Britské listy


pondělí 6. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky:
  • Banální řečňování od věci v  nedělním pořadu Naostro (Jan Čulík) Nad českými novinami z konce minulého týdne:
  • Předsudky, manipulace a virtuální realita (Jan Čulík) Polemika:
  • Masturbujte a pište se Světem Namodro (Jan Paul)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

    Česká tisková kancelář v pátek 3. 8. skandálním způsobem zkreslila a potlačila závěry zásadního mezinárodního dokumentu, kritizujícího vážné nedostatky v oficiální politice České republiky v oblasti lidských práv

    Jan Čulík

    Výbor pro lidská práva při OSN, organizace se sídlem v Ženevě, zhodnotil v dokumentu, vydaném dne 24. července 2001, po podrobném jednání se zástupci českého státu i členy nezávislé organizace Občanské právní hlídky (o němž jsme referovali v BL zde už 17. července) situaci v oblasti lidských práv. Výbor hodnotil, a to velmi kriticky, jak Česká republika plní Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech, k jejímuž plnění se ČR oficiálně zavázala. Jak jsme informovali v Britských listech v pátek 3. 8. zde, tato zpráva Výboru pro lidská práva při OSN obsahuje více než dvacet závažných požadavků, které bude muset Česká republika splnit. Některé z těchto požadavků se týkají diskriminace Romů v ČR, avšak dokument obsahuje i jinou, nesmírně závažnou kritiku českého státu. Jak jsme v BL psali v pátek, snad nejzávažnější je požadavek č. 16. Zpráva Výboru pro lidská práva při OSN konstatuje:

    Výbor je znepokojen, že stížnostmi na práci policie se zabývá interní policejní inspekce, přičemž trestní oznámení na policisty řeší Ministerstvo vnitra, které za práci policie odpovídá. Tento systém je neobjektivní a nedůvěryhodný a jak se zdá, zajišťuje beztrestnost policistům, kteří se dopouštějí porušování lidských práv (články 2, 7, 9).

    Členský stát [tj. Česká republika] by měl vytvořit nezávislý orgán, který bude přijímat a vyšetřovat všechny stížnosti na nepřiměřené použití síly a další zneužívání pravomoci ze strany policie.

    Kromě diskriminace Romů se zpráva zabývá také potlačováním práv žen v ČR, zejména násilím, páchaným vůči ženám v rodinách, kritizuje nedostatečná opatření českých úřadů proti obchodu se ženami, dále neúměrně dlouhou 48-hodinovou lhůtu, po niž může policie zadržovat podezřelého, aniž by rozhodl soud o vazbě, i naprosto rekordní délkou vazby v České republice. Zpráva také odmítá šikanování českých úřadů vůči Romům a cizincům. Kritizuje skutečnost, že majetkové restituce jsou v ČR protiprávně vázány na podmínku českého občanství.

    Jsou to všechno nesmírně závažné skutečnosti.

    O zveřejnění této důležité mezinárodní zprávy o ČR informovaly ve středu 1. srpna na tiskové konferenci v Praze Občanské právní hlídky. Na tiskovou konferenci vyslala kameru i novináře Česká televize, totiž reportérku redakce zpravodajství Hanu Vítkovou, avšak protože posléze ČT zjistila, že je mezinárodní zpráva Výboru pro lidská práva při OSN příliš kritická, reportáž z tiskové konference vůbec neodvysílala. Vedení redakce zpravodajství dalo pokyn, že by reportáž směla být odvysílána pouze tehdy, pokud by ostrá kritika ze  zahraničí byla rozmělněna výroky nějakého domácího oficiálního mluvčího. Později byl plánovan čas vysílání přesunut na sobotu a nakonec se nevysílalo o zprávě Výboru pro lidská práva při OSN ve zpravodajství vůbec nic: Klepetkovo zpravodajství mělo přece pro veřejnost důležitější informace: např. v sobotu 4. srpna byly hlavním tématem Klepetkových Událostí v ČT silné bouřky v jižních Čechách, dále povodeň na letním táboře, kde pobývají děti zaměstnanců České televize (!), pak cena, kterou maďarskému premiérovi dala v Praze jakási americká organizace (Klepetko dál leze západním mocnostem nekriticky do zadku), údaj o tom, že britské královně matce bylo 101 let (pro Klepetka důležitý folklór) a zpráva, že kdosi posílá do Polska do oblasti postižené povodněmi vysoušeče vzduchu.

    Česká tisková kancelář zprávu o ČR Výboru pro lidská práva při OSN i středeční tiskovou konferenci OPH o této zprávě zprvu také zcela ignorovala. Když pak vyšla informace o zprávě Výboru pro lidská práva v pátečních Britských listech, ČTK v reakci na to PUBLIKOVALA NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO, zjevně MĚSÍC STAROU TISKOVOU INFORMACI Z DRUHÉ RUKY, totiž tiskovou informaci týkající se staré, předběžné verze zprávy Výboru pro lidská práva. Tuto tiskovou informaci vydalo už 29. června! budapešťské Evropské středisko pro práva Romů. ČTK vydala tuto tiskovou informaci budapešťského střediska z 29. června dne 3. srpna zde jako údajně zprávu zcela čerstvou!, a to s poznámkou, že prý jde o "prohlášení zveřejněné na internetu". Tato tisková informace budapešťského romského střediska o předběžném hodnocení Výboru při OSN z 29. června 2001 (k němuž se tehdy ještě neměli možnost vyslovit činitelé z ČR) se přirozeně zabývá jen romskými částmi zprávy Výboru pro lidská práva při OSN a pomíjí ostatní velmi důležité články zprávy Výboru pro lidská práva. ČTK tedy nejenže informovala o předběžném, nikoliv konečném dokumentu, a to nikoliv z primárního, ale ze sekundárního zdroje, ale také při tom zcela potlačila závažné součásti zprávy Výboru pro lidská práva při OSN. Vytvořila falešný dojem, že se zpráva Výboru pro lidská práva při OSN týká jen romské problematiky. Po ČTK to pak otrocky opakovaly v sobotu všechny sdělovací prostředky! Česká televize se touto závažnou zprávou nezabývala ve svém vysílání vůbec!

    Je přijatelné, aby veřejnoprávní média jako ČT a ČTK odváděly takto skandálně špatnou práci? Není varující, jestliže nejdůležitější česká média zcela potlačí zásadní mezinárodní analýzu, týkající se situace lidských práv v  České republice? (JČ)

  • Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab je negramotný! Vyplývá to z článku v sobotní Mladé frontě Dnes, podle nějž se Jařab ohradil proti způsobu, jako Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) interpretuje zprávu Výboru pro lidská práva při OSN. Jak uvedla Mladá fronta, podle Jařaba v dokumentu "není zmínka o segregaci romských dětí ve školském systému, jak tvrdí romské středisko.". Citujme ze zprávy, bod 9:

    The State party should take immediate and decisive steps to eradicate the segregation of Roma children in its educational system by ensuring that placement in schools is carried out on an individual basis and is not influenced by the child's ethnic group. --- Členský stát by měl podniknout okamžité a rozhodné kroky k tomu, aby odstranil segregaci romských dětí ve vzdělávacím systému a zajistil, že umisťování dětí do škol bude uskutečnováno na základě individuálního posouzení případu a nebude na ně mít vliv, do které etnické skupiny dítě náleží.
    Je pravda, že ERRC ve svém tiskovém výstupu poněkud potlačilo ostatní kritické aspekty zprávy, nicméně J. Jařab by měl mít tolik soudnosti, aby se ve vlastních mediálních vystoupeních nedopouštěl výroků, které lze vyvrátit prostou konfrontací s fakty. O kritice zacházení státu s romskou menšinou se zpráva zmiňuje celkem v pěti bodech z přibližně dvaceti, takže zcela jistě můžeme hovořit o určité dominanci tohoto prvku - i když to není jediný předmět kritiky. (TP)

  • Zveřejnili jsme úplný přepis vystoupení prvního náměstka ministra zahraničí Martina Palouše v Senátu a následnou debatu mezi senátory. Je to silný text.(TP)

  • Zveřejnili jsme tři dosud nepřístupné dokumenty týkající se prodeje IPB: smlouvu o prodeji, státní zárukudohodu o kompenzaci záruky. (TP)

  • Pouhé dva týdny po Britských listech se rozhodla zveřejnit dokumenty o prodeji IPB i česká vláda. Jsou vystaveny na stránce ministerstva financí. (TP)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)


    Hlavně nenápadně!

  • Zpřístupnili jsme galerii portrétů 42 "podivných postav", které za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

    Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR poža­­dovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrin­sicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trest­ního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ocho­ten poskytnout poli­cii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedo­sta­vil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občan­ských práv, nikoli delikt­ním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořád­kové pokuty.

    Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Banální řečňování od věci v  nedělním pořadu Naostro

    Jan Čulík

    Konvenčně znějícím, verbálním průjmem byl nedělní pořad Naostro, který moderoval Milan Šíma. Předem se musím přiznat, že recenzuji pouze první polovinu pořadu, protože jsem intenzivní banalitu "debaty" nevydržel a asi ve 22.10 jsem televizní přijímač v šoku vypnul. Vzhledem k tomu, že jsem pořad neviděl celý, je možná tato moje recenze neférová: třeba se po 22.10 výrazně zlepšil a stal se vzorem vynikající novinářské práce!

    Pořad byl ukázkou myšlenkové nezaostřenosti, neukázněnosti, žvanivosti a novinářské neodpovědnosti. Základem byl chybný research: zkreslená zpráva ČTK o tiskové informaci budapešťského Střediska pro práva Romů, která nepřípustně zúžila nynější první mezinárodní zprávu Výboru pro lidská práva při OSN o tom, jak Česká republika plní své závazky plynoucí z Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech, na pouhou diskriminaci Romů. Jak však uvádíme na titulní straně dnešních Britských listů, zpráva Výboru pro lidská práva při OSN obsahuje celou řadu jiných, nesmírně závažných požadavků, které české sdělovací prostředky zcela potlačily.

    Zcela deprimující byla chabá intelektuální úroveň celého pořadu, jeho myšlenková nepořádnost a neinformovanost. Nemá Česká televize ani česká politika chytré lidi, které by bylo zajímavé poslouchat?

    Kdysi jsem se jednomu novináři svěřoval, že Pavlu Rychetskému je radno se vyhýbat, protože je o něm známo, že v každé diskusi a při každém veřejném shromáždění žvaní dlouhé minuty, aniž by v jeho řeči zazněla jediná objevnější myšlenka. Rád se poslouchá. Dostalo se mi odpovědi: "No víte, on je Rychetský přece právník." Pozorovatel mínil, že Rychetský dělá to, co činí právě právníci: kulantně znějícím verbálním průjmem zamlžuje, o co ve skutečnosti jde. To dělal Rychetský po celou dobu i ve včerejším pořadu Naostro a moderátor Šíma mu v tom nedokázal zabránit. Byl tak slabý jako sám Rychetský.

    Neodpustitelné však od Rychetského bylo, že prostě - mohu-li to říct lidově - kecal. Na pořad se nepřipravil - diváci mu za to zjevně nestáli. Čas od času říkal nesmysly. Tvrdil, že Zpráva výboru pro lidská práva při OSN je "lepší než minulá", že prý jde o "každoroční zprávy" - nevím, kde to sebral, je to naprostá hloupost. Tato zpráva Výboru pro lidská práva při OSN je totiž zcela jedinečná, výbor se Českou republikou zabýval poprvé, jak posléze správně v pořadu Rychetského opravil Petr Uhl.

    Není tedy jasné, jak mohl Rychetský v pořadu tvrdit, že je zpráva Výboru pro lidská práva při OSN "lepší než minulá", když zaprvé žádná minulá zpráva nebyla a když zadruhé tato první zpráva o ČR obsahuje kromě dvou krátkých úvodních pozitivních odstavců více než dvacet ostře kritických výroků na adresu českých úřadů? Jak je možné, že v televizi vystoupí místopředseda vlády a nepokrytě tvrdí nesmysly? Je možné brát takovéto nesmysly tvrdícího místopředsedu vlády vážně? Jak je možné, že moderátor pořadu na to nepřijde, že politik ve studiu říká hlouposti?

    Teprve při vstupu Petra Uhla - díky jeho, podle některých pozorovatelů, až "pedantsky" přesnému zájmu o právní záležitosti, pronikl do pořadu Naostro jen na několik okamžiků věcnější duch a do určité míry i normální, nevirtuální realita. Uhl opravil Rychetského chyby - také upozornil, že zdaleka nejde jen o zprávu o Romech - ale i sám kupodivu konstatoval, že prý zpráva Výboru pro lidská práva při OSN o ČR "vypadá dobře". Jak mohl říct takovou pitomost, vzhledem k oněm více než dvaceti odstavcům soustředěné kritiky, zaměřené na adresu českých úřadů, nechápu. Buď Uhl nerozumí anglicky, anebo se rozhodl vstoupit do spiknutí s českými novináři a předstírat, že ostře kritická zpráva je ve skutečnosti vlastně zprávou pozitivní. Takový postoj od Petra Uhla by ovšem byl obrovským zklamáním.

    Stejným zklamáním je pro mě u Uhla i jeho komplicita s britskými úřady. Nechápu, jak může tento bojovník za lidská práva přehlížet, že v případě žádostí českých Romů o azyl v Británii se nynějšími opatřeními na ruzyňském letišti i dalšími kroky britská vláda zcela nepřípustně vyvléká ze své povinnosti zkoumat seriózně každou žádost o politický azyl.

    Petr Uhl řekl ve svém extempore v pořadu Naostro jednu velmi významnou věc: "Snad jsme měli my (tj. česká vládní delegace, která nedávno jednala v Ženevě s Výborem pro lidská práva) uspořádat po návratu tiskovou konferenci k této věci a nenechávat to na budapešťské romské centrum." Jako by Petr Uhl nevěděl, že tiskovou konferenci ke zprávě Výboru pro lidská práva uspořádaly v Praze minulou středu Občanské právní hlídky, Uhl sám byl na této TK přítomen (a jejich výroky zpochybňoval, pak se omluvil). Je to signifikantní: zdá se, že české sdělovací prostředky nejsou ochotny publikovat zprávu z nezávislých, zejména zahraničních zdrojů, pokud není legitimována českými státními orgány! Jaká to komunistická zvyklost! Nejlépe by bylo, kdyby bývala česká vládní delegace k ženevskému jednání vydala tiskové prohlášení a to by pak jistě ČTK a česká média doslova opsaly...

    V důsledku myšlenkové a intelektuální ochablosti (považuji na České televizi vůči divákům za nejvíce urážlivé právě to, že lidé vystupující na obrazovce, ať jsou to politikové nebo "novináři", plácají libovolné nesmysly a diváci doma u svých přijímačů to musejí za své koncesionářské poplatky poslouchat) plynul tupý pořad Naostro dál nevzrušeně a pokojně korytem virtuální reality. Rychetský povrchně a kulatně žvanil, šedá mozková hmota nikoho se nepohnula. Uznal mlhavě pár nedostatků vlády a hovořil i o tom, jak vláda romskou problematiku "řeší", ale že to bude dlouhodobý proces, atd., atd., všechno jsme to už slyšeli mnohokrát předtím.

    Těsně předtím, než jsem pořad Naostro v zoufalství vypnul, vystoupil na obrazovce ještě Dennis Keefe, zástupce britského velvyslance v Praze. Arogantní a nepravdivé výroky činitelů britského velvyslanectví ohledně romského problému jsou dobře známy, znovu však šokovaly Keefovy výroky o "neoprávněných žádostech o azyl". Nechápu, jak si mohou lidé jako Dennis Keefe srovnat toto lhaní se svým svědomím, když dobře vědí, že nemohou předem rozhodovat o "neoprávněných žádostech o azyl", pokud tyto žádosti nebyly v Británii řádně zhodnoceny. Nechápu také, jak je možné, že čeští novináři činitele britského vevyslanectví nekonfrontují se skutečností a nezamezí tak jejich zkreslujícím výrokům.

    Jak uvedl minulé pondělí list Guardian, i podle nesmírně přísných britských azylových podmínek dostávají někteří Romové na odvolání u nezávislých britských soudů právo na azyl v Británii. Proč tuto skutečnost činitelé britského velvyslanectví české veřejnosti zamlčují? Proč jim ji moderátor Šíma nepřipomene? Šíma se nezmohl ani na to, aby konfrontoval Keefa se skutečností, že nynějšími skandálními opatřeními na ruzyňském letišti obchází Velká Británie ustanovení Ženevské konvence o uprchlících, kterou se zavázala plnit. Zeptal se sice Keefa, podle jakých předpisů zakazují Britové lidem vstoupit do letadel do Británie, ale nechal se jím umluvit jeho mlhavými výroky o tom, že je to "podle zákona" (proč ho Šíma nepožádal, aby byly přesné britské předpisy v této věci zveřejněny?) a že cestující do Británie "musí být důvěryhodný" (Jakpak to britský zákon asi definuje, pane Keefi? Jste vy podle britského zákona "důvěryhodný"?) Keefe dále operoval tím, že prý imigrační úředníci nejednají rasisticky, protože to britské zákony nedovolují (:)) - přečtěte si v této souvislosti nedávnou zprávu Amnesty International o zakořeněném rasismu v britských institucích, jako je policie, vězeňství a soudnictví. Kromě toho, jak uvedl minulé pondělí deník Guardian, novela britského Zákona o vztazích mezi rasami (Race Relations Act) z roku 2000, která zakázala rasovou diskriminaci ze strany veřejných orgánů, z ustanovení vyňala imigrační službu a umožnila těm, kdo rozhodují o udělení politického azylu, legální diskriminaci podle barvy kůže. Proč neupozornil Milan Šíma, že Keefe říká nesmysly?

    V pořadu Naostro byla dále celá řada drobných chyb, opomenutí a věcných nepřesností, které jen přispívaly k celkovému dojmu, že se hovoří o něčem, co ve skutečnosti vypadá úplně jinak. Tak Pavel Rychetský hovořil svým útěšně kulantním, žvanivým tónem, o britských konzulárních úřednících na ruzyňském letišti, přitom list Guardian informovalo londýnské ministerstvo vnitra, že jde o úředníky britské imigrační služby - ti podle britsko-české konzulární úmluvy nemají vůbec z právního hlediska pravomoc provádět v Ruzyni jakékoliv oficiální úkony.

    Na jiném místě píšeme o tom, jak tvrdě zakořeněné jsou subjektivní, rasistické postoje české většinové společnosti vůči Romům. Zatím se většinou interpretuje "romský problém" v  ČR jen z hlediska většinové české společnosti. Určitým pokrokem by bylo - a někdy se to už trochu děje - kdyby začaly být slyšet i názory Romů samotných. Proto bylo dobré, že byl do pořadu Naostro pozván i Emil Ščuka - jehož výroky však, obávám se, odmítne většinová česká společnost jako "nesolidní cikánské vytáčky". Významným krokem by bylo, kdyby lidé dokázali romský problém zhodnotit z nezávislého hlediska, tedy ani z hlediska českého, ani romského.

    Bylo by také žádoucí, kdyby se Češi naučili svým jednání nevyčleňovat Romy z českého národa. Udělal to bohužel i sám moderátor Šíma, když se na Ščuku obrátil slovy: "Necítíte se bezpečně v ČR?" Rozdělování obyvatel České republiky na Romy a Neromy je u samého jádra problému. Zkusme hovořit raději o lidech, chovajících se sociálně a o osobách, chovajících se asociálně, respektive o osobách postižených negramotností a chudobou. Už to by mohlo být začátkem řešení problému, jehož vyřešení, jak řekl ve své právnické bohorovné kulantnosti Pavel Rychetský, "bude trvat léta".

    Poznámka TP: Pořad jsem (s jistými obtížemi) dokázal zhlédnout celý a nebyl bych tak kritický k Pavlu Rychetskému - že je patrně nejslabším řečníkem mezi ministry Zemanova kabinetu, je známá věc - jako k Milanu Šímovi. Jako obykle se na debatu nepřipravil (zprávu nejspíš ani nečetl) a místo aby probíraná témata zvýrazňoval kladením ostrých, provokativních otázek, svými mdlými až uspávacími dotazy dovoloval Rychetskému opíjet diváky rohlíkem (Milan Šmíd, známý odpůrce konfrontačních interview, musel být ze Šímova výkonu nadšen).

    Být na Šímově místě, zeptal bych se třeba na toto - uvádím v pořadí, jak mě otázky při sledování pořadu napadaly: "Jak přesně hodnotila Českou republiku předchozí zpráva? Seznámil jste se s ní osobně?" --- "Podle interního dokumentu MZV by nová úmluva o kontrolách na letišti kolidovala s mezinárodním právem. Jak vysvětlíte, že 'technický dodatek', který realizuje totéž, s ním není v rozporu?" --- "Co má podle vás dělat Rom, kteří chce jet do Británie navštívit své příbuzné, anebo se tam chce podívat jako turista? Jak mu v tom vaše vláda pomůže?" --- "Přistoupí vláda i na další požadavky cizích vlád, je konkrétně ochotna navrhnout legislativu, která by ukládala aerolikám provádět s cestujícími před odletem pohovory tak, jako to dělaly ČSA v případě Romů cestujících do Irska? Dovolíte na letištích přítomnost imigračních úředníků dalších zemí? Jste připraveni zavést na žádost Velké Británie výjezdní doložky?" --- "Jak jste zdůvodnil kontroly romské reprezentaci? Jako oběť, kterou Romové musejí přinést většinové populaci, nebo jako trest za neloajalitu?" --- "Jak reagujete na údaj z Guardianu, že odvolací soudy vyhoví cca. 20 % nových žadatelů, tj. cca. dvacet Romů nedostalo azyl pouze proto, že jim nebylo povoleno opustit území České republiky?" --- "Mysíte si, že přítomnost Českého helsinského výboru po dobu jediného dne - a to pouhých pěti hodin - může vyvrátit domněnku, že britští úředníci vybírají cestující primárně podle barvy pleti?"


    Nad českými novinami z konce minulého týdne

    Předsudky, manipulace a virtuální realita

    Jan Čulík

    Několikrát jsme už psali o hlavních charakteristických rysech českých sdělovacích prostředků, včetně denního tisku. Máme za to, že jeho hlavní rysy jsou tyto:

  • konvečnost, nepůvodnost myšlení - novináři do zblbnutí nekriticky opakují jednou publikované, banální informace, aniž by byli schopni či ochotni je do hloubky kriticky zhodnotit a přispět k veřejnému diskursu jiskrou objevné, nové myšlenky. Zajímavou otázkou je, do jaké míry je banalita komunikace ve sdělovacích prostředcích způsobena hloupostí a nedovzdělaností novinářů, kteří v médiích pracují, a do jaké míryse novináři naopak stylizují a píší tak primitivně, jak si myslí, že to veřejnost a jejich šéfové žádají. Jinými slovy: je bídná úroveň sdělovacích prostředků spontánně v důsledku hlouposti novinářů vzniklým samostatným virtuálním světem, který nemá s normálním životem normálních lidí nic společného, nebo je naopak vyjádřením autentických názorů a životních postojů společnosti, anebo je to tvrdá manipulace veřejnosti majiteli sdělovacích prostředků, ve snaze vytřískat z toho zisky?
  • adorační kampaně a umělé vytváření "slávy" nejrůznějších údajných, často naprosto absurdních "celebrit" (Česká republika je malá a kde má člověk najít skutečné lidi velkého formátu, že?)
  • namísto zjišťování důležitých faktů, která jsou pro veřejnost důležitá, jsou zahlcovány sdělovací prostředky už dávno známými encyklopedickými informacemi (kdo slavný se kdy narodil či kdy pronesl jaký bonmot) - jde o fakta bez analýzy.

    Strávil jsem už čtvrtý rok minulý týden na letním táboře, jehož se kromě dětí účastnili i rodiče, a se zájmem jsem sledoval (téměř) každodenní rituál čtení Mladé fronty Dnes, případně Lidových novin. Usoudil jsem, že vazba mezi čtenáři těchto listů (šlo o příslušníky technické inteligence) a jejich tvůrci je absolutní - zdálo se, že lidi berou, co se píše v MFD či v Lidovkách jako slovo boží - nehoráznosti, které v těchto novinách čtou, je neznepokojují, nepozastavují se nad nimi, jejich hodnotový systém je za léta četby těchto novin pevně utvořen.

    Tak mi bylo například důrazně vysvětleno, když jsem se snažil argumentovat, že přenášet záporné rysy chování jednotlivce nebo skupiny jednotlivců na všechny příslušníky dané etnické skupiny jen na základě tak arbitrárního znaku, jakou je barva jejich kůže, je typický rasismus (jde o projev kolektivní viny) - že taková argumentace je "pseudohumanismus" a že 99 procent českého národa dobře ví, že Romům to všechno patří a všechno si to zavinili sami.

    V této souvislosti bylo zajímavé číst tuším minulý čtvrtek v Mladé frontě Dnes rozsáhlou reportáž Johany Grohové o životě českých Romů v britském Doveru. Reportáž to byla nesmírně hloupá a významným způsobem potvrdila všechny české předsudky bělošských Čechů vůči Romům. Velkým problémem totiž je, že reportérka nebyla schopna situaci Romů interpretovat jinak než z konvenčního bělošského, většinového "českého" hlediska. Jenže zároveň by měl dán být prostor - bez korigujících komentářů - názorům Romů. Jinak totiž, pokud se díváme na situaci Romů pouze z českého bělošského hlediska, je to totéž, jako bychom např. v kosovském konfliktu zaujímali postoj jen Srbů anebo jen kosovských Albánců. Nejideálnější by ovšem bylo, kdyby se české společnosti a českým novinám podařilo začít hodnotit romský "problém" z úplně nezávislého, ani českého, ani romského hlediska.

    Je nutno pochválit Mladou frontu Dnes, že navzdory určitým nedostatkům přece jen koncem minulého týdne publikovala alespoň jeden otevřeně romský názor a další analýzy, které se alespoň v určitých rysech odchylovaly od většinového českého názoru na Romy.

    Celkově však v českých novinách minulý týden často vládla virtuální realita. Zejména v Mladé frontě Dnes, jejíž velké části poskytl Jakub Unger znovu "vzbouřencům" z České televize a "ostrému" rozhovoru podrobil ředitele ČT Jiřího Balvína. Naštěstí jiné sdělovací prostředky televizním vzbouřencům už na jejich manipulativní praktiky neskočily.

    Ministr kultury Pavel Dostál se dokonce překonal a v pátečním Právu ostře kritizoval za přežívající vzbouřenecké postoje nynějšího redaktora ČT Martina Schmarze. Je ovšem pozoruhodné, jak nedůsledný zůstává Dostál v hodnocení televizní krize z loňského prosince. Nedochází mu, že se televizní vzbouřenci pokoušejí úplně stejnými metodami znovu, nyní o pátou televizní rebelii. Prosincová rebelie proti Hodačovi byla čtvrtá. Čím se podle Dostála odlišoval loňský "betlém" na Kavčích horách od nynějších protestů redaktorů zpravodajství a publicistiky proti požadavkům vedení, aby odváděli profesionální práci?

    Deprimující byly v sobotním českém tisku bláboly různých pozorovatelů a politiků k romskému problému. Si tacuisses, philosophus manisses, znělo kdysi latinské přísloví (Kdybys býval mlčel, zůstal bys považován za filozofa). To přísloví by si měli vzít k srdci třeba lidé jako poslanec Zaorálek (ČSSD), který tvrdil v sobotním Právu, že v Ruzyni britskými kontrolami "nedošlo k porušení zákona". A co interní dokument českého ministerstva zahraničních věcí, který zveřejnily Britské listy, který varoval, že zavedení britských imigračních kontrol na ruzyňském letišti by vyžadovalo novou mezivládní dohodu, kterou by musel podepsat prezident a schválit parlament, a pravděpodobně by porušovala české závazky v oblasti lidských práv. Tak se to všechno "ošolíchalo" nepřípustně širokým "výkladem" komunistické konzulární úmluvy.

    Jiným nesmyslem byl v sobotních Lidovkách kec Václava Vlka "právníka", který psal něco o tom, že "daňoví poplatníci Velké Británie nesouhlasí s přílivem ekonomických uprchlíků, kteří profitují z našeho blahobytu". Kde se berou tyto bláboly? Tak zaprvé, Británie má podle Ženevské konvence z roku 1951 povinnost vážně se zabývat všemi žádostmi o politický azyl a ne se z této povinnosti předběžnými nelegálními kontrolami na ruzyňském letišti vyvlékat. Zadruhé, celá řada českých Romů dostala i v přísné Británii na odvolání politický azyl či právo trvalého pobytu, tak asi nejsou všichni Romové "ekonomickými uprchlíky". Český intelektuál by neměl neodpovědně blábolit, měl by si, než otevře pusu, ověřit fakta.

    Velmi dobrý komentář k nynější romské krizi otiskl v sobotním Právu Petr Uhl. Napsal zcela přesně: "Narušení suverenity by nebylo tak závažné, kdyby Britové neporušovali své mezinárodní závazky i české ústavní právo a kdyby opatření bylo reciproční."

    Avšak ani Petr Uhl nekritizoval britské úřady za to, že zavádějí farizejsky politiku víz vždycky proti těm zemím, v nichž trpí lidé nejsilnějším útlakem a potřebují tedy zažádat v zahraničí o azyl.

    Před časem jsem to vznesl na jedné tiskové konferenci v Londýně v Uhlově přítomnosti - proč neprotestuje vůči britským úřadům, které vždy znemožňují zavedením víz žádat v Británii o azyl právě těm občanům, kteří to nejvíce potřebují. Na otázku neodpověděl.


    V barevných přílohách českých deníků mě fascinují PR články, jejichž tupost dosahuje skutečně nebývalých rekordů. Tak Mladá fronta Dnes ve čtvrtek znovu rozpatlávala údajnou analýzu "expertů z Úřadu vlády", kteří měli udělat z Karla Březiny virtuálního "samce" a zlepšit tím obraz celého Zemanova kabinetu :) - reportáž končí tímto výrokem dvou "dívek v metru": "Co pořád všichni mají, vždyť ten Březina je normální, super chlap!" (Nic jiného kromě údajných sexuálních úspěchů však v politice, zdá se, pan Březina nedokázal...)

    Sobotní Právo zase publikovalo PR článek o Cyrilu Svobodovi, citujeme z úvodu:

    [Cyril Svoboda] hovoří zpravidla velmi diplomaticky a svým ozbrojujícím úsměvem si prý získal sympatie nejedné potenciální voličky, "Nejhorší je, když mě ze všech stran obklopí, chtějí si na mě sáhnout a nakonec mě prosí, ať něco řeknu," říká Svoboda..."

    Atd. Ostře kritická, hloubková analýza známého politika. :)

    Taky se tisknou informace bez všeobecného kulturního kontextu. Tak sobotní Právo zveřejnilo jako hlavní zprávu informaci, že "do módy" (rozuměj: u zbohatlíků) "přicházejí vycpaná zvířata". Autora této "vlastní zprávy" "čelného českého deníku" ani nenapadlo poznamenat, že v západních společnostech je zabíjení zvířat "pro vycpání", nebo už třeba jen pro výrobu kožichů, léta považováno za primitivní, sobecký zvyk...


    Masturbujte a pište se Světem Namodro

    (Ještě k "přestřelce" mezi Světem Namodro a Britskými listy)

    Jan Paul

    Ondřej Fér, šéfredaktor Světa Namodro ve svém článku Hrubý rasismus ve Světe Namodro http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1010709311&t=magazin (který je reakcí na článek Jana Čulíka (http://www.britskelisty.cz/0107/20010709g.html ) v samém závěru poznamenává, že Čulíkova kritika naprosto nereflektuje to, co napsal. Prý využívá prostého triku, který objevili propagandisté už před dlouhými lety - vezmeme co se nám hodí, vytrháváme to z kontextu, trochu poupravíme a co tam není, to si vymyslíme. Totéž ale udělal před časem s dopisem "dvanácti umělců" Jan Potůček ze Světa Namodro (http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1010413874), aniž by k této "redakční úpravě" publikoval mé vyjádření, ke kterému mě před tím dokonce vyzval když zjistil, že s jeho článkem nejsem spokojen (viz.příloha 1). Na toto téma jsme si v rámci diskuse "verejnact" vyměnili dokonce několik zajímavých mailů, které jsou v příloze 2 a 3.

    Spor Ondřeje Féra s Britskými listy o míru rasismu v jeho článku nakonec eskaloval do kuriozního konfliktu, v němž označil Jan Čulík Ondřeje Féra pornografem a zcela oprávněně vytknul Světu Namodro pokleslost, v souvislosti se zveřejněnými odkazy na pornografické stránky. Zdá se, že oba pánové Fér i Potůček, nechtěli pochopit srozumitelnou argumentaci Jana Čulíka, že prostě slušný člověk se propagací pornografie nezabývá. Já bych dodal, že seriozní internetový magazín už vůbec ne. Směšnou se stala jejich snaha o výměnu, protože i když jimi odpálený míček už nikdo nenajde, spustili pokřik, že jsou to právě Britské listy, které hrají nefér. Jan Potůček se totiž ve svém textu Jan Čulík lže jako když tiskne http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1010711477 ), snaží Britské listy lopotně usvědčit ze lži: "Čulíkovo neobjektivní a jednostranné informování o údajném rasismu a pornografii na stránkách internetového deníku Svět Namodro doplňují zcela vymyšlené citace našich redaktorů, které nikdy nikdo neřekl", stěžuje si Potůček a sděluje, že "nejhezčí" je citace, kterou mu Čulík údajně vložil do úst na základě e-mailu, kterým se zastal šéfredaktora Magazínu Namodro a Sexu Namodro Ondřeje Féra. V tomto mailu Potůček Čulíkovi mimo jiné píše, cituji : "Sex Namodro je součástí širokospektrálního Světa Namodro, stejně tak jako IT Namodro nebo Reklama & Media Namodro. Editování jakékoli části Světa Namodro je práce naprosto stejná jako editování Britských listů". Jan Čulík toto tvrzení v Britských listech zcela logicky interpretoval takto: "Editace naší pornografické přílohy je úplně stejná práce, jako editace Britských listů", napsal nám Jan Potůček ze Světa Namodro. To ovšem pana Potůčka rozezlilo a čtenářům Světa Namodro hned sdělil, že nic podobného neřekl, že si větu Jan Čulík vyvodil a vložil mu ji do úst. Nad tím ovšem zůstává rozum stát a je hádankou, jak měl Čulík mailu vlastně rozumět. Nepíše snad Potůček, že editování jakékoliv části Světa Namodro, tedy i Sexu Namodro který je jeho součástí, je práce naprosto stejná, jako editování Britských listů? Tak jaképak vymyšlené citace má pan Potůček namysli? To je jako kdyby říkal, že les je sice zelený, ale celý zelený ještě není.

    Naopak, byl to Jan Potůček, který s otevřeným dopisem "dvanácti umělců" manipuloval, sám ho upravil a domyslel když třeba napsal, že chceme (my signatáři, pozn.autora) také do televize a že Jiří Balvín prověřuje kulturní zpravodajství! Nic z toho nebyla pravda a laskavý čtenář se o tom může přesvědčit. Dále se Jan Potůček jako malé dítě handrkuje o to, že Jan Čulík si jeho větu "citaci nestáhnete a celou věc budeme řešit jinak", mylně vyložil jako hrozbu žalobou. Ouha! Pokud bychom nechali udělat test deseti čtenářů, jejichž IQ je menší než sto, jsem si jist, že devět z nich by předpokládalo totéž, co Čulík. Jenomže Potůček nad Čulíkem vyzrál a k jeho údajné "lži"píše: "Nemluví se zde o žádné žalobě a pokud si to pan Čulík myslí, je to pouze jeho domněnka (opravdu bystrý úsudek, pozn.autora). Ve skutečnosti jsem podal podnět Etické komisi Syndikátu novinářů ČR, protože podobné jednání je u Britských listů běžnou praxí a je třeba s tím něco dělat". Myslím že Potůček měl raději celou věc předat Evropskému parlamentu a nebo si na Čulíka stěžovat rovnou u britské vlády. Tomáš Pecina zase konstatoval, že nízká úroveň Světa Namodro je všeobecně známa a že je zbytečné se jím zabývat. Hned si ale za to v souvislosti s nechutí vysvětlovat jeden svůj článek na policii vysloužil od Potůčka velmi nevkusnou denunciaci: "Jestliže u Čulíka jsou hlavním důvodem zarputilé snahy kritizovat neukojené ambice ve veřejnoprávní televizi, u Peciny to bude patrně trauma z toho, jak vypadá". Neznám podobu Jana Potůčka, ale podle zkušeností které s ním mám, na tom nebude nejlépe. Z profesionálního hlediska jsou zbytky jeho dopisu Čulíkovi jen hloupý provincionalismus a žvásty pavlačové drbny.

    Musím přiznat, že podnět který Svět Namodro zaslal předsedkyni Etické komise Syndikátu novinářů Barboře Osvaldové, ve věci údajné pomlouvačné kampaně Britských listů proti Světu Namodro http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1010711472, mě rozesmál a vlastně přiměl reagovat. Nevím co Ondřej Fér a Jan Potůček předstírají, vždyť rozumný čtenář jejich deníku, si musí na serióznost Světa Namodro udělat názor sám. Jan Čulík to jen vyjádřil a jestliže sděluje, že se Britské listy nebudou pokleslým plátkem jakým je "širokospektrální" Svět Namodro zabývat, je to rozumné. Svět Namodro se totiž diskredituje postupně sám.Ne proto, že se ohání čtenářskou obcí a nechává ji hlasovat o tom co je rasistické a co ne, ale i povahou svých textů a článků. A nebo nevíte co to je Rolling-válení? "Širokospektrální" autor a šéfredaktor Světa Namodro Ondřej Fér, vám to ve svém článku Ženy, víte jak se správně masturbuje http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1010708231 poví. "A muži pozor, je to i něco pro vás, protože když jí to uděláte rukou, nadřete se podstatně míň než jindy", sděluje hned v podtitulku šéfredaktor Ondřej Fér. Dozvíte se také co je kroucení a masáž poklepáváním a mnoho užitečných rad, když už je náhodou nenajdete v nějaké sexuologické příručce, z které to investigativní šéfredaktor Světa Namodro pravděpodobně opsal. Přidává ale i humor, když článek končí technikou Tekoucí voda: "Jediná věc, kterou potřebujete, je dostatek času a vana. Předpokládáme, že vaše vana bude vhodně tvarovaná tak, abyste se vsedě vaším zadečkem mohly podsunout pod vodovodní kohoutek. Pro začátek je dobré pouštět pouze mírně tekoucí pramínek a postupně zvyšovat tlak vody. Ujistěte se, že voda není příliš horká, protože není nic nepříjemnějšího, než si opařit pohlaví". Že čtete Bravo, Dívku, Blesk nebo Dikobraz? Nikoliv, "širokospektrální" Svět Namodro, jehož hodnotový záběr je skutečně impozantní. Předsedkyně Etické komise Barbora Osvaldová, u které Svět Namodro žaluje na Britské listy, třeba využije rad šéfredaktora Féra a nebo si alespoň všimne jeho další "širokospektrálnosti". Na jiném místě http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1010704102 totiž šéfredaktor své čtenáře zase vyzývá: Nestyďte se! Staňte se autorem erotického čtení. Není na tom vůbec nic těžkého. Když budete mít chuť a trochu času, posadíte se k počítači a napíšete něco erotického, něco o sexu. Tribuna je rozlehlá, ring volný, můžete psát o všem, co vás vzrušuje - ostatní to určitě bude vzrušovat také! Pište o tom, jak jste přišli o panictví nebo o panenství, i o tom, jak jste někoho o totéž připravili. Pište o tom, co máte rádi. Líbí se vám orální sex? Bodejť by ne! Podělte se čtenáři Světa Namodro o svoje zkušenosti a hlavně o fígle. Máte nějakou pikantní úchylku, líbí se vám třeba třináctky? Nebo je vám třináct a líbí se vám stařečkové? Napište nám o tom. A navíc - nic není zadarmo. Podle toho, jak se vaše práce bude líbit ostatním a jak moc ji budou číst, dostanete autorský honorář. Může to být stovka, může to být tisícovka. Kontaktujte šéfredaktora Magazínu Namodro a Sexu Namodro na e-mailu ofer@icg.cz! Nevím jakou úchylku má Ondřej Fér, ale já třeba nemám rád novinářské prostituty, kteří se před svými čtenáři takto nechutně intelektuálně obnažují.

    Zcela samostatnou kapitolou, která tvrdě a nekompromisně usvědčuje Svět Namodro z bulvárnosti a neserióznosti, je stať nazvaná Příležitosti -základní informace pro autory. V ní se píše http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=1001016366 , že stát se autorem Světa Namodro není nic těžkého ani složitého. Stačí prý umět psát, mít odvahu a dát svoji tvorbu napospas internetové veřejnosti. Podobně vystupuje i www.art.cz, která má plnou hubu exklusivity, ale nabídkou tzv. "přes ulici" hledá a láká nejrůznější výtvarníky a samouky, kteří by mohli být eventuelně dobře prodejní. Srovnávat Svět Namodro s nějakým seriozním listem nemá cenu, ale i tak si nedovedu představit, že by podobnou nabídku ke spolupráci učinila třeba MF Dnes.

    Vysvětlovat Světu Namodro celý systém toho, jak funguje autorská spolupráce v seriozním médiu, v jakých redakčních podmínkách se autoři musí rodit a čím vším musí projít, je zbytečné, neboť tento internetový deník má svůj vlastní způsob a svou vlastní představu, kterou diktuje především čtenářský zájem. Však také píší : "Začněte hned a na nic nečekejte. Napište první článek. Honorujeme podle kvality, rozsahu a samozřejmě podle čtenosti vašich článků. Neporadíme vám o čem psát, to musíte vědět sami, Svět Namodro má dostatečně široký záběr, abyste uspokojili každého čtenáře". Jinými slovy, Svět Namodro má dostatečně "širokospektrální" záběr, aby uspokojil každého čtenáře. Že tento princip není výsadou žádného seriozního listu, je evidentní.

    Ze své manipulace s naším dopisem "dvanácti" umělců, je ale kuriózně "informacemi pro autory" usvědčen i Jan Potůček, který negativně ovlivnil náš dopis v subtitulku když napsal, že "chceme také do televize". V pokynech pro autory se totiž praví : "Každý článek má titulek a subtitulek (perex) a na "kvalitě" těchto dvou částí záleží, jak článek zaujme - budete-li tedy psát článek, dejte na první řádek titulek, vynechte jednu řádku, potom napište subtitulek. Pokud tak neučiníte, dáme titulek a subtitulek sami - ztrácíte tak ovšem možnost ovlivnit čtenáře". Možností ovlivnit čtenáře subtitulkem, jsou si tedy ve Světě Namodro vědomi. Má-li ovšem jít o ovlivňování čtenářů a nebo o jejich informování, je už věcí profilace a hlavně orientace. Docela zábavné je sdělení potencionálním "autorům", že Svět Namodro může jejich článek odmítnout, stejně jako redakce kteréhokoliv běžného periodika a nebo jim může doporučit článek dopracovat, přepracovat, doplnit. Nevím jaké běžné periodikum má redakční tým Světa Namodro na mysli, ale redakce seriozního periodika obvykle odmítá příspěvky (pokud nepatří do rubriky Dopisy čtenářů), které si nevyžádala. Je proto úsměvné, že Svět Namodro vyzývá čtenáře k tomu aby napsali svůj první článek, ale současně je hned upozorňuje, že je s tím článkem může poslat kamsi. Nechci Světu Namodro nic vkládat do úst, už beztak je mají přeplněna, ale lze důvodně usuzovat, že zájem mohou mít o každý příspěvek, který se jim bude z nějakých důvodů hodit. Nedej bože, aby to byl nějaký kritický ohlas. V tu chvíli totiž nastupuje arogance, jako v případě novináře Jana Potůčka, když mi v souvislosti s naším otevřeným dopisem napsal: "Pane Paule, novináři NEMUSÍ vydávat Vaše otevřené dopisy v původním znění. To se muselo za komunismu v ČTK, vydávat prohlášení kdejakého funkcionáře, víte?".

    Na jiném místě se v informacích pro autory mimo jiné píše: "Hledáme hlavně samostatné autory, takové, kteří chtějí sami psát a aktivně budou dodávat články. Stav čtenosti svých článků můžete samozřejmě sledovat online - stanete-li se autorem. Každý týden v sobotu či neděli od nás dostanete e-mailem automaticky přehled článků, které vám vyšly v uplynulém týdnu. Můžete se tak snadno rozhodovat o tom, co je a není dobré téma a sledovat, jak se vaše články líbí či nikoliv". Zdá se, že Svět Namodro má ambice být jakým si "veřejným domem" (koneckonců Sex Namodro je jeho součástí), supermarketem, jež má své výhradní "dodavatele", tedy ty přispěvovatele, kteří se stanou dle "rozhodnutí" redakce tzv."autory" a "podomní obchodníky", nabízející druhořadý sortiment. Každou neděli obdrží "dodavatelé" výkaz kde mohou zjistit, jak se jejich zboží prodává a podle toho eventuelně upravit svoji nabídku."Nebudeme se zlobit, když napíšete jeden článek měsíčně či jeden za tři měsíce - je to čistě na vás, na co se cítíte, co dokážete a jak vám psaní jde od ruky", píše se v základních informacích pro autory. To já bych se s nimi nemazal. Do Světa Namodro by nesměl vstoupit nikdo, kdo by předem nenapsal alespoň jednu řádku, něčeho čtenářsky líbivého. Třeba zase o masturbaci…

    Příloha 1

    From: Jan Potůček
    To: verejnact@yahoogroups.com
    Sent: Tuesday, April 17, 2001 2:58 PM
    Subject: [verejnact] K Janu Paulovi

    Pokud máte nějakou výhradu k článku na Světe Namodro, napište mi ji na jpot@mia.cz. Vaše příspěvky na konferenci nečtu, nemám na ně čas a od jisté doby je ani neotvírám.

    Zdraví Honza Potůček

    From: Jan Paul
    To: verejnact@yahoogroups.com
    Sent: Thursday, April 19, 2001 12:52 PM
    Subject: Re: [verejnact] K Janu Paulovi -Nenápadné manipulace J.Potůčka

    Já jsem té nabídky využil, ale protože pan Potůček ji ve Světe na modro nezveřejnil, přeposílám ji ještě jednou sem. Jan Paul

    Nenápadné manipulace Jana Potůčka

    Jan Potůček ukázal ve svém článku Jiří Balvín prověřuje kulturní zpravodajství ČT (Svět na modro,17.4.2001) v praxi buď novinářskou neserióznost v nenápadné manipulaci a nebo amatérismus. Když totiž citoval došlé ohlasy na otevřený dopis dvanácti umělců Jiřímu Balvínovi, opomněl zmínit i pozitivní reakci redakce Informačního servisu iniciativy Česká televize - věc veřejná, jakož i informaci o tom, že jsme se s dopisem obrátili neúspěšně i na Vladimíra Mlynáře. Jan Potůček píše : "Umělci se ale obrátili také na předsedu Stálé parlamentní komise pro sdělovací prostředky Ivana Langera", ale o tom, že Mlynář na náš dopis nereagoval, již ani zmínka. Tomu se říká účelová neúplnost a lze tedy jen spekulovat, proč utajen musel zůstat Vladimír Mlynář co by "negativní" postava nereagující na nás dopis, i  pozitivní ohlas redakce Informačního servisu iniciativy Česká televize - věc veřejná. V textu Jana Potůčka, u kterého není zcela zřejmé zda je komentářem a nebo přetištěnou zprávou, je manipulováno i skrze titulky "Chceme také do televize!" a  "Langer: Držím vám palce". Nic podobného jsme totiž neřekli a neřekl to ani Ivan Langer. Titulky jsou proto záměrně zavádějící neboť vytvářejí diskreditační dojem, že právě jeho signatáři jsou ti, kteří "chtějí do televize". Cíl a smysl našeho dopisu ale takový není a zmiňujeme v něm naopak jiné umělce o kterých si myslíme, ze se neobjevují v hlavních vysílacích časech České televize, ač by na rozdíl třeba od Jana Kanyzy měli! Autor článku také mohl stejně dobře použít titulek : Mlynář umělcům nefandí, kdyby ovšem neměl být vytvářen dojem, že naopak Langer je nám nějak zvlášť nakloněn. Tato jemná manipulace s pocity čtenářů, má zřejmě svůj původ v sympatiích Jana Potůčka právě k Vladimíru Mlynáři a zřejmě nejen k němu. Sympatie je ale právě to, co si dobrý novinář nechává doma v nočním stolku.Rovněž není pravda, že jsem Jiřího Balvína opakovaně vyzýval k odpovědi, což je z jeho reakce na otevřený dopis zcela zřejmé, cituji :"Vás dopis jsem dostal již podruhé - teď nevím zda to bylo přímo od Vás, či od jiného ze spoluautorů... Kdyby se mě pan Potůček zeptal, řekl bych mu, že řediteli Balvínovi jsem posílal náš dopis pouze jednou. Takto podaná informace ale může vytvářet dojem, že jsem Balvína bůh ví jak dopisem otravoval.

    A ještě něco: prozatímní ředitel Jiří Balvín nám napsal, cituji:"V současné době pracujeme na odpovědi", zatímco úvodní titulek článku Jana Potůčka zní, cituji : "Jiří Balvín prověřuje kulturní zpravodajství ČT". Balvínovo ujištění "pracujeme na odpovědi" ale ještě v sobě bohužel nezakládá důvod si myslet, ze Jiří Balvín skutečně prověřuje kulturní zpravodajství. Tento bulvární způsob předkládání informací je bohužel velmi mizernou novinařinou, zcela bežnou v našich krajích. Mnohem serioznějším projevem žurnalistické práce mohl být třeba titulek: Jiří Balvín pravděpodobně, (zřejmě, možná...) prověřuje kulturní zpravodajství. Nestojíme proto o podobné presentace, v nichž je svévolně s informacemi manipulováno tak, jak to předvedl Svět na modro.

    Jan Paul, umělec, signatář otevřeného dopisu J.Balvínovi

    Příloha 2

    From: Jan Potůček
    To: verejnact@yahoogroups.com
    Sent: Thursday, April 19, 2001 1:33 PM
    Subject: [verejnact] Paulova zaujatost

    Pane Paule,

    novináři NEMUSÍ vydávat Vaše otevřené dopisy v původním znění. To se muselo za komunismu v ČTK vydávat prohlášení kdejakého funkcionáře, víte?

    Honza Potůček

    --- Jan Paul

    U seriozních redaktorů bývá dobrým zvykem, uveřejnit otevřený dopis tak jak je a nedělat si z něho "svůj vlastní" článek, formou "rozstříhané koláže".Lze ho opatřit komentářem pod čarou, jak to třeba dělají Britskélisty. To není nic spatného, protože se čtenáři nebere objektivní možnost individuálního posouzení (čtenář má totiž k dispozici jak originál text, tak komentář). V našem případě Potůček "stříhal" - manipuloval (ve smyslu s něčím hýbat) něco, co mu ani nebylo určeno, neboť dopis měl adresáta a byl-li někomu určen, tak čtenářům. V případě otevřeného dopisu má redaktor jedinou možnost: otisknout a nebo neotisknout. Vlastní články si může dělat ze zprostředkovaných informací, kde je to naopak vítáno jako jeho postoj, či názor redakce.

    Jan Paul

    Příloha 3

    From: Jan Paul
    To: verejnact@yahoogroups.com
    Sent: Wednesday, April 25, 2001 12:56 AM
    Subject: Ještě Janu Potůčkovi

    Pane Paule,

    a z čeho jste si vyvodil, že když jsem po vás chtěl, abyste mi napsal na moji pracovní adresu, že Vám něco zveřejníme ??? Aha...?

    Honza Potůček

    Předpokládal jsem to! AHA ? Jan Paul

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|