Rejstřík BL
ARCHIV ►

21.7.1997

Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.

Přehled dnešního vydání:

(Počkejte, až se vám do počítače natáhnou celé BL, jinak níže uvedené hyperlinky dost dobře nefungují.)

V Itálii se obchoduje s dětskými orgány

Italská policie byla uvedena v pohotovost ve spojitosti s možným celoevropským obchodem s lidskými orgány odebranými lidem v Albánii, hlavně mladým ženám a dětem. V pátečním vydání Electronic Telegraph o tom píše Bruce Johnston.

Podle oběžníku italského Ministerstva vnitra z 10. července existuje obava, že se někteří z mnoha Albánců žijících v Itálii - často ilegálně - podílejí na pašování orgánů z Albánie do Itálie, Německa, Řecka, Švýcarska a několika východoevropských zemí. Ministerstvo bylo zřejmě upozorněno italskými diplomatickými zdroji v Albánii poté, co byl ve Vloře nalezen malý chlapec s velkou jizvou na zádech. Podle jedné zprávy byl nalezen mrtvý; podle jiné byl naživu a vyšetřovatelům řekl, že byl unesen a donucen k podstoupení operace.

Žádný případ ilegálního odběru orgánů na transplantace se zatím nepodařilo v Itálii prokázat, ačkoli Antonio Guidi, bývalý ministr rodinných a sociálních věcí v roce 1994 způsobil senzaci, když parlamentnímu výboru řekl, že "nemůže vyloučit existenci obchod u s dětmi za tímto účelem". Několik měsíců předtím byl římským magistrátem vyšetřován obchod s očními bulvami. Z velmi známé nemocnice v tomto městě byly totiž do márnice dopraveny mrtvoly s očními víčky přetaženými přes skleněné oči. Krátce potom byl policií odhalen ilegální obchod s dětmi v cikánském táboře v Poderacciu nedaleko Florencie. Cena za zdravé dítě byla 20 000 liber. Nicméně účel těchto obchodů nebyl nikdy vypátrán.

Ministerstvo vnitra doporučilo, aby byl možný obchod s orgány vyšetřován v uprchlických centrech pro Albánce, kde jsou ubytováni i ti, kteří přišli během poslední vlny politických nepokojů v březnu. Jenže třetina z těchto 16 000 Albánců zmizela, mezi nimi i 500 dětí, které přišly bez doprovodu. Předpokládá se, že většina uprchlíků ži je ve velkých italských městech a živí se prostitucí a obchodem s drogami.

Jaromír Vicari


Oznámení:

1. Provoz Britských listů 21.7.-28.7. 1997:

Zřejmě tento týden nebudu mít přístup na síť. Britské listy by však, pokud vše klapne, měly vycházet denně normálně. (JČ)


2. Práci hledá

Česká dívka z Prahy (23 let) velmi plynně hovořící anglicky (Cambridge Certificate of Proficiency) a dobře znalá Velké Británie, kterou procestovala a kde žila dva roky, nabízí své služby pražské cestovní kanceláři, která organizuje cesty do Anglie a do Skotska. E-mailujte na tuto adresu.

3. Oprava

Ondřej Neff v pátek ve Psu poukázal na to, že jsem v pátečním čísle Britských listů zveřejnil čtenářský dopis, kritizující jeho komentář o Klausově cestě na zaplavenou Moravu, který však Ondřejovy poznámky nepochopil.

Jde o nedorozumění. Nic nebylo míněno ve zlé vůli. Zkrácený čtenářský , byl zveřejněn kvůli tomu, že čtenář argumentoval, že snad měla při záplavách armáda rychle použít ženijní techniky k vytvoření hrází, jako kdysi na Slovensku. (Toto bylo také v příspěvku pro názornost podtrženo.) Argument o Klausovi, vycházející ze špatně pochopeného Neffova komentáře byl v příspěvku podružný, ale uznávám, měl jsem ho zřejmě z textu vyškrtnout celý, ne jen část.(JČ)


Romové, vrazi a pedofilové

Přináším několik čtenářských reakcí ke zprávě, že prý záchranáři ignorovali "úpěnlivé volání o pomoc", které se při nedávných záplavách ozývalo z jedné romské ulice v Přerově. Napsal jsem, že bez ohledu na to, jak patologicky či kriminálně se určití jedinci mohou chovat, neposkytnutí humanitární pomoci v situaci nejvyšší nouze je trestným činem. Nikdo by přece, kdyby hořelo vězení, nemohl rozhodnout, že by se tam měli nechat uhořet třeba těžcí zločinci, vrazi a pedofilové, neboť "mají co chtěli". (JČ)


Romové, vrazi, pedofilové a humanita

Karel Streit

cetl jsem Vasi filipiku na ochranu Romu, vrahu a pedofilu, kterou jste vyrobil pod dojmem neposkytnuti humanitarni pomoci nasim Romum pri zaplavach. Myslim si, ze clovek (a novinar zvlaste) by mel mit dostatek informaci, nez zacne hodnotit a psat podobnym stylem. Vy je mate?!

K tomu primeru s pozarem ve veznici : tak, jak jste ho formuloval, neni jasne, zda-li personal ma moznost (casova tisen, nepristupne prostory, atd.) vypustit vsechny vezne, nebo treba jen nektere. V druhem pripade, bych vubec nevahal. Mimochodem, jsem presvedcen, ze za hrdelni zlociny je hrdelni trest zcela adekvatni, a v tomto pripade (ac ateista) bych veril na trest Bozi.

V zadnem pripade si nemyslim, ze jsou vsichni Romove spatni, a uz vubec si nemyslim, ze postup v Prerove (pokud je zprava pravdiva a humanitarni pomoc mohla byti poskytnuta, ale zamerne nebyla) by byl spravny.

Vas

Karel Streit

P.S. Ctu Vas casto, ale nedokazu si vzpomenout, ze bych kdy cetl z Vaseho pera neco pozitivniho o deni v CR.


(Můj příspěvek nebyl "obranou Romů, vrahů a pedofilů", byl zdůrazněním, že v situaci nejvyšší nouze má nárok na humanitární pomoc člověk bez toho, aby byl před tím kádrován. Stejně jako mnoho vlád i občanů po celém světě neschvaluju princip trestu smrti. Myslím, že trest za zločin od společnosti nemá být pomstou za spáchané zlo. Nedomnívám se, že má člověk právo rozhodovat o něčem tak záhadném jako je život a smrt. (Nemluvě o justičních přehmatech. Kdysi mi pro pořad, vysílaný ve Svobodné Evropě sdělila jedna právnička, zabývající se pomocí pro lidi, vyšlé z věžení, že přibližně třicet procent vězňů v českých věznicích tam bylo odsouzeno nevinně.V Británii se poslední dobou provalila celá řada případů, v nichž se po letech ukázalo, že lidé byli odsouzeni k dlouholetým trestům nespravedlivě, že zločin nespáchali. Člověk je omylný.)

Nejsem stoupencem toho druhu novinařiny, která by vychvalovala pozitivní skutečnosti. Dobrá věc se chválí sama. Velmi výstižnou charakteristiku novinářské práce napsal Petr Fyrborg na tomto místě. )


Měli záchranáři strach jet mezi Romy?

Martin I. Simek

Pane Culiku,

kdyz pisete o Romech, tak se na me nezlobte, ale nevite, o cem mluvite. Nenapadlo Vas, ze treba ti zachranari mohli MIT STRACH tam jet?

Opravdu si myslim, ze nemate zkusenosti s Romy. Zachranari mohli mit strach proto, ze nevedeli, co od Romu muzou v takovychto kritickych a vypjatych chvilich cekat. Mate videt Romy, kdyz se jim neco deje, co oni nechteji. Nevite, jak se zachovaji, kdyz jim bude vadit, treba, ze privezene vody je malo. Nevite, jestli se nerozcili a nedaji Vam pres hubu, kdyz se jim bude zdat, ze jste jim mel privest neco jineho, nez co jste privezl. Nebo se jich do vasi lodky nenahrne deset. Jsou prilis impulsivni. Moje mama je zdravotni - zubni sestra a neveril byste, jak muze byt nebezpecne treba Romovi trhat zub. Jde o to, ze ho muze napadnout, ze nejednate uplne nejlepe a muze vam dat treba nuz na krk. Neveril byste, jak to nekdy vypada na zubni pohotovosti. Dvoumetrovy potetovany rom se opravdu tezko zachranuje.

Martin Simek


Romové jsou nebezpeční

Honza Hurych

Mily pane Culik,

ve svem hodnoceni situace v Prerove "Opravnuji povodne rozdelovat humanitarni pomoc rasisticky?" jste citoval pana Ivana Latecku, vcetne vety:

"Kdo zna situaci v Prerove prave vidi i druhou stranku veci. Tato ulice je Harlem Prerova. Pouze silne a odvazne natury se odvazi do teto ulice vstoupit nebot tu totiz jde doslova a do pismene o zivot."

Podle me je toto jadrem veci: tato cast citatu na me dela dojem, ze ne rasismus ci "dobre vam tak", ale jiny duvod existuje, proc tam lide pomahat nesli - ono totiz opravdu nestoji za to riskovat, ze vam tam i pri takoveto situaci nekdo ublizi. Dobre, reknete si, kdo by to delal, to by byl asi blazen, ne?

Povim vam pribeh, ktery se mi jako klukovi stal v Praze ve Vysocanech, asi tak v roce 1951, bylo mi tehdy 14 let : jakysi romsky kluk - tehdy se ale jeste rikalo Cikani, stejne jako se rikalo Cesi ci Hanaci - me tam zastavil a chtel penize. Ne, nemel nuz, ale byl vetsi nez ja a vyhrozoval, ze me zbije. Ukazal jsem mu kapsy, ze opravdu nikde nic nemam, ale to mu nestacilo. Tak se pojd prat, povida. Ale ja se neperu, alespon ne bez dobreho duvodu, rikam na to. On na tom trval a kdyz jsem se nehybal, tak rika: ja ti ten duvod dam a strcil do me, az jsem upadl. Jelikoz jsem v te dobe uz trochu sportovne boxoval, tak jsem se zvedl a proste jsem ho knockoutoval.

Sedel tam na zemi a dival se na me jako na nekoho, kdo ho seredne oklamal - nemohl pochopit, ze ac jsem byl zrejme v prani lepsi nez on, ze jsem se nechtel prat. Povazoval to ode mne za zradu. Tuhle mentalitu jsem nikdy nechapal, pochopitelne ani u jinych lidi. Stejne asi tak nechapal on mou. Ale chapu, proc tam mnozi lide na pomoc nesli. Nechapu, proc se Romum ale nedaly zakladni potreby jako kazdemu jinemu. Ostatne co na to rikaji jini Prerovaci?

Honza Hurych

Myslíte skutečně, že projevovali strach místní lidé tím, že řekli Romům, aby pili vodu z Bečvy? (Pokud přinesla ČT pravdivou informaci?)


Romům nic neposkytovat, protože to neocení a zničí to

Ladislav Jodlovsky

Vazeny pane Culiku.

Jsem pravidelnym ctenarem Neviditelneho psa i Britskych listu. Precetl jsem si vas nazor na odmitnuti humanitarni pomoci Romum v Prerove a musim s vami bohuzel nesouhlasit.

Vas primer s horici veznici a tezkymi zlocinci neni moc trefny a navic pedofilove, vrazi a nasilnici nepatri do vezeni, ale zaslouzi si nejvyssi trest (tim nemyslim 25 let vezeni, ale trest smrti).

V Ostrave byla Romum poskytnuta stejna humanitarni pomoc jako ostatnim a jak to dopadlo?

Zdemolovane a vyrabovane objekty pro docasne ubytovani postizenych povodni, u vozidel, ktera privazeji do nejpostizenejsich oblasti zakladni potraviny, osaceni a dalsi tolik potrebne veci, se tvori obrovske houfy Romu, kteri berou co se da a nechteji k vozidlum pustit ostatni (dokonce pouzivaji i vyhruzky a nasili).

Navic je mezi nimi mnoho tech, kteri vubec povodni postizeni nebyli a pritom ted bezostysne chodi zadat o 30ti tisicovou castku urcenou pro nejpotrebnejsi. Osobne jsem byl svedkem, jak Rom, ktery vysel z uradu s touto ziskanou castkou s manzelkou a svymi sesti detmi, vedl sve kroky nejdrive do obchodu s potravinami a jeho nakup byl nasledujici:

jeden bochnik chleba

jedna tycka levneho salamu

dva kartony cigaret

a konecne: karton lahvi vodky

Tady vidite, jak to dopada, kdyz se nerozlisuje mezi potrebnymi. Na ty, kteri pomoc potrebuji a ocenili by ji, se nedostane!

Neocekavam, ze zmenite svuj nazor, protoze kdo to nevidel na vlastni oci, ten tomu nemuze uverit, ale musej jsem vam to napsat. Nejde jen o ochotu darce, ale musi zde byt i potrebny, ktery si bude pomocne ruky vazit a nezneuzije ji.

S pozdravem

L. Jodlovski


Nenapsal jsem, že se Romové chovají chvályhodně. Tímto problémem jsem se vůbec nezabýval. Napsal jsem, opakuji znovu, že ve stavu nejvyšší nouze, jaký líčil pořad České televize, má právo na humanitární pomoc bez kádrování každý.

Mimochodem, k vyžírkovskému chování: jaký je rozdíl mezi Romy, kteří se několikrát řadí do fronty ve snaze získat podporu pro postižené povodní, a třeba zaměstnanci, kteří si nosí z kanceláří papír a obálky nebo z dílen materiál nebo kteří soukromě telefonují z telefonů v zaměstnání do zahraničí? Není stejně škodlivý vyžírkovský postoj ministerských úředníků, kteří zřejmě přijali úplatky od zahraničních farmaceutických firem, takže vznikla víceméně volná džungle prodeje nejrůznějších drahých léků, které musejí hradit zdravotní pojišťovny? Ti Romové přece dělají na primitivní úrovni něco, co je bohužel docela běžné, ne?

Problém chování mnohých Romů je složitý a neodvažuju se ho tady řešit. Zcela zjevně se mnozí Romové chovají patologicky, vyžírkovsky a nepřátelsky vůči většinové české společnosti. Je to typické chování komunity ve stresu, která je přitom navíc primitivní a má zvyklosti, které se radikálně odlišují od většinového chování české společnosti. Nevzniklo však toto patologicky nepřátelské a destruktivní chování v reakci na většinový postoj české společnosti? Ani jedna s obou svářejících se komunit s odlišným způsobem života nebyla schopna přistoupit na rozumný kompromis. Česká komunita n a Romech požadovala, aby se plně přizpůsobili jí, Romové na to reagovali devastací moderní civilizace, která je cizí jejich kočovnému způsobu života. Kdo se má pokoušet spíše o překlenutí rozporů mezi oběma komunitami, většinoví a zralejší běloši, anebo menšinoví, nezkušenější, patologicky reagující a nevzdělaní Romové? Zdá se mi, že Romové projevují typickou otrockou mentalitu, totiž postarat se jen o sebe, bez jakéhokoliv porozumění pro vnější neromskou komunitu. Asi tak, jako to dělali černoši v americkém otroctví anebo vlastně i Češi v každém područí: lžu pánovi do očí, škodím mu kde mohu a dělám si, co uznám za vhodné. Myslíte si, že například černoši v americkém Haarlemu jsou pro bělochy příjemnou a vstřícnou komunitou?


Povodně, Romové a ekologie: Pár poznámek čtenáře, který si nepřeje být jmenován

Rasismus

Ma to zajimavou protiotazku. Videl nekdy nekdo nejake Romy, kteri by pomahali pri techto zaplavach ostatnim (at uz Romum, nebo Gadzum)? Bylo by zajimave to vedet. V casopise Tyden jsem videl fotku zachranare, jak odvadi pres reku v proudu 2 zrejme romske chlapce. Takze ono to o te nepomoci asi nebude uplne pausalni rasove. Kdysi mi nekdo rikal, ze puvodni cikanska moralka je takova, ze z horiciho domu nejdrive zachranuji sve stare rodice, zatimco deti az potom. Neb rodice maji jenom jedny, kdezto deti si jeste mohou udelat. Nevim, zda je to pravda, bylo by zajimave to vedet.

Pojisteni

Neduvera asi neni uplne primarnim duvodem i kdyz i to hraje roli (Ceska pojistovna vloni ztratila 5miliard Kc v kauze Kreditni banky!). Mozna, ze duvodem je, ze po roce 1989 zacala tehdy Ceska statni pojistovna vyzadovat splatky na komercni urovni. Pamatuji, ze jsem za socialismu mel kompletni domacnostni pojisteni za cca. 115 Kc ROCNE. Po roce 1989 doslo k jeho podstatnemu zdrazeni (na 500Kc?), coz se mi tehdy zdalo jako dost penez a duvera ve schopnost a rychlost plneni pojistovny nebyla a neni velka, tak jsem pojisteni rovnez zrusil a namisto toho koupil hodne pevne bytove bezpecnostni dvere. V CR temer nikdo dosud nema postaven dum na hypoteku. Hypoteka je nedostupna a uroky jako 12-13% je malokdo schopen platit. Tudiz vetsinu majitelu domu nikdo moc nenuti, aby meli dum pojisteny. Nekteri ho sice maji, ale dost mozna, ze ne vzdy proti povodni. Dalsim duvodem asi je, ze zejmena stari lide nemaji penez nazbyt a tak nekdy riskuji a zadne pojisteni si neplati, zvlaste pak u starych baraku, o kterych si mysli, ze jsou uz jen na jejich doziti.

Ostramo

Ostramo je vlekly problem. Pamatuji, ze jiz v roce 1992, kdyz se vlada bavila o privatizaci, tak ekologove rikali, ze neveri, ze to soukromy vlastnik dokaze dat do poradku, ze je na tom prilis velky ekologicky dluh zdedeny ze socialismu od bolseviku. (Nejsem si ale jist, zda Vlcek je tim privatizatorem, nebo uz druhym v rade!) Takze vlada to prodala do soukromych rukou jako horkou bramboru a ted se nebude chtit za to citit odpovedna, i kdyz uz pred privatizaci bylo jasne, ze spise nez o vydelecny podnik jde o velky ekologicky problem. Je to asi jako kdyz dala Poldovku v problemech Stehlikovi a pak se divi, ze je privatizovany podnik v nejake krizi.


Postoj českého společenství k vnějšímu nepříteli

David Čaněk

Jiz v pondelni Mlade Fronte vysel clanek kritizujici Romy za jejich "misbehaviour". Pravda, dnes (myslim) vysel take pozitivni clanek o Romech.

Ale neni tezke uhodnout, s kterym se bili Cesi vice ztotozni.

Jinymi slovy - nachazime se v soucasne dobe v mezni situaci: Cesi a Moravane jsou najednou pevne sjednoceni (vzpomente si na velke kontroverze z let 1991 a 1992, kdy uz to vypadalo, ze se nekteri Moravane take chteji odtrhnout).

Takze narod je jednotny, ale - a to je dulezite - stejne jednotny je obraz nepritele, coz je nejen prirodni zivel, ale take Romove. Zatim jeste postizeni obyvatele nemaji cas ani energii na nejake negativni projevy nenavisti (krome odpirani humanitarni pomoci), ale pote, co zjisti, ze nemaji vubec nic a ze vlastne ani nejsou pojisteni proti povodni, atd. atd.

Zkratka je mozne, ze v teto kriticke situaci prijdou protiromske pogromy. Proto je treba toto nebezpeci velmi bedlive sledovat.

David Čaněk


K apelu české vlády o finanční pomoc pro povodně ze zahraničí

Josef Schrabal

Britske listy otiskly vyzvu Ministerstva zahranici CR, totiz jejich Ceskeho Centra v New Yorku, pro financni dary na podporu zatopenych kraju. Vyzva konci, aby dary byly zaslany do Flood Relief Fund. Czech Center New York zarucuje prevedeni techto prispevku na humanitarni konto v Ceske republice. Zaverem se v textu uvadi:

Prosim pozor, tento dar neni odecitatelny od dani!

(Petr Polednak, reditel Czech Center New York

1109 Madison Ave. New York, NY 10028

Phone: 212-288 08 30 Fax: 212 - 288 09 71

e-mail:polednak@ny.czech.cz)

K tomu mam nasledujici poznamku:

Po listopadu 1989 jsme v New Yorku organizovali Vybor na podporu Ceskoslovenska jako odbor jedne ceske organizace (Sokol). Bylo to hlavne proto, ze dary teto organizaci jsou odcitatelne z dani (tax deductible) coz je vyznamnou podminkou uspechu dobrocinnych sbirek ve Spojenych Statech. Je politovanihodne, ze nynejsi organy CR ignoruji krajanske organizace v US, jako Sokol, Orel, katolicke organizace, atd., atd. (jak bylo pred nedavnem pozorovano) v teto tragicke dobe pohromy v zaplavene Morave, jejichz pomoc a tax-exempt status by zarucil veliky uspech sbirky. Mimo to US obcane maji vseobecnou neduveru ke sbirkam, ktere vede (jakakoliv) vlada.

Josef Schrabal, New York


Povodně: Výzva členům Asociace pro znovuzískání českého občanství

Jiřina Fuchsová

17. cervence 1997

DRAZI PRATELE,

nas domov proziva velice tezke dny -- stolete zaplavy na Morave a v severnich Cechach - na vikend se ceka rozvodneni VLTAVY -- si dosud vyzadaly pres CTYRICET lidskych zivotu, jen ve vesnici Troubky smetla povoden 140 domu, podobna situace je na Morave od Ostravy po Uherske Hradiste.

Na zadost Ceskeho konzulatu v LA a Ceskeho strediska v NYC /Petr Polednak/ prikladam blizsi informace. Pracujeme na odbaveni dalsich padesati kartonu; na uhrady transportu a na legalni ustaveni neziskove organizace PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU potrebujeme Vasi podporu.

Prosim, pouzijte prilozeny ustrizek rozhodnete-li se pomoci, diky! P.S. Buh bud se vsemi, kdo byli postizeni v katastrofe doma! Muzete-li pomoci, ucinte tak! Dekujeme!

/Vyzva Petra Polednaka z CZECH CENTER NY a Ivanky Hlavsove z Generalniho konzulatu CR v Los Angeles prilozeny./

http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html