Ještě jednou: co není v českých novinách
(9.9. jsem se účastnil v České televizi debaty v pořadu Netopýr o tom, co není v českých novinách. Předtím jsem požádal v Britských listech čtenáře, aby mi k tomu sami napsali svůj názor. (Transkript debaty v televizním pořadu Netopýr je v Britských listech z 15.9. a z 16.9..)
Dnes přináším některé příspěvky čtenářů na toto téma. Názory Ivana Kytky, Václava Žáka (zde je článek "Falešná diagnóza" od Václava Žáka) a Tomáše Peciny už v Britských listy vyšly. JČ.)
Pane Čulíku,
posílám Vám pár poznámek, jak jste o to požádal v BL.
Za prvé jsem jednoznačně přesvědčen, že neblahý stav, v jakém se nalézá česká žurnalistka, je dán především nedostatečným všeobecným vzděláním novinářů. (Tento nedostatek se pochopitelně netýká jen novinářů, ale je pouze projevem přetrvávající mizerné úrovně hlavně humanitních předmětů na všech vysokých školách). Co se týká profesionality, je rovněž nedostatečná. Zde je ale problém v tom, že žurnalistická profesionalita by se dala praxí postupně nabýt. Bohužel se to novináři nemají od koho učit. To je zase způsobeno podivnou demografickou a sociálně-mobilní strukturou novinářské obce.
Tu tvoří v menšině starší komunističtí novináři v předdůchodovém věku, kteří ale zaujímají nemalou část středních a vyšších postů v médiích a postupně přecházejí z jednoho média do druhého a zase zpět a zase dále. Z toho kruhu je spasí pouze uvolnění nějakého teplého dobře placené místo v mediu, které ovládá jejich kohorta se stejnými problémy a kde mohou tučně"dožít".
Ti nejsou schopni jakéhokoliv přizpůsobení nové době, mladým novinářům nic pozitivního pro práci nedají, jsou konformní a naopak zakonzervovávají daný stav a tento dále negativně ovlivňují.
Poté je mezi novináři dosti nepatrná skupina komunistických novinářů střední generace, kteří z doby bývalého režimu vynikali kariérismem a jsou schopni se rychle přizpůsobit. Ti mají v novinářské obci úspěchy, pracují v ČRo, ČT, ČTK, MFD a RP a včas nasedli na příznivou vlnu.
Jejich malý počet je dán tím, že tato skupina po pádu komunismu z velké části odešla na mnohem lépe placená místa. Ti podle mne dosáhli určitého profesionálního růstu, ale chybí jim právě ono vzdělání a vycházejí z toho, že je nemůže nic ohrozit.
A poslední složkou novinářské obce a současně drtivě nejpočetnější jsou mladí novináři, kterým chybí oboje. Část z nich má určité ambice, chce se učit, ale nemá u koho.
Charakteristikou této skupiny a proto, že je to skupina nejpočetnější, myslím, že je to charakteristika vůbec celé české mediální scény, je to, že zcela nestálá, nestabilní a podobně jako staří novináři se přesouvá z jednoho media do druhého.
Typický český novinář dostudoval až po pádu komunismu. Krátce pracoval možná ve své vystudované profesi, ale poté odchází do médií, především kvůli podstatně vyššímu platu a rychlejšímu platovému růstu.
Zde se ohřeje dva až čtyři roky a odchází, tentokráte ještě na lépe placená místa. Ale důvodem může být zklamání z velkého stereotypu práce (zní to neuvěřitelně, ale je to tak), nedostatek volnosti, jež je daná omezeností mediálního managementu a vlastníků a únavou ze špatné organizace práce.
"Nic" se však neděje, takový novinář může být nahrazen a také je nahrazen podobným člověkem. A tak to jde dále a dále.
Prostě v Čechách pro polistopadovou (profesně) generaci novinářů platí, že po 30 letech je třeba se přestat honit a je čas odejít.
Nyní bych se podíval tam, kde asi sedí žába na prameni. Bohužel česká média a tím i společnost trpí tím, že zde neexistuje jediný seriozní deník. A dosavadní listy se čím dál více bulvarizují.
Určitou výjimkou jsou Hospodářské noviny. Problém je ale v tom, že jsou zaměřeny čistě na úzkou skupinu lidí. Navíc jsou velmi impotentní, neexistuje tu investigativní žurnalistika ani náznakově a navíc jsou zcela konformní, určitá témata jsou tabu, skandály se v novinách objeví až tehdy, když se o nich píše několik dnů v jiných médiích, atd.
Určitým problém je v tom, že novinový trh v ČR je přesycen. Noviny se ženou za každým čtenářem, nejlépe je mít čtenářskou obec co nejširší a tak se noviny již ničím neliší.
Navíc není na trhu dostatek peněz z reklamy. Výsledkem je to, že část listů je několik let ztrátová, potácí se z jedné strany na druhou, střídá vedení a redaktory.
To že na trhu existují jenom bulvární média, je často zdůvodňováno tím, že si to veřejnost přeje. S tím se však nedá souhlasit, jelikož neexistuje u vlastníků média i managementu žádná odpovědnost za to, co svým vlivem způsobují a tak se vlastně lidem diktuje to, co mají číst, poslouchat a na co se mají dívat.
S pozdravem
Co není v novinách - další příspěvky
Mily pane Culiku,
co naprosto postradam v ceskem tisku, ale zejmena v tv je absence kvalifikovane polemiky o ekonomickych otazkach. nemluvim samozrejme o quaziexpertech typu Zemana & his melody boys, ale o lidech typu Jan Svejnar, nebo ze zurnalistu komentatoru typu Jana Machacka z Respektu.
Naprosto nechapu, jak je mozne, ze se toho nikdo nechytil, jen po tu dobu, co ctu NP a BL by se tam dalo nasbirat materialu na 10 diskusi. Jsem v zasade priznivcem pravicove politiky, aby bylo jasno, kde stoji, ale ne toho eintopfu, ktery se nam Klaus posledni dobou snazi servirovat, o co je to horsi, o to vetsi samochvala to doprovazi.
Asi by se koalicnim politikum tezko vysvetlovalo, ze Forbes, kterym se vzdy tak ohaneli vyzyva vsechny portfoliove investory k presunu investic do polska, Rakouska ci Madarska. muj blizky pritel je maklerem v Torontu a veru beha mi mraz po zadech, kdyz slysim, co se tam o CR lze docist.
S pozdravem,
Subject: Co se nedoctete v ceskych novinach?
Predevsim pravdu.
Pak celou pravdu.
Vetsina clanku je opsana.
Napriklad: koncem 1995 jsem cetl na CTK reportaz Julie Stejskalove jak v NY byla drazba obleku-pradelka (lingerie) filmovych hvezd, zacinajici lokalizaci NEW YORK.
Ptal jsem se na to Jiriho Majstra (tehdy jedineho CTK dopisovatele z US) a on prozradil, ze Julie je v Praze a ma ho za pul roku (v lete 1996) nahradit v New Yorku.
Napriklad: Washington Post (a affiliated TV) prinesly reportaz, ze listky pro turisty k navsteve Bileho Domu jsou zdarma, ale musite si pro ne prijit casne rano, pozdeji jsou vsechny rozdany, a tak poulicni prodavaci je prodavaji pozdejsim navstevnikum.
Ve trech dnech potom, dopisovatel Ceskeho rozhlasu ve Washingtone prinesl stejny (podobny) clanek otisteny ve Slove.
PRIPADU podobnych je dlouha rada.
POROVNANI: Jan Culik dela neco podobneho, ale rozdil je v tom, ze on uvadi zdroj, jako Guardian pise, Wall St Journal, atd atd uvadi.
(Petr Uhl se brání, že přejímání zpráv jiných agentur je běžnou praxí každé tiskové kanceláře. JČ)
TAKE: Mnoho zprav je potlaceno i kdyz se o udalosti cesky tisk zmini, je to zpusobem, ze to asi nikdo necte, nebo prehlidne. - Priklad: nedavne prohlaseni Helsinske Komise (D'Amato)
TAKE: VLIV AGENTURY: "Svatozar CTK"
Z doby nacisticke a komunisticke diktatury, redaktori povazuji zpravy agentury CTK za svate.
NAPRIKLAD kdyz jsem referoval pro Svobone slovo o terorismu a vybuchu TwinTower v NYC, titulek na prvni strane rikal "Pachatele mohou dostat trest smrti".
Kdyz jsem byl v Praze, tak jsem jim rikal, ze tohle jsem nikdy nenapsal (protoze jako pravnik vim, ze kdyby pachatele usvedcili, smrt by podle US zakonu nedostali) Oni, redakce Sv.Slova, "zlepsili" moje zpravy podle CTK.
Josef Schrabal, New York
PS: Totez je pravda o N.Psu a prave jsem poslal e-mail, ze popis v rubrice CRIMI o dopravnich trestech v US je uplne nepravdivy.
Casto se v novinach (myslim denni tisk) publikuji zpravy o vaznych problemech, ktere nekonci pouze jejich otistenim, kterym jiz napr. predchazely nepublikovane udalosti a ktere potrebuji cas na vyreseni.
Bohuzel se cim dal vic priklanim k nazoru, ze lidem, kteri tyto zpravy vybiraji, chybi sirsi orientace v deni a trpelivost sledovat vec az do konecneho vysledku a ten nasledne publikovat. Predevsim pokud je proces vyvoje vlekly. I kdyz 'startovaci' zprava prinejmensim ocekava odstoupeni z funkce vetsiny akteru, vysledek je zrejme pro novinare casto nezajimavy.
Dalsi vec je vyber zprav samotnych. Zpravy, ktere by vyzadovaly dlouhodobejsi sbirani informacich, jejich analyzu, popripade problemy, ktere se odvijeji bokem od 'nejaktualnejsih' udalosti se v dennim tisku prilis nevyskytuji.
Jsou novinari tak zamestnani zpracovavanim oficialne predkladanych zprav a stanovisek, ze nemaji cas na ostatni? Je to takto jednodussi? Nebo je problem s absenci ctizadosti? Nebo si zase mysli, ze to nejaci ti 'lide' takto chteji?
S tim souvisi i zasazovani zprav do kontextu, bez nehoz je mozno podanou udalost vysvetlovat na velice mnoho zpusobu. Takovy maly odstavec na konci clanku u komplikovanejsich zalezitosti, ktery by shrnoval okolnosti pripadu, by mozna hodne pripel k orientaci ctenaru.
Co v novinach (hl. tech obecnych jako MF Dnes) chybi - myslim, ze fakta. Priklad - dvoustrankovy clanek o Temelinu popisuje kdo co kdy rekl, ale objektivni a celkovy prehled (nekde pod carou) zakladnich udaju o spotrebe, cenach, dodavatelich atd. chybi.Jeste by si ctenar udelal vlastni nazor.
Mejte se a dik za vase noviny.
Olga M.
Vazeny pane Culiku,
ze soucasne situace a z nemoznosti, aby prosty clovek cokoliv zmenil, jsem uz natolik otravena, ze mi zacina byt jedno, co je ci neni v novinach. (Co je v jinych ceskych mediich nevim, protoze televizi nemam a Cesky rozhlas ma natolik mentorsky styl zpravodajstvi, a navic neni schopen odlisit zpravu a komentar, ze radeji posloucham BBC World Service.)
V novinach nejsou spravne prezentovany vysledky statisticke. Pokud jsou napriklad uvadeny prumerne platy, mel by byt zminovan i median. Pokud neodpovida distribuce hodnot normalnimu rozdeleni, ma median lepsi vypovidaci hodnotu nez aritmeticky prumer. Pak jsou tam samozrejme uvadeny totalni bludy, jako kdyz napr. MF Dnes uvede, ze vedci maji prumerny mesicni plat 36 000 Kc(!!!!!!!!!), pricemz za vedce povazuji kazdeho, kdo ma titul CSc. nebo DrSc., at uz dela v laborce, na ministerstvu, ci ve vlastni firme.
Jinak me fascinuje, ze do soucasneho srabu jsme dosli za souhlasneho potlesku mnoha novinaru, kteri si stale pochvalovali, jak se ta transformace skvele vyviji.
S pozdravem,
Dobry den/vecer pan Culik,
ako jedneho z mnohych neviditelnych citatelov Britskych listov na Slovensku ma tak napadlo, ze sa prihlasim so svojim nazorom na cesku tlac. Bude to vsak skor pokus o hodnotenie ceskej tlace a vobec inych medii z hladiska cesko-slovenskych vztahov.
Na uvod sa patri predstavit, strucne, som clen diskusnej skupiny sme-l, ktora podporuje na Slovensku opoziciu, skupina ma okolo 250 clenov/ stav kolise/, vela krajanov slovenskych a ceskych zo zahranicia, z USA, Kanady,Ciech a dalsich aspon desat krajin. Skupina je skutocne produktivna, pocet mailov kolise od 100 do 200, dnes mame utrum, padol nam server :-).
Tema ceskej tlace na Slovensku bola predmetom niekolkych diskusii v nasej skupine. Kym ceska tlac je na Slovensku bezne k dostaniu, slovenska je v Cechach raritou. To nie je myslene ako plac, ale ako konstatovanie skutocnosti, dlhodobej. Slovaci vzdy viac pili z ceskej kultury ako naopak. Po tejto odbocke by som rad presiel k podstate veci, a tou je podla mna postoj ceskej tlace/a inych medii/ ku Slovensku. Nie ze by bolo u nas toho tak vela coho na chvalenie, to si naozaj nemyslim, ale v ceskej tlaci vnimam sice rozdielny, ale trvaly nepriatelsky ton a permanentne zdoraznovanie negativ na Slovensku. Ucel je viacmenej jasny, nepriame zdoraznovanie ceskeho zlateha sna, akysi gold dream. Mozno v zakulisi skryta i akasi urazenost nad tym, ze sme sa zo spolocnej republiky pobalili i so svojimi piatimi slivkami. Ach, ti nevdacni Slovaci :-)! Od rozvodu uplynulo uz viac ako tri roky, dostatocna inkubacna doba na zakrytie takychto malichernosti, nie ? Slovenska tlac je v opacnom garde iste nie taka jednofarebna, ako tlac ceska.
Prikladov by som mohol uviest viacero, mna skor zaujima, ako to vnimate Vy, ako clovek podla mojho nazoru vyrazne kritickeho a konstruktivneho myslenia/ to prosim, nie je lichotka :-), vasu pracu tu vela ludi ocenuje/.
Je mozne, ze ako namet do diskusie v Tv je tema dost nevhodna, ak si vsak najdete cas na odpoved, budem rad.
S pozdravom,
Edo Velecky
Je-li obcan panem v teto zemi, mel by mit moznost se o vykonu prace lidi, kterym sveril veci verejne, tedy politikum, informovat. V rostouci globalizaci, mozna pomale, ale nevyhnutelne integraci nasi vlasti hlavne do zapadnich struktur, tedy neco, co si bytostne prejeme, je informovanost verejnosti obzvklaste zavaznou otazkou. At je to Bonn, Brusel nebo Washington, obcan, odborny pracovni, politik, vsichni maji zajem na tom, jake jsou skutecne vztahy, co je predmetem jednani, kde jsou problemy.
Uvedu jenom jeden, ale zasadni pripad toho, jak ceska vlada, diplomacie a tim padem i CTK a zvlaste pak ostatni media bud neinformuji vubec anebo naprosto nedostatecne, zkreslene a neobjektivne o problemech, ktere CR ve vtahu se zapadnimi zememi ma. Neni treba zduraznovat, ze vztah s USA je s ohledem na jejich pozici v deni sveta i na nase prani orientovat se na stabilni demokracie zasadni. Byly to predevsim USA, ktere i za ceny obrovskeho zadluzeni a vojenskych vydaju prispely k padu komunismu a svobode ve stredni Evrope.
Do dnesniho dne ceska vlada plne a objektivne neinformovala a tisk neuverejnil materialy KBSE Kongresu USA tykajici se zasadnich namitek a problemu, ktere Kongres a vlada USA maji v oblastech role prava, lidskych prav a fundamentalniho chapani a dodrzovani toho, co je skutecne demokraticka spolecnost.
Nekdy to vypada jako za totality. Pan premier 25.8. t.r. odsoudi dopis KBSE Kongresu bez toho, aby si ho domaci verejnost mohla precist. A to neni vubec poprve, ale da se dokazat, ze to je systematicky zpusob zatajovani informaci. 13. kvetna t.r., v den kdy na Kapitol Hill byl prezident Havel, tato KBSE Kongresu USA mela verejne zasedani na tema: Dodrzovani lidskych prav a clenstvi v NATO. Kdyby ceska verejnost mela moznost se s protokolem, ktery je verejnosti k dispozici, seznamit, vedlo by to k soku a asi jinym pohledum na to, jak dobre nas tato vlada ve Washingtonu zastupuje a jak vazna je problematika a jaky duraz na ni USA kladou. Pritom doslovny protokol z tohoto jednani je pristupny na internetu a neni problem jej prelozit a v plne delce uverejnit. Neni to tak dlouhe jako byly zpravy z UV KSC! Ale stoji to zato. Otevre vam to oci a uvidite veci v jinem, realnejsim svetle.
Pro obcany i odbornou verejnost je takove seznameni se s uplnym materialem vyznamne nejenom jako informace ale umoznuje jim to take lepe chapat jakym smerem se bude nas vyvoj dale ubirat, nebot na teto problematice se projevuje zakladni filozofie stabilni, duvery pozivajici a tedy i prosperujici demokracie.
CR je velice ostre kritizovana, hovori se i o konkretnich sankcich, novy velvyslanec CR se poti a snazi najit omluvy a ceska verejnost se nedovi nic. Jen nektere noviny prinesou zjednodusenou a ne objektivni zpravicku, ktera hned obsahuje zavadejici komentar pracovnika ministerstva, ktery skutecnosti dale zamlzi.
A tak, ackoliv v bohate nabidce informaci a mnoha zdroju, je verejnosti odepirana verejne dostupna informace, ktera se dotyka zaladnich otazek v tomto pripade mezinarodnich vztahu CR. Pral bych kazdemu z divaku aby si mohl precist projevy a diskusi predsedy a mistopredsedy KBSE Kongresu USA a velvyslance Vondry ze 13.5. A zajimali by mne jejich pocity a nazory pote, co si tyto materialy prectou. To, ze nejsou v CR otisteny je velice zavazny problem.
Spokojit se jenom s tim, ze jako za totality, predseda vlady odsoudi doporuceni KBSE Kongresu USA jako "vmesovani do vnitnich zalezitosti CSSR" je dnes take skodlive a predstavuje to prislovecne strkani hlavy do pisku. Tisk by mel, v zajmu verejnosti o techto a podobnych zasadnich vecech plne informovat. A verejnost by si to mela vyzadovat.
Bude-li jakykoliv z prednich deniku ochoten, jako sluzbu verejnosti, rekneme protokol z jednani KBSE z 13.5. v nezkracene forme otisknout, nabizime zdarma jeho cesky preklad. Protoze si myslime, ze ceska verejnost ma pravo vedet, jak skutecne nas Amerika vidi. Takovato blokada informaci by se dnes jiz nemela tolerovat.
Jan Vincent
Subject: Co tam neni
Nejsou tam presne/exaktne formulovane otazky pro politiky pri rozhovorech jenz by sli "pod kuzi" a trvani novinare na presne odpovedi k polozene otazce. Napisi kazdou vytacku co politik rekne bez toho aby ho hnali do rohu a tam z neho macerovali pravdu. To chce ale profesionalitu a znalost problematiky o ktere je rec. Pak i ten politik rychle spozna s kym ma tu cest. Kdyz jsem byl doma, videl jsem v televizi neco jako rozhovor, ale ten novinar byl servilni a citil jste pred obrazovkou, jakou ma tremu.
Zdravi,
Michal Giboda
