Čeština v zahraničním vysílání BBC
Ondřej Hausenblas
Proč vlastně rád poslouchám pořady české redakce BBC? Neměl bych toho nechat, když u nás prý je svoboda? Očekávám od nich jiný pohled na českou vlast, než jaký mi nabízejí domácí redaktoři utopení jako já v domácím marasmu, a předpokládám i lepší informace o světě. Studio v Londýně má mimochodem i jiný zvuk (myslím akusticky) a k němu mám asi sentimentální vztah z dob komunismu.
Proto mě dvojnásob mrzí, když poslední rok slýchám i z Londýna jednak tutéž výslovnostní vadu, která prosakuje do všech domácích redakcí: jakési křivé, mírně natvrdlé nebo poloobalované "L". Po všem ráčkování, šišlání a po polykání hlásek H, J, L, V, které se v české populaci šíří snad hlavně kvůli tomu, že matky si málo povídají se svými dosud ještě nemluvňaty, se tedy nezvládnutí mateřštiny dotklo další hlásky. Změny v jazyce, které vznikají nedbalostí (ve výslovnosti a intonaci), nebo i nedostatkem myšlení (v tvarosloví a stavbě vět), odmítám považovat za vývoj. Jsou to změny, proti kterým se dá něco dělat, protože znehodnocují kvalitu dorozumívání - je kvůli nim hůř rozumět.)
Druhou příčinou mého znepokojení byl 21.7. jakýsi "fejeton" pana Milana Sochora o liškách na londýnském předměstí. Prý mu tam chodí na dvorek krást drobnosti a pan Sochor je tím tak zaskočen nebo snad nadšen, že považuje za potřebné nám to sdělit rozhlasem! Zaprvé: proč proboha vysílá BBC ve svém omezeném českém čase takové prkotiny? Copak se všelijakých rádoby odlehčených blábolů nenačteme dost v českém denním tisku? Copak bychom se o životě v londýnském předměstí nemohli dozvědět něco, co by nám prozradilo víc o povaze britského obyvatele? Možná bychom se srovnáním sebe samých s nimi dozvěděli i něco o sobě. Zadruhé jsem byl opravdu uražen tím, jak pan Sochor neumí používat přechodníků, a přesto jimi svůj plytký text prošpikoval. Dvakrát neuměl vybrat správný tvar pro ženský rod, jednou dokonce použil přechodník ve větě, jejímž podmětem nebyl činitel děje v přechodníku (typ "Dívaje se z okna, kopla ho kráva.").
Pokud vám, mívalo anglické vysílání BBC speciální domácí dozorce nad správností "BBC English". Ovšem to se zahraničních redakcí netýká - ale nechtěli by redaktoři české redakce sami pro sebe takový dohled nad vysílanými texty vytvořit?
Jestli se žvatlání a šišlání v českých médiích odstraňuje tak pomalu, proč by si volání z Londýna nemělo klást nároky vyšší, podobně jako snad si je klade v kvalitě politického zpravodajství? Proč by londýnská redakce neměla být - díky svému kvalitnímu profesionálnímu okolí - taky vzorem pro vysílače domácí, co se týče věcnosti, kvalitního výběru témat i spolupracovníků? Nebo už se i Londýna týká, že "nejsou lidi"?
Ondřej Hausenblas
(Ondřej Hausenblas vyučuje českému jazyku na Karlově univerzitě v Praze.)
K privatizaci automobilky Škoda
V minulém vydání Britských listů jsme zveřejnili článek Václava Žáka o české privatizaci, v němž hodnotil předání automobilky Škoda koncernu Volkswagen veskrze pozitivně. K tomu přináším tento dokument z dubna 1995.(JČ)
Český ministr průmyslu a obchodu lže novináři ve snaze vyhnout se závažným otázkám
V listopadu - prosinci 1994 jsem zjistil několik závažných fakt, týkajících se předání většinového podílu někdejšího českého státního podniku Škoda Mladá Boleslav německé automobilce Volkswagen. Tyto skutečnosti jsem zveřejnil v celé řadě rozhlasových komentářů a reportáží. Požádal jsem zároveň českou vládu, aby je vysvětlila. Oficiální reakcí z českých vládních kruhů bylo mlčení.
Od 15. prosince 1994 do začátku dubna 1995 jsem se téměř denně snažil jako reportér rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Radio Alfa získat telefonický rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Dlouhým.
Tiskový mluvčí ministerstva Kamil Čermák několikrát konkrétně přislíbil kdy se rozhovor uskuteční. Uvedl přesnou hodinu a den. Šlo o složitý systém vytáček a lží, jehož cílem bylo neutralizovat novinářskou snahu získat vysvětlení k této závažné otázce. Půlhodinový pořad, sestavený z dokumentárních nahrávek těchto lží, se vysílal v Radiu Alfa v dubnu 1995.
1. V roce 1991 se rozhodla tehdejší česká vláda poskytnout sedmdesát procent, tj. majoritní podíl státní automobilky Škoda německé automobilce Volkswagen. Podle informací, který tehdy a nedávno znovu zveřejnili čeští ministři, Škodu ohodnotila finančnická firma Price Waterhouse na 2 miliardy marek. Škoda měla v Československu téměř úplný monopol na trhu nových automobilů. Nyní, o čtyři roky později, ovládá Škoda stále přibližně 80 procent trhu nových automobilů.
Česká vláda se rozhodla dát majoritní, sedmdesátiprocentní podíl ve Škodě Volkswagenu za pouhých 200 miliónů marek, z kteréžto částky se zároveň zavázala uhradit různé povinnosti Volkswagenu. Učinila to hlavně proto, že Volkswagen přislíbil investovat do roku 2000 do Škodovky 8,2 miliard marek. Česká vláda také poskytla Volkswagenu pro Škodovku rozsáhlé daňové úlevy v hodnotě dalších přibližně 2 miliard marek.
2. V letech 1992-93 se dostal Volkswagen Group do vážných finančních obtíží. Sdělil české vládě, že původní příslib investic ve výši 8,2 miliard marek do Škody Mladá Boleslav investovat nebude. Po období jednání přijala česká vláda sníženou míru investic, která měla do roku 2000 dosáhnout " bez korekce pro inflaci "asi 3,7 miliard marek". (Financial Times, 8. listopadu 1994). (Škoda by bezpochyby získala tuto míru investic samostatně od západních bank nebo z vnitřního cashflow, zejména kdyby obdržela tak rozsáhlé daňové úlevy, jaké dostal podnik Volkswagen-Škoda.) Dodatek k původní smlouvě z roku 1991 podepsali česká vláda a Volkswagen v prosinci 1994.
Na tyto otázky odmítl odpovědět český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý:
1. Proč je původní smlouva z roku 1991 o předání podniku Škoda firmě Volkswagen stále utajována, přestože původní investiční a podnikatelská strategie, jak je obsažena v této smlouvě, byla opuštěna? Proč utajuje česká vláda i ty klauzule z dodatky ke smlouvě Volkswagen-Škoda z roku 1994, které nemají nic společného s investiční a podnikatelskou strategií? Proč například utajuje česká vláda ty odstavce smlouvy, které se zabývají předáním majetku firmy Škoda podniku Volkswagen?
2. Proč netrvala česká vláda na tom, aby Volkswagen splnil své původní investiční sliby, obsažené ve smlouvě z roku 1991, vzhledem k tomu, že například španělská vláda, která se v souvislosti se španělskou automobilkou Seat, která je také součástí koncernu Volkswagen, ocitla v obdobné situaci, přesvědčila Volkswagen, aby investoval to, co přislíbil? Může česká vláda potvrdit, jak naznačili různí vládní činitelé, že původní kontrakt Volkswagen-Škoda vypracovaly západní právní firmy neprofesionálně?
3. Tvoří daňové úlevy, které přislíbil český premiér Petr Pithart koncernu Volkswagen v březnu 1991 dopisem, nedílnou součást kontraktu z roku 1991? Jakou hodnotou byly ve smlouvě tyto daňové úlevy oceněny?
4. Proč dostane česká vláda od Volkswagenu za 70 procent akcií podniku Škoda jen 200 miliónů marek, přestože v roce 1991 ohodnotila firma Price Waterhouse Škodu na 2 miliardy marek? Je česká vláda smluvně povinována využít část těchto 200 miliónů marek na plnění finančních závazků, které má vůči Volkswagenu?
5. Je pravda, že česká vláda nemá možnost vůbec ovlivňovat jakákoliv budoucí manažerská rozhodnutí, která učiní Volkswagen ve Škodě? (Například kdyby se Volkswagen rozhodl přestěhovat Škodu na Ukrajinu.) Podle smlouvy musí v případě neshod mezi českou vládou a Volkswagenem koupit česká vláda 70 procent akcií Škody od Volkswagenu za plnou tržní cenu (tedy za nejméně 70 procent oněch 2000 miliónů marek), což by česká vláda nikdy nemohla učinit? Volkswagen má přitom právo ponechat si distribuční sít pro automobily Škoda, takže bude moci vydělávat na prodeji škodovek, i kdyby česká vláda zpět odkoupila akcie Škody.
6. Je pravda, že třicet procent akcií firmy Škoda, které nyní vlastní česká vláda, jsou pouhé minoritní akcie, a mají tedy velmi omezenou hodnotu, protože jejich případný kupec nebude mít žádné rozhodovací právo při řízení podniku Škoda? Volkswagen přitom nepřislíbil vyplácet majiteli těchto minoritních akcií dividendy? Volkswagen také nepřislíbil, že odkoupí tento minoritní podíl.
Duben 1995
Jan Čulík
http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html