Britské listy


pátek 15. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Zdraví:
  • Pěstuje nadnárodní konglomerát Monsanto v ČR geneticky modifikovanou pšenici legálně? (Greenpeace) Zdraví:
  • Nemoc šílených krav (BSE) se "s velkou pravděpodobností" vyskytne ve východní Evropě, varovala Evropská unie už v dubnu (New Scientist) Školské podvody v Británii:
  • V Anglii se prodávalo zadání pro maturitní zkoušky Sdělovací prostředky:
  • Za špatnou úroveň českých médií nesou vinu majitelé, šéfredaktoři a nedostatek peněz (Marek Houša) Ještě jednou k pořadu ČT o Alzheimerově chorobě:
  • Své postoje považuji za vysvětlené (Petr Brabec)
  • Léky na Alzheimerovu chorobu měly být už dávno hrazeny (Iva Holmerová)
  • Ivě Holmerové: Kritizoval jsem kvalitu televizního zpravodajství (Petr Brabec)
  • Distribuční a školicí náklady firmy Pfizer? (Vojtěch Kment) Reakce:
  • K poslednímu zasedání Rady ČT: Tomáš Pecina je špatný novinář (Petr Jánský) Životní prostředí:
  • Skeptický ekolog Lomberg zřejmě přehání (Jiří Řehounek) Počítače:
  • GNU není Unix, část 2. (Dominik Joe Pantůček) Životní prostředí:
  • Greenpeace: TESCO prodává geneticky manipulované potraviny, ale jen v ČR
  • Technoplast porušil zákon o ochraně ovzduší (Miroslav Šuta) Reakce:
  • Zbavte se představy pronásledovaného Golga, milenče! (Zdeňka Haidigerová) Oznámení:
  • Americká firma Bio-Rad tvrdí, že české úřady záměrně nepoužívají její, světově nejefektivnější metodu na zjišťování nemoci šílených krav Aktuálně:
  • Fotoreportáž ze Street Party (Tomáš Pecina, Štěpán Kotrba)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

    Akutalizace, neděle 0.30:

  • Aktuálně zařazujeme jako poslední článek tohoto vydání fotoreportáž ze sobotní Street Party v Praze.

  • Proč začala vyšetřovat a obvinila z údajného trestného činu Fabiana Golga česká policie až po třech letech? Brazilský antropolog a novinář Fabiano Golgo,žijící v České republice, byl poté, co veřejně kritizoval Vladimíra Železného, oficiálně obviněn českou policií podle paragrafu 160 trestního řádu z trestného činu zpronevěry podle paragrafu 248. Hrozí mu až tři roky vězení. Podle obvinění prý v červenci 1998 ve svém tehdejším podnájmu Golgo ukradl starší pračku, židle a svítidla. - Fabiano Golgo (31) pochází ze zámožné dynastie brazilského establishmentu, kromě podstatných vlastních finančních prostředků dostává na české poměry velmi slušné vědecké stipendium pro sociologický výzkum v České republice - má ho na deset let. Je tedy nepravděpodobné, že by osobně kradl staré židle a zánovní pračku - při výslechu na policii před několika týdny vysvětlil, že na zařízení svého bytu má stvrzenky, kde je nakoupil, a ty je ochoten policii předložit. (Leda že by ukradené zánovní zboží prodal - proč by to dělal?) Připomíná to trochu komunistickou praxi - příliš hlučně vystupující občané (tehdy disidenti) nebývali za komunismu někdy stíháni za svou aktivitu v oblasti lidských práv (aby nevznikly mezinárodní protesty) ale za údajnou hospodářskou kriminalitu. ("Vždyť to není žádný bojovník za lidská práva, je to pouhý finanční podvodník," argumentovali v zahraničí českoslovenští komunističtí diplomaté.) Vývoj tohoto znepokojujícího případu - další novinář je pronásledován - budou Britské listy bedlivě sledovat. Zejména nás bude zajímat, na základě jakých důkazů byl Fabiano Golgo obviněn ze zpronevěry a kdo přesně v jeho neprospěch svědčil a proč. - Zajímavé je, že v červenci 1998 Golgo dosud nemluvil česky a jednal s lidmi v ČR, tedy i se svým domácím, prostřednictvím najatého tlumočníka. V policejním spise je svědectví jisté osoby, podle níž prý Golgo s modrými vlasy (nikdy je neměl) odvážel ukradenou pračku, židle i svítidla taxíkem AAA. (Vešlo by se to do taxíku?) O dalších podrobnostech budeme informovat. (JČ)

  • Za lehce znepokojivé zjištění považujeme, že z deseti vzorků krve, které se našly na policejní služebně v Ocelářské ulici v Praze 9, patří dva Arkadiuszi Zajączkowskému. Komu patří ty ostatní a při podání jakého "vysvětlení" nebo při kterém "nezbytném služebním úkonu" vznikly, nezajímá ani Inspekci ministra vnitra, ani konformní česká média. (TP)

  • Proč staří umělci mění své zvyky? Když jsem v roce 1999 dělal rozhovor s Vladimírem Železným na téma jeho investic do umění, jen tak mezi řečí (kterou mimo rámec rozhovoru příliš nepřipouští) jsem mu „vytkl“ následující: V jednom z pořadů Snídaně s Novou vystoupil nesmělý Vladimír Kokolia, který divákům vyprávěl o své výstavě nazvané PRSA, která právě probíhala v Mánesu, a hned jak malíř odešel ze studia, zařadila režie aktuálně pořad o rakovině prsů. Vladimír Železný na to prohlásil, že to by se stát nemělo. Nevím jak bylo večer 13.června panu Horníčkovi, když v pořadu Novy Prásk vystoupila hned po jeho „medailonku“ česká porno herečka Paula Wild, ale mně bylo trapně a vzpomněl jsem si na Železného slova. Asi by se to nemělo stát, napadlo mě, ale asi by neměl ctihodný umělec „lézt“ do podobného pořadu a asi bych se na to neměl já vůbec koukat (že, Antoníne Kosíku!). Dojedl jsem u Paulíny a jejího svalovce večeři a přemýšlel o tom, proč staří lidé mění své zvyky a ztrácejí kritický odstup. Ještě mám totiž v hlavě jeho nedávnou výstavu koláží v galerii Miro. (Jan Paul.)

  • Jak mají fungovat sdělovací prostředky. Izrael zuří, že televize BBC natočila pořad, v němž argumentuje, že by se izraelský premiér Ariel Sharon měl u soudu zodpovídat z válečných zločinů. Jak informuje v pátek deník Guardian zde, pravidelný monotematický publicistický pořad televize BBC Panorama, který se vysílá v neděli večer, argumentuje, že by měl být izraelský premiér Ariel Sharon souzen za válečné zločiny za masakr Palestinců, k němuž došlo v Libanonu v roce 1982. Poté, co provedl v roce 1982 Izrael invazi do Libanonu, jeho jednotky, pod Sharonovým velením jako ministra obrany, dovolily libanonským křesťanským spojencům, aby vstoupily do uprchlických táboů Sabra a Shatila. Bylo tam zmasakrováno více než 1000 Palestinců. Podle izraelského vojenského rozhlasu se prý Izrael snaží zabránit odvysílání tohoto pořadu v BBC v neděli anebo alespoň přimět BBC, aby do pořadu včlenila prohlášení izraelské vlády. Pořad který natočil známý reportér Fergal Keane, je prý důkazem systematického protiizraelského a propalestinského zaujetí v BBC. Gideon Meir, náměstek izraelského ministra zahraničí pro komunikace, uvedl: "Ten pořad je skandální. Je to systematickým rozhodnutím BBC, že jsou úplně proti Izraeli. Budeme muset přehodnotit náš postoj vůči BBC." - Mluvčí společnosti BBC konstatovala, že izraelské hrozby jsou politováníhodné a že BBC plně za programem stojí.

  • Druhým "padlým revolucionářem" v ČT se stal Petr Schwarz, bývalý šéf zpravodajství TV Prima, odvolaný ředitelem zpravodajství Zbyňkem Honysem z týmu připravujícího Naostro. Připomeňme, že Schwarzova redakce se v době povstání veřejně distancovala od toho, že vedení stanice umožnilo využívat technické prostředky Primy týmu Jany Bobošíkové, a efektivně tak zabránila přípravě "bobovizního" zpravodajství na Primě. (TP)

  • Přichází Ivan Kytka II.? Místo Martina Mrnky byl funkcí šéfredaktora publicistiky ČT pověřen Petr Bohuš, dosavadní šéf zpravodajské redakce ostravského studia ČT. Nedělejme si iluze, že by mohl funkci skutečně vykonávat: pokud jsou jeho noví podřízení v něčem profesionály, pak ve schopnosti zlikvidovat každého, kdo se opováží narušit prostředí jejich provinční prostřednosti a zpřetrhat sítě neformálního vlivu, jež v redakci zpravodajství a publicistiky vládnou. Ivan Kytka vydržel ve funkci 52 dnů, Bohušova "provozní životnost" nebude zřejmě o mnoho delší. (TP)

  • Podnik CME vyšetřují v Americe pro údajné rozdávání úplatků na Ukrajině. Psali jsme o tom v Britských listech už dávno, například v tomto rozhovoru s Davidem Stewartem z 12. dubna 1997. Železného reklamní agentura CEPRA o tom nyní zcela nestranně rozšiřuje v  České republice podrobné materiály.

  • Brutální týrání žen v domácnosti a nezájem české policie a české legislativy. Zveřejnili jsme nesmírně závažnou analýzu Markéty Huňkové a Jiřího Kopala o brutálním týrání žen v ČR "Je maminka mrtvá?". K fyzickému týrání žen v domácnostech dochází po celém světě, jenže západní společnosti proti tomu maji vyvinuté příslušné mechanismy. Ve Spojených státech vede policie zvláštní psychologické kursy, které efektivně neutralizují brutalitu manželů, v západních zemích, jako je Velká Británie či Rakousko mají ženy okamžitě, jakmile se stanou obětí prvního fyzického útoku, právo manžela z domu či bytu vyloučit. V ČR má naopak do bytu i po fyzických útocích dál skandálním způsobem přístup manžel, a to i po rozvodu. Je načase, aby se české úřady tímto šokujícím stavem začaly zabývat. Podle agentury STEM zažilo násilí v domácnostech jen v letošním roce v ČR 26 procent osob. - (Namátkou: takto vážně berou úřady násilí v domácnostech v kanadském státě Nova Scotia; takto v americkém Ohiu.)

  • Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

    Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR poža­­dovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrin­sicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trest­ního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ocho­ten poskytnout poli­cii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedo­sta­vil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občan­ských práv, nikoli delikt­ním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořád­kové pokuty.

    Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

  • Zajímavý projekt Bohuslava Blažka o vánoční televizní rebelii "Polořízená revoluce" (o němž se zmiňuje Jana Dědečková) je zde.

  • Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově.

  • Kultivovanost reportéra Svobodné Evropy Radka Kubička. Zdá se, že arogance a sprostota při jednání veřejných činitelů vůči veřejnosti je u některých lidí docela zakonzervovaná. Snažil jsem se vysvětlit reportéru Radku Kubičkovi, že jako člověk veřejně činný si nemůže dovolit reagovat vulgárními e-maily (jaké posílá např. Martinu Stínovi) na dopisy veřejnosti, i kdyby nakrásně mu členové veřejnosti třeba i nadávali. V normálních západních demokraciích se to běžně neděje. Jako veřejný činitel má reportér veřejnoprávního rozhlasu povinnost vystupovat vůči veřejnosti zdvořile. Bohužel, v České republice tato běžná civilizační zásada zřejmě u některých lidí neplatí. V každém případě to nepochopil Kubičko, který odpověděl mj. takto:

    Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům pěstí. Rk

    Tuto nepřiměřenou reakci na  racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? - Reakce Radka Kubička je zde. (JČ)

  • Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:

    Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
    Tomáš Pecina, Britské listy

    Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)

  • Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Pěstuje nadnárodní konglomerát Monsanto v ČR geneticky modifikovanou pšenici legálně?

    Praha, 14. června 2001 - Greenpeace se dnes obrátilo na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), aby prošetřila, zda současné pěstování geneticky manipulované Roundup ready pšenice firmy Monsanto v lokalitě Branišovice na Moravě není ilegální. Greenpeace toto pondělí obdrželo oficiální informaci o lokalizaci pokusných pozemků s geneticky manipulovanými (GM) rostlinami v ČR, které Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo pro pěstování ve vegetačním období 2000/2001. Geneticky manipulovaná pšenice však v tomto seznamu není. Greenpeace se proto domnívá, že pěstování GM pšenice na pozemku v Branišovicích, může být v rozporu se zákonem. Greenpeace navíc jakékoliv pěstování GM pšenice v ČR odmítá pro vysoké riziko kontaminace životního prostředí.

    Ekologická organizace Greenpeace se dozvěděla o tom, že firma Monsanto pěstuje geneticky manipulovanou pšenici v šlechtitelské stanici v Branišovicích okres Znojmo. Dne 11. května 2001 se proto Greenpeace obrátilo na MŽP se žádostí o poskytnutí informací a požadovalo lokalizaci pozemků jednotlivých geneticky manipulovaných (GM) plodin, které se tento rok pěstují nebo budou pěstovat a k jejichž pokusnému pěstování dalo MŽP souhlas.

    "O tom, že by se tento rok u nás GM pšenice pěstovala, nebyla v oficiální odpovědi MŽP ani zmínka," uvedl Dr. Čestmír Hrdinka z Greenpeace. "Pokud o tom nevěděli a nepovolili to, je takové pěstování ilegální. V případě, že o pěstování ministerstvo vědělo, vyvstává otázka, proč nám je zatajili," zdůraznil Hrdinka.

    Firma Monsanto podala teprve počátkem června 2001 žádost o zápis Roundup Ready pšenice do seznamu geneticky manipulovaných organismů (GMO) schválených pro uvádění do životního prostředí. Takto udělené povolení však nelze vydat zpětně, tzn. nelze je udělit pro pšenici zasetou pro vegetační období 2000/2001 v šlechtitelské stanici Branišovice.

    "Máme dojem, že kolem GM pšenice v Branišovicích se něco tutlá. Proto jsme se obrátili na inspekci životního prostředí, aby celou záležitost prověřila," prohlásil Hrdinka a dodal, že i kdyby Monsanto mělo pěstování řádně povoleno, je skandální, že by se v ČR měla geneticky manipulovaná pšenice vůbec pěstovat.

    Pěstování GM plodin s sebou přináší celou řadu rizik. Může například dojít k přenosu pylu na normální pšenici a k její kontaminaci, i když se GM pšenice bude pěstovat pouze pokusně. Podobně v Maďarsku, kde se pokusně pěstovala GM řepka, došlo pravděpodobně k opylení normální řepky, kterou Maďarsko vyváželo. Jakmile Německo zjistilo, že v řepce dovážené z Maďarska jsou přítomny stopy manipulované řepky, dovoz zastavilo a Maďarsko tak utrpělo ekonomickou ztrátu. Podobně by tomu v budoucnosti mohlo být i u pšenice.

    Kanadský úřad pro obchod s obilím, který je druhým největším vývozcem pšenice na světě, proto v dubnu 2001 navrhl uvalení moratoria na registraci GM pšenice a požádal kanadské celní orgány, aby přijali opatření, která zabrání dovozu osiva GM pšenice na území Kanady.


    Nemoc šílených krav (BSE) se "s velkou pravděpodobností" vyskytne ve východní Evropě, varovala Evropská unie už v dubnu

    Evropská komise oznámila začátkem dubna 2001, že je "velmi pravděpodobné", že se nemoc šílených krav vyskytne v šesti kandidátských zemích pro členství v EU - v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku, na Kypru, v Estonsku a  v České republice. EK zkoumala rizika výskytu nemoci šílených krav v těchto zemích podle toho, zda země dovážely dobytek nebo maso ze zemí infikovaných nemocí šílených krav, a zda byl dobytek posléze recyklován jako krmivo, což je způsob, jímž se infekce nemoci šílených krav šíří.

    Evropská komise použila téže metody loni a dospěla tehdy k závěru, že je "velmi pravděpodobné", že se BSE vyskytne v Německu, ve Španělsku a v Itálii. Ve všech těchto zemích se od té doby BSE skutečně vyskytla.

    Časopis New Scientist letos v únoru ostře obvinil Velkou Británii, že může za to, že se zřejmě nemoc šílených krav rozšíří po celém světě. Varuje, že obětí budou zřejmě podvyživené děti na celém světě.

    New Scientist zdůrazňuje, že Velká Británie dál vyvážela masokostní moučku vyrobenou z rozemletých pozůstatků infikovaných zvířat ještě dlouho poté, co věděla, že se tak šíří BSE na další dobytek. Ostatní Evropská unie, kam se BSE rozšířila z Británie, vyvážela tuto masokostní moučku až do ledna 2001. Nyní čelí země jako Thajsko a Indonésie chorobě, kterou si nemohou dovolit zvládnout ani nejbohatší země.

    Británie trvá na tom, že vyvážená masokostní moučka byla určena jako krmivo jen pro prasata a slepice. To možná věděli vývozci a zemědělci v západní Evropě, ale můžete si být jisti, že se o tom nedověděli zemědělci v jihovýchodní Asii, zdůrazňuje New Scientist.

    Je to neuvěřitelné, pokračuje časopis. V roce 1990 nařídila Británie, že nejvíce infekční zvířecí orgány musejí být před výrobou masokostní moučky, určené pro vývoz do zemí Evropské unie, z mrtvol zvířat odstraňovány. Ale co se týče krmiva prodávaného do jiných částí světa byl tento předpis zaveden až o další rok později. Copak nikoho nenapadlo, jaké budou důsledky vývozu tohoto krmiva do rozvojového světa? Ani omezení krmiva na slepice a prasata není dostatečně bezpečné. Z těchto zvířat se také vyrábí krmivo a tak může být infekce rozšířena i od nich.

    Nově industrializované země, které si koupily nakažené krmivo mají všechny kvetoucí chovatelství dobytka a zpracovatelské továrny, které rozšíří infekci prostřednictvím krmiva pro místní spotřebu a vývoz. Co má chudá země dělat? Německo plánuje usmrtit 400 000 kusů dobytka. Může si to dovolit udělat chudá země, kde mají děti nedostatek bílkovin?

    Navzdory nynějším obavám v Británii a v Evropě, že nemoc šílených krav způsobuje u lidí novou formu smrtelné nemoci CJD, to nebude v rozvojových zemích největší problém. Pokud se nový forma CJD v rozvojovém světě rozsáhlým způsobem nerozšíří, ve statistikách se vedla podvýživy, malárie a choroby AIDS skoro vůbec nevyskytne. Hlavní ránu však dostane výroba potravin. Dobytek je zdrojem levných bílkovin a jestliže bude BSE znamenat, že ho chudé země nebudou moci používat jako krmiva, nebudou moci produkovat dostatečné množství masa a mléka pro své obyvatelstvo. Ve světě, jemuž dominuje obchod, donutí bohaté země chudé země, aby podnikly proti BSE drastická opatření - anebo odmítnou kupovat jejich maso, jak už Severní Amerika odmítá kupovat maso z Brazílie. Chudí přijdou o průmysl, o zaměstnání a o platy. Takže někteří z nich si své šílené krávy skryjí a mor bude pokračovat.

    Británie a další bohaté země, které vyvážely nakažené krmivo, mají nyní povinnost zaplatit za zkoušky, aby bylo možno identifikovat, který dobytek byl v těch zemích nakažen. Kromě morální odpovědnosti by se tak možná Británie mohla částečně vyhnout soudnímu stíhání, které už bylo proti Británii jako zdroji BSE zahájeno. A co další překvapení, které vyklopýtá z  našich přeplněných kravínů? Musíme dávat daleko víc pozor na možnost nových chorob a potřebujeme úřady s pravomocemi a silnou vnutit světu preventivní opatření. To se moc nebude líbit Světové organizaci pro obchod. Ale BSE nás měla naučit, že nakonec cena čehokoliv méně efektivního bude příliš vysoká.

    Nová varianta lidské nemoci CJD se zřejmě šíří z masa, nakaženého nemocí šílených krav

    Bylo potvrzeno, že maso, kontaminované tkáněmi nervového systému zvířat nakažených nemocí šílených krav, velmi pravděpodobně způsobuje u lidí novou variantu Creutzfeldt Jakobovy choroby (CJD), což je lidská forma nemoci šílených krav.

    Nové informace o této nemoci pocházejí ze studia skupiny pěti případů nové varianty CJD v letech 1996 - 1999 ve vesnici Queniborough v  anglickém hrabství Leicestershire.

    Vědci dospěli k závěru, že nemoc šílených krav rozšířili na čtyři z pěti obětí vCJD místní řezníci, kteří začátkem osmdesátých let, než byla choroba šílených krav známa, extrahovali z kravích hlav mozek.

    Rozbíjení dobytčích hlav

    Studie z roku 1997 zaznamenala osud materiálu u 20 000 anglických řezníků. Zjistila, že devět procent řezníků mělo ve zvyku rozbíjet kraví hlavy a že celkem prodali řezníci asi 250 000 dobytčích mozků, než byla tato praxe v roce 1989 zakázána.

    Jenže praxe získávání mechanickou cestou i posledních kusů masa z míšního kanálu byla zakázána až v roce 1996. I když zpracovatelé odstranili míchu, nakažlivá bílkovina "prion" zřejmě dál zůstala v nervech mezi obratli.

    Existuje také možnost, že zdrojem infekce mohly být i  kontaminované chirurgické nástroje nebo nakažené očkovací látky.

    Riziko

    Dá se zjistit, jaké je u lidí riziko? Gerry Bryantová, čelná představitelka vyšetřovacího týmu a její kolega Philip Monk argumentují, že by se mělo přezkoumat všech 97 případů vCJD a mělo by se zjistit, jestli existuje obdobná spojitost s prodejem mozků z dobytčích hlav.

    Bryantová však vylučuje možnost, že by mělo být zkoumáno místní obyvatelstvo ve vesnici Queniborough, zda se u něho nevyskytuje nákaza BSE. Bylo by to neetické.

    Znepokojujícím rysem vyšetřování je to, že se zjistilo, že nákaza se mezi lidi zřejmě rozšířila z velmi malého množství materiálu. Bylo by možno zjistit, kolik nakaženého materiálu se dostalo do potravy, prostřednictvím rekonstrukce řeznické praxe rozbíjení dobytčích hlav u nakažených krav.

    Bryantová je přesvědčena, že výsledky její studie potvrzují, že nemoc šílených krav způsobují priony a že rychlá opatření, v jejichž důsledku byl vyloučen nakažený materiál z potravinového řetězce, zřejmě zachránila mnoho lidských životů.


    V Anglii se prodávalo zadání pro maturitní zkoušky

    Policie vyšetřuje případ, kdy se v minulých dnech údajně prodávalo zadání středoškolské maturitní zkoušky z matematiky. Som Gill, soukromý učitel z londýnské čtvrti Ruislipu, konstatoval, že byl šokován, že mu předal výtisk zadání písemné zkoušky jeden znepokojený student a uvedl, že se prý tato zadání prodávají za 400 liber za kus. Zkoušková rada konstatovala, že se budou zkoušky konat beze změny.

    Výše uvedený student sdělil kolegovi Soma Gilla, dr. Jonathanu Ramsaymu, že jiný žák, který si zkouškové zadání koupil za 400 liber, ho rozšířil mezi téměř 100 žáků. Jde o celostátní specializovanou zkoušku, kterou týž den dělalo po celé Británii mnoho tisíc studentů. Dr. Ramsay uvedl: "Nemohu uvěřit, že zkoušku nezrušili. Šokuje mě to."

    Mluvčí zkouškové rady Edexcel konstatovala, že se prozrazené zkouškové zadání nemohlo dostat do rukou více než 100 studentům. O věci byla informována policie a začala už provádět výslechy mezi zaměstnanci zkouškové rady.

    "Jsme si jisti, že zjistíme, kdo to prozradil," konstatovala mluvčí. Jsme přesvědčeni, že šlo jen o výskyt v malé části západního Londýna, tak by bylo nespravedlivé znevýhodnit studenty po celé zemi, dodala. Uvedla také, že písemné zkoušky budou "zkontrolovány a u studentů, u nichž bude zjevné, že podváděli, budou jejich výsledky zrušeny".

    Když se dostaly informace o tomto podvodu včera do hlavních rozhlasových zpráv, bylo při tom také interviewováno několik studentů, zda by byli ochotni podvádět. Zaujaly mě reakce: "Ne, to bych nedělal, protože by to bylo neférové vůči ostatním studentům."

    Deník Guardian k té věci včera promptně otiskl historii podvádění u zkoušek:

    Stále novější triky

    Jde o nejnovější incident v nekončícím boji mezi zkoušejícími a jejich obětmi, v němž studenti mnohdy projevují šikovnosti a vynalézavosti, jako kdyby se legitimním způsobem připravili na zkoušky. S novou technologií vznikají nové podvody. Loni objevili učitelé v jedné škole v Glasgowě, že si žáci posílají odpovědi během zkoušky prostředníctvím esemesek. Prodávání zadání zkoušek předem je tradiční metodou podvádění. Jinou je záměna studentů. Tak na univerzitě v Melbourne šel během zkoušky jeden student na záchod a z jiné kabinky se do učebny, kde se zkouška psala, vrátil jiný student. Totéž se stalo na univerzitě v Sydney, kde student za to zaplatil podvodníkovi 500 austraských dolarů.

    V Londýně si jeden student v obchodě s odposlouchávacím zařízením koupil vysílačku, umístěnou v propisovačce. Většinu zkoušky strávil šeptáním do propisovačky a poslechem odpovědí přijímaných sluchátkem.

    Studentka medicíny na univerzitě v Tuebingen v Německu si schovala vysílačku do plyšového medvěda pro štěstí, kterého si s sebou vzala na zkoušku. U kolegů studentů vyvolalo podezření, jak často během zkoušky medvídkovi šeptala.

    Více než 50 000 britských studentů, jsou to většinou děti vojáků a diplomatů, dělá maturitní zkoušky v zahraničí. V důsledku existence internetu je nyní možno využít časového rozdílu a zveřejnit na diskusních fórech zadání zkoušek, které studenti v Hongkongu dělali o několik hodin dříve než k nim přikročí studenti v Británii.

    Podle odborníků na podvádění při zkouškách se však daleko víc podvádí v rozvojových zemích Asie a Afriky.

    V některých zemích si tam rodiče najímají univerzitní učitele, kteří jezdí před školou sem a tam v otevřeném automobilu a vykřikují správné odpovědi a rovnice do megafonu. Jinde se stalo, že učitelé, kteří mají při zkouškách hlídat, byli předem uneseni a přesvědčováni, aby ignorovali opisování.


    Za špatnou úroveň českých médií nesou vinu majitelé, šéfredaktoři a nedostatek peněz

    Marek Houša

    Nemam pochopeni pro intelektualni potrebu pana Brabce analyzovat "pravdivost" sdeleni ceskych medii.

    Jednak je pravdivost subjektivni. S tim souvisi i zbytecnost terminu "prostor potenciální pravdivosti".

    A k cemu je zemanovske konstatovani: "To by ovšem vyžadovalo rozhled, nadhled a aspoň elementární vzdělání, tedy vlastnosti, které jsou v novinářské komunitě zastoupeny leda omylem" ? K cemu je nadavani na radove novinare? Oni se nicim neprovinili. To jejich sefove jim denodenne davaji moznost krmit cteare "plky". Ze spatnou tvorbu pusti do distribuce. Ale muze si to dovolit, protoze lide ten smejd jeste stale kupuji.

    Ceskym mediim - novinarum nepomuze zadna analyza, kritika. Podstatou ubohosti ceskych medii je nutnost vyjit s nizkym rozpoctem. Prezit na malem trhu, jak nizkym mnozstvim odberatelu, tak jejich relativni chudosti.

    S nizkym rozpoctem je spojeno obsazeni redakci spatne zaplacenymi nadsenymi zacatecniky a grafomany. Z toho vyplyvajici atmosfera v redakcich, nulove moznosti financovat neoverene projekty - hledat nove cesty, patrat po informacich, podporovat rozvoj individualit atd.

    Sebelepsim vycvikem z osla zavodniho kone neudelate. Ale kdo vas nuti na nem jezdit zavody? Kdo nas nuti sledovat ceske informacni kanaly (slovo kanal ma pritom v cestine spise ten negativni vyznam).

    I na ceskem trhu je dostatek kvalitnich tistenych medii. Jenze jsou pro kapsu prumerneho ceskeho intelektuala draha, jsou v cizim jazyce a nejsou dostupna na kazdem rohu. A je tu Internet, ktery zastoupi radio i televizi.

    Abych byl konkretni, je tu tydenik Prague Business Journal ( http://www.pbj.cz), ktery obsahuje daleko nejzasvecenejsi informace z ceskeho hospodarstvi nez ostatni ceske deniky a tydeniky. Jenze stoji skoro 4x tolik nez prumerny cesky tydenik a je mene "vypravny". Totez plati o mesicniku Business Central Europe (http://www.bcemag.com).

    Dale jsou tu informacni kanaly urcene pro evropsky region jako nemecke WirtschaftsWoche (http://www.wiwo.de) a anglicky The Economist (http://www.economist.com).

    A na Internetu je rada skutecne exkluzivnich intelektualskych medii. Doporucuji casopis The Edge (http://www.edge.org) exkluzivni obsahem i osobnostmi podilejicimi se na jeho obsahu.


    Své postoje považuji za vysvětlené

    Petr Brabec

    Vážený pane Garkischi,

    děkuji Vám za Váš dopis, ve kterém kritizujete můj článek "Alzheimerova choroba české žurnalistiky". Na kritiku svého článku jsem reagoval již dvakrát, jednou v dopise panu Derianovi a podruhé v dopise paní doktorce Ivě Holmerové. Své postoje tedy již považuji za vysvětlené a nehodlám tu svůj článek nějak dál parafrázovat a "uvádět na pravou míru": za svými slovy si stojím. Svoji argumentaci tedy shrnu jen v bodech:

    1. Jako televizní divák mám plné právo na naprostou neinformovanost: pro takové diváky totiž své pořady tvoříte a jako takový jsem se k Vaší reportáži vyjadřoval.

    2. Můj článek nebyl kritikou léčení či neléčení Alzeheimerovy choroby v ČR, byl kritikou Vašeho přístupu k publicistické práci.

    3. Článek nevyjadřoval mé osobní názory, ale pouze spekulativně ukazoval, jak by mohla bývala reportáž dopadnout, kdyby byla pojata stejně zaujatě a jednostranně, ale jinak.

    Dále se odmítám rozepisovat, protože mě už tato diskuse unavuje a pohříchu nepřipadá příliš zajímavá. Pro zajímavost připínám svoji odpověď Dr. Holmerové, jejíž dopis (který jsem se po úvaze rozhodl též připojit) byl na rozdíl od toho Vašeho velmi podnětný a přiměl mě k zamyšlení nad odpovědností člověka píšícího na "veřejném diskursním poli". Ve svých příštích článcích však rozhodně nehodlám být méně kritický, snad možná formulačně opatrnější vůči citům trpících lidí.

    (Dopis dr. Holmerové i odpověď Petra Brabce na něj viz níže. Upozorňujeme také na důležitou ekonomickou analýzu Vojtěcha Kmenta, též níže.)


    Léky na Alzheimerovu chorobu měly být už dávno hrazeny

    Iva Holmerová

    (Iva Holmerová je výkonná předsedkyně alzheimerovské společnosti.)

    Předmět: Alzheimerova choroba české žurnalistiky, Britské listy, 7.června 2001

    Vážený pane redaktore,

    Před týdnem jsem si se zájmem přečetla Váš článek v Britských listech. Velmi si vážím Vaší snahy polemizovat s názory médií, protože to je jistě třeba. Váš článek jsem přečetla opravdu pečlivě a věřím, že i Vy se rozhodnete mým řádkám věnovat pozornost svoji.

    V úvodu Vám musím vysvětlit a upozornit Vás, že nejsem nestranná: pracuji jako geriatr, vedu jedno z malých gerontologických zařízení, které jsme uvedli v život od roku 1992 a které je snad i docela pěkné a moderní (v evropském slova smyslu a srovnání). Patřím k zakládajícím členům České alzheimerovské společnosti, která vznikla v roce 1998 také díky pomoci obdobné britské společnosti a Alzheimer Disease International.

    Nejsem nestranná ještě z dalšího důvodu: přibližně od doby, kdy jsem se začala angažovat pro tuto společnost z jakéhosi snad spíše profesního pocitu, že u nás dosud cosi chybí, začala se tato nemoc pomalu připravovat u mně blízkého rodinného příslušníka. Včas jsme naštěstí dospěli k diagnóze, nasadili jsme léky, které má již druhým rokem, začali jsme vzdorovat tomu osudu, který je v tomto případě dědičný. Úspěšně. Zažíváme jako rodina jeden z velmi typických případů u nás: nemocná/ý (promiňte ty tajnosti) zatím normálně žije a pracuje, platí zdravotní pojištění (vlastně je nás víc, kteří pojištění platíme) a - platíme si také léky (zatím Aricept, protože Exelon byl hůře tolerován a Reminyl je tu jen krátce na trhu a možná bude dražší..). Jsem lékařka, dcera novinářka, ale není to v Čechách až taková legrace ty léky každý měsíc platit, to mi věřte. Žijeme jinak (ne tolik z finančních důvodů - to ta nemoc). Věříte ale, že jsme docela šťastní?

    Dovolím si několik poznámek k Vašemu článku:

    Tu paní, na jejíž srdceryvné záběry poukazujete, dost dlouho znám právě z naší společnosti. Ta neměla štěstí celé rodiny. Je vdova, zůstala sama právě s maminkou a malou dcerkou. Shodou okolností je novinářka. Na volné noze. Čím více se o maminku starala, tím méně psala. Léky pořídila z úspor (velké prostě nebyly) pak si je už nemohla dovolit… Teď má maminku v ústavu, který je jakž tak slušný - a platí také, ale aspoň si na to může vydělat. Pokud vím, a to bych Vám asi neměla říkat, ani její zdravotní stav (tu dceru myslím) po té kalvárii není moc dobrý. Kdyby se ovšem nestarala vůbec - to by bylo jiné: maminka by skončila v psychiatrické léčebně, nic by neplatila třeba i několik let a ještě by se jí hezky spořil celý důchodeček maminky i příplatek za bezmocnost, jenom by ho zdědila a koupila si pak třeba auto. Mohla si to tedy zařídit úplně jinak v našem systému a nefňukat, kdyby ovšem nebyla trapně sentimentální a nechtěla se tak tvrdošíjně starat.

    Co se týká srdceryvných záběrů a pohledů na nemocné v ústavech: pro mne nebyly tak hrozné (promiňte mi tu profesionální deformaci). Pro správnost a úplnost měli ještě podle mého názoru ukázat přikurtované a utlumené pacienty, permanentní cévky a sondy, které jsou často zbytečné, a hlavně hodně hluboké proleženiny…

    K zástupci firmy: nevnímala jsem osobně, že by byl zobrazen jako hodný. Je to prostě byznysmen - to ví myslím každý informovaný divák, tak hloupý národ zase nejsme. Pokud se týká těch nabídek na limitování nákladů, hovořil o nich on sám (přikládám doslovný zápis pořízený z videozáznamu). Co se týká oné hrozby se stažením léku: to je jistě jasný obchodní fígl, ale co bychom dělali Vy i já na jeho místě, pane redaktore, kdybychom měli zboží, které se neprodává?

    K „démonizujícím záběrům“ na mluvčího ministerstva: myslíte, že neřekl, co řekl? Co se týká toho zpomalování démonizované osoby: myslíte, že to bylo technikou? Já jsem si celý ten klip přepsala. Pokud mluvil onen jak říkáte démonizovaný, šlo mi to jako při školním diktátu. On je ten pán opravdu trochu zpomalený ve všech záběrech, to ten pan redaktor udělat nemohl, mluvčí by mluvil hlubším hlasem a poznalo by se to, to vím i já netechnik. Jiným jsem nestačila - ani tomu přeučenému americkému byznysmenovi, který se naučil tak brilantně česky, proto na Vás možná dělal dojem hodného pána právě pro tu milou měkkou češtinu.

    Ještě si dovolím vysvětlení k vysoké ceně: ta cena je srovnatelná s cenou jiných srovnatelných preparátů. V žádném případě není vyšší než v jiných zemích se srovnatelnou ekonomikou.

    Jaký je ale Váš názor na to, že se od července budou, a to plně, hradit z veřejného zdravotního pojištění anorektika (léky proti chuti k jídlu, na zhubnutí), jejichž cena je ještě navíc přemrštěná (až od 42% vyšší než v SRN, mám-li správné informace). Ty přípravky (léky snad ani neříkám) stojí v měsíční dávce stejně jako léky na Alzheimerovu chorobu, které se (pro změnu) hradit nebudou ani částečně. Ministerstvo tu překonalo zákon, který nemohlo u léků na Ach překonat, nepotřebovalo ekonomické analýzy, které u Ach vyžadovalo, najednou se prostředky našly - a obézních u nás není opravdu málo a nějaká další záminka pro předepsání komu chceme se při české tvořivosti určitě najde. Hradit se budou, od července, opakuji.

    Mně se to ale také nelíbí, a s tím s Vámi souhlasím. Ne ten klip. Ten mi připadal naopak velmi informovaný (zatížený informacemi?). Ta situace se mi vůbec nelíbí. To, že se z léků staly všeléky. Že ty léky měly být už dávno slušně (nikoli snad úplně) hrazeny. Měly být k dispozici pacientům, měly být včas nasazeny a zase vysazeny a nahrazeny jinými podle progrese onemocnění. Tu situaci jsme ale (a to mi pane redaktore věřte) nezpůsobili ani my, ani firmy, které včas o úhradu požádaly. Tu situaci zavinilo právě a jenom (bohužel - bez jakékoli další démonizace) Ministerstvo zdravotnictví a možná i ti, kteří mají na jeho činnost dohlížet.

    Velmi ráda, budete-li mít o to zájem, Vám poskytnu další informace. Celou anabázi o oněch lécích Vám zasílám již nyní.

    Těším se na Vaší odpověď

    V úctě a s pozdravem

    Prim. MUDr. Iva Holmerová

    Výkonná místopředsedkyně České alzheimerovské společnosti

    V Praze 13. června 2001


    Kritizoval jsem kvalitu televizního zpravodajství

    Petr Brabec

    Vážená paní doktorko,

    s velkým zájmem i s jistým pohnutím jsem si přečetl Váš dopis i veškeré další připojené texty a dokumenty. Vaší práce si nesmírně cením a pevně věřím, že Vaše úsilí rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví nakonec zvrátí. V žádném případě jsem se nechtěl dotknout ani Vás ani postižené paní, jejíž smutek nad postižením matky jistě byl opravdový. Pakliže jsem tak nechtě učinil, hluboce se tímto omlouvám.

    Na článek reagoval též jistý pan Derian (derian@vol.cz), jehož reakci Britské listy před několika dny též uveřejnily. Napsal jsem mu odpověď, taktéž uveřejněnou v BL, ve které jsem mu vysvětlil, že jsem se ve svém článku nesnažil postihnout podstatu problému léčení či neléčení Alzheimerovy choroby, ale pouze jednostrannost a tendenčnost televizní reportáže. Dané příklady sloužily nikoli jako prezentace mých osobních názorů ani se nesnažily předkládat možnost, že pravda možná leží někde jinde: byly to jen spekulativních příklady jiných, stejně jednostranných a citově zabarvených přístupů k reportáži. Jinými slovy: můj článek si nekladl za cíl kritizovat přístup k Alzheimerově chorobě, ale přístup k televiznímu zpravodajství, a zmíněná reportáž byla jenom poměrně náhodně voleným příkladem. Bohužel příkladem velice citlivým, možná jsem si měl vzít na paškál reportáž s jinou, méně ožehavou tématikou, protože poslední, čeho jsem chtěl svým článkem dosáhnout, je dotknout se citů trpících či soucítících lidí.

    Ono totiž televizní zpravodajství musí být ve své nestrannosti i trochu slepé k utrpení druhých: novinář tu není od toho, aby se spravedlivě rozhořčoval, ani aby organizoval sbírky na pomoc trpícím nemocným, uprchlíkům či obětem války. Tady a teď je pořad, který veřejnost vnímá jako součást Událostí, musí na něj tedy být kladeny veškeré nároky, které klademe na běžné zpravodajství.

    Svůj článek jsem záměrně psal z pozice nevědomosti: jako televizní divák na ni totiž mám plné právo, nejvíce mě totiž zajímají právě příspěvky na témata, o kterých nic nevím (kdybych o nic něco věděl, nemusel bych se o nich dovídat z televize). Jako televizní divák tedy požaduji všestrannou informaci a hlavně hodně odosobněný a nezúčastněný postoj, ve kterém by nebyly ani implicitně obsaženy jakékoli stopy stranickosti. Bohužel, toto kritérium splňuje jen velmi málo příspěvků ČT.

    Ještě poznámku k ceně přípravku: skutečnost, že jeho cena je srovnatelná s jeho cenou na zahraničních trzích, je jistě chvályhodná, to však ještě neznamená, že tato cena není nadhodnocená celosvětově. Vzpomeňme například dob, kdy GlaxoWellcome přišel s přípravkem AZT, který zásadním způsobem posunul léčbu HIV pozitivních, a nasadil na něj tak nehoráznou cenu, že bylo nutné mobilizovat veřejné mínění a přinutit tak koncern, aby cenu snížil (dlužno ovšem podotknout, že cena přípravku je i nadále velmi vysoká, navíc GlaxoWellcome - tehdy myslím ještě jenom Wellcome - tehdy nepřišli s přípravkem novým, jehož vývoj by stál milióny dolarů, ale s neúspěšným lékem proti údajně rakovinotvorným retrovirům, který měli vyvinutý už asi dvacet let). V současné době, jak sama určitě víte, sílí kritické hlasy vůči patentovým zákonům, které v současné době nechrání ani tak technologický postup při výrobě přípravku jako samotné jeho chemické složení, a např. co se léků proti AIDS týče, ve světě existuje již několik metod, jak některé léky vyrábět několikanásobně levněji a umožnit tak léčbu nemoci ve třetím světě. Díky patentovým zákonům je však jejich levná výroba znemožněna. Je to trošičku podobné situaci, kdy bychom si nemohli koupit levný Acylpyrin a museli si kupovat značkový Aspirin stejného složení, který přibližně šestkrát dražší, nemýlím-li se. Zmíněná reportáž byla i příležitostí, jak na obecné úrovni otevřít toto důležité téma i v českých médiích, bohužel se tak nestalo.

    Jinak si samozřejmě myslím, že zmíněný přípravek by Ministerstvo zdravotnictví mělo zařadit na seznam léků hrazených VZP, o tom není pochyb. Zároveň bychom si ale my všichni měli uvědomit, že poměrně nízké sazby zdravotního pojištění nemohou náklady na všechny potřebné a tolik nákladné léky pokrýt. Problém je složitý a necítím se povolán se k němu jakkoli dále vyjadřovat, mám ale podivný pocit, že ve veřejnosti sílí přesvědčení, do značné míry pěstované i Českou televizí, že ta hrozná vláda po nich pořád jenom chce nějaké daně, pojistky, sociální pojištění, atd., a zároveň představa, že jako občan této země mám automatický nárok na ty nejkvalitnější představitelné sociální služby, zdravotní péčí počínaje a třeba kvalitou povrchu silnic konče. Je tu jistá diskrepance, to je ale už námět na úplně jiné úvahy a reflexe.

    Znovu se omlouvám, jestliže jsem se Vás či Vašich blízkých a známých jakkoliv dotkl, věřte mi ale, že to nebyl záměr článku.

    Se srdečným pozdravem

    Petr Brabec


    Distribuční a školicí náklady firmy Pfizer?

    Jediným nákladem, který se možná nevyplatí, je zaškolování lékařů

    Vojtěch Kment

    Reportaz [Davida Garkische o Alzheimerově chorobě a problematice prodeje léků proti této nemoci] jsem nevidel, takze se k ni nemohu vyjadrovat, necelych 6 minut je pak na prezentaci cehokoliv asi malo.

    Cemu ale skutecne nerozumim, pane Garkischi, jsou tyto udajne "kupecke pocty". Napsal jste:

    Její ředitel [firmy Pfizer v ČR] mi vysvětlil, že společnosti Pfizer se při současné nedostupnosti léku jednoduše nevyplatí ani jeho distribuce, ani náklady na vzdělávání lékařů v této léčbě. Společnost tak vlastně už tři roky dotuje používání Ariceptu v ČR, aniž by na úhradu tohoto léku ministerstvo zdravotnictví či pojišťovny přispěly byť jen jedinou korunou. To jsou, pane Brabče, jednoduché kupecké počty.

    Totiz, samotna distribuce leku je problem ciste logisticky, ktery by se na cene nemel podilet castkou vyssi, nez cca. 5-10%. Nakladne je predevsim pocatecni vytvoreni logistickych kanalu. U Pfizera, jako u jedne z nejvetsich farmaceutickych firem na svete, predpokladam, ze do CR dodava i jine leky, nez zmineny Aricept, a ze distribucni system ma jiz vytvoren.

    Distribuovat i malopocetne polozky podle jiz vytvoreneho distribucniho kanalu, jimz tece dostatecne mnozstvi jinych, objemove zajimavych polozek (Viagra?), by nemelo predstavovat vyrazny nakladovy problem.

    Pokud by byly problemy s propadanim lhut (nizky obrat na jednotlivych mistech) a vracenim leku (pokud takove podminky smlouvy u koupenych leku vyzaduji), pak lekarny ci nemocnicni zarizeni mohou lek objednavat ad hoc a nedrzet primo skladem, rada lekaren to cini i u jinych leku.

    S uvedenim leku na trh mohly rovnez souviset nejake licence, ktere lek musel obdrzet od nejakych ceskych certifikacnich mist, to ale je jiz naklad jednorazove vynalozeny, utraceny.

    Zbyvaji pak skutecne naklady na vzdelavani lekaru, kteri jej ordinuji, protoze farmaceuticke firmy mezi ne musi sirit know-how o pouziti leku, jeho vedlejsich ucincich, snaseni se a ucinky s jinym leky, a to vyrazne nad ramec pribalovych letaku v krabicce leku.

    Tady si nejsem jist, jakym zpusobem se skoleni lekaru provadi, jake procedury jsou povinne, ale domnivam se, ze pri pouziti extranetovych skolicich systemu, by se naklady na takova skoleni mohla vyrazne snizit, a to i u polozek, jez jsou pomerne malocetne.

    Zabyval jsem se rovnez distribuci, byt v odlisne branzi, takze mi argument distributora Pfizeru o kupeckych poctech - pro nutnost stazeni leku - prijde podivny a spise ucelovy, nebo zjednodusujici. Pochopitelne, pri zvyseni poctu prodeje cehokoliv (zejmena drahych polozek) se zvysuje vynosnost dane polozky. Takze se mozna nedivte, ze jinym lidem mohla reportaz prijit jako reklama na produkt Pfizeru.

    Jedinym nakladem, ktery se nemusi dobre vyplacet, je ono zaskolovani lekaru, pokud se deje nejakym velmi organizovanym, komplikovanym a hromadnym zpusobem, samotna distribuce podle me nemuze byt ztratova, pokud je alespon nejaka poptavka, a pokud neexistuje konkurencni produkt, stejne dobry, ktery by byl levnejsi. Pokud je problem ono zaskolovani, tak me pripadne spojte na lidi z Pfizeru, popr. z ministerstva, ci ze zdravotnictvi, kteri se zabyvaji metodikou zaskolovani lekaru pro aplikace novych leku. Skolici naklady lze stlacovat.


    Uplne jinou veci pro diskusi pak je "etika cen", totiz to, zda farmaceuticke firmy maji upravovat ceny produktu podle socialni situace zakaznika (ci statu). V JAR k tomu v pripade leku pro AIDS po politickem natlaku verejneho mineni, ktere proniklo i na zapad, skutecne doslo.

    Pochopitelne, ze u pilulek zpravidla nejsou vyrobni naklady dominantni casti ceny krabicky leku, ze jim je know-how, naklady na vyzkum, overovani atd. Nemam zde nijak vyhranene stanovisko, chapu argumenty obou stran.

    Na jedne strane lide, kteri by nemuseli (aspon par let, a mezitim se muze nalezt novy lek) umrit, na druhe strane bez penez ziskanych prodejem soucasnych leku nebude na vyvoj leku budoucich a budou umirat zbytecne jini lide v budoucnosti.

    Krome toho, pri distribuci za nizsi cenu v jedne zemi vzdycky hrozi seda redistribuce zpatky a podhazovani ceny na puvodnim, zapadnim trhu.

    Krome toho se zase i tam vyskytnou lide, kteri budou argumentovat, ze ceny by mely byt vzdy pro kazdeho stejne (neb lide si jsou rovni), jako pan Stroehlein, nebo pan Culik, jimz vadily ruzne ceny u vstupenek na ceske pamatky.

    Vojtěch Kment pak zjistil po korespondenci s Davidem Garkischem ještě další informace:

    Diky za scenar a informace o poradu, precetl jsem.

    V tech udajich od Pfizera je nejaka nesrovnalost.

    Jestlize by 50 milionu korun melo byt 0,014% ceskeho farmaceutickeho trhu (trhu leciv uzivanych pacienty v CR ?), pak by tento trh musel byt velky 357 miliard korun rocne. To je nesmysl, nevim, kolik je presne, ale odhaduji ho mezi 50-100 miliardami rocne.

    Kolik je presna struktura vydaju na zdravotnictvi, by melo byt schopne zcela presne poskytnout informace ministerstvo zdravotnictvi, popripade mozna i ministerstvo financi (i kdyz to spise ne, zdravotni pojisteni neni soucasti statniho rozpoctu). Dobre udaje by rovnez mela mit VZP, od niz by bylo mozne informace zhruba extrapolovat na celou CR. Docela by mne rozpocet zdravotnictvi zajimal, protoze znam zdravotni sestricky, ktere jsou placeny skutecne mizerne, takze kam ta circa desetina HDP mizi, a jak se rozdeluje, by nebylo od veci verejne prozkoumat.

    V USA jsou ale 4 miliony nemocnych Alzheimerovou chorobou (ACh), coz cini vuci 280 milionum cca. 0,014 cast obyvatelstva (tj. ale 1,4%). Pokud je v CR stejne procento ACh, jako v USA, pak to je v CR cca. 140 tisic osob. Kdyby polovine z nich mel byt davan mesicne ARICEPT, pak to je, pocitejte se mnou:

    (140.000/2)*3.500*12 = 2.94 miliardy Kc rocne

    I kdybyste jej dal jenom vsem nove objevenym (cca. 1/10), stale by to bylo cca. 600 milionu Korun.

    Takze jste ty udaje Pfizeru mozna spatne interpretoval. Pokud hovoril Pfizer o 50 milionech, pak mozna slo o 50 milionu dolaru, tj. cca. 2 miliardy Kc.

    Dale - dival jsem se na web Pfizera. ARICEPT(TM) neni zrejme puvodni lek Pfizera, ale japonske firmy Eisai Inc., ktera je drzitelem obchodniho jmena a vyrabi jej. Pfizer jej pouze distribuuje - tim muze byt omezena jeho schopnost hybat s cenami pro CR. Viz informace v prilozenem .PDF souboru.

    Dale z tohoto letaku plyne i to, ze ARICEPT neleci nemoc, ta probiha na pozadi dal, jako u nelecenych, pouze zmirnuje nektere symptomy nemoci na dobu az cca. 30 mesicu. Dival jsem si i na web americke Alzheimerovy asociace. Pokud jsem to pochopil spravne (coz neni jiste), tak ACh zpusobuje postupny rozklad bunek v mozku (pravdepodobne neuronu). Uvnitr bunek se nejprve poskodi mechanismus, ktery zajistuje chemicke procesy vymeny informace s jinymi bunkami, mimo jine s pomoci transmiteru zvaneho acetylcholin. Tzn., ze bunky, i kdyz nejsou jeste zcela rozpadle, jiz nemohou fungovat, protoze nemohou komunikovat s jinymi bunkami, a pacientovi se dostavuji obtize jako zapominani, poruchy psychickeho stavu a poruchy jednani, jez se s postupem choroby stale zhorsuji. Nemoc pravdepodobne nenapada bunky (neurony?) postupne, jeden po druhem, ale zrejme vsechny najednou, pouze nektere vydrzi dele odolavat, nez jine. Choroba prakticky zmensuje "velikost" aktivni casti mozku, dokud nezkolabuji zakladni funkce, obeh, nebo nejaky organ. Pochopitelne, fyziologicky muze byt zbytek tela dlouhou dobu docela zdravy a vykonny, ale "nerizeny".

    ARICEPT umoznuje zvysit uroven Acetylcholinu v mozku (blokuje acetylcholinesterasu, jez rozklada acetylcholin) a tak vykonavat bunkam "komunikacni" funkce, i kdyz tyto dale jinak vnitrne degraduji pravdepodobne stejnou rychlosti, jako u neleceneho pacienta.

    Takze pravdepodobne skutecne cloveku pouze prodlouzi obdobi, kdy jeste je jakz takz samostatny, a pak zrejme pomerne rychle zemre - i kdyz toto by chtelo overit s lekari, lek je rovnez pomerne novy - od roku 1996. To snizuje naklady na socialni "obsluhu" zasadne nesamostatneho cloveka, zvysuje to jeho vlastni "komfort", ale zdrazuje zdravotni naklady (leky). Protoze o peci se v pripade 1. a 2. faze ACh vetsinou postaraji pribuzni, prevadi se tak naklady z resortu zdravotnictvi na pribuzne. Ve 3., zaverecne fazi, pak nepomaha jiz ani ARICEPT. Cely prubeh vsech fazi pry trva typicky 10 let.

    Byt nemocny na ACh asi bych brani leku preferoval ciste z duvodu, abych byl ostatnim co nejdele co nejmene na obtiz.

    Rovnez existuje, byt spise teoreticka, nadeje, ze behem tech par let se nalezne lek, ktery by zastavil vlastni pricinu ACh, ci jeji progresi, a pak by lek, jako ARICEPT mohl napomoci zachovani alespon statu quo. Diky nadeji tady zijeme vsichni.

    To, ze lek hradi Polsko a i Slovensko, je velmi zajimavy a validni argument. Cenove srovnani s jinym leky (kardio) pak castecne rovnez. Ve svete je ARICEPT zrejme nejpouzivanejsi lek na ACh.

    Garkisch: srovnani s leky proti obezite je skutecne vypovidajici v mnoha smerech

    Na prvni pohled to vypada zrejme, ale nejsem si jist. Zalezi totiz jeste na tom, na jake diagnozy mohou lekari tyto leky ordinovat, aby je pojistovny akceptovaly. Je mozne, ze na bezne pripady nadvahy nikoliv, ale pouze pro pripady nejakych chorobnych poruch metabolismu, stitne zlazy, apod. (jez jsou treba dolozitelne krevnimi testy).

    Garkisch: farmacie je asi urcite specifickym odvetvim. chapu, ze naklady na vyvoj leku jsou vysoke a z prodeje pak logicky jeste musi vyplynout nejake zisky (i kdyz je vyrobni cena preparatu treba smesna)

    Pochopitelne, jinak by to odvetvi zkolabovalo. Pfizer je verejne obchodovatelnou firmou na americke burze. Takze treba jini (zahranicni) penziste ziji z prijmu za leky prodavanych jinym penzistum (vesmes pres penzijni fondy a zdravotni pojistovny, pochopitelne). Jinak Pfizer inzeruje, ze do 50 nejchudsich zemi dodava zdarma prostredky proti AIDS. Nastesti nejsme ani z tech 50 nejchudsich, ani tady nemame tolik AIDSu, abychom z toho neco meli.

    Z tohoto pohledu, zivot je taky obchod.

    Jsou veci, o kterych by se meli bavit vsichni lidi, nejen par lidi na ministerstvech a v obchodnich firmach. Vsichni jednou na neco umrem a vetsinou to bude neco stat.


    K poslednímu zasedání Rady ČT: Tomáš Pecina je špatný novinář

    Petr Jánský

    Články pana Peciny nevynikají kvalitou. Bylo by slušné, vzhledem ke sponzorům, aby pan Čulík zveřejnil profesní kariéru TP a bylo by žádoucí, vzhledem ke sponzorům, aby mu zaplatil alespoň základní kurs, kde by se TP dověděl to, co ví každý adept o přijetí na novinářskou fakultu, totiž jaký je rozdíl mezi zprávou a komentářem. Ten punč platím já je pestrá směska vyprávění laika se zdůrazněním vlastní občanské statečnosti.

    Podstatné na středečním jednání byla právě ona návštěva odborářů. Je právem odborářů informovat radu o dění v ČT a je jistě zájem většiny členů rady vyslechnout názor mluvčích zaměstnanců. Stejné právo má pan ředitel Balvín. Není zrnka pravdy na tom, že Martin Mrnka byl propuštěn kvůli stížnosti V. Klause na pořad Chapadla korupce. Ze strany MM došlo k závažnému pochybení, které bylo projednáno v triu Balvín, Honys, Mrnka. Mrnka pochybení uznal a s odvoláním souhlasil. Zúčastnění se dohodli, že pravý důvod odvolání nebude zveřejněn.

    Že se takový postup nelíbil odborům, zaměstnancům a iniciativám, není těžké pochopit. Kde scházejí informace, rojí se fámy. Odboráři takto závažnou kádrovou změnu pocítili jako porušení gentlemanské dohody s řed. Balvínem, že zásadní kádrové změny bude dělat nikoli prozatímní, ale definitivní ředitel. Jenže zapomněli na 17 bodů, které JB přednesl ve sněmovně 6. února, z nichž tuším v bodě 3. bylo: "Ujišťuji přítomné, že nikdo z pracovníků, kteří organizovali nebo se přidali ke stávce, nebude kvůli svému postoji propuštěn. V rámci svých kompetencí se zasadím o zrušení výpovědí, které byly těmto lidem rozdány. Vyhrazuji si však právo pověřit výkonem jednotlivých funkcí pracovníky dle vlastního uvážení".

    Ze strany ředitele Balvína tedy plnění programu, ke kterému se zavázal, ze strany odborů oprávněná reklamace na nepsané dohody. Snad by napříště pomohlo, aby odboráři měli svá pravidla hry s vedením dohodnuta písemně. Nevidím nic špatného na tom, a namnoze se tak děje, že jsou personální opatření s odbory konzultována. Tam, kde ředitel a odbory jsou kapitán a posádka téže lodě a táhnou za jeden provaz, to jen plavbě prospěje.


    Skeptický ekolog Lomberg zřejmě přehání

    Jiří Řehounek

    Článek “S výjimkou globálního oteplování, stav Země se ekologicky zlepšuje” (BL 11. 6.) vychází z knihy “The Skeptical Environmentalist” od Bjorna Lomborga. Ačkoli kniha (kterou jsem zatím osobně nečetl) jistě obsahuje obsáhlejší argumentaci, kterou nebylo možné vměstnat do omezeného prostoru v článku, dovolím si na některé pasáže reagovat.

    Nic proti boření mýtů, ale konstatování “v podstatě nejsou lesy na této planetě ohroženy” zavání hrubou demagogií. Je pravda, že lesnatost v některých státech světa stoupá. Týká se to zejména států vyspělých. Při míře odlesnění, kterou v minulých stoletích utrpěla západní Evropa, však zvětšování plochy lesů není takovým problémem. Krom toho se musíme podívat také na stav evropských lesů. Stejnověké smrkové plantáže oslabené emisní zátěží totiž rozhodně nelze považovat za důkaz dobrého stavu planety.

    Poněkud jinak se jeví problematika kácení lesů v tropickém pásu. Dost dobře nechápu, jak může někdo údaj o zmenšení amazonského pralesa o 15 % doprovodit slůvkem “jen”. Mluvíme tady o křehkém ekosystému s největší biodiverzitou a obrovským vlivem na globální klima. Právě v Amazonii dochází zřejmě k největšímu vymírání druhů. O jeho rozsahu však můžeme pouze spekulovat. Důvod je prostý. Drtivá většina (řádově miliony) druhů z amazonského pralesa dosud nebyla ani vědecky popsána. Tyto druhy mizejí z povrchu planety, aniž bychom věděli o jejich existenci. V této souvislosti mi připadá nepodstatné dohadovat se o tom, jestli každý den vymře pět, deset nebo sto druhů živočichů a rostlin. Krom toho - není prales jako prales. Část vykáceného území tropických deštných lesů se znovu zalesní, ale vzniklý les je druhotný. Jinými slovy druhově chudší a méně stabilní.

    Pan Lomborg má do určité míry pravdu v tom, že úsilí o záchranu některých druhů bylo úspěšné. Některé v článku zmíněné argumenty bych však označil za přinejmenším podivné.V Africe skutečně dochází ke sterilizaci slonic, dokonce i k regulačnímu odstřelu divoce žijících slonů. Důvodem tohoto smutného (ale nutného) počínání se však stala malá rozloha národních parků a rezervací. Tyto ubohé zbytky přirozeného prostředí už nikdy neuživí tak početná stáda slonů a dalších zvířat, jaká se zde v minulosti pásla. Slonům dnes nehrozí bezprostřední vyhynutí, ale argumentace tímto případem je zavádějící.

    Celá řada druhů díky enormnímu úsilí ochránců přírody, vědců a zoologických zahrad přežila magický rok 2000. Objevil se ale další problém. Kam s nimi? Jejich přirozené prostředí je (navzdory páně Lomborgovým optimistickým vizím) v troskách a my tyto druhy udržujeme v zoologických zahradách. Z toho samozřejmě plyne mnoho těžko řešitelných problémů. Nejdůležitější však je, že populace jakéhokoli druhu čítající několik desítek jedinců nemůže být bez možnosti návratu do přírody trvale životaschopná. Nehledě na fakt, že zoologické zahrady nejsou nafukovací a všechny ohrožené druhy prostě nezachrání.

    Tak by se dalo v polemice s článkem pokračovat, ale do toho se pouštět nehodlám. Přestože se závěry pana Lomborga nesouhlasím, soudím, že naše současná situace je v jednom ohledu lepší než dříve. Alespoň část lidstva si totiž uvědomuje, že příroda je nešetrnými lidskými zásahy ohrožena. Právě díky tlaku veřejného mínění a nevládních organizací se určité environmentální hrozby zmenšily. Určití lidé to pak mohou (nebo chtějí) považovat za důkaz o idylickém stavu našeho i celoplanetárního ekosystému. Osobně doufám, že jejich názor nepřevládne.

    Jiří Řehounek

    PS: Mimochodem - zajímalo by mě, kde se ve středověkém Londýně braly emise oxidů dusíku, přízemního ozónu, uhlovodíků a těžkých kovů v takových koncentracích, že vzduch byl horší než dnes. Alespoň podle pana Lomborga.

    Poznámka JČ: Předpokládám, že informace o stavu ovzduší před staletími získávají vědci ze sedimentů, případně ze starých stromů, atd.


    GNU buvol je GNU buvol

    GNU Není Unix    2.

    Dominik Joe Pantůček

    Pravidlo 21. století: Investujte do lidí!
    aneb: Microsoft už je bohatý dost

    Mnoho lidí jistě zatouží mít veškerý potřebný software na svém počítači zadarmo a po zjištění, že toto je možné i bez porušení autorského zákona a nijak to neomezuje komerční využití tohoto software se jistě ihned zeptá, kde to seženu, jak to nainstaluji a kolik mě bude stát provoz. Pro manažera malé velké firmy jistě nebude těžké rozhodování, zda platit desetitisíce až miliony za tzv. "komerční" software, ke kterému zhusta nebývá příliš dobrá technická podpora (a jeho programátoři nevědí, kolik si říci za hodinu práce - některé firmy si za člověko-hodinu účtují i několik desítek tisíc korun), nebo si pořídit software v rámci open source a raději investovat do kvalitního hardwaru a vlastního týmu schopných, mladých lidí. Samozřejmě se rozhodne pro variantu, která bude flexibilnější a levnější. Naskýtají se samozřejmě oprávněné otázky, zda je dostatek lidí, kteří jsou schopni GNU systémy spravovat a zda jejich práce nebude příliš drahá. Také dobrou otázkou jsou hardwarové nároky. Jak to, že je u všech GNU programů napsáno, že jsou poskytovány bez jakýchkoliv záruk? A čím se vlastně živí firmy, které vyvíjejí distribuce GNU/Linux systémů? Žádná firma, která platí zaměstnance, reklamu a investuje nemalé peníze do vývoje, přece nebude dávat výsledek své práce zadarmo. Otázkou zůstává, co to znamená zadarmo. Navíc, jak je možné používat stejný systém pro pracovní stanice (rozumějte - osobní počítače v kanceláři) a servery zároveň? Kdo si stále myslí, že má cenu číst dál, ať jen vesele čte. Mimochodem, jak se vám líbí oficiální logo GNU (ta buvolí hlava)?

    Žádné záruky?
    aneb: globální komunita první pomoci

    Ano, přece jen - když za něco neplatíte, nemůžete doufat, že tvůrce bude chtít být právně odpovědný za škody, které si způsobíte vy sami používáním jeho produktů. Stejně je tomu u GNU, jako u komerčního software. Ale na druhou stranu, co se stane, když nějaký GNU program nefunguje tak jak má? Firmy vyvíjející tzv. "komerční" software vám budou pouze vnucovat informaci, že za GNU software nikdo neručí a tudíž je nebezpečný. Ale opak je pravdou. Když objevíte chybu v GNU programu, stáváte se tímto aktivními vývojáři programu, a nemusíte přitom vůbec umět programovat! Stačí, když odešlete na příslušný e-mail zprávu o chybě, jak k ní došlo a několik dalších informací. To je vše. Budete po zásluze uvedeni jako objevitelé dané chyby a jistě se najde někdo ve vývojářské komunitě, kdo danou věc velmi rychle opraví. Zdarma. Obvykle do týdne či dvou, zažil jsem osobně případ, kdy můj spolužák z fakulty ohlásil chybu přímo autorovi, který byl náhodou on-line a oprava se objevila do dvou hodin od oznámení chyby! Nestane se vám, že by bylo vaše zoufalé volání ignorováno a vy čekali na "další revizi". Pokud někdo považuje za nebezpečné používání takto globálně podporovaného systému, tak buď nevidí, neslyší nebo nemyslí.

    Navíc většina GNU software je již tak dobře odzkoušena, že se můžete spíše považovat za dítě štěstěny, pokud nějakou chybu objevíte. Pokud používáte rutině nějakou aplikaci, nepotká vás nic nepředvídatelného. A pokud používáte programy, které jsou právě v bouřlivém vývoji, jste kvalifikovanými programátory, jistě oceníte rychle přibývající nové vlastnosti a občas zjištěné limity systému vezmete jako výzvu, která ovšem nikdy neohrozí vaše data, a vás nebude příliš dlouho trápit. Jelikož i v těchto případech to chce hodně štěstí, abyste narazili na chybu v programu. Málo otestované části bývají implicitně vypnuté, takže skutečně se musíte o danou problematiku zajímat a aktivovat dotčenou část programu ručně, obvykle nějakým netriviálním přepínačem.

    GNU/Linux opravdu je seriózní operační systém
    aneb: ukecal jste mě, ale stále nepřesvědčil

    Klasikové tvrdí, že nejvíce chyb v informačních technologiích napáchal člověk - uživatel. Zakažme uživateli pracovat s počítačem, a počítač začne fungovat... Ale teď vážněji. Operační systémy GNU/Linux vycházejí z filosofie, že každý minimálně 32bitový počítač může být plnohodnotným serverem. Podle tohoto se k nim také chovají. V žádném případě neplatí, že pro nainstalování nového zařízení musíte počítač restartovat. Také neplatí, že po určité době je počítač potřeba restartovat prostě proto, že došla paměť, nebo že "se zasekl". Takovéto chování je u GNU systémů (a programů samozřejmě také) nepřípustné. Je samozřejmostí, že počítač nepotřebuje restartovat třeba i celý rok. Všechno je "čisté". Navíc, v těchto operačních systémech fungují velmi efektivně uživatelská práva, takže obyčejný uživatel může zasahovat pouze do svého domovského adresáře a dál se nedostane, ani kdyby stokrát chtěl. (Tedy - někteří lidé se dokáží dostat dál, to jsou hackeři, ale i hacking zde v budoucnu nezanedbáme ;-) a přiblížíme vám jeho protagonisty i jejich filosofii.) Pouze administrátor systému (root, tento název znamená anglicky kořen, jedná se o paralelu s kořenovým adresářem a unixovými souborovými systémy) má práva instalovat nové programy a měnit globální nastavení počítače. Pak nainstalovaný systém předá uživateli K PRÁCI. Nikoliv K EXPERIMENTOVÁNÍ.

    Buvol opravdový, ne kreslený

    Nebezpečná bezpečnost?
    aneb: Uživatel si užívá, ale neškodí, viry také ne

    Souborové systémy GNU/Linuxů jsou navrženy tak, aby splňovaly stejná bezpečnostní pravidla, jako systém samotný - jsou vedeny záznamy o právech jednotlivých uživatelů a uživatelských skupin nad jednotlivými soubory a adresáři. V současnosti nejpoužívanější souborový systém pro GNU/Linux je ext2 (second extended filesystem).

    Přísně uživatelská struktura celého systému prakticky znemožňuje vývoj virů pro GNU/Linux systémy. Pokud vir nemá administrátorská práva, je bezmocný, a vzhledem ke způsobu šíření těchto systémů nemá vir šanci. No představte si, že si budete něco, co je zadarmo, pokoutně stahovat od kamaráda a zapomenete na antivirovou kontrolu. Ne, ne, třikrát ne. Stáhnete si program z autorizovaného serveru, na který se nedaří propašovat žádného záškodníka ani zkušeným škůdcům. A proč odjinud, když je přece zadarmo?

    Co to jsou distribuce?
    aneb: svět kapitalismu naruby

    Předpokládejme, že jste se rozhodli pro instalaci jednoho z GNU/Linux systémů. Co teď. Kde se sežene? V pekárně? V knihkupectví? V obchodu s počítači? V pekárně jsem ještě GNU/Linux neviděl, v knihkupectví zcela běžně a o třetí variantě snad nikdo nepochybuje. Ovšem, je tu ještě jedna možnost. Celý systém si je možné stáhnout legálně z internetu, kde mají jednotlivé distribuce své servery a jejich případná "zrcadla". GNU/Linux systém se nazývá distribuce - to z důvodu, že firma, která jej vyrábí, vlastně dává dohromady jednotlivé GNU programy, vytvoří k nim instalační nástroj, přidá svá vylepšení a výsledek distribuuje.

    Pokud si distribuci GNU/Linux systému koupíte v knihkupectví, překvapivě za něj zaplatíte, ale neplatíte za systém jako takový, ale za CD-čko, za obal a manuál ve svém rodném jazyce. V případě populárního RedHat Linuxu to je něco málo přes 100 (slovy sto) korun českých. To je více než příznivá cena. Ale z toho přece firma, která tuto distribuci vytváří, nemůže nic vyzískat. Tak zaprvé může a zadruhé nechce ;-). Můžete si totiž koupit i licenci na danou komerční distribuci, ale to neznamená nic jiného, než že získáte plnou on-line technickou podporu a pokud narazíte na problém, tak pracovníci dané firmy jej budou přednostně řešit pro vás. A kolik taková věc stojí? Něco mezi 1000,- a 10 000,- korunami českými. Takže si koupíte pro celou firmu operační systém a zaplatíte jednu licenci, čímž získáte podporu - pro celou firmu. Pokud máte více poboček, jistě nebudete šetřit a koupíte licencí více (podle počtu poboček), aby pro každou byla možnost okamžité konzultace s pracovníky autorské firmy. To znamená, že pokud třeba banka má 10 oblastních poboček a chce do všech plnou technickou podporu, jsou investiční náklady pod 100 000,- korun českých (a pochybuju, že některá banka chce 10 paralelních technických podpor ;-)). Jak vidno, uživatel (sebevětší, sebebohatší) neplatí nic, pouze si může připlatit nadstandard. Jednu z nadstandardních distribucí vytváří pro své servery i stanice největší počítačová firma světa - IBM. Ta se rozhodla podporovat Linux jako strategický systém pro své e-servery, a to na bázi Intel®, Alpha® nebo i Sparc® procesorů. IBM doporučuje Linux i pro své prostředí Lotus Domino Notes, které je schváleno i jako standard NATO. Reklamní banner IBMPoužití? E-business, firemní internetové servery, velké i malé souborové servery, robustní databázové servery, simulační a vizualizační stanice, logistické aplikace s podporou GPS, distribuované aplikace... V prostředí těchto systémů běží i operace americké armády či databáze FBI. Svět profesionálních nástrojů pro dosažení zisků i moci. Globální výrobci, distributoři i uživatelé ví, do čeho se vyplatí investovat. Dostanou to, co chtějí a nikoliv i to, co nechtěli.

    Kde seženu někoho, kdo se mi bude starat o...
    aneb: věřte mládí, také zestárnete

    Častá otázka mnoha majitelů malých i větších firem, obvykle doplněná otázkou, kolik mě to bude stát. Ale v tomto případě je zcela zbytečná. Spousta absolventů středních škol umí velmi dobře spravovat serverové stanice a občas jsou aktivními GNU vývojáři již z dob právě dokončených středoškolských studií. A pokud chce někdo pochybovat o schopnostech vysokoškoláků z technických škol, tak asi vůbec nepochodí. Vysoké školy ročně opouštějí stovky či snad tisíce lidí, kteří umí. Například na fakultě elektrotechnické ČVUT jsou celé části kateder (výpočetní techniky, ale třeba i matematiky), které se zabývají GNU/Linux systémy, podílejí se na jejich vývoji a o kvalifikované pracovníky nemají nouzi. A otázka platu? Je problém dobře zaplatit jednoho či dva "experty" na správu systémů a nechat je instruovat ostatní pracovníky? Nevyjde to náhodou výrazně levněji, než kupovat stále nové a nové verze komerčního operačního systému (byť se systémem skvěle vymyšlených slev) s nadějí, že "TO" konečně bude fungovat?. Samozřejmě, že první varianta je výrazně levnější a umožňuje větší flexibilitu vám i vašim systémům. Vaše informační nároky budou růst s vašimi potřebami, navíc budete mít plnou a trvalou kontrolu nad tím, co opravdu potřebujete a tím, co se vám snaží "komerční" distributor "přibandlovat". Proč máte kupovat kilo banánů s kilem brambor? Kdysi revoluční Windows 3.1 se vešly na několik disket. Dnes adorované Windows NT či Windows 2000 se vejdou (v přepočtu) na několik stovek disket (se všemi opravami jich je skoro tisícovka, s rozšiřujícími moduluy je to několik tisíc disket). Píšete snad v textovém editoru stokrát efektivněji či komfortněji? Děláte cokoliv převratného, co jste nedělali už předtím? Ukládáte tisíckrát více dokumentů? Zamysleli jste se vůbec někdy, kolik megabajtů kódu z operačního systému, programů či paměti opravdu využíváte vy sami a kolik je ho tam jaksi "navíc"? Kolik procent místa, který zabírá ten který dokument je věnováno vašim datům a kolik údajům, o kterých ani netušíte? A co vůbec ty programy "navíc" dělají, když vy je nevyužijete? Proč zabírají drahocenný (a drahý) prostor na vašem harddisku? Proč potřebujete stále výkonnější systém, stále větší harddisk, stále více paměti? Komu TO slouží? Vám? Ach, ano, několik programů z těch mnoha tisíc ve vašem počítači se stará o stále vynalézavější a luxusnější animaci woken či trvalý úklid špatně spravované paměti... Nesmutněte. Bude líp.

    Předchozí díl seriálu.

    Nezapomeňte: Tento článek může být volně kopírován a dále šířen podle pojmů z GNU General Public License verze 2 nebo pozdější...


    Poznámka TP: Microsoft nedávno vydal dokument, v němž se - značně primitivními prostředky - snaží uživatele přesvědčit o škodlivosti Linuxu.


    Greenpeace: TESCO prodává geneticky manipulované potraviny, ale jen v ČR

    Greenpeace zveřejnilo výsledky analýz, které prokazují, že supermarket TESCO prodává geneticky manipulované (GM) potraviny. Z 12 testovaných výrobků zakoupených v supermarketu TESCO na Národní třídě vyplývá, že 3 z nich jsou geneticky manipulované, z toho jeden obsahuje množství geneticky manipulovaných organismů (GMO) menší než 1 %. Greenpeace opětovně vyzvalo TESCO, aby v České republice používalo stejný standard, jako v jiných zemích. TESCO ve Velké Británii a dokonce i na Slovensku již zákazníkům garantuje, že jeho vlastní potraviny neobsahují GMO.

    "Vyzýváme vedení společnosti TESCO, aby svým zákazníkům v ČR zaručilo stejnou míru ochrany jako doma ve Velké Británii. Jako první krok by TESCO mělo garantovat nepoužívání genetických manipulací v potravinách vlastní značky," prohlásila Zuzana Piknová, vedoucí genetické kampaně Greenpeace.

    Řada velkých supermarketů v České republice se již zavázala, že GM potraviny nebudou nabízet a žádají v tomto smyslu od svých dodavatelů certifikáty. Jsou to například supermarkety Billa, SPAR nebo Norma. Další prodejci se v prvním kroku rozhodli alespoň vyloučit geneticky manipulované suroviny z potravin vlastních značek. Mezi ně patří Globus a Penny Market.

    Ekologická organizace Greenpeace je přesvědčena, že geneticky manipulované organismy představují neodhadnutelné riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Geneticky manipulované potraviny jsou dnes prohlašovány za zdravotně zcela neškodné, přestože žádný dlouhodobý průzkum jejich vlivu na lidské zdraví nikdy proveden nebyl.

    "O nemoci šílených krav nám před deseti lety také tvrdili, že její původce se nemůže přenést na člověka. Přitom ve Velké Británii zemřelo v souvislosti s tímto onemocněním již téměř 100 lidí," upozornil Dr. Čestmír Hrdinka z Greenpeace. "Stejně jako kdysi u BSE nám dnes firmy tvrdí, že jejich GM potraviny jsou bezpečné. Jak si ale mohou být jisti, když žádné dlouhodobé studie o vlivu GM potravin na lidské zdraví neexistují?"

    Analýzu potravin provedla akreditovaná laboratoř rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí (Umweltbundesamt) ve Vídni.


    Technoplast porušil zákon o ochraně ovzduší

    Miroslav Šuta

    Vazeny pane Culiku,

    dovoluji si Vas informovat o tom, ze dnes sdelila Ceska inspekce zivotniho prostredi (CIZP) skutecnost, ze stiznost Greenpeace na  poruseni zakona o ochrane ovzdusi firmou Technoplast Chropyne byla oduvodnena. Oblastni inspektorat CIZP Olomouc zahaji v tomto ohledu s firmou spravni rizenei podle zakona c. 71/67 Sb.

    Greenpeace pozadalo firmu Technoplast o sdeleni mnozstvi skodlivych latek vypoustenych ze spalovny nebezpecnych odpadu. Greenpeace ma k dispozici kopii protokulu z mereni emisi velmi nebezpecnych dioxinu, ktere presahovaly 150x normu platnou v  civilizovanych zemi!!! Firma zadane informace neposkytla, ackoli podle zakona je to jeji povinnosti!

    Nize pripojuji take text tiskove zprav Greenepace z 21.kvetna 2001, ktera doprovazela blokadu vjezdu do spalovny nebepecnych odpadu Technoplastu.

    Paradoxne je tedy v CR mozne zamorovat zivotni prostredi, ale musi o tom podnik informovat.

    Pikantni je, ze v CR se lze obtizne dopatrat toho, co vlastne spalovan do ovzdusi vypousti, v Britanii soud osvobodil aktivity, kteri provoz nebezpecne spalovny svou akci znemoznili.... viz http://www.greenpeace.org.uk/contentlookup.cfm?ucidparam=200106131 45457&bannerparam=nav_med

    S pozdravem

    MUDr. Miroslav Šuta


    Tiskova zprava Greenpeace 16/2001:

    Greenpeace: Spalovna v Chropyni vypouští 150x více dioxinů, než je povoleno v EU

    Chropyne, 21. kvetna 2001 - Skupina 15 aktivistu Greenpeace z  Ceske republiky a Slovenska dnes zablokovala vjezd do spalovny nebezpecnych odpadu podniku Technoplast v Chropyni. Cilem akce je upozornit, ze spalovna vypousti do ovzdusi vysoke koncentrace extremne nebezpecnych dioxinu, ktere mohou poskodit zdravi lidi. Greenpeace pozaduje zastavit ve zdejsi spalovne spalovani PVC a  zamorovani zivotniho prostredi dioxiny.

    "Spalovna musi zastavit vypousteni dioxinu co nejdrive a prestat ohrozovat zdravi obyvatel," prohlasil MUDr. Miroslav Suta z  Greenpeace a dodal, ze dioxiny jsou extremne toxicke latky, ktere mohou zpusobit rakovinu, poruchy plodnosti, oslabeni imunitniho systemu a dalsi vazne zdravotni problemy.

    Podle dostupnych informaci vypoustela spalovna Technoplastu v  Chropyni az 150-krat vice dioxinu, nez pripousti limit platny ve statech Evropske unie. Podle ceskych zakonu vsak spalovna muze i  dnes vypoustet libovolne mnozstvi toxickych dioxinu a ohrozovat tak zdravi lidi. Zakonny limit pro ni zacne totiz platit az v roce 2003.Greenpeace usiluje o to, aby spalovani nebezpecnych odpadu, zejmena PVC, zde bylo ukonceno co nejdrive (1).

    Blokada spalovny v Chropyni je soucasti celosvetoveho tydne akci Greenpeace proti zdrojum dioxinu a kona se v predvecer jednani ve Stockholmu o celosvetove dohode zakazujici 12 nejnebezpecnejsich toxickych chemikalii. Tyto tzv. perzistentni organicke latky (POPs) jsou nebezpecne mj. tim, ze velmi dlouho pretrvavaji v  prostredi a mohou putovat az tisice kilometru od mista sveho vzniku nebo pouziti (2).

    Dioxiny vznikaji jako vedlejsi produkt spalovani, jsou-li ve spalovanem materialu pritomny slouceniny obsahujici chlor, jako je napriklad PVC. To je i pripad spalovny Technoplastu v Chropyni, ktera mj. likviduje odpady z vyroby obalu a dalsi produktu z PVC (3).

    "Dioxiny jsou extremne stale a maji schopnost hromadit se v zivych organismech. Proto jsou jimi zamoreny i potraviny, hlavne zivocisneho puvodu. V Ceske republice jsou lide vystaveni takove davce dioxinovych latek, ktera nekolikanasobne prevysuje doporuceni Svetove zdravotni organizace (WHO)," varoval MUDr. Suta.

    Greenpeace dnes zverejnilo cesky preklad zaveru mezinarodni studie s nazvem (Spalovani odpadu a jeho vliv na lidske zdravi(. Studie vyzkumne laboratore Greenpeace pri univerzite v Exeteru prokazuje, ze v okoli spaloven jsou nalezany vysoke hodnoty dioxinu, tezkych kovu a dalsich latek nebezpecnych pro lidske zdravi (4).

    Vaclav Vasku, tiskovy mluvci Greenpeace


    DALSI INFORMACE:

    MUDr. Miroslav Suta, Greenpeace CR, vedouci programu "Toxicke latky a zdravi", e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org, mobil: 0603/443 140, Vaclav Vasku, mobil: 0603/414 739, internet: http://www.greenpeace.cz

    POZNAMKY:

    (1) Mereni obsahu dioxinu provedene v breznu 1998 ve spalovne Technoplastu Chropyne prokazalo koncentrace az 15 ng TEQ/m3. V  zemich EU je limit pro emise dioxinu z podobnych spaloven 0,1 ng TEQ/m3. V CR bude stejny limit pro spalovny platit az od roku 2003. Zadost Greenpeace o sdeleni aktualnich emisi dioxinu Technoplast odmitl.

    (2) Celosvetova dohoda o zakazu 12 persistentnich organickych latek bude pod patronaci Programu OSN pro zivotni prostredi (UNEP) podepsana ve dnech 22. a 23. kvetna ve Stockholmu. Jednani se zucastni i ministr zivotniho prostredi Milos Kuzvart, ktery je zmocnen vladou, aby dohodu za Ceskou republiku podepsal. Umluva se bude tykat techto 12 latek: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, chlordan, mirex, tofaxen, hexachlorbenzen, polychlorovane bifenyly (PCB), polychlorovane dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).

    (3) Technoplast vyrabi z PVC valcovane folie, lisovane desky, tvarovane potravinarske i nepotravinarske obaly, tvarovky pro stavebni drenaze, potahovane textilie ci omyvatelne ubrusy. Podle udaju provozovatele se ve zdejsi spalovne spali 1000 tun nebezpecnych odpadu rocne.

    (4) Zprava vyzkumne laboratore Greenpeace na univerzite v  britskem Exteru konstatuje, ze epidemiologicke studie v okoli spaloven prokazaly napr. vyssi umrtnost na rakovinu jater a  plic, zvyseny vyskyt rakoviny hrtanu, nadoru pojivovych tkani a  lymfomu. Jine studie prokazaly vetsi pravdepodobnost vyskytu vrozenych vyvojovych vad novorozencu, vyssi riziko onemocneni deti rakovinou a alergiemi a castejsi vyskyt priznaku plicnich onemocneni. Kompletni studie v anglicke verzi je ke stazeni na  adrese: http://www.greenpeace.org/~toxics/reports/euincin.pdf


    Zbavte se představy pronásledovaného Golga, milenče!

    Zdeňka Haidigerová

    Pane Čulíku,

    vážím si toho co děláte v Britských listech a postavila jsem se za Vás, když Vaše úsilí zesměšňoval Ivan Straka v Reflexu, proč ale nyní totéž děláte sám sobě a unáhlenými soudy vystavujete pocitům trapnosti ty, kteří se za Vás vzali? Nemohu se jako žena ubránit pocitu, že jste snad "milenec" Fabiana Golga, protože jiné vysvětlení pro Vaše emoční výstupy v tom co se ho týká nemám a jsou podle mého názoru lehce mimo mísu.

    Já neobdivuji českou policii, naopak, její chování při antiglobalizačních protestech bylo skandální a ubohé, její shovívavost k aktivitám některých skupin občanů kteří oslavují fašismus mě naplňuje odporem a obavami, ale tvrdit, že Fabiano Golgo byl obviněn ze zpronevěry po té a tedy právě proto, co veřejně kritizoval Vladimíra Železného, je opravdu silné kafe. Pijte si ho sám a nenabízejte ho mě, protože to je schizoidní představa, s níž jste vyrukoval ve svém úvodníku.

    Za prvé Golgo není sám kdo veřejně kritizoval Vladimíra Železného a za druhé, není zde jediným příliš hlučně vystupujícím občanem. Skutečně nejsem schopna strávit Vaši konstrukci, že Fabiano Golgo je jediný bojovník za pravdu u nás a jako takový bude nyní souzen ve vykonstruovaném procesu, na základě vykonstruovaného obvinění. To si myslím opravdu asi nepůjde, takhle alarmující postkomunistický vývoj tu asi zase nebude.

    Zbavte se silných slov a dramatických představ, jako serioznímu novináři Vám to nesluší. Chápu že jste naštvaný v souvislosti s obviněním Tomáše Peciny - já také, ale nemůžete přece okamžitě v souvislosti s Golgovým obviněním, kde nic není prokázané, hloupě a lacině zevšeobecňovat. V závěru jste to napsal dobře: Počkej me, na základě jakých důkazů byl Fabiano Golgo obviněn ze zpronevěry a kdo přesně v jeho neprospěch svědčil a proč. Počkejte a nevytvářejte předem bulvární spekulace, Vy milenče !:-))

    Vaše, nebude-li se Fabiano zlobit,

    Zdeňka Haidingerová

    Poznámka JČ: Kolikrát mám opakovat (ono se to v českém kontextu asi zdá neuvěřitelné) že Britské listy nepublikují nic z důvodů osobních zájmů, sympatií či antipatií. Ani nejsem "naštvaný" na českou policii v souvislosti s Tomášem Pecinou, zastávám v této záležitosti věcně objektivní stanovisko. - V případě Fabiana Golga jsou závažné důvody podezřívat, že jeho nynější nesmyslné policejní obvinění by mohlo mít něco společného s Vladimírem Železným - i když jsem Golgovu kritiku Železného a jeho nynější policejní obvinění neuvedl ve včerejším vydání BL do příčinného, pouze do časového vztahu. Záležitost, jak jsme napsali, budeme bedlivě vyšetřovat, protože je velmi znepokojující, jsou-li novináři nesmyslně policií obviňováni.

    PS.Jiří Zlatuška mě v pátek ráno obviňuje, že se dopouštím manipulace, uvedl-li jsem Golgovu kritiku Železného a jeho následné obvinění z trestného činu jen do časové, nikoliv příčinné souvislosti, ale píšu-li pak, že je to jako diskreditace disidentů za komunismu obviněními z hospodářských trestných činů. Měl jsem to asi vysvětlit jasněji. Skutečně nemáme důkazy, že by za stíháním Golga byl Vladimír Železný. Od doby, kdy Golgo Železného kritizoval v Lidovkách, však k došlo k několika podivným agresivním akcím vůči němu, které se dají přirozeně interpretovat mnohoznačně. A proč čekala policie s obviněním z trestného činu u Golga tři roky - ke krádežím, z nichž je obviněn, mělo dojít v červenci 1998. Jak je možno spolehlivě vyšetřovat případ po tak dlouhé době? A proč zrovna teď?


    Oznámení:

    Americká firma Bio-Rad tvrdí, že české úřady záměrně nepoužívají její, světově nejefektivnější metodu na zjišťování nemoci šílených krav

    Nejcitlivější test na BSE nedostal v ČR šanci, veterinární správa mylně informuje veřejnost

    Pro testování nemoci šílených krav (BSE) v naší zemi Státní veterinární správa (SVS) ČR direktivně určila jediný test, a to bez řádného výběrového řízení a bez přizvání odborné veřejnosti. V České republice je tak z používání vyloučen nejcitlivější dostupný test na BSE.

    SVS mylně informuje veřejnost, když tvrdí, že test zvolený v ČR (metoda Western-Blot) je jediným spolehlivým testem na trhu a je používán ve většině zemí Evropy. Ve skutečnosti je více než 70% všech testů v západní Evropě prováděno metodou ELISA, přičemž test ELISA dodávaný společností Bio-Rad byl několika nezávislými studiemi vyhodnocen jako nejcitlivější dostupný test. Kromě toho jsou testy ELISA mnohem rychlejší a méně náročné na  manuální práci.

    Například studie Evropské unie z roku 1999 nebo publikace v časopise Nature z února 2001 zřetelně prokázaly nejvyšší analytickou citlivost testu Bio-Rad. V praxi se již tyto výsledky potvrdily ve Francii. Generální ředitelství pro otázky výživy (DGAL) uveřejnilo oficiální statistiky vyšetřování BSE u francouzského skotu. Na základě zjištění, že test Bio-Rad odhalil více jak dvojnásobek nakažených krav než konkurenční test, roste ve Francii tlak na změnu metody v laboratořích, které až dosud používaly méně citlivý test.

    Testy firmy Bio-Rad se používají v Německu, Belgii, Lucembursku, Norsku, Švédsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Řecku.Ve střední a východní Evropě jsou laboratoře pro testy Bio-Rad vybaveny v Polsku, Maďarsku, Lotyšsku, Estonsku, Rumunsku a na Slovensku.

    I přes vážnost situace se SVS ČR neodhodlala k revizi svého rozhodnutí z podzimu roku 2000. Nadále pro ni hlavním kritériem výběru testu není maximální citlivost, která by vyloučila ze zpracování i kusy v ranném stadiu nemoci. Kromě toho stále direktivně omezuje počet testovacích laboratoří v ČR, v současné době na 3.

    Pokud má být skutečně obnovena důvěra v české hovězí maso, měla by SVS ČR zásadním způsobem přehodnotit dosavadní strategii vyšetřování BSE. Měla by umožnit testovat BSE všem akreditovaným laboratořím a neomezovat je v rozhodnutí, jakou z registrovaných metod zvolí. Těmito pravidly se ostatně řídí i země, které mají s testováním BSE největší zkušenosti (např. Francie, Německo, Belgie)

    Pokud SVS ČR hodlá i nadále nařizovat používání konkrétních testů, požadujeme, aby byla při Ministerstvu zemědělství ČR ustanovena komise zástupců Státního zdravotního ústavu, Hygienické služby ČR, Státní veterinární správy ČR, universit a Akademie věd ČR, která důkladně a nezávisle prověří všechny registrované testy a vydá závazné doporučení.


    Fotoreportáž z páté pražské Street Party

    Tomáš Pecina, Štěpán Kotrba

    Celkem v poklidu proběhla sobotní Street Party v ulicích Prahy. Akce, jíž se překvapivě zúčastnilo jen několik set demonstrantů, začala krátce po poledni na Palackého náměstí, poté pokračovala v Resslově ulici a na závěr se průvod odebral na náměstí Míru, kde kolem osmé hodiny "pouliční slavnost" skončila.

    Průběh poznamenal jediný incident. Skupina policistů v civilu zajistila a předvedla na policejní stanici aktivistu Pavla K. za to, že měl údajně poškodit v Jugoslávské ulici motorové vozidlo (foto, foto, foto; jeden z policistů se - velmi neochotně - prokázal T. Pecinovi odznakem kriminální policie 0738). Nenašlo se ovšem ani vozidlo, ani oznamovatel, a vzhledem k okolnostem je prakticky vyloučeno, že by se Pavel K. mohl takového skutku dopustit, aniž by byl okamžitě zadržen některým z desítek policistů, kteří průvod Jugoslávskou doprovázeli (zde pózuje Pavel K. - právě v Jugoslávské - pro Tomáše Pecinu, zde o malou chvíli později pro Štěpána Kotrbu).

    Pravděpodobnější je jiný scénář: Pavel K., jak sám přiznal, pronesl na adresu policistů v civilu nezdvořilou poznámku (ohledně jejich nenápadného vzhledu a vystupování) a oni se rozhodli pro okamžitou pomstu. Nicméně neodhadli situaci a neuvědomili si, že vyvolají zájem novinářů i aktivistů z Občanských právních hlídek. Summa summarum: zneužití pravomoci veřejného činitele (§ 158 TZ) plus křivé obvinění (§ 174 TZ) jako z učebnice, vše doložitelné svědectvím mnoha osob i fotodokumentací, a pro všechny aktéry nezdařené odplaty kolosální průšvih, na jehož konci by měla být - v lepším případě - poukázka na cestu do civilu, nebo - v případě horším - nepodmíněný trest odnětí svobody.


    (Pro zobrazení fotografie ve větším rozlišení klikněte na náhled myší.)
    Dvě demonstrantky Pohledná demonstrantka Účes Vyfotíte nás? Stará známá: Chelsea Mozen z INPEGu Řada demonstrantů přišla s bubny Kuřácká pauza uprostřed magistrály Transparent Velmi pohledná demonstrantka Žonglér Extatický tanec Tady prodávají náramky a náhrdelníky Odpočívající dvojice na náměstí Míru Malebný demonstrant Transparent Průvod ozdobil svou přítomností i reportér ČT Patrik Kaizr Je libo malovaný kámen? Velmi pohledná demonstrantka Demonstrant v masce ministra vnitra - v této skupině populace asi nebude Stanislav Gross nejpopulárnějším politikem... Velmi pohledná demonstrantka Transparenty na lávce nad Resslovkou Transparenty na lávce nad Resslovkou Zátiší s levicovým tiskem samozřejmě nemohlo chybět Řečnice u megafonu Mnozí předváděli žonglérské umění
  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|