, byť by byl příslovečnými pěti minutami slávy, učiní provždy absolutním měřítkem lidské kvality. Milión na psím počítadle a několik pochvalných zmínek v tisku si Ondřej Neff vysvětlil jako vlastní nevratnou apoteózu mezi tzv. VIPs. Jakkoli nesnese redaktor Neviditelného psa srovnání s Vladimírem Železným po stránce intelektové, jeho reakce na popularitu je Železného sobotním desetiminutovkám pozoruhodně blízká. Komu se náš Pes/naše Nova nelíbí, je závistivec a může si založit vlastní, lepší webovou stránku/televizní stanici, a kdo nás kritizuje, toho prostě pojmenujeme tajtrlíkem a hlavně mu nedáme prostor se ke své kauze vyjádřit (za slušnost bych považoval Stroehleinův článek převzít do polemického sloupku NP).

    Zpět k věci: O co vlastně jde při vstupu do NATO a proč se kolem této otázky vytvořilo tolik emocí?

    Obávám se, a napsal jsem to už ve své minulé poznámce, že podle Ondřeje Neffa jde o návrat vyššího řádu, při jehož nastolení všichni loajální horovatelé (mezi nimi i on jakožto primus inter pares) vyvoláni budou jménem. Snad jsem se mýlil, když jsem spojoval tuto naději s dobou Varšavské smlouvy; možná se jedná o chiliasmus zakořeněný daleko hlouběji. Podstatné je, že ne rozum, ale víra je tím, čeho se Neff dovolává.

    Smiřme se s faktem, že vstup do NATO nerovná se prosperita. Přijetí do kteréhokoli elitního klubu dodává prestiž, sebevědomí a otevírá nové možnosti; pro bohatství a úspěch je však klubové členství symptomatickým, nikoli instrumentálním. Vstup bude mít pro Českou republiku velký význam obzvlášť v dlouhodobé perspektivě a v rovině posílení národního sebevědomí, ale sám o sobě rozhodně není zárukou ekonomického blahobytu.

    Ondřej Neff úmyslně pomíjí, že hlavní rozměr vstupu do NATO je obranný. Kdybychom chtěli dosáhnout takového posílení obranyschopnosti, jaké nabízí kolektivní systém obrany NATO, jako neutrální země, museli bychom do armády investovat astronomické sumy. Protože se za hranicemi nesrocují cizí vojska, připadají občanům jakékoli výdaje na obranu zbytečné, a aby Ondřej Neff dospěl k žádoucímu závěru, snaží se vstup do Aliance laickému čtenáři pocukrovat pábením o nejrůznějších výhodách mimoobranných. "Vstup do NATO, brána ke štěstí," stálo by jistě na provstupových billboardech, kdyby vláda chtěla procento podpory co nejúčinněji zvýšit.

    Je absurdní a inteligenci čtenáře urážející tvrdit, že ke vstupu do NATO neexistuje alternativa. Možností je celá řada: neutralita s výraznými investicemi do obrany, aby to zajistilo aspoň částečnou obranyschopnost, neutralita na stávající úrovni (zdánlivé) obranyschopnosti, regionální pakt se Slovenskem a Ukrajinou, běloruský model a konečně zrušení armády a resignace na vojensko-politické ambice. Kolikrát znělo z českých tribun patetické "Není jiné cesty" a kolikrát se ukázalo, že jen přání řečníkovo tu bylo otcem myšlenky...

    Stejnou naivitou je myslet si, že vrchní velení Severoatlantické aliance zorganizuje jakési výjezdní herkulovské týmy, které se vydají udělat pořádek v Augiášových chlévech české armády; budou-li nějaké mise, budou to mise přísných strýčků a protivných tetiček, kritizujících vše od nízké kvalifikace generálů po zapáchající popelnice na dvoře kasáren -- a díky za ně.

    Otázka referenda je, myslím si, poněkud přeceňována. Úkolem vlády je zajistit adekvátní obranyschopnost země a občané by jí k tomu měli dát přiměřený manévrovací prostor, zvlášť pokud vítězné politické strany ve svých volebních programech deklarovaly, o jakou orientaci budou usilovat -- nejde tu o to, že by pro nás uprostřed volebního období začaly vyjednávat členství v Arabské lize. Přestože referendum jako prvek přímé demokracie nemusí nutně znamenat vývoz Romů za polární kruh, kloním se k tradičnímu konceptu demokracie zastupitelské; pokud referendum o NATO, pak jako konzultativní institut, vyjadřující zájem vlády o názor občanů i na partikulární otázky týkající se aktuálního politického vývoje.

    Jsem přitom přesvědčen, že většina informovaných občanů bude o vstup do NATO usilovat; proti budou jen ti, u nichž se tento krok kříží s osobními ambicemi (už nikdy se nevrátí doba "dělnických ředitelů," kdy výměnou za oddanost politické straně šlo získat téměř vše), a pak programoví negativisté, pro něž co je od této vlády, je od ďábla.

    Služba, kterou Ondřej Neff vstupu do NATO svými naivně entuziastickými komentáři prokazuje, je každopádně službou medvědí, a kdybych o problematice Severoatlantické aliance nedostával informace odjinud než z Neviditelného psa, jevilo by se mi NATO věru podivnou společností.

    Tomáš Pecina
    Praha, 20.10.1997

    3. Od Martina Houfka

    Andrew,

    jak ctu ve 3. odstavci vaseho clanku "Hloupi Cesi Jiriho Peheho a Ondreje Neffa", uvedomujete si komplexnost problematiky konani referend, ale prostestujete proti duvodum, ktere proti konani referenda stavi pan Pehe a jim inspirovany Neff.

    Opravnenost obav o zneuziti instituce referenda k politickemu souboji nesovisejicimu s predmetem referenda potvrzuje aktualni zkusenost z  Madarska v clanku: "Proc Goncz varoval Cechy pred referendem".

    Vas ale pobouruje argumentace o "nevyspelosti" ceskych volicu. A ja si myslim, ze je ta argumentace spravna. U obou panu vychazi ze  zkusenosti odborne i zivotni. Podobnou argumentaci slychavam i od mnoha dalsich lidi. Dokonce od praktickeho psychiatra nebo od praktickeho lekare. A ti maji lidi radi. Ale dobre je znaji a uvedomuji si hranice jejich mentalnich schopnosti.

    A ted k samotnemu referendu. Rozeberme si situaci: Nelze srovnavat vyznam referenda s parlamentnimi volbami. Ostatne, ja bych take nejradeji zrusil instituci referenda- jako takoveho. Co mluvi pro muj nazor a co proti, ceho se obavam?

    Hledal jsem analogii k svetu politiky a nasel jsem ji ve svete obchodu: Referendum je vlastne mimoradna valna hromada svolana nahle, aby potvrdila nejake zavazne rozhodnuti predstavenstva. A volby jsou totez co radna valna hromada, ktera se konna periodicky.

    Vstup do NATO, nebo do EU, je asi totez co fuze s dalsim podnikem- tedy neco co si vyzaduje souhlas akcionaru, protoze se to vazne dotkne jejich akcionarskych prav. Obvykle tim ze to zredi jejich podil na rozhodovani, protoze se tato operace obvykle provadi vymenou nove emise akcii za  akcie pripojovaneho podniku.

    Musim po tehle uvaze uznat, ze referendum asi ma sve pravo na existenci, ze ma v politice sve misto. A jak je to s volici-"akcionari"? No prave oni to vsechno komplikuji. Neuvedomuji si totiz cenu svych akcii. Mj. protoze z nich dostavaji jen velmi male vynosy, a z dlouhodobeho hlediska dokonce spise doplaceji.

    Pokud se tedy na mimoradnou valnou hromadu vubec dostavi, je docela mozne, ze podlehnou vlivu nejakeho charismatickeho spekulanta- vzpomente si na skvelou scenu z filmu Wall Street, ve ktere Gekko osocuje dosavadni spravni radu a ziskava moc v podniku, ktery chce vytunelovat... (Tady analogie nefunguje- uznavam, ze vstup do NATO neni totez co vytunelovani).

    Abych to shrnul. Obavam se toho, ze by jakekoliv referendum v Cechach mohlo dopadnout podobne spatne, jako kuponova privatizace.

    Martin Houfek

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|