Ještě nikdy nebyla schopnost využití i zneužití osobních dat nepovolanou
osobou tak snadná, ještě nikdy nebyly vysoce výkonné databáze či síťové
systémy tak dostupné, ještě nikdy neměly počítače takovou rychlost
procesorů, kapacitu harddisků a paměti za tak příznivou cenu (dostupné
kdekomu), ještě nikdy neumělo s touto technikou zacházet tolik podprůměrně
placených vysoce kvalifikovaných a ambiciózních lidí, ještě nikdy nebyl
takový hlad obchodníků po marketingově použitelných datech - za jakoukoliv
cenu. Ještě nikdy nebyla globalizace za českými humny.
Lze říci, že stát dosud nedokázal komunikovat se svými občany o
zabezpečení jejich osobních dat, vysvětlit jim uspokojivě veškeré jejich
otázky, přesvědčit je o účelnosti a výhodnosti toho, když svá data státu
poskytnou - úplná a pravdivá. Místo toho se snaží občany zastrašovat a
oblbovat demagogií reklamních hesel. Stát nemůže ale očekávat, že občan je
ovce. Někteří možná, ale všichni určitě ne. A jen toho občanství si bude
každý vážit, které si prosadí - třeba i proti hloupým a líným úředníkům.
Važte si proto sami sebe. Vy jste občané a vaše je ta moc, se kterou nyní
mává ČSÚ. A teprve pak bude i v ČR občanská společnost, když vy budete
občané. Sebejistí a přitom odpovědní.
Sčítání: Víte lidi, do čeho jdete?
Tak jsem dnes nafasoval výbavičku pro sčítání obyvatel. Sadu formulářů, vzorový list, vysvětlivky, informační letáček a černou tužku. Jsem principiální odpůrce sčítání. Nicméně se pokusím pokud možno objektivně popsat některá fakta a dojmy získané z materiálů ČSÚ, odvolávaje se při tom i na předchozí četné diskuse, zvláště na NP. Zdá se, že sčítání v této podobě už nikdo nezastaví, přesto anebo právě proto má smysl do poslední chvíle poukazovat na všechna slabá místa, aby lidé věděli, do čeho jdou.
Moje setkání se sčítacím komisařem dopadlo pohodově. Na první pohled vyjukaná mladá slečna, patrně studentka. Chovala se slušně, ale zdála se mi málo informovaná. Hned jak zazvonila, měla připraveny průkazy, sčítacího komisaře i občanský. Na otázku, co udělá, když se k některým lidem nedozvoní i po opakovaných návštěvách, odpověděla, že formuláře vyplní za ně. To je patrně v souladu se zákonem. Otázka je, jak přesná budou takto získaná data, protože lidí, které nedostihne bude dost velké procento.
Tato "moje" komisařka rozhodně nedělala dojem, že by se chystala data někomu prodat nebo je roznášet po pavlačích, spíš jsem z ní vycítil, že se těší, až to bude mít z krku.
Ale přesto faktem zůstává, že přes komisaře, kterých bude několik desítek tisíc, půjde největší množství kompletních dat. V tom velkém množství komisařů se najde jistě celé spektrum lidí různých charakterů a různých motivací.
A sčítací komisaři jsou dokonce z titulu své funkce přímo povinni kontrolovat úplnost a správnost formulářů, vyplňovat kódy a poté sestavovat určité přehledy a výsledky za své okrsky.
To znamená, že budou mít vyplněné formuláře k dispozici a budou s nimi moci libovolně manipulovat. A tady už se fantazii meze nekladou, vaše data má komisař k dispozici a co s nimi udělá, domýšlejte sami. Jestli jejich zneužití zabrání pokuta až 200 000, to ať si posoudí každý člověk sám.
Už samotný výběr lidí za sčítací komisaře - kdo se přihlásí, toho vezmeme, stačí, když o sobě prohlásí, že je slušný člověk, by v nás měl zasévat semínko nedůvěry.
Takže pro klid duše, osobu sčítacího komisaře raději vynechat.
Jenže co se stane s obálkou a v ní uloženými formuláři, pokud je donesu osobně na obecní úřad?
Přiznám se, že nevím. Od různých představitelů jsem slyšel, že tuto možnost má každý, ale co dál?
OÚ ji předá zalepenou na ČSÚ? A kdo bude provádět kontrolu správnosti a úplnosti vyplněných formulářů?
A v případě, že tam bude chybička, pojede kurýr za vyplňovatelem formuláře domů, aby to s ním domluvil, nebo to prostě nějak sám opraví? Anebo se prostě dotazník vyhodí a na chybujícího respondenta bude poslán jeho místně příslušný komisař s novým formulářem?
Nějak mi chybí informace. Ví to někdo?
"Moje" sčítací komisařka to taky nevěděla, s krčením ramen připustila možnost, že formulář ke kontrole předá OÚ sčítacímu revizorovi a ten podle okrsku sčítacímu komisaři?
O tom, co bude s formuláři dál a kde všude jsou další bezpečnostní díry, o tom psát nechci, už se o tom psalo dost a článek by se hodně nafoukl. Snad jen připomenu, že pokud je sčítání v rukách lidí, kteří si myslí, že nejlepší ochrana dat je uložení vypáleného CD do trezoru, tak je mi z toho docela úzko.
Spíš bych se chtěl obrátit na zastánce sčítání, kteří argumentují tím, že vlastně ani o žádná privátní citlivá data nejde a člověk je tajit nemusí. Po prostudování materiálů od ČSÚ si myslím, že zas tak nevinné a banální informace to nejsou.
Takže co se o nás dozví? Stát si vytvoří další, podrobnou a aktuální databázi detailních informací o každém konkrétním člověku. Tato databáze bude zahrnovat jedinečné identifikátory, které umožní propojit zjištěná data s daty ze stávajících informačních systémů (registry obyvatel, katastrální knihy, evidence vozidel, policejní záznamy, záznamy z finančních, sociálních úřadů, atd.)buď hned, nebo v budoucnosti.
Databáze vzniklá sčítáním je sama o sobě neuvěřitelně cenná svým rozsahem, aktuálností a komplexností, ale ve spojení s výše zmíněnými databázemi její hodnota rapidně roste. Nebudu vytvářet konstrukce, jak využít data získaná spojením databáze ze sčítání a ostatních databází, tady se opět fantazii meze nekladou a každý člověk, který vnímá současnou informační revoluci a uvědomuje si, jak moc mění informace celý náš svět, najde sám spousty příkladů.
Podívejme se, co zajímavého o nás přinese samotné sčítání. Co si o vás stát zaznamená. Jméno, adresu, datum narození, rodné číslo, pohlaví, datum sňatku. Získá váš určitý psychologický profil - jakého jste dosáhli vzdělání, počet sňatků, vaše náboženské vyznání, počty dětí, kde a jak jste vyrůstali (národnost, rodná řeč, bydliště matky při vašem narození). Obor vzdělání a jaká profese vás živí, kde přesně pracujete a v jaké funkci, kolik času strávíte cestováním za prací, máte-li i jiné ekonomické aktivity.
Toto vše je zjištěno o všech členech domácnosti jednotlivě, přičemž je zaznamenán jejich vzájemný rodinný vztah a případné společné hospodaření. Dále se o rodině stát dozví bytové poměry, zda vlastní byt nebo dům, nebo bydlí pouze v pronájmu, zda vlastní nebo užívá rekreační objekt, další technologické vybavení bytu, včetně počtu místností, jejich velikosti, topení, vody, energie, telefonů, počítače, internetu a počtu aut. A majitelé domů ještě vyplňují domovní list.
No, jak se tak na to koukám, nezdá se mi to jako banální a nic nevypovídající soubor dat, který člověk nemá důvod tajit. Jak by se dal využít/zneužít nechávám opět na vaší fantazii. Mně osobně nejvíce vadí jeho zneužití samotným státem. Z komerčního zneužití strach nemám, reklamním kampaním se ubránit dokážu, ale ze státní zvůle strach opravdu mám.
Ještě jeden detail mě u formulářů zarazil. V nějaké debatě se kdosi domníval, že na formuláři musí být i podpis a nelíbila se mu možnost, že by měl někdo někde jeho podpis naskenovaný. Nějaký zastánce sčítání velmi vehementně protestoval, že podpis se nikde nepožaduje. OK, to je v pořádku, ale proč je ve VZORU u kolonky datum,jméno a příjmení osoby naznačen vzorový PODPIS?? Proč tam není jméno a příjmení hůlkovým písmem? Takhle spousta lidí podlehne a omylem se podepíše. Vypadá to jako úmysl - když je navedeme ve vzoru, spousta lidí se nám dobrovolně podepíše...
Teď několik zajímavostí z letáčku ČSÚ:
"Jména osob nebudou vstupovat do zpracování, nebudou zaznamenána na elektronické nosiče." Chlácholivá věta, pouze však pro laiky. Každá osoba bude po celou dobu sčítání jednoznačně určena rodným číslem, datem narození, přesnou adresou bydliště, a jako pomocným údajem adresou zaměstnavatele a přesným názvem vaší funkce. To, jestli tam nebude jméno, které se na základě ostatních údajů snadno kdykoliv doplní, už nehraje takovou roli...
"ČSÚ v žádném případě neposkytuje informace o jednotlivém občanovi." Odvážné tvrzení, ale vážně bychom ho mohli brát pouze tehdy, kdyby ČSÚ informace o jednotlivých občanech VŮBEC neshromažďoval. Toto prohlášení ČSÚ vezme za své v okamžiku, kdy bude první člověk popotahován a řešen za svou neúčast ve sčítání (což je dle zákona přestupek), protože JEDINĚ z ČSÚ by se mohla dostat ven informace o tom jednotlivém konkrétním občanovi, že se nesečetl. Rád si počkám, jak to dopadne.
ČSÚ se v letáčku dušuje, že všechny údaje budou použity pouze ke statistickým účelům. A jako důvod proč se sčítat uvádí např.: "…správná orientace sociální pomoci státu, pro řešení otázek bydlení, pro koncepci rozvoje vzdělanosti, pro poznání potřebnosti sociálních, zdravotnických, školských a dalších zařízení, pro aktivní politiku zaměstnanosti, pro zajišťování potřeb menšin a řešení vztahu státu a církví, pro zlepšení funkce veřejné dopravy ve městech a regionech…"
Toto všechno ve mně probouzí přesně opačnou chuť než je asi myšleno - nesčítat se. Vzbuzuje to ve mně velmi silný pocit nepřiměřeného zasahování státu do věcí, které mu nepřísluší.
Čím více informací má stát o lidech, tím snadněji se lidé ovládají a řídí. A já nechci silný stát, který by o mně rozhodoval a řídil mě. Netoužím být součástí nějakých experimentů sociálních inženýrů, kteří operují třeba i daty ze sčítání lidí.
Nerad bych se dočkal toho, že mým dětem nebude umožněno studovat obor, který by chtěli s odkazem na to, že podle údajů ze sčítání je v daném regionu přebytek těchto profesí.
Nerad bych se dočkal toho, kdy na základě údajů ze sčítání bude v rámci řešení otázek bydlení vyměřena daň z nadměrných metrů osobám svobodným. Nerad bych se dočkal toho, aby na základě národnosti přiznané při sčítání, byli lidé zvýhodňováni při přijímání do škol a zaměstnání.
Nerad bych se dočkal toho, kdy na základě počtu počítačů zjištěných při sčítání byla zvýšena sazba DPH na software.
Nerad bych se dočkal toho, aby na základě údajů ze sčítání byli třeba v BIS zaevidováni pro další potřeby členové nějaké konkrétní náboženské skupiny. Atd. Fantazii se meze nekladou.
Myslím si, že statistika může být zneužita tím, kdo je u moci k prosazení a "správnému" zdůvodnění různých opatření (daně, poplatky, dávky, různá regulační opatření, atd.). Pokud jsou ke statistickým datům k dispozici navíc adresné údaje o jednotlivých konkrétních osobách, je to pravý poklad pro státní aparát.
Uvědomte si, co a komu dáváte vyplněním formulářů do rukou. Čas ukáže, kdo měl pravdu, jestli paranoidní odpůrci sčítání, nebo jeho nadšení propagátoři.
BL hrozí rozbít nynější mediální elitu v ČR
Důsledně pátrejme po tom, kdo dává našemu hlídacímu psu demokracie žrát
(Autor je novinář z jednoho čelného pražského deníku, raději nezveřejňujeme jeho jméno.)
Ad Jiří Svoboda:
"Kolik čtenářů Britské listy mají je asi těžké odhadnout, každopádně mám za prokázané, že lidé z intelektuálních vrstev (ať jsou jakkoli naladěni) BL čtou. A pozorně je čtou i redaktoři vlivných médií. I když to tak nevypadá, protože se jen málokdy objeví otevřená zmínka."
Důsledně pátrejme po tom, kdo dává našemu hlídacímu psu demokracie žrát
Britské listy sleduji jako začínající novinář stále intenzivněji. BL vyvolávají ostré polemiky. Souhlasím zcela s J. Svobodou, že je to jen dobře, pro BL, jejich čtenáře, pro novináře, kteří jimi chtějí v dlouhodobém horizontu být a v naší nezralé demokracii především pro ni samotnou. Je však otázkou, zda se do polemik plně zapojují kritizovaní. Například nikdo z ČT nereagoval na vážné upozornění J. Plesla, že ČT lže, posledním referováním o kauze TV Nova. Naopak ČT chybu opakovala. Takových příkladů je víc.
Nejen ČT, ale i ostatní média, budou jen velmi pozvolna (zda vůbec, což záleží na tom, zda se BL podaří dát dohromady finanční zajištění) reagovat na ukázky svého neprofesionálního až manipulativního chování.
Budou totiž jednoduše hrát kartu, že BL jsou zcela okrajovým plátkem, navíc na internetu, který vlastní minimum českých domácností.
Nejde zde ale jen o to, že se hlavní český mediální proud bojí konkurence. Nejen to. Jde o to, komu v ČR jedenáct let po změně režimu vadí, aby mladí novináři bez delší praxe, jichž jsou redakce hlavních celostátních deníků (a také redakce zpravodajství ČT) plné, pracovali samostatně a učili se profesionalitě.
Profesionál je osobnost a osobnost je těžko manipulovatelná. A výsledek?
Kdo trochu čte noviny a zároveň zná každodenní realitu života deseti milionů Čechů, vidí propastný rozdíl mezi tím, co a jak se na prvních stranách halasně propaguje a tím, co skutečně trápí každého spotřebitele, daňového poplatníka, pacienta, posluchače, pasažéra, podnikatele, zaměstnance, prostě všechny, kteří se v těchto a dalších rolích denně ocitáme. Některá média nerozumí sama sobě.
Například kampaň Lidových novin za likvidaci V. Klause, nastartovaná v plné nahotě v roce 1997, provázely v témž deníku dvě osobnostní ankety, z nichž v obou čtenáři tohoto deníku s předstihem před ostatními upřednostnili právě šéfa ODS.
Naopak, ze svých vlastních zkušeností (je mi 26 let, v médiích pracuji pátým rokem) tvrdím, že začínající novináři jsou v našich denících záměrně udržováni v iluzi profesionálního prostředí a učeni nesamostatnosti.
Omílají dokola některá nedůležitá témata, opentlují je palcovými titulky a v hospodě se všichni dohromady konkurence nekonkurence plácají po zádech.
Pikantní je, že ani tato témata nejsou často zpracována důsledně a hlavně, což je rys snad nejobecnější, své slavné téma brzy odhazují do koše a vrhají se na další, která si zhusta ani sami nevyhledali. Takzvané mediální kauzy pocházejí velmi často vně redakcí.
Snad je zřejmé, kam mířím. Zejména, že konec poslední dekády minulého století charakterizuje podle mého názoru snad nejvíce až příliš úspěšně realizované snahy někdejších komunistických elit, doplněných o nové či staronové tváře, o návrat ke svým dřívějším prebendám.
Do značné míry to právě umožňuje nedostatečně pevné postavení médií, především mizivá míra nezávislosti.
Ti, kteří nereagují na správné výtky BL, jsou málo nezávislí, pokud vůbec. Prvotní konkurenci BL vůči našim médiím nevidím v tom, že by jim přetáhli čtenáře (to až v druhém sledu), ale v tom, že hrozí mediální elitu rozbít.p> Svobodu slova si naše mediální elita vysvětluje tak, že si může psát, co chce, což je v pořádku, ale bohužel také tak, že jde o svobodu od neříkání všeho, co by měli lidé vědět.
Toto není reklama na BL. Jen spontánní reakce. Ovšem pokud se mj. BL podaří udržet nad vodou, nehrozí hlídacímu psu demokracie, aby nakonec úplně zapomněl na to, že je především přítelem člověka.
4) Pentagon Poison: The Great Radioactive Ammo Cover-Up
Rounds made of depleted uranium have exposed hundreds, perhaps thousands, of G.I.s to radiation without warning -- here's evidence the army knew the danger. By Bill Mesler
Televizní vzbouřenci proti Zdeňku Drahošovi
Bude trockistická revoluce televizních vzbouřenců s cílem prosazovat vlastní personální zájmy dál pokračovat?
Bohužel nebyl Britským listům zprostředkován kompletní materiál Zdeňka Drahoše, takže zatím zveřejňujeme pouze dokument vzbouřenecké strany. Britské listy samozřejmě budou publikovat v plné verzi i jakékoliv prohlášení Zdeňka Drahoše.
Konstatujeme, že kontrolní zpráva Dušana Chmelíčka o pochybných způsobech, jimiž vedl brněnské studio Zdeněk Drahoš, je velmi závažná. (V Britských listech je zde; Drahošova obhajoba je v BL zde.) Bohužel však tzv. "iniciativa" Věc veřejná nemá absolutně žádný mandát stylizovat se svatouškovsky do role arbitra etického jednání, poté co si její členové ukradli a k propagandistickému vysílání ve vlastní věci zneužili od prosince 2000 Českou televizi. Lidé, níže jmenovaní by měli mít alespoň základní ponětí o slušnosti a měli by si uvědomit, že nemají naprosto žádný morální kredit k tomu, vyžadovat v ukradené České televizi, která jejich rebelií ztratila poslední zbytky veřejnoprávního statutu, jakoukoliv nápravu. (Kdyby měli minimum slušnosti či inteligence, z televize by poté, co z ní od prosince 2000 udělali, sami odešli. Zdá se nám totiž, že jejich provinění je v podstatě na téže úrovni jako případná provinění pana Drahoše, ne-li horší.) Stejně hloupě se i dál diskreditují čeští pseudointelektuálové jako Ivan Klíma, Jiřina Šiklová či Ludvík Vaculík a Jiří Stránský - ten projevuje porozumění veřejnoprávní televizi i demokratickým principům např. i tím, že v minulých dnech zakázal autogramiádu knihy "V hlavních zprávách: Televize", ve svém Pen klubu v Praze.) Upozorňujeme, že v mnoha ohledech je níže publikované prohlášení televizních vzbouřenců hrubě subjektivní a zkresluje fakta. Tím se nijak nezastáváme Zdeňka Drahoše, jehož činnost jakožto šéfa brněnského studia by na základě Chmelíčkovy zprávy měla být bezpochyby zkoumána, nikoliv však těmto hrubě zaujatými vzbouřenci, kteří svou činností bezostyšně prosazují vlastní agendu. Doufejme, že někdy do ČR pronikne - a i Pen Club či Jiřina Šiklová, Ludvík Vaculík a Ivan Klíma - pochopí - princip neúplatné nestrannosti. Nechápeme, jak je možné, že si tito lidé neuvědomují naprosto zásadní věci, jako je princip objektivity, a jak za komunismu se propagandisticky vrhají na podporu jedné, skutečnost bezostyšně zkreslující strany, jejíž integrita je tím, co provedla v minulých týdnech, navždy nenávratně ztracena. Člověk musí mít opravdu silné nervy a hroší kůži, když v současnosti podepisuje prohlášení, kde se jeho jméno objevuje vedle Adama Komerse či Jiřího F. (sic!) Potužníka. Všimněte si třeba, že níže uvedený text cituje jako údajně objektivní důkaz příspěvek "spoluspiklenkyně" vzbouřenců Lídy Rakušanové, která podporuje vzbouřeneckou kauzu v RSE, přestože má v České televizi vlastní pořad, a není tedy nestranná. Je to špína. Je z toho totiž zjevné, že proti Drahošovi protestují zejména lidé, jimž byly zrušeny projekty. I kdyby byl Drahoš skutečně zkorumpovanáý podvodník, skutečnost, že jsou na věci lidé, kteří proti němu protestují, osobně zainteresováni, jejich protest diskredituje. V normálnější zemi - jako je Velká Británie - bývá obžalovaný propuštěn u soudu, dopustí-li se sdělovací prostředky urážky soudu a publikují-li vůči obžalovanému kriticky zaměřené články. Obhájce obžalovaného v takovém případě právem argumentuje, že byl případ ve veřejné aréně zkreslen, porota je ovlivněna a obžalovanému by se nedostalo spravedlivého rozsudku. Obávám se, že totéž učinili nyní v případě Zdeňka Drahoše televizní vzbouřenci i jejich pošetilí stoupenci z pražského Pen Klubu: svou zaujatou kritikou v podstatě znemožnili objektivní vyšetřování tohoto případu. Alespoň v civilizované zemi by tomu tak bylo. (JČ)
V pátek 23.2.2001 vydala iniciativa Česká televize - věc veřejná prohlášení k návštěvě generálního ředitele ČT pana Jiřího Balvína v Brně.
Původní prohlášení zatím podepsali: Martin Dohnal, Táňa Fišerová, Štěpán Hájek, Pavel Jirásek, Ivan Klíma, Adam Komers, Jan Kraus, Jiří Kuběna, Libuše Ludvíková, Jan Moláček, Božena Petrová, Lenka Plachá, Jan Plachý, Zdenek Plachý, Jiří F. Potužník, Monika Rychlíková, Břetislav Rychlík, Jiří Stránský, Jan Šabata, Jiřina Šiklová, Ludvík Vaculík, Jiří Voráč.
Téhož dne na toto prohlášení reagoval ředitel studia ČT Brno pan
PhDr. Zdeněk Drahoš.
Na jeho vyjádření se iniciativa ČT - věc veřejná rozhodla odpovědět.
V Brně 23.2.2001
Prohlášení ke středeční návštěvě generálního ředitele ČT Jiřího Balvína v Brně
Jiří Balvín se v průběhu své první brněnské návštěvy ve funkci generálního ředitele setkal pouze s vedením ČT Brno. Nesetkal se s kritiky vedení ČT Brno z iniciativy ČT - V V, ani s nikým ze sedmi v období krize v ČT propuštěných zaměstnanců - kritiků brněnského vedení a to přesto, že byl o tato setkání požádán. Ve večerních hodinách sdělil naopak novinářům, že kontrolní zprávu bývalého generálního ředitele Dušana Chmelíčka, na jejímž základě Chmelíček navrhl Radě ČT odvolání ředitele ČT Brno Zdeňka Drahoše, nepovažuje za tak závažnou, aby kvůli ní pozastavil Drahošovi funkci. Toto prohlášení považujeme za zarážející.
Zdeněk Drahoš:
Chmelíček nenavrhl radě Drahošovo odvolání na základě účelové kontrolní akce, to by přece nenavrhoval nápravná opatření, termínovaná do 31.3. následného roku! Akce nebyla vůbec uzavřena, Brno podalo v domluveném termínu své vyjádření, doplnění a potřebné dokumenty.
Chmelíčkův návrh na Drahošovo odvolání Rada ČT zamítla poměrem hlasů 9:0! Celkem výmluvný fakt…
Iniciativa ČT - VV (reakce na stanovisko Zdeňka Drahoše):
Součástí Chmelíčkovy kontrolní zprávy byla opatření, termínovaná k vykonání ihned. Protože Zdeněk Drahoš vzápětí na kontrolní zprávu odpověděl podle kontrolní komise „vyhýbavým a nicneříkajícím“ způsobem a protože se odmítl Dušanu Chmelíčkovi ke zprávě podstatně vyjádřit, generálnímu řediteli víceméně nezbylo nic jiného, než navrhnout Radě ČT Drahošovo odvolání. Zdeněk Drahoš tedy postupoval tak, že faktické dokončení kontroly podle harmonogramu kontrolní zprávy znemožnil.
Chmelíčkův návrh na Drahošovo odvolání zamítla nekompetentní
a zpolitizovaná Rada ČT, která způsobila největší krizi ve veřejnoprávní televizi a ve společnosti v poslední době. Navíc Rada, která za zády tehdejšího ředitele Chmelíčka intrikovala se Zdeňkem Drahošem, připravovala mu na zřejmou politickou zakázku post generálního ředitele ( podle tvrzení členů Rady - například Jany Dědečkové, Františka Mikše
a trvalého prosazování Drahoše poslanci ODS Kateřinou Dostálovou
a Petrem Plevou ). Spojení s touto Radou nakonec dokládá četnost Drahošových telefonátů v okamžicích odvolávání ředitele Chmelíčka, jeho trvalá neloajalita a zákeřné podrazy proti nadřízenému a kolegům z kolegia GŘ, jeho okamžitá nominace do Hodačova týmu na post programového ředitele i blízká spolupráce s touto Radou při podpoře Hodačových kroků.
Velmi nešťastné je podle nás to, že pan generální ředitel označil (pro MF Dnes) za „spekulaci“ svědectví ostravské redaktorky Jany Lorencové, která dosvědčuje, že jí Drahoš nabídl úplatek, natočí-li příspěvek ve prospěch Železničního stavitelství.
Zdeněk Drahoš:
Článkem se už zabývá advokátní kancelář, vůbec o ŽS nebyla řeč, sama pí. Lorencová to potvrdila…sama žádá o tiskovou opravu, informoval o tom na KGŘ M.Petronec. Místo pěti setkání byla pouze dvě (ověřeno turnikety,a to 4.8. 99 a 23.5.2000) žádné „oťukávání“ se neuskutečnilo, při prvním jsem jí předal materiály Úřadu pro hospodářskou soutěž, který zrušil výběrové řízení radnice Brno-střed. Můj postup byl zcela standardní, brněnské studio investigativní pořad nemá, předal jsem materiály redaktorce, které jsem si vážil. Nadstandardní odměny jsem nesliboval, žádný fond nemáme, „podobné věci“ jsme nikdy nerealizovali…
Iniciativa ČT - VV:
Z písemných materiálů, které Zdeněk Drahoš v této souvislosti předal Janě Lorencové, vyplývá, že výsledkem jejich jednání měla být práce ve prospěch Železničního stavitelství. Měla být natočena reportáž s cílem podpořit návrh Železničního stavitelství na zrušení výběrového řízení, podaný na Úřad pro hospodářskou soutěž, jehož se Železniční stavitelství neúspěšně zúčastnilo. Protože se však ŽS umístilo ve výběrovém řízení na třetím místě, doufalo pochopitelně, že má při eventualitě zrušení výsledků výběrového řízení naději na úspěch. Vzhledem k tolikrát prokázané propojenosti firmy ŽS s ředitelem ČT Brno je uvedené svědectví Jany Lorencové alarmující skutečností, kterou by se měl Drahošův nadřízený samozřejmě podrobně zabývat (včetně seznámení se s písemnými důkazy, které jsou k dispozici).
22. února tvrdil Zdeněk Drahoš, že se Jana Lorencová byla u něj jedenkrát, 24. února už je to náhle dvakrát. Jana Lorencová však trvá na tom, že se s Drahošem setkala více než dvakrát, o jejích jednáních s Drahošem byli ostatně informováni její ostravští kolegové, ochotní to dosvědčit.
K tématu „zvláštních fondů“ Zdeňka Drahoše ještě vyjádření Jaromíra Marka:
Jmenuji se Jaromír Marek a v brněnském studiu České televize jsem pracoval od jara 1995 do léta 2000 jako redaktor zpravodajství a vedoucí vydání. Dovoluji si tvrdit, že o situaci v brněnském studiu jsem poměrně dobře informován, většinu případů, o kterých se v souvislosti s dr.Drahošem hovoří jsem zažil doslova na vlastní kůži a jsem připraven kdykoli dosvědčit vše o "reportážích na zakázku". Také proto jsem byl na jaře 2000 z České televize, jak říká dr.Drahoš, "odejit".
S velkým zájmem jsem přečetl článek v MF Dnes, svědectví ostravské redaktorky Jany Lorencové, která dosvědčuje, že jí Drahoš nabídl úplatek, zpracuje-li příspěvek ve prospěch Železničního stavitelství. Zejména pasáž, kde se hovoří o nadstandardní odměně ze "zvláštního konta". Ve chvíli, kdy jsem zmíněný text četl, jsem si vzpomněl na jeden rozhovor s dr. Drahošem, který se odehrál na podzim roku 1995, tedy více než před pěti lety! Tehdy jsem se připravoval na tříměsíční cestu mimo Evropu, kde jsem, mimo jiné, točil i dva dokumenty, které později uvedla Česká televize. Bylo domluveno s vedením studia, že na tyto tři měsíce si beru neplacené volno. Během jednání s dr. Drahošem jsem se jej zeptal, zda by nebylo celou věc možné řešit jinak, tedy abych i po dobu natáčení, byť v zahraničí, pobíral plat. A tehdy, a jsme konečně u jádra věci, mně dr. Drahoš řekl: "Nemůžu Vám dávat plat, ale až se vrátíte, můžeme se domluvit na nějaké odměně, která Vám ztrátu platu vykompenzuje! Existují totiž různá konta, ze kterých se takovéto věci dají zaplatit!" To byl rok 1995! V téže době vyšlo najevo, že Česká televize nabízela prostřednictvím jisté soukromé reklamní agentury skrytou reklamu ve vysílání pravidelných veletržních bloků, které se připravovaly pro Studio 6. Pokud si vzpomínám, psal o tom časopis Strategie a celá kauza měla i jakousi dohru. Jestli tyto věci, tedy existence "různých kont" a aktivita na veletrzích, spolu souvisely se můžeme jen dohadovat, zrovna tak jak se asi nepodaří prokázat jiné vazby a souvislosti. Na každý pád mohu dosvědčit, že jakési konto či konta alespoň ve zmíněném období nejspíš existovala a dr.Drahoš s nimi, dle jeho vyjádření, mohl disponovat.
S pozdravem
Jaromír Marek
Rybářská 9
Brno
Firmy pro niž byly v Brně prokazatelně natočeny desítky propagandistických reportáží i skrytých reklam.
Zdeněk Drahoš:
Žádný důkaz nebyl předložen, z 8.000 zpravodajských příspěvků za poslední více než tři roky bylo 14, v nichž se aktivity ŽS a.s. zmiňují, a to: 3x sponzoring ODS, 11x koridory, z toho jenom jednou je tato firma zmíněna! Tyto infomace přinášely i další regionální sdělovací prostředky.
Iniciativa ČT - VV:
Redaktoři zpravodajství, kteří museli odejít z ČT Brno, a hlavně celá současná redakce zpravodajství i Chmelíčkova kontrolní zpráva však tvrdí a dosvědčují něco zcela jiného. Vzhledem k četnosti a způsobu výskytu příspěvků o ŽS v kontextu ostatních zpravodajských příspěvků JMV
a vzhledem ke způsobu, jak byly tyto příspěvky zadávány k natočení, je evidentní, že šlo o více, či méně skrytou reklamu na aktivity této firmy. Zdeněk Drahoš zapomíná mezi příspěvky označené kontrolní zprávou
a svědectvím zpravodajů zahrnout aktivity dceřiné společnosti ŽS Brno - firmy AZ Servis. Připomínáme ještě existenci potvrzení vystaveného Drahošovým šéfem zpravodajství Karlem Burianem pro ing. Aleše Pohanku ředitele jedné z dceřiných společností ŽS, firmy AZ Servis Brno, že si na většinu svých příjmů vydělává jako kameraman České televize v Brně. Do dnešního dne pan Pohanka nebyl schopen jmenovat jediný ( ! ) pořad brněnského studia na němž ve vysoce specializované profesi kameramana pracoval.
Téže firmy, jejíž skandály, například podíl na vytunelování zámku v Moravském Krumlově, Drahoš kryl.
Zdeněk Drahoš:
Drahoš nic nekryl, příspěvek nestáhl z vysílání.
Iniciativa ČT - VV:
Naprostý opak dosvědčuje např. korespondence mezi Zdeňkem Drahošem a bývalým starostou Moravského Krumlova Jiřím Braunerem ( celá korespondence je k dispozici, má ji i ministr kultury ), z níž vyplývá, že Zdeněk Drahoš s Karlem Burianem účelově lhali po řadu měsíců starostovi, zastupitelům, občanům města i kulturní veřejnosti. Oni zabránili odvysílání natočených materiálů o tunelování zámku v Moravském Krumlově firmou ŽS. Celá korespondence je mimo to důkazem morálního selhání Zdeňka Drahoše a je pro pověst veřejnoprávního média ostudnou.
Přikládáme část přepisu z reportáže redaktorky Lídy Rakušanové v Rádiu Svobodná Evropa:
Jak vypadaly poměry v brněnském studiu, líčil 18. prosince, tedy dva dny před Hodačovým jmenováním, na tiskové konferenci někdejší vedoucí směn v tamním zpravodajství Jaromír Marek:
„Konkrétně v roce 97 vyvstala kausa zámku v Moravském Krumlově, tehdy ještě to byl zámek, ve kterém bylo sídlo Slovanské epopeje Alfonse Muchy ještě než se vrátilo zpátky do Prahy, a ten zámek byl v katastrofálním stavu. Tehdy starosta Brauner, který dnes již není starosta, ale je stále zaměstnán na městském úřadě v Moravském Krumlově - můžete si klidně zatelefonovat, určitě rád bude hovořit - zveřejnil věc, která se týkala pozadí toho zámku. Byla to právě firma Železniční stavitelství, která asi v roce 91 získala tento zámek do svého vlastnictví, zastavila jej, jak se to tehdy dělalo, klasickým způsobem. Ten zámek se vytuneloval, zastavil se u Poštovní banky České Budějovice, dostalo za to Železniční stavitelství několik desítek milionů korun. Potom se ty peníze splácely klasicky, tehdy se podařilo převést tento objekt na tehdy velmi problematickou firmu
z Pelhřimova JIKO Směr, což - kdo si pamatuje na ta léta - byla jedna z těch klasických tunelářských firem. Dnes jsou ti lidé snad i ve vězení
a tehdy s tímto skutečně vystoupil starosta Brauner a začalo se o tom točit
i ve zpravodajství České televize. Točila to tehdy - dnes již opět odejitá kolegyně doktorka Kolejková. Skutečně tam se rozkrylo to, že tam byl záměr tunelovat ten zámek jak se to tehdy dělalo. Tehdy na přímý pokyn ředitele Drahoše se ta reportáž zastavila, nevysílala se, potom následovalo x dopisů starosty Braunera řediteli Drahošovi. Všechny ty dopisy ten člověk má u sebe, je ochoten kdykoliv je komukoliv ukázat. Dopadlo to tak, že došlo k absurdnímu zákazu, že do Moravského Krumlova zpravodajství jezdit nebude. A skutečně několik roků do Moravského Krumlova nejezdila Česká televize točit cokoliv, s kýmkoliv, najmě s panem starostou, do okamžiku, když v dalších volbách nebyl ve své funkci potvrzen. Jedna věc.
Další věc. AZ Servis - tak to v té zprávě je - AZ je dceřiná společnost Železničního stavitelství, samozřejmě všechny věci, které se odehrávaly kolem této firmy se přirozeně točily v brněnském zpravodajství, ať už všechny možné vernisáže v obskurní galerii, která je v Autosalonu, tam se skutečně točilo, je to i v těch zprávách, desítky reportáží, točily se věci, kdy AZ Servis jako jeden z mnoha firem nebo dealerů Škodovky začal prodávat v Brně Felicii. Točila se reportáž o tom, že v AZ Servisu už se prodává Felicie, točily se všechny možné skryté reklamy o tom, jak se plní Felicie na náměstí Svobody pingpongovými míčky jakožto nějaký pseudozápis do Guinessovy knihy rekordů, zkrátka všechno, co nějakým způsobem souviselo s Železničním stavitelstvím, AZ Servisem vždy bylo zaznamenáváno. Docela markantní příklad toho, jak ta provázanost tam je, někdo z Mladé fronty DNES si jistě vzpomene, že 13.8.99 přinesla Mladá fronta docela zajímavou informaci o tom, že Železniční stavitelství bylo jedním z těch tajných sponzorů volební kampaně ODS.“
Téže firmy, od které Drahoš získal pozemek na stavbu své vily.
Zdeněk Drahoš:
Přesně: Drahoš koupil! Pozemek, který průkazně a doložitelně v plné výši zaplatil.Poslední splátku již má připavenu na svém osobním účtu, a to za dvě ukončená stavební spoření…Toto prohlášení Jiří Balvín vydal, aniž se seznámil s celou kauzou důkladně.
Jiří Balvín se celou kauzou naopak důkladně zabýval.
Iniciativa ČT - VV:
Zdeněk Drahoš neříká pravdu. Jiří Balvín nemluvil s Janou Lorencovou, ani od ní neměl k dispozici podklady, které Lorencová od Drahoše obdržela, nemá k dispozici korespondenci v kauze Moravský Krumlov. Důkladně posoudit tuto kauzu bez uvedených indicií a vyslechnutí svědectví zaměstnanců studia není dost dobře možné. Nakonec fakt, že Zdeněk Drahoš soukromně obchoduje se stejnými firmami, s nimiž uzavírá jako ředitel instituce financované z peněz veřejnosti - tedy koncesionářů -obchody, by vedl v civilizovaném světě k okamžitému odstoupení. Opakujeme: Firma Spolstav, firma bývalých zaměstnanců studia, získávající pravidelně milionové zakázky od ČT Brno, staví řediteli téhož studia vilu na pozemku získaném od firmy pro kterou se v Brně natáčeli jednostranné propagandistické reportáže, firmy od jejíž dceřiné společnosti studio nakoupilo automobily, firmy o jejímž propojení se Zdeňkem Drahošem nelze pochybovat
Zaráží nás také nezájem Jiřího Balvína, s nímž přistupuje k propuštění
v období krize v ČT - sedmi zaměstnanců ČT Brno a k prokázaným lžím, kterými Zdeněk Drahoš celou situaci zdůvodňuje.
Zdeněk Drahoš:
Brněnské studio má letos vyrobit cca o 250 pořadů méně než loni, ti zaměstnanci, kterým nebyla prodloužena jejich termínovaná pracovní smlouva, se bezprostředně podíleli na cca 23O z těchto škrtnutých - nikoli Drahošem - pořadech. Prokázaně zde lže někdo jiný.
Iniciativa ČT - VV:
Žádáme kolegium Generálního ředitele, aby vyzvalo PhDr. Zdeňka Drahoše k předložení důkazů o tom, kým a kdy byly škrtnuty tyto pořady:
Čas pro rodinu
Salón
Kvarteto
AZ Kvíz
Intolerace
PhDr. Monika Rychlíková byla dramaturgyní cyklu Čas pro rodinu
Mgr.Jiří Šimáček Ph.D. byl dramaturgem Salónu
Mgr. Marek Horoščák byl dramaturgem Kvarteta
Mgr. Pavel Kocman byl dramaturgem AZ Kvízu
Břetislav Rychlík byl s polovičním úvazkem dramaturgem Intolerance
Mgr. Hana Sedalová pracovala jako asistentka produkce na Času pro rodinu,
Intoleranci, příležitostně na pořadech Za dveřmi je AG a Salónu
Všechny pořady jsou dosud ve vysílacím schématu!
Byl zrušen pouze pořad Pyramida dramaturgyně PhDr. Jany Svobodové
a pořad Pavučina dramaturga Marka Horoščáka.
Sám Zdeněk Drahoš v okamžiku, kdy byl vyzván k úsporám, zcela neprofesionálně a neekonomicky vyškrtnul několik let připravovaný a už celé dva roky roztočený 12 dílný cyklus o dějinách českých cirkusů
a varieté, přestože jeho náklady byly přes nesmírnou náročnost velmi nízké, přestože bylo ve výrobním úkolu dokončení cyklu v roce 2 001. Autory cyklu o tom neinformoval a nechal je připravovat natáčení na leden a únor. Tento krok prokazatelně vede k likvidaci několika let práce a zničení celého konceptu seriálu.
Fakta předložená Zdeňkem Drahošem hodláme předložit Stálé poslanecké komisi Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky jako doplněk k dřívějším vyjádřením Zdeňka Drahoše pro ČTK a ČRO Radiožurnál.
Současně přikládáme stanovisko programového vedení České televize pro ČTK a žádáme, aby s tímto stanoviskem byl Zdeněk Drahoš konfrontován.
Vážená paní Fojtová,
ve zprávě ČTK z 5. 2. 2001 jsme si s údivem přečetli vyjádření ředitele TS Brno Z. Drahoše k našemu stanovisku k ukončení termínovaných smluv s několika dramaturgy TS Brno. Podle tvrzení pana Drahoše jsme se právě my zasadili o to, aby byl brněnskému studiu ČT snížen výrobní úkol. Z vysílacího plánu ČT na rok 2001 byly podle něj díky nám vyškrtnuty pořady, se kterými byla spjata většina lidí, jimž nebyla prodloužena smlouva. Jsme šokováni tím, jak pan Drahoš zkresluje skutečnost a dává ČTK informace, u kterých je snadné si ověřit pouhým pohledem do televizního programu, že se nezakládají na pravdě.
Zmínění dramaturgové - Jiří Šimáček, Marek Horoščák, Břetislav Rychlík, Monika Rychlíková a Pavel Kocman - pracovali např. na cyklických pořadech Salón moravskoslezský, Čas pro rodinu, Intolerance?, AZ-kvíz, Kvarteto. Tyto projekty byly hodnoceny kladně mj. právě pro pečlivou a tvůrčí dramaturgickou práci. Čas pro rodinu i Salón byly vzhledem ke své kvalitě a užitečnosti přeřazeny do lepšího vysílacího času na program ČT1. Kromě těchto cyklických pořadů, vysílaných dále i v roce 2001, jsme projevili velký zájem o pokračování natáčení sběrného projektu Český cirkus, který opět připravovali lidé, jimž nebyla prodloužena pracovní smlouva. Tím, že byli zmínění dramaturgové nenadále a nečekaně odvoláni uprostřed práce, vznikají problémy. Ty se již projevily např. při nedostatečné přípravě témat pro publicistické pořady z cyklu Intolerance?, který převzala paní producentka Kučerová, jejíž doménou jsou jinak převážně hudební pořady. Pozastaveno bylo i natáčení cyklu Český cirkus. Dále se musíme ohradit proti tomu, že by na naši žádost byl snížen výrobní úkol brněnskému studiu. Pan Drahoš dobře ví, že všechny útvary České televize musely o něco snížit své původní plány a představy, protože jinak by byl neúnosným způsobem překročen rozpočet České televize. Zapomněl dodat, že více než v TS Brno či Ostrava se muselo šetřit v útvarech ČT Praha. I po tomto snížení rozpočtu výrobního úkolu celé České televize by se bývalo muselo čerpat z rezervy z minulých let. Právě takto postavený rozpočet byl jedním z hlavních kroků, kterým Rada ČT odůvodnila odvolání generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka.
Zároveň je na místě dodat, že stanovení rozpočtu není v kompetenci pracovníků ředitelství programu. Ti se musí v případě nutnosti snižování rozpočtu a tím i výrobního úkolu podřídit rozhodnutí generálního ředitele, ředitele výroby a techniky a finančního ředitele České televize. Pro úplnost ještě přikládám naše vyjádření k stanovisku Z.Drahoše ke kontrolní zprávě.
S pozdravem
Markéta Luhanová, ved. plánování a koordinace programu
Alena Müllerová, hlavní dramaturgyně ŘP
Ivan Hubač, hlavní dramaturg ŘP
Jiří Pittermann, býv. poradce GŘ pro program
Václav Čapek, bývalý programový ředitel České televize
Začátek formuláře
Jsme znepokojeni výroky Jiřího Balvína, jimiž označuje svědectví desítek zaměstnanců (nejenom ze zpravodajství!) o účelové manipulaci a zasahování do pořadů ze strany vedení studia jako neprůkazné. Neomluvitelné chování Zdeňka Drahoše v období krize v ČT i před ní dokazuje, že Drahoš je osobností snadno politicky manipulovatelnou. Obáváme se proto i nyní politické manipulace celého problému.
Zdeněk Drahoš:
Kdo zde určuje, co je neomluvitelného? Jaké politické manipulace?
Iniciativa ČT - VV:
K neomluvitelnému chování Zdeňka Drahoše v čase krize v ČT , kromě výše zmíněných intrik s Radou a politiky proti Dušanu Chmelíčkovi, připomínáme stanovisko redakce zpravodajství ČT Brno ze dne 29. 12. roku 2 000, dokládající mimo jiné fakt, že Drahoš nabízel Janě Bobošíkové do jejích zpráv příspěvky brněnských zpravodajů bez jejich vědomí!
V Brně 29. prosince 2 000
Redakce zpravodajství ČT Brno vyjadřuje hluboké zděšení a nesouhlas s přístupem úřadujícího ředitele brněnského studia ČT pana PhDr. Zdeňka Drahoše k práci brněnské redakce zpravodajství v posledních několika dnech.
Ačkoliv pan ředitel věděl, že redakce nesouhlasí s užitím svých příspěvků ve vysílání týmu Jiřího Hodače a Jany Bobošíkové, žádným způsobem se zaměstnanci brněnské redakce nekomunikoval. Místo toho vyjednával se soukromými komerčními televizními společnostmi ve snaze zajistit vysílání Hodačova týmu. Tímto svým postupem výrazně poškodil prestiž zpravodajské redakce, jejich jednotlivých členů i celého brněnského studia ČT. Během posledních dvou dnů se v současné kritické situaci nezajímal o obsah vysílání Jihomoravského večerníku, který byl i v těchto těžkých chvílích připraven jako relace vyvážená a objektivní. K odstřižení celého brněnského studia od vysílacích frekvencí veřejně nezaujal žádný postoj, ačkoliv musel vědět, že jeho osobní stanovisko redakce očekává.
Těmito kroky spojil Zdeněk Drahoš svoji osobu s novým generálním ředitelem panem Jiřím Hodačem a ředitelkou zpravodajství Janou Bobošíkovou. Z těchto důvodů žádáme, aby pan PhDr. Zdeněk Drahoš zvážil svoji rezignaci na funkci ředitele brněnského studia.
Obracíme se tímto na Mediální komisi Parlamentu ČR, aby se kritickou situací v TS Brno zabývala. Současně vyzýváme generálního ředitele Jiřího Balvína, aby přehodnotil svoje stanoviska vůči některým alarmujícím kauzám ČT Brno (Železniční stavitelství, skryté reklamy, zásahy do zpravodajství atd.). Nemůžeme přistoupit na argumenty Jiřího Balvína, podle nichž je jeho prioritou pouhé uklidnění situace v ČT. Jeho dosavadní přezíravý postoj vůči předloženým důkazům a svědectvím považujeme za nebezpečný a v důsledku ohrožující nezávislost a důvěryhodnost celé ČT.
Zdeněk Drahoš:
Jiří Balvín se naopak s kritiky setkal již o týden dříve, v Brně potvrdil, že chce dostat obě strany k diskusi u jednoho stolu. Žádný důkaz o zásazích do vysílání nebyl předložen, žádný důkaz o požadavcích na skrytou reklamu nebyl předložen. Není zde spíše vhodné uvažovat o sebezáchovném boji? O zrůdné kampani? A pomluvách?
Iniciativa ČT - VV:
Jiří Balvín se setkal pouze se dvěma redaktory RZ z Brna. Dosud se však nesetkal ani s mluvčími iniciativy ČT - V V v Brně, ani se zástupci sedmi propuštěných zaměstnanců. Z obou těchto skupin lidí vychází Drahošovi hlavní kritici, kteří na chybný způsob vedení brněnského studia otevřeně
a veřejně již dlouho poukazují.
Zásahy do vysílání potvrzuje nezávisle na sobě celá řada bývalých
i současných zaměstnanců ČT Brno. Ještě v říjnu roku 2 000 tvrdil Zdeněk Drahoš, že se jedná o lži, které šíří několik ukřivděných zaměstnanců studia, kteří byli „ odejiti“. Když v průběhu prosince 2 000 přibyla svědectví současných zaměstnanců a v lednu 2 001 jejich společné stanovisko ( podepsané celou redakcí zpravodajství ) přenesl při veřejném slyšení v Senátu České republiky Roman Ondrůj, je možné považovat toto za přehlédnutelné a zpochybnitelné? Důkazem jsou přece právě tato svědectví. Jaký důkaz má Zdeněk Drahoš?
Řadu faktů a svědectví o působení Zdeňka Drahoše připravujeme jako součást obsáhlejšího materiálu o porušování a zneužití principů média veřejné služby a ohrožování demokratických principů ve společnosti. Tento materiál je připravován pro mezinárodní novinářské organizace.
Iniciativa Česká televize - věc veřejná
Celý text jste myslím rozdělil nanejvýš vhodně. Vypadá to, jako by takto ve dvou částech byla tato zpráva napsána. V první část diktuje zapisovatelům z Helsinské skupiny do pera Jiří Hodač, druhou část pro změnu Václav Klaus. Celá první část se nese v duchu " podle Hodače tím měli na mysli ...". " Hodač je přesvědčen..." "Důkazem pro to je podle Hodače skutečnost ..." Nikde jsem nenabyl dojmu, že by tato skupina měla být vyváženěji informována o krizi v ČT, ač pravda exkluzivní je to, že byla informována z "druhé části barikády". Zejména část, kde jsou v podstatě všichni organizátoři stávky v ČT, s odvoláním na Hodače, označeni takto : "Hodač tvrdí, že značný počet nejdůležitějších stávkujících z řad technických a administrativních zaměstnanců byli členové bývalé komunistické staré gardy - šlo o aktivisty, kteří byli členy Lidových milic nebo to byli agenti Stb. " je podle mého bez zveřejnění důkazů docela silná káva. Další poznámky, jako že bylo vysílání Hodačovských zpráv přerušováno, nebo porovnání počtu pracovníků neschopné ČT s úžasnou TV Nova jen podbarvují tento komický text.
Pocit jednostranného zaměření v části první, ale ve mně postupně přerůstal v naprostý úžas při čtení druhé části. V úvodu vykreslení dvou hlavních stran a "ostatní různé strany na okraji ...", krásná formulace poměru rozložení politických sil v ČR. I vykreslení Václava Klause, jako jediného příznivce volného trhu s ochráněním české společnosti je téměř dojemné, stejně tak důraz na vítězství 4K v parlamentních volbách jen díky malé účasti. Pokud jde o rozhodnutí Ústavního soudu ohledně Volebního zákona, zajímalo by mě, zda Helsinská skupina vůbec připouští možnost, že by nějaké rozhodnutí kohokoli proti Václavu Klausovi mohlo mít i racionální podtext. Úvaha, že Ústavní soud učinil rozhodnutí v důsledku styků s Václavem Havlem je sice možná, ale pak by asi opravdu nemělo cenu diskutovat o nějaké demokracii v ČR, když by se i Ustavní soud rozhodoval pouze ve prospěch kamarádů. Děj každého správného literárního díla má gradovat končit tím nejlepším . Tento text vzhledem ke své humoristické povaze má pointu přímo grandiózní. Vylíčení nezávislé televize ( TV Nova ) pod tlakem, hrozba neobnovení licence Nově za nepřátelskost "k hradu" a vylíčení možnosti vyšetřování Železného finančních skandálů jako odplaty, protože "Železného nemá establishment na Pražském hradě rád " a v závěru zmínka o tom, že Klausovi bude zabráněno v obsazení funkce prezidenta, aby mohl být po odchodu z politické scény souzen, a jak vyplývá z podtextu minimálně odsouzen na doživotí, nebo rovnou popraven, je skutečným vyvrcholením celého útvaru.
Nevěřím, že tento text, psali slovutní pánové jako vážně míněný rozbor. V případě že ano, je to myslím nejlepší vyvážení "rebelující" propagandy. Tak jednostranné vidění skutečnosti se v Britských listech už opravdu dlouho neobjevilo.
Tak jsem si ulevil a hned se mi dýchá o něco lépe. Možná jsem já ten, kdo vidí svět příliš zjednodušeně, ale k tomuto článku jsem prostě svůj názor napsat musel. Přeji příjemný zbytek dne.
Považuji ji za vzácně věcnou, až na jedinou informaci: Nesouhlasím, že počátkem roku l990 odešla "stará garda" a nastoupili nezkušení nováčkové.
Pokus odstranit staré struktury proběhl, ale byl zlikvidován dne l. března l990, vynucenou abdikací J.Fairaizla.
Asi se už zapomnělo, že k ní došlo za velmi podobných okolností, vyvolaných kauzou Hrabovský, za účastí řady protagonistů rovněž nynější vzpoury.
Včetně okolnosti, že ta abdikace se odehrála na nemocničním lůžku. Na rozdíl od Hodačovy, si však pro Fairaizlovu přijel do nemocnice sám premiér Čalfa, se svým ministrem informací Vlado Príkazským.
Struktury se pak trochu stáhly a držely svou moc z pozadí. Je jen logické, že rovněž další pokus o změnu v roce 2000 byl zlikvidován stejným způsobem a vpodstatě stejnými lidmi.
Spíše jen osobně by mě zajímalo, kdo to byl, kdo si v úvodu materiálu vzpomněl na Švehlu a jeho odpověď Čapkovi ze zlomku Hovorů s Antonínem Švehlou ?
