Co dělat po povodních?
Dobré rady profesora Švejnara
Vecerni vyber ze Slova - 19. 7. 1997
Reditel Narodohospodarskeho ustavu AV CR, profesor Jan Svejnar: Po tragickych povodnich musime nastoupit kalifornskou cestu
Skody z povodni dosahuji jiz podle predbeznych odhadu desitky miliard korun. Jak je uhradit?
Doslo k ojedinele prirodni katastrofe. O ztraty se nutne podeli jak sami postizeni lide, tak pojistovny a stat. Ulohu statu vidim tam, kde soukromy sektor nestaci: predevsim v cilene podpore rozvoje infrastruktury, tedy napriklad vystavbe zeleznic, silnic ci mostu. Prave na chovani statu nyni zavisi nejen obnova postizeneho regionu, ale vyvoj cele ceske ekonomiky. Za naprosto prirozeny zpusob financovani skod pritom povazuji vydani statnich dluhopisu; vypisuje je vlada a musi je i obcanum v prislusnem terminu splatit, pricemz nutne prostredky ziska vyberem dani.
Prednost dluhopisu spociva mimo jine v jejich dlouhodobosti; pokud je tedy vlada uhradi v kuprikladu dvacetiletem casovem horizontu, znamena to, ze na skody prispeji i budouci generace, ktere pohroma primo nepostihla. Pujde o to, kdy se podari nastartovat ekonomickou konjunkturu; ta vytvori siroky zaklad pro splaceni dlouhodobych dluhopisu, ktere se ostatne pri mimoradnych situacich vydavaji vsude na svete. Prozirave zeme vsak jiz predem vytvareji zvlastni fondy, z nichz se v pripade katastrof uvolnuji penize. U nas neco podobneho zatim chybi.
Jak posuzujete dalsi nastroje obnovy?
Pri mimoradnych udalostech je i bezne aktivne zadat o zahranicni dary, samozrejme decentnim zpusobem; zaujimat k nim lhostejny, ci dokonce zaporny postoj by bylo neprozretelne. Velikost katastrofy je takova, ze pragmaticky posuzuji i mensi schodek statniho rozpoctu - nesmi byt ovsem takovy, aby vyvolal inflaci. Nevylucuji ani jeho urcitou restrukturalizaci; dulezita bude ochota lidi k utazeni opasku napriklad v oblasti socialnich transferu. Za neunosne ale povazuji dalsi omezeni vydaju na vzdelani, vedu a vyzkum; za dlouhodobejsi skrty v teto oblasti by Ceska republika, tedy zeme postradajici nerostne bohatstvi, draze zaplatila na svetovych trzich.
Jsem i proti zavedeni nejake zvlastni "povodnove dane" ci zvyseni dani vubec; pouze by se zuzil prostor pro potrebne podnikatelske aktivity a jeste vic zpomalil rust. Prave ten pokladam za alfu a omegu ceske ekonomiky, mimo jine i z hlediska zakladu pro vybirani dani v budoucnosti.
V cem spatrujete klic k rozdelovani mimoradne ziskanych prostredku?
Casove stoji pochopitelne na prvnim miste humanitarni pomoc. Z ekonomickeho hlediska jsou ovsem nez spotreba dulezitejsi investice. Vlada se predevsim musi zamerit na zminenou infrastrukturu.
Za naprosto prioritni pritom pokladam takovou pomoc, ktera povede k rozjezdu soukromeho sektoru. Vlada by se mela vazne zamyslet zejmena nad uverovou podporou postizenych podnikatelu; mam i na mysli statni garance bankovnich uveru. Klic tedy lezi v podpore volneho trhu, nikoli ve statnim dirigismu.
Vlada pritom musi jednat znacne pruzne a rychle: cim drive se v zasazenych oblastech podari obnovit vyrobu, tim se zmensi celkove naklady. Tak vysoka mira regionalni nezamestnanosti neni tiziva pouze z lidskeho hlediska, je narocna i ekonomicky. Z analyzy nakladu a vysledku plyne, ze nejdulezitejsi roli sehrava faktor rychlosti.
Zduraznujete nutnost podpory soukromeho podnikani a potrebu masivnich investic do infrastruktury, tedy prave to, co ceska vlada zanedbavala i pred nedavnou katastrofou. Kde berete presvedceni, ze zrovna nyni dojde k zadoucimu obratu?
Predpokladam, ze jakmile se situace ustali, nastane v tomto smeru obrovsky politicky tlak. Zaroven se jedna o to, ze vsechny intervence musi byt docasneho charakteru; vlada by mela jasne rici, ze podporu poskytne na dobu dvou ci tri let a ze ji bude v case snizovat. Napriklad v prvnim roce mohou byt uverove subvence masivni, v druhem a tretim mensi a ve ctvrtem jiz prakticky nulove. Tehdy se uz musi kazdy podnikatel postavit na vlastni nohy.
V techto souvislostech vsak nalehave varuji pred bujenim statni byrokracie, ktera se vyznacuje svebytnym zivotem a je i extremne draha. Pomoc proto musi proudit soukromymi kanaly, napriklad pres banky, nikoli prostrednictvim byrokratu.
Nepusobite pouze v Praze, ale take jako reditel prestizniho pracoviste William Davidson Institute na Michiganske univerzite. Jak muze katastrofa ovlivnit nase ekonomicke vyhlidky i z hlediska americkych zkusenosti? Zejmena minim dusledky tragickeho kalifornskeho zemetreseni.
Hodne zavisi na racionalnim pristupu vlady. Ceska ekonomika se v nejblizsi dobe zrejme nevyhne ekonomickemu utlumu. Pak vsak predpokladam vzestup, v neposledni rade ve stavebnictvi. Nejen v postizenych oblastech, ale v ceske ekonomice vubec by behem ctyr ci peti let melo dojit k radikalni modernizaci, ktera by se stala taznym konem pristiho ekonomickeho rustu. Ve strednedobem horizontu tedy ocekavam konjunkturu. Pred ocima mi skutecne vyvstava kalifornsky model, kde prave po katastrofalnim zemetreseni - s nesmirnym lidskym utrpenim a kratkodobymi ekonomickymi ztratami - nastala prudka modernizace. Ve svete ale existuji i opacne zkusenosti, kdy vetsinu mimoradnych prostredku pohltily statni byrokracie a korupce.
Z hlediska menoveho vyvoje posuzuji situaci jako neutralni, pres mozne dalsi utoky spekulantu. Ke korune nelze pristupovat dogmaticky, je pouze dobre, pokud se jeji kurs volne pohybuje. Motorem rustu se totiz musi bezpodminecne stat vyvoz. Neocekavam ani dramaticky rust inflace; pres pravdepodobne vykyvy dojde k hospodarske dynamizaci, ktera bude pusobit i protiinflacne. Kratkodobe se tedy lze nadit znacne negativnich efektu, ze stredne- a dlouhodobeho hlediska jsem coby ekonom optimista. Resime krizovou situaci - prave v ni ale nesmime zapominat na takove aspekty balicku, jako jsou vyladeni pravniho ramce ekonomiky, pruhlednost financnich trhu nebo vymahatelnost zakonu.
O kalifornsky model musi jit v prvni rade volicum, kteri ostatne vlade predlozi ucet. Obcane mohou nastartovani vyrazneho hospodarskeho vzestupu pozadovat jiz za rok ci za dva. Proto dnes vladni koalice drzi v rukou dvousecnou zbran: bud se ji v kratke dobe zdari ekonomicky odpich, nebo po zasluze skonci.
Emil SZIRMAI
http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html