Britské listy


pondělí 26. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Sčítání lidu:
  • Budou výsledky sčítání zpřístupněny tajným službám? (Štěpán Kotrba, psáno pro Euro)
  • Tak jsme včera dostali formuláře, paní Müllerová, …a mám další brouky v hlavě (Marie Gazdagová)
  • Sčítání: Víte lidi, do čeho jdete? (Tom Fuk)
  • Co mi vadí na sčítání lidu (Jan Kyncl) BL hrozí rozbít nynější mediální elitu v ČR:
  • Důsledně pátrejme po tom, kdo dává našemu hlídacímu psu demokracie žrát (pražský novinář) Český rozhlas:
  • Proč přestal Český rozhlas náhle vysílat informační spoty "České biskupské konference"? (Josef Kořenek) Ekologie:
  • Co se zcela pomíjí: Rozpustné sloučeniny uranu jsou prudce jedovaté (Jiří Hradil) Oznámení:
  • "Železný zneužil sobotního ´Volejte řediteli´(ČNTS)
  • Soudní úředníci dosud nepředali právníkům Dr. Železného včerejší rozhodnutí soudu (CET 21) Bude trockistická revoluce v ČT pokračovat?
  • Dokument: Televizní vzbouřenci proti Drahošovi Reakce:
  • Hodnocení rebelie od britské helsinské skupiny je příliš jednostranné (Milan Míka) Předhodačovské precedenty:
  • Interní struktury v Č(S)T donutily k odchodu už J. Fairaizla v roce 1990 (Eva Pleskotová)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • (Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213- 1792

  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.


  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si Britské listy udržet, inzerujte na  jejich stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • ČTK dává knize "V hlavních zprávách: Televize" osm bodů z deseti. V sobotu vydala ČTK o naší knize zabývající se krizí v ČT tuto recenzi. Kniha je k dispozici zde v internetovém knihkupectví Kosmas za lidovou cenu 118 Kč plus poštovné (má 366 stran), kde je na prvním místě Top Ten nejprodávanějších titulů. Je také možno si ji koupit v běžné pracovní době přímo v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098 a - jak doufáme, i když to nemáme potvrzené - v nejlepších pražských knihkupectvích (Fišer, Kanzelsberger, Academia na Václavském náměstí.)

  • Autogramiáda knihy "V hlavních zprávách: Televize" bude ve čtvrtek 1. března v 16 hodin v knihkupectví Arbes pana Ebra v Praze na Smíchově. Knihu bude podepisovat Jan Čulík. - Naopak autogramiáda a diskuse o knize se tentokrát demokraticky nebude konat v pražském PEN klubu, jehož funkcionáři podporují televizní vzbouřence (viz příspěvek o Zdeňku Drahošovi v tomto vydání BL), a tak návrh na diskusi a čtení z  knihy, zaujímající trochu jiný postoj, pluralitně přijali "chladně až odmítavě". (Je to stejné, jako že o nové knize, čtivě, podrobně a z několika úhlů pohledu informující o situaci v ČT, jistě nebude informovat ve vysílání ani Česká televize: za takovou svobodu projevu vzbouřenci proti Hodačovi jistě nebojovali.)

  • Zaplatíme "daň ze Štěpánka"? Exekutoři začali zajišťovat nábytek v pražském bytě Vladimíra Železného. Vzhledem k výši pohledávky je tento akt asi stejně významný, jako kdybyste zabavili člověku, který vám dluží deset tisíc, krabičku zápalek. Jeho symbolický význam je však nesmírný - to bylo patrné i ze sobotního vystoupení Vladimíra Železného: ředitel Novy byl nervózní a hovořil mnohem smířlivěji a pokorněji, než bývá obvyklé.

    Jak jsme zjistili z informovaných kruhů, po zveřejnění výsledku amsterdamské arbitráže zavládlo na určitých místech ve státní správě zděšení: šance České republiky na úspěch v následujícím sporu s Ronaldem Lauderem tím poklesly a ani ČT2, ani Prima se zatím nezdají být pro mimosoudní vyrovnání k mání. I voliči dospěli a nebude tak jednoduché vysvětlit jim, že požadovaných 18 miliard, tj. 1.800.- Kč na osobu, je "daní za transformaci", jak se to povedlo v případě stovek miliard použitých na sanaci bank. Tentokrát za to někdo konkrétní může a leckterý ukazovák se již napřahuje směrem k sídlu mediální rady v Praze 10. (TP)

  • "Financuji si vlastního investigativního novináře, aby odhaloval skandály a šlendrián v České republice," - to si může dnes říct každý z oněch přibližně 280 čtenářů, kteří se rozhodli finančními příspěvky sponzorovat další vydávání Britských listů, upozornil mě včera odpoledne na Glasgow University Pavel Trtík, na něhož to, jak se zdá, to udělalo značný dojem. Na nás také: Je to skutečně pozitivní krok k občanské samostatnosti. - Sám se musím přiznat, že jde do tuhého - opravdu mě dojímá a zavazuje, že nám tento týden, v podstatě během čtyřiadvaceti hodin, vyjádřilo svým příslibem finančního příspěvku a četnými, velmi pochvalnými dopisy důvěru kolem dvou stovek lidí. To je dost dopisů. Je to opravdu závazek, který bereme VELMI vážně. Děkujeme. (JČ)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    431349001/2400 u Expandia Banky, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) i na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. Listopadu 238
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

    Naše poštovní adresa je:

    Občanské sdružení Britské listy
    Slezská 56
    120 00 Praha 2

    Stanovy Občanského sdružení Britské listy jsou zde, IČO: 26519887.

    Bohužel nemůžeme přijímat příspěvky z platebních karet. Zahraniční sponzory, kteří nechtějí utrácet za mezinárodní převod (wire transfer), proto prosíme, aby na adresu občanského sdružení poslali částku šekem nebo International Money Order. (Na registraci placení prostřednictvím internetu a úvěrových karet se pracuje.)

    DĚKUJEME.

    Občanské sdružení Britské listy přirozeně vydá zájemcům stvrzenku za platbu pro případné daňové účely (je však otázka, zda to finanční úřad uzná). Zájemci o stvrzenku nechť pošlou e-mail s poštovní adresou a číslem účtu. Jakmile platba přijde, stvrzenku jim pošleme. Díky.

    Stále potřebujeme 500 drobných sponzorů, zatím se jich přihlásilo 280

  • Stále hledáme drobné sponzory Britských listů. Ukazuje se, že je neudržitelné dále dělat investigativní práci BL naprosto bez financí. Největší naděje vkládáme do finanční podpory jednotlivých čtenářů, ochotných platit investigativní práci BL roční částkou 1000 - 1500 Kč (tj. 2,74 Kč - 4.10 Kč denně), nebo jakoukoliv částkou placenou v jakýchkoliv intervalech. Potřebujeme takovýchto drobných sponzorů cca 500, zatím se jich - do neděle do rána - přihlásilo 280. Doufejme, že se přihlásí ještě další - zatím se proud nabídek dost zpomalil, ale i práce na základě podpory od 280 lidí zavazuje. Bude-li česká společnost schopna takto pluralitním způsobem financovat nezávislý list, bude si moci gratulovat. Dostáváme v těchto dnech mnoho velmi pochvalných dopisů, za něž s opravdovou pokorou děkujeme. Upřímně děkujeme za podporu také mnohým lidem, kteří se rozhodli BL finančně sponzorovat, navzdory tomu, že jejich vlastní finanční situace je obtížná. Zejména takováto podpora nás opravdu zavazuje. - (Podrobnosti, proč potřebujeme finance, viz níže.) Prosíme, sdělujte nám i nadále, zda jste ochotni BL takto finančně podpořit.

  • Britské listy dál očekávají vyjádření pražského Úřadu vyšetřování ke studiu Martina Kloubka na sovětské policejní škole i k tomu, zda si policisté mají právo předvolávat občany k výslechu na druhý konec republiky. (TP)

  • Cenzura v MFD? Článek Tomáše Peciny Balamuti z Invalidovny o závažných problémech se sčítáním lidu, ač avizovaný, že vyjde v MFD v sobotu 17. 2., nakonec, jak se zdá, nevyšel: list namísto toho publikoval komentář Martina Komárka, že je se sčítáním v podstatě všechno v pořádku.

  • "Nedáte-li formulář sčítacímu komisaři, přijdete vaše město o dotace!" Píše Petr Novák:

    V sobotu jsem byl poctěn návštěvou sčítacího komisaře, který mi přinesl formuláře. Když mi začal vysvětlovat kdy si pro ně přijde, ujistil jsem ho, že je odešlu přímo na ČSÚ. K mému překvapení mi podal zcela novou informaci, že tímto okradu naše malé město o dotace, neboť se nedostanu do "předběžných výsledků", a ať si to určitě ještě rozmyslím, protože město dotace nutně potřebuje. Bohužel neumím pátrat zda se jedná o pravdivou informaci, doměnku příslušného komisaře, doměnku Městského úřadu, nebo doměnku ČSÚ.

  • V pátek 9. 2. 2001 vyšla kniha Britských listů o vzbouření v České televizi. Kniha se jmenuje V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili. Najdete v ní všechny důkazy "podvratné činnosti" Britských listů proti České televizi (viz článek člena managementu ČT Nikolaje Savického). Kniha je to výbor z textů publikovaných v  Britských listech.

  • Zajímavá až fascinující četba. Napsala nám Irena Válová, předsedkyně Syndikátu novinářů ČR:

    Vážený pane Pecino,

    zakoupila jsem pro sebe knihu V hlavních zprávách: Televize, kterou jste napsal spolu s panem Čulíkem. Pro mne jde o zajímavou až fascinující četbu. Na knihu jsem "narazila" náhodou, neboť jejímu vydání nepředcházela žádná propagace. Je to zatím jediná kniha o událostech v ČT, kterou mi stálo za to si koupit.

    Kniha by měla být k dostání v  knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, v  knihkupectví Academia na Václavském náměstí a u Kanzelsbergera. (JČ) --- Tolik teorie; prakticky kniha zatím viděna nebyla. (TP.) - Ptejte se, vyžadujte ji, pokud o ni máte zájem.

  • Rakousko-Uhersko ve sčítání lidu. Poznamenává Radek Novotný:

    Dnes jsem pomáhal starším lidem vyplňovat sčítací list. Paní se narodila v roce 1909, takže bod č. 12. Bydliště matky v den Vašeho narození, zejména stát nás pobavil, neboť jsme museli vyplnit Rakousko-Uhersko a jsem zvědav, jak bude sčítací komisař hledat pro tento stát vhodný kód. Tento údaj bude určitě pro náš zaopatřovatelský stát naprosto nejdůležitější.

  • Britská helsinská skupina za lidská práva píše "jasně, logicky a zábavně". Konstatuje Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    cetl jste na webu BHHRG clanek "Prague 2000: demonstrations against IMF and mass arrest. New Left against Old Left"? Pripada mi dobry.

    Ti lide pisi jasne, logicky a zabavne. Je fakt, ze ne vzdy jsou presni, ale ve srovnani s takovym T. G. Ashem nebo J. Rupnikem jsou to hvezdy zarici. Proc je nazyvate konzervativci? Konzervativci haji status quo a  establishment a obycejny clovek je jim ukradeny. Kdyz nekdo haji obycejneho cloveka proti nadnarodnim (nebo mistnim) spolecnostem, ktere vladnou, aniz se nekomu zodpovidaji, a snazi se byt v popisu skutecnosti objektivni, je levice (autenticka), ne konzervativec.

    Jak jsem pochopila, nova levice jsou lidi, kteri nemaji vpodstate zadny program (anebo se ten program tak rychle meni, ze se neda postrehnout), ale dobre ovladaji media.

    Toto je ve zdejsich podminkach zcela zbytecna diskuse; tady nehaji obycejneho cloveka nikdo.

    U tzv. proevropskych ceskych intelektualu mi nejvice vadi to, ze oni sem nechteji privest skutecnou demokracii a skutecne rozhodovani obycejnych lidi (vim, ze neni nikde, ale arogance establishmentu je v kulturnich zemich mensi), ale jen vnejsi skorapku urcitych instituci. Sami budou drziteli klicu a zprostredkovateli "evropskosti" a "svetovosti".

  • Studii Miroslava Brady o základních principech televizního zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:

    Skutecne si myslim,ze by mela byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.

  • Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o  platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o  svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými pro­střed­ky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o  údaje týka­jící se hospodaření České televize, viz tento text. Také jsme chtěli o ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde, a tyto informace jsme už dostali. Psali jsme o tom zde. Vyplývá z nich znepokojující zjištění, že Člověk v tísni užívá v ČT šest kanceláří a dva sklady za velmi nekomerční činži 8300 Kč měsíčně - dotují to televizní diváci svým poplatkem.


  • Recenze právě česky vydané hry holandského autora Jeroena van den Berga "Žena podle Schopenhauera od Michaely Černé je na tomto místě.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Bohaté nadělení:

    Nezvládnuté sčítání lidu a jeho rizika

    Budou výsledky sčítání zpřístupněny tajným službám?

    Štěpán Kotrba

    Tento článek vychází dnes v týdeníku Euro.

    Golem - snít si svůj sen

    Když česká vláda kdysi navrhovala zákon o sčítání lidu 2001, nikdo se nad tím nepozastavil. Proč také? Takových akcí už bylo… Lidé měli jiné starosti. Klausovy balíčky, krachy bank a firem - uhájení holého živobytí, přečkání pravicové smršti…

    Po nástupu sociální demokracie k moci (a nehodlám zde kritizovat metody vyjednání podmínek pro existenci této vlády) nastal úklid a vznikl prostor pro nejeden rozvojový projekt. Zrodila se ambiciózní Státní informační politika a heslem dne se stala mimo jiné "veřejná a dostupná služba občanovi" - "bezpapírová" kancelář pro každého státního úředníka - v angličtině e-government, elektronická vláda.

    Lákavá představa o propojení všech úřadů, oběhu dokumentů mezi nimi a představa o spokojeném občanovi postavila autory konceptu před několik nebezpečí: složitost realizace a překonání resortismu, technologické obtíže, finanční náročnost a v neposlední řadě také před otázku bezpečnosti celého systému.

    Jako řešení se ukázala nutnost oddělení "centrálních" registrů (osob, nemovitostí, územní identifikace a ekonomických subjektů) neproniknutelným bezpečnostním rozhraním od ostatních "resortních" databází, kde tyto údaje budou nahrazeny jedinečným identifikátorem - číslem, které neponese jiný význam a nebude tudíž "citlivým údajem".

    Veškeré dotazy kohokoliv na cokoliv z  "chráněných" registrů pak budou nesmazatelně zaznamenány v  bezpečnostním rozhraní tak, aby dotaz na totožnost osoby, nemovitosti či právního subjektu byl zpětně dohledatelný "datovou policií" - inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů.

    Veškerá údržba a kontrolní činnost by přitom byla monitorována stejným způsobem jako každý jiný dotaz. Jen tak lze zabezpečit, aby nikdo si nemohl stáhnout obsah jakékoliv databáze se jmény osob a zneužít ji.

    Jediný způsob, jak předejít dalším předvolebním dopisům KDU-ČSL všem babičkám nad 60 let v malých městech s prosbou o podporu křesťanských kandidátů… Byla to i jediná možnost, jak předejít podezírání, obavám a nedůvěře lidí v moderní informační technologie. Jediná možnost, jak vytvořit Golema bez rizika všeobecné zkázy. Nicméně pánbůh míní a lidé mění.

    Procitnutí

    Čas běží a za porodních bolestí se v ČR schválily první "digitální" zákony. Česká republika vstoupila do nového tisíciletí jako jedna z nejprogresivnějších zemí, co se informatizace společnosti týče.

    Co však doposud díky administrativním překážkám v ČR nevzniklo, je ono bezpečnostní a přitom "bezpečně zabezpečující" rozhraní, oddělující definitivně a jednou provždy "citlivá" data od těch ostatních.

    Jedním z důvodů je i přežívající resortismus státní správy, kde každý úředník chce mít všechno sám a podle svého. Dalším je zřejmě i obava z  efektivity státní správy, na kterou by si mohli lidé zvyknout a po úřednících ji vyžadovat.

    Na zákon o sčítání lidu se mezitím pozapomnělo, a tak i parlamentní rozprava k němu byla povětšinou jalová. Poslanci nejsou informatici, pouze někteří z nich jsou sociologové, a tak málokdo viděl nebezpečí, které se blížilo.

    Ten, kdo viděl, raději mlčel či jen mlžil - jako například poslanec US Matějů. Z předsedy ČSÚ Outraty se mezitím stal senátor taktéž za US. Teprve on a jeho nešťastně hloupý článek před několika dny otevřel v internetovém deníku Neviditelný pes debatu o sčítání lidu, do té doby zapadanou prachem.

    Od počátku kauzy kladl další internetový deník - Britské listy - množství otázek, směřující k podstatě problému a stále nedostává uspokojivé odpovědi.

    Realita a fantazie

    Komunita informatiků, novinářů i politiků čte internetová média denně, a tak se rozproudila mnohdy vášnivá debata, která otevřela Pandořinu skřínku doposud neřešených problémů, převážně se týkající bezpečnosti dat a spolehlivosti osob, které s těmito daty nakládají.

    Všem najednou připadlo divné, co doposud přehlíželi: ze zákona vyplývají sankce - vysoké pokuty.

    Nikdo občanům nevysvětlil, na co potřebuje stát znát údaje, které už stejně zná, a navíc v souvislostech, které umožňují poměrně rozsáhlé zneužití dat mnoha možnými subjekty.

    Od zlomyslných sousedů, kterým v hospodě prozradí sčítací komisař "jak si ti Novákovi žijou…", přes prodej částí či větších celků databáze nebo kopií sčítacích archů pro komerční využití (zásilkovými službami či obchodními řetězci) až po organizované nelegální zcizení celé databáze tajnou službou a její kompilování s jinými databázemi za účelem zjednodušení pátrání po projevech ekonomické kriminality, ohnisek možných sociálních krizí či centrech shromažďování či zvýšeného výskytu migrantů. Fakt je ten, že oleje do ohýnků české podezíravosti přililo několik faktorů.

  • ČSÚ se rozhodl svěřit zpracování digitalizace všech dat privátní firmě, která se už rok pokouší (bezvýsledně) nechat u NBÚ prověřit své zaměstnance alespoň na základní stupně manipulace s tajnými informacemi. Přitom jestliže někteří její představitelé figurují či figurovali ve firmách, pohybující se v oblasti "lákavé privatizace", dá se předvídat, že k prověření nedojde.
  • S podrobnostmi technického zařízení, na kterém se budou provádět digitalizace, nebyli senámeni ani inspektoři ÚOOÚ. Není tedy vyloučen proces skenování do "mezipaměti" či paralelní ukládání dat na nějaký "tajný" disk, v rámci "údržby" periodicky vyměňovaný.
  • Pracovníci ČSÚ, kteří budou s archy manipulovat, nejsou sami prověřeni.
  • Bohatá není schopna novinářům zodpovědět věcné dotazy na konkrétní podmínky zabezpečování - ČSÚ se snaží utajit snad i to, že má vrátného…
  • Počet pracovníků ČSÚ či jím placených osob, které budou mít právě ty vaše údaje ve svých rukou se pohybuje mezi osmi až deseti (a možná že jich bude daleko více, nikdo nedal nic písemně). Osobní zodpovědnost neexistuje, všichni se skrývají za sukně paní Bohaté.
  • Sčítací komisaři nemusejí předkládat ani výpis z rejstříku trestů či lustrační osvědčení, pouze čestné prohlášení.
  • Mediální vystupování Deltaxu, státu i ČSÚ je ukázkou neznalosti, velkohubosti a naprostého pohrdáním oprávněnými obavami občana o své soukromí. V první chvíli se dokonce vyhrožovalo desetitisícikorunovou pokutou každému, kdo odmítne se nechat "sečíst". Každý se ohání tím, že se nic nestane a pochybující označuje za škůdce. Za sto tisíc (!) korun najatý "expert" Smejkal ale byl nucen nakonec přiznat, že v tomto světě "přežije jen paranoik". Poprvé s ním souhlasím.
  • Za vzrůstající pozornosti médií a zvýšené ostražitosti stále většího množství občanů odříká práci stále větší množství sčítacích komisařů. ČSÚ je tak postaven do nezáviděníhodné situace, že bude muset brzy brát skoro každého, kdo přijde. O prověřování bezúhonosti desítek tisíc lidí či školení v zacházení s citlivými údaji pak stěží může být řeč. Už nyní se objevují upozornění občanů na jednotlivé komisaře.
  • Navíc za mzdu okolo 10 000 Kč musí každý, kdo přijde s daty či archy do styku, počítat s tím, že bude několik let ve specielní státní evidenci kvůli možnému prověřování úniku dat.
  • Jako komisaři jsou bráni i nezaměstnaní z úřadu práce.
  • Již nyní se objevují falešní komisaři, zřejmě tipaři od zlodějů…
  • Lze se domnívat, že kombinací jednotlivých údajů ze sčítání může vzniknout pro tajnou službu zajímavý soubor dat: totální přehled o rodných číslech (=osobách), žijících ve společné domácnosti (a tudíž mj. i o soužití osob stejného pohlaví), jejich příbuzenských svazcích (vztah k majiteli domu, bytu) a tím i ekonomické síle jednotlivých rodinných "klanů" (byty, domy, auta, vybavení domácností) či rodin. Z této "hypotézy" lze odvodit i příčiny extrémního zájmu, který na posledním jednání vlády jevil místopředseda vlády Rychetský i jeho zvýšenou nervozitu i adrenalin z možnosti, že by sčítání díky rozhodnutí Ústavnímu soudu muselo být anonymní. Redaktor Britských listů Tomáš Pecina podal ústavní stížnost poté, co stejný krok na nátlak Václava Klause odmítli udělat poslanci ODS. V této zemi ještě ústava platí. Snad. A snad i pro tajnou službu. Účel snad ještě nesvětí prostředky.

    Závěr

    Ještě nikdy nebyla schopnost využití i zneužití osobních dat nepovolanou osobou tak snadná, ještě nikdy nebyly vysoce výkonné databáze či síťové systémy tak dostupné, ještě nikdy neměly počítače takovou rychlost procesorů, kapacitu harddisků a paměti za tak příznivou cenu (dostupné kdekomu), ještě nikdy neumělo s touto technikou zacházet tolik podprůměrně placených vysoce kvalifikovaných a ambiciózních lidí, ještě nikdy nebyl takový hlad obchodníků po marketingově použitelných datech - za jakoukoliv cenu. Ještě nikdy nebyla globalizace za českými humny.

    Lze říci, že stát dosud nedokázal komunikovat se svými občany o zabezpečení jejich osobních dat, vysvětlit jim uspokojivě veškeré jejich otázky, přesvědčit je o účelnosti a výhodnosti toho, když svá data státu poskytnou - úplná a pravdivá. Místo toho se snaží občany zastrašovat a oblbovat demagogií reklamních hesel. Stát nemůže ale očekávat, že občan je ovce. Někteří možná, ale všichni určitě ne. A jen toho občanství si bude každý vážit, které si prosadí - třeba i proti hloupým a líným úředníkům. Važte si proto sami sebe. Vy jste občané a vaše je ta moc, se kterou nyní mává ČSÚ. A  teprve pak bude i v ČR občanská společnost, když vy budete občané. Sebejistí a přitom odpovědní.

    článek ke stažení včetně ilustračního obrázku


    Tak jsme včera dostali formuláře, paní Müllerová, …a mám další brouky v hlavě

    (Sčítání lidu, domů a bytů)

    Marie Gazdagová

    Již při předávání formulářů jsem dostala zmateční informaci: Dcera je v zahraničí, dle sdělení ČSÚ se sčítají pouze osoby, které budou o půlnoci z 28.února na 1.března 2001 přítomny na území ČR. Přesto sčítací komisařka požaduje, aby byl vyplněn sčítací list osob i za dceru.

    Zajištění ochrany individuálních údajů

    Společnost DELTAX System nebyla prověřena NBÚ pro styk s utajovanými skutečnostmi. Jistý (nepamatuji si jméno) reprezentant společnosti DELTAX Systém uvedl, že firma požádala o prověrku NBÚ v roce 1999 - v čem je tedy problém? Proč nebyla prověrka provedena? A požádala opravdu společnost DELTAX Systém o prověření?

    Z předložených formulářů je pravděpodobné, že zpracovávat se budou všechny vyplněné údaje, tj. včetně rodného čísla - pouze jméno a příjmení pravděpodobně nebude při zpracování použito (černé zarážky na formuláři, požadavek vyplnit černou propisovací tužkou vše kromě jména a příjmení).

    Bydlím v malé obci, kde jsou sčítacími komisařkami osoby, které jsou známy tím, že sbírají a rozšiřují různé informace. Těmto osobám mám svěřit důvěrné údaje o své osobě? A co když předám vyplněné formuláře na místní obecní úřad v zalepené obálce? Proč právě na obecní úřad? Dle mého názoru proto, aby se na základním stupni mohly informace ověřit a zpracovat. Jiné důvody nevidím.

    Na předaných formulářích nebyly vyplněny kódy „číslo bytu“, „číslo osoby“, „vztah k uživateli bytu“. Vzhledem k tomu, že rozhodně nebudu předávat dotazníky sčítacím komisařkám, chtěla bych vidět pracnost a spolehlivost zpracování dotazníků nepředávaných prostřednictvím sčítacích komisařů. Anebo se takto předané dotazníky vrátí k doplnění mým sčítacím komisařkách - a to, že jsem je předávala v zapečetěné obálce byla jenom finta na oklamání otroka?

    Kvalita dotazníků

    Dotazník jako metoda sběru dat je velice náročný na přípravu - jednotlivé položky dotazníku by měly být jasné a nedvojsmyslné, neměly by se dožadovat osobních či choulostivých informací, jejichž získávání se může respondent bránit. K získání informací osobní delikátní či choulostivé povahy se používají speciální techniky, dotazník není vhodný.

    Doporučuje se, aby byl proveden pilotní výzkum, kterým se ověří, zda je dotazník srozumitelný a zda zjišťuje to, co má zjistit.

    Vybírám několik příkladů nejednoznačných dotazů.

    Bytový list - otázka 18. seznam osob v bytě - kdo je uživatel bytu? Dle mého názoru je to každá osoba, která má v bytě trvalé bydliště. Proč se tedy požaduje, aby jako uživatel bytu byla uvedena pouze jedna osoba a u ostatních osob se uvedl vztah k uživateli? Koho mám uvést jako uživatele bytu? Jakou informaci chce zadavatel získat? Kdo je uživatelem bytu ho zřejmě vůbec nezajímá…

    Bytový list

    Ve vysvětlivkách je byt pod Způsobem bydlení definován jako soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Dle toho jsou v našem rodinném domku minimálně tři byty - a máme vyplnit pouze jeden bytový list. Kdysi byl byt podrobněji vymezen tím, že zahrnuje kuchyň či kuchyňský kout.

    Záměrně se nezabývám dalšími dotazy, ze kterých lze orwellovsky vyvozovat relativně podrobné informace o konkrétní osobě (vymezené prostřednictvím rodného čísla) a vztazích mezi jednotlivými osobami.

    Jinak si o celém projektu myslím, že to bude možná i přesné sečtení nepřesných a především nepravdivých čísel.

    Nevěřím, že je ČSÚ schopen zajistit ochranu údajů o mé osobě - ani Ministerstvo vnitra to nedokázalo. Budu si tedy údaje o své osobě chránit sama.


    Sčítání: Víte lidi, do čeho jdete?

    Tom Fuk

    Tak jsem dnes nafasoval výbavičku pro sčítání obyvatel. Sadu formulářů, vzorový list, vysvětlivky, informační letáček a černou tužku. Jsem principiální odpůrce sčítání. Nicméně se pokusím pokud možno objektivně popsat některá fakta a dojmy získané z materiálů ČSÚ, odvolávaje se při tom i na předchozí četné diskuse, zvláště na NP. Zdá se, že sčítání v této podobě už nikdo nezastaví, přesto anebo právě proto má smysl do poslední chvíle poukazovat na všechna slabá místa, aby lidé věděli, do čeho jdou.

    Moje setkání se sčítacím komisařem dopadlo pohodově. Na první pohled vyjukaná mladá slečna, patrně studentka. Chovala se slušně, ale zdála se mi málo informovaná. Hned jak zazvonila, měla připraveny průkazy, sčítacího komisaře i občanský. Na otázku, co udělá, když se k některým lidem nedozvoní i po opakovaných návštěvách, odpověděla, že formuláře vyplní za ně. To je patrně v souladu se zákonem. Otázka je, jak přesná budou takto získaná data, protože lidí, které nedostihne bude dost velké procento.

    Tato "moje" komisařka rozhodně nedělala dojem, že by se chystala data někomu prodat nebo je roznášet po pavlačích, spíš jsem z ní vycítil, že se těší, až to bude mít z krku.

    Ale přesto faktem zůstává, že přes komisaře, kterých bude několik desítek tisíc, půjde největší množství kompletních dat. V tom velkém množství komisařů se najde jistě celé spektrum lidí různých charakterů a různých motivací.

    A sčítací komisaři jsou dokonce z titulu své funkce přímo povinni kontrolovat úplnost a správnost formulářů, vyplňovat kódy a poté sestavovat určité přehledy a výsledky za své okrsky.

    To znamená, že budou mít vyplněné formuláře k dispozici a budou s nimi moci libovolně manipulovat. A tady už se fantazii meze nekladou, vaše data má komisař k dispozici a co s nimi udělá, domýšlejte sami. Jestli jejich zneužití zabrání pokuta až 200 000, to ať si posoudí každý člověk sám.

    Už samotný výběr lidí za sčítací komisaře - kdo se přihlásí, toho vezmeme, stačí, když o sobě prohlásí, že je slušný člověk, by v nás měl zasévat semínko nedůvěry.

    Takže pro klid duše, osobu sčítacího komisaře raději vynechat.

    Jenže co se stane s obálkou a v ní uloženými formuláři, pokud je donesu osobně na obecní úřad?

    Přiznám se, že nevím. Od různých představitelů jsem slyšel, že tuto možnost má každý, ale co dál?

    OÚ ji předá zalepenou na ČSÚ? A kdo bude provádět kontrolu správnosti a úplnosti vyplněných formulářů?

    A v případě, že tam bude chybička, pojede kurýr za vyplňovatelem formuláře domů, aby to s ním domluvil, nebo to prostě nějak sám opraví? Anebo se prostě dotazník vyhodí a na chybujícího respondenta bude poslán jeho místně příslušný komisař s novým formulářem?

    Nějak mi chybí informace. Ví to někdo?

    "Moje" sčítací komisařka to taky nevěděla, s krčením ramen připustila možnost, že formulář ke kontrole předá OÚ sčítacímu revizorovi a ten podle okrsku sčítacímu komisaři?

    O tom, co bude s formuláři dál a kde všude jsou další bezpečnostní díry, o tom psát nechci, už se o tom psalo dost a článek by se hodně nafoukl. Snad jen připomenu, že pokud je sčítání v rukách lidí, kteří si myslí, že nejlepší ochrana dat je uložení vypáleného CD do trezoru, tak je mi z toho docela úzko.

    Spíš bych se chtěl obrátit na zastánce sčítání, kteří argumentují tím, že vlastně ani o žádná privátní citlivá data nejde a člověk je tajit nemusí. Po prostudování materiálů od ČSÚ si myslím, že zas tak nevinné a banální informace to nejsou.

    Takže co se o nás dozví? Stát si vytvoří další, podrobnou a aktuální databázi detailních informací o každém konkrétním člověku. Tato databáze bude zahrnovat jedinečné identifikátory, které umožní propojit zjištěná data s daty ze stávajících informačních systémů (registry obyvatel, katastrální knihy, evidence vozidel, policejní záznamy, záznamy z finančních, sociálních úřadů, atd.)buď hned, nebo v budoucnosti.

    Databáze vzniklá sčítáním je sama o sobě neuvěřitelně cenná svým rozsahem, aktuálností a komplexností, ale ve spojení s výše zmíněnými databázemi její hodnota rapidně roste. Nebudu vytvářet konstrukce, jak využít data získaná spojením databáze ze sčítání a ostatních databází, tady se opět fantazii meze nekladou a každý člověk, který vnímá současnou informační revoluci a uvědomuje si, jak moc mění informace celý náš svět, najde sám spousty příkladů.

    Podívejme se, co zajímavého o nás přinese samotné sčítání. Co si o vás stát zaznamená. Jméno, adresu, datum narození, rodné číslo, pohlaví, datum sňatku. Získá váš určitý psychologický profil - jakého jste dosáhli vzdělání, počet sňatků, vaše náboženské vyznání, počty dětí, kde a jak jste vyrůstali (národnost, rodná řeč, bydliště matky při vašem narození). Obor vzdělání a jaká profese vás živí, kde přesně pracujete a v jaké funkci, kolik času strávíte cestováním za prací, máte-li i jiné ekonomické aktivity.

    Toto vše je zjištěno o všech členech domácnosti jednotlivě, přičemž je zaznamenán jejich vzájemný rodinný vztah a případné společné hospodaření. Dále se o rodině stát dozví bytové poměry, zda vlastní byt nebo dům, nebo bydlí pouze v pronájmu, zda vlastní nebo užívá rekreační objekt, další technologické vybavení bytu, včetně počtu místností, jejich velikosti, topení, vody, energie, telefonů, počítače, internetu a počtu aut. A majitelé domů ještě vyplňují domovní list.

    No, jak se tak na to koukám, nezdá se mi to jako banální a nic nevypovídající soubor dat, který člověk nemá důvod tajit. Jak by se dal využít/zneužít nechávám opět na vaší fantazii. Mně osobně nejvíce vadí jeho zneužití samotným státem. Z komerčního zneužití strach nemám, reklamním kampaním se ubránit dokážu, ale ze státní zvůle strach opravdu mám.

    Ještě jeden detail mě u formulářů zarazil. V nějaké debatě se kdosi domníval, že na formuláři musí být i podpis a nelíbila se mu možnost, že by měl někdo někde jeho podpis naskenovaný. Nějaký zastánce sčítání velmi vehementně protestoval, že podpis se nikde nepožaduje. OK, to je v pořádku, ale proč je ve VZORU u kolonky datum,jméno a příjmení osoby naznačen vzorový PODPIS?? Proč tam není jméno a příjmení hůlkovým písmem? Takhle spousta lidí podlehne a omylem se podepíše. Vypadá to jako úmysl - když je navedeme ve vzoru, spousta lidí se nám dobrovolně podepíše...

    Teď několik zajímavostí z letáčku ČSÚ:

    "Jména osob nebudou vstupovat do zpracování, nebudou zaznamenána na elektronické nosiče." Chlácholivá věta, pouze však pro laiky. Každá osoba bude po celou dobu sčítání jednoznačně určena rodným číslem, datem narození, přesnou adresou bydliště, a jako pomocným údajem adresou zaměstnavatele a přesným názvem vaší funkce. To, jestli tam nebude jméno, které se na základě ostatních údajů snadno kdykoliv doplní, už nehraje takovou roli...

    "ČSÚ v žádném případě neposkytuje informace o jednotlivém občanovi." Odvážné tvrzení, ale vážně bychom ho mohli brát pouze tehdy, kdyby ČSÚ informace o jednotlivých občanech VŮBEC neshromažďoval. Toto prohlášení ČSÚ vezme za své v okamžiku, kdy bude první člověk popotahován a řešen za svou neúčast ve sčítání (což je dle zákona přestupek), protože JEDINĚ z ČSÚ by se mohla dostat ven informace o tom jednotlivém konkrétním občanovi, že se nesečetl. Rád si počkám, jak to dopadne.

    ČSÚ se v letáčku dušuje, že všechny údaje budou použity pouze ke statistickým účelům. A jako důvod proč se sčítat uvádí např.: "…správná orientace sociální pomoci státu, pro řešení otázek bydlení, pro koncepci rozvoje vzdělanosti, pro poznání potřebnosti sociálních, zdravotnických, školských a dalších zařízení, pro aktivní politiku zaměstnanosti, pro zajišťování potřeb menšin a řešení vztahu státu a církví, pro zlepšení funkce veřejné dopravy ve městech a regionech…" Toto všechno ve mně probouzí přesně opačnou chuť než je asi myšleno - nesčítat se. Vzbuzuje to ve mně velmi silný pocit nepřiměřeného zasahování státu do věcí, které mu nepřísluší.

    Čím více informací má stát o lidech, tím snadněji se lidé ovládají a řídí. A já nechci silný stát, který by o mně rozhodoval a řídil mě. Netoužím být součástí nějakých experimentů sociálních inženýrů, kteří operují třeba i daty ze sčítání lidí.

    Nerad bych se dočkal toho, že mým dětem nebude umožněno studovat obor, který by chtěli s odkazem na to, že podle údajů ze sčítání je v daném regionu přebytek těchto profesí.

    Nerad bych se dočkal toho, kdy na základě údajů ze sčítání bude v rámci řešení otázek bydlení vyměřena daň z nadměrných metrů osobám svobodným. Nerad bych se dočkal toho, aby na základě národnosti přiznané při sčítání, byli lidé zvýhodňováni při přijímání do škol a zaměstnání.

    Nerad bych se dočkal toho, kdy na základě počtu počítačů zjištěných při sčítání byla zvýšena sazba DPH na software.

    Nerad bych se dočkal toho, aby na základě údajů ze sčítání byli třeba v BIS zaevidováni pro další potřeby členové nějaké konkrétní náboženské skupiny. Atd. Fantazii se meze nekladou.

    Myslím si, že statistika může být zneužita tím, kdo je u moci k prosazení a "správnému" zdůvodnění různých opatření (daně, poplatky, dávky, různá regulační opatření, atd.). Pokud jsou ke statistickým datům k dispozici navíc adresné údaje o jednotlivých konkrétních osobách, je to pravý poklad pro státní aparát.

    Uvědomte si, co a komu dáváte vyplněním formulářů do rukou. Čas ukáže, kdo měl pravdu, jestli paranoidní odpůrci sčítání, nebo jeho nadšení propagátoři.


    Co mi vadí na sčítání lidu

    Jan Kyncl

    V poslední době jsme snad každý zaznamenali ty či ony výhrady proti sčítání lidu. Osobně si myslím, že jde převážně o zástupné téma - jako ostatně u většiny "témat" hýbajících ČR-; nebýt všeobecného rozladění a kocoviny z posledního desetiletí, ohlas sčítání, událostí kolem ČT a podobně, by byl asi menší. Také státu, který si sice od občana ledacos bere, ale také ledacos dává, je psychicky snadnější něco dalšího poskytnout. Ke sčítání samému ale lze mít výhrady, na které jsem slyšel odpovědi hloupé nebo lživé, případně neslyšel žádné.

    1. Co sčítáním lidu získáme

    Na idnes.cz jsem našel například:

    Zato se dá dobře ukázat, proč se v domovním listu zjišťuje "materiál nosných zdí": dá se například odhadnout, co by se s domy stalo, kdyby přišla velká voda.

    Tak zaprvé: velkou vodu snad nebudeme řešit sčítáním lidu. Zadruhé: materiál nosných zdí o tom, co by se s domy stalo, kdyby přišla velká voda, vypovídá minimálně. I naprostému laikovi snad dojde, že záleží mnohem více na tom, jestli stojí dům na kopci nebo u řeky.

    Podobných pitomostí o sčítání se lze dočíst více: že zjistíme, kde postavit nemocnici /nemocnice se spíše ruší, pokud vím/, údaj, kolik svobodných matek žije samo, prý povede k tvorbě sociálních programů pro ně /Sociálka to teď neví? Co dělají Vodičkou najatí úředníci?/ a podobně. U některých údajů se jako zdůvodnění uvádí "bude zajímavé vědět, kolik". O žádném výsledku sčítání, jehož užitečnost by nebyla vykonstruovaná nebo pochybná, jsem se nedočetl.

    2. Co sčítáním lidu nezískáme

    Ony přesné údaje - ať již jsou k něčemu nebo ne. V mém okolí je tolik lidí odhodláno dotazníky vyplnit neúplně, legračně, případně vůbec, že vypovídací hodnota získaných čísel bude mizivá. Kdyby se provedl statistický průzkum u - dejme tomu - 10 000 osob či domácností, založený na dobrovolnosti, chyba daná počtem respondentů by asi byla srovnatelná s chybou danou nevůlí občanů ke sčítání donucených zákonem. A i kdyby: je cena zpřesnění údajů například o 1% úměrná? Vím-li, že 15% lidí žije jinde než žila jejich matka v době jejich narození, nebo vím-li, že žije jinde 15,68945% lidí - stojí ta čísla za desetinnou čárkou či tečkou za to?? A napsali to neanonymové po pravdě?

    3. Směšný čas vyhodnocení výsledků

    Míněny ony dva roky. Údaje o vlastnictví počítačů po dvou letech snad budou mít cenu historickou.

    Závěr

    Úmyslně nepíši o ochraně osobních dat a souvisejících problémech. Pro sčítání existuje jediný důvod: plyne ze zákona. Průměrný roční rozpočet Grantové agentury České republiky je asi 950 miliónů Kč. Sčítání má stát více než 2.5 krát tolik. Trochu drahá legrace, ne?

    Jeden důvod mě nakonec napadá: Český statistický úřad má na nějakou dobu "vystaráno". O jeho velikosti, důvodu existence a rozpočtu se určitě aspoň dva roky pochybovat nebude. Kdo se trochu vyzná v možnostech zpracování informací a slyšel, že "bez rodného čísla to nejde", nepochybuje už dnes.


    BL hrozí rozbít nynější mediální elitu v ČR

    Důsledně pátrejme po tom, kdo dává našemu hlídacímu psu demokracie žrát

    (Autor je novinář z jednoho čelného pražského deníku, raději nezveřejňujeme jeho jméno.)

    Ad Jiří Svoboda: "Kolik čtenářů Britské listy mají je asi těžké odhadnout, každopádně mám za prokázané, že lidé z intelektuálních vrstev (ať jsou jakkoli naladěni) BL čtou. A pozorně je čtou i redaktoři vlivných médií. I když to tak nevypadá, protože se jen málokdy objeví otevřená zmínka."

    Důsledně pátrejme po tom, kdo dává našemu hlídacímu psu demokracie žrát Britské listy sleduji jako začínající novinář stále intenzivněji. BL vyvolávají ostré polemiky. Souhlasím zcela s J. Svobodou, že je to jen dobře, pro BL, jejich čtenáře, pro novináře, kteří jimi chtějí v dlouhodobém horizontu být a v naší nezralé demokracii především pro ni samotnou. Je však otázkou, zda se do polemik plně zapojují kritizovaní. Například nikdo z ČT nereagoval na vážné upozornění J. Plesla, že ČT lže, posledním referováním o kauze TV Nova. Naopak ČT chybu opakovala. Takových příkladů je víc.

    Nejen ČT, ale i ostatní média, budou jen velmi pozvolna (zda vůbec, což záleží na tom, zda se BL podaří dát dohromady finanční zajištění) reagovat na ukázky svého neprofesionálního až manipulativního chování.

    Budou totiž jednoduše hrát kartu, že BL jsou zcela okrajovým plátkem, navíc na internetu, který vlastní minimum českých domácností.

    Nejde zde ale jen o to, že se hlavní český mediální proud bojí konkurence. Nejen to. Jde o to, komu v ČR jedenáct let po změně režimu vadí, aby mladí novináři bez delší praxe, jichž jsou redakce hlavních celostátních deníků (a také redakce zpravodajství ČT) plné, pracovali samostatně a učili se profesionalitě.

    Profesionál je osobnost a osobnost je těžko manipulovatelná. A výsledek?

    Kdo trochu čte noviny a zároveň zná každodenní realitu života deseti milionů Čechů, vidí propastný rozdíl mezi tím, co a jak se na prvních stranách halasně propaguje a tím, co skutečně trápí každého spotřebitele, daňového poplatníka, pacienta, posluchače, pasažéra, podnikatele, zaměstnance, prostě všechny, kteří se v těchto a dalších rolích denně ocitáme. Některá média nerozumí sama sobě.

    Například kampaň Lidových novin za likvidaci V. Klause, nastartovaná v plné nahotě v roce 1997, provázely v témž deníku dvě osobnostní ankety, z nichž v obou čtenáři tohoto deníku s předstihem před ostatními upřednostnili právě šéfa ODS.

    Naopak, ze svých vlastních zkušeností (je mi 26 let, v médiích pracuji pátým rokem) tvrdím, že začínající novináři jsou v našich denících záměrně udržováni v iluzi profesionálního prostředí a učeni nesamostatnosti.

    Omílají dokola některá nedůležitá témata, opentlují je palcovými titulky a v hospodě se všichni dohromady konkurence nekonkurence plácají po zádech.

    Pikantní je, že ani tato témata nejsou často zpracována důsledně a hlavně, což je rys snad nejobecnější, své slavné téma brzy odhazují do koše a vrhají se na další, která si zhusta ani sami nevyhledali. Takzvané mediální kauzy pocházejí velmi často vně redakcí.

    Snad je zřejmé, kam mířím. Zejména, že konec poslední dekády minulého století charakterizuje podle mého názoru snad nejvíce až příliš úspěšně realizované snahy někdejších komunistických elit, doplněných o nové či staronové tváře, o návrat ke svým dřívějším prebendám.

    Do značné míry to právě umožňuje nedostatečně pevné postavení médií, především mizivá míra nezávislosti.

    Ti, kteří nereagují na správné výtky BL, jsou málo nezávislí, pokud vůbec. Prvotní konkurenci BL vůči našim médiím nevidím v tom, že by jim přetáhli čtenáře (to až v druhém sledu), ale v tom, že hrozí mediální elitu rozbít.p> Svobodu slova si naše mediální elita vysvětluje tak, že si může psát, co chce, což je v pořádku, ale bohužel také tak, že jde o svobodu od neříkání všeho, co by měli lidé vědět.

    Toto není reklama na BL. Jen spontánní reakce. Ovšem pokud se mj. BL podaří udržet nad vodou, nehrozí hlídacímu psu demokracie, aby nakonec úplně zapomněl na to, že je především přítelem člověka.


    Proč přestal Český rozhlas náhle vysílat informační spoty "České biskupské konference"?

    Josef Kořenek

    Pax et bonum!

    Dovoluji si Vám zaslat informaci o velmi zajímavé kauze, která podle mého názoru obsahuje prvky politického nátlaku.

    Jak již asi víte, došlo v pátek ráno k zastavení vysílání informačních spotů na Českém rozhlase Radiožurnálu, které pro Českou biskupskou konferenci připravila Petarda Production. Důvody výše uvedeného kroku jsou velmi nestandartní.

    Přesto, že je řádně podepsána smlouva, spoty jsou řádně zaplacené k zákazu vysílání došlo bez rozhodnutí Rady Čro (pouze na základě konzultace ředitele agentury AGROMEDIA Michala Richtera, který toto rozhodnutí údajně konzultoval s místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (snad s panem Musilem) s tím, že prý má spot "předsvědčovací prvky"...

    Proč tedy k tomuto závěru se nepřišlo daleko dříve, kdy byl spot všem (včetně Rady a odborníků z Českého rozhlasu k dispozici), proč se podepsala řádná smlouva o vysílání, proč došlo k platbě za uvedení spotu, proč tato stanoviska nejsou písemná, nejsou podložena rozhodnutím jediné a kompetentní Rady!! a jak je možné, že se spot po celý čtvrtek vysílal?

    Jsem přesvědčen, že se jedná o velmi precedentní kausu.

    Příslušní činitelé z Českého rozhlasu i z Rady ČRo by měli tento případ neprodleně a věrohodně vysvětlit.


    Co se zcela pomíjí: Rozpustné sloučeniny uranu jsou prudce jedovaté

    Jiří Hradil

    Uran je kov o vysoké hustotě, má téměř dvakrát vyšší hustotu než olovo používané běžně ve střelivu, a to jej předurčilo díky vyšší průbojnosti střeliva také k tomuto neblahému použití. Kromě toho má kovový uran některé další vlastnosti. Pominu zde jeho radioaktivitu, která je přetřásána dnes a denně. Na vzduchu, v atmosféře kyslíku nebo ve vodě může dojít k jeho samovznícení - rozuměj k reakci při které vznikají oxidy uranu. Při 200-400°C dochází k jeho samovznícení a velmi ochotně reaguje i v atmosféře oxidu uhličitého a dokonce i dusíku. Tato pyrogenita se vysvětluje přehřátím v mikropórech kovu a oxidační reakce s ní spojená může skončit i explozí. Spodní mez výbušnosti uranového prachu je 55 mg/l. Uran ve směsi s hliníkem a zirkoniem je také pyrogenický. Vzniklé oxidy uranu (je jich několik) reagují s kyselými plyny, jako na příklad s oxidy dusíku, síry nebo s chlorovodíkem za vzniku rozpustných sloučenin. A teď zásadní zjištění: Rozpustné sloučeniny uranu jsou prudce jedovaté. To zjistil professor Gmelin z University v Tübingen již v roce 1824. Současné učebnice se však zabývají pouze jeho radiačními účinky, ale biochemické účinky ponechávají stranou.

    Výše uvedené reakce se vší pravděpodobností probíhají po zásahu střelou s ochuzeným uranem. Navíc nárazem se teplota zvýší určitě nad 1000°C a vznikne značné množství prachových částic, které reagují za vzniku jedovatých rozpustných sloučenin uranu mnohem ochotněji. Jaké jsou fyziologické účinky uranu z hlediska jeho jedovatosti (toxicity)?

    Komplexotvorné schopnosti uranu ve vodném prostředí jsou všeobecně známé. Důležitá je reakce uranu s bikarbonáty (zažívací soda), kdy vznikají ve vodě nerozpustné sloučeniny, ale jsou velmi dobře rozpustné v tělních tekutinách. Tento mechanismus umožňuje transport ultramikročásteček z místa kontaminace do lidských orgánů. Bikarbonátové komplexy uranu v tělních tekutinách tvoří s proteiny nerozpustné slučeniny uranu - uran se usazuje v orgánech. Dochází také k oxidaci čtyřmocného uranylového iontu na šestimocný, který je ještě jedovatější a usazuje se v játrech. Zbývající uranylový kationt se usazuje v ledvinách a v kostech. Šedesát procent intravenózně podaného uranu je vyloučeno ledvinami a zbývajících čtyřicet procent se usazuje v kostech, kde se hromadí a působí pak svými radiačními účinky.

    Uranylový kationt tvoří také komplexy s fosfáty a narušuje tak metabolizmus živých buněk v těle. Je blokován enzymatický systém, který nemůže zpracovávat cukry a buňka není vyživována.

    Tyto výzkumy také odhalily možnost snížení účinků otravy podáváním bikarbonátu, což je účinnější než podávání fosfátů a polyfosfátů.

    Dle mého názoru je jedovatost sloučenin uranu úmyslně opomíjena, protože je patrně podstatnějším vysvětlením potíží lidí, ať již vojáků, kteří se mohou bránit nebo civilistů, kteří se bránit nemohou. Je patrně úmyslně zastírána skutečnost, jak plyne ze zahraničního tisku, i když vědecké týmy i v armádě mají jasno.

    Řím padl prý proto, že si její nobilita vařila víno v olověných nádobách (kyseliny ve víně rozpouštějí olovo na jedovaté soli) a tak se postupně otravovala tímto těžkým kovem. Chce snad lidstvo následovat stejný osud? Římané to však dělali nevědomky, chceme snad ukončit naši civilizaci vědomě?

    Praha 23.února 2001

    Ing. Jiří Hradil, CSc.

    Literatura:

    1) USA normy pro uran
    (http://www.antenna.nl/wise/uranium/utox.html)

    2) Croatian Medical Journal, .March 1999 (Volume 40, Number 1)
    Medical Effects of Internal Contamination with Uranium
    Asaf Duraković
    Department of Nuclear Medicine, Georgetown University School of Medicine, Washington D.C., USA, ASAF@compuserve.com

    3) DEPLETED URANIUM
    Internet links to depleted uranium background material
    Department of Defense Depleted Uranium Enviromental Exposure Report, 4 August, 1998.
    Depleted Uranium Fact Sheet, 4 August, 1998
    Department of Defense and Department of Veterans Affairs Expanded Testing Program, 4 August, 1998 Final Report of the Presidential Advisory Committee on Gulf War Veterans' Illnesses, http://www.gwvi.gov/ch4.html

    GulfLINK FAQs

    4) Pentagon Poison: The Great Radioactive Ammo Cover-Up Rounds made of depleted uranium have exposed hundreds, perhaps thousands, of G.I.s to radiation without warning -- here's evidence the army knew the danger. By Bill Mesler

    5) Mesler, "The Pentagon's Radioactive Bullet," October 21, 1996


    „Dobrou chuť, pokud právě obědváte…“

    (Toto není objektivní zpráva, ale subjektivní tiskové prohlášení společnosti ČNTS.)

    Praha 25. února 2001 - V rozporu s podmínkami licence na vysílání TV NOVA Vladimír Železný v sobotu zneužil pořad Volejte řediteli. Informoval totiž diváky o výsledcích svého soukromého arbitrážního sporu, který se dokonce ani podle jeho vlastních slov TV NOVA ani CET 21 vůbec netýká. Navíc šířil prokazatelně nepravdivá tvrzení o výsledku arbitrážního řízení v Amsterodamu. Narozdíl od jeho tvrzení totiž nebyla Smlouva o koupi akcií arbitrážním rozsudkem zrušena. Arbitrážní tribunál naopak jednomyslně, včetně českého rozhodce určeného Železným, shledal, že Železný v rozporu se svými smluvními závazky porušil nekonkurenční doložku. Právě proto rozhodl o použití smluvních sankcí, tedy o povinnosti Železného vrátit částku 23,350 milionu dolarů, kterou od společnosti CME obdržel, včetně úroků. Plné znění rozsudku je dostupné široké veřejnosti na stránkách ČNTS na adrese http://www.cnts.cz

    „Nezasáhne-li Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ani po tak zjevném veřejném zneužití TV NOVA k soukromým cílům a současném šíření prokazatelně nepravdivých informací a otevřených vyhrůžek, pak snad skutečně nemá právo na existenci, natož na prostředky daňových poplatníků,“ uvedl Jan Vávra, generální ředitel ČNTS. „Otevřeně lhát a vyhrožovat z obrazovky snad nesmí ani Železný,“ dodal.

    Ani závěr, že Vrchní soud svým neodvolatelným rozhodnutím o pravoplatném odstoupení CET 21 od servisní smlouvy s ČNTS kauzu TV Nova definitivně vyřešil, není pravdivý. ČNTS v pátek využila svého práva na mimořádný opravný prostředek a podala v této věci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

    „Železný už jde proti všem. V cestě mu stojí bývalí obchodní partneři, arbitři, soudy, které nerozhodly v jeho prospěch, prostě každý, kdo s ním nedrží basu. A přitom si vše způsobil sám svou vlastní neseriózností vůči smluvním partnerům. Jen Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání je v tomto ohledu snad slepější než spravedlnost. Proto také spolu se Železným zatím na body prohrává,“ uzavřel Vávra.

    Kontakt:

    Donath-Burson-Marsteller

    Michal Donath


    Soudní úředníci dosud nepředali právníkům Dr. Železného včerejší rozhodnutí soudu

    Toto není objektivní informace, ale subjektivní tiskové prohlášení, vydané ve prospěch Vladimíra Železného.

    Soudní úředníci dosud nepředali právníkům Dr. Železného usnesení o výkonu rozhodnutí mezinárodní arbitráže ani je nenechali do tohoto usnesení nahlédnout.

    Právní zástupci Vladimíra Železného již včera předali Obvodnímu soudu pro Prahu 1 soubor listinných důkazů, včetně výpisů z katastru nemovitostí a dalších oficiálních dokumentů českých úřadů, které prokazují vlastnické vztahy k nemovitostem, které dle médií jsou údajným majetkem V. Železného.

    Martin Chalupský

    agentura CEPRA, a.s. mluvčí CET 21

    Železný přihlásil u soudu pohledávku vůči CME ve výši 28,7 mil. USD

    Právní zástupci Dr. Vladimíra Železného přihlásili dnes u Obvodního soudu pro Prahu 1 pohledávku vůči společnosti CME ve výši 28.756.000 dolarů. Současně byla tato pohledávka uplatněna vůči CME v jejím holandském sídle.

    Tímto krokem zahájil Vladimír Železný sérií kroků vůči CME/ČNTS, jejichž cílem je vymoci férové vyrovnání za znehodnocené akcie, které má na základě rozhodnutí mezinárodní arbitráže dostat od CME zpět.

    „Jsem přesvědčen, že mám právo žádat po CME za své peníze adekvátní hodnotu. Je to analogicky stejné jako když se zrušuje kupní smlouva o koupi automobilu. Není férové, aby jedná strana dostala zpět své peníze a druhá rozbitý, nepojízdný vrak automobilu“, říká Dr. Železný.

    Uplatnění této pohledávky nemá žádný vztah k výroku mezinárodní arbitráže. Tento krok také nijak neoddaluje uhrazení kupní ceny za akcie Nova Consulting, které Železnému určila mezinárodní arbitráž.

    Martin Chalupský

    tiskový mluvčí CET 21

    agentura CEPRA, a.s.

    Poznámka JČ: Že by rozhodnutí Vladimíra Železného odpojit společnost ČNTS od vysílání televize Nova nemělo ale naprosto nic společného s poklesem hodnoty podílů v této společnosti?

    Televizní vzbouřenci proti Zdeňku Drahošovi

    Bude trockistická revoluce televizních vzbouřenců s cílem prosazovat vlastní personální zájmy dál pokračovat?

    Bohužel nebyl Britským listům zprostředkován kompletní materiál Zdeňka Drahoše, takže zatím zveřejňujeme pouze dokument vzbouřenecké strany. Britské listy samozřejmě budou publikovat v plné verzi i jakékoliv prohlášení Zdeňka Drahoše.

    Konstatujeme, že kontrolní zpráva Dušana Chmelíčka o pochybných způsobech, jimiž vedl brněnské studio Zdeněk Drahoš, je velmi závažná. (V Britských listech je zde; Drahošova obhajoba je v BL zde.) Bohužel však tzv. "iniciativa" Věc veřejná nemá absolutně žádný mandát stylizovat se svatouškovsky do role arbitra etického jednání, poté co si její členové ukradli a k propagandistickému vysílání ve vlastní věci zneužili od prosince 2000 Českou televizi. Lidé, níže jmenovaní by měli mít alespoň základní ponětí o slušnosti a měli by si uvědomit, že nemají naprosto žádný morální kredit k tomu, vyžadovat v ukradené České televizi, která jejich rebelií ztratila poslední zbytky veřejnoprávního statutu, jakoukoliv nápravu. (Kdyby měli minimum slušnosti či inteligence, z televize by poté, co z ní od prosince 2000 udělali, sami odešli. Zdá se nám totiž, že jejich provinění je v podstatě na téže úrovni jako případná provinění pana Drahoše, ne-li horší.) Stejně hloupě se i dál diskreditují čeští pseudointelektuálové jako Ivan Klíma, Jiřina Šiklová či Ludvík Vaculík a Jiří Stránský - ten projevuje porozumění veřejnoprávní televizi i demokratickým principům např. i tím, že v minulých dnech zakázal autogramiádu knihy "V hlavních zprávách: Televize", ve svém Pen klubu v Praze.) Upozorňujeme, že v mnoha ohledech je níže publikované prohlášení televizních vzbouřenců hrubě subjektivní a zkresluje fakta. Tím se nijak nezastáváme Zdeňka Drahoše, jehož činnost jakožto šéfa brněnského studia by na základě Chmelíčkovy zprávy měla být bezpochyby zkoumána, nikoliv však těmto hrubě zaujatými vzbouřenci, kteří svou činností bezostyšně prosazují vlastní agendu. Doufejme, že někdy do ČR pronikne - a i Pen Club či Jiřina Šiklová, Ludvík Vaculík a Ivan Klíma - pochopí - princip neúplatné nestrannosti. Nechápeme, jak je možné, že si tito lidé neuvědomují naprosto zásadní věci, jako je princip objektivity, a jak za komunismu se propagandisticky vrhají na podporu jedné, skutečnost bezostyšně zkreslující strany, jejíž integrita je tím, co provedla v minulých týdnech, navždy nenávratně ztracena. Člověk musí mít opravdu silné nervy a hroší kůži, když v současnosti podepisuje prohlášení, kde se jeho jméno objevuje vedle Adama Komerse či Jiřího F. (sic!) Potužníka. Všimněte si třeba, že níže uvedený text cituje jako údajně objektivní důkaz příspěvek "spoluspiklenkyně" vzbouřenců Lídy Rakušanové, která podporuje vzbouřeneckou kauzu v RSE, přestože má v České televizi vlastní pořad, a není tedy nestranná. Je to špína. Je z toho totiž zjevné, že proti Drahošovi protestují zejména lidé, jimž byly zrušeny projekty. I kdyby byl Drahoš skutečně zkorumpovanáý podvodník, skutečnost, že jsou na věci lidé, kteří proti němu protestují, osobně zainteresováni, jejich protest diskredituje. V normálnější zemi - jako je Velká Británie - bývá obžalovaný propuštěn u soudu, dopustí-li se sdělovací prostředky urážky soudu a publikují-li vůči obžalovanému kriticky zaměřené články. Obhájce obžalovaného v takovém případě právem argumentuje, že byl případ ve veřejné aréně zkreslen, porota je ovlivněna a obžalovanému by se nedostalo spravedlivého rozsudku. Obávám se, že totéž učinili nyní v případě Zdeňka Drahoše televizní vzbouřenci i jejich pošetilí stoupenci z pražského Pen Klubu: svou zaujatou kritikou v podstatě znemožnili objektivní vyšetřování tohoto případu. Alespoň v civilizované zemi by tomu tak bylo. (JČ)

    V pátek 23.2.2001 vydala iniciativa Česká televize - věc veřejná prohlášení k návštěvě generálního ředitele ČT pana Jiřího Balvína v Brně.

    Původní prohlášení zatím podepsali: Martin Dohnal, Táňa Fišerová, Štěpán Hájek, Pavel Jirásek, Ivan Klíma, Adam Komers, Jan Kraus, Jiří Kuběna, Libuše Ludvíková, Jan Moláček, Božena Petrová, Lenka Plachá, Jan Plachý, Zdenek Plachý, Jiří F. Potužník, Monika Rychlíková, Břetislav Rychlík, Jiří Stránský, Jan Šabata, Jiřina Šiklová, Ludvík Vaculík, Jiří Voráč.

    Téhož dne na toto prohlášení reagoval ředitel studia ČT Brno pan PhDr. Zdeněk Drahoš.

    Na jeho vyjádření se iniciativa ČT - věc veřejná rozhodla odpovědět.

    V Brně 23.2.2001

    Prohlášení ke středeční návštěvě generálního ředitele ČT Jiřího Balvína v Brně

    Jiří Balvín se v průběhu své první brněnské návštěvy ve funkci generálního ředitele setkal pouze s vedením ČT Brno. Nesetkal se s kritiky vedení ČT Brno z iniciativy ČT - V V, ani s nikým ze sedmi v období krize v ČT propuštěných zaměstnanců - kritiků brněnského vedení a to přesto, že byl o tato setkání požádán. Ve večerních hodinách sdělil naopak novinářům, že kontrolní zprávu bývalého generálního ředitele Dušana Chmelíčka, na jejímž základě Chmelíček navrhl Radě ČT odvolání ředitele ČT Brno Zdeňka Drahoše, nepovažuje za tak závažnou, aby kvůli ní pozastavil Drahošovi funkci. Toto prohlášení považujeme za zarážející.

    Zdeněk Drahoš:

    Chmelíček nenavrhl radě Drahošovo odvolání na základě účelové kontrolní akce, to by přece nenavrhoval nápravná opatření, termínovaná do 31.3. následného roku! Akce nebyla vůbec uzavřena, Brno podalo v domluveném termínu své vyjádření, doplnění a potřebné dokumenty.

    Chmelíčkův návrh na Drahošovo odvolání Rada ČT zamítla poměrem hlasů 9:0! Celkem výmluvný fakt…

    Iniciativa ČT - VV (reakce na stanovisko Zdeňka Drahoše):

    Součástí Chmelíčkovy kontrolní zprávy byla opatření, termínovaná k vykonání ihned. Protože Zdeněk Drahoš vzápětí na kontrolní zprávu odpověděl podle kontrolní komise „vyhýbavým a nicneříkajícím“ způsobem a protože se odmítl Dušanu Chmelíčkovi ke zprávě podstatně vyjádřit, generálnímu řediteli víceméně nezbylo nic jiného, než navrhnout Radě ČT Drahošovo odvolání. Zdeněk Drahoš tedy postupoval tak, že faktické dokončení kontroly podle harmonogramu kontrolní zprávy znemožnil.

    Chmelíčkův návrh na Drahošovo odvolání zamítla nekompetentní a zpolitizovaná Rada ČT, která způsobila největší krizi ve veřejnoprávní televizi a ve společnosti v poslední době. Navíc Rada, která za zády tehdejšího ředitele Chmelíčka intrikovala se Zdeňkem Drahošem, připravovala mu na zřejmou politickou zakázku post generálního ředitele ( podle tvrzení členů Rady - například Jany Dědečkové, Františka Mikše a trvalého prosazování Drahoše poslanci ODS Kateřinou Dostálovou a Petrem Plevou ). Spojení s touto Radou nakonec dokládá četnost Drahošových telefonátů v okamžicích odvolávání ředitele Chmelíčka, jeho trvalá neloajalita a  zákeřné podrazy proti nadřízenému a kolegům z kolegia GŘ, jeho okamžitá nominace do Hodačova týmu na post programového ředitele i blízká spolupráce s touto Radou při podpoře Hodačových kroků.

    Velmi nešťastné je podle nás to, že pan generální ředitel označil (pro MF Dnes) za „spekulaci“ svědectví ostravské redaktorky Jany Lorencové, která dosvědčuje, že jí Drahoš nabídl úplatek, natočí-li příspěvek ve prospěch Železničního stavitelství.

    Zdeněk Drahoš:

    Článkem se už zabývá advokátní kancelář, vůbec o ŽS nebyla řeč, sama pí. Lorencová to potvrdila…sama žádá o tiskovou opravu, informoval o tom na KGŘ M.Petronec. Místo pěti setkání byla pouze dvě (ověřeno turnikety,a to 4.8. 99 a 23.5.2000) žádné „oťukávání“ se neuskutečnilo, při prvním jsem jí předal materiály Úřadu pro hospodářskou soutěž, který zrušil výběrové řízení radnice Brno-střed. Můj postup byl zcela standardní, brněnské studio investigativní pořad nemá, předal jsem materiály redaktorce, které jsem si vážil. Nadstandardní odměny jsem nesliboval, žádný fond nemáme, „podobné věci“ jsme nikdy nerealizovali…

    Iniciativa ČT - VV:

    Z písemných materiálů, které Zdeněk Drahoš v této souvislosti předal Janě Lorencové, vyplývá, že výsledkem jejich jednání měla být práce ve prospěch Železničního stavitelství. Měla být natočena reportáž s cílem podpořit návrh Železničního stavitelství na zrušení výběrového řízení, podaný na Úřad pro hospodářskou soutěž, jehož se Železniční stavitelství neúspěšně zúčastnilo. Protože se však ŽS umístilo ve výběrovém řízení na třetím místě, doufalo pochopitelně, že má při eventualitě zrušení výsledků výběrového řízení naději na úspěch. Vzhledem k tolikrát prokázané propojenosti firmy ŽS s ředitelem ČT Brno je uvedené svědectví Jany Lorencové alarmující skutečností, kterou by se měl Drahošův nadřízený samozřejmě podrobně zabývat (včetně seznámení se s písemnými důkazy, které jsou k dispozici).

    22. února tvrdil Zdeněk Drahoš, že se Jana Lorencová byla u něj jedenkrát, 24. února už je to náhle dvakrát. Jana Lorencová však trvá na tom, že se s Drahošem setkala více než dvakrát, o jejích jednáních s Drahošem byli ostatně informováni její ostravští kolegové, ochotní to dosvědčit.

    K tématu „zvláštních fondů“ Zdeňka Drahoše ještě vyjádření Jaromíra Marka:

    Jmenuji se Jaromír Marek a v brněnském studiu České televize jsem pracoval od jara 1995 do léta 2000 jako redaktor zpravodajství a vedoucí vydání. Dovoluji si tvrdit, že o situaci v brněnském studiu jsem poměrně dobře informován, většinu případů, o kterých se v souvislosti s dr.Drahošem hovoří jsem zažil doslova na vlastní kůži a jsem připraven kdykoli dosvědčit vše o  "reportážích na zakázku". Také proto jsem byl na jaře 2000 z České televize, jak říká dr.Drahoš, "odejit".

    S velkým zájmem jsem přečetl článek v MF Dnes, svědectví ostravské redaktorky Jany Lorencové, která dosvědčuje, že jí Drahoš nabídl úplatek, zpracuje-li příspěvek ve prospěch Železničního stavitelství. Zejména pasáž, kde se hovoří o nadstandardní odměně ze "zvláštního konta". Ve chvíli, kdy jsem zmíněný text četl, jsem si vzpomněl na jeden rozhovor s dr. Drahošem, který se odehrál na podzim roku 1995, tedy více než před pěti lety! Tehdy jsem se připravoval na tříměsíční cestu mimo Evropu, kde jsem, mimo jiné, točil i dva dokumenty, které později uvedla Česká televize. Bylo domluveno s vedením studia, že na tyto tři měsíce si beru neplacené volno. Během jednání s dr. Drahošem jsem se jej zeptal, zda by nebylo celou věc možné řešit jinak, tedy abych i po dobu natáčení, byť v zahraničí, pobíral plat. A tehdy, a jsme konečně u jádra věci, mně dr. Drahoš řekl: "Nemůžu Vám dávat plat, ale až se vrátíte, můžeme se domluvit na nějaké odměně, která Vám ztrátu platu vykompenzuje! Existují totiž různá konta, ze kterých se takovéto věci dají zaplatit!" To byl rok 1995! V téže době vyšlo najevo, že Česká televize nabízela prostřednictvím jisté soukromé reklamní agentury skrytou reklamu ve vysílání pravidelných veletržních bloků, které se připravovaly pro Studio 6. Pokud si vzpomínám, psal o tom časopis Strategie a celá kauza měla i jakousi dohru. Jestli tyto věci, tedy existence "různých kont" a aktivita na veletrzích, spolu souvisely se můžeme jen dohadovat, zrovna tak jak se asi nepodaří prokázat jiné vazby a souvislosti. Na každý pád mohu dosvědčit, že jakési konto či konta alespoň ve zmíněném období nejspíš existovala a dr.Drahoš s nimi, dle jeho vyjádření, mohl disponovat.

    S pozdravem

    Jaromír Marek

    Rybářská 9

    Brno

    Firmy pro niž byly v Brně prokazatelně natočeny desítky propagandistických reportáží i skrytých reklam.

    Zdeněk Drahoš:

    Žádný důkaz nebyl předložen, z 8.000 zpravodajských příspěvků za poslední více než tři roky bylo 14, v nichž se aktivity ŽS a.s. zmiňují, a to: 3x sponzoring ODS, 11x koridory, z toho jenom jednou je tato firma zmíněna! Tyto infomace přinášely i další regionální sdělovací prostředky.

    Iniciativa ČT - VV:

    Redaktoři zpravodajství, kteří museli odejít z ČT Brno, a hlavně celá současná redakce zpravodajství i Chmelíčkova kontrolní zpráva však tvrdí a dosvědčují něco zcela jiného. Vzhledem k četnosti a  způsobu výskytu příspěvků o ŽS v kontextu ostatních zpravodajských příspěvků JMV a vzhledem ke způsobu, jak byly tyto příspěvky zadávány k natočení, je evidentní, že šlo o více, či méně skrytou reklamu na aktivity této firmy. Zdeněk Drahoš zapomíná mezi příspěvky označené kontrolní zprávou a svědectvím zpravodajů zahrnout aktivity dceřiné společnosti ŽS Brno - firmy AZ Servis. Připomínáme ještě existenci potvrzení vystaveného Drahošovým šéfem zpravodajství Karlem Burianem pro ing. Aleše Pohanku ředitele jedné z dceřiných společností ŽS, firmy AZ Servis Brno, že si na většinu svých příjmů vydělává jako kameraman České televize v Brně. Do dnešního dne pan Pohanka nebyl schopen jmenovat jediný ( ! ) pořad brněnského studia na němž ve vysoce specializované profesi kameramana pracoval.

    Téže firmy, jejíž skandály, například podíl na vytunelování zámku v Moravském Krumlově, Drahoš kryl.

    Zdeněk Drahoš:

    Drahoš nic nekryl, příspěvek nestáhl z vysílání. Iniciativa ČT - VV:

    Naprostý opak dosvědčuje např. korespondence mezi Zdeňkem Drahošem a bývalým starostou Moravského Krumlova Jiřím Braunerem ( celá korespondence je k dispozici, má ji i ministr kultury ), z níž vyplývá, že Zdeněk Drahoš s Karlem Burianem účelově lhali po řadu měsíců starostovi, zastupitelům, občanům města i kulturní veřejnosti. Oni zabránili odvysílání natočených materiálů o tunelování zámku v Moravském Krumlově firmou ŽS. Celá korespondence je mimo to důkazem morálního selhání Zdeňka Drahoše a je pro pověst veřejnoprávního média ostudnou.

    Přikládáme část přepisu z reportáže redaktorky Lídy Rakušanové v Rádiu Svobodná Evropa:

    Jak vypadaly poměry v brněnském studiu, líčil 18. prosince, tedy dva dny před Hodačovým jmenováním, na  tiskové konferenci někdejší vedoucí směn v tamním zpravodajství Jaromír Marek:

    „Konkrétně v roce 97 vyvstala kausa zámku v Moravském Krumlově, tehdy ještě to byl zámek, ve kterém bylo sídlo Slovanské epopeje Alfonse Muchy ještě než se vrátilo zpátky do Prahy, a ten zámek byl v katastrofálním stavu. Tehdy starosta Brauner, který dnes již není starosta, ale je stále zaměstnán na městském úřadě v Moravském Krumlově - můžete si klidně zatelefonovat, určitě rád bude hovořit - zveřejnil věc, která se týkala pozadí toho zámku. Byla to právě firma Železniční stavitelství, která asi v roce 91 získala tento zámek do svého vlastnictví, zastavila jej, jak se to tehdy dělalo, klasickým způsobem. Ten zámek se vytuneloval, zastavil se u Poštovní banky České Budějovice, dostalo za to Železniční stavitelství několik desítek milionů korun. Potom se ty peníze splácely klasicky, tehdy se podařilo převést tento objekt na tehdy velmi problematickou firmu z Pelhřimova JIKO Směr, což - kdo si pamatuje na ta léta - byla jedna z těch klasických tunelářských firem. Dnes jsou ti lidé snad i ve vězení a tehdy s tímto skutečně vystoupil starosta Brauner a začalo se o tom točit i ve zpravodajství České televize. Točila to tehdy - dnes již opět odejitá kolegyně doktorka Kolejková. Skutečně tam se rozkrylo to, že tam byl záměr tunelovat ten zámek jak se to tehdy dělalo. Tehdy na přímý pokyn ředitele Drahoše se ta reportáž zastavila, nevysílala se, potom následovalo x dopisů starosty Braunera řediteli Drahošovi. Všechny ty dopisy ten člověk má u sebe, je ochoten kdykoliv je komukoliv ukázat. Dopadlo to tak, že došlo k absurdnímu zákazu, že do Moravského Krumlova zpravodajství jezdit nebude. A skutečně několik roků do Moravského Krumlova nejezdila Česká televize točit cokoliv, s kýmkoliv, najmě s panem starostou, do okamžiku, když v dalších volbách nebyl ve své funkci potvrzen. Jedna věc. Další věc. AZ Servis - tak to v té zprávě je - AZ je dceřiná společnost Železničního stavitelství, samozřejmě všechny věci, které se odehrávaly kolem této firmy se přirozeně točily v brněnském zpravodajství, ať už všechny možné vernisáže v obskurní galerii, která je v Autosalonu, tam se skutečně točilo, je to i v těch zprávách, desítky reportáží, točily se věci, kdy AZ Servis jako jeden z mnoha firem nebo dealerů Škodovky začal prodávat v Brně Felicii. Točila se reportáž o tom, že v AZ Servisu už se prodává Felicie, točily se všechny možné skryté reklamy o tom, jak se plní Felicie na náměstí Svobody pingpongovými míčky jakožto nějaký pseudozápis do Guinessovy knihy rekordů, zkrátka všechno, co nějakým způsobem souviselo s Železničním stavitelstvím, AZ Servisem vždy bylo zaznamenáváno. Docela markantní příklad toho, jak ta provázanost tam je, někdo z Mladé fronty DNES si jistě vzpomene, že 13.8.99 přinesla Mladá fronta docela zajímavou informaci o tom, že Železniční stavitelství bylo jedním z těch tajných sponzorů volební kampaně ODS.“

    Téže firmy, od které Drahoš získal pozemek na stavbu své vily.

    Zdeněk Drahoš:

    Přesně: Drahoš koupil! Pozemek, který průkazně a doložitelně v plné výši zaplatil.Poslední splátku již má připavenu na svém osobním účtu, a to za dvě ukončená stavební spoření…Toto prohlášení Jiří Balvín vydal, aniž se seznámil s celou kauzou důkladně.

    Jiří Balvín se celou kauzou naopak důkladně zabýval. Iniciativa ČT - VV:

    Zdeněk Drahoš neříká pravdu. Jiří Balvín nemluvil s Janou Lorencovou, ani od ní neměl k dispozici podklady, které Lorencová od Drahoše obdržela, nemá k dispozici korespondenci v kauze Moravský Krumlov. Důkladně posoudit tuto kauzu bez uvedených indicií a vyslechnutí svědectví zaměstnanců studia není dost dobře možné. Nakonec fakt, že Zdeněk Drahoš soukromně obchoduje se stejnými firmami, s nimiž uzavírá jako ředitel instituce financované z peněz veřejnosti - tedy koncesionářů -obchody, by vedl v civilizovaném světě k okamžitému odstoupení. Opakujeme: Firma Spolstav, firma bývalých zaměstnanců studia, získávající pravidelně milionové zakázky od ČT Brno, staví řediteli téhož studia vilu na pozemku získaném od firmy pro kterou se v Brně natáčeli jednostranné propagandistické reportáže, firmy od jejíž dceřiné společnosti studio nakoupilo automobily, firmy o jejímž propojení se Zdeňkem Drahošem nelze pochybovat

    Zaráží nás také nezájem Jiřího Balvína, s nímž přistupuje k propuštění v období krize v ČT - sedmi zaměstnanců ČT Brno a k prokázaným lžím, kterými Zdeněk Drahoš celou situaci zdůvodňuje.

    Zdeněk Drahoš:

    Brněnské studio má letos vyrobit cca o 250 pořadů méně než loni, ti zaměstnanci, kterým nebyla prodloužena jejich termínovaná pracovní smlouva, se bezprostředně podíleli na cca 23O z těchto škrtnutých - nikoli Drahošem - pořadech. Prokázaně zde lže někdo jiný. Iniciativa ČT - VV:

    Žádáme kolegium Generálního ředitele, aby vyzvalo PhDr. Zdeňka Drahoše k předložení důkazů o tom, kým a kdy byly škrtnuty tyto pořady:

    Čas pro rodinu

    Salón

    Kvarteto

    AZ Kvíz

    Intolerace

    PhDr. Monika Rychlíková byla dramaturgyní cyklu Čas pro rodinu

    Mgr.Jiří Šimáček Ph.D. byl dramaturgem Salónu

    Mgr. Marek Horoščák byl dramaturgem Kvarteta

    Mgr. Pavel Kocman byl dramaturgem AZ Kvízu

    Břetislav Rychlík byl s polovičním úvazkem dramaturgem Intolerance

    Mgr. Hana Sedalová pracovala jako asistentka produkce na Času pro rodinu,

    Intoleranci, příležitostně na pořadech Za dveřmi je AG a Salónu

    Všechny pořady jsou dosud ve vysílacím schématu!

    Byl zrušen pouze pořad Pyramida dramaturgyně PhDr. Jany Svobodové a pořad Pavučina dramaturga Marka Horoščáka.

    Sám Zdeněk Drahoš v okamžiku, kdy byl vyzván k úsporám, zcela neprofesionálně a neekonomicky vyškrtnul několik let připravovaný a už celé dva roky roztočený 12 dílný cyklus o dějinách českých cirkusů a varieté, přestože jeho náklady byly přes nesmírnou náročnost velmi nízké, přestože bylo ve výrobním úkolu dokončení cyklu v roce 2 001. Autory cyklu o tom neinformoval a nechal je připravovat natáčení na leden a únor. Tento krok prokazatelně vede k likvidaci několika let práce a zničení celého konceptu seriálu.

    Fakta předložená Zdeňkem Drahošem hodláme předložit Stálé poslanecké komisi Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky jako doplněk k dřívějším vyjádřením Zdeňka Drahoše pro ČTK a ČRO Radiožurnál.

    Současně přikládáme stanovisko programového vedení České televize pro ČTK a žádáme, aby s tímto stanoviskem byl Zdeněk Drahoš konfrontován.

    Vážená paní Fojtová,

    ve zprávě ČTK z 5. 2. 2001 jsme si s údivem přečetli vyjádření ředitele TS Brno Z. Drahoše k našemu stanovisku k  ukončení termínovaných smluv s několika dramaturgy TS Brno. Podle tvrzení pana Drahoše jsme se právě my zasadili o to, aby byl brněnskému studiu ČT snížen výrobní úkol. Z vysílacího plánu ČT na rok 2001 byly podle něj díky nám vyškrtnuty pořady, se kterými byla spjata většina lidí, jimž nebyla prodloužena smlouva. Jsme šokováni tím, jak pan Drahoš zkresluje skutečnost a dává ČTK informace, u kterých je snadné si ověřit pouhým pohledem do televizního programu, že se nezakládají na pravdě.

    Zmínění dramaturgové - Jiří Šimáček, Marek Horoščák, Břetislav Rychlík, Monika Rychlíková a Pavel Kocman - pracovali např. na cyklických pořadech Salón moravskoslezský, Čas pro rodinu, Intolerance?, AZ-kvíz, Kvarteto. Tyto projekty byly hodnoceny kladně mj. právě pro pečlivou a tvůrčí dramaturgickou práci. Čas pro rodinu i Salón byly vzhledem ke své kvalitě a užitečnosti přeřazeny do lepšího vysílacího času na program ČT1. Kromě těchto cyklických pořadů, vysílaných dále i  v roce 2001, jsme projevili velký zájem o pokračování natáčení sběrného projektu Český cirkus, který opět připravovali lidé, jimž nebyla prodloužena pracovní smlouva. Tím, že byli zmínění dramaturgové nenadále a nečekaně odvoláni uprostřed práce, vznikají problémy. Ty se již projevily např. při nedostatečné přípravě témat pro publicistické pořady z cyklu Intolerance?, který převzala paní producentka Kučerová, jejíž doménou jsou jinak převážně hudební pořady. Pozastaveno bylo i natáčení cyklu Český cirkus. Dále se musíme ohradit proti tomu, že by na naši žádost byl snížen výrobní úkol brněnskému studiu. Pan Drahoš dobře ví, že všechny útvary České televize musely o něco snížit své původní plány a představy, protože jinak by byl neúnosným způsobem překročen rozpočet České televize. Zapomněl dodat, že více než v TS Brno či Ostrava se muselo šetřit v útvarech ČT Praha. I po tomto snížení rozpočtu výrobního úkolu celé České televize by se bývalo muselo čerpat z rezervy z minulých let. Právě takto postavený rozpočet byl jedním z hlavních kroků, kterým Rada ČT odůvodnila odvolání generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka.

    Zároveň je na místě dodat, že stanovení rozpočtu není v kompetenci pracovníků ředitelství programu. Ti se musí v případě nutnosti snižování rozpočtu a tím i výrobního úkolu podřídit rozhodnutí generálního ředitele, ředitele výroby a techniky a finančního ředitele České televize. Pro úplnost ještě přikládám naše vyjádření k stanovisku Z.Drahoše ke kontrolní zprávě.

    S pozdravem

    Markéta Luhanová, ved. plánování a koordinace programu

    Alena Müllerová, hlavní dramaturgyně ŘP

    Ivan Hubač, hlavní dramaturg ŘP

    Jiří Pittermann, býv. poradce GŘ pro program

    Václav Čapek, bývalý programový ředitel České televize

    Začátek formuláře Jsme znepokojeni výroky Jiřího Balvína, jimiž označuje svědectví desítek zaměstnanců (nejenom ze zpravodajství!) o účelové manipulaci a zasahování do pořadů ze strany vedení studia jako neprůkazné. Neomluvitelné chování Zdeňka Drahoše v období krize v ČT i před ní dokazuje, že Drahoš je osobností snadno politicky manipulovatelnou. Obáváme se proto i nyní politické manipulace celého problému.

    Zdeněk Drahoš:

    Kdo zde určuje, co je neomluvitelného? Jaké politické manipulace?

    Iniciativa ČT - VV:

    K neomluvitelnému chování Zdeňka Drahoše v čase krize v ČT , kromě výše zmíněných intrik s Radou a politiky proti Dušanu Chmelíčkovi, připomínáme stanovisko redakce zpravodajství ČT Brno ze dne 29. 12. roku 2 000, dokládající mimo jiné fakt, že Drahoš nabízel Janě Bobošíkové do jejích zpráv příspěvky brněnských zpravodajů bez jejich vědomí!

    V Brně 29. prosince 2 000

    Redakce zpravodajství ČT Brno vyjadřuje hluboké zděšení a nesouhlas s přístupem úřadujícího ředitele brněnského studia ČT pana PhDr. Zdeňka Drahoše k práci brněnské redakce zpravodajství v posledních několika dnech.

    Ačkoliv pan ředitel věděl, že redakce nesouhlasí s užitím svých příspěvků ve vysílání týmu Jiřího Hodače a Jany Bobošíkové, žádným způsobem se zaměstnanci brněnské redakce nekomunikoval. Místo toho vyjednával se soukromými komerčními televizními společnostmi ve snaze zajistit vysílání Hodačova týmu. Tímto svým postupem výrazně poškodil prestiž zpravodajské redakce, jejich jednotlivých členů i celého brněnského studia ČT. Během posledních dvou dnů se v současné kritické situaci nezajímal o obsah vysílání Jihomoravského večerníku, který byl i v těchto těžkých chvílích připraven jako relace vyvážená a objektivní. K odstřižení celého brněnského studia od vysílacích frekvencí veřejně nezaujal žádný postoj, ačkoliv musel vědět, že jeho osobní stanovisko redakce očekává.

    Těmito kroky spojil Zdeněk Drahoš svoji osobu s novým generálním ředitelem panem Jiřím Hodačem a ředitelkou zpravodajství Janou Bobošíkovou. Z těchto důvodů žádáme, aby pan PhDr. Zdeněk Drahoš zvážil svoji rezignaci na funkci ředitele brněnského studia.

    Obracíme se tímto na Mediální komisi Parlamentu ČR, aby se kritickou situací v TS Brno zabývala. Současně vyzýváme generálního ředitele Jiřího Balvína, aby přehodnotil svoje stanoviska vůči některým alarmujícím kauzám ČT Brno (Železniční stavitelství, skryté reklamy, zásahy do zpravodajství atd.). Nemůžeme přistoupit na argumenty Jiřího Balvína, podle nichž je jeho prioritou pouhé uklidnění situace v ČT. Jeho dosavadní přezíravý postoj vůči předloženým důkazům a svědectvím považujeme za nebezpečný a v důsledku ohrožující nezávislost a důvěryhodnost celé ČT.

    Zdeněk Drahoš:

    Jiří Balvín se naopak s kritiky setkal již o týden dříve, v Brně potvrdil, že chce dostat obě strany k diskusi u jednoho stolu. Žádný důkaz o zásazích do vysílání nebyl předložen, žádný důkaz o požadavcích na skrytou reklamu nebyl předložen. Není zde spíše vhodné uvažovat o sebezáchovném boji? O zrůdné kampani? A pomluvách?

    Iniciativa ČT - VV:

    Jiří Balvín se setkal pouze se dvěma redaktory RZ z Brna. Dosud se však nesetkal ani s mluvčími iniciativy ČT - V V v Brně, ani se zástupci sedmi propuštěných zaměstnanců. Z obou těchto skupin lidí vychází Drahošovi hlavní kritici, kteří na chybný způsob vedení brněnského studia otevřeně a veřejně již dlouho poukazují.

    Zásahy do vysílání potvrzuje nezávisle na sobě celá řada bývalých i současných zaměstnanců ČT Brno. Ještě v říjnu roku 2 000 tvrdil Zdeněk Drahoš, že se jedná o lži, které šíří několik ukřivděných zaměstnanců studia, kteří byli „ odejiti“. Když v průběhu prosince 2 000 přibyla svědectví současných zaměstnanců a v lednu 2 001 jejich společné stanovisko ( podepsané celou redakcí zpravodajství ) přenesl při veřejném slyšení v Senátu České republiky Roman Ondrůj, je možné považovat toto za přehlédnutelné a zpochybnitelné? Důkazem jsou přece právě tato svědectví. Jaký důkaz má Zdeněk Drahoš?

    Řadu faktů a svědectví o působení Zdeňka Drahoše připravujeme jako součást obsáhlejšího materiálu o porušování a zneužití principů média veřejné služby a ohrožování demokratických principů ve společnosti. Tento materiál je připravován pro mezinárodní novinářské organizace.

    Iniciativa Česká televize - věc veřejná


    Hodnocení rebelie od britské helsinské skupiny je příliš jednostranné

    Milan Míka

    Po pravdě řečeno, při čtení obou částí (též zde) jsem měl co dělat, abych toto povedené dílko dočetl najednou a potlačil silné nutkání okamžitě napsat svoji reakci. Nyní, kdy jsem dočetl až do konce, jsem rád, že jsem se nerozptyloval dřív. Postupně jsem zjišťoval, že vždy, když mám chuť napsat nesouhlasný komentář ohrazující se proti formě hodnocení, našel jsem v dalším odstavci věci ještě mnohem neuvěřitelnější. Zastává pane Čulíku rovněž názor, že je to zpráva zajímavá, ale poznámku o drobných nepřesnostech jste snad nemohl myslet vážně. Když budu k této zprávě opravdu hodně shovívavý, dám jí jako protipól vyjádření Nikolaje Savického, ale to je tak všechno.

    Celý text jste myslím rozdělil nanejvýš vhodně. Vypadá to, jako by takto ve dvou částech byla tato zpráva napsána. V první část diktuje zapisovatelům z Helsinské skupiny do pera Jiří Hodač, druhou část pro změnu Václav Klaus. Celá první část se nese v duchu " podle Hodače tím měli na mysli ...". " Hodač je přesvědčen..." "Důkazem pro to je podle Hodače skutečnost ..." Nikde jsem nenabyl dojmu, že by tato skupina měla být vyváženěji informována o krizi v ČT, ač pravda exkluzivní je to, že byla informována z "druhé části barikády". Zejména část, kde jsou v podstatě všichni organizátoři stávky v ČT, s odvoláním na Hodače, označeni takto : "Hodač tvrdí, že značný počet nejdůležitějších stávkujících z řad technických a administrativních zaměstnanců byli členové bývalé komunistické staré gardy - šlo o aktivisty, kteří byli členy Lidových milic nebo to byli agenti Stb. " je podle mého bez zveřejnění důkazů docela silná káva. Další poznámky, jako že bylo vysílání Hodačovských zpráv přerušováno, nebo porovnání počtu pracovníků neschopné ČT s úžasnou TV Nova jen podbarvují tento komický text.

    Pocit jednostranného zaměření v části první, ale ve mně postupně přerůstal v naprostý úžas při čtení druhé části. V úvodu vykreslení dvou hlavních stran a "ostatní různé strany na okraji ...", krásná formulace poměru rozložení politických sil v ČR. I vykreslení Václava Klause, jako jediného příznivce volného trhu s ochráněním české společnosti je téměř dojemné, stejně tak důraz na vítězství 4K v parlamentních volbách jen díky malé účasti. Pokud jde o rozhodnutí Ústavního soudu ohledně Volebního zákona, zajímalo by mě, zda Helsinská skupina vůbec připouští možnost, že by nějaké rozhodnutí kohokoli proti Václavu Klausovi mohlo mít i racionální podtext. Úvaha, že Ústavní soud učinil rozhodnutí v důsledku styků s Václavem Havlem je sice možná, ale pak by asi opravdu nemělo cenu diskutovat o nějaké demokracii v ČR, když by se i Ustavní soud rozhodoval pouze ve prospěch kamarádů. Děj každého správného literárního díla má gradovat končit tím nejlepším . Tento text vzhledem ke své humoristické povaze má pointu přímo grandiózní. Vylíčení nezávislé televize ( TV Nova ) pod tlakem, hrozba neobnovení licence Nově za nepřátelskost "k hradu" a vylíčení možnosti vyšetřování Železného finančních skandálů jako odplaty, protože "Železného nemá establishment na Pražském hradě rád " a v závěru zmínka o tom, že Klausovi bude zabráněno v obsazení funkce prezidenta, aby mohl být po odchodu z politické scény souzen, a jak vyplývá z podtextu minimálně odsouzen na doživotí, nebo rovnou popraven, je skutečným vyvrcholením celého útvaru.

    Nevěřím, že tento text, psali slovutní pánové jako vážně míněný rozbor. V případě že ano, je to myslím nejlepší vyvážení "rebelující" propagandy. Tak jednostranné vidění skutečnosti se v Britských listech už opravdu dlouho neobjevilo.

    Tak jsem si ulevil a hned se mi dýchá o něco lépe. Možná jsem já ten, kdo vidí svět příliš zjednodušeně, ale k tomuto článku jsem prostě svůj názor napsat musel. Přeji příjemný zbytek dne.

    Poznámka JČ: Zdá se mi však, že členové britské helsinské skupiny za lidská práva zaujímají při hodnocení situace v různých zemích středovýchodní Evropy dosti nezávislý a relativně značně informovaný postoj. Přeložíme časem např. jejich zprávu o antiglobalizačních demonstracích loni v září v Praze, abychom dali jejich hodnocení do kontextu. Myslím, že je - a to je velmi zdravé - základem jejich hodnocení "co je dobré pro obyčejné lidi". Toto měřítko v ČR používá málokdo.


    Předhodačovské precedenty:

    Interní struktury v Č(S)T donutily k odchodu už J. Fairaizla v roce 1990

    Eva Pleskotová

    Jsem internetový nováček, doslova od včerejška. A první co jsem našla, byla zpráva Helsinské skupiny (též zde) o pokusu o puč v ČT.

    Považuji ji za vzácně věcnou, až na jedinou informaci: Nesouhlasím, že počátkem roku l990 odešla "stará garda" a nastoupili nezkušení nováčkové.

    Pokus odstranit staré struktury proběhl, ale byl zlikvidován dne l. března l990, vynucenou abdikací J.Fairaizla.

    Asi se už zapomnělo, že k ní došlo za velmi podobných okolností, vyvolaných kauzou Hrabovský, za účastí řady protagonistů rovněž nynější vzpoury.

    Včetně okolnosti, že ta abdikace se odehrála na nemocničním lůžku. Na rozdíl od Hodačovy, si však pro Fairaizlovu přijel do nemocnice sám premiér Čalfa, se svým ministrem informací Vlado Príkazským.

    Struktury se pak trochu stáhly a držely svou moc z pozadí. Je jen logické, že rovněž další pokus o změnu v roce 2000 byl zlikvidován stejným způsobem a vpodstatě stejnými lidmi.

    Spíše jen osobně by mě zajímalo, kdo to byl, kdo si v úvodu materiálu vzpomněl na  Švehlu a jeho odpověď Čapkovi ze zlomku Hovorů s Antonínem Švehlou ?

    Poznámka JČ: V Poznámkách pod čarou u druhé části britské analýzy je odkaz na Švehlu uveden v jedné citaci z anglické knihy o Benešovi od Zbyňka Zemana: Ze Svehlovych hovoru, Karel Capek (Prague, 1990), quoted in The Life of Edvard Benes, 1884-1948, Zbynek Zeman, Clarendon Press, Oxford, 1997.

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|