Co je nového v České republice

Víte, já ty vaše BL nečtu. A je jen zajímavé, jak militantní lidé se v jejich okruhu pohybují. Já natočil stovky a tisíce věcí, co jste udělal vy, nulo?
OS

Pane Čulíku, posílám vám odkaz na nové číslo revue Souvislosti http://www.souvislosti.cz)(vycházíme od r. 1990, na internetu 4 roky). Přestože jsme zaměřeni filosoficko-teologicko-literárně, máme v posledním čísle příspěvky, které možná mají aktuálnost i ve vztahu k dnešku. Číslo je věnováno Jaroslavu Durychovi a jeho publicistickým sporům politickým (TGM). Jiný blok patří Borovskému pohledem církevního hodnostáře Vlka a "lingvoliteráta" Alexandra Sticha. Další texty se týkají R. Weinera, M. Zadražilové, Zd. Mathausera, J. S. Machara... Inu, nejenom aktuálními kauzami živ je člověk...

precetl jsem si vas rozbor Kytice a to me ujistilo, ze mi mozek jeste nezprachnivel. Nekdy uz o tom ztracim jistotu. Zvlaste kdyz jsem slysel, jaky uspech ma film u divaku v Cechach. Reziserem a kameramanem, filmu byl F. A. Brabec (povolanim kameraman). Jakubisko byl producent a jeho zena spoluautorkou scenare.

1. Vládnímu mluvčímu Roučkovi: Jaký plat dostává Jindřich Marek, který tráví pracovní dobu psaním hulvátských e-mailů žadatelům o informace? Úřad vlády odmítl informaci poskytnout, BL se odvolaly, Úřad neodpověděl.

2. Radě RTV: Kdo vlastní české komerční televize? Rada odmítla informaci poskytnout, BL se odvolaly, Rada odvolání zamítla, BL na ni podaly správní žalobu.

3. České televizi: Jaké jsou podmínky sponzorování organizace Člověk v tísni při ČT? Televize odpověděla uspokojivým způsobem.

4. ČSÚ: Kolik stály znalecké posudky k bezpečnosti sčítání? ČSÚ odpověděl uspokojivým způsobem.

5. České televizi: Jaké jsou rozpočty pořadů a kolik berou vaši zaměstnanci? Televize v zákonné lhůtě neodpověděla, BL se odvolaly, lhůta pro rozhodnutí končí tento týden.

6. ČSÚ: Pošlete nám zprávu o bezpečnosti a tři znalecké posudky. Lhůta pro odpověď končí tento týden.

7. ČSÚ: Berete v úvahu nepřípustný posudek Jindřicha Kodla a zaplatíte mu za něj? ČSÚ neodpověděl, BL se odvolaly, lhůta pro rozhodnutí končí příští týden.

Skutecne si myslim,ze by mela byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) i na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (údajně není v provozu)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

Výběr textů z posledních dní:

Výňatky z výroční zprávy CME (10-K) americkému kapitálovému trhu NASDAQ, která byla vydána 15. března 2001. V angličtině je celá výroční zpráva zde.

Společnost CME vlastní 99 procent hlasovacích a ekonomických práv v České nezávislé televizní společnosti, s.r.o (ČNTS). V lednu 1993 obdržela společnost CET 21, s.r.o. (CET) terestrickou vysílací licenci pro Českou republiku. Platnost této licence končí v lednu 2005. CET obdržela tuto licenci s plným vědomím a porozuměním Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, (mediální rada), že CEDC (přímý předchůdce firmy CME, co se vlastnictví týče) byl přímým účastníkem na licenci. Za účasti mediální rady, firmy CME a CET bylo uzavřeno Asociační a investiční memorandum (Asociační memorandum), na jehož základě byla založena společnost, ČNTS, která měla provozovat plánovanou televizní stanici. Součástí přidružené dohody zároveň bylo, že CET neměl právo vysílat bez přímé účasti CEDC. Od roku 1993 až do srpna 1999 prováděla ČNTS v podstatě všechny činnnosti, spojené s provozováním a vysíláním televize Nova. Televize Nova se stala jednou z nejúspěšnějších televizních stanic v Evropě.

V roce 1997 však pod tlakem, který byl důsledkem řízení, zahájeného v mediální radě, pozměnily CME a CET Asociační memorandum a uzavřely další dohody, které odrážely změny v Asociačním memorandu. Jedna takováto dohoda (Dohoda o kooperaci) výslovně identifikovala CET jako držitele licence a "provozovatele" televize Nova. Podle Dohody o kooperaci ČNTS připravovala, dokončovala a dodávala televizní program, který pak distribuovala společnost CET, která vysílala signál Novy. ČNTS také vybírala veškerý příjem televize Nova z reklamy a z dalších zdrojů a ponechávala si čistý zůstatek těchto příjmů po odečtení provozních nákladů Novy a měsíčního poplatku 100 000 Kč, který šel společnosti CET. 5. srpna 1999 společnost CET začala vysílat náhradní signál pro televizi Nova z jiných míst než studia společnosti ČNTS. Téhož dne dostala od společnosti CET firma ČNTS oznámení, že CET odstupuje od Kooperační smlouvy, v důsledku toho, že ČNTS údajně neposkytla společnosti CET programové schéma na 4. srpna 1999. Zástupci firmy CET také konstatovali veřejně, že v budoucnosti nebude CET využívat služeb ČNTS pro televizi Nova. CET od té doby nahrazuje pořady ČNTS pro TV Nova jinými pořady. ČNTS je přesvědčena, že odstoupení firmy CET 21 od Dohody o kooperaci nenabylo právní účinnosti, protože ČNTS neporušila Dohodu o kooperaci, a ta proto tedy zůstává v platnosti.

9, srpna 1999 podala ČNTS žádost u Krajského obchodního soudu v Praze o soudní příkaz, kterým by bylo zabráněno firmě CET, aby zahájila provozní vztahy s jinými firmami a dále požádala, aby soud potvrdil, že je Dohoda o kooperaci stále plně v platnosti. Krajský obchodní soud vydal příznivé rozhodnutí 4. května 2000, které však 14. prosince 2000 zrušil Vrchní soud. ČNTS se odvolala k Nejvyššímu soudu. Viz bod 3, Soudní řízení.

V důsledku toho, co učinila CET, nemůže ČNTS vytvářet zisk a jeji provoz byl suspendován. 9. září oznámila firma CME, že suspenduje technický a výrobní provoz v ČNTS a ČNTS od té doby propustila většinu zaměstnanců.

ČNTS je podřízena Asociačnímu memorandu. CME je přesvědčena, že Asociační memorandum, Dohoda o kooperaci a jednání během existence TV Nova určují, že má ČNTS právní nárok a je autorizována provozovat TV Nova ve spolupráci s CET.

19. dubna 1999 propustila ČNTS dr. Vladimíra Železného z funkce výkonného a generálního ředitele ČTNS, protože se dopustil jednání, které překročilo jeho autoritu, porušilo jeho povinnosti zmocněnce a bylo zaměřeno proti zájmům ČNTS. V důsledku vnitřního vyšetřování bylo zjištěno, že dr. Železný poskytl neomezenou záruku jménem firmy ČNTS na pasíva české společnosti pro nákup televizních pořadů AQS, aniž by k tomu měl oprávnění. Z vyšetřování také vyplynulo, že dr. Železný předal nákup programů od firmy ČNTS firm AQS a informoval mezinárodní prodejce televizních pořadů, že AQS nahradí ČNTS jako poskytovatel programu pro TV Nova. Železný také podnikl další vážné a podstatné akce proti zájmům ČNTS.

26. dubna 1999 pobočka firmy CME zahájila arbitrážní řízení proti dr. Železnému u Mezinárodního obchodního arbitrážního tribunálu v Paříži ve Francii (ICC Arbitráž). Firma požadovala, aby jí Železný vrátil 23 350 000 dolarů, vyplacených Železnému, včetně úroků, a aby poskytl další nespecifikované odškodné, založené na tom, že dr. Železný porušil dohodu o prodeji akcií, uzavřenou v roce 1997, v jejímž rámci firma CME zakoupila od Železného podnik Nova Consulting, firmu, kterou on vlastnil, a jejímž jediným majetkem byl 5,8 procentní podíl v ČNTS. CME také požadovala, aby Železnému nemusela proplatit zbývající dosud nevyplacenou částku 5 188 000 dolarů podle dohody z roku 1997 o prodeji akcií.

9. února 2001 vydala ICC Arbitráž konečné rozhodnutí, jímž konstatovala, že Železný porušil dohodu o prodeji akcií svými činy ohledně AQS a dále, že dohoda o prodeji akcií je platná a vynutitelná smlouva. Ve světle těchto skutečností nařídil tribunál dr. Železnému, aby okamžitě vyplatil firmě CME 23 350 000 dolarů, které mu poskytla po uzavření dohody o prodeji akcií, plus úroky (celkem přibližně 27 100 000 dolarů, k tomu se přičítají další úroky přibližně 3500 dolarů denně) a náklady ve výši 250 000 dolarů. Tribunál nařídil společnosti CME, aby vrátila akcie Nova Consulting dr. Železnému, ale až obdrží všechny peníze, které jí dluží dr. Železný. Tribunál také odmítl Železného tvrzení, že má nárok na zbytek kupní ceny. Železný dosud rozhodnutí mezinárodní arbitráže nesplnil. Podnik CME činí všechny kroky, jejichž cílem je vynutit splnění tohoto rozsudku a bude to činit až do doby, kdy budou finanční závazky splaceny. Neexistuje však jistota, že se podniku CME podaří získat celou požadovanou sumu 27 100 000 dolarů plus úroky ani její část.

23. srpna 1999 zahájil Ronald S. Lauder, nevýkonný předseda správní rady CME, arbitrážní řízení proti České republice podle Bilaterální investiční dohody mezi Spojenými státy a Českou republikou z roku 1992. Lauder zahájil toto arbitrážní řízení osobně jako americký občan, který vlastní či ovládá (tím, že má hlasovací většinu v CME) investice v České republice. Žaloba tvrdí, že Česká republika poškodila investice Ronalda Laudera v ČNTS tím, že mimo jiné podnikla nespravedlivé a diskriminační akce tím, že zrušila své původní schválení exkluzivního vztahu mezi ČNTS a CET a tím, že nejednala, aby napravila důsledky neregulérních činů dr. Železného. Lauder požaduje finanční odškodné a další náhradu v důsledku škod, způsobených firmě ČNTS Českou republikou. Arbitrážní řízení se konalo před tribunálem tří arbitrů podle Arbitrážních pravidel Komise OSN pro mezinárodní obchod od 5. do 13 března 2001. Verdikt se očekává přibližně ve třetím čtvrtletí letošního roku.

22. února 2000 zahájila pobočka firmy CME arbitrážní řízení proti České republice podle Bilaterální investiční dohody mezi Nizozemím a Českou republikou z roku 1991. Žaloba, odškodné a procedury jsou v podstatě tytéž jako při arbitráži, kterou zahájil Ronald Lauder proti České republice. Arbitrážní řízení se bude konat od 23. dubna 2001 do 2. května 2001 ve Stockholmu ve Švédsku.

CME je přesvědčena, že jednání CET porušuje Dohodu o kooperaci i povinnosti firmy CET podle Asociačního memoranda ČNTS a že porušuje i český mediální zákon. Pokračující suspendování ČNTS mělo záporný hmotný dopad na CME...

Vážený pane,
přečetl jsem váš článek na BL a žádám vás o následující:
1) Doložit důkaz o tom, že článek byl psán na objednávku.
2) Pokud toho nejste schopen, a tedy nejste, žádám omluvu na stránkách Britských listů.
Čekám na váš odpověď.
Hezký den - István Lékó

Tomáš Pecina, pátek 22.29:

Vážený pane šéfredaktore,
děkuji za Váš dopis. Bohužel, asi zklamu Vaše očekávání: vždy, když jsem měl pocit, že je třeba publikovaná fakta opravit nebo se omluvit, udělal jsem to rychle a bez vyzvání. Mýlíme se čas od času všichni a setrvávat v omylu je znakem nejvyšší hlouposti a neúcty ke čtenáři. Tento případ však do oné kategorie nespadá: manipulativnost a nenovinářská motivace autora jsou tu tak zjevné, že jsem si mohl dovolit použít Matochův článek ve svém fejetonu dokonce jako fiktivní "učební pomůcku".

Protože jsem si Vás až dosud vážil jako kolegy, nabízím Vám řešení, které by bylo, myslím, férové pro všechny zúčastněné. Jestliže mi do neděle 18. 3. 2001, 23 hodin 59 minut, pošlete formální e-mail, v němž vezmete zpět svůj požadavek, Vaše profesionální uklouznutí zůstane jen mezi námi a nikdo jiný se o něm - minimálně ode mne - nedozví. V opačném případě budu o Vašem kroku informovat čtenáře Britských listů.
...
S přátelským pozdravem,
Váš,
T.P., Britské listy

István Lékó, sobota 12.51:

Vážený pane,
dále trvám na zveřejnění omluvy, nebo předání důkazu o vaších tvrzeních. Jinak budeme věc řešit soudní cestou, protože váš článek velmi poškodil jméno Pavla Matochy i týdeníku EURO, a mne jako šéfredaktora tohoto časopisu také. Takže hodně štěstí.
S pozdravem - István Lékó

Tomáš Pecina, sobota 13.03:

Vážený pane,
děkuji za stanovisko. V pondělí v Britských listech tedy zveřejním k celé věci glosu. Máte přirozeně právo, aby v ní zazněl i Váš názor. Můžete mi proto laskavě odpovědět na otázku, zda článek pana Matochy považujete za profesionálně kvalitní, motivovaný pouze novinářskou snahou objektivně informovat čtenáře, nebo sdílíte můj názor, že jde o Public Relations?

Děkuji,
s pozdravem,
T.P.

István Lékó, pondělí 8.55:

Vážený pane,
napište do chystané glosy, co chcete, Vás fakta zřejmě nezajímají. Doufám, že si uvědomujete, že za obsah Vašich článků berete na sebe odpovědnost. Vy jste obvinil redaktora týdeníku EURO, že za svůj článek vzal peníze. To je lež a nedovolím, aby někdo tak hrubě pošpinil jméno týdeníku, který řídím. Vy jste udělal něco, co mne nesmírně vyvedlo z míry. Možná, že si myslíte, že proto, že jste napsal pravdu. Nikoliv. Váš článek je od začátku do konce samý nesmysl a pramení z nějakých hlubokých dlouhodobých mindráků autora, které neznám a které - bohužel - sublimujete tím, že píšete zlé články například o týdeníku EURO. Jsem přesvědčen, že všichni, kdo mne nebo autora Vámi kritizovaného článku Pavla Matochu znají, neuvěří Tomáši Pecinovi. Jak si můžete dovolit někoho nařknout bez jakýchkoliv důkazů, že napsal článek za peníze. Opakuji: co si to dovolujete?! To je mimo jiné největší urážka, jakou jsem ve své profesionální kariéře slyšel. A udělám vše proto, abych Vámi pošpiněné jméno týdeníku EURO očistil.
Chtěl jste můj názor, tak tady máte a dejte ho - prosím - do chystané glosy.
S pozdravem - István Lékó

Poznámka JČ: Vzhledem k pozoruhodně nízké kvalitě Matochova článku byla ironie Tomáše Peciny i ohledně údajného honoráře za PR službu v jeho fejetonu v BL z 14.3. zcela na místě. (Nahlédnutím do libovolné literární či novinářské příručku zjistíte, že hlavním nástrojem ve fejetonu je ironie a nadsázka - to ostatně vyplývá i z kontextu Pecinova článku.) Šéfredaktor Eura nemá pravdu a reaguje zcela nepřiměřeně, namísto aby zajistil, má-li si jeho časopis udržet dobrou pověst, aby pan Matocha takové články nepsal, případně se za něj omluvil. István Lekó veřejně zuří, ale, jak se zdá, tento hluk má zakrýt pocit viny. Je to ale kontraproduktivní, šéfredaktor Eura si tak dělá svému časopisu zbytečně další škodu. Každý soudný čtenář uzná, že Matochův PR článek neměl v Euru co dělat.

Jiří Pšenička

v životě jsem Vás neviděl a po přečtení Vašich posledních článků v Britských listech doufám, že ani neuvidím.

Nedalo mi však, abych Vám nenapsal pár řádek. Je naprosto nechutné a odporné, jakým způsobem jste zaútočil na práci mého kolegy Pavla Matochy a pošpinil jeho novinářské jméno.

Bez jakýchkoliv důkazů jste jej osočil z toho, že napsal na objednávku a za peníze článek o nové politické straně. Kdybych nebyl svědkem jeho práce na tématu, sběru informací a telefonických rozhovorů, kdybych nevěděl, jaké problémy měl se sháněním některých lidí, mohl bych snad o Vašich výplodech alespoň zapřemýšlet.

Sedím ovšem s panem Matochou v jedné místnosti a tak se mohu bez nejmenších pochybností za jeho práci postavit a pokud to bude potřeba, i to odpřísáhnout před soudem.

A vězte, že rozhodně nepatřím do fanklubu Zdenka Bakaly a spol.

Jestliže máte v sobě trocha slušnosti, omluvte se panu Matochovi a nikdy nic podobného již nepište. Svým textem urážíte člověka, který nikdy v životě žádné články na objednávku nepsal a tímto způsobem novinářské "práce" pohrdá.

S pozdravem

Váš bývalý čtenář

Jiří Pšenička, redaktor ekonomického týdeníku EURO

Martin Stín

Přesto se cítím pohoršen způsobem, s jakým Česká televize s Miroslavem Sládkem naložila v pořadu "Naostro" dne 18.března. Ten pořad byl stejný a přece jiný než jeho předchozí vydání. Stejné bylo uspořádání studia, základní rysy režie a pobavené úsměšky moderátora. Snad byl pan Šíma ještě poněkud pohotovější ve svých replikách než obvykle, ale to by mi nevadilo. Od těch předchozích se lišil koncentrovaností zloby, soustředěné na osobu hosta pořadu, prozrazující neskrývanou snahu co nejvíce ho ponížit, znemožnit, zadupat do země. Vynikne to srovnáním například s poklidným tokem téhož pořadu, věnovaného Janu Kasalovi. Pan Šíma dokáže být vůči politikům dosti nepříjemný, ale sotva by si někdo z nich mohl stěžovat na znevážení útokem na osobní čest.

Míra pokoření, jaké se dostalo Miroslavu Sládkovi, je nebývalá. Již počet jeho oponentů byl neobvykle vysoký a nebyli to lidé ledajací. Byl mezi nimi např. advokát- bývalý místopředseda strany, dále podnikatel- dodavatel billboardů, novinář, politolog, bývalá funkcionářka strany. Ti skutečně Sládka nešetřili. Především jim byl zcela cizí pojem presumpce neviny. Nevzali na vědomí, že na člověka, jehož vyšetřování bylo vyšetřovatelem odloženo byť pro nedostatek důkazů, je třeba pohlížet jako na nevinného a nelze ho na veřejnosti označit za pachatele trestného činu.

Novinář citoval znevažující výrok z rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 5, které je ze zákona tajné. Musíme se ptát, jak je možné, že finanční úřad připustil jeho veřejné použití. Došlo ke zveřejnění platů zaměstnanců Sládkovy strany na veřejnoprávní obrazovce třetí osobou a bez jejich souhlasu. Zajímalo by mne, co na to Úřad pro ochranu osobních údajů. Z trestné činnosti Sládka vlastně obvinil také advokát, který ho dříve obhajoval. Jeho vystoupení by asi měla posoudit etická komise České advokátní komory. Jednotícím prvkem hanobících výroků byl nepatrný výskyt konkrétních důkazů. Zazněla zde však i pozoruhodná sdělení od pranýřovaného: zmínka o tříleté nečinnosti Obvodního soudu pro Prahu 5, kterou by se jistě měl zabývat ministr spravedlnosti i konstatování, že soudní řízení proti domnělým pomlouvačům republikánů probíhají za nezájmu sdělovacích prostředků. Pokud Miroslav Sládek nelhal, zmíněné okolnosti by vrhaly nedobré skutečně světlo na poměry ve státě a společnosti.

Režie pořadu byla zřejmě nevýhodná pro postiženého, který sám čelil výrazné početní převaze nepřátelsky naladěných oponentů a uštěpačnosti moderátora. Pokud moderátor předem diskutoval s oponenty obsah jejich výroků, vědomě připustil porušení presumpce neviny a další neetické jednání a zřejmě s takovým počínáním účelově souhlasil. Byla-li pro něj sdělení oponentů překvapením, měl na ně reagovat upozorněním na závadnost výroků.

Nejde mi o Sládka ani o republikány. Jde o princip. Veřejnoprávní televize nemá právo dotýkat se osobní cti hostů svých pořadů ani sloužit šíření pomluv proti nim (většina záporných údajů proti Sládkovi byla doložena tak chatrně, že je třeba je mít za pomluvy). Platí to stejně, nechť proti moderátorovi sedí Havel nebo Sládek. Pořad je varující i tím, že ukazuje, jak snadno lze zneužít obrazovky k odstřelení politického protivníka.

Martin Stín, Praha 10

Hranická radnice projevila nemalou dávku hlouposti, když si neuvědomila včas rizika sporu s Markétou Regecovou a nedohodla se s ní, dokud její požadavky nepřekračovaly únosnou míru. Následné pokusy přimět vzdornou majitelku pozemku silou o nic chytřejší nebyly a navíc mají politický charakter. Nelze přece občana nutit administrativním zásahem nebo jiným nátlakem, aby uskutečnil obchod, s jehož podmínkami není srozuměn.

Vstup náměstka policejního ředitele Jakubíka na scénu dodal celé záležitosti zlověstný nádech pokusu o návrat k starým časům. Paradoxně to však může být jediný kladný prvek celé aféry. Názorně totiž ukazuje, jací vlastně jsou ti skvělí ex-komunističtí policejní odborníci, kteří právě díky personální politice ministra Grosse rychleji než dříve zaplevelují policejní sbory a ministerstvo vnitra a vnášejí sem své totalitní mravy. Nepochybně je třeba i v tom hledat příčiny obtížného objasňování některých kriminálních případů či občasných excesů, kritizovaných nyní Amnesty International.

V rozporu s některými jinými psavci nepovažuji Markétu Regecovou za jednoznačně kladnou hrdinku, byť v jejím postupu není po hlouposti ani stopy a právo je jednoznačně na její straně. Hovořit o dobrých mravech v obchodě je dnes značně staromódní. Kdysi neplatil za slušného obchodníka ten, který zneužíval situace k požadování přemrštěné ceny či vymáhání vysokých úroků, protože se neslušelo zneužívat slabosti obchodního partnera. Zákazníci od těchto lidí kupovali a půjčovali si od nich, ale pohlíželi na ně s pohrdáním. Tento postoj má tisíciletou tradici. Pokud jej z obecného povědomí nestačilo úplně vytlačit válečné období, prospívající "keťasům" , poválečný rozkvět "šmelinářů", těžících z přechodného nedostatku zboží, ani čtyřicetileté potlačení svobodného obchodu, pak polistopadová doba se s tímto mravním imperativem slušných obchodníků vypořádala se zázračnou lehkostí. Proto soudy a policie dnes mlčky přihlížejí k nebývalému rozkvětu lichvy, a proto Markéta Regecová sklízí potlesk na otevřené scéně za samozřejmost, s jakou vyhnala cenu svého pozemku do spekulační výše a za netečnost k  následkům, které nedohoda mezi ní a radnicí přinese celému městu. Je v právu, ale jedná proti dobrým mravům. Netleskám jí.

Dalibor Matušínský

Vážený pane,

Vaše zaujetí pro název "Česko" je pozoruhodné. Nepochybuji, že se stejným zaujetím budete prosazovat i názvy "Americko", "Kanadsko" nebo "Australsko" - vždyť existují přídavná jména "americký", "kanadský" nebo "australský".

USA se bez jednoslovného názvu obejdou - když je potřeba, nahrazují jej zkratkou. I naši sportovci mohou mít na dresech "ČR", nevidím v tom problém. I naše výrobky mohou být "Made in ČR".

Kdy už pochopíte, že "Česko" je jiné jméno pro "Čechy", podle vzoru "Rusy-Rusko", "Uhry-Uhersko", "Rakousy-Rakousko" a podobně.

Česká republika prostě jednoslovný název nemá. Nemělo jej ani České království. Je to proto, že se nejedná o označení uceleného území, ale státního útvaru, který se v minulosti co do rozlohy značně měnil a vždy se skládal z několika částí, které měly rozdílnou historii, kulturu i status - vzpomeňte na "Království České, Markrabství Moravské a Vévodství Slezské".

Žijeme ve státě, který se jmenuje Česká republika. Je to hezký název. Nevidím důvod, proč jej mrzačit, abychom vyhověli novinářům, toužícím po kratších titulcích.

P.S. Pokud se Vám nápis "Česká republika" na dresech zdá malý, pak "ČR" může být mnohem větší, nežli "Česko".