Britské listy


čtvrtek 13. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Atentáty v Americe - varování:
  • Uděláme-li nyní chybný krok, mohlo by to vést k tomu, že úterní vraždění nevinných lidí by se mohlo stát prvním dějstvím v daleko větší tragédii (Martin D. Brown) Osobní svědectví z Manhattanu:
  • Amerika: Je tohle teď naším osudem? (Open Democracy.Net) Kolektivní vina:
  • Zkouška snášenlivosti: Muslimové, mešity a Arabové se už v USA stávají terčem hrozeb (San Francisco Chronicle) Varování:
  • Ani v agonii nesmí Amerika ztratit nervy (Guardian)
  • Spojené státy: nejlepší obranou je spravedlnost (Guardian)
  • Je to lež: úterní teroristické útoky nebyly zaměřeny proti svobodě a demokracii (Guardian) Postřehy ze světových televizí z 11. září:
  • Nejlepší byly Fox News a BBC World Česká televize:
  • Příšerná diskuse v ČT: otázky Marka Dobrovolného byly opravdu naivní (Petruška Šustrová)
  • Festival žvanilů na ČT 2 pokračuje (Jindra Vavruška)
  • Pane Čulíku, lžete!!!! (Milan Šmíd) Reakce:
  • Tomáši Pecinovi: až se začne bojovat proti terorismu, dostanu vás do vězení! (Luboš Motl)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • ČT přebírala v úterý odpoledne signál Euronews už před sedmnáctou hodinou. Dostali jsme četné reakce čtenářů (některé z nichž publikujeme) které nás upozornily, že po atentátu na Světové obchodní středisko v New Yorku přebírala ČT na ČT 2 signál Euronews už před sedmnáctou hodinou, kdy teprve začal na ČT 1 mimořádný zpravodajský pořad, který moderoval Zdeněk Velíšek. Milan Šmíd uvádí, že ČT 2 prý začala přebírat Euronews v 16.24. - Nemohu než opakovat, že v úterý v době mezi 16.10 a cca 16.25 hodinou, tedy těsně poté, co jsem se dověděl o atentátu na newyorské obchodní středisko, se o tom na žádném z českých televizních okruhů nevysílalo nic - tedy v Ostravě jsme nic na českých TV okruzích nenašli! a běžely jen vesměs strašlivě amatérské odpolední programy podle pravidelného vysílacího schématu. Nemohu si pomoci, jsem po více než dvaceti letech života v Británii zvyklý na to, že dovím-li se o emergency, vážné krizové situaci, zapnu televizi a tam už mezitím začalo autoritativní, informativní, neemocionální, původní, vyvážené a neužvaněné televizní vysílání. Nenašel jsem na českých televizních stanicích po 16. hodině ani minimální informaci v této věci a v bezradné informační izolovanosti jsem skončil, jak jsem napsal, u anglického vysílání rozhlasu BBC World Service. Samozřejmě jsem pak už české televizní stanice pro základní informace nevyhledával. - Pokud se tou dobou přímý přenos Euronews v ČT už chystal, proč neměla ČT ve vysílání na obou programech titulek, upozorňující, kdy přenos z Ameriky na ČT 2 začne a proč takový titulek na ČT 1 permanentně neinformoval, že skutečné vysílání o katastrofě, ne jen blábolivá diskuse, se odehrává vedle na ČT 2? Jsem zvyklý, že tato normální praxe se děje běžně; pokud profesionalita chybí, jsem dezorientován. - Mimochodem, je sporné, proč se Česká televize rozhodla přebírat zrovna signál Euronews, jedné z méně kvalitních zpravodajských televizních stanic, která začala brzo opakovat jen několik základních záběrů z New Yorku. - Upozorňuji v tomto smyslu na  analýzu z pera jednoho pražského pozorovatele, znalého angličtiny, který měl možnost sledovat vysílání nejrůznějších televizních stanic. Publikujeme ji v dnešních BL pod názvem "Nejlepší byly Fox News a BBC World". - Docela mě mrzí, že Milan Šmíd, jak se zdá, od vánoční rebelie v ČT zastánce nekvality České televize za každou cenu (nikdy systematičtěji neanalyzoval obsah zpravodajských a publicistických pořadů ČT - vyhýbá se tomu), se dále svými reakcemi profesionálně diskredituje. (JČ)

  • Česká televize opět překvapila slušně zpracovanými Událostmi a ve večerním vysílání nahradila přenos odloženého fotbalového utkání dvěma živě vysílanými debatami. Neměl jsem zatím čas zhlédnout první debatu, moderovanou Markem Dobrovolným, uvedu proto pouze několik poznámek k druhé, vysílané ze studia pořadu Bez imunity, jejímž moderátorem byl Jan Pokorný.

    ČT neopakovala včerejší chybu a události v USA nedala (až na Hynka Kmoníčka) komentovat politikům, ale "osobnostem veřejného života". J. Pokorný nechal debatu přirozeně plynout a prakticky do ní nezasahoval (což vzhledem k jeho chabému vzdělání a orientaci v problémech bylo ku prospěchu věci). Dominantními osobnostmi debaty se stali Erazim Kohák a Ondřej Neff, a považuji za velmi záslužné, že byl do debaty pozván právě on: ač patrně nevědomě, O. Neff divákovi předvedl základní myšlenkové vzorce fundamentalismu, a to, ironicky, právě ve filipikách proti fundamentalistickému atentátu.

    O. Neff nejprve velmi pregnantně prezentoval názor, že demokracie narazila na svou mez a nezbývá než podřídit se omezení osobních svobod, které, viděny jeho očima, nejsou podstatou demokracie a její podmínkou sine qua non, nýbrž pouhou prémií, odměnou obyvatelstvu za slušné chování.

    V tomto světě jsou jen dvě možnosti: buď se danému systému podvolit a vzdát se, ve jménu pořádku a "pohody", všech osobních a skupinových aspirací ("Co Baskům nebo Korsičanům chybí?" ptal se sugestivně O. Neff - "Za co bojují? Vždyť jsou bohatí, někteří dokonce podnikají!"), anebo se proti systému postavit, lhostejno zda myšlenkou nebo činem, a být jím za to po právu zničen.

    S fascinací jsem sledoval, jak Neffem budovaná konstrukce nelomeného světa, v němž je jedna pravda a jeden všem společný cíl, dospívá tam, kam dospět logicky musí: k obhajobě bombardování Hirošimy a Nagasaki; i tam se utkal svět "západní demokracie" se systémem, který stojí mimo něj, a lidé, tento svět obývají, jsou proto méněcennými lidskými bytostmi. Argument, že rozhodnutí svrhnout na japonská města jadernou pumu bylo volbou menšího ze dvou zel, není v této myšlenkové linii podstatný, a Ondřej Neff se ho nijak vehementně nedržel: USA měly právo zabíjet japonské civilní obyvatelstvo, protože Japonsko vedlo se Spojenými státy válku a nezasloužilo proto nic jiného než eliminaci.

    Útok na WTC je, jak jsme se dozvěděli, nesrovnatelný nejen s tragédií v Hirošimě, ale - to zůstalo nevyřčeno, leč pochybovat o tom netřeba - nelze je srovnat ani s žádným z "humanitárních" bombardování, neboť tentokrát byli poprvé od Pearl Harboru obětí konformní lidé zevnitř našeho kulturního okruhu, nikoli cizí, systému nepřátelští jedinci, jejichž utrpení je méně autentické a nesmí proto do našich novin ani na naši obrazovku.

    Dialog dějinami poučeného a pochybujícího profesora filosofie Koháka s Ondřejem Neffem byl mimořádným zážitkem a jsem vděčen České televizi, že mi jej zprostředkovala. (TP)

  • Televize Nova přitvrdila a připravila ještě primitivnější a prvoplánovější manipulaci než v úterý. Pocit šoku a soucitu s oběťmi a pozůstalými, který monstrózní atentát musel zákonitě v každém vyvolat, dostal "spin" ve formě deklamativního obdivu moderátorů k prezidentu Bushovi a ve vyznání "americkým hodnotám", cokoli tento koncept znamená. Divák Novy (a volič ODS) nemyslí, divák Novy (a volič ODS) cítí, a čím kýčovitější koláž barevných obrázků mu dokážeme připravit, tím lépe bude připraven stát se obyvatelem země, kde je právě za to odměňován. (TP)

  • K naší kritice vysílání České televize napsal Štěpán Kotrba:

    Národ chce být oblbován, a tak nezbývá, než mu ty mýdlové bubliny dopřát.

    Když se zeptáte v průzkumu, tak zjistíte, že 87 % respondentů považuje informace ČT za včasné a dostačující. To je prostá psychologie zmanipulovaného davu. Verifikaci rozumem a kritickým úsudkem má velmi úzká elita, která mlčí, pokud přímo nesouhlasí. Vzepřít se znamená exkomunikaci - totožný scénář, jako v prosincové krizi ČT. Václavák se bude zaplňovat solidarizujícím davem, hlavně když se zaplňuje...

    Vtip je v tom, že 11. 9. skončila v euroamerické civilizaci koncepce lidských práv a uvolnila cestu možnosti evropských autoritativních režimů a vojenskopolitických diktatur. I u nás, a za nadšeného přikyvování měšťáků. Což jedině vyhovuje americké konzervativní zahraniční politice, řízené z MoD. Politická strana, která bude omezovat práva občanů, surfujíc na této vlně - typicky ta, která je právě u moci a není úplně blbá (ČSSD u nás, Labour v GB, Konzervativní strana v USA) zvítězí u lidí na celé čáře. Jen musí zatknout z důvodu ochrany národní bezpečnosti dostatečný počet Arabů za přítomnosti smečky papparazziů a TV štábů (či jim jen poskytnout kazetu - jak se to např. v ČT dělá častěji). Pokud ne (a i kdyby bytostně nechtěla), obviní ji někdo z vlažného přístupu ke spojenectví v NATO.

    Euroamerická civilizace se ze dne na den ocitla uprostřed válečného scénáře, před několika lety v Pentagonu nazvaného jako CITY-WAR (scénář bezchybně popsal na Neviditelném psu jeden český důstojník z propagandistického oddělení amerického MoD loni v září (u příležitosti MMF - někdy v rozmezí 27. - 30. 9.), jinak je též i s technickými podrobnostmi na www.army.cz). Nejblíže je tento scénář realizován již několik let v Izraeli.

    Pokud se vzepřete na ulici buzeraci policisty (prohlídky, atd.), začne vás klidně zfanatizovaný dav lynčovat. Zfanatizovat dav není těžké. Na to stačí pár emocí v TV a totální mediální blokáda. Krev a slzy zabírají. Není těžké nepustit do médií nesprávné informace - například to, že mimo toho letadla v Detroitu sestřelily americké stíhačky dvě další dopravní letadla, plná lidí. Na rozdíl od Jugoslávie je tady jiný stav: nebojuješ proti nepříteli, ale uzavíráš svůj vlastní stát pod záminkou ochrany svých obyvatel.

    Až ho uzavřete, není cesty zpět. Mc Carthy se z hrobu směje...

    Když se kácí les, létají řízky....

    Vítězí heslo senátora Krámka z ODS (prezentováno o senátních volbách na volebních plakátech s čepicí FBI na hlavě) PRÁVO A POŘÁDEK

    Poznámka JČ: Glosa Štěpána Kotrby je také emocionálním zjedodušením, obsahujícím mj. nepřesnosti (co je to americká "Konzervativní strana"?). Západní demokracie jsou podstatně zralejší a pluralitnější, než jak to vidí Kotrba, to není svět televize Nova a velmi pochybuji, že dojde celosvětově k tak zkratkovitému jednání bez kritické korekce, jak to vidí ŠK. Už reakce a analýzy, které přinášejí dnešní BL, ukazují, že je postoj světa podstatně rozrůzněnější než manipulace televize Nova a žvanění v ČT.

  • Napsal Martin Šorm:
    Dobry den,
    tak me tak napadlo - kdyby ted Americani nepustili do letadla zadneho Araba, zejmena ne za knipl - byl by to rasismus, nebo logika?

    Podobnost s akceptaci parazitujicich Romu ceskou spolecnosti je samozrejmě pouze zdanliva.

  • Jan Čulík je "zkorumpovaný hajzl, platí ho ODS". Míní: Zdeněk Běťák:

    Jseš prolhanej hajzl! Lidi jako Ty, tj zkorumpovaní nenávistní novináři, rozdmýchávají v lidské společnosti nenávist! Pokuď by jsi si opravdu prošel Česke programy tak by jsi viděl, že ČT2 vysílá přímý přenos z USA už od 15:57. Jsi odpornej prolhanej hajzl a docela by mě zajímalo co Ti Klaus za tudle demagogii platí!

  • Jan Čulík je "levicový demagog". Míní Pavel Kořenský:

    Ahoj Honzo,

    je mi velmi lito, ale BL v poslednich dvou dnech totalne selhaly. Levicova demagogie Tebe (?) a Tvych redaktoru prekrocila velmi znacne miru toho co jsem schopen snaset. Je to pochopitelne Tvoje plne pravo vest noviny tak jak uznas za vhodne a uverejnovat v nich cokoli co uznas za spravne. Ja osobne pouze citim, ze nemohu v budoucnu tyto noviny dal podporovat. Pripadal bych si priblizne stejne, jako kdybych prodaval za soucasne situace Palestincum zbrane. Takze vezmi prosim na vedomi, ze v pristim roce uz nemohu Britske Listy financne podporovat.

  • Po dohodě jsme přesunuli plánovaný online rozhovor s Vlastimilem Ježkem ze středy na pátek od 14.00. (TP)

  • Dnes od 14.00 bude hostech chatu Britských listů Jiří Balvín. Otázky mu samozřejmě můžete posílat už nyní. (TP)

  • Do konkursu na generálního ředitele ČT se hlásí 44 kandidátů. Jsou to:
    1. Jiří Balvín
    2. Jindřich Bareš
    3. Pavel Bartas
    4. Pavel Bouda
    5. František Červený
    6. Alena Dlabačová
    7. Josef Doležal
    8. Aleš Heřmánek
    9. Evžen Hlinovský
    10. Radek Kunzajk
    11. Ondřej Hubner
    12. Ladislav Horák
    13. Jiří Janeček
    14. Vlastimil Ježek
    15. Martin Julek
    16. Svatava Kabošová
    17. Jan Kněžínek
    18. Bedřich Komárek
    19. Jan Kopal
    20. Tomáš Kopečný
    21. Jiří Koubek
    22. Jiří Makovec
    1. Vítězslav Kubáč
    2. Tomáš Marek
    3. Petr Marek
    4. Dana Mazalová
    5. Martin Mrnka
    6. Alena Mullerová
    7. Vít Novotný
    8. Ivo Pavelek
    9. Jaromír Pohan
    10. Jan Řeřicha
    11. Jiří Říha
    12. Petr Sládeček
    13. Petr Schonfeld
    14. Otakar Svoboda
    15. Zdeněk Ševčík
    16. Karel Štěpánek
    17. Jan Štern
    18. Martin Vadas
    19. Stanislav Vaněk
    20. Zdeněk Verner
    21. Jan Vít
    22. Michal Vostřech (Vostřez?)
    (Zdroj: LN)

  • Zveřejnili jsme projekt Petra Sládečka, který nám jej poskytl jako první z kandidátů. Proti kompletní verzi chybí příloha obsahující kalkulace přímých nákladů navrženého vysílacího schématu, takže P. Sládeček neprozrazuje nic z údajů, které Rada ČT v rozporu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím prohlásila za tajné. Části projektu jsou zde:

  • Přehled připravovaných, probíhajících i uskutečněných chatů je zde. Otázky lze posílat do všech chatů, které ještě neskončily. Ty jsou označeny světle modrým (nebo červeným, pokud rozhovor právě probíhá) symbolem hodin. (TP)

  • Josef Žák (KOSMAS) oznamuje, že má k dispozici poslední kusy knihy J. Čulíka a T. Peciny V hlavních zprávách: televize. Objednat je lze na www.kosmas.cz. (TP)

    Milan Horálek: "Požadovat informace o nákladech pořadů je nehorázné!"

  • Co je jinde považováno za samozřejmost, je v ČR "neslušnost". Otevřenost a přístup k informacím jsou základní podmínkou fungující demokracie. Americký Bílý dům zcela běžně publikuje, jaké přesně mají jeho zaměstnanci platy, viz zde; Rada České televize ve středu usoudila, že zveřejnění platů vysokých činitelů ČT by bylo útokem na jejich soukromí! :))) Jakýsi Horálek z téže Rady se vyjádřil, že žádost Britských listů o informace o rozpočtech pořadů ČT a platech jejích vedoucích pracovníků je "neslušná"! Jaksi mu vůbec nedošlo, že Česká televize má podle zákona povinnost tyto informace poskytovat. O předminulém groteskním zasedání Rady České televize, z něhož vyplývá, že ČT je zřejmě skutečně už na šikmé ploše směrem k zániku, protože se Rada nedokáže chovat kompetentně, jsme psali zde. (JČ)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)


  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Uděláme-li nyní chybný krok, mohlo by to vést k tomu, že úterní vraždění nevinných lidí by se mohlo stát prvním dějstvím v daleko větší tragédii

    Martin D. Brown

    Byl jsem v úterý odpoledne na návštěvě u rodičů, když jsem se poprvé dověděl o teroristickém útoku ve Washingtonu a v New Yorku. Můj otec dorazil domů asi v 16 hodin odpoledne (GMT) a začal vysvětlovat, co právě slyšel v rozhlase - nevěřil jsem mu. Teprve když jsme všichni stáli před televizní obrazovkou, začala krystalizovat strašlivá skutečnost. Tak, jako když byl zastřelen John Fitzgerald Kennedy, budeme si všichni pamatovat, kde jsme byli, když jsme se poprvé dověděli o těchto strašlivých, biblických zvěrstvech.

    Díval jsem se na televizní zpravodajství nepřetržitě po dobu osmi hodin. Šok ustoupil lítosti, když se vysílaly nové záběry nárazu letadla, když jsme viděli záběry toho, jak vyskakují bezmocní nevinní lidé ze 100. patra. Byla to podivná směsice záběrů z dramatického hollywoodského filmu a krví potřísněné skutečnosti. Toto byla skutečná Reality TV - zároveň napínavá a hrůzná.

    Silueta centra Manhattanu byla dramaticky pozměněna. Vysoké dva věžáky Světového obchodního střediska, virilní symbol globálního kapitalismu, byly proměněny v suť. Tisíce, desetitisíce lidí muselo přijít o život, když se ty budovy zřítily. Možná se nikdy nedovíme přesně, kolik lidí zahynulo, možná, tak jako v případě Oklahomy či Lockerbie, si nebudeme nikdy jisti, kdo vlastně provedl tyto útoky. Spravedlnost je obtížná záležitost, pokud nelze najít viníky.

    Politikové ve Spojených státech nyní prohlašují, že šlo o vyhlášení války, že to byl druhý Pearl Harbour. Není tomu tak. Pachatelé Pearl Harbouru byli známi, tehdejší zvěrstva bylo možno potrestat užitím tradiční vojenské moci. Asymetrická podstata úterních útoků změnila podstatu hry navždy. Muži, kteří unesli tato čtyři letadla, měli u sebe nože. Raketová obrana, špionážní letada i řízené střely - to všechno bylo k ničemu, když vrazilo první letadlo do budovy.

    Svět se musí přizpůsobit této nové realitě - nový světový pořádek skončil.

    Amerika už nedokáže ochránit své vlastní občany na svém vlastním území. Poprvé za padesát let ona hrůza a vraždění, které znají Evropa, Afrika i Latinská Amerika dospěly i do Nového světa. Středeční ráno bylo novým a strašlivým úsvitem pro občany Spojených států. Pohodlný mýtus americké nezranitelnosti, výjimečnosti a nadřazenosti se zřítil spolu s oněmi dvěma věžáky.

    Možná že někteří budou nyní argumentovat, že teď není čas na analýzu, ale na jednotu a činy. Pokud si to myslíte, dál už raději nečtěte. Příliš brzo, hned jak se Washington probudí, začne propaganda. Dříve, než si to vůbec uvědomíme, bude rozhodnuto, co vláda podnikne, a bude se očekávat, že všichni jednohlasně podpoří prezidenta a americkou vlajku. Odlišné názory, diskuse a debata umlknou. Velká krize vždycky vyvolává nejúčinnější cenzuru.

    Teď je však zapotřebí "artikulovaného myšlení" - nikoliv jednorozměrného, nemyslivého, poslušného přijetí jednotné politické linie. Má-li demokracie z této katastrofy vyjít jako vítěz, musí se ukázat, že funguje efektivně. Jednostranné akci by se měli Američané vyhnout. Měla by vzniknout autentická koalice všech světových mocností na boj proti tomuto strašlivému vraždění.

    V těch věžácích zemřeli občané ze všech národů.

    Pomsta musí být rychlá a rozhodná. Ale jestliže si někdo myslí, že něčeho dosáhne odpálení pár střel s plochou dráhou letu, tak to se tedy mýlí. Jestliže si někdo myslí, že lze situaci vyřešit tradičním vysláním amerických bombardérů, mýlí se také.

    V tomto novém světovém pořádku bude zapotřebí nových reakcí. Dosud není jasné, co by to mělo být. Opakuji: možná se nikdy nedovíme, kdo tato zvěrstva spáchal. Pokud se to nedovíme, na koho máme zaútočit? "Západ" má spoustu nepřátel.

    Už se hovoří o tom, že nejpravděpodobnějšími pachateli byli asi Osama bin Laden a jeho organizace Al-Qaida. Jenže poučení z bombového atentátu v Oklahomě, za něž byl odsouzen Američan Tim McVeigh, by nemělo být zapomenuto. Jestliže bude dokázáno, že tato zvěrstva skutečně spáchal Bin Laden, pak mají tyto události strašlivou symetrii. Nerad to říkám, ale v tom případě si to svět do určité míry zavinil sám.

    Bin Laden zahájil svůj boj proti Spojeným státům v reakci na válku v Perském zálivu, jímž byl do světa uveden tzv. "nový světový pořádek". Bin Ladena rozzuřila přítomnost amerických vojáků v Saúdské Arábii. Kdysi se mu dostalo intenzivního amerického výcviku a pomoci, když bojoval proti Sovětům v Afghánistánu. Nyní se těší ochrany národa, který zničila rivalita supervelmocí a byl pak ponechán na rumišti, aby tam zahníval osamocen.

    Hrůza, která nyní přišla do Washingtonu a do New Yorku, připomíná zničení Drážďan, Hanoje, Bejrútu a Bělehradu. Reakcí světa by mělo být zamyslet se nad původem těchto zločinů a nad naší vlastní vinou. Musíme odstranit příčiny takovéhoto terorismu, nejen symptomy. Bin Ladenova případná smrt nezastaví terorismus, nezastaví mučedníky.

    Teď přichází zúčtování.

    Před námi leží Rubikon a před tím, než dojde k nutné odplatě, bychom měli vážně uvažovat o tom, jaká má být naše reakce. Kdybychom udělali chybný krok, mohlo by to vést k tomu, že úterní vraždění nevinných lidí by se mohlo stát prvním dějstvím v daleko větší tragédii.

    Martin D. Brown žije ve Velké Británii a je komentátorem týdeníku Central Europe Review. Archiv jeho článků v angličtině je zde.


    Osobní svědectví z Manhattanu

    Amerika: Je tohle naším osudem?

    Todd Gitlin, severoamerický editor intelektuálních stránek opendemocracy.net reagoval včera v tomto příspěvku na teroristické útoky ve Spojených státech.

    Spadla na nás mlha terorismu - na Ameriku, na New York, na všechny, které znám. Stali jsme se postavami ve fantasmagorickém příběhu. Tupý strach - strach z toho, co se už stalo, strach z budoucnosti. A více než cokoliv jiného, odmítání uvěřit - je to tak deprimující a chabé odmítání, že i v něj je obtížné uvěřit. Osobně se asi od devíti dnes ráno pohybuju v mlze, když má žena ukázala z okna na odporně žlutohnědý oblak kouře táhnoucí se východním směrem, asi kilometr odsud. O dvě minuty později, výbuch - druhý, první jsem neslyšel - a od té doby propadáme do surreality.

    Civíme do neznáma a hledáme zoufale v minulosti oporu v precedentech - hledáme katastrofy pociťované tak hluboce a společně, že definovaly společný odrazový můstek pro celé další generace. Pearl Harbor, hlavní událost v životě a v éře mých rodičů. Zavraždění prezidenta Kennedyho, kdy se svět najednou stal vážně podivným a věděli jsme, že už nikdy nebude svět jako dřív. Měli jsme pravdu. Ale samozřejmě jsme si nedovedli představit, co všechno se ještě v budoucnosti může stát.

    Právě jsem se vrátil z procházky po Manhattanu. Je to teď nejtišší Manhattan, skoro jako za sněhové bouře. Lidi chodí pěšky pod pozoruhodně modrou oblohou, je to jedno z těch občasných požehnání, kterého se městu dostane na jaře a na podzim, navzdory veškeré jeho mánii, agresi a zaujatosti samým sebou. Lidé se chtějí podívat co nejblíž k blokům, postiženým katastrofou, které byly izolovány od vnějšího světa. Většinou vypadají naprosto šokováni. Pár lidí se pokouší o vtip, ne mnoho. Mobilní telefony, pupeční šňůry do vnějšího světa. Skupiny lidí po hospodách se dívají na televizi. U nemocnice svatého Vincenta, kam jsou odváženi zranění z dolního Manhattanu, se shromažďují lidé, kteří čekají na zprávu o svých milovaných. Dva lidé, telefonující mobilem, pláčou.

    Známá telefonuje z Brooklynu. Nechala ráno v bytě otevřená okna, když šla do práce na Manhattanu, teď má byt plný popele.

    Po politice přichází násilí

    "Tohle je vážné," říká mi soused, s nímž jsem se dosud nikdy nesetkal, odpoledne ve výtahu. Je to asi vážnější než Pearl Harbor. Tehdy to byla válka, dvě armády proti sobě. Amerika měla být nezranitelná. Pro generaci mých rodičů rozbil Pearl Harbor ten starý mýtus, onu starou koloniální přestavu, že jsou oceány jako bezpečné hradby. Mýtická představa, že je Amerika nezranitelná, se vrátila, ale ve slabší formě. V šedesátých letech se v Americe hrstka šílenců - tedy, ono jich zas nebylo tak málo - obávala, že se na plážích v San Diegu vylodí Vietcong, pokud tomu americká armáda nezabrání. To bylo nesmyslné. Nyní nelze ani nejšílenější představy odmítnout jako nesmyslné. Očekávání toho nejhoršího teď bude normální. To je náš osud. To je součástí traumatu, který jsme utrpěli a budeme jím i nadále trpět.

    V televizi - jak můžeme prožívat své katastrofy bez televize? - se propalují do mozku tytéž záběry, desetkrát, stokrát, přestává to už být i banální. Televizní stanice spolu soutěží o to, kdo odvysílá nejdrastičtější záběry pořízené kamerami amatérů, což nám připomíná katastrofické filmy. (Neměla by být digitální kvalita záznamu teď už lepší?)

    Avšak jedna dobrá zpráva: sdělovací prostředky, i když se občas mluví o tom, že toto je vyhlášení války - podivné, bezprecedentní války, je obtížné se tomu vyhnout - nepropadají nacionalismu. Je úlevou slyšet, jak se opakuje: nikdo neví, kdo je za to odpovědný. Státní činitelé, moderátoři televizních stanic a odborníci na terorismus si dávají velký pozor, aby nepřehnali to, co vědí o tom, kdo spáchal tyto hromadné vraždy. (Právě jak toto píšu, starosta Giuliani, který se nikdy nechoval lépe, varuje před obviňování celých etnických či rasových skupin.) Vyskytují se dohady o Osamu bin Ladiinovi, ale hlavním tématem je pomáhat postiženým v katastrofě. Politikové vystupují pompézně - to není překvapení - ale televizní stanice se poučily ze zbrklosti, kterou projevily po bombardování Oklahoma City v roce 1995, kdy začaly obviňovat muslimy [a ukázalo se, že pachatel byl Američan, pozn. JČ].

    Špatné zprávy: Washingtonští vládní činitelé perverzním způsobem zneužívají jazyk. Opakovaně a znepokojujícím způsobem hovoří o svobodě - že je prý tohle útok na svobodu. Bush se tak vyjádřil večer v televizi. To není než ideologie. Zakrývá to podstatu násilí a pohřbívá ji v abstraktních výrocích. Ztotožnit Ameriku se svobodou znamená opičit se po slepotě atentátníků.

    Pod povrchem dřímá intenzivní rozhořčení. Vrazi, pokud budou nalezeni, budou zavražděni. To není politická reakce, ale bude to reakce, jíž nebude lze odolat. Jak napsal nedávno izraelský spisovatel Nissim Calderon, který je právě na návštěvě v New Yorku, politika ustupuje symbolismu. Jak na to poukázala Hannah Arendtová, když politika selže, dochází k násilí Někde se rozhodli masoví vrazi, že Amerika - nebo kapitalismus? západní civilizace? Velký Satan? - musí být poražena. Pro ně je Amerika nesnesitelné Ono, systém, mašinérie, už mrtvá věc. Usmrtit tuto mrtvou věc, vždyť o nic nejde. Pro tuto velkou radost zemřou s jásáním v srdci.

    Co se stane po teroru?

    Nový prezident v Bílém domě si až doteďka myslel, že si Spojené státy mohou dovolit izolovat se od světa, obklopit se bublinou raketové obrany, ignorovat Blízký východ a ať ostatní svět třeba zešílí! Nevím, zda se jim dostalo moudrosti alespoň teď svůj názor změnit - no, nejsou to moudří lidé. Intelektuální tupost je jejich normální stav. Jak vidíte, optimistou nejsem.

    "Terorismus" je přesnější slovo, než si lidi někdy uvědomují. Je to ismus, je to víra - v teror. Někteří zapálení racionalisté odmítají zabývat se skutečností, že na světě existují lidé, ochotní zemřít, aby tím vyvolali hrůzu celých národů. Tato ochota zemřít, dokonce nadšená ochota zemřít, poráží všechny argumenty. Pokud této mentalitě rozumím, je to víra, která se aktivizuje, když došly argumenty. Vyžaduje soustředěnou vojenskou reakci - přesnou nikoliv hysterickou křeč odvety, nikoliv útok na farmaceutickou továrnu, ale akci, která bude schopno odlišit vrahy od civilistů. Nebude to lehké. Nemělo by se to uspěchat.

    A pak?

    Dnes s námi zůstává jen smutek.


    Zkouška snášenlivosti: Muslimové, mešity a Arabové se už v USA stávají terčem hrozeb

    Tento článek vyšel včera v deníku San Francisco Chronicle.

    Nikdo nepřijal za atentáty odpovědnost, ani nebyl oficiálně obviněn, ale mešity, islámské školy a arabské firmy v oblasti San Franciska se už stávají terčem výhrůžných telefonátů.

    "Pokud by měl být v novinách nějaký titulek, měl by znít: ´Tato komunita má strach, je v šoku´" řekl nám jeden palestinský majitel obchodu s potravinami.

    Kolemjdoucí mu včera v San Francisku doporučovali: "Vrať se do své země!" a "Měli bychom vás všechny vyvraždit," řekl obchodník.

    Požádal, abychom neuváděli jeho jméno, ani jméno čtvrti, aby se mu lidi nepomstili.

    Úterní strašlivé teroristické útoky v New Yorku a ve Washingtonu nebyly jen zkouškou národní bezpečnosti, ale také zkouškou národní snášenlivosti.

    Byla to zkouška toho, zda jsme schopni tolerovat jinověrce, zkouška toho, zda chápou průměrní Američané, že průměrný americký muslim nepodporuje násilí jménem Pánaboha o nic více, než ho podporuje průměrný americký křesťan či průměrný americký žid.

    Sulejman Ghalí předseda San Francisco Islamic Society, stál ve své světlem naplněné modlitebně a zoufale prosil reportéra, aby neotiskl adresu jeho mešity. Už mu dva lidé telefonovali výhrůžky a kolem mešity se pohybovali policisté.

    "Je to cítit ve vzduchu," řekl Ghálí. "Všichni Arabové a muslimové v této zemi začínají mít pocit, že jsou podezřelí - ať jsou jakkoliv loajální." Ghálí se v úterý díval na televizi, když jeden moderátor řekl: "Toto je ekvivalent Pearl Harboru."

    "Okamžitě jsem pomyslel na americké internační tábory pro Japonce během druhé světové války," konstatoval Ghalí.

    Mstě na základě kolektivní viny jsou zejména vystavovány muslimské ženy, které nosí tradiční islámský oděv. To je v ulicích, obchodech a kancelářích San Franciska lehce identifikuje.

    Amatullah Almarwani, výkonná tajemnice Islámské společnosti, byla jednou jen ze tří žen, které se v mešitě v San Francisku účastnily odpoledních modliteb. Měla na sobě tradiční hidžáb, dlouhé šedé šaty s šátkem, pokrývajícím jí hlavu a sepjatým na zátylku sponou.

    Amarwaniová je zvyklá na verbální útoky, zejména po předchozích útocích na Světové obchodní středisko a na budovu státní správy v Oklahoma City. Ale v úterý bylo jiné.

    Když se dověděla o úterních teroristických útocích, rozhodla se s manželem jet do zaměstnání automobilem a nikoliv, jako normálně, veřejnou dopravou. Mnoho jejích muslimských přátel se rozhodlo zůstat doma. "Já bych byla doma také, kdybych nemusela být tady v práci," uvedla.

    Její jedenáctiletá dcera si chtěla vzít svůj hidžáb do státní školy, kterou navštěvuje v Alamedě, a Almarwaniová jí to dovolila, protože chce, aby všechno zůstalo pokud možno při normálu.

    "Nemám slov," řekla Almarwaniová, když se snažila vyjádřit svou bolest. "Tohle je moje země, to jsou moji spoluobčané. Vím, že když se na mě lidi podívají, neuvědomí si to, budou si myslet, že patřím k nepřátelům."

    V Santa Kláře vyjádřili američtí muslimové šok a odpor nad teroristickými útoky, i když přiznali, že se obávají odplaty.

    "Naší první reakcí je podpořit oběti," řekl Helal Omeira, výkonný ředitel Výboru pro americko-islámské vztahy v severní Kalifornii.

    Omeira hovořil s reportéry po schůzi svého výboru, na níž bylo rozhodnuto, že členové jeho organizace darují krev pro oběti teroristických útoků. Zdůraznil, že americká muslimská komunita absolutně podporuje americkou vládu.

    Pouhých několik hodin po zprávě o teroristických útocích, uvedl Omeira, jezdili kolem islámské školy v Granadě automobily, některé troubily a řidiči muslimům nadávali.

    Škola, do níž chodí asi 400 dětí, byla toho dne zavřena.

    Dvanáct hodin po teroristickém útoku bylo stále ještě nejasné, zda existuje nějaká souvislost s islámskými skupinami na Blízkém Východě, v Afghánistánu nebo jinde.

    Avšak nepřímo to po celý den z televizního vysílání vyplývalo. Vysílaly se záběry jásajících Palestinců hned vedle opakovaných záběrů útoku na Světové obchodní středisko. Hned vedle těchto záběrů se vysílaly záběry muslimských kněží z Talibánu. Vysílaly se záběry bombových atentátů v Kábulu a hned vedle toho záběry útoku na Světové obchodní středisko v New Yorku.

    Na univerzitě v Berkeley, kde stal židovsko-arabský konflikt nejvýznamnějším sociálním protestem minulého roku, došlo k ojedinělým nepřátelským činům, zaměřeným na palestinské studenty, ale celkově se zdálo, že jsou židovští i muslimští studenti sjednoceni ve svém smutku, jednotně odsoudili útoky a vyjádřili touhu vyhnout se zhoršení konfliktní situace na univerzitě.

    V San Francisku měl včera odpoledne šejk Safwat Morsy, duchovní vůdce Islámské společnosti, pravidelné kázání. "Islám odmítá takovéto teroristické útoky," řekl věřícím.

    "Nedovedu si představit žádné náboženství na tomto světě, které by takovéto činy schvalovalo," řekl Morsy.

    Uvedl, že se obává, že budou muslimové obviňováni dříve, než bude vyšetřování ukončeno.

    "Prosíme Alláha, aby na nás tisk neukazoval prstem, aby provedl objektivní pátrání, aby byli skuteční zločinci zatčeni a potrestáni."


    Ani v agonii nesmí Amerika ztratit nervy

    Tento redakční komentář vyšel ve středu v deníku Guardian.

    Spojené státy byly v úterý vrženy do války - s neviditelným nepřítelem. Na rozdíl od ostatních konfliktů, v nichž Spojené státy bojovaly, tentokrát nebyly klaksony, protiletecké sirény, nedošlo k otevřenému vyhlášení válečného stavu, nebylo vydáno žádné ultimátum, nikdo předem nevyjádřil žádný nepřátelský úmysl.

    Tohle nebyla jen obyčejná bomba, umístěná v automobilu, nebyl to zákeřný jednorázový útok na americkou válečnou loď nebo na americké vyslanectví, nebyl to osamělý střelec, který by se zaměřil na nějakého amerického diplomata či podnikatele. Úterní ofenzíva byla prostě něco, co se ještě nikdy předtím nestalo. Přišla beze stopy varování, útok se zaměřil na mnohonásobné cíle pro jejich obrovskou symbolickou hodnotu a byl jasně a neúprosně připraven tak, aby bylo co největší množství mrtvých a raněných a největší možnou míru hrůzy.

    I vojáci americké tichomořské flotily v Pearl Harboru v roce 1941 nakonec, i když pozdě, zjistili, kdo na ně útočí. A věděli, co mají dělat na obranu. Podstatnou součástí hrůzy úterních opravdu děsivých, otřesných událostí, byla absence tváře, jména, absence smyslu - absence rozumu. Ale terorismus nikdy nebyl racionální činností. Terorismus je z definice negací lidskosti, opakem života, smyslu a citu.

    Terorismus je, jak uvedl americký ministr zahraničních věcí Colin Powell letos v dubnu, "neustále se navracející nemoc". Všemu těmu velkému, stále ještě neznámému počtu Američanů, kteří včera zemřeli, všem těm, kdož byli zraněni, těm, kdo ponesou následky této masové vraždy po zbytek života, vyjadřujeme svou hlubokou soustrast. Těm, kdo tyto zbabělé útoky provedli, vyjadřujeme jen své pohrdání - a skálopevné přesvědčení, že Británie a britští občané, kteří dobře znají teroristické útoky, učiní vše, co je v jejich silách, aby pomohli americkým úřadům nalézt viníky. Spojené stááty, jejich vláda ani jejich občané si tohle nezasloužili. Pro tento den masakru a slz nemůže být ospravedlnění ani omluvy.

    Bylo to, jak se začala odvíjet sekvence hrůz proti siluetě New Yorku, zpočátku neuvěřitelné. Jako bychom se octli v nějakém absurdním hollywoodském katastrofickém filmu, začaly přicházet nejprve zprávy, že ve Světovém obchodním středisku v New Yorku došlo k explozi. Pak, jak se na místo dostavily televizní kamery a začalo živé televizní vysílání, objevilo se, jakoby zčistajasna další letadlo. "Druhé letadlo přiletělo obloukem ze západu a vypadalo to, že míří přímo na druhý věžák. Zasáhlo ho těsně pod úrovní prvního zásahu. Letadlo úmyslně zamířilo na tento cíl," uvedl jeden reportér na scéně.

    Náhle vybuchla z druhé věže ohnivá koule a oba věžáky začal stravovat požár. Lidé skákali z hořících horních pater, plameny je dohnaly k smrti. Jak lidé padali, od lidí dole se ozývalo úpění. Ale, jak se ukázalo, to byl teprve začátek.

    O několik minut později se octl v plamenech Pentagon ve Washingtonu. Nabouralo se do něho další unesené letadlo. Podle některých zpráv byli zalarmováni velitelé armády, že letadlo letí na Pentagon. Ale ani nejmocnější armáda na světě nemohla učinit nic, aby útoku zabránila. Nedlouho poté vybuchla bomba na americkém ministerstvu zahraničních věcí a byla zahájena totální evakuace Bílého domu, ministerstva financí a dalších budov v centru americké federální vlády.

    Letecká doprava byla zrušena, města od Chicaga po Los Angeles vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení a normální podnikatelská činnost od Wall Street až po celou Ameriku byla zastavena. I onen největší symbol Spojených států, americký prezidentský úřad, nyní zosobňovaný Georgem Bushem, se zdál otřesen, oslaben a neschopen vyjádřit, co se děje, slovy.

    Vůbec to nebyla fantazie nějakého hollywoodského režiséra. Bylo to všechno strašlivá realita. Uskutečnily se nejhorší možné obavy. Záchranné služby města New Yorku se vydaly směrem na Manhattan, ale poškozené věžáky se staly novým nebezpečím. Zavládla panika a lidi se snažili utéci ze čtvrti. A měli proč. Jeden, a pak druhý, se oba věžáky zřítily. To, co se disidentskému milionářskému teroristovi Osamu bin Ladenovi a jeho fanatickým islámským stoupencům nepodařilo udělat v únoru 1993, bylo nyní dokonáno.

    Tento okamžik zřícení obou věžáků si budou lidé pamatovat po mnoho let do budoucnosti. Je totiž okamžikem, kdy se stal mezinárodní terorismus, bez jediné pochyby, hlavní hrozbou globální bezpečnosti. Jestliže tito vrazi dokáží proniknout do jádra Ameriky a vyvolat takovýto masakr, aniž by jim v tom mohl kdokoliv zabránit, kdo z nás je v bezpečí?

    To je jen jedna z mnoha otázek, které nyní vyvstávají s naléhavostí, plnou smutku a rostoucího hněvu. Jinou otázkou je, zda mohla americká vláda zabránit těmto útokům.

    Nelze říci, že by si problému nebyla vědoma, není to otázka ignorantství. Americké ministerstvo zahraničních věcí už dlouho analyzuje nejrůznější teroristické organizace, které existují po celém světě, od Severního Irska až po Filipíny, které by teoreticky mohly provést útoky proti Spojeným státům. Každoročně publikuje seznam států, které financují terorismus, a mezi nimi jsou Irák, Írán, Libye a Súdán, a také Afghánistán, adoptovaný domov Bin Ladena.

    V květnu jmenoval George Bush svého viceprezidenta Dicka Cheneyho koordinátorem veškerého protiteroristického úsilí ve Spojených státech a založil nový státní úřad, Národní úřad připravenosti, jehož úkolem bylo koordinovat reakce federálních záchranných služeb a výzvědné služby. FBI, CIA, výzvědná vojenská rozvědka Pentagonu a Úřad národní bezpečnosti už mají obrovský rozpočet a obrovské zdroje pro boj proti terorismu. V úterý se však ukázalo, že to všechno je k ničemu. Nikdo absolutně netušil, co se stane. Nenastartovala jediná stíhačka, když se blížila unesená letadla, neobjevil se ani jeden bombardér, nikoho nechytli. Zase jednou je poučení jasné. Sebevražednému terorismu proti civilním cílům se v podstatě vůbec nedá zabránit, ať už jste afghánský bojovník za svobodu Ahmad Shah Massod, izraelský policista anebo nejmocnější země na světě.

    To neznamená, že nelze bojovat proti terorismu, nebo že jeho pachatelé nemohou být nalezeni a potrestáni. Další, možná úplně nejzávažnější otázka, vznesená ještě ve chvíli, kdy se prohledává rumiště v New Yorku a hledají se tam známky života, je kdo to mohl způsobit?

    Masood je v této souvislosti relevantní, vzhledem k tomu, že se nedávno sám zřejmě stal obětí Bin Ladenovy teroristické sítě a jeho stoupenců z Talibánu a mezi Araby. Před třemi týdny se Bin Laden vychloubal, že plánuje zaútočit na americké zájmy údajně "bezprecedentním" způsobem. Takové hrozby byly činěny už předtím. A jiní byli v úterý jmenováni jako možní podezřeí, včetně militantů z islámského Jihádu, kteří pronásledují Izrael. Ale Bin Laden už spáchal celou řadu teroristických útoků. Zaútočil už dříve na americké území - při bombovém útoku na Světové obchodní středisko v roce 1993. Jeho útoky na americká velyslanectví v Keni a v Tanzánii v roce 1998 byly nesmírně krvavé - zemřely stovky lidí. Všeobecně se usuzuje, že Bin Laden zorganizoval loni útok na USS Cole, americkou válečnou loď, která navštívila Jemen. Bin Ladena považují Američané už dlouho za svého nejmocnějšího individuálního odpůrce. Má peníze, má zdroje a má onen druh slepé krutosti a přesvědčení o své pravdě, kterého je zapotřebí pro takovouto nelidskost. Jestliže je nejpravděpodobnějším pachatelem Bin Laden, zvráceným způsobem to může být pozitivní skutečnost. Představa, že by útoky provedl Irák Saddáma Husajna anebo jiný "teroristický stát" je hrůzná. Pokud by se to dokázalo, zřejmě by to vyvolalo absolutní odvetnou americkou válku s následky, které by byly celosvětové. Dalším pozitivním rysem bylo, že ani v New Yorku ani ve Washingtonu nebyly užity chemické či biologické zbraně. Mohly být klidně užity a - to je nutno říci - oblíbený plán George Bushe, systém celostátní raketové obrany - by tomu nezabránil. Bushova vláda nyní bude muset věnovat daleko větší pozornost efektivnímu celosvětovému zákazu šíření zbraní hromadného ničení i konvenčních zbraní, včetně malých zbraní.

    Bolest, kterou Američané pociťují, nelze podceňovat. Vznikají dvě okamžitá nebezpečí. Jedním je, že zraněná, zmatená Amerika dospěje k přesvědčení, že svět je nepřátelský a rozhodne se od něho izolovat. Příliš často během minulých měsíců se Spojené státy hádaly se svými přáteli a spojenci o celé řadě otázek, významných i méně významných. Ale ještě většímu izolacionismu, mentalitě obležením, by se měly Spojené státy za každou cenu vyhnout. Bylo by to vítězstvím pro teroristy.

    Nesmírně nebezpečná by byla nyní i přehnaná americká reakce, zejména vojenská. Pokušením nyní musí být se někomu za to pomstít. A mstít se mu znovu a znovu a znovu.

    Zhluboka se nadýchněte, Ameriko. Zachovejte klid. Ovládejte se.


    Spojené státy: nejlepší obranou je spravedlnost

    Shrnujeme komentář Martina Wollacotta, který vyšel včera v deníku Guardian.

    Žijeme v jediném světě. Jsou okamžiky, kdy víme, že je to z nejlepších důvodů, a jsou okamžiky, kdy víme, že je to z nejhorších důvodů. Tento rozvrat a hněv, který s ním jde ruku v ruce, dospěl do Ameriky bůhví odkud. Zároveň víme, že útoky na věžáky Světového obchodního střediska a na Pentagon a na další americké cíle jsou strašlivým důkazem, že před rozvratem a chaosem ve světě se nemůžeme izolovat.

    Policejní velitel v New Yorku charakterizoval situaci ve svém městě jako "válečnou zónu" a mnoho jiných lidí to po něm opakovalo. Pravda v této smutné banalitě nespočívá jen v tom, že počet mrtvých je tak velký jako na bojišti, nebo že byly tyto útoky provedeny jako nesmírně efektivní vojenská operace. Znamená to totiž také, že v mnoha místech na světě, včetně samotných Spojených států, existují skupiny, které se považují za organizace, jež jsou se Spojenými státy ve válečném stavu.

    Je pravda, že jejich počet je malý. List možných viníků není dlouhý. Svět není plný lidí, kteří chtějí vraždit Američany. Avšak existuje potenciálně smrtící kombinace doslova sebevražedné odvahy, rekrutování lidí z vrstev odcizené mládeže, moderních nástrojů ničení a nepozornosti vlád, které jsou buď příliš neschopné na to, aby dokázaly zvládnout teroristické organizace, anebo je tolerují z politických důvodů. Můžeme k tomu dodat i kamufláž, kterou teroristům poskytuje diaspora v Severní Americe i v Evropě, díky níž mohou teroristé zůstat v podstatě anonymní a nevypátratelní. Právě součinnost těchto faktorů vyvolala tuto tragédii.

    Už se to stalo dříve, ale v menším měřítku. Úspěch teroristické akce v tomto obrovském měřítku je něco nového. Lidé to budou chtít napodobovat na jiných kontinentech. Budou to chtít napodobovat s chemickými a biologickými zbraněmi - útok v tokijském metru byl varováním před touto možností - anebo s jadernými zbraněmi. Ironií je, že pocit Ameriky, že je zranitelná vůči teroristickým útokům, jemuž se spojenci občas posmívají, se prokázal jako oprávněný. Ale zároveň obranné prostředky, které si proti těmto útokům Američané, a zejména tato jejich vláda, připravují, jsou buď nevhodné anebo irelevantní.

    Schopnost likvidovat řízené střely na dálku, schopnost zaútočit na jakékoliv místo na této planetě a možná i z vesmíru, to pořád neposkytuje účinné prostředky, jak zlikvidovat teroristické skupiny. Osama bin Laden a jeho muži, nejpravděpodobnější pachatelé úterních zvěrstev, zůstávají i po vybombardování amerických velvyslanectví ve východní Africe nepotrestáni.

    Nejlepší obrana Spojených států proti terorismu ze zahraničí je existence vlád, které jsou víceméně spokojeny s tím, že se stavějí Spojené státy víceméně spravedlivě k otázkám, které jsou pro ně důležité. Je zjevné, že v muslimském světě tomu tak není. To je hlavně v důsledku americké politiky týkající se konfliktu mezi Izraelci a Palestinci, ale také proto, že existují někteří Arabové a jiní muslimové, kteří také považují nadřazenost a vliv Západu za urážku světu.

    Navzdory stereotypním představám je nutno však zdůraznit, že si většina arabských a muslimských, zejména palestinských radikálních organizací určuje z praktických i morálních důvodů hranice násilí, za něž nechtějí jít. Možná to nejsou hranice, které by byly přijatelné pro nás či pro Izraelce, ale přesto to hranice jsou - a něco jako úterní útoky proti Spojeným státům by tyto hranice daleko překročilo. Hranice u Osama bin Ladena jsou něco jiného, a proto je hlavním podezřelým.

    Když popíral předseda Demokratické fronty pro osvobození Palestiny, že jeho organizace měla s útoky v Americe cokoliv společného, zdůraznil nicméně, že nespokojenost a hněv, které budí americká politika vůči Blízkému východu, znamená, že by měl být její přístup k této oblasti změněn. Jeho argument je naprosto zjevný. Hněv je kapitál, jehož mohou využívat podnikatelé jako Bin Laden. Vedla by dohoda v izraelsko-palestinském konfliktu a vytvoření adekvátního palestinského státu k ukončení veškerého muslimského teroristického násilí? Možná nikoliv všeho, ale podstatně by pokleslo. To neznamená, že argumentujeme, že by se měla americká politika v  důsledku těchto útoků okamžitě změnit. To by totiž znamenalo, že podporujeme vydírání.

    Ale tato politika je součástí širšího problému. Jak argumentují analytikové jako Paul Rogers z Bradford University, existuje jasné nebezpečí, že bohatý svět jako celek, a nikoliv jen Spojené státy, budou praktikovat politiku snah "udržet pod pokličkou" nespokojenost většiny světa. Je pravda, že vznikají pokusy alespoň mírně řešit základní problémy nespravedlnosti a nerovnosti ve světě, a stále sofistikovanější armády jsou připraveny, jenže nejsou v podstatě schopné řešit vznikající problémy. Těmito problémy bývají obyčejně násilné konflikty mezi chudšími státy, může to vést k rozkladu státní správy anebo k tomu, že moc v dané zemi uchvátí skupiny naprosto nepřipravené k vládě - a vznikají tak útočiště pro teroristy.

    To je, konec konců, příběh Afghánistánu. Spojené státy a Rusko společně proměnily Afghánistán v nynější zaostalou a nebezpečnou zemi. Spojené státy a Pákistán, s pomocí Británie a jiných zemí, jak je notoricky známo, povzbuzovaly, protože se jim to tehdy hodilo, vzrůst fundamentalistických organizací a získávání bojovníků ze všech muslimských zemí. Z toho vznikl Taliban a Osama bin Laden.

    Američané pochopitelně chtějí chytit viníky a potrestat je. Jaký národ by to za těchto okolností nechtěl? Byl to především strašlivý zločin. Ale je nutno říci, že hledání viníků musí být mezinárodní a jestliže byl tento zločin naplánován v muslimských zemích, je nezbytné, aby se na jeho potrestání podílely i muslimské vlády. Tento zločin nijak neumenšuje, řekneme-li, že západní politika pravděpodobně hrála určitou roli při vytváření hněvu, který pak k tomuto zločinu vedl.

    Je také třeba zdůraznit, že i když existuje globální problém nepozornosti vůči nespravedlnostem, z čehož se nám hromadí problémy pro budoucnost, dosud nečelíme anarchistickému sdružení mnoha nebezpečných států a extremistických hnutí. Terorismus je dnes více omezený než v minulosti a skrývá se na méně místech. Tato katastrofa by neměla být signálem pro Západ, aby vytáhl padací most, ale měla by být signálem pro intenzivnější mezinárodní úsilí vyřešit základní problémy, které nám jinak vybuchnou do obličeje, jestliže se je nebudeme snažit odstranit.


    Je to lež: úterní teroristické útoky nebyly zaměřeny proti svobodě a demokracii

    Světové obchodní středisko bylo v muslimském světě považováno za symbol teroru a útlaku

    Shrnujeme komentář Faisala Bodiho, který vyšel včera v deníku Guardian.

    (...)

    Velmi důležitou otázkou je, proč se stále stávají Spojené státy cílem útoků islámských skupin? V roce 1983 zaútočili islámci na americká kasárna v Bejrútu, v roce 1993 na Světové obchodní středisko, v roce 1996 došlo k atentátům v al-Khobaru, loni došlo k útoku na americkou válečnou loď USS Cole, proč jsou Spojené státy takovým magnetem pro muslimské extremisty?

    Prezident Bush a ministr zahraničních věcí Colin Powell obvinili extremisty, kteří prý chtějí poškodit demokracii a západní civilizaci. Je znepokojující, že jejich názory zřejmě nekriticky přijme veřejnost, která rozumí mezinárodní politice tak málo, že není schopna rozlišit propagandu od skutečnosti.

    Avšak cílem útoků nebyla ani demokracie ani svoboda. V  Americe jsou Světové obchodní středisko, Pentagon, Camp David a Kapitol považovány za symbol globální americké moci a prestiže. Mimo Spojené státy, v muslimském světě, jsou všeobecně považovány za symboly teroru a útlaku.

    Od roku 1991 zahynul v důsledku amerických sankcí proti Iráku a na důsledky ochuzeného uranu milion dětí. Neví se, zda zamýšleli útočníci zastavit ve Spojených státech veškerou leteckou dopravu, ale alespoň na den dali Spojeným státům pocítit to, co musí v bezletové zóně nad svým územím dodržovat Irák.

    Od té doby, co bylo zahájeno loni v září palestinské povstání, americké vrtulníky značky Apache, zbraně typu F-16 a M-16 jsou odpovědné za usmrcení 700 Palestinců a za zranění dalších 25 000. Vzhledem k tomu, že - záměrně - není na místě CNN a nevysílají se do světa záběry každé rozdrcené lebky a ohořelé mrtvoly, lidé na Západě nevědí o americkém terorismu.

    Toto jsou jenom viditelnější příklady americké politiky v muslimských zemích. Washington sice jednou rukou mává praporem demokracie, ale druhou dává miliardy dolarů na podporu totalitních režimů v Egyptě, v Jordánsku, v Saúdské Arábii, v Alžírsku, aby si tam lidé nemohli zvolit vládu, jakou chtějí. Americká pátá flotila se plaví výhrůžné v Perském zálivu jako varování všem neposlušným zemím, že použije síly na ochranu klientských států Ameriky a na ochranu nerušené dodávky ropy. A přítomnost amerických vojsk v Saúdské Arábii muslimy uráží - mají tam své svatyně.

    Avšak největším zdrojem rozhořčení muslimů je nekritická americká podpora Izraeli. Oficiální americká podpora Izraeli letos dosahuje 6 miliard dolarů - to jsou částky, které Izrael nemusí splácet. Tento týden oznámil Izrael, že si koupí dalších 50 F-šestnáctek, aby si udržel vojenskou nadřazenost nad všemi svými arabskými sousedy. To, že jsou cílem útoků militantů z Blízkého východu téměř úplně výlučně jen Spojené státy a nikoliv ostatní západní země, dokazuje, že mlčení nad pokračujícím útlakem Palestinců je pro ně omluvitelné, kdežto přímá (americká) účast na tomto útlaku nikoliv.

    Úterní útoky na Spojené státy jsou plodem hrubého porušování lidských práv jiných lidí, jehož se dopouští právě Amerika. I když je to v islámu jen menšinový názor, že by se měly pořádat odvetné útoky proti civilistům, je to názor, jaký americká politika povzbuzuje. Terorismus plodí terorismus. Tímto nechci omlouvat pachatele úterních útoků, ale nabídnout východisko ze spirály opakovaných pomst.

    Avšak jestliže nepřivedly předchozí teroristické útoky Spojené státy k zamyšení, je nepravděpodobné, že tento masový útok to způsobí. Pravděpodobné je, že Washington nařídí propagandistům, aby odvrátili pozornost veřejnosti od jádra problému, a zitenzivní vojenské úsilí chytit a usmrtit Bina Ladena. To by byl nejstrašlivější důsledek. Jeden živý Bin Laden je lepší než mrtvý mučedník, který vyvolá sto následovníků.

    (Faisal Body se zabývá muslimskou problematikou.)


    Postřehy ze světových televizí z 11. září

    Nejlepší byly Fox News a BBC World

    Autorem je jeden ředitel větší české firmy, který si nepřeje zveřejnit své jméno.

    V úterý jsme všichni zažili otřesný den, u mne umocněný dvěma skutečnostmi: jednak jsem náhodou viděl vše "naživo", včetně živého přenosu nárazu druhého letadla do jižní budovy WTC (ten záznam jsme pak viděli snad všichni, já prožil tu hrůzu spolu s komentátorem Euronews, který v tu dobu cosi vysvětloval a pak nevěřícím hlasem a zcela v šoku si uvědomil co právě viděl - spolu s diváky).

    Během práce na notebooku (tj. nemohl jsem se na to soustředit stoprocentně) jsem měl možnost sledovat živé pokrytí zpravodajství následujících stanic:

    Fox News - měl (alespoň do večerních hodin CET) nejaktuálnější zprávy, také tím pádem nejvíce neověřených spekulací, které se později nepotvrdily (nebo byly vládou cenzurovány!) - ví například někdo, co se stalo s letem 156 (rolující text dole "deeply concerned about flight 156"), co se stalo se dvěma lety z Evropy, se kterými se nepodařilo navázat spojení? Co se stalo s "another plane approaching Washington"? Fox také přinesl jako jediný pásku s projevem prezidenta Bushe "s kiksy" když ji převíjeli tam a zpět a nastavovali úrovně signálu atd atd - ostatní stanice přinesly již "perfektní vystoupení", ustříhli spěšný příchod a odchod atd.

    CNN - překvapivě byl pozadu za ostatními, ale tím pádem přinášel již ověřené zprávy

    CNBS (vysílání pro Evropu) - od určité doby ztratil drive, začal dokola opakovat staré informace (zásah cenzury?)

    BBC World - velmi kvalitní a konzervativní přístup, měli nejvíce živých rozhovorů s různými světovými osobnostmi a nejkomplexnější pohled, který chyběl americkým stanicím. Hodně záviseli na svém washingtonském zpravodaji, takže pokrytí Was bylo lepší než NY. Před půlnocí přinesli zprávu o zřícení budovy Solomon Brothers a následně obrazovou reportáž, na ostatních okruzích (včetně amerických) to ještě nebylo - opět podezřívám US cenzuru?

    Euronews - tam jsem to viděl na začátku, pak nepřinášeli příliš nového

    Sky News - přebírali obrazové zpravodajství Fox News, k tomu vlastní komentáře - myslím, že to bylo zde, kde "UK expert on aviation" ihned po druhém nárazu do WTC řekl "my main concern now is the structural integrity of the building" - hodinu před tím, než se budova zřítila. Tento názor na žádném jiném okruhu nezazněl (ale neviděl jsem je pořád, takže to je neověřená informace).

    N-24, n-tv (německé stanice) - zde se asi inspirovala Česká televize, protože na pozadí na obrazovce šel sice živý feed z NBC nebo Fox nebo CNN, ale základem byla studiová diskuse s místními experty (kterou jsem nesledoval) - pokud měl SKY místní experty, tak vždy jen krátce a přes telefon.

    Osobně hodnotím nejlépe zpravodajské pokrytí Fox News (bezprostřednost), BBC World (pluralita názorů) a Sky News (kombinace živého pokrytí z USA s domácími vstupy). CNBS, Euronews a CNN se "vezli", německé stanice mi pak přivedly k úžasu stejně jako Vás tuzemské okruhy (nevím co měla česká TV3, ale vím, že jejich technici měli noční šichtu kvůli živým vstupům ze zahraničí - možná tady měli Váš model překládaného cizího zpravodajství - z nedostatku vlastních zpravodajských prostředků).

    Ostatní okruhy jsem nesledoval, tohle považuji za docela slušný reprezentativní vzorek. Bohužel bych byl mnohem raději, pokud bych k takovému srovnání nikdy nedostal příležitost.


    Příšerná diskuse v ČT: otázky Marka Dobrovolného byly opravdu naivní

    Petruška Šustrová, Lidové noviny

    Vážený pane Čulíku,

    ráda bych Vás informovala, že se ve své informaci o reakci ČT na hrůzné atentáty v Americe trochu mýlíte v neprospěch ČT. Už dávno před pátou totiž ČT 2 přebírala živé vysílání Euronews, jen se simultánním překladem. Nepíšu Vám to proto, abych změnila Váš názor na ČT změnila, ale prostě proto, že jsem to opravdu viděla na vlastní oči.

    Pokud jde o pana Velíška, pokládám ho za pořád ještě o něco kompetentnějšího než jeho kolegu Dobrovolného, který ho v moderování té příšerné diskuse vystřídal. Některé jeho otázky mi připadaly tak naivní nebo hloupé, že jsem jen žasla, jak takový člověk může řídit zahraniční zpravodajství... Ani jeden z moderátorů nevěděl, na co se má ptát, a skladba pozvaných byla vskutku pozoruhodná, přičemž mně - na rozdíl od Vás - Žantovský ani Vondra nevadili, ba soudím, že měli k věci co říci.

    Spíš mi vadila snaha předvést problém teroristického útoku v rovině "technické" (přizvaný statik či redaktor Letectví a kosmonautiky, otázky po tom, jaké musí mít člověk dětství, aby z něj vyrostl fanatik-terorista)), ačkoli každému soudnému člověku přece muselo být jasné, že je to problém politický. Technické otáízky, byť zajímavé, jsou v této souvislosti vedlejší. Proto jsem s povděkem kvitovala také přizvání Jana Zahradila a Lubomíra Zaorálka.

    Podstatně nepříjemnější mi byly stále opakované záběry, které oba moderátoři nabízeli na prostřídání diskuse. Byla bych se bez celé té diskuse obešla, ale fakt je, že se ve vysílání Euronews donekonečna opakovalo totéž. Stejně jako každý jiný jsem prahla především o informacích, názor si dokážu udělat sama (koneckonců se tím živím), ale informace, jak vyšlo záhy najevo, prostě nebyly. Někdy kolem šesté jsem už soudila, že by se spíš ČT 1 měla vrátit k původnímu programu, přes který mohou běžet pásky s každou nmovou informací, a soustředit se na přípravu rozšířeného zpravodajství.

    Nova se svými předem ohlášenými vstupy zacházela podle mého s televizním časem racionálněji. Nemá přece smysl "krmit" diváky pošesté, poosmé a podesáté stejným záběrem na stejnou paní, která říká stejná slova.


    Festival žvanilů na ČT 2 pokračuje

    Jindra Vavruška

    Vcera jsem omylem zavadil o program ČT2, kde nějaký člověk, nejspíš asi "expert ve stavebnictví" tvrdil, že "takový náraz by nevydržela žádná stavba na světě, na to nejsou konstruované".

    Inu, kdyby si "expert" z ČT přečetl včerejší San Fransisco Gate (http://www.sfgate.com/), našel by tam mimo jiné odbornou analýzu příčiny kolapsu "Twin Towers". Je tam například zmínka o tom, že budova byla konstruována tak, aby vydržela "přímý náraz tryskáče" (což mimochodem dokazují záběry obou hořících budov, které po průletu letadel skrze rohové kanceláře zůstaly stát a nezřítily se). Bohužel, ocelová konstrukce budov se kvůli hořícímu palivu z plně natankovaného letadla začala tavit, takže po čase se uvolnila jedna z těžkých železobetonových podlah, dopadla na podlahu pod ní, atd. až se celý dům složil jako napnutá tahací harmonika.

    A zatímco neinformovaní diletanti na ČT za naše peníze blafou, záchranáři jsou připraveni okamžitě odjet (asi lodí z Hamburku, protože letadla zatím nelétají) na pomoc New Yorku. Předtím Nova zase tvrdí, že "americké tajné služby, CIA a FBI" (sic!) hledají "pachatele" - co na tom, že ti už jsou dávno mrtví.

    V krizi vidíme "elitu" české žurnalistiky v plné kráse a po Bobošíkové servilním moderování v Sedmičce, zjevně ovlivněném potřebou ČSSD zvednout před volbami preference, už není co číst a na co se koukat. Naštěstí nám zbyl internet a zahraniční, jakž takž kvalitní média.

    A zatímco se u nás žvaní, na Manhattanu se tvrdě pracuje. Ten kdo může něčím přispět, pomáhá. Vycvičení radioamatéři i vojáci zajišťují spojení zaměstnanců magistrátu, kteří se pohybují v oblasti záchranných prací. Další organizace spustily vlastní tísňové komunikační sítě a ve spolupráci s Červeným křížem a Armádou spásy se snaží vyhledávat nezvěstné a předávat informace zpět do vnitrozemí. Ve Virginii je takto pokryto pět nemocnic připravených přijímat zraněné. Spolehlivě, koordinovaně, již od několika minut po katastrofě, bez reklamy na Eurotel.

    Škoda, že naše veřejnoprávní i komerční televize nám tyto a další informace neposkytují a místo toho nám podstrkují virtuální realitu pseudoexpertů a hysterických reportérů.

    Snad abych si raději šel koupit satelitní přijímač.


    Pane Čulíku, lžete!!!!

    Milan Šmíd

    Vážený pane Čulíku,

    ačkoliv jsem se zařekl, že s Vámi již komunikovat nebudu, k některým nehoráznostem mlčet nelze.

    To, že televizní seriál pokládáte za dědictví komunistického eskapismu, viz: "Diváci mají rádi seriály, hlavní koření České televize, a právě na jejich výrobu se soustředíme i v budoucnu." - Ano, to je do určité míry dědictví komunistického eskapismu, tradice, v níž pokračoval i Ivo Mathé, kdy se televizní divák neměl zajímat o věci kolem sebe, ale měl se bavit seriály Jaroslava Dietla. ČT chce pod Balvínovým vedením v této tradici pokračovat.

    to přecházím s pousmáním. Podle vás totiž televizní seriál nikde jinde na světě neexistuje, takže o "kapitalistickém eskapismu" hovořiti nelze.

    Jestliže však tvrdíte lži a nepravdy, protože svoji omezenou osobní zkušenost vydáváte za měřítko pravdivosti, pak zde skutečně mlčet nelze.

    Pro Vaši informaci - televizní zpravodajství upozornilo na událost "kraulujícím titulkem" již po třetí hodině. Mám očité svědky, kteří to viděli již v 15.45. Pravda, to byl jenom titulek a informace v Teletextu.

    Nicméně přesně to, co ČT vyčítáte, že neměla a měla mít, to všechno bylo na  ČT2 JIŽ OD 16.24!!!! a přesně v té formě, kterou jste požadoval - přímý přenos s  překladem a krátkými informacemi Zdeňka Velíška.

    Jednak jsem tuto relaci viděl na vlastní oči a jednak jsem si zatelefonoval do ČT, kde mi sdělili přesný čas přepojení na mimořádné vysílání. Bylo to 16.24!!!

    Takže není pravda, že první informaci podala ČT až v 17.00. Pokud vyčítáte Velíškovi, že hned nešel do problému, bylo to asi způsobeno tím, že o tom problému hovořil již více než půl hodinu.

    Tolik k faktům, které - jak známo - nikdy nejsou pro Vás a pro pana Pecinu příliš důležité.

    Jinak Váš kritický článek nekomentuji, protože bych musel používat nespisovná slova. Jenom se stále divím, kde berete tu neuvěřitelnou odvahu a  aroganci kritizovat druhé a sám nedodržovat základní zásady žurnalistické práce.

    Poznámka JČ: Co se týče televizních seriálů a eskapismu České televize v porovnání s eskapismem západním, možná že by Milan Šmíd měl, než začne argumentovat, srovnat poměr odvysílaných seriálových hodin a hodin pořadů zpravodajství, publicistiky a dokumentaristiky, zabývajících se aktuálními společenskými tématy, na obou okruzích BBC a ČT řekněme za posledních deset let. :)


    Tomáši Pecinovi: až se začnou tyto události řešit, dostanu vás do vězení

    Ondřej Neff má pravdu, když činí rovnítko mezi antiglobalizačními demonstranty a pachateli atentátů v Americe

    Luboš Motl

    Jeste ted koukam na  Vasi zpravu, kde se pohorsujete nad informovanim ceskych medii. Pry hlavne odsuzuji utok, a tim se chovaji "temer dokonale jako v dobe antiglobalizacnich protestu". Neffovi jeste vynadate za to, ze rika, ze za to mohou i odpurci globalizace, protoze jsou take takovi.

    Alespon vime, kde jsme. Je to temer dokonale jako v pripade protestu proti WTO v Praze.

    Jen bych Vas chtel upozornit, ze tentokrat uz nejde o rozmlaceny McDonald, ale o desetisice mrtvych. A totez, co rika Ondrej Neff, rika i prezident Bush. USA puvodcum tragedii vec odplati a nebude cinit rozdily mezi temi, kteri sami ciny provadeji a kteri jim delaji zazemi, jak prohlasil.

    Timto Vam rikam, ze jakmile se zacnou priciny techto udalosti resit, jsem pripraven si kvuli Vam koupit letenku, abyste nahodou neunikl. Vcerejsek ukazal, ze bezstarostny zivot bez zvlastnich bezpecnostnich opatreni proste neni pro 21.stoleti mozny. A lidske hyeny, ktere na takovem utoku nejvice znepokojuje to, ze nekoho takovy utok nastve - a proti TEM bojuji - naprosto analogicky jako v dobe prazskeho radeni - proste v 21. stoleti patri tak jedine do vezeni.

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|