Proč byly důsledky povodní na Moravě tak katastrofální - Upřesnění
Vladimír Hlaváč
Dovolil bych si nekolik poznamek k nasledujicimu prispevku, ktery vysel v Britskych listech ve stredu 16.7.
(Uvodem podotykam, ze s clankem souhlasim, jen jej povazuji za neuplny.)
Proč byly důsledky povodní na Moravě tak katastrofální?
Názor nejmenované pražské ekologické odbornice
Důsledky povodní byly podle nejmenované pražské odbornice, která se problematikou krajiny zabývá mnoho let, tyto:
Kopce v Čechách a na Moravě byly velmi často zbaveny lesů. V důsledku toho se voda nezadržuje a rychle odtéká do údolí.
To sem nepatri. Vodu by dostatecne zbrzdily i krovinami porostle meze, pokud by vedly po vrstevnici. Lesy maji jinou funkci - udrzuji v krajine vlahu a zvysuji vlhkost vzduchu. Nejefektivneji ji ovsem plni male remizky.
Příliš intenzívní využívání těžké zemědělské techniky na polích (traktorů) vedlo k tomu, mže zemina je na většíně českých a moravských polí tvrdě udusána a voda se velmi těžko vsakuje.
Problemem neni vaha traktoru. V nasich zemepisnych sirkach ma vypadat zemedelstvi trochu jinak - pole osete obilim ma poskytnout velkou zasobu slamy, kterou se podestyla dobytek (zejmena kravy) a ziskany hnuj se pak zaorava (na podzim) do poli. Tim vznika puda, po ktere voda (alespon ze zacatku) nesteka, ale vsakava se. Faktem je, ze druzstevni zemedelci tak cinili jen velmi malo. Mimochodem, nejsem ekolog a nemam nic proti umelym hnojivum, ale musi byt pouzity soucasne a ne jako nahrazka hnoje.
Zejména za komunistického režimu byla narovnána a vybetonována koryta mnohých potoků a řek, často na horních tocích, v kopcích a v horách. Zmizelo jejich přirozené meandrování, travnaté, písčité, případně pološtěrkovité břehy, které umožňovaly rozlévání povodňové vody do polí a luk a její relativně rychlé vsakování.
Sice i s timto nazorem souhlasim, ale myslim si, ze nejak se reky regulovat musi. Na Morave se podarilo nechte (tusim pred Hodoninem) zadrzet vodu pomoci zeleznicniho naspu, ktery byl napric vodnimu toku. Voda se sice rozlila, ale tekla pomalu, takze neborila. Navic se rozlila pred mestem. Je otazka, zda by ochrana pred povodnemi nemohla vypadat prave takto.
(Poznamka. Jezy a podobne hraze jsou potreba, aby nedochazelo k odplavovani bahna. Ovsem zachycene kaly se musi pravidelne vybirat a do toho se uz nikomu nechce. Dalsim problemem je, ze dnes do reky lide vypusti kde co, a tak ricni (a rybnikove) bahno jiz neni tim kvalitnim hnojivem, jako tomu bylo pred sto lety).
Soukromí majitelé, kteří převzali péči nad poli, si často neuvědomují, že je jejich povinností udržovat i melioraci na polích. Ta má sice přebytečnou vodu z polí odvádět, ale takovým způsobem, aby se voda na příhodných místech neškodně a meandrujících korytech vsakovala do země. Zanedbání péče o melioraci v posledních cca 8 letech (mnozí noví soukromí majíitelé polí ani dost dobře nevědí, kudy meliorace prochází) také přispělo ke škodlivému dopadu povodní.
(Prosim nerikat "novi" majitele. To nejsou novi, ale stari (puvodni).)
Meliorace nemaji na polich co delat. Problem zamokrenych pozemku nejlepe vyresili Rozmberkove v jiznich Cechach. Pred takovou plochu se postavi hraz, trochu se prohloubi a mame rybnik. Ten je sice trochu narocnejsi na udrzbu nez pole, ale o to by mel mit vyssi vynos. Rybniky ovsem nelze budovat v zaplavovych oblastech rek, takze tam asi budou muset zustat ty meliorace, nebo je muzeme treba zalesnit (to by ovsem za ne musel stat nabidnout nejakou nahradu, treba pozemky, ktere se ted chysta privatisovat).
Posledni, co v prispevku neni, je skutecnost, na kterou upozornoval pan ministr Skalicky. V uplynulych padesati letech se totiz obcas stavely domy i v oblastech, kde jiz drive byly zaplavy (s tim, ze stoleta voda se jiz nejspis nebude opakovat - nebo podle hesla "po nas potopa" ?). Pokud v nekterych mistech chcete stavet, mel by dum byt pevne (napriklad piloty) uchycen do zeme a mel by byt tak pevny (napriklad z monolitickeho betonu), aby pripadnou pohromu vydrzel. Dalsi moznosti je stavet domy na zpevnenem naspu (cele prazske Stare Mesto je asi o dva metry vyse, nez byl puvodni teren).
S pozdravem
Vladimir Hlavac
