Ještě jednou k polemice o roli vědy v ČR a o roli Václava Klause
Napsala mi jedna čtenářka:
Vazeny pane Culiku,
Ad Internet: Ponekud zjednodusene lze napsat, ze Klaus tvrdi - nepotrebujeme ani vedu (licence se daji koupit), ani Internet, ani podporu domaciho podnikani - vsechno vyresi trh. Vy s nim polemizujete pouze ve dvou poslednich bodech. Domnivam se, ze potrebujeme i tu domaci vedu, vse se koupit neda, nektere informace se ani na Internet nedostanou.
Durazne jste neřekl, ze vedu potrebujeme. Ostatne to ani neni Vase povinnost, meli bychom se vice branit alespon my, kteri pocitujeme lasku Prof. Klause, DrSc. k vede na vlastni kuzi. Vsem ostatnim je to jedno, obcas si jeste nejaky novinar prisadi, ze ta zdejsi veda stejne za nic nestoji. (Naposledy Petr Holub, Respekt 29.9.-5.10.)
Článek Václava Klause v Lidových novinách z 31. května 1997, který jsem citoval v nedávných Britských listech, byl však reakcí na tento můj článek otištěný v kratší verzi v deníku Slovo z 2.5.1997:
Václav Klaus a česká věda
Český premiér reagoval na petici "Výzva na podporu vědy", kterou zveřejnila skupina českých vědců poprvé 25. března 1997 v elektronickém deníku Neviditelný pes, článkem v deníku Slovo z 23. dubna "Pan Křen a česká věda" značně hněvivě, a to tak, že to vyvolalo konsternaci v českých vědeckých kruzích.
Je podivné, že si český premiér zřejmě neuvědomuje, že klíčem k budoucímu hospodářskému přežití České republiky v nynějším bouřlivě se technologicky rozvíjejícím světě je právě schopnost českých vědců vynalézat nové technologie a efektivně a rychle je realizovat v českém průmyslu. Vědci, kteří pracují na západních univerzitách, varují, že prý v tomto smyslu České republice vlak už ujel. Je to pravda? Jak to, že se premiér nesoustřeďuje na vypracování takové strategie, která by vedla k efektivnímu financování vědy a k co nejefektivnějšímu propojení vědeckého výzkumu s průmyslovými podniky?
Jinou velmi vážnou otázkou je rychlý rozvoj Internetu. V jeho důsledku vzniká v ČR nová společenská nerovnost: třída informovaných lidí s přístupem k Internetu a třída nevědomých, jimž je odepřen přístup k Internetu, jehož význam je ve světě srovnáván s významem vynálezu knihtisku.Nemá-li v ČR vzniknout informačně nerovná společnost, což by ochromilo ekonomický rozvoj, měla by se česká vláda soustředit na zavádění Internetu do škol a veřejných knihoven, tak jako to dělá dnes většina zemí světa, mimo jiné i například země jako Indie.
Biochemik dr. Jan Konvalinka, z Ústavu organické chemie a biochemie ČAV, jeden z autorů petice "Výzva na podporu vědy", mi poskytl interview, v němž uvádí na pravou míru některé výroky premiéra Klause, uvedené v článku v deníku Slovo.
Není pravda, konstatuje dr. Konvalinka, že "Výzva na podporu vědy", jak uvedl Václav Klaus, byla záměrně publikována v předvečer sněmu Akademie. Autoři petice o konání Akademického sněmu vůbec nevěděli. Jejich úzkostlivou snahou bylo, aby výzva nebyla považována za věc Akademie, ale celé vědy. K výzvě se připojují pracovníci dalších vědeckých institucí zcela spontánně, my nic neorganizujeme, zdůraznil dr. Konvalinka.
Dr. Konvalinka dále vyjádřil překvapení nad obviněním od Václava Klause, že je prý petice vědců konfrontační. "Dovede si někdo představit text vstřícnější, umírněnější a konstuktivnější? Jakou vstřícnější cestu má občan demokratického státu zvolit než sepsání supliky vedoucím představitelům státu?
Václav Klaus prosbu českých vědců o odpovídající finanční podporu české vědě ve svém článku důrazně odmítl. Dr. Konvalinka připomíná, že závazek srovnat podporu vědy v ČR s průměrem zemí Evropské unie přijala česká vláda ve svých Zásadách vedení politiky z roku 1994. Vědci ve své petici vládě pouze tento oficiální závazek připomněli. Jakou lepší strategii pro dostižení ekonomického rozvoje úrovně zemí EU navrhuje premiér Klaus pro českou republiku, než podporu vědy výzkumu a vzdělání?
Jen pro připomenutí kvantitativních relací: celý rozpočet Akademie věd činí něco přes dvě miliardy korun, to je přibližně cena jediné stihačky F 16, o jejichž potřebnosti pro Českou republiku se příliš nediskutuje.
Jan Čulík