Česká národní banka zrušila fluktuační pásmo koruny:

"Londýnská City nečeká na Mickey Mouse"

(komentář Ivana Kytky, zpravodaje České televize, Londýn)

(pondělí, 22.30 SEČ)

Krize české měny, která vyvrcholila v pondělí podvečer zhroucením základního pilíře polistopadové ekonomické politiky - pevného směnného kursu (zpočátku devalvované) koruny, se až nápadně podobá černé středě britské libry z 16. září 1992.

Také tehdy se britská vláda a centrální banky pokoušely měnu zachránit vysokými úrokovými sazbami. Nakonec podlehly tlaku trhu a nechaly libru "plavat". "Trhu prostě neporučíš," komentovala prý tenkrát pád libry bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.

Britská měna postupně oslabila až o zhruba pětadvacet procent. Dramatická devalvace však v Británii odstartovala pětiletý hospodářský růst, a to v kombinaci s klesající inflací a snižující se nezaměstnaností. Mimo jiné proto, že vláda přišla téměř okamžitě s alternativním ekonomickým cílem - stabilně nízkou inflací.

"Pokud bude koruně dovoleno devalvovat, měla by ji provázet nová ekonomická politika, řekl v pátek Andrew Kennigham z americké investiční banky Merril Lynch. "Česká vláda se může zaměřit na dosažení nízké inflace, nebo snížení rozpočtových výdajů. Mohla by přistoupit k dalším škrtům v rozpoštu a propustit nadbytečné zaměstnance ze státních a veřejných služeb," soudí Kenningham.

Místo seriózní ekonomické debaty se však, zdá se, v Praze zapáleně přerozdělují ministerská a náměstkovská křesla a střídavě vysvětlují a dementují vyslovená i nevyslovená obvinění. Nikdo z politiků si patrně nepřečetl výrok Petra Korouse z Československé obchodní banky: "Trh je nyní tak rozkolísaný, že teď můžete jmenovat ministrem financí Mickey Mouse a na věci to mnoho nezmění."

Devalvace britské libry před pěti lety přinesla Británii nakonec větší prospěch, než kdokoliv během černé středy 16. září 1992 očekával. Jenže britský volič má paměť jako slon. A politiky, kteří ho týden před devalvací přesvědčovali o stabilní, pevné a zdravé měně, po pěti letech nevolil. Mimo jiné proto, že jim už nemohl věřit.

Ivan Kytka (autor je zpravodajem České televize v Londýně)

Drobnou poznámku na obranu české hospodářské situace: Mnozí komentátoři k britské devalvaci před pěti lety poznamenávali, že možná byla britská libra trochu donucena k devalvaci až neférově. Trhy jsou totiž dnes neobyčejně mocné, daleko mocnější než politikové.

(Velkou roli při tom hrál mezinárodní finančník maďarského původu George Soros, který začal spekulovat ostře proti britské libře a připravil britskou vládu tak o obrovské finanční částky. Ty pak větší měrou investoval do projektů ve střední a východní Evropě - udělal to, co odmítly udělat pro postkomunistické země západní vlády. Vyvolal tím proti sobě ve středovýchodní Evropě nenávist. Viz rozhovor se Sorosem, v těchto BL.)

Proč neférově? Jakmile jednou vznikne dojem, že je nějaká měna před mezinárodními spekulanty na útěku, trh záporný dojem automaticky násobí. Jak? Burzy jsou totiž dnes do značné míry automatizovány. Objeví-li burzovní počítače, že nějaká měna začne klesat, začnou ji automaticky prodávat. Tím se prohlubuje záporná odchylka a situace měny, která se stala terčem útoku, se ještě podstatně zhorší. JČ.)

Britský tisk o české a slovenské politické situaci

Financial Times:

Klaus nahradil dva významné ministry a další změny se očekávají

Český premiér zahájil restrukturalizaci vlády

Vincent Boland, Praha

pondělí 26. května, 1997

Václav Klaus, český premiér, zahájil první kroky k obnovení poškozené důvěryhodnosti své vlády tím, že nahradil dva čelné ministry. Další změny ve vládě se očekávají začátkem tohoto týdne.

Rok po všeobecných volbách, které připravily Václava Klause o parlamentní většinu a zbrzdily reformní úsilí České republiky, se Klaus podrobil tlaku veřejného mínění a odstranil Ivana Kočárníka, nepopulárního ministra financí a Jana Rumla, ministra vnitra.

Začátek rekonstrukce české vlády jde ruku v ruce s apelem prezidenta Václava Havla, aby si vláda úplně nově rozmyslela svou politiku, v úsilí dostat ČR zpět na cestu hospodářských a demokratických reforem. Havel, který musí schválit jmenování nových ministrů, konstatoval v neděli, že nepodpoří "kosmetické" změny osob, pokud nebudou doprovázeny důkazy o znovupotvrzení vládní politiky.

Mnoho nynějších problémů české vlády je důsledkem toho, že vznikl dojem politického vakua, absence konkrétní politiky. Veřejnost je proto rozčarována a investoři jsou nervózní.

Novým ministrem financí je Jiří Weigl, ekonom, který byl v minulých několika letech hlavním premiérovým poradcem. Petr Nečas, předseda parlamentního výboru pro obranu, se má stát ministrem vnitra.

Třetí člen české vlády, ministr průmyslu Vladimír Dlouhý, také oznámil svou rezignaci, avšak jeho nástupce ještě nebyl jmenován. Představitelé české vládní koalice pravého středu, která se skládá ze tří stran, spolu jednali v neděli odděleně do pozdních večerních hodin ve snaze dohodnout se na úplném seznamu změn.

Popularita Václava Klause a jeho vlády letos dramaticky poklesla v důsledku hospodářské stagnace a politického hašteření. Ve snaze vyrovnat rozpočet zavedla vláda rozsáhlé škrty ve státních výdajích a omezila zvyšování platů.

Miloš Zeman, šéf opozičních sociálních demokratů, uvedl o víkendu, že ČR by měla uspořádat volby už na podzim roku 1998 a ne až na jaře roku 2000. I když byly provedeny nynější změny v české vládě hlavně proto, aby umlčely domácí kritiku českého premiéra, změny v české vládě také bedlivě sledují investoři.

Dojem nestability se sloučil s hospodářskými problémy a vysokým schodkem běžného účtu. Tím byla vystavena koruna spekulacím na zahraničních měnových trzích. Ústřední banka byla donucena zvýšit úrokové míry a několikrát v minulých deseti dnech intervenovat, aby byla koruna udržena uvnitř svého obchodovacího pásma vůči košíku zahraničních měn.

Viz také redakční komentář FT, níže.

Hádka o prezidentském hlasování postihla slovenské referendum

Financial Times, 26. května, 1997

Vincent Boland

Slovensko selhalo o víkendu ve zkoušce demokratické zralosti, když se rozložila referenda o členství v NATO a o přímé volbě prezidenta mezi obviňováními z hlasovacích podvodů a uprostřed rebelie voličů proti premiérovi Vladimíru Mečiarovi.

Mnoho lidí se odmítlo referenda zúčastnit, protože hlasovací lístky obsahovaly jen tři otázky, týkající se NATO. Čtvrtá otázka, o tom, jak zvolit nástupce prezidenta Michala Kováče, až příští rok v březnu vyprší jeho funkční období, byla vynechána.

Hlasovací lístky byly pozměněny, poté, co slovenský Nejvyšší soud vydal dvojznačné rozhodnutí o platnosti této otázky. Vladimír Mečiar, který je proti přímým volbám prezidenta a je zapřísáhlým nepřítelem Michala Kováče, využil této právní kličky k tomu, aby byla otázka z hlasovacích lístků odstraněna.

U volebních uren docházelo v pátek a v sobotu k chaotickým scénám, protože voliči požadovali volební lístky se čtyřmi otázkami a odmítali hlasovat, když jim bylo řečeno, že takové volební lístky nejsou k dispozici.

Michal Kováč, který podpořil obě referenda, odmítl sám hlasovat, a konstatoval: "Toto není referendum, které jsem nařídil."

Očekává se, že bude celé referendum prohlášeno za neplatné, protože se ho účastnilo méně než 10 procent voličů, namísto požadovaných alespoň padesáti procent.

Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že je na Slovensku silná podpora pro přímé hlasování. To by bývalo ulehčilo ochromující vnitřní konflikty domácí slovenské politické scény.

Diplomaté konstatovali, že rozložení demokratického procesu přispěje k další izolaci Vladimíra Mečiara od Západu, který považoval prezidentské referendum jako zkoušku Mečiarovy ochoty tolerovat své protivníky.

O západních reakcích se dovíme více ve čtvrtek, kdy navštíví Bratislavu Hans van den Broek, komisař EU pro externí záležitosti.

Hlasováním o prezidentovi se mělo v březnu 1998 vyloučit ústavní vakuum. Slovenský parlament nyní volí prezidenta, ale ani jedna strana nemá požadovanou šedesátiprocentní většinu, aby to mohla učinit. Pokud se parlament neshodne na novém prezidentovi, prezidentské pravomoci přejdou na Vladimíra Mečiara.

Otázky o členství Slovenska v NATO se považovaly za irelevantní, protože Slovensko bude pravděpodobně vynecháno z první vlny rozšiřování aliance.

(List Guardian otiskl obdobný, o něco ostřejší článek. Praví se v něm, že "Slovensko, jeho demokratický image a výhledy na vstup do NATO utrpěly o víkendu vážné rány." Závěrem článku Guardian cituje titulky ze slovenského listu Nový čas, které zněly: "Referendum: Podvod, chaos, skandál!")

The Guardian:

Na Klause je naléháno, aby odešel. Tři ministři rezignovali

Havel útočí uprostřed české krize na premiéra

Guardian, 26. května 1997

Ian Traynor, Bonn

Český prezident Václav Havel v neděli ostře zaútočil na vládu Václava Klause, a dospěl velmi blízko k požadavku rezignace ministerského předsedy, poté co o víkendu rezignovali tři ministři.

Havlův zásah v rostoucí krizi v Praze je pro Václava Klause největší výzvou od té doby, co Klaus vedl v roce 1992 jednání o rozčlenění Československa.

Tři klíčoví ministři - minsitr financí, vnitra a obchodu - o víkendu rezignovali, a vzali na sebe vinu za zhoršující se hospodářskou krizi. Jejich rezignace byla součástí vládní rekonstrukce, která je Klausovou strategií pro přežití.

Ale Václav Havel, který je populární osobností, nasypal sůl do Klausových ran tím, že charakterizoval rezignace jako nedostatečné a navrhl, že rezignace celé vlády by byla pro řešení situace zeměn "ústavně nejčistším řešením".

Šéf opozice Miloš Zeman, který získal v nedávných průzkumech veřejného mínění větší podporu než Václav Klaus, požadoval, aby se příští rok konaly nové všeobecné volby, o dva roky předčasně.

Havel použil v neděli svého pravidelného projevu v rozhlase k tomu, aby vyjádřil pohrdání nad vládními změnami, které charakterizoval jako "kosmetické personální změny". Havel vyjádřil pochybnost, zda tyto změny obnoví důvěru ve vládu.

"Hovoří už sedm let o roferomách na několika ministerstvech a ve skutečnosti se nic moc nestalo," řekl Václav Havel ve vysoce nezvyklém útoku na vládu.

Prezident má pravomoci zablokovat nebo schválit jmenování nových ministrů a zdálo se, že možná Havel varuje, že by mohl zkomplikovat Klausovy plány setrvat u moci. Havel řekl, že neschválí žádná "poloviční řešení".

Od té doby, co se stal Václav Klaus v roce 1992 ministerským předsedou, etabloval se jako nejúspěšnější šéf vlády v postkomunistické Evropě. Za jeho vlády došlo k přesunu směrem k volnému trhu, zatímco trvala minimální nezaměstnanost, vyrovnaný rozpočet a nízká inflace. Před rokem byl Klaus prvním postkomunistickým šéfem vlády, který získal mandát na druhé volební období.

Avšak jeho většina byla jen malá a revitalizovaní Zemanovi sociální demokraté se považovali za skutečné vítěze voleb. Od té doby ztratil Klausův "ekonomický zázrak" lesk, v důsledku kolapsu celé řady bank, široce praktikovaného podvádění a korupce a rychle se zhoršující krize platební bilance.

Za posledních deset dní vydala ústřední banka více než miliardu liber ve snaze zachránit českou korunu před útokem spekulantů a Václavu Klausovi bude možná vnucena ponižující devalvace.

Koncem minulého týdne stály tisíce lidí fronty v bankách ve snaze přeměnit své úspory na tvrdou měnu, bylo jim však sděleno, že bankám došly dolary a německé marky.

Podpora pro Václava Klause klesla na 18 procent, což je dosud pro něho absolutní minimum. Zeman, jehož podpora roste, požaduje dovozní přirážky na západní konzumní zboží, které zaplavilo český trh. Zeman tím chce bojovat proti krizi platební bilance. Jeho návrhy Klaus opovržlivě odsoudil jako návrat k socialismu.

Havel a Klaus, dvě hlavní osobnosti v Praze od "sametové revoluce" v roce 1989, spolu trpce soupeří na osobní rovině. Havel v sobě dlouho chová resentiment za to, že se vůči němu premiér Klaus choval v první polovině devadesátých let tak, že umenšoval jeho význam.

Moudré varování

redakční komentář, Financial Times

26. května 1997

Už šest let usiluje Evropská banka pro obnovu a rozvoj - občas s určitými úspěchy - přilákat zahraniční kapitál a investice do bývalých postkomunistických zemí. Minulý týden však prezident banky, Jacques de Larosiere, zveřejnil varování. Varoval možné investory a poskytovatele půjček do středovýchodní Evropy, aby podrobněji a opatrněji studovali rizika, která jdou ruku v ruce s investováním do tohoto složitého regionu.

Toto varování by se mělo brát vážně, zejména vzhledem k tomu, že pochází od Larosiera, člověka, který jako bývalý ředitel Mezinárodního měnového fondu se musel potýkat v polovině sedmdesátých let s latinskoamerickou krizí státních dluhů. Larosiere vidí na vznikajících trzích středovýchodní Evropy dnes k tomu paralely.

Zcela zjevně existují známky, že v úsilí najít kapitál, který by produkoval stále vyšší zisky, někteří poskytovatelé půjček nevyžadují od často nezkušených osob, jimž půjčky poskytují, dostatečně přísné podmínky.

Znepokojení Evropské banky pro obnovu a rozvoj by bylo možno také interpretovat jako kyselé hrozny. Vedoucí představitelé banky jsou stále více frustrováni, neboť pečlivě vypracované dohody a ujednání, někdy těsně před podepsáním, jim už několikrát na poslední chvíli ukradly komerční banky, které nabízejí levnější půjčky a lehčí podmínky. Kritikové poukazují na to, že je to proto, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj rozhoduje příliš pomalu a je příliš drahá.

To je možná někdy pravda. Ale nedávné události poskytují dostatečné množství varování, že investice do středo a východoevropského regionu nesou s sebou podstatné riziko. Albánie je možná jen extrémní případ, ale Bulharsko se jen o vlásek nedávno vyhnulo systémovému kolapsu celého bankovního sektoru. Česká republika, která byla před dvěma lety všeobecně považována za reformní úspěch, nyní zažívá mezinárodní útok proti své měně. Co se týče zemí bývalého Sovětského svazu, jejich hospodářská reforma je nesystematická a řízení podniků je nedostatečné.

Zahraniční investoři dosud měli možnost si ve středoevropském regionu vybírat pro investice jen ty nejlepší podniky anebo půjčovat zemím, jako je Maďarsko, které mají nejsolidnější právní a instituční zázemí. Avšakl vysoká likvidita na mezinárodních trzích znamená, že ti, kdo nabízejí půjčky, hledají stále obskurnější regiony a firmy ve snaze dosáhnout co největších zisků.

Mezi nejlepšími a průměrnými podniky je v bývalých komunistických zemích obrovský rozdíl. Evropská banka pro obnovu a rozvoj je největším a nejzkušenějším investorem do středovýchodní Evropy. Je povinována podle ustanovení své charty dodržovat solidní zásady bankovnické práce a ve všech případech vynucovat podrobné analýzy a zveřejňování veškerých relevantních informací (due diligence). Tato banka činí dobře, že varuje, že rizika pro investory na neznámých cestách ostře stoupají. Soukromí investoři by si těchto varování měli velmi bedlivě všímat.

Češi žijící ve Spojených státech a dvojí občanství

Ke kritickým příspěvkům Josefa Schrabala, zveřejněným v minulém vydání BL, se snažíme získat reakci českých úřadů, aby bylo dáno právo na odpověď i kritizované straně.

Jiřina Fuchsová nám zaslala velké množství dalších dokumentů z její kampaně o právo na české občanství pro Čechy, žijící ve Spojených státech. Vybírám z nich tři:

1. dopis amerického viceprezidenta, 2. seznam zákonů a úmluv, které podle aktivistů shromážděných kolem paní Fuchsové odpíráním občanství Čechům v Americe ČR porušuje a 3. báseň na toto téma, uvozenou mottem z Karla Kryla. (JČ)

OFFICE OF THE VICE PRESIDENT

WASHINGTON

7. dubna 1994

Ms. Jirina Fuchs

P.O.Box 66453

Los Angeles, California

Vazena Ms. Fuchs,

dekuji Vam za Vas dopis Vice Presidentovi tykajici se dvojiho obcanstvi a Americko/cesloslovenske Umluvy z roku 1928.

Obvykle americky zakon povazuje ziskani ciziho statniho obcanstvi, o ktere nekdo pozada, jako vyvlastnujici akt, jestlize se tak stane dobrovolne a s u m y s l e m americke obcanstvi ztratit. Jestlize je akt nedobro- volny nebo schazi u m y s l americkeho obcanstvi se vzdat, americke obcanstvi zustava zachovano.

Byl jsem vsak informovan uredniky ze State Deparmentu , ze Umluva o niz se zminujete skutecne vyzaduje automatickou ztratu obcanstvi ziska-li dotycna osoba obcanstvi druheho statu, s tou vyjimkou, jestlize naturalizace byla provedena v obdobi mezi zarim 1938 a kvetnem 1957. Jakkoli, od teto doby bylo mnohe zmeneno v interpretaci a aplikaci americkych zakonu ovlivnujicich amrickou narodnost.

Nekolik rozhodnuti Nejvyssiho soudu zamezuji automatickou ztratu americke narodnosti pri naturalizaci v cizi zemi, jak to bylo vyzadovano Umluvou. Department of State po vice nez deset let nevyzaduje vzdani se americkeho obcanstvi na zaklade Umluvy z roku 1928. PROTO TEDY VAS PROBLEM JE ZPUSOBEN CESKOU STRANOU, A NEZAVINUJE JEJ AMERICKA VLADNI INTERPRETACE UMLUVY. V soucasne dobe se americka vlada snazi nalezt nejlepsi a nejefektivnejsi cestu jak iniciovat zruseni

Umluvy.

Jeste jednou Vam dekuji za Vasi komunikaci viceprezidentovi. Doufam,

ze tato informace Vam bude napomocna.

Srdecne

podpis

Leon S. Fuerth

namestek viceprezidenta pro otazky narodni bezpecnosti

Ceska praxe udelovani dvojiho obcanstvi, jak provadena uredniky v CR je v rozporu s nasledujicimi ceskymi a mezinarodnimi zakony a zavazky, ke kterym se ceska vlada zavazala:

1/ Prohlaseni Ceske Narodni Rady pri zrizeni Ceske republiky dne 1. ledna 1993.

2/ Listina zakladnich lidskych prav a svobod

3/ Charta Spojenych narodu

4/ Ustavni zakon c. 23 Sb z 1. ledna 1991, Par. c. 1, odst. (1) a (2), Par. c.2.

5/ Ceska ustava, Hlava c. 1, clanek c. 3,4 a 1O.

6/ Zakon c. 119/199O Sb.

7/ Usneseni soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 1991, potvrzujici Par. c.1 zakona c. 119/199O Sb.

8/ Interpretace zakona c. 87/1991, vypracovana ustavnim soudcem J.U.Dr. Antoninem Prochazkou

9/ Vyjadreni predsedy Poslanecke snemovny pana dra. Uhdeho z 29.5.1995.

10/ Sdeleni Federalniho ministerstva zahranicnich veci ze dne 21. unora 1991

11/ Zakon c. 4O3 ze dne 2. rijna 1990b.

12/ Zakon c. 198/1993 Sb.

13/ Nalez Ustavniho soudu v Brne ze dne 2.2. 1995

14/ Nalez Ustavniho soudu v Brne ze dne 11.7. 1996.

15/ Stanovisko ustavniho soudce J.U.Dr. Vojtecha Cepla k Nalezu Ustavniho soudu v Brne ze dne 2. 3. 1994.

16/ USTAVA CR, Hlava c. 6, odst. c. 3

17/ Nalez Komise Spojenych narodu pro lidska prava z 19. cervence 1995.

18/ Helsinska konference a Parizska charta z 21. 11. 1990

19/ Evropska Rada, Konvence lidskych prav a svobod, podepsana panem ministrem zahranici Dienstbierem dne 13. 1. 1993

2O/ Dodatkovy protokol k Evropske konferenci k ochrane lidskych prav a svobod, clanek c. 1, odst. c. 1.

21/ Resoluce Evropskeho parlamentu /EUROPEAN COMMISSION/ c. B4 - 1493/95.

22/ Senat Spojenych statu, Commission on Security and Cooperation in Europe, Washington ze dne 18. 3. 1997.

A TROCHA POEZIE, NEZ MI TO VLEZE NA MOZECEK!!!

Motto:

Za tebe sfouknu svíčku

jablko rozkrojím

bude to hvězda nebo kříž

tvé jméno na balíčku

k ostatním připojím

to abys nemyslel

že už k nám nepatříš

Karel Kryl, Vánoční

Vánoce Čechů amerických

(L.P. 1994, 1995, 1996, ...?)

Jiřina Fuchsová

Zamítáme

Nejste oprávněná osoba

V této záležitosti nenastala žádná změna

a proto zastávám názor,

že v současné době není účelné

o této otázce dále polemizovat

Nepodal jste žádost

v zákonem stanovené lhůtě

Naše kancelář

se těmito záležitostmi nezabývá

Nejste oprávněný

Zákon z roku 1982 toto nedovoluje

Zákon z roku 1993 toto zakazuje

Proti tomuto zákonu není odvolání

Vaši žádost postupujeme na místa k této otázce

kompetentní

Vaše faxy nepřinášejí nové skutečnosti

Vaše žádost je bezpředmětná

Zrušení Dohody z roku 1928

nebude retroaktivní

V době konfiskace

jste nebyl americkým občanem

Majetek nevrátíme

Nejste už českým občanem

Ministerstvo kultury

vás rádo přezkouší

ze znalosti řeči české

Podmínkou vaší žádosti je české občanství

Odmítáme

Zamítáme

Doufám, že tímto bude tato korespondence

ukončena

Vaše další faxy bude ministerstvo nuceno

odkládat bez odpovědi

Děkuji Vám za projevení důvěry

a přeji Vám

mnoho zdraví, úspěchů a spokojenosti

ve Vaše osobním životě

Psáno v Los Angeles, 6. prosince 1994, znovu 11. prosince 1995, oprášeno začátkem prosince 1996..... Výše uvedená báseň je koláží z autentických výňatků z dopisů českých úřadů Čechům v zahraničí. (Jif)