Rejstřík BL
ARCHIV ►

1.7.1997 Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.


Přehled dnešního vydání:

(Počkejte, až se vám do počítače natáhnou celé BL, jinak níže uvedené hyperlinky dost dobře nefungují.)

Světová banka: World Development Report 1997: Klíčem k rozvoji chudých ekonomik je dobrá vláda

Stát musí být "partner, katalyzátor a ulehčovatel" fungování trhů.

Globalizace je hrozbou slabým státům a státům s vládou, která si dělá, co chce.

Soukromí investoři se vyhýbají zemím, kde stát neplní své základní závazky. Ve středovýchodní Evropě, v Latinské Americe a v subsaharské Adrice uvedlo šedesát procent společností, že nepředpověditelnost státní politiky vážně ohrožuje podnikání i investice.

Financial Times, 26. čevna 1997

Od té doby, co získal v roce 1971 Bangladéš nezávislost, počet jeho státních úředníků se zdvojnásobil. Počet ministerstev stoupl z 21 na 35 a 450 000 státních zaměstnanců se rozrostlo na celý jeden milión.

Důsledky pro Bangladéš i jiné země, které jednaly způsobem, jenž nyní nemohou zvládnout, jsou katastrofální, konstatuje Světová banka.

V případě Bangladéše, uvádí banka ve zprávě World Development Report na rok 1997, vedlo zdvojnásobené státních struktur k tomu, že vláda má podstatně menší schopnosti realizovat státní politiku. Koordinace mezi ministerstvy je téměř nemožná. Byrokracie je obrovskou překážkou. Vznikly zájmy klik a ty blokují reformu.

"Bez efektivního státu je udržitelný rozvoj, ekonomický i sociální, nemožný," konstatuje James Wolfensohn, prezident Světové banky v úvodu ke zprávě. Stát musí vytvořit pravidla, která umožní trhům fungovat, a stát musí sám tato vytvořená pravidla dodržovat, musí jednat předpověditelně a zamezovat korupci. Stát musí být "partnerem, katalyzátorem a umožňovatelem" hospodářského rozvoje, konstatuje Wolfensohn.

Analýza rozvoje ve 133 zemích světa se soustřeďuje na roli státu. Tento nový důraz na státní instituce a na státní politiku je změnou v dosavadních postojích Světové banky. Předchozí zprávy Světové banky byly kritizovány, že se jen prý soustřeďují na "seznamy zbožných přání" a nevěnují pozornost institucím, které umožňují reformy.

Zpráva zdůrazňuje pět základních funkcí, které musejí plnit vlády - nikoliv trh či soukromé asociace:

Vlády musejí vytvořit:

  • Právní rámec
  • Efektivní makroekonomické prostředí, v důsledku konkrétní politiky
  • Zajistit investice do základních sociálních služeb a do infrastruktury
  • Zajistit všeobecnou bezpečnostní síť pro zranitelné členy společnosti
  • Základní ochranu životního prostředí

    "Má-li se zvýšit lidský prospěch, schopnost státu efektivně realizovat a podporovat kolektivní činnost musí být posílena."

    Vlády nemohou samy vytvořit hospodářský rozvoj, konstatuje se ve zprávě. Musejí ale vytvořit instituční rámec a tím poskytnout stabilní základnu pro trhy, které pak vytvoří hospodářský rozvoj. Východoasijské vlády zvládly velmi dobře tento úkol hospodářsky spravovat zemi. Úspěšné byly také vlády Chile a ostrova Mauritius. Ostatní země jsou méně úspěšné.

    Světová banka konstatuje, že navzdory některým povzbuzujícím výjimkám, konkrétně jde o Botswanu a Ugandu, většina zemí v Africe má dnes nižší "schopnost státu spravovat zemi" než před padesáti lety, kdy ty země získaly nezávislost. V zemích, v nichž nedokáže stát ekonomiku spravovat, stoupl v posledních třech desetiletích příjem na jednoho obyvatele jen o půl procenta ročně. Během téhož období stoupl příjem na obyvatele v zemích se silnou správcovskou vládou - jako ve východní Asii - o tři procenta ročně.

    "Globalizace (větší světová ekonomická integrace) je hrozbou slabým nebo vrtošivě řízeným státům. Globalizace však dává možnost efektivním státům s velkou disciplínou, aby podporovaly hospodářský rozvoj," konstatuje zpráva.

    Životně důležité je, aby státy zavedly plně předpověditelná pravidla a stabilní politickou praxi. Tím vzniká důvěryhodnost státu. To je nutné, má-li rozvojová země být schopna přilákat zahraniční investice. Zpráva Světové banky analyzuje situaci v 69 zemích světa a poukazuje na to, že nízká důvěryhodnost státu vede k nízkým investicím a ochromuje rozvoj.

    Soukromí investoří se vyhýbají zemím, kde stát neplní své základní závazky. Ve středovýchodní Evropě, v Latinské Americe a v subsaharské Africe uvedlo šedesát procent společností, že nepředpověditelnost stání politiky vážně ohrožuje podnikání i investice. Ve Společenství nezávislých států (v bývalém Sovětském svazu) si na tento problém stěžovalo osmdesát procent podnikatelů. Více než polovina manažerů v SNS uvedlo, že tráví víc než patnáct procent svého času vyjednáváním s vládními úředníky ohledně předpisů.

    "Neefektivita státu v mnoha zemích SNS je vážnou a zvětšující se překážkou pokroku v mnoha oblastech hospodářské a sociální politiky, " varuje zpráva.

    Světová banka doporučuje, aby vlády přijaly strategii dvou etap, ve snaze zvýšit efektivitu státu.

  • Zaprvé, vlády musejí přizpůsobit svou roli svým schopnostem. Rozvojové země se musejí soustředit na vyřešení základních problémů, nesmějí se snažit dělat příliš mnoho, a musejí zabezpečit majetková práva a zákonnost. Rozvoj v jižní Asii je ochromován přílišnou byrokracií a příliš velkou spotřebou státu, uvádí analýza.
  • Zadruhé, vlády musejí zvýšit státní efektivnost tím, že zajistí, aby státní úřady fungovaly pod přísným veřejným dohledem a nemohlo docházet ke korupci. Je nutno zvýšit konkurenci a snižovat ochranářské obchodní bariéry. To snižuje rozhodovací pravomoci státu a tedy i míru korupce. Státní činitelé by měli být jmenováni na základě schopností a nikoliv na základě politického vlivu. Vlády musejí také decentralizovat výkon moci a dát možnost obyvatelstvu, aby se účastnilo na rozhodování. Demokratizace a decentralizace vedly v Latinské Americe k "tiché revoluci".

    Afrika naproti tomu zažívá "krizi státu", která ochromuje efektivitu a legitimitu vlády. Světová banka varuje, že důsledkem je dramatický a nezadržitelný úpadek a rozklad státu, jako například v Burundi, ve Rwandě, v Sierra Leone, v Somálsku a v Libérii.

    Zpráva uzavírá, že "jestliže vlády nebudou schopny zlepšit svou efektivitu a oživit státní instituce, vyhlídky na významnější zlepšení v hospodářské a sociální sféře v některých zemích budou velmi pochmurné."

    World Development Report 1997: The State in a Changing World. Vydal Oxford University Press pro Světovou banku, The World Bank, 1818 H Street NW, Washington DC, 20433, US


    Další reakce k otázce volebního práva Čechů v zahraničí

    Volebni pravo vsem obcanum

    Karel Kostrouch

    Od jednoho casteho prispevatele do debaty na FORU ODS jsem dostal tuto reakci:

    Vázeny pane, píši z toho duvodu, aby jste si nemyslel, ze všichni jsou tady paf z toho, ze nekdo je emigrant. Co se týce me, tak všechny emigranty povazuji za slabochy a nemorálni lidi, a uz vubec nemuze být rec o tom, aby dostali právo a tím moznost mluvit do veci v tomto státe. Lidé s takovýmto charakterem, kterí v dobe "tyrana bolševika" opustili tento stát, jen z duvodu toho, aby si jakým koliv spusobem polepšili, nemají jaké koliv právo volit a tím ovlivnovad deni v tomto státe.

    Na diskuznim foru ODS potom napsal "Prazan":

    Chápu do jisté míry roztrpcení našich krajanů nebo obcanu, ze nemohou volit. I kdyz se ohánejí tím, ze peclive sledují naši politickou scénu, zustává neoddiskutovatelným faktem, ze volit a tedy rozhodovat a ovlivnovat osud republiky predevším prísluší tem, kde zde zijí kazdý den, kdo zde platí dane a nikoliv ten, kdo si zije úplne nekde jinde a má také starosti úplne jiného druhu. Ti stejne volí tam,kde bydlí. At uz je to v Nemecku, USA, Kanade apod. To prosím nemá být zádná diskriminace lidí v zahranicí, ale tvrdá realita. O osudu naší zeme mohou rozhodovat jen její obcané, kterí následky svého volebního rozhodnutí ponesou na své kuzi a nikoliv ten, kde zakorenil jiz nekde jinde. A komu se to nelíbí,tak at prijede a zabydlí se tu natrvalo. Pak mu nic nebrání v tom,aby o osudu zeme¨,v níz bydlí, rozhodoval!!!!!!

    Nazor techto panu je vsak ponekud v nesouladu i se soucasnym ceskym volebnim zakonem. Ten totiz zarucuje VSEM OBCANUM "vseobecne, rovne a prime volebni pravo", ale bohuzel umoznuje toto pravo uplatnit jen na uzemi republiky. OBCANE CR, kteri bydli v zahranici a kteri jsou v den voleb v CR si v klidu mohou odvolit, ackoliv v zemi nebydli. Volebni zakon rovnez neprikazuje, aby v zemi OBCAN pobyval "kazdy den" nebo aby v ni platil dane, jak by si pral "Prazan." Takovehle sentimenty lze snad vyhlasovat v hospode, ale do zakonu demokratickych statu rozhodne nepatri. Ostatne s temi danemi, jako mirou jakychsi zasluh, to muze byt osemetne. Ja treba skoro dvacet let prispivam znacne sumy na zbrojeni USA a NATO, coz ma zrejme na blahodarnost vyvoje v CR daleko vetsi dopad, nez kdybych byl do roku 1990 prispival na Varsavskou smlouvu a udrzovani komunistickeho rezimu. Doporuceni pana "Prazana", aby se vsichni exulanti, kterym na jejich vlasti zalezi, nastehovali do CR, je pak nutno povazovat za nevkusne vmesovani do soukromych zalezitosti lidi, kteri prece maji nezadatelne pravo bydlet, kde se jim zlibi.

    Take je to doporuceni dosti naivni. Kde budou bydlet (kdyz se v jejich domcich ci bytech zabydleli StBaci a komunisti)? Kdo je zamestna (kdyz u mnohych jejich kvalifikace staci akorat tak na ridici mista)? Stehoval se z jedne zeme do druhe uz nekdy pan "Prazan", ze tak lehce doporucuje toto mnohdy nakladne a bolestive opatreni? Neni vlastne pro republiku ekonomicky vyhodnejsi mit tyto sve OBCANY (nikoliv "krajany") rozesete vsude po svete nez je mit doma?

    Narozdil od vyse uvedenych prispevku, ze kterych mne naskocila husi kuze, vsak ocenuji a respektuji nazor, ze nekteri obcane zijici v Kanade povazuji ucast na volbach v CR nemoralni, nebo bizarni. Ucast jiste neni povinna. Ovsem soucasny problem je, ze oni ani nemaji moznost se svobodne rozhodnout nevolit. Cesky stat jim tuto moznost upira. A to je to, co je nenormalni a nedemokraticke a odporuje zvyklostem jinych demokratickych zemi. Druhotnou zalezitosti je, ze alespon ja bych se rozhodl volit protoze pokladam za dulezite snizit ostudne vysoka procenta, ktere ve volbach dostavaji komuniste a sladkovci.

    Karel Kostrouch


    Dvě poznámky Jiřiny Fuchsové

    Ale ted prave dostavam fantastickou E-Mail z cely republiky, taky od mladejch Cechu co jsou na stazich nebo au-pair po svete atd atd, a TI CHTEJI, ABY, at se rozhodnou zit KDEKOLI, TAKE NEMUSELI Z T R A T I T CESKE OBCANSTVI....

    Zda se, ze vzdycky kdyz uz jsem krucek od toho to ZABALIT!

    prijde dopis nebo message...

    SLOVO na sobotu 28. 6.

    Plne souhlasim z prispevkem Vaclava Banovskeho z Brna.

    Na seminari PLZENSKE ROZHOVORY v kvetnu v Plzni jsem rekla panu Winklerovi, drive questor KU, dnes MZV, ze cesti lide v zasade proti vstupu do NATO nic nemaji, jestlize jim dobre vysvetlite proc bychom meli v NATO byt...

    Soudim tak na zaklade svych rozhovoru s Cechy v pivnicich od Sumavy po Brno...

    Pan Winkler mi nato odpovedel,"ze on na rozumy do hospody nechodi..."

    Opacila jsem, ze PRAVE! Toto ASI BUDE JEHO NEJVETSI!!! CHYBA!!!

    Jiřina Fuchsová

    (Je to rozdíl mezi českým a anglosaským pojetím demokracie, kde se usuzuje, že obyčejní lidé mají vždycky pravdu? JČ)


    Oprava: počítače a soukromí

    K tomuto článku o počítačích a o soukromí, v podstatě převzatému ze Sunday Times, poslal Jaromír Vicari tuto informaci:

    Cookies

    Pane Culiku,

    S temi cookies je to trosku jinak: jde o malinky (textovy) soubor, ktery browser ulozi do svoji cache jako jakousi "vracenku". Tato "susenka" slouzi k tomu, aby prislusny server rozpoznal ze jste ten a ten uzivatel, ktery se tam uz nekdy pripojil. Je to uzitecne napr pro tvorbu individualnich zpravodajskych servisu jako nabizi Yahoo!, MSNBC a mnoho dalsich sluzeb. Server uzivatele identifikuje jen podle jeho susenky a nepotrebuje, aby zadaval uzivatelske jmeno a heslo, takze ho tim nezdrzuje. Nebo nektere vyhledavace (Lycos, Excite) si zaznamenavaji to, jak zadavate informace, ktere chcete hledat a na ktere vracene odkazy potom skutecne klepnete. Podle toho pak doladuji vracene vysledky.

    Prikladu by se naslo vic...

    Neni tedy pravda, ze si cookie zaznamenava informace o tom, ktere stranky navstevujete a pak to sdeluje zpatky svemu serveru.

    Jak jste psal, v Netscape Navigatoru jde prijem cookies omezit, i Microsoft Internet Explorer umoznuje vyhody cookies uplne vypnout. Ja mam treba rad, kdyz mi servery slouzi tak, jak to umi nejlepe, tak cookies nevypinam. Nekomu to muze vadit. Navic existuji programy pro spravu cookies - nektere muzete smazat. Da se totiz snadno poznat, z ktereho serveru pochazi (jsou oznaceny jeho adresou) a pokud nechcete, aby o vas nektery server vedel, proste tuto cookie smazete. Takovym programem je napr. ZDNet's Cookie Master, ktery se da zadarmo stahnout ze softwarove knihovny na www.zdnet.com.

    Jaromir Vicari

    Tomáš Pecina doporučil na Fóru o cookies tuto stránku, ovšem píše se tam mj. toto:

    Security Questions...

    An HTTP Cookie cannot be used to get data from your hard drive, get your email address or steal sensitive information about your person. Early implementations of Java and JavaScript could allow people to do this but for the most part these security leaks have been plugged. (don't ask, I won't tell).

    Sušenku HTTP není možno používat k získávání dat z vašeho pevného disku, k získání vaší e-mailové adresy či k ukradení soukromých informací o vaší osobě. Rané verze Javy a Java Script sice lidem toto umožňovaly, ale většinou byly tyto bezpečnostní mezery už zlikvidovány (neptejte se a nebudu o tom mluvit).


    Hlavní město Texasu

    Josef Lazar

    Vazeny pane Culiku,

    v BL z 27.6. vysel clanek prevzaty z Financial Times z 20.6. nazvany "Technologicke inovace zpusobuji ve Spojenych statech revoluci prumyslove produktivity". Dallas se v nem zminuje jakozto hlavni mesto Texasu, coz neni pravda jelikoz hlavnim mestem Texasu je mnohem mensi Austin. S uctou,

    Josef Lazar, t.h. Salt Lake City, Utah


    Nebeské znamení

    Kalifornie, vecer, 23. cervna 1997

    Jiřina Fuchsová

    (Mírně zkráceno)

    Sedim u televize a koukam se na zpravy.

    Pojd se na neco podivat! pravi moje lepsi polovicka, a tahne mne pred dum. Velice neochotne - nemam rada kdyz mne lidi rusi pri nasavani novych vedomosti o svete - se vlecu pred chaloupku. Jsem tazena doprostred krizovatky, a je mi narizeno koukat se nahoru...

    NO A CO??? tazu se, nebot jizni obloha je normalne tmavomodra, kde nic - tu nic... A ted.. Jsem uchopena za ramena, a otocena tvari k severozapadu: a ztracim dech! Nejakych tricet stupnu nad horizontem zeje v obloze dira tvaru psi? hlavy, dokonce i s usima. Je plna chvejive zlate zare, ta zare prosvetluje do siroka nad zemi temnotu a pokryva zrejme znacny kus pevniny pod sebou. Od podivneho otvoru dolu vede smerem k zemi zariva stezka, k dalsimu, mensimu, a jiz ne tak skvele zaricimu otvoru, pod nim pan se stezka stava mnohokrat zahnutym klikyhakem rozryvajici oblohu v desitkach uhlu. Je to barevne, hraje to do duhy, je to obrazec, ale i pri me dost vyvinute basnicke obrazotvornosti obrazec nedava smysl.. Je to krasne, krasne... a jde z toho silena hruza....

    V hlave se mi promitaji sceny z apokalyptickych filmu natacenych v nasem Hollywoodu: mrazi mne v zadech a cekam, kdy se otevre obloha a stribrne leskli ufouni nam pokynou k nastupu do sveho ufounskeho korabu... Cekam, kdy se zacne trast zeme a vypukne konec sveta... Nemohu se od krasne priserneho obrazu odtrhnout... Pak se odtrhuji a kvapim zpet, jak jinak, k televizi...

    V Kalifornii, deje-li se cokoli neobycejneho, lidi volaji do televize... Nemuze to dlouho trvat, hned uvidime, co se deje... Taky jo... Oznamili, ale z tohoto oznameni jsem moudra nebyla... Rekli, ze do televizniho zpravodajskeho studia volaly stovky lidi... Ani severni zare, ani ufouni, ani ukaz predchazejici zanik sveta, tak jak ho zname...

    Pry je to "VAPOR TRAIL Z VYSTRELENE RAKETY!" Z RAKETY???? Pekne dekuju... Za svuj na stredovek (doba, ve ktere RODILI CESI NESMEJI MIT SVE CESKE OBCANSTVI se temnotou stredoveku zcela vyrovna!!) jiz celkem dlouhy zivot jsem videla jiz celou radu vselijakych vystrelenych raket... Ale jeste nikdy jsem nevidela, ze by nejaka raketka tuhle tamhle za sebou zanechala neco takoveho, jako tahle...

    Ve ctyri rano si jdu precist cerstve noviny: Ano, je to tady: Pise se tam, ze mezikontinentalni MINUTEMAN II byla uspesne vystrelena z letecke vojenske zakladny Vandenberg vcera v 8:39 vecer naseho pacifickeho casu.

    Neozbrojena missile zanechala mnohobarevnou contrail a mirila na Marshallovy ostrovy. Mnozi pozorovatele soudili, ze po vystreleni doslo k vybuchu rakety - odtud ohnisko oslnujici zare... Vojenske kruhy oznamily, ze k vybuchu nedoslo, a zkusebni vystreleni Minutemana II bylo uspesne...

    Byl to treti pokusny vystrel systemu Multi Service Launch...

    Zhluboka jsem si oddechla a sla jsem si uvarit hrnek caje. Od uterniho vecera vim, jak by to vypadalo kdyby se neco semlelo a nekdo nekdy nekde stiskl ten nestastny knoflik, kterym nas od malicka vselijaci demagogove strasili... Sla z toho, skutecne, opravdova, chlupy-jezici hruza.

    Doufam, ze to nasi hosi rozstrelili jinou raketou nekde v atmosfere, nez to nekam na nasi zemicku dopadlo... Byt nekde na prijimacim konci uderu rakety, ktera dokaze takovehle show, musi byt na nejvyssi miru neprijemne, prinejmensim...

    Jiřina Fuchsová

    Los Angeles, 24. cervna 1997


    Cynická úvaha o investigativní novinářské práci

    Marek Houša

    K tomuto jsme přinesli v podstatě už reakci v těchto Britských listech - příspěvek pana Houši nebylo lze tehdy celý zveřejnit, neboť s ním byly technické problémy. (JČ)

    Pane Čulíku,

    V pondělních BL mě zaujal případ bývalého politika Aitkena.

    Měl bych k dvěma článkům, které jste této zajímavé kauze věnoval, následující komentář:

    Předesílám, že s níže uvedenou kauzou jsem se setkal poprvé dnes a neznám ani noviny Guardian. Ale celý případ mě inspiroval k následující obecnější úvaze, která působí značně cynicky. Ale ten cynismus nepřisuzujte mě, ten přisuzujte světu ve kterém žijete.

    Především si myslím, že činnost investigativních novinářů není strážcem veřejné morálky. Činnost novinářů je obecně jen a jen angažmá v konkurenčním boji médií. V boji o pozornost čtenářů - a to nikoliv čtenářů elitních ale čtenářů masových. Tomu odpovídá i obsah, který média publikují. Je zaujatý tak, aby přitáhl pozornost určitého okruhu diváků.

    Když budete chvíli sledovat mediální scénu, zjistíte, že určitá, byť obecné morálce prospěšná, témata jsou trvale držena v pozadí. Důvodem je podle mého názoru jen a jen to, že by jejich propírání neprospělo žádnému z médií.

    Investigativní novinář, tak jako kdokoliv, pracuje v zájmu osobního úspěchu. Jestliže riskuje, tak jen proto, že za to očekává nějakou formu pochvaly od svého zaměstnavatele.

    A nejen proto investigativní novinář ani neváhá zkreslit trochu skutečnost tak, aby mu pasovala do obrazu situace, jaký chce podat čtenářům. Do obrazu, který vůbec nemusí být pravdivý. Jen málokterý novinář nechá ležet v šuplíku článek jen proto, že v něm nesedí jedna malá neověřitelná drobnost. To raději celý obsah zkreslí tak, aby ji nemusel uvést ale aby přesto vše vypadalo náramně logicky. Např. z minulých článků zveřejněných na dané téma si (čeští) "investigativní" novináři vybírají jen fragmenty, které podporují jejich aktuální myšlenky. Časté je také typické uvádění detailů z osobního života sledované osoby, vůbec nesouvisejících s důvodem, pro které se stal středem pozornosti - a potažmo hledání souvislostí i tam, kde evidentně nejsou.

    Je zarážející, jak dalece si dovolují investigativní novináři šťourat do soukromí sledovaným lidem. Pod záminkou interview pro noviny (kdo by nechtěl, aby se o něm psalo, že?) provádějí "výslechy" lidí v jejich okolí, s novinářským průkazem pronikají do archívů, využívají drahého informačního servisu, nutného k chodu novin, pro získávání informací jednotlivci finančně nedostupných.

    Ještě jsem neslyšel o případu, kdy byl investigativní novinář vážně potrestán za porušování ústavního práva na ochranu osobnosti. Maximálně byl donucen k omluvě.

    Na tom, žalovat noviny za pomluvu přece není nic špatného. Naopak špatné je to, že skoro vždycky noviny spor formálně vyhrají - ačkoliv v případech, kdy se soudí dvě fyzické osoby takové skóre není obvyklé (což ale, uznávám, může být i nedokonalým prověřením informací) . Noviny totiž ke své obhajobě používají i svůj vliv na veřejné mínění, který se promítá i do jednání porotců a soudce.

    Obecně o soudech platí, že nemají patent na spravedlnost. Jsou to jen instituce udržující určitou formu projednávání kauzy. Na to se často zapomíná! To že někdo prohrál soud ještě vůbec nemusí znamenat, že byl vinen. Znamená to ale, že jeho obhajoba byla v očích soudce nebo poroty slabší než soupeřova.

    Politici jsou a budou korumpováni vždy, i tam kde existují zákony proti korupci. Vždycky se totiž najde cestička jak doručit odměnu za službičku, kterou zákon ošetřit nemůže. Kdyby zákony regulovaly všechno, nedalo by se na světě žít.

    Každá politická strana má lidi na špinavou práci jako je konání protislužeb za poskytnutou finanční podporu. Kdyby je neměla, nemohl by konkurovat ostatním stranám. Aitken byl asi takový člověk. A doplatil na oslabení společenského vlivu své strany.

    Na okraj: Milostný vztah prostitutky se zákazníkem mi připadá nesmyslný. Tohle povolání nedělají romantické dívky, které by se dokázaly zamilovat do 3 mužů za noc. Dlouhodobější vztah prostitutky a politika by ale mohl být o určité vzájemné prospěšnosti. Politik se zbaví své sexuální energie bez ztrácení času namlouváním si pokaždé jiné ženy. A prostitutce poměr s politikem, váženým člověkem zvoleným zástupcem tisíců lidí, dává pocit, že i jí si lidé váží tolik, jako jejího milence. Doplňuje jí to sebedůvěru, o kterou přichází svými činy.

    Marek Houša


    (P.S. Nesouhlasím, že Aitken byl zničen jen proto, že konzervativci prohráli volby. Guardianu by se těmito informacemi podařilo zničit tohoto prolhaného politika tak jako tak. Je pro to precedens. Například kdysi významný činitel Konzervativní strany, romanopisec Jeffrey Archer se octl v ohnisku podezření, že se dopustil insider trading (prozradil příteli, že je výhodné koupit určité akcie) a tím byla jeho kariéra v Konzervativní straně zcela zlikvidována, ač byli konzervativci u moci. JČ.) http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html