10.10.1996John Major umí vtipkovatS překvapením jsme v Británii ve středu zjistili, že britský premiér není nutně za všech okolností tak suchý a nezáživný patron, jak se to obyčejně jeví. Na jednom neformálnějším setkání na nynějším výročním kongresu britských konzervativců se ve středu odpoledne John Major neočekávaně rozhovořil o svých zkušenostech s jistým mezinárodním státníkem. Episodu nahrál a ve středu večer odvysílal na okraj hlavního zpravodajství britský rozhlas. Cituji po paměti, neboť jsem to slyšel v autě, cestou z univerzity: Major: "...a tak mu povídám, prostřednictvím tlumočníka: Buď bychom mohli odsud jít oba pěšky do Checkers (to je venkovské sídlo britských premiérů), anebo bychom mohli zavolat limuzíny, anebo bychom mohli sejít támhle dolů z kopce do vesnice a v hospodě jménem Bernard's Bar bychom si mohli dát limonádu. - A v tu chvíli se ukázalo, že Boris Jelcin mluví anglicky! Začal totiž energicky opakovat: Bernards Bar, Bernards Bar. (Smích) Tak jsme tedy sešli dolů do vesnice. Přišli jsme ke dveřím restaurace, ale ona byla zavřená, pokračoval Major. Jeden z členů Jelcinovy ruské ochranky přistoupil ke dveřím a zabušil na ně se slovy: "Otevřete!! (Smích) Je tady prezident Ruské federace!? Uvnitř bylo chvíli ticho, pokračoval John Major, a pak se odtamtud ozvalo zahuhlání, "Jó, a tady je zas císař římský." Objem prodeje škodovek v Británii pokleslPodle pravidelných statistik prodeje automobilů ve Velké Británii, které zveřejňuje deník Financial Times, poklesl objem prodeje škodovek v této zemi. V září 1996 se v Británii prodalo 1060 nových vozů ze Škody Mladá Boleslav, což bylo o 7,5 procenta méně než v září 1995. Škodovka ovládá v Británii celkem 0,8 procenta automobilového trhu. V období leden- září 1996 se v Británii prodalo celkem 10 501 nových škodovek. Proti období leden-září 1995 je to pokles o 4,8 procenta. V prvních devíti měsících roku 1996 ovládala Škodovka 0,6 procent britského automobilového trhu, v prvních devíti měsících roku 1995 0,7 procent.
Co nám přinese budoucnost?Komentář listu INDEPENDENT, 9.10.96, k zamyšlení Futurologie je mánií dneška. Končí tisíciletí, studená válka skončila , bouřlivě se rozvíjí technologie a hospodářství. To vyvolává velké množství spekulací o budoucnosti lidstva. Přinese jednadvacáté století konec historie, konec demokracie, konec národního státu, konec západní hegemonie, vzestup islámu, vzestup Asie? Svět dnes vypadá beznadějši chaotický a nezvládnutelný. Octli jsme se ve světě bez příručky k použití, ve světě bez politických hrdinů. Některé pohledy jsou matoucí. Neexistuje ve světě jednotná islámská fronta. Asijské podnikatelské hodnoty jsou velmi podobné hodnotám každého raného kapitalismu. Některé skutečnosti se dají předpovědět relativně lehce. V důsledku globálního oteplování a růstu světového obyvatelstva bude méně potravin. V důsledku konkurence z rozvojového světa bude pro Západ obtížnější udržet svůj hospodářský růst. V důsledku zmenšování zeměkoule bude stále obtížnější ignorovat ubohost a zkorumpovanost Třetího světa. Na našem vlastním prahu se octne stále více přistěhovalců, narkotik, i nových nemocí. Má to všechno jednu věc společnou: mizí rozdíl mezi domácími a zahraničními událostmi. Svět se sice zmenšuje, přesto se politika v mnoha zemích paradoxně soustřeďuje stále více jen na domácí scénu. Po pádu komunismu regeneroval nacionalismus a "zkoumání národní duše?. Globalisté předpovídají rozklad národního státu: možná i zánik demokracie. Budoucnost podle nich patří kosmopolitní elitě technologicky vysoce kvalifikovaných jednotlivců a multinacionálním korporacím. Budou se vyhýbat kontrole států, daním i politice. Avšak takový vývoj není jistý. Jak praví americký ekonom Paul Krugman, "v principu jsou všechny tyto předpovědi správné, je to však otázka míry". Každá akce vyvolává reakci. Tak thatcherovské a reaganovské zbožňování trhu v osmdesátých letech bylo v devadesátých letech nahrazeno centristickou ortodoxií. Nejhorší by bylo, kdyby svět nedemokraticky ovládla nadnárodní podnikatelská oligarchie, v čele s lidmi jako je Bill Gates nebo Rupert Murdoch, která by v jednotlivých zemích vyvolávala nacionalistické kampaně, pro odvedení pozornosti od skutečných problémů. Extrémně pravicový nacionalismus typu Jamese Goldsmitha či Jeana Marie Le Pena v Evropě, nebo Pata Buchanana či Rosse Perota v Americe je skutečně hrozbou. |