Sobota 19.-20.10.1996

Pokud máte zájem si přečíst předchozí vydání Britských listů, klikněte na blok ikon (chlíveček Britských listů) vedle napravo, dostanete se do archivu.

křičel velký titulek na první straně čtvrtečního vydání deníku Daily Telegraph.

A vskutku: V Británii bude nyní omezovat soukromé vlastnictví zbraní jeden z nejpřísnějších zákonů na světě. Lord Cullen dokončil své šetření březnového masakru ve skotském městě Dunblane, kde blázen Thomas Hamilton 13.3. zastřelil ve škole 18 prvňáčků i s učitelkou. Vláda přijala všechna doporučení Cullenovy zprávy a rozhodla, že 80 procent všech nyní soukromě vlastněných pistolí a revolverů budou muset Britové v novém roce 1997 odevzdat. Jde o celkem 160 000 zbraní. Kdo nového zákona neuposlechne, vystavuje se uvěznění až na 10 let.

Konzervativní vláda chce povolit jen vlastnictví zbraní nejmenší ráže, kalibru, 0.22. Tyto pistole budou smět být uskladňovány pro amatérskou střelbu za přísných podmínek ve střeleckých klubech. Všechny ostatní pistole a revolvery budou naprosto zakázány. Labouristický mluvčí pro otázky vnitra však poukázal na to, že to bude znamenat, že v zemi zůstane v soukromých rukou občanů ještě 40 000 těchto malých střelných zbraní.

Jak informovala v hlavních večerních zprávách televize BBC ve čtvrtek ve 22 hodin českého času, kampaň za zákaz veškerých zbraní pokračuje. Labouristická opozice a přirozeně ani rodiče zavražděných dětí nejsou spokojeny s tím, že vláda nezakázala zbraně kalibru O.22. Policejní odborníci poukazují na to, že právě zbraní tohoto velmi malého kalibru byl postřelen americký prezident Ronald Reagan a usmrcen Robert Kennedy.

Čtyři konzervativní poslanci ve čtvrtek konstatovali, že se připojí k opozičním labouristům a poskytnou jim při hlasování podporu pro návrh absolutního zákazu soukromého vlastnictví ručních střelných zbraní po celé Británii.

Kolik střelných zbraní vlastní na svou obranu v ČR podnikatelé a kdy tam dojde k masakru, jako v Dunblane?

Třicetileté vdově se nepodařilo ve čtvrtek přesvědčit britský Nejvyšší soud, aby jí bylo povoleno otěhotnět umělou inseminací spermiemi zemřelého manžela. Soud schválil rozhodnutí britského Úřadu pro lidskou inseminaci a embryologii, který namítl, že zemřelý manžel Diany Bloodové neposkytl před smrtí k této inseminaci písemné povolení.

Manžel Diany Bloodové Stephen nedávno onemocněl na meningitidu a zemřel. Oba manželé se domnívali, že je Diana těhotná. Když vyšlo najevo, že těhotná není, Stephen se už dostal do komatu a nebylo možno ho požádat o písemné svolení o umělou inseminaci.

Bloodová se chce proti rozsudku odvolat. Soudce konstatuje, že nelze obejít zákon, podle něhož je výslovně zapotřebí pro lidskou inseminaci písemného svolení muže, od něhož pocházejí spermie. Právníci, kteří jsou na její straně, však požadují, aby byl zákon změněn.

Přečtěte si rozhovor s tiskovou mluvčí britské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z něhož vyplývá, že by britský úřad pro regulaci komerčního rozhlasu a televize udělal se Železným krátký proces. (Rozhovor byl připraven pro list Svobodné slovo.)

Virginia Leeová, tisková mluvčí britské Rady pro komerční rozhlasové a televizní vysílání: Komerční televize musí dodržovat zásady nestrannosti

Dovoluje vaše Rada ředitelům britských komerčních televizních stanic vystupovat na obrazovce ve vlastních pořadech a vyjadřovat se v nich k ideovým, morálním a ekonomickým otázkám?

Programové zásady, které vydává britská Rada pro nezávislé (tj. komerční) rozhlasové a televizní vysílání (Independent Television Commission), obsahují podrobná ustanovení, podle něhož musejí televizní stanice přísně dodržovat zásadu redakční objektivnosti a nezávislosti. Pokud by tedy například byl ve zpravodajském pořadu interviewován někdo, kdo by vyjadařoval neobjektivní, politicky zaujaté názory, a nositeli opačných názorů by nebylo okamžitě dáno právo na odpověď, nebo kdyby mluvil do kamery někdo, jehož názory by nebyly objektivní, a stanice by přitom nedala jasně najevo, že jde o subjektivní názor, bylo by to porušením programových zásad Rady. Tyto zásady musejí dodržovat všechy komerční televizní stanice, které od nás dostaly licenci.

Co kdyby řekněme generální ředitel londýnské komerční Carlton TV začal vysílat pravidelný týdenní program, v němž by mimo jiné osobně kritizoval vysílací podmínky konkurenčních televizních stanic nebo činnost vaší Rady?

To by bylo porušením Programových zásad ITC. Takový pořad by nesplňoval základní požadavek objektivity a nestrannosti. Ta musí být dodržována ve všech pořadech komerční televize. Není přípustné vyrobit pořad, který by prosazoval určité politické nebo hospodářské cíle a přitom se tvářil, že je objektivní a vyvážený. Lidé jistě mají právo vyjadřovat v televizi jakékoliv názory, musí ale být jasné, že je to v rámci vyvážené debaty, do níž jsou připuštěny i opačné názory. Pokud by někdo na obrazovce předstíral, že je objektivní a že mu diváci mohou důvěřovat a přitom by tomu tak nebylo, něco takového by bylo hrubým porušením našich předpisů o nestrannosti televizního vysílání.

Prosazuje-li vaše Rada tato přísná pravidla, stalo se někdy, že by ji ředitel některé britské komerční televizní stanice obvinil, že se chová jako totalitní cenzurní úřad a že omezuje svobodu projevu?

Britské komerční televizní stanice smějí v této zemi vysílat, protože jim naše Rada udělila vysílací licence. Podmínkou udělení licence bylo, že se stanice zavázaly dodržovat naše předpisy. Jsou součástí platné smlouvy. Tyto předpisy byly vypracováy tak, aby ochraňovaly práva diváka. Důležitou roli v nich také hraje ochrana spotřebitelských zájmů diváka, to se týká zejména oblasti reklamy. Také chráníme dětské televizní publikum. Účelem našich předpisů je i zajistit, aby komerční stanice vysílaly tematicky i žánrově širokou škálu pořadů, aby si divák mohl řádně vybrat. V zemi totiž není neomezené množství televizních okruhů. a tržní princip nemůže v oblasti pozemního televizního vysílání tedy volně fungovat. Udělení televizní licence je výsadou. Proto musejí komerční držitelé televizních licencí dodržovat naše pravidla. Tato pravidla platí pro všechny. Máme celou řadu trestů: formální varování, můžeme žádat zveřejnění omluvy ve vysílání a můžeme požadovat, aby bylo staženo vysílání nepřípustných reklam. Za vážné a opakované přestupky můžeme stanice pokutovat, a také to činíme. V nejhorším případech můžeme platnost vysílací licence zkrátit anebo jí stanici úplně odebrat.

Stalo se někdy, že byste nějakou komerční televizní stanici kritizovali a její ředitel by pak vaši kritiku zpochybňoval na veřejnosti?

Naše rozhodnutí jsou občas televizními stanicemi předkládána k posouzení soudu. To je vhodnější způsob, než se o věci hádat na veřejnosti. Musím říci, že se ale dosud nikdy nestalo, aby rozhodnutí naší Rady nezávislý soud nepotvrdil.

Vaše Rada se skládá ze osobností z mnoha sfér života. Jak zajišťujete, že jsou tyto osobnosti neúplatné?

Členy Rady jmenuje ministerstvo kultury, takže to je otázka pro ně. Britský parlament má zvláštní komisi pro otázky morálky. Nikdy se však nevyskytl ani minimální stín pochybnosti, že by členové naší Rady mohli být úplatní. Jsou to vysoce respektované veřejné osobnosti.

Jan Čulík