Rejstřík BL
ARCHIV ►

Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.


Přehled dnešního vydání:

(Počkejte, až se vám do počítače natáhnou celé BL, jinak níže uvedené hyperlinky dost dobře nefungují.)


Potopa anebo kolektivní trest?

Ondřej Hausenblas

Doposud jsme plavali hlavně obrazně: proplouvali jsme politickou situací za komunismu, přirozenou nesystematičností společenských změn po převratu, osobními stresy a trablemi). Teď mnohým vnikla skutečná voda až do postele, do podniku, do úřadu nebo do školy. Kdo nejsme zatopení, musíme jim nějak pomoct, protože víme, jak nám bylo zoufale, když jsme sami plavali, a tak pomáháme - dary, rukou přiloženou k dílu, i dluhopisy jdou na odbyt (ale ty jsou vlastně jen půjčka, a ještě úročná).

To, že peníze hned začaly proudit na příslušná konta, a že pošleme ještě, je ovšem jen výpomoc - stejně se tím vybere jen pár (desítek) miliónů, a chybět bude pár (desítek, ne-li v důsledcích i stovek) miliard! (To jistě nezmenšuje význam darů, ale musíme vědět, že to tím zdaleka nekončí, ani pro vytopené, ani pro dárce, ale ani pro ty, kteří se cítí nezasaženi.)

Před potopou vodní nám možná nebylo jasné, že ta potopa obrazná, ta mravní a politická potopa je varováním. V 20. století se myšlení o kolektivní vině pozoruhodně proměnilo: Po fašismu a komunismu, jejichž lumpáren se opravdu osobně zúčastnily celé národy jedinců, se ukázalo, že bychom neuměli dál žít jeden vedle druhého, kdybychom chtěli vinu kolektivů trestat: vyhnání jedněch nebo druhých z důvodů rasových nebo politických tehdy ještě kohosi napadlo, lustrace po posledním převratu se však týkaly už jen těch, kdo se chtěli (znova) cpát vzhůru, kdežto řadový kolaborant má právo žít dál nerušeně.

Netrestat však nemůže znamenat, že vinu neznáme. Známe, a měli bychom si stále uvědomovat, že a proč ji netrestáme - netrestej, abys nebyl trestán? Kdo by měl trestat, když všici jsou vinni?

V staletích předtím se operovalo s "trestem božím": už od svého vyvoleného lidu izraelského v dobách biblických Hospodin často "odvrátil svou tvář", když už hříchy lidu volaly až do nebe - neboli, jestli chcete, náhle přestaly fungovat mechanismy, kterými se dané společenství (smečka, kmen, národ) reguluje, aby se nevystavilo nebezpečí zvnějšku (šelmám, Babyloňanům, Němcům, Sovětům).

Takový výpadek samoregulace se děje, když si daná civilizace dopřává takových lidských postojů a činností, které nejsou dost zodpovědné vůči budoucnosti. (Pášou se hříchy proti zdravotním zásadám, hříchy proti normám mezilidských vztahů, ba i hříchy ekologické a hříchy proti Bohu).

Dnes, rádi neradi, slovu hřích rozumíme jako něčemu předem definovanému jakýmsi katechismem či církevní naukou, ale tak to není: co hřích je a není, to se v dějinách civilizace pořád nově ohledává a ověřuje, a to proto, že společnost potřebuje nalézt právě hranice zodpovědnosti za svůj vývoj.

Některé činy se už jako zhoubné potvrdily dost jednoznačně: nezabiješ (a přece se znova ohledávají, např. v euthanasii), jiné hříchy se přehodnocují semo tamo: nesesmilníš, budeš ctít otce a matku. Na některé se zapomíná, protože se jim přestává rozumět: míti jednoho Boha.

Čím víc umíme a čím víc vlády nad světem si troufáme brát do svých rukou, tím víc neseme zodpovědnosti, a tím míň smíme pak ty pohromy, které naše jednání způsobuje (třebas i jen velmi zprostředkovaně) nazývat přírodnímu katastrofami nebo zvraty osudu. Zničení obyvatel města sopečnou lávou a popelem by dnes bylo "osudem" jen tehdy, kdyby přišlo opravdu nepředvídaně.

Ale jestli seismografy ukazovaly už měsíce, že se něco chystá, a z kopce se divně kouřilo, je vinou obyvatel, že váhali opustit majetek a včas neutekli.

Čím víc podkladů k rozhodování máme, tím míň smíme informace ignorovat. Ve světě vyspělých informací vlastně tím míň smíme být hloupí, třebaže nám to naše přirozenost přímo velí. To je divné, ne? Hloupý se přece nemůže rozhodnout stát chytrým. Ale může se snažit, aby hloupými nezůstaly jeho děti. Dopřeje jim vzdělání, jak jen může.

O potopě na Moravě si jen těžko troufáme říct, že je trestem božím. Ale přece potopa nese rysy následků, které si zdejší civilizace natropila. Ne že zrovna "Moravané se chovali hříšně", ale že ve střední Evropě "hospodaření s krajinou je hrubě nemoderní" a "připravenost obyvatelstva a správy republiky na pohromy je slabá".

Proto nás potopa tak silně postihla, že se chováme (jako národ i jako je dinci) dost nezodpovědně. Povodeň by po takových deštích asi přišla stejně, ale nemohly být následky menší? Máme štěstí, že souvislost následků a příčin se ještě dá zahlédnout.

Už víc než 50 let se srovnávají koryta potoků a řek - meliorace a regulace byly považovány za zlepšování, ale už dost dlouho známe i jejich negativní vlivy, ne?

Pamatujete se, jak asi v polovině 70.let bylo přerovské náměstí zatopeno bahnem? Tehdy se o zregulovaných potocích mluvilo hned - ale jen mluvilo.

Nebo naopak: postavit si závod nebo dům na nivě, kde se dřív jen páslo nebo kde bydleli jen ti nejchudší, znamená ignorovat historickou zkušenost.

U řeky prostě bývají zátopy, tak bych si tam pozemek ani levně nekoupil. Odlesňují se hory - smradem z továren i těžbou, a voda pak odteče a nevsakuje se. Nemyslí se dost dopředu - hráze se musejí nejen stavět, ale taky kontrolovat a opravovat, a i když jsou pevné, nesmí se zapomenout na kanalizaci...

Na moravské hráze ovšem nemají myslet jen Moravané, jako na severočeské a pražské malformace u novorozenců nemají myslet jen lidé ze Sokolova a Prahy.

Pečovat o blaho vlasti znamená snažit se nedopouštět, aby se v národě, státě, v unii a na světě dávala přednost cílům, které jsou na špičce nosu (hospodářským nebo kulturním), před cíli, které se dotknou potomstva. Právě pro tuto povinnou zodpovědnost obvykle "trest boží" neudeří bleskem přímo do zvrhlíka, zasáhne všechny. A nám se pak zdá, že hlavně ty nevinné. V trestu se projeví chyby ve všech oborech lidské činnosti nastřádané mnohými lidmi (lenost, bezohlednost, hloupost, sobectví, nezodpovědnost ...). Každý jsme přispěli svým kouskem.

Je hrozné si to připustit, že kvůli tomu, že jsme ve svých velmi všeobecných postojích nebo svých ekonomických a politických volbách nadělali společně chyby, se nakonec potopily i domovy dětem a utonuli lidé i zvířátka.

Kdyby průšvih (nebo chcete-li trest) přišel rovnou na zvrhlíka, nikdo jiný by se o průšvih a o osud potrestaného nezajímal, a další zvrhlíci by i napříště upadali do hříchů, které pro ně společenský život mezi ostatními lhostejnými nachystal. (Dost pěkně a literárně zdařile to kdysi vyjádřil Albert Camus v Moru.)

Když jsou potrefeni všichni, tj. celé společenství, má to výchovný efekt: Najde se pak mezi námi víc těch, kteří pomohou vyplaveným (a zážitek solidarity nás pozvedne z marasmu). Ale taky se bude mezi lidmi víc přemýšlet a jednat, aby nás to příště nepotrefilo! Bylo by ovšem typickým hříchem si jen tak poreflektovat, u piva postesknout, a zas nic nedělat...

Ondřej Hausenblas


Maly komentar k clanku Ondreje Hausenblase: JAK SE CHOVA CESKY VZDELANEC... atd.

Jiřina Fuchsová

Svedectvi: Jako clovek, ktery po ctyri roky obesila, ofaxovava vladni predstavitele a media a osobne jezdi do republiky hovorit s nimi o problemech Cechu v zahranici, bych rada uvedla toto:

diky Culikovym BL a Neffovu Neviditelnemu psovi jsem v posledni dobe E-Mailem ve styku s mnoha ceskymi vzdelanci (a vzdelanci jsou ta duchovni elita, ktera kazdou spolecnost tahne dopredu...).

Umela informacni prehrada, (Culik o tom pise velice dobre) mezi Cechy zijicimi v zahranici a Cechy zijicimi doma je zpusobovana TIM, ZE SDELOVACI PROSTREDKY, at jiz z jakychkoli duvodu, BLOKUJI urcite informace zvenci, tak, ze tyto se k normalnimu ceskemu ctenari NEDOSTANOU. Tim vznika mnoho zbytecnych nedorozumeni mezi lidmi doma a venku.

Diky BL a NP jsem v posledni dobe ve styku s domacimi Cechy, kteri maji pristup na Internet. I kdyz nekdy reakce v mym clankum jsou zpocatku vylozene BOJOVE, ci popuzene, jestlize dodam potrebne informace, stava se mi denne casteji, ze dotycny E-Mail adresat UZNA: prominte, TO JSEM NEVEDEL, OPRAVUJI SVUJ NAZOR, ATD ATD.

Myslim, ze podari-li se odbourat informacni barieru mezi domovem a zahranicim, ceska budoucnost, representovana prave temi mladymi (i starsimi) prislusniky ceske duchovni elity, ktera ma pristup k Internetu, se nemuze jevit jinak, nez optimisticky. Tesim se na debatu signalizovanou Ondrejem. Doufam, ze mu brzy zapnou SERVER a ten ze bude na siti 24 hodin denne.

Jirina Fuchsova, MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO (pro VSECHNY CECHY, NEJEN PRO NEKTERE

HEZKY DEN!


Role listu Slovo v kauze vývozu tanků

Martin Houfek

Pane Culiku,

napadlo me, podivat se , jakou pozornost denik Slovo venoval kauze vyvozu tanku do Alzirska. Cekal jsem ze nenajdu zadne kriticke komentare, a take jsem nenasel. Nasel jsem ale obhajoby: http://www.medea.cz/press/sl/1997/970729/04svs.2492.html, http://www.medea.cz/press/sl/1997/970729/05svs.3019.html a http://www.medea.cz/press/sl/1997/970731/06svs.4502.html.

Pozdeji prineslo take zpravu o tom, ze by Omnipol mohl nakoupit tanky na Slovensku nebo jinde ve vychodni Evrope.

Az na tyto rozhovory Slovo veci nevenuje zadne redakcni komentare jako jine listy.

Proc jsem se zameril prave na Slovo? Protoze jeho vydavatel Melantrich patri jedne z divizi Chemapolu, stejne tak jako vyvozce tanku Omnipol.

Existuji v civilizovanem svete nejake vlivnejsi noviny, ktere patri prumyslove zajmove skupine? Ted nemluvim o moznosti ovlivnovat obsah novin (ne)zadanim inzerce. Zajima me financni propojeni a z toho vyplyvajici zavislost.

K tomu jeste jedno doporuceni: Nechal jsem si vyjet z fultextu medea vsechny odkazy na clanky v denicich z obdobi 1.6.-12.8.97, hledaci heslo Omnipol. Je to velice poucny seznam, tak trochu kompromitujici denik Slovo. Zverejnovalo totiz jen clanky vicemene ospravedlnujici tento obchodni pripad nebo strasici dusledky jeho neuskutecneni.

Pro upresneni, nejde mi o tu kauzu. Ta mi poslouzila jen jako dobry priklad zavislosti nejmene jednoho deniku v CR. Chci aby deniky byly nezavisle.

V kauze samotne jsem pro vyvoz tanku, a myslim ze ten spor je jen o tom, prekazit vyvoz tanku a sliznuti provize Omnipolu a potazmo zabranit prilivu financniho daru do pokladny KDU-CSL a mozna i ODS.

Martin Houfek


Ještě k Ježdění po vlastech českých

Pavel Nesládek

První materiál (článek JČ o ježdění po vlastech českých) vyšel v Britských listech z 24. července, přišla spousta reakcí, mnohé byly zveřejněny v BL z 1. srpna 1997, dále v BL ze 4. srpna na tomto místě a níže, a také Pavel Nesládek


Důvěra

Josef Lazar

Vazeny pane Culiku,

rad bych se podelil o svou cerstvou zkusenost. Spolecnost Fisher Scientific / Promega zabyvajici se mimo jine vyrobou a prodejem chemikalii nedavno zridila zde na University of Utah svuj prodejni stanek.

Funguje to asi takto: profesor ci oddeleni si otevrou u firmy Fisher konto. Pak studenti (jako ja) ci jini zamestnanci mohou kdykoli prijit, vyplnit jednoduchy formular (jaka chemikalie ci enzym, kolik, cislo konta) a vzit si dane mnozstvi z mrazaku.

Nikdo z firmy Fisher pri tom vsem neni vubec pritomen a vse funguje pouze na duvere ze vedci si nebudou z mrazaku brat vic nez kolik priznaji do formulare. Chemikalie v mrazaku maji cenu nekolika tisic dolaru a jednotlive polozky jsou kolem $50-100.

Myslite, ze by neco podobneho fungovalo i v ceskych pomerech? Ja jsem spise skepticky.

Josef Lazar


Britské firmy postiženy vážným nedostatkem počítačových odborníků

Financial Times 13. srpna 1997

(Na totéž téma z kanadského pohledu píše Miloš Kaláb tento týden v Kanadských listech. JČ.)

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil se zhoršuje, a to zejména v počítačovém průmyslu, konstatuje London Chamber of Commerce and Industry.

Podle nejnovějšího čtvrtletního průzkumu londýnské obchodní a průmyslové komory zaznamenalo šedesát procent podniků v Londýně a v jihovýchodní Anglii obtíže při získávání pracovních sil, zejména osob s vysokou kvalifikací a manažerskými schopnostmi.

LCCI konstatuje: "Očekává se, že dvacet procent odborníků, působících v oblastni informační technologie změní letos zaměstnání. V oblasti Thames Valley zůstávají správci sítí v jednom zaměstnání v průměru jen tři měsíce. V jednom podniku se za posledních 14 měsíců vystřídalo 10 správců sítí. Simon Sperryn, ředitel LCCI, uvedl, že je zejména znepokojující nedostatek počítačových odborníků."

Analáza LCCI uvádí, že nynější ekonomický rozkvět Británie a rychlý rozvoj telekomunikačního průmyslu vyvolal zvýšenou poptávku po osobách kvalifikovaných v oblasti informační technologie. Situaci ještě zhoršily přípravy pro zavedení jednotné evropské měny a "časovaná bomba" roku 2000, která postihne mnohé počítače.

Sperryn dále řekl: "Prostě nemáme dostatečné množství kvalifikovaných lidí, kteří by byli schopni přijmout pracovní příležitosti, které se nabízejí".

Analáza 243 podniků zjistila, že 84 procent firem v sektoru služeb a 73 procent firem ve výrobním sektoru se pokoušelo získat nové pracovní síly. V oblasti sektoru služeb došlo k růstu pracovních příležitostí v 31 procentech podniků a 27 procent podniků očekává další růst pracovních příležitosti i v nadcházejícím čtvrtletí.

(Pozn. V Britských listech z 7.8. na tomto místě jsem zveřejnil informaci o tom, že by mohli čeští počítačoví technici vydělávat sto dolarů na hodinu. Kolik myslíte, že se čtenářů zajímalo o další podrobnosti? Dva. JČ)


Život je krásný

Sunday Times 17. srpna 1997

Uwe Markart vydělává, jak přiznává, rozumný plat ve výši 23 000 liber ročně (105 000 Kč měsíčně). Pracuje jako stavbyvedoucí nedaleko Frankfurtu, v Německu. Ale poté, co odvede vládě veškeré daně a sociální dávky, zbývá mu jen "žebrácký groš", většinu z něhož vydá na činži.

Markart vydělává měsíčně 1916 liber hrubého. Z toho platí 428 liber daně z příjmu, 31 liber takzvané solidární daně na regeneraci východního Německa, 136 liber zdravotního pojištění, 197.50 liber penzijního pojištění, 63 liber pojištění pro podporu v nezaměstnanosti a 16.50 liber pečovatelského pojištění. Do loňska, kdy z finančních důvodů opustil svou církev, musel platit ještě 60 liber měsíčně církevní daně.

Takže mu zbývá jen přibližně 1000 liber měsíčně. Z toho platí 607 liber činže za jednopokojový byt, v němž žije s manželkou Claudií, instruktorky aerobicu, která vydělává 12 500 liber ročně. Rád by založil rodinu, ale říká, "Nemůžeme si to dovolit."

Markartovi chodí málokdy do restaurace, auto prodali loni a Markart používá firemní dodávku. Teď si bude muset ještě platit soukromé penzijní připojištění.

Pro Brity. zvyklé na to žít v zemi, která je ekonomicky na huntě, je dnešek velmi podivnou dobou. Libra, i když její hodnota nedávno trochu poklesla, je letos v létě nejžádanější měnou, a tak je pro Brity letos dovolená v zahraničí podstatně levnější než za celá léta.

Nezaměstnanost, která v Británii minulý měsíc poklesla o 50 000, dosáhla minima za posledních sedmnáct let, a to 5,5 procent pracovních sil. Britská nezaměstnanost dosahuje jen poloviny nezaměstnanosti v Německu a ve Francii a ani ne čtvrtiny nezaměstnanosti ve Španělsku

Překvapivé také je, že s nízkými daněmi a s nižšími životními náklady než jinde v západní Evropě je reálný čistý příjem britských průmyslových dělníků nyní vyšší než ve většině Evropy.

Sedgwick Noble Lowndes, poradenská firma specializující se na zaměstnanost, zveřejnila údaje, z nichž vyplývá, že průměrný britský zaměstnanec má dnes lepší životní úroveň než jeho protějšky ve všech ostatních čelných evropských ekonomikách.

Po odečtení všech daní a dávek a po přizpůsobení národním hospodářským rozdílů vydělává nyní průměrný britský dělník 6,80 liber (374 Kč) čistého platu na hodinu. V Německu je to 6,50 liber na hodinu, ve Francii 6,30 a ve Švédsku 5,70.

To potvrzuje případ Franka Williamse, pětačtyřicetiletého elektrikáře pracujícího ve sklárnách Pilkington v severoanglickém hrabství Lancashire. Vydělává ročně 18 000 liber hrubého (82500 Kč měsíčně), ale z hrubého měsíčního příjmu 1520 liber platí Williams na daních a dalších dávkáchj jen 420 liber měsíčně, (to zahrnuje 110 liber sdruženého národního pojištění, 60 liber penzijního připojištění a další poplatky). Zbývá mu tedy měsíčně 1100 liber čistého příjmu - je to víc, než co přináší domů jeho německý kolega.

Z toho platí Williams 320 liber měsíčně na hypotéku na dům. 200 liber na jídlo, 130 liber jsou výdaje na automobil, 80 liber jsou městské daně a 30 liber ho stojí elektřina a plyn. Williamsova manželka nepracuje a je v domácnosti. Mají jednu dceru kolem patnácti let. Rodina většinou jezdí na dovolenou do zahraničí.

Nízké zdanění a ostrá konkurence, v jejímž důsledku jsou v Británii relativně nízké ceny, vedla k podstatnému zvýšení životního úrovně britské dělnické třídy. Reálný přijem pro britské dělníky, zaměstnané ve výrobě, stoupl v letech 1979 - 1996 o 25,8 procent, v Německu za tutéž dobu o 2,5 procenta a ve Francii o 1,8 procent.

http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html