Zpráva konstatuje, že by bylo možno poskytnout všem lidem v rozvojových zemích základní sociální služby za 40 miliard dolarů, vydaných během následujících deseti let. Dalších 40 miliard dolarů, investovaných během dvaceti let, by podpořilo ekonomický rozvoj nejchudších vrstev rozvojových zemí a zlikvidovalo by po celém světě chudobu.
Analýza uzavírá, že by bylo možno odstanit chudobu v dnešním světě za pouhých 80 miliard dolarů, což je 0,5 procenta dnešního celosvětového příjmu, dosahujícího 25,000 miliard dolarů. Podtrhuje, že chudoba ve světě přetrvává nikoliv proto, že by se nedostávalo finančních prostředků na její odstranění, ale v důsledku politického nezájmu o řešení tohoto problému.
Chudoba v Británii je nejhorší na Západě a horší než v ČR
Z právě zveřejněné autoritativní výroční zprávy OSN o vývoji lidstva také vyplývá, že chudoba se šíří v Británii rychleji než v jakékoli jiné západní zemi, že britští chudí jsou chudší než chudí obyvatelé ostatní západních zemí a že v Británie žije vyšší procent chudých starých lidí než jinde na Západě.
Human Development Report dospěl k závěru, že míra chudoby za posledních dvacet let poklesla ve více než 100 zemích světa a dodává: "Do roku 2000 zaznamenají tři až čtyři miliardy lidí z celkového nynějšího počtu 5,7 miliard obyvatel této planety podstatné zlepšení životní úrovně.
Zpráva hodnotí novým způsobem chudobu, a to podle kupní síly obyvatel. podle tohoto měřítka má dvacet procent nejchudších Britů možnost koupit si méně zboží a služeb než chudí ve všech ostatních západních zemích.
Tito britští chudí mají jen dvě třetiny kupní síly nejchudších dvaceti procent obyvatel Spojených států, Španělska, Itálie nebo Hongkongu a jsou na tom dokonce hůře než chudí v Singapuru, v Izraeli a v České republice.
Nejbohatších dvacet procent Britů naopak patří mezi nejbohatší vrstvy v Evropě. Bohatší jsou jen bohatí ve Francii, ve Švýcarsku a v Dánsku. Nejbohatších dvacet procent britského obyvatelstva má přibližně tutéž kupní sílu jako nejbohatších dvacet procent Japonců, avšak v Japonsku jsou chudí lidé přibližně dvakrát tak bohatí než v Británii.
Zpráva dodává, že Británie je jedinou významnou západní zemí, kde se od začátku osmdesátých let chudoba "podstatně prohloubila". Do té doby v Británii chudoba klesala, podobně jako v ostatních průmyslových zemích světa. Změna, konstatuje týdeník Independent on Sunday, přesně odpovídá době, kdy přišla k moci Margaret Thatcherová. Za vlády Thatcherové stoupl počet chudých lidí v Británii o šedesát procent.
Téměř čtvrtina starých lidí žije v Británii v chudobě. Je to více než pětkrát tolik než v Itálii, více než třikrát tolik, než v Irsku a přibližně stejné procento obyvatelstva jako na Taiwanu.
přibližně dvacet procent britských dětí žije v chudobě. Je to dvakrát tolik než na Taiwanu nebo v Itálii, čtyřikrát tolik než v Belgii a šestkrát tolik, než ve Finsku. polovina britských rodin, v nichž vychovává děti jen jeden rodič, žije pod existenčním minimem.
Richard Jolly, koordinátor zprávy OSN Human Development Report, konstatoval minulý týden: "V Británii ve srovnání s ostatním světem v posledních dvou desetiletích stoupá míra chudoby a společenské nerovnosti."
Jan Čulík
Znovu rodná čísla
Ve Vrchlabí v pátek 13.6.1997
odesílatel: Pavel Chalupa
adresát: ing. Edvard Outrata
předseda Českého statistického úřadu
Nerudova 1096
Sokolovská 142
Věc: Návrh řešení problému rodných čísel po roce 2000
Dne 12.5.1997 byl “otištěn" v Britských listech (příloha Internetového deníku Neviditelný pes) můj návrh na řešení problému rodných čísel po roce 2000. Zde je jeho znění:
Rodná čísla po roce 2000
Návrh řešení :Rodná čísla jsou ve formátu RRMMDDXXXX. U žen je u měsíce přičteno číslo 50. Poslední čtyřčíslí (trojčíslí) se musí měnit tak aby celé číslo bylo dělitelné 11 a zakomponování století do XXXX by bylo zbytečně složité, takže je tu prostor v MM od 13 do 50 a od 63 do 00. Měsíce pro r.č. ve dvacátém století by zůstaly stejné - tedy 01-12. pro 21. století 13-24, 22.století 25-36, 23.století 37-48. pro ženy je to stejné a opět se pouze přičte číslo 50. A v případě, že bude tento systém používán i ve 24. století stačí začít používat číslování ze století dvacátého a tak pořád dokola...
A jeden příklad pro muže narozeného 2.května 2007 r.č.: 071702xxxx a druhý příklad pro ženu narozenou 4.dubna 2008 r.č.: 086604xxxx. Tento způsob řešení se může použít kdekoliv jinde kde se stejným způsobem ukládá datum.
Dále k tomu dodávám, že jakékoliv zavádění úplně nového způsobu řešení rodných čísel je zdlouhavý proces. Do konce roku 1999 není možné vyměnit všem lidem veškeré doklady, nehledě na to, že veškerá identifikace je na rodných číslech postavena. To znamená, že veškeré evidence by se musely do konce roku 1999 převést na nový systém, což je z technického a časového hlediska nemožné.
Proto navrhuji toto řešení: po roce 2000 stačí začít přidělovat rodná čísla dle výše zmíněného návrhu. Až bude jasná koncepce jednotného přidělování identifikačních čísel v rámci EU, může být zavedena paralelní identifikace (jak RČ, tak identifikace v rámci EU).
Po zavedení a rozběhnutí identifikací v rámci EU, kdy budou mít všichni občané ČR přidělenu jednoznačnou identifikaci v rámci EU, může být starý systém RČ buď úplně zrušen nebo zachován pouze pro vnitřní účely ČR. pDoporučil bych RČ zachovat i po zavedení jednotné identifikace v rámci EU, protože nás dříve nebo později čeká zavedení identifikace celosvětové. Ohledně státního občanství by neměl být problém, protože v Československu bylo přidělováno každému člověku jedinečné číslo z jehož čtyřmístné přípony lze určit okres narození.
S pozdravem Pavel Chalupa
Znovu rok 2000 a rodna cisla - odpoved p.Vrbovi a p.Chalupovi
PhDr. Milan Ales
Soucasny system rodnych cisel je skutecne nedokonaly, zastaraly. pripominam, ze desetimistna rodna cisla se ctyrmistnou koncovkou byla zavedena v roce 1969, devitimistna rodna cisla s trojmistnou koncovkou se pouzivaji od roku 1946 a byla vymyslena nekdy za protektoratu. S problemem roku 2000 ani s aplikacemi RC do pocitacovych databazi se tehdy jaksi nepocitalo.
Dnes vadi predevsim ta starsi, devitimistna RC, jejichy spravnost se neda matematicky kontrolovat. Obyvatele narozeni v roce 1954 a pozdeji (tj. zatim asi 60 % obyvatel CR) maji desetimistna cisla, kontrolovatelna aspon delitelnosti jedenacti. Navrhy zavest desetmistna RC u vsech obyvatel neuspely pro organizacni a hlavne ekonomickou narocnost prevodu.
Problem roku 2000 neni u RC cilevedome vyresen, nepoklada se vsak za zvlast nalehavy. V praxi se RC obyvatel narozenych treba v roce 2010 (desetimistna) vzdy rozeznaji od RC obyvatel narozenych v roce 1910 (devitimistnych). Opravdova moznost zameny by nastala az v roce 2054 - to vsak zcela jiste dnesni system RC platit nebude.
Za vaznejsi problem povazujeme se blizici se nutnost zavedeni jednotneho systemu rodnych (identifikacnich, personalnich) cisel v ramci Evropske unie. Nemaji je zatim ani dosavadni clenske zeme, chteji ho vsak zavest a budou jeho aplikaci vyzadovat i od uchazecu o clenstvi.
Pujde hlavne o to, zakodovat v rodnem cisle udaj o statnim obcanstvi. Mimochodem: uz dnes dela potize, ze rodna cisla obyvatel CR se bezne nedaji odlisit od rodnych cisel obyvatel SR (i kdyz duplicity, tj. presne stejna rodna cisla, jsou vylouceny).
K pridelovani rodnych cisel jsou kompetentni pouze organy Ceskeho statistickeho uradu (pro obyvatele narozene 1969 a pozdeji) a Ceska sprava socialniho zabezpeceni (pro obyvatele narozene 1968 a drive). "Rodna cisla" pridelovana napr. zdravotni pojistovnou nekde ve Vrchlabi, jsou folklor - po pripocteni nejake konstanty nebo po jine uprave uz nejde o rodne cislo, ale o jakesi registracni cislo pojistence, jinde nepouzitelne. Tyka se to i cizincu, na uzemi CR bydlicich, pracujicich, podnikajicich. Ti maji presne stejne konstruovana RC jako obcane CR, zadna konstanta se do jejich RC nepridava
V pripominkovem rizeni je navrh noveho zakona o evidenci obyvatel a o rodnem cisle, ktery predpoklada prevod kompetence za rodna cisla do rezortu vnitra (kam logicky patri). Az po prijeti (nebo odmitnuti?) tohoto zakona bude mozno navrhnout upravu konstrukce RC, vcetne zakodovani obcanstvi a stoleti narozeni. Rozhodujici asi budou doporuceni z Bruselu, posouzeny budou vsak i jine konkretni navrhy, i onen od pana Chalupy.
Milan ALES - Cesky statisticky urad
Subject: kalendar
zasilam Vam kalendarni funkce. Jsou napsany v jazyce Pascal. Skoro vsechny jiz byly publikovany, vetsinou v CACM (Communications of the ACM (Association for Computing Machinery). Upravy jsem delal proto, aby i osobni pocitace mohly s nimi pracovat, aniz by se muselo nejak pracovat s vetsimi cisly. Neni to tedy totez, co v ACM. Hned na prvnim radku programu vidite 489*M, coz pro M=12 dava 5868, nedochazi tudiz k preteceni.
Je to jen drobny prispevek, ale trochu v positivnim smeru, na rozdil od opakovani, jak by to melo byt. Datum a s nim spojene funkce se daji naprogramovat velmi snadno.
Anglictina s cestinou se mi trochu zamichala, snad to nikomu moc nevadi.
Josef
function dayofyear(D,M,R:integer):integer;
begin
dayofyear:=489*M div 16-30+D-(M+27) div 30*
(2-R div 4*4 div R+R div 100*100 div R-R div 400*400 div R);
end; {* dayofyear *}
function verifdate(D,M,R:integer):integer;
begin
if (D<1) or (M*(13-M)<12) or (R<1) or (R 3000) then
verifdate:=0
else
verifdate:=(2-R div 4*4 div R+R div 100*100 div R-R div 400*400 div R)
*((M+27)div 30-(M+28)div 30)+9*(M+1)div 16-9*M div 16+31-D;
end; {* verifdate *}
procedure kalendar(N,R:integer;var D,M:integer);
var L:integer;
begin
L:=R div 4*4 div R-R div 100*100 div R+R div 400*400 div R;
D:=30+N+(2-L)*((N+1000) div (L+1060));
{ Vyraz v zavorkach je 1 pro N 59+L, jinak 0 }
M:=D*16 div 489;
D:=D-M*489 div 16;
end; {* kalendar *}
function dayofweek(N,R:integer):integer;
begin
dayofweek:=(R+5+N+(R-1) div 4-(R-1) div 100+(R-1) div 400)mod 7+1;
end;
procedure easter(R:integer;var D,M:integer);
var E:integer;
begin { Plati pro R od 1900 do 2099.}
{Upraveno podle http:/www.ast.ac.uk/RGO/leaflets/easter/easter.html }
E:=226-11*(R mod 19);
while E 51 do E:=E-30;
if E 49 then E:=E-1;
E:=E+6-(R+R div 4+E) mod 7;
M:=3+E div 32;
D:=1+(E-1)mod 31;
end; {* easter *}
Další příspěvky k této problematice zítra. JČ.
