Život je krásný
Sunday Times 17. srpna 1997
Uwe Markart vydělává, jak přiznává, rozumný plat ve výši 23 000 liber ročně (105 000 Kč měsíčně). Pracuje jako stavbyvedoucí nedaleko Frankfurtu, v Německu. Ale poté, co odvede vládě veškeré daně a sociální dávky, zbývá mu jen "žebrácký groš", většinu z něhož vydá na činži.
Markart vydělává měsíčně 1916 liber hrubého. Z toho platí 428 liber daně z příjmu, 31 liber takzvané solidární daně na regeneraci východního Německa, 136 liber zdravotního pojištění, 197.50 liber penzijního pojištění, 63 liber pojištění pro podporu v nezaměstnanosti a 16.50 liber pečovatelského pojištění. Do loňska, kdy z finančních důvodů opustil svou církev, musel platit ještě 60 liber měsíčně církevní daně.
Takže mu zbývá jen přibližně 1000 liber měsíčně. Z toho platí 607 liber činže za jednopokojový byt, v němž žije s manželkou Claudií, instruktorky aerobicu, která vydělává 12 500 liber ročně. Rád by založil rodinu, ale říká, "Nemůžeme si to dovolit."
Markartovi chodí málokdy do restaurace, auto prodali loni a Markart používá firemní dodávku. Teď si bude muset ještě platit soukromé penzijní připojištění.
Pro Brity. zvyklé na to žít v zemi, která je ekonomicky na huntě, je dnešek velmi podivnou dobou. Libra, i když její hodnota nedávno trochu poklesla, je letos v létě nejžádanější měnou, a tak je pro Brity letos dovolená v zahraničí podstatně levnější než za celá léta.
Nezaměstnanost, která v Británii minulý měsíc poklesla o 50 000, dosáhla minima za posledních sedmnáct let, a to 5,5 procent pracovních sil. Britská nezaměstnanost dosahuje jen poloviny nezaměstnanosti v Německu a ve Francii a ani ne čtvrtiny nezaměstnanosti ve Španělsku
Překvapivé také je, že s nízkými daněmi a s nižšími životními náklady než jinde v západní Evropě je reálný čistý příjem britských průmyslových dělníků nyní vyšší než ve většině Evropy.
Sedgwick Noble Lowndes, poradenská firma specializující se na zaměstnanost, zveřejnila údaje, z nichž vyplývá, že průměrný britský zaměstnanec má dnes lepší životní úroveň než jeho protějšky ve všech ostatních čelných evropských ekonomikách.
Po odečtení všech daní a dávek a po přizpůsobení národním hospodářským rozdílů vydělává nyní průměrný britský dělník 6,80 liber (374 Kč) čistého platu na hodinu. V Německu je to 6,50 liber na hodinu, ve Francii 6,30 a ve Švédsku 5,70.
To potvrzuje případ Franka Williamse, pětačtyřicetiletého elektrikáře pracujícího ve sklárnách Pilkington v severoanglickém hrabství Lancashire. Vydělává ročně 18 000 liber hrubého (82500 Kč měsíčně), ale z hrubého měsíčního příjmu 1520 liber platí Williams na daních a dalších dávkáchj jen 420 liber měsíčně, (to zahrnuje 110 liber sdruženého národního pojištění, 60 liber penzijního připojištění a další poplatky). Zbývá mu tedy měsíčně 1100 liber čistého příjmu - je to víc, než co přináší domů jeho německý kolega.
Z toho platí Williams 320 liber měsíčně na hypotéku na dům. 200 liber na jídlo, 130 liber jsou výdaje na automobil, 80 liber jsou městské daně a 30 liber ho stojí elektřina a plyn. Williamsova manželka nepracuje a je v domácnosti. Mají jednu dceru kolem patnácti let. Rodina většinou jezdí na dovolenou do zahraničí.
Nízké zdanění a ostrá konkurence, v jejímž důsledku jsou v Británii relativně nízké ceny, vedla k podstatnému zvýšení životního úrovně britské dělnické třídy. Reálný přijem pro britské dělníky, zaměstnané ve výrobě, stoupl v letech 1979 - 1996 o 25,8 procent, v Německu za tutéž dobu o 2,5 procenta a ve Francii o 1,8 procent.
http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html