Britské listy


středa 8. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Ze včerejší tiskové konference Jana Kavana o zrušení rasistických imigračních kontrol na ruzyňském letišti:
  • Jak mluvčí MZV Aleš Pospíšil bránil na tiskové konferenci svobodnému získávání informací (přepis podstatných částí TK) Rozklad britské azylové politiky:
  • V Británii byl vážně zraněn další žadatel o azyl: podřízli mu hrdlo Prohlášení:
  • Český helsinský výbor vítá přerušení britských imigračních kontrol na ruzyňském letišti Dopis řediteli zpravodajství ČT Zbyňku Honysovi:
  • Proč potlačila ČT reportáž o kritické Zprávě výboru pro lidská práva při OSN? (Tomáš Pecina) Kauza Andrej Babiš:
  • Andrej Babiš: Omluvte se! (Zdeněk Milík, AK Rozehnal a partneři)
  • Omluva nepřichází v úvahu, článek se opírá o špatnou pověst vašeho klienta (Tomáš Pecina)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab není negramotný (ale zato pozoruhodně mlží). Přinášíme odpovědi J. Jařaba na šest otázek Tomáše Peciny, které byly položeny na chatu iDnes:

    TP: Pane Jařabe, zpráva Výboru pro lidská práva při OSN kritizuje Českou republiku mj. za to, že provádí segregaci romských dětí. Vy jste to pro ČTK popřel. Proč?

    JJ: Nepopřel. Na to přišla ČTK sama; vycházela z toho, že se to slovo neobjevilo nebylo v tom zkráceném výtahu. Já jsem se ohradil proti tvrzení Evropského střediska pro práva Romů, že Výbor označil zacházení s Romy za JEDINÝ závažný problém v lidských právech u nás, což je samozřejmě účelový nesmysl. Výbor pro lidská práva se zabýval lidskými právy v celé šíři a označil více než 20 oblastí, k nimž se vyjádřil kriticky. Pokud jde o Romy, Výbor konstatoval problémy se zaměstnaností, zařazováním dětí do zvláštních škol (a výslovně použil termín "segregace"), rasovým násilím, diskriminací - problémy, o kterých nejen víme, ale sami jsme je popsali ve zprávě ČR a snažíme se přispívat k jejich řešení. Za daleko významnější proto např. já považuji stanovisko Výboru k tomu, že nám chybí nezávislá kontrola policie.

    Je podle vašeho názoru selekce cestujících na Ruzyni britskými imigračními/konzulárními úředníky v souladu s mezinárodními závazky České republiky? Proč jste se k otázce "protiazylových hlídek" tak dlouho nevyjadřoval?

    Pokud by se prokázala rasová diskriminace, bylo by to nepochybně i porušením našich mezinárodních závazků; stát by se toho porušení dopustil už tím, že diskriminaci na svém území strpí. Proč jsem se nevyjadřoval? Byl jsem, s dovolením, na dovolené. Pak jsem tu dovolenou přerušil a od té doby se k této otázce vyjadřuji.

    Co udělá váš úřad pro osoby, které nebyly vpuštěny do letadla jen na základě barvy pleti?

    V případě paní Ireny Bagárové, kde je podezření, že důvodem byla skutečně jen příslušnost k romské minoritě, jsme se už na britskou stranu obrátili. Jiný případ, u něhož bychom si byli jisti, že nešlo o žadatele o azyl, zatím nemáme (samozřejmě vyjma Samka a tam šlo o novinářský "test"). Teď budou kontroly zrušeny, takže tato otázka snad už nebude aktuální.

    Byli podle vašeho názoru mezi odmítnutými cestujícími i oprávnění žadatelé o azyl ve Velké Británii?

    Na tuto otázku opravdu neznám odpověď.

    Můžete uvést aspoň jeden příklad významného pozitivního výsledku vašeho dosavadního působení ve funkci?

    Vybojoval jsem změnu směrnice ministerstva obrany k zákonu č. 255/1946 Sb. - ministerstvo uznalo i ty Židy, kteří se za války ukrývali nebo byli posláni do pracovních praporů Slovenského štátu, za osoby, jež byly omezeny na osobní svobodě. Mohou proto nyní dostat osvědčení podle výše zmíněného zákona. Byl to zápas, který trval 1,5 roku, a na jeho výsledek jsem hrdý. Doufám, že se podaří i přijetí vládního návrhu zákona o registrovaném partnerství, jehož jsem byl iniciátorem (ještě jako tajemník sekce pro občanská a politická práva), novelizace zákona o výkonu trestu a novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění (zatím novorozené děti cizinců s povoleným pobytem nejsou ze zákona pojištěny, a mají-li vážnou nemoc, nikdo je smluvně nepojistí).

    Je podle vás oprávněná kritika zprávy Výboru pro lidská práva ohledně vaší funkce (tj. vládní úředník, který má kontrolovat, jak stát dodržuje lidská práva občanů)?

    O takové kritice nic nevím.

    Je-li skutečně pravda, že J. Jařab nikdy neřekl, že ve zprávě není ani slovo o segregaci romských dětí, a ČTK mu to pouze vložila do úst na základě vlastní interpretace dokumentů, jak to Jařab popisuje, vzniká otázka, jak kvalitní jsou ostatní výstupy České tiskové kanceláře. Daná věta sice nebyla v uvozvkách jako přímá řeč, ale formulace nepřipouští pochybnost, že výrok je připisován Jařabovi. ČTK by ve vlastním zájmu měla případ osvětlit a za chybu, pokud se jí dopustila, se veřejně omluvit.

    Jan Jařab se symptomaticky odmítl vyjádřit ke klíčové otázce, totiž zda byli mechanismem předsunutých kontrol zadrženi i oprávnění žadatelé o azyl. Nechce lhát a jako vládní úředník se musí snažit ze všech sil potlačovat a bagatelizovat informaci o počtu žadatelů, jimž britské úřady (na základě výroků odvolacího soudu) status rasově perzekuovaného uprchlíka přiznaly. I jediný takový případ by byl z hlediska české vlády skandálním přiznáním - a počet těchto osob je někde mezi osmi a dvaceti procenty všech romských žadatelů o azyl (první číslo uvedl na včerejší tiskovce Denis Keefe, druhé je údajem nevládních skupin, který přinesl článekGuardianu).

    V této souvislosti je nanejvýš znepokojivá věta J. Jařaba, že "jiný případ, u něhož bychom si byli jisti, že nešlo o žadatele o azyl, zatím nemáme." Právo požádat v cizí zemi o azyl je zakotveno v Listině základních práv a svobod (jako širší právo opustit zemi) a vládní úředník nesmí diskriminovat (rozlišovat) mezi občany na základě toho, podezírá-li nebo nepodezírá-li je z úmyslu požádat v cizí zemi o azyl. V opačném případě by stát zaváděl institut "otkazniků". V mé otázce není ani zmínky o tom, s jakým úmyslem chtěly tyto osoby vycestovat - šlo o drobnou novinářskou past, do níž se Jan Jařab svou odpovědí chytil.

    Kritika postavení vládního zmocněnce je obsažena v bodě 7 zprávy a je širší; jejím předmětem je celé uspořádaní v ochraně lidských práv v České republice. Zpráva kritizuje, že neexistuje žádný kompetencemi vybavený nezávislý orgán, který by se zabýval dohledem nad dodržováním Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech. (TP)

    Rasistické segregační kontroly na ruzyňském letišti budou od čtvrtka zrušeny

    Oznámili to na tiskové konferenci včera v 11 hodin na českém ministerstvu zahraničních věcí mlhavým oficiálním prohlášením Jan Kavan a činitel britského velvyslanectví v Praze Denis Keefe. Britské imigrační kontroly na ruzyňském letišti budou zrušeny s platností od 9. srpna, mohou však být, hrozili oba činitelé ve snaze neztratit tvář, kdykoliv znovu zavedeny. Britská vláda poskytne - snad jako odškodnění za nynější fiasko - České republice pro zlepšování situace romské komunity 85 000 liber - je to však až urážlivě nízká částka (pochybuji, že převyšuje roční plat sekčního šéfa na britském MZV). Vážnou otázkou je nyní, jak je možné, že Kavanovo ministerstvo zahraničních věcí prokázalo v této imigrační krizi (kterou si zavinilo samo) tak malou předvídavost i tak malou míru soudnosti. Dojde-li k skutečné, třeba válečné krizi, bude Kavan a jeho ministerstvo také reagovat takto nekompetentně? Je to vážná věc.

    V odpovědi na otázky Jana Čulíka tvrdil Jan Kavan, že prý britské imigrační kontroly nebyly protizákonné, ale nepřesvědčil. Denis Keefe na jiný dotaz Jana Čulíka potvrdil,že novela britského zákona o rasových vztazích z roku 2000, Race Relation Act, umožňuje nově rozhodovat britským imigračním úředníkům podle rasy, (takže, vyplývá z toho, že nebylo pravda, když v ČT tvrdil, že Britové nesmějí rozhodovat rasisticky, protože na to jsou v Británii zákony), zároveň však znovu opakoval, že prý britští imigrační úředníci v Ruzyni "nerozhodují na základě rasy". Přepis dotazů Jana Čulíka a odpovědí Jana Kavana a Dennise Keefa z TK přinášíme jako první text dnešních Britských listů. Skandálně se na tiskové konferenci choval tiskový mluvčí MZV Aleš Pospíšil, který se pokoušel bránit, aby byly Kavanovi a Keefovi položeny smysluplné otázky. Pospíšil by měl být propuštěn, vytvářením postkomunistické atmosféry na tiskových konferencích poškozuje pověst MZV. Sám se ovšem zesměšnil už začátkem romské ruzyňské krize, kdy bájil nadšeně v českých televizích, jaká je britská imigrační kontrola v Ruzyni výborně opatření.:)(JČ)

    - Kapitolou samou pro sebe byly řeči mezi novináři před tiskovou konferencí. Jeden televizní reportér se tam o Romech v rozhovoru s kolegyní vyjadřoval nepokrytě rasisticky, mezitím co dával pokyny svému kameramanovi, "Hele, natoč mi ještě Chržovou." Jiná novinářská dívka si povzdychla: "Doufám, že řeknou něco závažného." - Ani jí nepřipadlo, že by se třeba mohla na něco závažného sama ptát, že měla přijít připravena a ne opisovat z úst politiků... Pracovník televize Prima [podle popisu J. Čulíka Jiří Borovec-pozn. TP] začal těsně před tiskovou konferencí vulgárně nadávat, když se ukázalo, že ne každý je ochoten vyklidit místo jen proto, že se na place objeví televizní kamera. Vedení zpravodajské redakce TV Prima by si mělo dávat pozor, aby nezaměstnávalo primitivy, jejich vystupování působí otřesným dojmem a kazí to samozřejmě image jejich televize. (JČ) :)

  • Zločin v řadách policie neroste, zvýšení statistiky o 30 % svědčí naopak o lepší práci Inspekce ministra vnitra (IMV), vysvětlili na včerejší tiskovce ministr vnitra Stanislav Gross a ředitel IMV Mikuláš Tomin (zpráva ČTK). A zpráva Výboru pro lidská práva označující Inspekci za nástroj zajišťující beztrestnost policistům porušujícím lidská práva? Jaká zpráva? Žádná neexistuje, to by snad o ní něco vysílala televize, ne? Děkujeme, Hano Vítková - poslali vzdušný polibek na Kavčí hory představitelé ministerstva vnitra. (TP)

  • Zveřejnili jsme tři dosud nepřístupné dokumenty týkající se prodeje IPB: smlouvu o prodeji, státní zárukudohodu o kompenzaci záruky. (TP)

  • Pouhé dva týdny po Britských listech se rozhodla zveřejnit dokumenty o prodeji IPB i česká vláda. Jsou vystaveny na stránce ministerstva financí. (TP)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)


    Hlavně nenápadně!

  • Zpřístupnili jsme galerii portrétů 42 "podivných postav", které za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Byly či nebyly britské imigrační kontroly na ruzyňském letišti protizákonné? Připouští Velká Británie rasismus při posuzování žádostí o azyl?

    Jak mluvčí MZV Aleš Pospíšil bránil na tiskové konferenci svobodnému získávání informací

    Po přečtení oficiálního prohlášení české a britské strany o tom, že se v  Ruzyni ruší britské imigrační kontroly, byla otevřena včerejší tisková konference na pražském MZV dotazům novinářů. Přihlásil jsem se jako první, avšak mluvčí MZV Aleš Pospíšil dal slovo někomu jinému, s tím, že o průběhu tiskové konference rozhoduje on. Přerušil jsem ho tedy slovy: "Pane Pospíšile, vy mě budete cenzurovat?" Poznámka vedla k tomu, že mi Pospíšil chtěl dát slovo hned. To jsem odmítl s tím, že počkám, až bude zodpovězen první dotaz. Týkal se možné hrozby uvalení britských víz. Po rozvláčné a nepříliš mnoho říkající odpovědi Jana Kavana i Denise Keefa z britského velvyslanectví tisková konference pokračovala doslovným přepisem, který zde publikujeme. Nebylo lehké klást přítomným dotazy. Zasloužil se o to mluvčí ministerstva zahraničních věcí Aleš Pospíšil, který pokaždé, když začínalo jít o jádro věci, se snažil diskusi irelevantními poznámkami narušovat a odvádět pozornost přítomných od problému jinam. Pokud si chce Jan Kavan po všech svých průšvizích zachovat alespoň zdání serióznosti, měl by se tohoto "tiskového mluvčího" bezodkladně zbavit. Nemyslím, že by mělo ministerstvo zahraničních věcí zaměstnávat "mluvčího", který brání komunikaci novinářů s osobami, které mají odpovídat na dotazy na tiskové konferenci. (JČ)

    (...)

    Aleš Pospíšil: Takže nikoho nikdy necenzuruju, pane Čulíku. Prostor je váš.

    Jan Čulík: Měl bych dvojí dotaz, na pana Kavana a zároveň pak na pana Keefa. Na pana Kavana. Pane Kavane, váš vlastní materiál, z února, materiál ministerstva zahraničních věcí, když se jednalo o zavedení tohoto opatření, varoval, že by toto opatření vyžadovalo mezinárodní dohodu, prezidentskou dohodu a že by muselo být schváleno parlamentem. Tak jste se dohodli, v tom materiálu, parlament obejít, prezidenta obejít a rozšířit konzulární dohodu z komunistické éry z roku 1975 způsobem - vy tomu říkáte "extenzivní interpretace". Tam ovšem se nehovoří vůbec nic o tom, že by měli být britští konzulární úředníci na ruzyňském letišti, v té konzulární dohodě se mluví o tom, že konzulární úředník má [jen] právo vydávat pasy, a tak dále.

    Druhá věc je: na Ruzyni měli být podle vás konzulární úředníci. List Guardian se na to dotazoval v Londýně na britském Home Office a tam mu bylo sděleno, že nejde o konzulární úředníky, že jde o imigrační úředníky. Imigračním úředníkům ta konzulární dohoda vůbec nedává právo, aby na Ruzyni někoho kontrolovali. Domnívám se tedy, jaký máte názor, že ty kontroly byly naprosto ilegální.

    A otázka na pana Keefa. Viděl jsem vás v televizi, viděl jsem vašeho šéfa pana Brouchera v televizi a chtěl bych se vás zeptat: Proč zdejším novinářům a veřejnosti říkáte věci, které nejsou přesné nebo nejsou pravda? Například v neděli v pořadu Naostro jste říkal, že vaše kontroly na letišti nemohou být rasistické, protože v Británii jsou protirasistické zákony. Ale jak na to minulé pondělí znovu poukázal list Guardian, tak Race Relation Act z roku 2000, jeho novela, učinila výjimku. To znamená, v Británii státní úředníci nesmějí vystupovat rasisticky právě s výjimkou imigračního servisu. Proč tvrdíte v České televizi v podstatě lži?

    A váš pan velvyslanec - -

    Aleš Pospíšil: Já děkuji panu Čulíkovi - -

    Jan Čulík: Ještě jednu otázku -

    Aleš Pospíšil: Položte prosím stručné dotazy a nikoliv - nejsme tady kvůli vašim přednáškám.

    Jan Čulík: - k vašemu panu velvyslanci.*) Jak můžete hovořit o bogus asylum seekers, [o neoprávněných žadatelích o azyl] jestliže nezávislé organizace ve Velké Británii, které se zabývají právy českých Romů -

    Aleš Pospíšil: Dobře, tak -

    Jan Čulík: - říkají, že dostávají na odvolání u nezávislých soudů dvacet procent z nich dostává azyl. Jak můžete předem určit, že jsou to "neoprávnění žadatelé o azyl". Cituji znovu Guardian. Děkuji.

    Aleš Pospíšil: Musím konstatovat, pane Čulíku, že se nechováte jako korektní novinář. Takhle se dotazy nekladou.

    Jan Čulík: Vážený pane Pospíšile, vždycky, když jsou otázky na tělo, tak se snaží tiskový mluvčí jim vyhnout výmluvou, že se tazatel nechová jako korektní novinář.

    Aleš Pospíšil: Ne. Dobře. Děkuji.

    Jan Čulík: Čekám na odpovědi na tyto otázky.

    Aleš Pospíšil: Pane ministře.

    Jan Kavan: Není tomu tak i vaše čísla jsou poněkud nepřesná, ale i to patří do novinářské profese. Já samozřejmě budu odpovídat na všechny vaše otázky. Čili:

    Materiál, který jste citoval, je - - z kontextu vytržená věta **) z předkládací zprávy, kterou vypracovali někteří právníci ministerstva zahraničních věcí. Jinak jste citoval poměrně přesně. Ale to je váš - úsudek, vaše spekulace, že jsme se rozhodli, když použiju vašich slov, která nejsou v tom materiálu, tak aby nedošlo k nedorozumění, obejít parlament a obejít prezidenta.

    Naopak, my jsme právě na základě tohoto upozornění našich právníků, že by to mohl být právní problém, jsme velmi extenzivně konzultovali s řadou právníků i odborníků na mezinárodní právo, protože jsme měli možnost se tím zabývat již delší dobu. V podstatě ta jednání se vedou zhruba od léta loňského roku, kdy došlo k neformálním konzultuacím mezi ministerstvy vnitra obou států a po těchto důkladných právních analýzách mně byl a vládě předložen argument, že ty interpretační nóty, konzulární úmluvy z roku 1975 jsou zcela v souladu s právem a že tedy není možné nazvat tyto kontroly, jak jste to teď učinil, ilegálními.

    I pokus některých lidí zpochybnit tento právní podklad a připravit žaloby jsem uvítal, protože dopad toho by jistě byl potvrzením těch právních analýz. Zatím jsem žádnou takovouto žalobu neviděl. Nejsem právník, jsem laik, vycházím tedy z analýz - - odborných, odborných právních analýz a na základě jich konstatuji, že tady šlo o právní úkon zcela v souladu s českým právním řádem. To je na vaši první otázku.

    Pokud na tu druhou otázku: Ano, tak konzulární úmluva neumožňuje, respektive vlastně zabraňuje možnosti, aby na českém výsostném území fungovali britští imigrační úředníci. Mohou tu působit pouze konzulární úředníci. Tomu jsme se samozřejmě věnovali a byl jsem ujištěn britským velvyslancem, panem Davidem Broucherem, že každý z těch úředníků, kteří fungují na letišti Praha - Ruzyně, má všechny akreditace, které odpovídají konzulárním úředníkům. To znamená, mají všechny papíry v pořádku v tom smyslu, že na půdě České republiky mají skutečně funkci a roli konzulárních úředníků a mají tedy zaměstnanecký poměr k zastupitelskému úřadu Spojeného království v České republice.

    Jan Čulík: Ale na letišti je napsáno Her Majesty´s Immigration Service, Imigrační služba Jejího Veličenstva.

    Denis Keefe: Není.

    Jan Kavan: Nechte mě domluvit, pane Čulíku. Kdybyste mě nechal domluvit, a než položíte otázku, tak si některá fakta ověřil, bylo by to dobré. ***) I když to není samozřejmě nutné.

    Je samozřejmě pravda, a to Britové pokud vím nikdy nezastírali, že tito na české půdě fungující konzulární úředníci, nebo řada z nich aspoň právě prý díky té potřebné zkušenosti, kterou získali jako imigrační úředníci, když fungovali v Británii jako imigrační úředníci, v Anglii imigračními úředníky řada z nich byla. Ale to je z hlediska práva skutečně irelevantní. Co je důležité, je, že na půdě České republiky fungují jako konzulární úředníci. V tom je litera zákona jaksi neúprosná a my nemůžeme zkoumat minulost nebo zaměstnání toho či onoho konzulárního úředníka v minulosti, když víme, že v Británii funguje jako imigrační úředník. Ale tím nebyl porušen zákon nebo konzulární úmluva. Jak to vypadá na letišti, ty ostatní otázky myslím směřovaly na Denise Keefa.

    Denis Keefe: Je tam opravdu věta, že všichni naši úředníci na letišti jsou akreditovaní jako konzulární úředníci. Je u nás velmi obvyklé, že někdo pracuje na ambasádě, který - je - z povolání imigrační úředník. To znamená, že když máme vízovou povinnost, obvykle máme mnoho těchto lidí. Protože mají právě ty zkušenosti, a tak dále. Tak.

    Jste zmínil o Race Relations Act. Podle nového zákona existuje možnost, že ministr vnitra může se rozhodnout, že ve specifickém případě úřady mohou soustředit prostředky na specifickou skupinu, kde je - existuje podezření, že přijdou problematické případy. Ale - můžu potvrdit, že v tomto případě takové rozhodnutí neexistuje. Tak to je úplně mimo. Nebylo žádné rozhodnutí podle nového zákona.

    Jan Čulík: Zákon to dovoluje.

    Denis Keefe: Teoreticky to - to - to - umožňuje. Ale to -

    Jan Čulík: Proč jste říkal v televizi, že to zákon neumožňuje?

    Denis Keefe: To jsem neříkal. Jsem říkal -

    Jan Čulík: Říkal jste, že nemůžete jednat rasisticky, protože zákony Velké Británie to zakazují.

    Aleš Pospíšil: Pane Čulíku, opravdu! (Povzdech.)

    Jan Čulík: To je důležitá otázka, pane Pospíšile, vám to není jasné?

    Denis Keefe: Já jsem říkal, že nemůžeme -

    Aleš Pospíšil: Proč jste zbytečně agresivní, pane Čulíku?

    Jan Čulík: Já nejsem agresivní.

    Aleš Pospíšil: Jste opravdu zbytečně agresivní.

    Jan Čulík: Nejsem absolutně agresivní. Neodvádějte prosím řeč od tématu. Já bych prosil pana Keefa, aby na to odpověděl. Děkuji.

    Denis Keefe: Nemůžeme, nesmíme na ruzyňském letiště (sic) jednat diskriminačně. To je fakt, to je jednoduchý. A to ne- děláme.

    Jan Kavan šeptá Keefovi anglicky: (Ještě těch dvacet procent.)

    Denis Keefe: Vy jste také zmínil o odvoláních. Je to pravda, že někteří lidé odvolali proti rozhodnutím našim úředníků a je to taky fakt, že někt - - ve velmi málych případech byli úspěšní. Ale ne - dvacet procent to není, asi osm procent konečných odvolání. Tak to je velmi malý počet. Velmi malý počet.

    Jan Čulík: Nemůžete ale tedy předem žadatele o azyl vylučovat.

    Denis Keefe: Prosím, prosím vás, rád bych odpovídal. Když je t- My jsme dostali v posledních letech přes čtyři tisíce žádostí od českých občanů. A všichni byli při prvním rozhodnutím zamítnutí. Ve velmi málo případech došlo koneč - v koncu - k změně rozhodnutí podle rozhodnutí souda. Ale já si myslím, že to právě prokazuje, že to děláme správně. Že většina, nejenom většina, ale skoro všichni z těchto žádostí byly neoprávněné. A tím je právě problém. Protože dostáváme z různých zemích, zemích jako jsou Afghánistán, Sierra Leone žádosti o azyl, kde příběhy jsou velmi, jsou v  skutečnosti strašný.****) A chceme a musíme jednat s těmi lidmi správně. To chceme dělat. A když máme množství neoprávněných případů, je to pro nás problém. Doufám, že můžete to pochopit.

    Jan Kavan: Ještě byl jenom dodal, že podle informací, které jsme získali z našeho zastupitelského úřadu v Londýně, tak za posledních - v posledních dnech došlo ke konečnému rozhodnutí odvolání v případech 120 českých žadatelů o azyl, z nich stovka byla už s konečnou platností zamítnuta a pokud vím, osmi bylo vyhověno, z nichž některým bylo vyhověno na základě humanitárních argumentů, ne na základě argumentů, že by dokázali svou perzekuci na půdě České republiky, ale z humanitárních důvodů jim bylo vyhověno. Pokud vím, osmi, maximálně devíti z těch 120.

    Aleš Pospíšil: Děkuji, poslední dva dotazy: TV3, finále BBC (...)

    (V posledních dvou dotazech šlo o to, zda rozhodnutí zrušit britské imigrační kontroly v Ruzyni ovlivnila pondělní demonstrace v Londýně, Denis Keefe to odmítl, že prý byla malá; zda budou zavedena víza a kolik "neoprávněných žadatelů o azyl" [jako by tazatel vůbec neslyšel výše uvedenou výměnu názorů] by muselo cestovat do Británie, aby byly britské imigrační kontroly v Ruzyni znovu zavedeny.)

    Poznámky JČ:*)Velvyslanec David Broucher uvedl v České televizi - aniž by to moderátor zpochybnil, že žádný český občan nemůže žádat o azyl ve Velké Británii. Nejen vzhledem k tomu, že někteří Romové i navzdory nesmírně nepřátelské azylové politice Velké Británie azyl v té zemi dostávají, je to naprosto skandální výrok, jaký by si velvyslanec neměl dovolit vypustit z úst. Znamená to, že Broucher považuje ČR za banánovou republiku, kde si může dovolit říci cokoliv.

    **)Nic z kontextu vytrženo není, v předkládací zprávě se doslova praví:

    Britská strana se (...) v březnu 2000 obrátila na Ministerstvo vnitra ČR s návrhem na uzavření Dohody o porozumění mezi vládami Velké Británie a České republiky o spolupráci na dočasném zavedení britské imigrační kontroly na letišti Praha-Ruzyně. Původně mělo být podstatou připravované dohody umístění britských imigračních úředníků na letišti Praha-Ruzyně. Úředníci měli působit v odbavovací hale a na základě pohovoru s cestujícími měli na letištní průvodku "landing card" udělovat razítko "Vstup povolen" či "Vstup zamítnut". Rozodnutí přepravit pasažéra se zamítavým razítkem mělo být ponecháno na přepravní společnosti.

    S ohledem na závazky obsažené v návrhu takové dohody by se však muselo jednat o mezinárodní smlouvu, a to navíc o smlouvu prezidentskou, která by minimálně na české straně podléhala souhlasu Parlamentu. Závazky obsažené v takové smlouvě by navíc mohly být v rozporu s vnitrostátními právními předpisy České republiky a rovněž se závazky vyplývajícími z jiných dvoustranných a mnohostranných mezinárodních smluv v oblasti lidských práv, kterými je Česká republika vázána.

    Na základě dvou kol expertních jednání v březnu a v květnu 2000 mezi zástupci britského MZV, MV a imigračního úřadu a českými představiteli MZV, MV a Cizinecké policie došlo s ohledem na výše uvedený fakt ke změně původní představy. Současné navrhované řešení dané problematiky vychází z extenzivního výkladu článku 36 Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (Praha 3.4.1975), který bude potvrzen vzájemnou výměnou diplomatických nót.

    Podrobnosti viz zde.

    ***)Původně bylo skutečně na ruzyňském letišti zcela ilegálně vyvěšeno logo a zkratka Her Majesty´s Immigration Service, alespoň v záběrech, které odvysílala Česká televize.

    ****) I v těchto drastických případech, o nichž se zmínil Denis Keefe, si opakovaně stěžují nezávislé britské organizace na ochranu práv uprchlíků, že poskytuje Velká Británie právo azylu jen minimu uchazečů, navzdory jejich často drastickému osudu v rodné zemi, a často uchazeče trápí nespravedlivými, zcela kafkovskými byrokratickými procedurami. (Nedávno proběhl britskými médii např. případ, kdy dokumentaci jednoho žadatele o azyl imigrační úředníci ztratili, a tak nebylo jeho odvolání projednáno v příslušné lhůtě. Přestože šlo o chybu britské státní správy, potrestán byl žadatel - odvolání mu bylo odepřeno. Atd.) Denis Keefe hovořil bohužel pokrytecky. Jak jsme nedávno uvedli v Britských listech, Amnesty International citovala zprávu EU, že Velká Británie zaujímá vůči žadatelům o azyl v celé Evropské unii zdaleka nejpřísnější a nejodmítavější stanovisko. Praví se v ní:

    Zpráva o Velké Británii, kterou vydala Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti v dubnu 2001, dospěla k závěru, že rasismus vůči žadatelům o azyl a vůči uprchlíkům je "zvlášť silný" ve Velké Británii. Komise kritizovala vládu, že přijala a vynucuje "stále restriktivnější azylové a imigrační zákony". O měsíc předtím vydalo monitorovací středisko Evropské une pro rasismus a xenofobii ve Vídni zprávu, která dospěla k závěru, že Velká Británie zaujímá ze všech 15 členských zemí Evropské unie nejvíce nepřátelský postoj vůči uprchlíkům. Zpráva konstatuje, že časté změny imigrační a azylové politiky hrají zásadní a zápornou roli v tomto nepřátelství. Zpráva pokračovala: "Mnoho politiků přisoívá k stále nesnášenlivější veřejné diskusi, zaměřené proti uprchlíkům, která má stále silnější rasistické a xenofobní tóny."


    Rozklad britské azylové politiky

    V Británii byl vážně zraněn další žadatel o azyl: podřízli mu hrdlo

    "O azylové politice nebudou v Británii rozhodovat rasisté," tvrdil ministr britské vlády.

    Britská vláda se včera pokusila obhajovat svou politiku rozmisťování žadatelů o azyl do nejrůznějších částí Británie poté, co jeden kurdský žadatel o azyl byl o víkendu zavražděn v Glasgow a jiný se stal terčem vážného fyzického útoku v městě Hull - místní mladíci mu podřezali hrdlo. Citujeme z internetových stránek deníku Guardian.

    Náměstek britského ministra vnitra Jeff Rooker tvrdil: "Nedovolíme, aby v podstatě velmi úspěšnou azylovou politiku určovali rasisté", kteří útočí na žadatele o azyl, ubytované na severu Británie.

    Firsat Yildiz dvaadvacetiletý Kurd z Turecka, byl v neděli večer v chudinské glasgowské čtvrti Sighthill ubodán k smrti. V pondělí demonstrovali obyvatelé tohoto chudinského dělnického ghetta, kde byl Yildiz usmrcen, proti násilnému rozmisťování žadatelů o azyl do nejrůznějších částí Británie. Tvrdili, že se s žadateli o azyl zachází lépe než s britskými obyvateli státních chudinských bytů.

    V Glasgow také demonstrovali žadatelé o azyl a uprchlíci na protest proti tomu, jak s nimi britská vláda zachází. Za poslední rok došlo v  Sighthillu k více než 70 rasistickým útokům.

    V reakci na vraždu v Glasgow napadl gang asi dvaceti bělošských mladíků kurdského žadatele o azyl v anglickém městě Hull, podřezal mu hrdlo a nechal ho ležet krvácejícího na chodníku. Dav bělošských mladíků sprostě iráckému žadateli o azyl a jeho příteli nadával a pak ho zahnal do rohu, když se irácký žadatel o azyl pokusil utéci. Muž byl ošetřen v místní nemocnici a pak propuštěn.

    Obě oběti patří k 30 000 žadatelům o azyl v Británii, kteří byli přestěhováni během posledního půldruhého roku na sever země, mimo Londýn a jihovýchod.

    Rooker uvedl v rozhlase BBC: "Žadatelé o azyl nebudou mít právo určit si, dokud jejich žádost nebyla vyřízena, kde mají bydlet, protože by se nám zase všichni nastěhovali do Londýna a na jihovýchod země. Avšak nebudeme úmyslně zhoršovat místní situaci a tam, kde jsou složité podmínky, budeme dělat něco jiného. Nevystěhujeme ale lidi z oblastí jen proto, že by nás někdo varoval, že tam žijí rasisté." Rooker uvedl, že jsou žadatelé o azyl rozmisťováni po Británii tam, kde jsou volné byty, a to je převážně v Midlands a na severu země.

    Norrie Gower, předseda Asociace nájemníků z glasgowské čtvrti Sighthill však tvrdil, že vláda bude muset nynější politiku rozmisťování cizinců po celé zemi zrušit. Řekl, že nájemníci, kteří nemohou přimět komunální úřad, aby jim vymaloval byt, jsou rozčíleni, že se na sídliště "dostavily armády řemeslníků a malují a modernizují byty pro žadatele o azyl".

    "Není těžké pochopit, proč tu lidi tak zuří," uvedl.


    Český helsinský výbor vítá přerušení britských imigračních kontrol na ruzyňském letišti

    Tiskové prohlášení Českého helsinského výboru ze dne 7. srpna 2001

    ČHV vítá přerušení britských předběžných kontrol na pražském ruzyňském letišti, což také od počátku považuje za jediné možné řešení vzniklé situace, neboť to představuje návrat ke standardní imigrační proceduře. Zároveň vyzývá vládní představitele, aby vyžádali od britské strany statistiky za předchozí období tak, jak ČHV doporučil ministru Kavanovi dopisem ze dne 3. srpna t.r., a seznámili s nimi veřejnost.

    Další nezbytný krok k úplnému uvedení situace do předchozího stavu spatřuje ČHV ve vyřešení refundací za letenky odmítnutým cestujícím, případně dalších relevantních nákladů.

    Dále je třeba ošetřit nakládání s osobními údaji cestujících, shromážděných v rámci britských předběžných kontrol.

    ČHV také doporučuje, aby česká vláda průběžně žádala britskou stranu o poskytování statistických dat týkajících se případně odmítnutých českých občanů cestujících do Velké Británie v nadcházejícím období.

    ČHV považuje za stěžejní navrácení se k původní příčině, proč byly britské kontroly na letišti zavedeny, a to k romské migraci a postavení romské menšiny v České republice. Pokud se totiž nebudeme zabývat touto otázkou, nelze zcela vyloučit další předběžné kontroly, a to i ze strany jiných cílových států romské migrace.

    České vládě nelze upřít snahu řešit problematiku postavení romské menšiny, což kromě jiného dokládají realizované projekty na podporu této menšiny a další jednotlivá opatření. Nicméně dokud nebude přijata koncepčně jednotná politika integrace Romů zahrnující všechny oblasti důležité pro úspěšný vstup do majoritního prostředí, nelze v dohledné době očekávat pozitivní změny. Oceňujeme v této souvislosti dlouhodobou snahu britské strany přispět k řešení problému postavení romské menšiny v ČR významnými finančními podporami, avšak bez vládní integrační politiky ani sebelepší dílčí projekt nemůže výrazně přispět k vyřešení samotného problému.

    ČHV na základě bezprostředních zjištění považuje za nezbytné nadále vývoj situace pečlivě sledovat a průběžně jej vyhodnocovat.

    Mgr. Jana Chržová
    výkonná ředitelka ČHV

    Mgr. Petra Tomášková
    právnička ČHV

    Mgr. Pavel Bílek
    zástupce výkonné ředitelky


    Dotaz Zbyňku Honysovi, řediteli zpravodajství České televize

    Proč potlačila ČT reportáž o zprávě Výboru pro lidská práva při OSN?

    Tomáš Pecina

    Vážený pane řediteli,

    mohl byste našim čtenářům vysvětlit, proč Česká televize nezařadila do zpravodajství reportáž z tiskové konference Ekologického právního servisu 1. 8. 2001, na níž byla představena zpráva Výboru pro lidská práva při OSN o situaci v této oblasti v České republice (ČT na tuto tiskovou konferenci poslala štáb s reportérkou Hanou Vítkovou, avšak její reportáž neodvysílala)?

    Přestože se jedná o mimořádně závažný dokument (a první svého druhu v historii ČR), Česká televize prvotní informaci o jeho zveřejnění potlačila, a v následných pořadech, zejména v pořadu Naostro, místo toho vycházela z dosti zkreslené a neúplné interpretace budapešťského Centra pro práva Romů (European Roma Rights Centre, ERRC). Závažná sdělení dokumentu, mimo jiné kritiku kontrolních mechanismů policie a doporučení nahradit Inspekci ministra vnitra nezávislým vyšetřovacím orgánem, Česká televize před diváky zamlčela.

    Rád bych věděl, z jakého důvodu nebyla zpráva zařazena do žádné zpravodajské relace a jaká opatření podniknete, aby nadále nemohlo k podobnému zatajování zásadních informací docházet. Rovněž mne zajímá, zda Vaši podřízení v tomto případě jednali z vlastní iniciativy anebo na základě konzultace s představiteli stáních orgánů, konkrétně ministerstva vnitra.

    Vaši odpověď rádi zveřejníme v Britských listech.

    S pozdravem,

    T.P.


    Andrej Babiš: Omluvte se!

    Zdeněk Milík, AK Rozehnal a partneři

    Občanské sdružení
    Britské listy
    vážený pan
    Tomáš Pecina
    Slezská 56
    120 00 Praha 2

    V Praze dne 2. srpna 2001

    Věc
    Pokus o smír

    Vážený pane,

    obracím se na vaše občanské sdružení v zastoupení svého klienta, pana Ing. Andreje Babiše (plná moc je k nahlédnutí ve spise v mojí kanceláři).

    V elektronickém deníku Britské listy byl zveřejněn 18. července t. r. příspěvek pod názvem "Korupce v České televizi; Česká televize a  agentura Christian VIP uvádějí: Fakta" s uvedením Vašeho jména a příjmení jako jeho autora. V citovaném článku zejména uvádíte:

    • "(n)ejedná se přitom nutně o gangstery nebo mafiány, ale zpravidla o "podnikatele zvláštního ražení", operující polokonspirativními metodami s prostředky, jejichž původ není radno podrobovat bližšímu zkoumání. Pavel Musela, Martin Ulčák, Andrej Babiš nebo Miroslav Provod, to je jen několik příkladů lidí, s jejichž jmény se v médiích setkáte tak zřídka, jak dobře zaplatí svým PR agenturám.",
    • "(d)alší náhoda mohla způsobit, že stejný osud potkal reportáž týkající se (Chudomelova klienta) Andreje Babiše a jeho společnosti Agrofert."

    Oba dva výroky se velmi výrazným způsobem zasahují do osobnostních práv mého klienta, která jsou zaručena ust. § 11 a  násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Jedná se o dehonestující tvrzení, kterými jste poškodil jeho dobré jméno a občanskou čest, a snížil jeho důvěryhodnost v očích veřejnosti, avšak především v profesních kruzích, ve kterých se jako přední obchodník pohybuje.

    Předmětný neoprávněný zásah do osobnostních práv mého klienta je o to závažnější, že se nejedná pouze o dva uvedené výroky, nýbrž skutečnost, že dobré jméno Ing. A. Babiše poškozujete v kontextu všech souvislostí uvedených v článku, což je zjevně i jeho účelem. Intenzita zásahu je o to vyšší, že tato tvrzení byla zveřejněna prostřednictvím elektronické sítě Internet, tedy neomezujícím způsobem v čase a místě.

    S poukazem na novelizovaná ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, je povinností budoucích stran sporu pokusit se o jeho smírné vyřešení. Můj klient by v tomto směru souhlasil se zveřejněním omluvy v tomto znění:

    "Omluva Ing. Andreji Babišovi a společnosti AGROFERT
    Dne 18. 7. 2001 jsme zveřejnili na stránkách našeho internetového deníku článek pod názvem "Korupce v České televizi; Česká televize a agentura Christan VIP uvádějí: Fakta". Litujeme, že jsme bez příčiny mezi osobami, které jsme označili jako "podnikatele zvláštního ražení operujícími polokonspirativními metodami s prostředky, jejichž původ není radno podrobovat bližšímu zkoumání", uvedli i pana Ing. Andreje Babiše. Omlouváme se mu za tuto skutečnost a za poškození jeho dobrého jména.
    Rovněž se panu Ing. A. Babišovi a dále společnosti AGROFERT omlouváme, že jsme svými dohady a neověřenými informacemi uvedenými v předmětném článku způsobili u čtenářů dojem, že uvedené osoby jakýmkoli způsobem ovlivňovaly prostřednictvím agentury Christian VIP rozhodování o neuveřejnění reportáže v pořadu České televize Fakta.
    Redakce Britských listů".

    Ve smyslu shora uvedeného vás žádám, abyste se k návrhu smíru vyjádřili nejpozději do tří dnů od doručení tohoto pokusu o  smír.

    V případě, že neobdržím ve stanovené lhůtě žádnou odpověď nebo odmítnete přijmout smírné vyřešení záležitosti, budu nucen podat žalobu na ochranu osobnosti, případně i žalobu na ochranu dobrého jména a pověsti právnické osoby. V této souvislosti si dovoluji upozornit na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, který konstatoval, že "již samo uveřejnění nepravdivého údaje, který se dotýká osobnosti fyzické osoby, zakládá neoprávněný zásah do práva na ochranu její osobnosti".

    Věřím, že dopějeme k přiajtelnému řešení pro obě strany a zůstávám s pozdravem

    Mgr. Zdeněk Milík
    advokát
    Advokátní kancelář Rozehnal & partneři


    Omluva nepřichází v úvahu, článek se opírá o špatnou pověst vašeho klienta

    Tomáš Pecina

    Vážený pane,

    obdržel jsem Váš dopis z 2. 8. 2001, v němž mi v zastoupení ing. Andreje Babiše navrhujete smírné řešení sporu ohledně mého článku v Briských listech z 18. 7. 2001.

    S politováním Vám musím sdělit, že redakce Britských listů na požadavek zveřejnění omluvy nepřistoupí.

    První výrok, který označujete za závadný, je exemplifikací charakterizace určitého druhu podnikatelů. Posoudil jsem znovu příslušný odstavec a dospěl k závěru, že se nejedná o popis konkrétních skutků, ale spíše pověsti zmiňovaných osob, a tento popis je v případě Vašeho klienta přiléhavý. Pan Andrej Babiš se netěší dobré podnikatelské pověsti, jak lze doložit např. článkem Magnát Jana Zvelebila, který vyšel dne 5. 4. 2001 v týdeníku Reflex, a patří do skupiny podnikatelů, kteří usilují o co nejmenší zájem médií o svou činnost. V případě potřeby jsem pochopitelně připraven provést na podporu těchto tvrzení další důkazy.

    Výrok, který uvádíte jako druhý v pořadí, se opírá o skutečnost, že spolupracovník redakce publicistiky České televize pan Martin Čáp začal připravovat o Vašem klientovi a společnosti Agrofert reportáž, avšak tehdejší vedení redakce rozhodlo, že příprava bude zastavena a pracovní materiál vymazán. V souvislosti s řadou dalších skutečností v článku popsaných kladu otázku, jedná-li se o souběh náhod nebo jde o jednání ve shodě s vlivovou (Public Relations) agenturou Christian VIP, jíž (a nikoli Vaším klientem, jak mylně usuzujete) se článek zabývá. Neboť byly uvedeny pouze pravdivé údaje, Váš klient se nemůže domáhat žádných nároků podle ustanovení § 11 a násl. občanského zákoníku.

    S přátelským pozdravem

    Tomáš Pecina
    Britské listy

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|