Za první pololetí r. 1996 stoupl počet britských uživatelů Internetu o 33 procent, uvádějí Financial Times. Firma NOP, zabývající se průzkumeem trhu, odhaduje, že 3,6 miliónů Britů už užily Internetu alespoň jednou, a počet dále rychle roste. Většina uživatelů Internetu jsou nováčky. 67 procent se jich na pavučinu připojilo teprve loni. Velké množství podniků má nyní své stránky na Word Wide Web. Třicet devět procent podniků uvádí, že v důsledku své přítomnosti na Internetu získaly nové kontrakty Předpokládá se, že do vánoc 1996 bude užívat Internetu 10 procent britského obyvatelstva, tedy, 5,5 miliónu lidí. Přitom výrazně roste počet uživatelů ve věkové kategorii nad 35 let.

Jihokorejská firma Hyundai Electronics potvrdila, že vybuduje ve skotském městě Dunfermline, v hrabství Fife, severně od Edinburku, dvě nové továrny na počítačové čipy, a to investicemi v hodnotě 2,4 miliard liber, tj. 100 miliard českých korun. Je to největší jednorázová zahraniční investice v Evropě. Firma Hyundai bude ve Skotsku vyrábět nejprve 64-megabitové čipy, později 256 megabitové čipy, a to pro evropský trh.

Střední Skotsko má kvetoucí počítačový průmysl. Už v roce 1994 činila elektronika 30 procent veškeré průmyslové produkce Skotska. V roce 1995 měl objem elektronické produkce ve Skotsku hodnotu 10,4 miliard liber, tedy 436 miliard korun. Mají zde továrny nesčetné japonské a americké firmy, mezi jinými NEC, Motorola, National Semiconductor, Sun Microsystems, JVC, Mitsubishi, IBM a Compaq. Skotsko produkuje celých 35 procent všech značkových osobních počítačů, vyráběných v Evropě.

Ještě před deseti až patnácti lety bylo střední Skotsko oblastí s chronickou nezaměstnaností, poté, co se tam rozložil tradiční ocelářský a automobilový průmysl. Velmi inteligentní strategií místních komunálních úřadů, působících v koordinaci s ústřední vládou se podařil doslova hospodářský zázrak (Velmi výhodnou metodou pro přilákání zahraničních investic se mj. ukázal být tzv. "one-door approach? - že totiž zahraniční firma, zajímající se o investice v daném městě, vyjednává od samého počátku až do uzavření kontraktu s jediným pracovníkem komunálního úřadu , který všechno zařídí, takže zástupci firmy nemusejí pobíhat od čerta k ďáblu.) V jednotlivých skotských městech existují specializované státní či komunální Development Corporations, jejichž úkolem je lákat zahraniční investory. (Pro další informace, spojte se třeba s East Kilbride Development Corporation, nebo se státními agenturami jako Scottish Enterprise. Naleznete je pomocí search enginers jako je Alta Visa na Internetu.) Zde uvádím dvě zajímavé adresy: http://www.scotent.co.uk/html/sen/lis/lis_home.htm a http://www.benchmark.co.uk/nn/nn10.html

Takovéto percepční mnohoznačnosti nejsou nové. Došlo k nim například v Mnichově v roce 1938, když se odtamtud vrátil do Británie Neville Chamberlain a prohlásil, že smlouvou s Hitlerem zajistil "mír pro naše časy?. Winston Churchill měl zcela zjevně naprosto opačný názor.

Tyto příklady a krize, které se "nedají zvládnout?, ukazují, že je zapotřebí studovat a složité moderní společnosti a používat v nich praxe managementu. Uspokojují to metody, založené na modelování vnímání, na teorii katastrof, na teoriích společenské dynamiky, na inteligentních automatických strojích a na fraktální matematice.

Existují důkazy, že když jednotlivci analyzují konkrétní politickou situaci, dochází k náhlým percepčním změnám, a že různí lidé vnímají tutéž situaci různě. I minimální množství nových informací dokáže zcela radikálně změnit názor na svět.

Americké ministerstvo obrany dokázalo experimenty, že odborníci umějí předem předpovědět hrozbu, pokud jsou jim skutečnosti předloženy v určitém pořádku. Někdy však žádnou hrozbu nevidí, pokud jim jsou fakta prezentována v jiném pořádku. Takováto dvojznačnost při vnímání skutečnosti vede k nesprávným reakcím vojenských velitelů i čelných politiků.

Složité chování společností se dá napodobovat minimalistickými modely, které se skládají z jednoduchých pravidel a rovnic, zahrnutých v malých počítačových programech. Minimalistické modely dovolují rychlý pokrok vpřed. Maximalistické, "podrobné?, "realistické? modely chování jsou někdy příliš složité, někdy zakrývají vztah mezi příčinou a následkem. Velké modely často obsahují omyly a jsou vybudovány nelogickým způsbem.

Krize na Blízkém Východě, události v Bosně, v Ruandě, v Libérii, v Barmě a v Somálsku všechny dokazují, že je velmi třeba předem počítačově modelovat chování společnosti, argumentuje profesor Woodcock.

Většina tohoto modelování byla původně vojenská. Nyní se v modelech spojují vojenské, politické, hospodářské a lékařské názory. Aplikace modelů ukazuje, ž vládní a pomocné organizace musejí navzájem daleko intenzívněji spolupracovat. Model jedné cvičební krize například nedávno ukázal, že během bojů dojde k selhání vodních čističek v daném městě. Na první pohled to nemělo vůbec žádné vojenské důsledky. Model však posléze předpověděl vážnou epidemii cholery a tyfu, kterou stratégové nemohli přehlédnout. Dr. Woodcock je v současnosti Visiting Professor na Royal Military College of Science ve Shrivenhamu ve Velké Británii a hostujícím profesorem na Švédské válečné koleji ve Stockholmu. Je spoluautorem knihy The Military Landscape: The Mathematical Models of Conflict (Woodhead Publishing, Cambridge)