Britské listy


pondělí 5. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Ostudný rozsudek pro Českou republiku:
  • Zadržovaný dánský demonstrant u pražského soudu plně osvobozen (Tomáš Pecina) Sčítání lidu:
  • Otázky nejmenovaného specialisty na zajištění bezpečnosti dat v informačních systémech (Štěpán Kotrba) Optimismus:
  • Češi jsou schopní a mohou mít dobrou televizi (Petr Sládeček) Reakce na rozhovor s Ivo Mathém:
  • Zahnívající socialismus v ČT je produktem právě Ivo Mathého (Jana Dědečková, pro HN) Česká televize a ODS:
  • Kdyby se ODS vůči ČT nechovala spiklenecky, nebyla by ze spiklenectví obviňována (Petr Ježek) Zákony a postavení mužů:
  • Jak dostat muže do pasti pro neplacení výživného (Eugen Haičman) Kontroverze o České televizi:
  • Další falše povstalců z ČT a ČTK (Jiří Procházka) Zkorumpovaná policie?
  • Pavel Rychetský na válečné stezce (Pavel Jonák) Reakce:
  • Jiří Lobkowicz: Z dozorčí Rady IPB jsem odešel Školství a postavení žen:
  • Ženy se studiu matematiky většinou vyhýbají (Jan Nekovář)
  • Muži mají lepší logické myšlení než ženy (Dalibor Matušínský)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • (Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792

  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.


  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Dokončili jsme redakci přibližně 350 stránkové knihy o kořenech krize v České televizi i jejím tragickém vyvrcholení v prosinci 2000 - lednu 2001. Kniha se jmenuje V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili. Je to výbor z textů publikovaných v Britských listech. Vyjde koncem příštího týdne v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, cena bude 139 Kč. O víkendu jsme intenzivně dodělávali poslední přípravné práce před tiskem. Britské listy chtějí tímto vyjádřit velký dík Jakubu Krčovi a jeho malé pražské firmě Lacerta, která přes víkend vynikajícím způsobem, bez ohledu na čas a denní či noční dobu provedla urychleně a neuvěřitelně spolehlivě všechny základní počítačové sazečské práce (lámání textu, zanášení korektur do textu). Děkujeme. (JČ, TP)

  • Vřava kolem sčítání lidu houstne. Přestože Václav Klaus prohlásil, že poslanci ODS se neobrátí na Ústavní soud s návrhem na zrušení zákona o sčítání lidu (Ústavní soud pana profesora patrně k smrti urazil, když si dovolil rozhodnout v neprospěch jím proponovaného volebního zákona), představa, že by sčítání mohlo skutečně proběhnout, začíná nabývat rysy kafkovské noční můry.

    Britské listy např. zjistily, že dr. Leona Grée (tj. dáma, která je ve firmě Deltax Systems, a. s., odpovědná za zakázku od ČSÚ, díky níž získá Deltax přístup ke všem sčítacím dotazníkům), má velmi bohatou minulost. Ta začíná ještě za normalizace v PZO Polytechna (z té doby patrně pochází její "déčkový" záznam u StB) a pokračuje mj. ve dvou firmách, které se podílely na tuneláži Jihočeských lesů v akci "Tercier", Alfa Invest, a. s., a Balnea, a. s. --- Zdůrazňuji, že v žádném případě nechci - jak se moderně říká - kriminalizovat podnikání, jen mám za to, že mým osobním datům bude lépe, když se - z preventivních důvodů - do jistých rukou nedostanou.

    Komentář Tomáše Peciny k tomuto tématu zveřejnila v pátek Mladá fronta Dnes. O bezpečnostních aspektech optického snímání sčítacích dotazníků viz též článek Štěpána Kotrby v tomto vydání BL. (TP)

  • Britské listy podle slibu vypracovaly ústavní stížnost (zatím v předběžné verzi), jíž usilují o zákaz sčítání lidu, domů a bytů a o zrušení příslušného zákona. (TP)

  • Zde je celý třísekundový záznam prchajících policistů ve formátu AVI (pozor, 3,5 MB!). Zdá se, že jsou na něm k poznání všichni tři policisté, kteří minulý čtvrtek křivě svědčili proti Madsi Traerupovi. S jistotou to však určit nemůžeme, k tomu bychom museli mít k dispozici kvalitnější záznam. (TP)

  • V minulém týdnu jsme poněkud zanedbávali glosování mediální scény, pokusíme se to napravit hromadně:

  • ODS sobě. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání schválila změnu vlastníka provozovatele Primy, čímž zbavila vrásek současného majitele TV Nova a TV Prima, jemuž v důsledku soudní pře s ČSOB o vlastnictví dosavadního majitele Primy, společnosti Domeana, začínala "hořet koudel u licence". Velmi podobný manévr umožnila vysílací rada před třinácti měsíci i společnosti CET 21 a tím jí vytrhla trn z paty pro případ nepříznivého výsledku arbitrážního řízení. --- Mám iniciativní návrh: neměla by být Rada oficiálně vyčleněna ze státního rozpočtu a napříště financována z příspěvků soukromých provozovatelů, jejichž zájmy tak vehementně brání před dotěrnou veřejností? (TP)

  • Billboardy kolem výpadovek zdařile korunují nezdařilé působení Věry Valterové ve vedoucí funkci ČT. Jasné pouze není, za co se Valterová omlouvá, zda za propagandu pro- nebo protihodačovskou. Vzhledem k poměrům ve veřejnoprávní televizi bych se nedivil, kdyby se kolem silnic objevily i vzbouřenecké "protibillboardy", omlouvající se divákům za Věru Valterovou. Jen houšť, koncesionáři takové extravagance jistě rádi zaplatí! (TP)

  • Kateřina Fričová se vyjádřila nelichotivě o novém zákonu o ČT a přijala serióznější nabídku v komerčním rozhlase. (TP)

  • Televizi Prima opustil šéf zpravodajství Petr Schwarz, jedna z nejvýraznější osobností televizní žurnalistiky posledních let. Jak jeho odchod poznamená tvář stanice, není zatím jasné. (TP)

  • Ze sedmi kandidátů na prozatímního ředitele ČT má zřejmě největší naději děkan FAMU Karel Kochman, s jehož kandidaturou souhlasí strany Čtyřkoalice, větší část ČSSD a nebrání se jí komunisté. ODS by raději viděla na místě dočasného ředitele člověka, který si v průběhu krize nezadal ani s jednou stranou, ale toto přání zřejmě nebude splněno. Pokud Kochmana, jenž je znám jako muž konzervativních, uměřených názorů s odporem k jakýmkoli změnám, potvrdí ve funkci i nová Rada ČT (což se dá očekávat), je zde určitá - teoretická - šance, že se stane poloviční zázrak a televizní ředitel vydrží ve funkci po celé funkční období. Jen to nezakřiknout... (TP)

  • Krize na Kavčích horách mezitím postoupila do další fáze. Strany sporu se teď přou, zda zaměstnancům, kteří o sobě prohlašují, že stávkují, náleží mzda. Rozhodné prý má být, zda ten který zaměstnanec pošle šéfům prohlášení, v němž uvede, že ve stávce není, eventuálně zda tak neučiní. Být právním zástupcem zaměstnanců, mnul bych si ruce nad vyhlídkou tučného palmáre, protože postup týmu Valterové je evidentně v rozporu se zákonem: v zákoníku práce není ani slovo o tom, že by zaměstnancův plat byl podmíněn splněním jakékoli takové povinnosti. Z hlediska zákona navíc zaměstnanci ČT ve stávce nejsou, nanejvýš lze hovořit o stávkové pohotovosti zpestřené občasnými sabotážními akcemi. (TP)

  • Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými pro­střed­ky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o  údaje týka­jící se hospodaření České televize, viz tento text. Také chceme od ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde.

  • Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů mobilních telefonů členů Rady ČT:

    "Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."

    Viz o tom v BL zde. (JČ)

  • Známý pražský advokát Tomáš Sokol vyslovil v Právu opačný názor. Jeho argumentace je však tak děravá, že nestojí za komentář - zdá se, že Sokol věc pojal spíš jako příležitost k vlastní medializaci než jako fundovanou obhajobu neetického postupu redaktorů. (TP)

  • "V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom zde.

  • Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)

  • Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.

  • Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

    Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem KytkouJanou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v  ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

  • Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP.

  • Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a  způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

  • Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

  • Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

  • Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)


  • Recenze právě česky vydané hry holandského autora Jeroena van den Berga "Žena podle Schopenhauera od Michaely Černé je na tomto místě.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Dánský student při pražském procesu osvobozen!

    Ostudný rozsudek pro Českou republiku

    Tomáš Pecina

    Zcela zproštěn obvinění byl ve čtvrtek 1. 2.2001 obvodním soudem pro Prahu 1 dánský demonstrant Mads Traerup, který byl zadržen v souvislosti se zasedáním MMF/SB vloni v září a poté byl 53 dnů držen ve vazbě.

    Jedná se o nesmírně významný verdikt, nejen proto, že případ byl ostře sledován světovými médii i oficiálními představiteli Dánského království (jednání se mj. osobně zúčastnila poslankyně Evropského parlamentu Ulla Sandbaeková), ale šlo o první veřejné projednávání případu osoby zadržené v souvislosti s loňským summitem finančních institucí. Bylo jasné, že Traerupův rozsudek rozhodne o tom, jaký postoj zaujmou k případům obviněných aktivistů média a po nich i veřejné mínění.

    Protože Traerupova vazba byla nejdelší a soud z ní obviněného propustil až na vysokou kauci, dalo se předpokládat, že důkazní situace bude v jeho případě relativně nejjasnější. Ukázalo se však, že pravdou je pravý opak, a během první čtvrtiny téměř osmihodinového hlavního líčení se obžaloba sesypala jako domek z karet.

    Podle policejní verze událostí se dánský demonstrant dopustil útoku na veřejného činitele, a to ve dvou různých případech a na dvou místech. Poprvé, 26. 9. 2000 kolem půl deváté večer, měl udeřit v blízkosti provozovny McDonalds na Václavském náměstí policistu K. dřevěnou tyčí do hlavy, čímž mu měl způsobit lehké poranění ušního boltce, a přibližně o 30 minut později, kdy ho tento policista rozpoznal v jednom ze tří mladíků, kteří se pohybovali poblíž křižovatky Růžové a Olivové ulice v Praze 1, a spolu se svými kolegy se ho pokusil zadržet, měl napadnout policistu H. dlažební kostkou, kterou držel v ruce. V tomto druhém případě však k dokonání trestného činu nedošlo, neboť Traerupovi v něm zabránil další z policistů (žaloba skutek kvalifikovala jako pokus o útok na veřejného činitele).

    Důkazem násilného jednání měly být kromě výpovědi policistů tři dlažební kostky, které se našly v Traerupově batohu. Traerup tvrdil, že kostky mu podstrčili při zadržení sami policisté, avšak obžaloba (ne zcela přesvědčivě, ale to pro tuto chvíli pomiňme) argumentovala, že to není možné, neboť policisté s sebou žádné kostky mít nemohli, protože by je neměli v uniformě kam dát, a volné kostky se v okolí místa zadržení nevyskytovaly. Jak se Britské listy - na rozdíl od vyšetřujících orgánů - přesvědčily přímo na místě, dlažební kostky provedením shodné s těmi, které byly v jednací síni k vidění jako předmět doličný, jsou na křižovatce Růžové a Olivové k mání volně a v dostatečném množství. Nepotvrdilo se dokonce ani to, že by policisté byli zcela bez zavazadel: výslech ukázal, že součástí jejich výstroje byly poměrně prostorné tašky na plynové masky.

    Jádrem neúspěchu žaloby však bylo, že ani jeden z policistů nebyl schopen Traerupa identifikovat. První vyslýchaný policista tvrdil, že ho rozpoznal podle modré kožené bundy (jeho tvář si ale nezapamatoval), "podle výšky" a podle toho, že měl přes obličej šátek (žádný šátek se u Traerupa nenašel), druhý nebyl schopen popsat jeho vzhled ani oděv vůbec a třetí se zapletl do výroků o tom, co měl obžalovaný na sobě a jak vypadal, tak, že jeho výpověď byla pro dokazování bezcenná.

    Policisté nebyli schopni shodnout se ani v řadě dalších údajů, např. v tom, jak probíhala kontrola batohů, a už vůbec nebyli jednotní v líčení událostí před McDonaldem.

    Traerupova verze, byť poněkud neuvěřitelná, se naopak ukázala být konzistentní se všemi provedenými důkazy. Podle ní byl spolu se dvěma dalšími aktivisty zadržen bez důvodu skupinou asi pěti policistů, sražen na zem a znehybněn. Poté mu jeden z policistů vložil do batohu dlažební kostky a všichni zadržení byli předvedeni na policejní služebnu.

    Přesedkyně senátu Dana Šindelářová vystupovala velmi korektně, působila sebejistým dojmem a kladla sama řadu doplňujících otázek. Její zdůvodnění rozsudku bylo přesné a pro obžalobu zdrcující. Velký kus práce odvedla a jako dokonalý profesionál se představila Traerupova obhájkyně Šárka Podlenová. Relativně nejhorší dojem zanechala státní zástupkyně Zdena Galková, která bylo zpočátku sebevědomá, ale poté, co vycházelo najevo, že policisté lžou a nejsou schopni prezentovat vykonstruované obvinění koordinovaně, rychle ztrácela sebevědomí; její závěrečná řeč si říkala o vhození symbolického ručníku do ringu.

    Politické důsledky čtvrtečního verdiktu budou okamžité a zdrcující: České republika prokázala, že policie a další orgány činné v trestním řízení tu působí jen jako chabá imitace demokratických vzorů. Kritika, že Ivanu Pilipovi a Janu Bubeníkovi se na Kubě nedostává korektního zacházení, ztrácí na přesvědčivosti konfrontována s tuzemskou skutečností. Ano, na Kubě je totalita, ale v České republice se od totalitních dob změnilo mnohem méně, než odpovědní připouštějí. Kdyby Traerup nebyl Dán, ale "pouhý" Čech (či dokonce "prolhaný" Rom), neměl by zřejmě šanci ani před soudem.

    Nalijme si čistého vína: Dánský občan Mads Traerup byl držen skoro dva měsíce ve vazbě z politických důvodů, jen proto, aby se policejní orgány mohly pochlubit "odstíhaným" pachatelem. Mladíkovo věznění je neomluvitelné, a neomluvitelné je s velkou pravděpodobností i trestní stíhání dalších aktivistů, zadržených stejně náhodně a v odplatu za příkoří utrpěné policisty. Česká republika má zase jednou "z ostudy kabát".

    A co se vlastně stalo 26. září v Růžové doopravdy?

    Shodou okolností Česká televize uvedla třísekundovou sekvenci, zachycující skupinu policistů, pravděpodobně právě těch, kteří vypovídali proti Traerupovi (sekvence se přesně shoduje s tím, co policisté uvedli při výslechu), jak prchá po Václavském náměstí před davem (máme ji připravenu i jako soubor AVI). Podle svědků bil dav tyto prchající policisty zezadu ukořistěnou tonfou (právě tam zřejmě došlo k poranění ucha jednoho z mužů). Policisté unikli do postranních ulic a když asi za půl hodiny uviděli Trearupa a jeho dva společníky, usoudili, že teď jsou v přesile a mohou se pomstít. Charakteristickým detailem je, že jeden z policistů měl krvácející ránu na uchu, ale přesto nevyhledal lékařské ošetření a pokračoval v zásahu. Chuť pomstít se za ponížení byla příliš silná.

    Přesvědčivý důkaz, že dlažební kostky do Traerupova batohu vložili policisté, se asi nikdy nepodaří získat, ale vzhledem ke všem ostatním okolnostem je to pravděpodobné.

    Vykonstruované obžalobě se stalo osudným, že orgány činné v trestním řízení příliš spoléhaly na inteligenci a paměťové schopnosti policistů. Ti nejenže se po čtyřech měsících na nic nepamatovali, ale nebyli ani schopni odříkat společnou verzi, kterou by Traerupa usvědčili. Soud, to je pro tyto muže prostých povah příliš složité místo: jejich silná stránka je na ulici, pokud možno s dobrým obuškem a v přesile; kde pak excelují, je za mřížemi služebny. (TP)

  • Česká televize věnovala ve čtvrtek Traerupově případu ze všech tří televizních stanic nejvíc prostoru v hlavním zpravodajském pořadu. Příspěvek Filipa Černého a Evy Souhradové se snažil o nejvyšší korektnost, byl podrobný, dobře strukturovaný a až na chyby, které Českou televizi provázejí takřka neoddělitelně (např. nálepkování Traerupa jako "levicového aktivisty", např. místo neutrálního "demonstrant"), měl neobvykle vysokou profesionální úroveň. (TP)


    Otázky nejmenovaného specialisty na zajištění bezpečnosti dat v informačních systémech*

    Štěpán Kotrba

    1. je firma jako celek prověřena NBÚ alespoň na stupeň "důvěrné" ?

    2. je každý zaměstnanec a další subkontrahované firmy nebo osoby, které přijdou do styku se zpracovávanými údaji prověřeny NBÚ jako v bodě 1 ?

    3. Je administrátor serveru, shromažďujícího data prověřen na stupeň nejvyšší?

    4. Je server fyzicky chráněn před neoprávněnými zásahy či před zcizením, případně před žhářským útokem dostatečným stupněm ochrany (trezorová místnost, automatický požární a poplachový systém, sysém více zámků ap.)

    3. kde a na jakém zařízení se budou údaje zpracovávat, jsou všechny okolnosti zpracování prověřeny podle zák 148 pro ochranu utajovaných skutečností (to znamená fyzické zabezpečení, zabezpečení informačních technologií podle příslušných vyhlášek)?

    4. jak je konkrétně zajištěn celý proces sběru dat (bezpečnost, postupy, personál, subkontrakty) - Deltax toto nemůže zvládnout vlastními zaměstnanci, kteří stejně nejsou prověřeni NBÚ ?

    5. jak bude prováděna a  zabezpečena komunikace během sběru dat, aby nedošlo k nežádoucímu úniku dat

    6. jak je zabezpečen celý systém zpracování dat proti napadení z internetu nebo zevnitř od zaměstnanců - ochrana proti hackerským útokům (Nechceme vědět nic, co bychom se nedověděli, maje kvalifikaci hackera a počítač s připojením na internet mimo objekt)

    Některé tyto otázky, které jsou zpřesněním těch, které jsem již kladl Leoně Grée mi zaslal čtenář Britských listů jako reakci na mou reportáž z Pankráce (zde).

    (Zbytek jsem dodal já.) Firmu Deltax zná tento člověk do podrobností hraničících s jistotou, neboť byl jejím zaměstnancem do doby, než jej (jsa zřejmě ve finančních problémech) v rámci restrukturalizace v minulých letech vyhodila.

    Zažil i úvahy nad prověřováním NBÚ po získání zakázky, ale k tomu už nedošlo.

    NBÚ neprověřuje nikoho zadarmo. Zato ale (podle jeho slov) zaregistroval výjezdní zasedání představenstva firmy Deltax do Karibiku, spojený prý s podmořským rybolovem... Nám se uvedené tvrzení zdá neuvěřitelné, ale zcela určitě se dotážeme - třeba paní Leony Grée.

    Odpovědi na uvedené otázky by měla poskytnout i předsedkyně ČSU Bohatá, neboť její nejhlavnější starostí by nemělo být přemlouvání předsedy ODS Klause, ale podrobné a věcné vysvětlení všech sporných bodů a nedůvěry, která toto sčítání provází. Občan není ovce. Zatímco před deseti lety věřil, že pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí, o několik let později jistotě koženého desetinásobku, dnes se přesvědčuje o spálené zemi. Nedivme se, že kecům nevěří.

    *) Naštěstí se onen specialista nejmenuje Smejkal, takže lze jeho otázky považovat za fundované. Jeho jméno i adresa je redakci BL známo.


    Češi jsou schopní a mohou mít dobrou televizi

    Jiřímu Svobodovi o všem možném

    Petr Sládeček

    Vazeny pane rezisere,

    Nejen ve Vasich vetach, ale i v naproste vetsine dalsich nazoru, ktere jsou nyni o situaci v Ceske televizi publikovany, zazniva radna davka skepse.

    Asi je pochopitelna. Vice ci mene presne analyzy soucasne i minule situace v Ceske televizi nebyly prosty zavaznych dat i informaci - mnohe z  nich vsak byly pouzity ucelove a jejich autori smele vydavali sve mineni za  vědění.

    Domnivam se, ze Ceska televize se v nejblizsi dobe nevyhne odhaleni konkretnich korupcnich praktik mezi nekterymi jednotlivci, coz jiste bude mnohymi novinari podle zasad kolektivni viny cile zobecneno a preneseno na  instituci jako takovou, k dalsi tezke ujme na jeji jiz tolik otresene povesti.

    Ano, je zjevne, ze Ceska televize jako organizace i instituce je velmi, velmi nemocna.

    Je to vsak duvod k tomu, aby musela byt stale licena v tech nejcernejsich barvach jako do budoucna nereformovatelna, nebo dokonce jiz mrtva? Je pokus neco s ni udelat opravdu jen "bicovanim mrtveho kone", jak se dnes a denne docitam treba v Britskych listech?

    Stejny defetismus cisi z vetsiny clanku, ktere od ceskotelevizni problematiky smele prekracuji k  charakteristikam ceske spolecnosti jako takove. Ctu (a parafrazuji s  nadsazkou) ze "Cesi jsou zakomplexovani lide bez touhy zit s hlavou vztycenou,bez spetky cti a hrdosti v tele,bez smyslu pro rad, pravo a povinnost, kradou, lzou, podvadeji, umeji jen prezivat v  podruci jako smejici se bestie - a co je hlavni, vzdy takovi byli a navzdy zustanou, vsak pohledte do dejin ??

    Jakou hodnotu mají tyto "vestby"?

    Jak efektni je dnes byt prorokem a smele hlasit svetu, co nas zitra urcite ceka? Jenze kdo opravdu vi, co zitra bude? Uz ani veda, velke " nabozenstvi" dvacateho stoleti, si po Karlu Popperovi netroufa tvrdit, ze svet bude dale pokracovat podle toho, jaky dosud byl, a podle nasich soucasnych teorii, tak obtizne verifikovatelnych. Yesterday is history, tomorrow is mystery.

    Co kdyz ten nas flagelantsky cesky pesimismus vlastne ve vysledku jen posiluje to, co zdanlive odsuzuje?

    Prosim vsechny nepochybujici proroky, aby vyse uvedene myslence Wolfganga Krause venovali chvilku klidne reflexe.

    Co se dnes v Cechach tak strasneho deje? Ceska televize je v eteru a brzy bude zvolen novy prozatimni reditel, prvni velci tunelari jsou ve vezeni(verili bychom tomu jeste pred dvema mesici ?), dalssí dukazy se denne objevuji - Slunce(obcas) sviti, jeste asi bude chvili zima a pak mozna vyschnou meze a zelena kroviska oziji stastnymi milenci, pocinajicimi si zcela nevirtualne?

    Zivot jako predtim, jednou dole, jednou nahore.

    Co dnes delam ja, pane rezisere? Osobne se povazuji za televizniho profesionala a praktika, nikoli za "moderniho intelektuala",jak pisete.

    Jako praktik se k  nastale situaci stavim jedinym moznym zpusobem:

    Pracuji s prateli, s  byvalymi kolegy z Useku strategickeho planovani televize Nova, kteri stejne jako ja davno z Novy odesli, na projektu postupne reformy cilu , strategie, norem, rizeni, a predevsim programu televizniho vysilani verejne sluzby v Ceske republice.

    Moderni, otevrene, nestranne, kvalitni televize. Az bude projekt hotov, predlozime ho jak k verejne diskusi, tak jako kandidatsky projekt pri radne volbe noveho reditele Ceske televize.

    Doufame, ze volba bude vicekolova a verejna. Treba nasledovne:

    1.Vypsani vyberoveho rizeni, charakteristika pracovni naplne a odpovednosti, charakteristika vhodneho uchazece a minimalnich profesnich a vzdelanostnich pozadavku. Jasna slova, co je od viteze ocekavano, zda konzervace soucasneho stavu, ci pokus o  reformu. Navrhovany plat a zpusob odmenovani by mel byt zverejnen. Pozor, volbu budou cinit oba, nejen Rada, ale i uchazec!

    2. Prihlasovaci dopis kandidatu, strucne duvod,proc o praci usiluji a třeba i  proc si mysleji,ze by by ji zvladli. Trenink v asertivite se bude pozdeji ve funkci velmi hodit. Zivotopis, reference, publikace, praxe atd.

    3. První selekce

    4. Predlozeni projektu a jeho posouzeni cleny Rady. Zverejneni vsech projektu. Verejna diskuse. Moznost kandidatu ucinit prezentaci projektu pro verejnost.

    5. Druha selekce

    4. Zaverecny shortlist dvou nebo tri poslednich kandidatu. Rizene interview se cleny Rady, odpovedi na otazky pritomne smecky novinaru, vse nazivo na  internetu a  na televizni obrazovce?

    Takova ostre sledovana volba prece NEMUZE probehnout s vyloucenim verejnosti, nebo snad ano?

    Spise nevazne nez vazne pisi, ze jakysi reditelsky televizní Hippokratuv slib (kdysi navrhoval Karl Popper) a psychologicke/psychiatricke vysetreni by mozna nebyly uplne od veci. Pro vsechny reditele celoplosnych televizi bez vyjimky,takze asi by se musel menit televizni zakon?

    Jiste, je zde velka moznost zneuziti, asi to i odporuje vsemoznym listinam lidskych prav a svobod?

    Proc vsak? Nedavno jsem cetl v novinach nazor filmoveho kritika Roberta Hankse, ze ktereho se me zmocnila uzkost. Radeji necham v anglictine: "According to Robert Hare (Psychopathology Checklist), psychopaths will tend to be charming, parasitic, remorseless, grandiose, narcissistic, shallow, lacking in empathy, manipulative, easily bored, lying, promiscuous and callous. This reminds me of television. Does that mean that television is an inherently psychopathic medium, or is it just run by psychopaths?!

    Vse k technice volby reditele.

    Co delat dnes? Diskutovat, diskutovat, diskutovat. Jiste, zhodnoceni minulych chyb a omylu jsou dulezita, ale analyza situace v  Ceske televizi sama o sobe nestaci. A ja dnes vsude ctu jenom same analyzy, v lepsim pripade.

    Vsechny analyzy sveta nedokazi vytvorit vizi??

    Cest vizionarskym vyjimkam, treba zajimavemu navrhu Tomase Klvani.

    Znovu s  Wolfgangem Krausem (Televize-Novy Kontinent, Kultura nebo Chaos, Cs.televize 1989, preklad Milan Smid) receno, "bez idealni predstavy, jez v  sobe obsahuje i moznosti jejiho uskutecneni, vysychaji ony sily, s jejichz pomoci jsme schopni ucinit nekolik malych kroku k tomu, abychom se k temto predstavam priblizili.

    Tricitka kandidatu se hlasila na misto reditele CT na sklonku lonskeho roku.

    Vsichni sepsali sve teze,vsichni tedy museli mit alespon nejakou dilci vizi ci predstavu, jak dal. Kde jsou jejich prace?

    Moc rad bych si je precetl a verejne o nich diskutoval s autory i s ostatnimi ctenari. Chapu, ze někdo nechce dnes zverejnovat sve myslenky, aby mel treba vyhodu prekvapeni při vyberovem rizeni? Prosim, moje cesta to ale neni.

    At ziji paradoxy: ze vsech desitek ci stovek clanku o Jirim Hodacovi jsem se vlastne nikdy poradne nedozvedel, co je pro me podstatne, tj. co si vlastne o Ceske televizi myslel a co s ni chtel dale udelat.

    To mi prijde dost smutne a hodne vypovidajici o  kvalite prace nas, lidi z  medii.

    Vracim se k vizi. Jak jiz vime z podrobnych a propracovanych,avsak nenaplnenych projektu Jakuba Puchalskeho a Dusana Chmelicka, vize sama o  sobe nikdy nestaci. Nestaci jen rici CO chci, respektive KAM chci dojit.

    K CO musi byt pridano JAK a ZA CO, tedy plan uskutecneni projektu v  alternativnich variantach (tomorrow is prece mystery!), v ramci zdroju, ktere jsou k dispozici.

    Ani tohle vsak neni dost, protoze plan, ktery zamestanci televize nebudou ochotni spoluuskutecnit, nemuze fungovat. Poker s hromadnymi vypovedmi a  ozbrojene ochranky v akci nejsou zadnym resenim.

    Resenim je kooperujici a svymi ruznymi individualnimi schopnostmi se dobre doplnujici TYM kompetentnich profesionalu v novem vedeni, ktery zalozi jasny smysl a rad - nakonec, po nevyhnutelnych peripetiich(chodci a  automobiliste se na ceskych prechodech take budou ?sladovat? jeste nejaky cas), k uleve vsech.

    Ano musi prijit tym, nikoli jen jakysi silny jedinec, PAN REDITEL, nas vytouzeny predstavitel romanticke hrdinske moralky, spasitel, ktery raznym, nejlepe muznym gestem,vse napravi, pro nas a za nas...

    Prestanme prosim cekat na Godota, take neprisel.

    Slysim dnes narky, ze v Cechach nejsou na dobrou televizi lidi? ja si myslim, ze jsou a mnoho z nich znam, v Ceske televizi i mimo ni, v Cechach i v zahranici.

    Jiste,nikdo z nas,kteri televizi v  Cechach leta delame, neni podle mezinarodnich standardu uplne neprustrelne spickovy, jsme v zemi dvanact let po valce, prosim.

    Ti lepsi vsak maji touhu byt jeste lepsi a cely zivot, az do posledniho dne, se necemu novemu ucit. A "radovi zamestanci" ? Mam neodbytny pocit,ze jim dosud nikdo jasne nevysvetlil, co a jak a proc by vlastne meli delat,a co je ceka,kdyz praci odvedou dobre, nebo spatne. Mohu se pochopitelne mylit?

    Stara vec: Hodnota ? Norma ? Benefit/Sankce?

    Ostatne soudim, ze deficit radu neplati jen pro Ceskou televizi, ale pro vetsinu ceskych firem - a zacina to formalnim popisem prace, nad kterym poradne premyslet jest prece ztratou casu. Pak tam ma treba uklizecka napsano, ze jeji povinnosti je vytrit chodbu. Vedouci prijde, chodba SPINAVA a pani na kritiku logicky opaci, ze chodbu prece vytrela - to ma v  popisu. Neni lepsi uklizecce treba jen napsat, ze chodba ma byt CISTA, a  nechat na ni, zda ji vytre smetakem, vlastnim telem, nebo s uspechem povola na pomoc sily Bozi?

    Jen dve veci jsou v kazde firme opravdu nejdulezitejsi - LIDE a PRAVIDLA. O pravidlech se vsak musi strasne moc premyslet.

    Pravidla dnes v Ceske televizi jiste existuji a ja je nemohu hodnotit, protoze je dobre neznam. Je treba se na ne zblizka podivat, pouzit, co se osvedcilo, a po diskusi zavrhnout, co nefunguje.

    Vsude dnes slysim volani kritiku Ceske televize po rozmetani vsech existujicich ridicich struktur, pry nefunkcich byrokratickych, ... dobra, tedy jak a proc nefunkcnich? Jakym zpusobem byrokratickych? Jen same nalepky?

    Uvital bych, kdyby se do debaty zapojili cesti manazeri, treba i z nemedialnich oboru, jejichz hlas dosud neni prilis slyset. Management je obor sam o sobe a je v nem cely zivot co se ucit. Ja se stal manazerem v  roce 1991 v Ceske televizi, rovnou z novinare- filmoveho recenzenta, a  urcite jsem si myslel, jak to delam skvele. Kdyz se dnes za svymi mladickymi manazerskymi kousky ohlednu, je mi lehce mdlo. Az na manazerske skole v  Londyne jsem pochopil, ze na vetsinu z toho, co jsem vzdy vykonaval intuitivne, existuji davno ve svete osvedcena a vypiplana pravidla, ktera mohu v dane situaci pouzit - samozrejme jen kdyz chci a dobre je znam.

    Verim, ze pribeh o tom, jak se ze  specialisty stal pres noc manazer, ktery se nahle musel starat o jine lidi a jejich pracovni zazemi, ridit a vest, motivovat, delegovat pravomoci , planovat, kontrolovat a vubec, a pekne v tom plavat, neni jenom muj.

    Umime uz v Cechach tyhle veci dnes delat dobre?

    Zorganizovat si praci tak,abychom nemuseli pracovat ve stresu a do noci ?

    Unava, stres,ztrata sebekritickeho odstupu, milenka/milenec na pracovisti (kde taky jinde?) rozpadle manzelstvi, rozvod ? klasicky scenar.

    Umime byt manazery nasich vlastnich zivotu?

    Ha ha, kdo z nas manazeru ovsem verejne prizna, ze neco neumi.My, mnozi manazeri cesti, vazni a duleziti kravataci s kufriky a zdurelymi egy, budeme radeji az do smrti sve dovednosti umne predstirat, místo abychom klidne s podrizenymi chodili napr. do pocitacoveho Exceloveho kursu, aby nam asistentka nemusela tajne delat vsechny tabulky. Prozijeme pak falesne, kycovite zivoty. Tvarit se a nebyt?

    Neni misto predstirani jednodussi a pragmatictejsi zacit na sobe poradne pracovat? "Vsichni mysli na to,jak zmenit svet, ale nikdo nemysli na  to, jak zmenit sam sebe", rikaval Lev Tolstoj.

    Zmena je ale za  dvermi. Musime vsak na Kavcich horach otevrit okna, nasat cerstvy vzduch a vubec se poradne podivat ven, co se tam vlastne deje.

    Myslim Lubos Beniak rekl o Ceske televizi hodne krutou, ale zamyslenihodnou metaforu - ze totiz v zasedackach CT jsou misto oken jen sama zrcadla.

    Vsechno se meni a vyviji a ani Ceska televize se vyhnout zmene nemuze.

    Pres vsechny snad poctive snahy pokracovatelu, je jeji model uz leta zakonzervovan v casech otce zakladatele Iva Mathe. Co bylo dobre tehdy, dnes uz nestaci.

    Co dal se zakladnim organizacnim modelem CT?

    Mnohe firmy ve svete si dnes uz jasne uvedomuji,ze vsechny spolecenske,technologicke,ekonomicke a politicke zmeny,ktere jejich cinnost ovlivnuji, neprobihaji ve skocich,ale neustale. Model rizeni rozvoje organizace Zmena -Klid na praci - Zmena - Klid na praci prestal fungovat.

    Jenom firmy,ktere se umeji se stalou zmenou vyrovnat, uspeji. Trend dneska je jasny: receptem je tzv. "learning organization", termin pouzivany v teorii rizeni od dvacatych let, dnes Peter Senge, Chris Argyris, Alan Rogers, Greame Solomon, Jim Butler aj. Jmena bohuzel nabubrele predhodit musím, jinak se stezi mohu legitimovat pred "Akademii" a nikdo mi nebude verit. Takova je konvence.

    Organizace, ktera se uci z okolni praxe i od svych zamestnancu. Jan Herring z  Futures Group a byvaly analytik CIA (takze by snad mohl neco vedet) tvrdi, ze 70% potrebneho know how v kazde, byt te nejhorsi firme,ve skutecnosti jiz mezi zamestnanci existuje - jen ho umet rozpoznat a vyuzit.

    Organizace, ktera se neustale zlepsuje v kvalite a v efektivite, aktivne pomaha zamestnancum v dalsim profesnim rustu, ucenim se dozvida o sobe i  jak vylepsit proces uceni jako takovy.

    Je treba zduraznit, ze  uceni dospelych lidi je vzdy a za vsech okolnosti nepovinne. Neznamena, ze sefove nazenou nebohe zamestnance do uceben.

    Je prece k dipozici intranet, v televizi dokonce vnitrni televizni okruh. Uceni muze byt i rajc,verte mi.

    Pokud prijdou do vedeni Ceske televize profesionalove, pak neni duvod mit ze ZMENY, ktera vzdy byla, je a bude kontroverzni, panicky strach.

    Vzdyt mnohe zmeny, ktere podniky dnes ve svete zavadeji, slouzi prave zamestancum k jejich smysluplnejsi existenci na pracovisti. Je to proto, ze  je firmy tak miluji? Ale kde, jen si chteji ty dobre udrzet a z prumernych dobre udelat, i kdyz hrozi, ze jim pak odejdou? Dobre firmy dnes zamestnancum primo nadbihaji, kdyz vedi,ze jim ti nejschopnejsi a nejodvaznejsi stale vice utikaji na "volne nohy".

    Eroze tuheho hierarchickeho systemu rizeni, stareho jak lidstvo samo,je pomalu ale jiste na postupu. Prichazi tzv. empowerment, nejjednoduseji vetsi svoboda zamestancu vuci jejich nadrizenym. Bylo by treba jeste pred deseti lety mozne, aby meli zamestanci moznost pravidelne hodnotit praci svych vedoucich, jak je to dnes "na Zapade" pomerne beznou praxi?

    Svoboda muze byt i neprijemna. Kdo z nas v Cechach si troufne rici sefovi neco vecne a kriticky do oci?

    Vetsi svoboda zamestnacu vsak ma smysl jen tehdy, je li vyvazena individualni odpovednosti za praci, ktera ma byt vykonana. Fraze? Asi ano, ale plati.

    Odpovednosti kazdeho za sebe sama a za svereny ukol, za  jehoz spravne splneni zamestanec od organizace pobira na zaklade smlouvy plat.

    V pripade Ceske televize jde navic jeste o sluzbu verejnosti, kdy zamestnanci jsou placeni primo z kapes obcanu -koncesionaru. Stohy papiru byly popsany o televizni sluzbe verejnosti, ale od nikoho ze zamestnancu Ceske televize jsem jestě verejne neslysel, ze slouzi. Nikoli pracuji, ale slouzi.

    Kdyz Madeleine Albrightova pri nedavnych oslavach T.G.Masaryka v  Praze rekla, ze T.G.M. "slouzil jako prezident", lide se smali a mozna si mysleli, ze uz chudera zapomnela cesky.

    Pevne doufam, ze  zamestnanci Ceske televize po zvoleni kompetentniho prozatimniho reditele stavku ukonci.

    Pokud bych ja osobne mohl za sebe poslancum jednoho televizniho profesionala doporucit, pak sveho prvniho sefa v Ceske televizi pred deseti lety, Karla Kochmana.


    Reakce na rozhovor s Ivo Mathém

    Zahnívající socialismus v ČT je produktem právě I. Mathého

    Jana Dědečková

    Tento článek má vyjít v Hospodářských novinách v pondělí 5. 2. 2001

    Pokud vůbec chceme pochopit, co se stalo v ČT v závěru loňského roku, musíme jít mnohem hlouběji než jen k prosinci 2000 nebo k dubnu stejného roku, kdy byla zvolena Rada ČT. Pro pochopení se musíme vrátit až do doby, která je označována jako éra I. Mathého a postupně začít bourat mýty, které naše společnost tolik miluje. I. Mathé byl dobrým ředitelem. Ano, snad se to dá o tomto člověku říci. Měl přirozenou autoritu, ČT znal od základního kamínku až po špičku vysílací věže a z personálu znal i poslední uklízečku.

    Byl to však právě I.Mathé, kdo v období svého ředitelování vytvořil neprůhledný producentský systém, neexistenci vnitřních směrnic, nepořádek a lajdáckost, plýtvání ve všech útvarech ČT. Byl to tento člověk, který přesně v duchu přísloví „Vlk se nažral, koza zůstala celá“ snížil počet zaměstnanců ze 4000 na 3000 s tím, aby pro výrobu pořadů nepostradatelné profesní pracovníky najímal a platil externě.

    Byl to I. Mathé, kdo zahnívající socialismus v ČT posílil, namísto toho, aby postupně celou instituci vedl k moderní a efektivní výrobě. A byl to právě ten skvělý I. Mathé, kterému se podařilo dvakrát přesvědčit parlament o nutnosti navýšení poplatku i přes to, že svou platební bilanci soustavně vylepšoval rozsáhlými prodeji majetku ČT.

    Dalším mýtem je tolik uznávaná a opěvovaná Grygarova Rada ČT. Dnes se na ni vzpomíná s podobnou nostalgii jako vzpomínají někteří občané na doby před rokem 1989. Já osobně mám dosud v živé paměti zákaz videoklipu L. Bílé „ Láska je láska“ a když jsem listovala zápisy rady z tohoto období, nechtěla jsem ani věřit skutečnosti, že rozpočet ČT schvalovala tato rada ve stejný den, kdy ji byl předložen. Jen z tohoto faktu je patrné, že Grygarova rada si z nehospodárným nakládáním s  koncesionářskými penězi starosti nedělala.

    V roce 1996 byla zvolena tzv. Jirákova rada a pokud budu věřit vyprávění jednoho radního, který z vlastní zkušenosti hovořil o I. Mathém jako o člověku, který „měl radu na háku", dokážu si živě představit, že v roce 1998, kdy tomuto skvělému muži skončilo funkční období, neměla Jirákova rada zájem pokračovat dále v tomto ponižujícím vztahu a  zvolila J.Puchalského.

    Pro Jirákovou radu, která si uvědomovala nezbytnost strukturálních změn instituce, byla osoba mladého a tvárného muže příslibem lepších vzájemných vztahů a nadějí pro perspektivní budoucnost ČT. J.Puchalský se krátce po svém příchodu pokusil zahájit reformu neprofesionálního zpravodajství a publicistiky, ale velice brzy ustoupil tlaku zaměstnanců této redakce, dovolil odchod zkušených profesionálů ( I. Kytka, J. Bobošíková, B. Tachecí ) a zbytek redakce zcela ponechal jejich zažitým praktikám a zvykům.

    Když začal rušit staré zvyky v zadávání zakázek, vzbouřili se producenti a když ho na podzim 1999 opustila i Rada ČT, která neúspěšně hlasovala o jeho odvolání, rezignoval do týdne na svou funkci.

    Jirákova rada znovu stála před otázkou, koho zvolit do čela tohoto socialistického molocha. Když projdeme zpátky zprávy z jednání z tohoto období, nelze si nevšimnout skutečnosti, že Fites, NOO, Asociace českých kameramanů i Asociace produkčních a zástupci producentů ČT se snažili radě vnutit právě svého I. Mathého , který svůj comeback přečkává v závětří Pražského hradu ve funkci kancléře presidenta V. Havla. Jirákova rada však nehodlala vyhovět přání těchto profesních sdružení a sáhla po člověku, který do ČT nastoupil s J. Puchalským .

    A právě touto volbou započala pomalá privatizace této veřejnoprávní instituce samotnými zaměstnanci. Dušan Chmelíček předložil Radě ČT skvělý projekt, kterým dokonale analyzoval stav ČT od roku 1992 a příčiny současné krize v této instituci, nabídl potřebné stabilizační řešení a dlouhodobé plány strukturálních změn.

    Tento projekt však nebyl vypracován D.Chmelíčkem, který sám v počátcích přiznal, že není televizním odborníkem, ale byl týmovou práci pod vedením inteligentního a velmi zkušeného N.Savického.

    Pan D.Chmelíček byl přímo z řad zaměstnanců vybrán reprezentovat tento projekt a posléze byl Radě ČT nabídnut, coby nový generální ředitel.

    Jirákova rada naskočila na tuto vlnu a zvolila do čela této instituce lehce ovlivnitelného a slabého člověka, který nejenže televizní prostředí neznal, ale nebyl schopen řádně prostudovat ani projekt, na základě kterého byl zvolen. Krátce po této velmi kuriózní volbě byla Jirákova rada Poslaneckou sněmovnou odvolána.

    V dubnu 2000 byla PSP ČR zvolena nová Rada ČT z velmi nezávislých osobností, nepostižených intelektuální slepotou ani pragocentrismem, z lidí doslova šokovaných pozůstatky socialismu, který v ČT úspěšně přežíval až do přelomu tisíciletí. .Mnozí členové nové rady byli v minulých letech sami vystaveni těm nejvyšším požadavkům, které museli plnit pro zachování své společenské a profesní prestiže v oborech ve kterým pracují. Nově zvolená Rada ČT nějakou dobu hledala styl své práce a v prvních měsících několikrát podpořila D. Chmelíčka i situacích, kdy dělal chaotické personální změny, tolik medializované ve všech vlivných denících.

    K prvním kritikám ze strany rady začalo docházet až v polovině července v souvislosti s nenaplňováním projektu. V té době Rada ČT zjistila, že D. Chmelíček rezignoval na svůj projekt a požadované strukturální změny nehodlá uskutečňovat.

    Zajímavá byla skutečnost, že utichly protesty producentů a Fites již netrval tak zarputile na svých pravidlech. Rovněž redakce zpravodajství byla koncem léta spokojena s generálním ředitelem a z klidu ji příliš nevyvedlo ani zastavení reportáže o Sazce. Již v této chvíli bylo víc než jasné, že pan ředitel stejně jako v minulosti I. Mathé úspěšně nalezl cestu k velkým producentům Vachlerovi a Feničovi a klid ve zpravodajství si uplatil tím, že do funkcí najmenoval druhořadé redaktory. Projekt byl samotným Chmelíčkem nazýván za překonaný, protože podle něho měl sloužit pouze na stabilizaci krizového stavu a nehodlal se jím dále zabývat.

    Chmelíčková štědrá náruč postupně pojala zpět většinu lidí slavné éry I. Mathého, který se právě přes osobu tohoto ředitele vrátil zpět, přímo do čela této instituce. To byl ten ideální stav, který nekompetentní Rada ČT neměla v žádném případě rušit a mohla do dnešního dne pobírat svou měsíční gáži .

    Členové Rady se ovšem nehodlali smířit s deficitním rozpočtem, ani s tím, že D. Chmelíček pouze konzervuje neprůhledné hospodaření a  klientský systém v České televizi a 12.12.2000 ho většinou hlasů odvolali z funkce.

    „My vám tu televizi nedáme “, znělo z úst J. Krause a  kamery ČT paradoxně zachytily postavu I. Mathého ukrývajícího se za závěsem v restauraci, kde vznikala petice proti Radě ČT dne 17.12.2000.

    Pozorný divák měl již v těchto dnech možnost vidět, kdo je to „ MY".

    I.Mathé byl dobrým socialistickým ředitelem a diváci mu 10 let bez sebemenšího odporu přispívali na nekvalitní programy a lehké výdělky některých pseudoumělců. Jeho touha vrátit se zpět byla pro ČT zhoubná, stejně jako jeho působení v ČT v minulosti. Jistě budou zajímavá i zjištění vyšetřovacího auditu a pohyb peněz ve společnosti ČT Invest, kterou tento statutární zástupce založil za účelem „daňové optimalizace“.

    Doufám jen, že konkrétní odpovědnost jednotlivých osob za případné trestné činy, které mohou být vyšetřovacím auditem odhaleny, nebudou omilostněny předem, jako tomu bylo v mnoha případech u lidí sympatických panu prezidentovi.

    Doufám také, že občané konečně začínají chápat, že nekompetentnost odvolané Rady ČT spočívala především v tom, že se rozhodli poprvé v historii rad České televize důsledně hájit zájmy platících diváků, kteří za své peníze v minulosti nedostávali adekvátní náhradu ve formě kvalitních pořadů.


    Kdyby se ODS vůči ČT nechovala spiklenecky, nebyla by ze spiklenectví obviňována

    Složitý komplex ČT nelze řídit bez poznání organismu této složitosti

    Petr Ježek

    Analyza Nikolaje Savickeho ke kauze CT uverejnena v BL je dle Poznamky JC "pečlivi podložena množstvím užitečných dat, avšak podle našeho názoru je subjektivní a v mnoha ohledech kontroverzní".

    Nic proti faktu, ze je takovy nazor vysloven. Ruzni lide v teto kauze vyslovili ruzne nazory, pocinaje temi, kteri od pocatku poukazovali na  fatalni neznalost problemu za strany nejhalasnejsich odpurcu Dusana Chmelicka, postoje zamestnancu CT, iniciativy CTVV a potazmo cele verejnopravni CT a verejne prezentace nazoru vubec pres zastance prava od principialnich a znalych az po selektivni a neznale, nekulturnimi primitivy z obou nazorovych taboru konce.

    Rad bych pripomnel JC, ze kazdy cloveci nazor je subjektivni, a to do te miry, do jake se osobni pocity lisi od reality (i pocity mohou verne zobrazit realitu, coz se ale obvykle prokaze az po nejake dobe). Ma-li byt prispevek NS subjektivni, pak musi byt znacne nerealny z  hlediska popisovanych udalosti. Za jediny subjektivismus si na rozdil od JC dovolim povazovat miru vnitrni neefektivnosti hospodareni CT, kterou z podstaty veci nemuze dusledne prokazat zadny audit - je to veci tlaku koncesionaru, obchodnich partneru (jak naprosto korektne NS konstatuje), a predevsim kvality lidi a instituce jako takove. Co tedy vadi JC natolik, ze se ve svem nezbytnem komentari uchyluje k delsi polemice?

    "Jenže Nikolaj Savický pomíjí skutečnost, že na demonstracích lidi nedemonstrovali za ČT, ale demonstrovali v dusledku svého, zcela uměle vyvolaného hněvu vůči ODS. Byli jistě všeobecně frustrovaní z opoziční smlouvy, i z ČSSD i ODS, ale novinářští vzbouřenci z ČT u občanů ČR uměle svým propagandistickým vysíláním a falešnou zprávou o údajném puči ODS u lidí vyvolali silný hněv vůči ODS a následné lidové emoce pak hrubě zmanipulovali ve spolupráci se čtyřkoaličními politiky ve svůj prospěch!"

    Tolik JC. Cetl analyzu, ma k dispozici rocenky CT, ma k dispozici archiv vsech relevantnich vystupu k teto kauze, ma k dispozici sociologicke studie - ma, doufam, k dispozici i solidni pamet a intelekt. Proc tedy zatvrzele ignoruje prosty fakt, ze slozity organismus nelze ridit ani komentovat bez naleziteho poznani povahy a vyznamu teto slozitosti? Slozity totiz neni pouze organismus CT, moloch v  rade ohledu rovnoceny nejen velkym medialnim korporacim onoho "vyspeleho a efektivniho kapitalismu". Obdobnou slozitost ma i  socialni a politicky system v CR, k jehoz alergicke reakci doslo vlivem mizerne politicke zivotospravy. Jestlize neexistoval a neexistuje dobry duvod pro zasadovy boj proti neefektivnosti v CT, existuje rada dobrych duvodu pro obavy z mocenskopolitickych a ekonomickych kartelu. Jestlize viditelni politici ODS od pocatku cacky hajili neprilis duveryhodnou RCT a nektere, jim vyhovujici aspekty prava, pricemz vystavovali na odiv svou neznalost, palcem rizenou stranickou poslusnost (panove Payne a Kasl prominou), ignoranci reality a premiru buldozerovite snahy vydobyt si autoritu, muze se nekdo soudny divit tezi o "politickych zajmech ODS" jako iniciatoru kauzy CT? Kdyby se mezi jinymi damy a panove Dedeckova, Dostalova, Langer, Pleva, Zahradil ci Tlusty nechovali tak hloupe, ze jim spiklenectvi koukalo z ust (proti nim je "spacakova monitorovaci ceta" zabarskym stekem), jiste by si nevyslouzili spikleneckou nalepku od bezprostredne ohrozenych ucastniku sporu. Ze si verejnost pobourena denim kolem CT vylozila nehorazne zpusoby (nemocnych?) mocnych obecneji i  na ohrozeni svobody slova a vsivarnu politickych lzi oposmlouvy (ocividne zejmena z jedne strany), to je snad dilem vysilani vzbourencu? To snad ne! Dukazem byla spise Bobovize a ostatni media, resp. v nich vystupujici akteri.

    NS velmi presne konstatuje nektere neuralgicke momenty kauzy. Takove vyvstaly s odvolanim Chmelicka (proc zase chteji menit veci jiz znaleho a komunikativniho direktora za dalsiho bourace po Puchalskem?), jmenovanim Hodace (jezismarja, zahradnikem je ten z kozlu nejkozlovatejsi!), poverenim Bobosikove (ta pujde pres mrtvoly!), vykriky Lagera, Dedeckove a Dostalove (chteji CT pro sebe, co jineho by tim minili?), poradami u Zelezneho (licence CT2 by se mu ted moc hodila!) ci panoptikem parlamentni rozpravy (vzdyt ta partaj je uplne mimo!)...

    Pane Culiku, chcete-li si uchovat a dale budovat kredit nejen nezavisleho, ale take moudreho novinare a publicisty, drzte se faktu, logiky, konzistence postoju a nazoru a nevrhejte se do Macochy jen proto, ze to uz za komunistu nedoporucovali. To neni nezavislost, to je hloupost. Nicmene diky za zverejneni vseho relevantniho z obou stran, byt to neni zadne umeni nezavislosti...


    Jak dostat muže do pasti pro neplacení výživného

    Eugen Haičman

    Chtěl bych upozornit na problém, který pokládám za velmi vážný, ale zatím jsem jej viděl řešit pouze chlapy v hospodě. Nikdy ne na stránkách seriózního časopisu, kam rozhodně patří.

    Jde mi o zneužívání zákona o zanedbání povinné výživy jako prostředku msty žen vůči svým bývalým manželům. Dítě o které v zákoně jde především, je zde bráno jako rukojmí. Je to jev velmi častý, velmi amorální a taky velmi nebezpečný. Opravdu ale nevím, že by se jím někdo někdy vážněji zaobíral.

    Jen ve svém nejbližším okolí znám několik průkazných případů takového jednání. Jeden mám zmapovaný velmi podrobně. Stal se mému velmi blízkému příbuznému, což je nevýhoda, jelikož mohu být obviněn ze zaujatosti. Tato nevýhoda mi ale nebere právo, abych o celé věci psal. Kdyby mi podobný příběh vyprávěl ten nejšpinavější bezdomovec z hlavního nádraží, budu psát úplně totéž.

    Mám k dispozici fakta, která dokáži doložit a celé jsem viděl navíc jaksi v "přímém přenosu". Za své výroky a závěry si ručím sám.

    Toto není reportáž. Na základě konkrétních fakt chci ukázat obecnou podobu celého problému a zejména nechuť a neschopnost našich orgánů cokoliv byť jen vidět, natož pak řešit. Zároveň mlčky předpokládám, že Britské listy čtou pouze kultivované a inteligentní ženy, neboť mé další řádky budou obsahovat v podstatě návod k takovéto činnosti.

    Zákon o zanedbání povinné výživy vznikal ve zcela jiných podmínkách než jsou ty dnešní. V době, kdy byla práce povinností, bylo vše jasné. Především byl jasný pojem nedbalost. Nedbalostí bylo nedbat všeobecné pracovní povinnosti. Dnes je vše komplikovanější. Kromě myšlení soudců. Obecně lze říci, že pokud se obě strany nedokáží dohodnout, nemá ten neplatící mnoho šancí. Takový stav jako momentální finanční tíseň naši soudci neznají. Je dokumentován případ podnikatele, jenž sice zkrachoval, ale stále musel platit několik tisíc na výživném.

    V paternálním světě je žena vnímána jako slabší, jako ta, která musí být chráněna. Chránit jí je poviností muže. Muž, který selže, je zavržen a na jeho místo nastupuje společnost. V této podivné době mohou ženy pilotovat dopravní letadla, ale zároveň máme zákony a především myšlenkové vzorce hluboce zakořeněné v archaickém myšlení.

    Případ, který chci popsat je na první pohled banálně jasný. Vzali se z lásky, on začal pít, ona utekla k mamince, on stále pil, rozvedli se, on stále pil, nepracoval a platil málo až neplatil vůbec. Věc došla k soudu, první rozsudek podmínka, druhý natvrdo. Zcela standardní příběh, jehož průběh by zpochybňoval leda šílenec.

    Rád se tím šílencem stanu a pokusím se tento jasný průběh zpochybnit. Vezmu si na pomoc materiály, které mám k dispozici, především soudního charakteru a budu z nich citovat. Následně je doplním fakty, která problém uvedou do zcela jiného světla.

    Dívám se do rozsudku o rozvodu partnerů. Dozvídám se jen, že muž pije a nosí málo peněz. Nezbývá tedy na jídlo a nájem. Nic více. Na vině je tedy on. Zde mám výhodu, že znám skutečný stav věcí a nemusím se domýšlet. Především peníze nebyly nikoli proto, že by je on propil, ale protože ona se nedokázala smířit s nižším životním standartem při nástupu na mateřskou dovolenou. A jelikož měla potíže, obrátila se, jako kdykoliv v případě jakéhokoliv problému, na maminku. Sešla se rodiná rada a hledal se viník. Jelikož peníze je přece povinen nosit manžel, je na vině on. Že tento byl půl roku nemocen a jeho příjmy se rapidně snížily, již nikoho nezajímalo. Zde se zaměňuje příčina za následek. Problémy neznikly kvůli jeho pití, nýbrž jeho pití vzniklo z neschopnosti vyrovnat se s jejich nepřiměřenými nároky..

    Patologická závislost partnerky na svých rodičích byla tím skutečně destruktivním faktorem.

    Rodiče parnerky rozhodli o neuměrně vysoké částce alimentů, ona to akceptovala a on se s tím smířil a přikývl. Chtěl se zachovat jako chlap. Člověk má dělat to, nač má sílu, říkávala ráda Olga Havlová.

    Jenže i muž může mít rozvodu trauma. Jednak se mu rozbil svět, ve kterém žil a ještě byl neprávem ocejchován, jako ten z jehož viny bylo manželstí rozbito.

    Vrátil se zpátky k rodičům a našel si sice dobře placené zaměstnání, ale náročné fyzicky i psychicky. Nezvládl jej. Samozřejmě. Jednal pod tlakem okolností. Dále už platí standardní schéma. Méně placené zaměstnání platí málo nebo vůbec. Manželka upomíná. On se pokouší o dohodu. Nezdaří se. A teď se zastavím.

    Budu teď popisovat jednání druhé strany, které jsem neviděl, ale mám v ruce dokumenty, podle kterých jej dokáži rekonstruovat. Vidím to nějak takto. Jelikož "krkavčí otec" neplatí je třeba ho nechat zavřít. Takto skutečně určitá sociální skupina lidí dokáže uvažovat. Sešla se tedy rodiná rada a vymyslel se plán. Dostane prostě co proto. Ať každý ví, co je to za hajzla. Veškeré upomínky jsou mu posílány na korespondenčních lístcích, kde je vždy barvevně zvýrazněn dluh.Tyto lístky se nacházejí v mém archivu. Ať si každý pošťák přečte, jaký to je zmetek. Chytrá metoda jak zdecimovat člověka, beztak již dost na dně. Toto navíc silně zasáhlo jeho matku. Taková to věc je ale pro soud irelevantní.

    Teď upozorňuji, že sice píšu, jako by se to toto stalo za jeden den, ale ve skutečnosti jen modeluji způsob jejich myšlení a chování. Dále je třeba dosáhnout, aby dostal, co nejvíc je možné. Metod, jak toho dosáhnout je více. Není těžké vytvořit zdání chudoby. Třeba odejít z práce a pracovat na černo. Nebo si od známého lékaře nechat napsat papír o nemožnosti vykonávat současnou práci a najít si méně placenou. Takovéto grify používá každý, kdo se snaží dosáhnout neoprávněných sociálních výhod.

    Stejně tak jdou použít na "potrestání" neplatiče. Nebudu se o nich raději více rozepisovat. Mám vedle sebe žádost o výživné na manželku pro soud v městě X, kde ona bydlí. Jenže žádost řeší soud v městě Y, kde bydlí bývalý partner. Žádost se ruší, kdo by se takovou dálku táhl. Mám to zde černé na bílém. Soud v městě Y zastavuje řízení, neb jej navrhovatelka vzala zpět.

    Trvám na tom, že dotyčná nikdy v žádné finanční tísni nebyla. Měl jsem možnost jí vidět a od poslední náštěvy se zdojnásobil její objem. Toto bylo skutečně sehráno a šlo o akt msty.

    Náš zoufalec se pokouší alespoň o snížení částky výživného. Přikládá k ní potvrzení o výši svého příjmu. Soud mu odpovídá, že jej nezajímá, kde pracuje, jestli pracuje a kolik vydělává, ale že má platit tolik a tolik. Mám ten text v ruce, jen jsem jej přeložil ze soudnické hatmatilky do běžného jazyka.

    Zasílá jí poloviční částku, než má, ona mu jí vrací a zároveň žádá stát o sociální příspěvek, jelikož je ve stavu nouze. I toto je pro soud irelevantní.

    V lidském životě musí existovat jistá rovnováha. Člověk nemůže být stále úspěšný ani neúspěšný. Je li někdo ve vnitřní krizi, pronásledván obavami, je zákonité, že dělá více chyb. Je oslaben o vnitřní energii, je neustále ve znaménku minus. Pak už jen neúspěch střídá neúspěch. To co "ctihodné" soudy chápou jako nedbalost, je ve skutečnosti jedna ze zákonitostí lidské existence. Tuto zákonitost poznal snad každý vyjma hlupáka nebo někoho, kdo má padesátitisícový plat a doživotní definitivu.

    Náš smutný hrdina již rezignoval. Nebudu ten příběh vyprávět dále. Chtěl jsem jej ukázat jen jako modelový, protože je nejčastší. A takovíto lidé také obývají naše věznice. Čeho se tím dosáhne. Je defakto odsouzen k doživotnímu trestu. Vrátí se z kriminálu obtížen ještě větším dluhem a jako psychicky zlomený člověk. Na nový start už mít nikdy nebude.

    Čím se provinil? Pouze tím, že nezvládl určitou životní situaci. Na druhé straně se nenašla ochota ke kompromisu, naopak převládla touha po pomstě a mašinerie se rozjela. Zcela běžný případ. Tomuto se dříve říkalo umělá výroba trestné činnosti.

    Díky soudcovské definitivě u nás vznikla nová nomenklatura. Nomenklatura naprosto odtržená od normálního občana, jak svědčí i mnou výše popsaný případ. Tato nomenklatura má nezasložená privilegia, velkou moc a přitom žádnou odpovědnost. Tady byl zničen jeden lidský osud, řekl bych železnou pěstí zákona. Formálně je totiž vše v pořádku. Ale, kde je spravedlnost či alespoň právo?


    Další falše povstalců z ČT a ČTK

    Jiří Procházka

    Prezident má pravdu, povstalcům z ČT se ubližuje - musí si pomyslet pomýlený nebo neinformovaný občan po přečtení úřední informace České tiskové kanceláře nazvané: "Ústav státu a práva: Valterová nemá oprávnění řídit televizi", která vyšla v pátek v podvečer na internetových stránkách ČTK "České noviny" pod úřední značkou "čtk" a kterou ochotně a bez rozmýšlení převzala další media. Že je jako vydavatel Českých novin uvedená soukromá s.r.o. Neris (jednatelé JUDr. Majstr a Jan Stejskal - poslední je současně i šéfredaktorem Českých novin) se nenechte mýlit - za činnost této soukromé dceřinné společnosti nese výhradní odpovědnost jediný vlastník společnosti - a tím je (zřejmě v rozporu se zákonem o České tiskové kanceláři) zpětně příspěvková veřejnoprávní ČTK (gen. ředitel JUDr. Milan Stibral, zástupce a ekon.náměstek Ing. R.Novák); a 8-milionové základní jmění firmy Neris s.r.o. zřejmě pochází ze státních peněz (ze státního příspěvku na činnost tiskové kanceláře čtk). A nad činností obou subjektů (ČTK i NERIS) má povinný dohled i odpovědnost parlamentní orgán - Rada ČTK sídlící spolu s ČTK a firmou NERIS v Opletalově ulici - předsedou Rady je učitel PhDr.Martin Přibáň (US)(neplést s Radou ČT, Radou RTV ČR, Radou ČRo). Tolik úvodem.

    Čtenář musí nabýt dojem (a o to autorům jde), že proti Valterové stojí Ústav státu a právu Akademie věd ČR - zde však o ničem nevědí (!), žádný znalecký posudek neprojednávali (ředitel Ústavu JUDr. Vladimír Balaš CSc. asi bude zprávu ČTK dementovat). Ze zprávy ČTK může čtenář usuzovat, že Ján Matejka je dlouholetým vědeckým pracovníkem Ústavu se zaměřením právě na pracovní právo, že je oprávněným znalcem, když ČTK se odvolává na jakýsi jeho posudek -skutečnosti: Ján Matejka je 25-letý mládenec z Prahy, který teprve před 6 měsíci (slovy šesti měsíci!) získal na plzeňské právnické fakultě titul magistra (tj. zatím bez doktorátu), teprve před 5 měsíci ho Ústav jako úplného začátečníka přijal na místo "vědeckého pracovníka" (podpisem pracovní smlouvy se samozřejmě vědeckým pracovníkem nestal) a to do oddělení soukromého práva (nikoli pracovního), před 4 měsíci začal navíc pobírat plat jako odb. asistent na plzeňské právnické fakultě atd. - věru čilý mládenec. Nemá žádnou praxi ani odborné zkušenosti z vědecké práce, nemá žádné další právnické zkoušky (ani rigorozum) ani odbornou publikační činnost (nepočítáme-li řadu populárních článků diskusní úrovně na i-serveru plzeňských studentů), není ani soudním znalcem atd. Na rozdíl od tohoto sebevědomého nováčka mám mnohaletou odbornou praxi, další právnické zkoušky, členství v prestižní právnické organizaci atd., takže označím-li zveřejněné výňatky z jakéhosi jeho posudku za pavědu, vím, o čem mluvím. Autor zprávy ČTK tvrdí, že advokáti Tomáš Sokol a Dagmar Burešová prý také zpochybnili právo Valterové řídit ČT (dokonce mluví o jejich právních posudcích) a totéž prý pak potvrdil Ústav SaP AVČR. Tak jako Ústav nic nepotvrdil, tak ani oba známí a věrohodní advokáti zřejmě nic takového neprohlásili a nenapsali - aspoň nic jsem ani v odborném, ani v běžném tisku nečetl - ovšem jejich prohlášení ad rem by bylo vítané.(Pokud vím, Tomáš Sokol se vyjádřil k něčemu jinému - k současné právní úpravě stávek u nás, což je vítané diskusní téma pro právní odborníky, nikoli však začátečníky typu Matejky).

    Závěrem: tuto dezinformaci v Českých novinách pod hlavičkou ČTK podepsal Jakub Dospiva – z jakého přítmí se vynořil? (Mezi 15 redaktory Českých novin není). Kteří povstalci odkudkoli se na této dezinformaci veřejnosti podíleli? Kolik si účtuje Ján Matejka za "rozbor" a kdo to zaplatí? Předpokládám, že ČTK a povstalci neseznámí s mou odpovědí ty, kteří dezinformaci ČTK do sebe vsákli. Tak tomu bylo dosud a asi tomu tak bude i nadále.

    Poznámka JČ: Potíž však je, že Jiří Hodač skutečně jmenoval Věru Valterovou svou zástupkyní pro dobu své nemoci, nikoliv pro dobu svého odstoupení. Jmenoval ji několik dní před tím, než odstoupil, a zřejmě neurčil, že ho má Věra Valterová zastupovat i po rezignaci.


    Pavel Rychetský na válečné stezce

    Pavel Jonák

    Při sledování zpravodajství ČT1 o tiskové konferenci Pavla Rychetského při předání úřadu ministra spravedlnosti jsem nevěřil svým uším. Protože kritickou část jeho výroku nepřetiskly noviny, nejsem si ostatně jist, zda jsem nepodlehl mámení. Pan místopředseda vlády kritizoval postup policie při vyšetřování vražedného útoku Jiřího Kajínka a vysloveně se vyjádřil v tom smyslu, že se policie dopustila pochybení, která byla "při nejmenším ovlivněna korupcí".

    Jsou to velmi silná slova,pronesená dříve, než proběhlo nové přešetření případu, čili bez důkazu. Vyjádření je pikantní i tím, že pochybnosti o postupu policie se dotýkají současného ředitele služby kriminální policie ČR, plk.Kadeřábka, který zpochybněný zásah řídil.

    V poslední době jsme si ve vztahu k policii zvykli pouze na oslavné pajány,pronášené hlavně dobrotivým ministrem vnitra a občas i prezidentem, udělování odměn a povyšování osvědčených komunistických policistů. Tak otevřené přiznání možnosti korupčního chování policistů z úst vysokého ústavního činitele je skutečně neobvyklé.

    Přál bych si, aby pan ministr svá ostrá a nezpochybnitelnými důkazy nepodložená slova ustál. Bylo by to totiž k prospěchu policie. Podezření na korupcí ovlivněná pochybení policie se neomezují jen na případ Jiřího Kajínka. Různí stěžovatelé, žijící ve stínu svých jinak všedních životů, kteří nemají možnost těžit z něčím výjimečného osobního postavení, upozorňují na další podezřelé případy.

    Média o podobných nepříjemných zvěstech obvykle cudně mlčí, protože patří k dobrému tónu žít s policií ve shodě. Přesto tamtamy veřejného mínění vytrvale udržují takové neblahé zvěsti při životě a ovlivňují tak nepříznivě názory občanů na strážce pořádku.

    To policii jistě neprospívá. Pokud by se takové podezření prokázalo a byly z něj vyvozeny závěry proti jeho původcům do všech důsledků, podle sociálnědemokratické oblíbené zásady "padni, komu padni" vzrostla by důvěra občanů v péči tohoto státu o spravedlnost a veřejný pořádek.

    Paradoxně by odhalení korupčního pozadí jednoho a raději více sporných trestních kauz přímo napomohlo ke zvýšení výkonnosti policie a tím opět k zlepšení jejího hodnocení veřejností.

    Dopouští-li se skutečně policie korupčního jednání ve větším rozsahu, je to možné pouze proto, že v ní panuje nekázeň a nefungují vnitřní kontrolní mechanizmy.

    Je to důsledek toho, že se policie jedenáct let po Listopadu stále chová jako orgán totalitního státu v tom smyslu, že se uzavírá před očima "civilistů" a stížnosti pokud možno vyřizuje tak, aby její pověst zůstala neposkvrněna za jakýchkoli okolností. Následně pak vzniká vnitřní atmosféra smířlivosti nejen k běžným nedostatkům, ale i k porušování zákona při výkonu služby.A to je živná půda pro nejrůznější zlořády, snižující obecnou výkonnost policie.


    Jiří Lobkowicz: Z dozorčí Rady IPB jsem odešel

    Dvojí metr v erbu Jana Čulíka?

    Reakce na poznámku Jana Čulíka k článku Martiny Opltové "Co by mohla mít v erbu Lobkowiczova strana"

    Jan Čulík se svém životopise zdůrazňuje investigativní charakter jeho dlouholeté publicistické činnosti, ve svých příspěvcích vyzdvihuje objektivnost jeho pohledu, zatímco jiným vyčítá zaujatost a snahu manipulovat. Poznámka, kterou přičinil na konec článku Martiny Opltové "Co by mohla mít v erbu Lobkowiczova strana" (BL 2.2.2001) však svědčí o tom, že se buď po přečtení článku Martiny Opltové prostě neovládl, nebo náhle zapomněl, co to je investigativní novinařina. Nejspíš se mu ale přihodilo obojí najednou.

    Připsat za článek jiného autora silně urážlivou poznámku hrubě manipulující s fakty, je něco, co by si dobrý novinář, který má o sobě tak vysoké mínění, neměl dovolovat. Ale k věci. Jan Čulík napsal: "Škoda, že se Jiří Lobkowicz zdiskreditoval svým dlouholetým členstvím ve správní radě banky IPB. Je pozoruhodné, že má přesto drzost předstoupit znovu před veřejnost." Fakta říkají něco jiného.

    Být investigativním novinářem, určitě bych vynaložil více úsilí a pokusil bych se zjistit o jaký druh společnosti se v případě IPB jedná. Není totiž obtížné zjistit, že IPB je akciovou společností, tudíž zřízenou podle Obchodního zákoníku. Ten stanoví orgány společnosti, kterými jsou především Představenstvo a Dozorčí rada. Takže jsem nikdy nemohl být členem správní rady IBP, kterou jak se zdá Jan Čulík zaměňuje za představenstvo. V letech 1992 až 1997 jsem byl členem dozorčí rady IPB. Nevím jak to vidí Jan Čulík, ale mezi členstvím v představenstvu a v dozorčí radě je z hlediska pravomocí podstatný rozdíl i pro neinvestigativního publicistu.

    To však není to nejdůležitější. Považuji za zvláštní, že moje členství v dozorčí radě IPB Jan Čulík chápe jako "diskreditaci", pro kterou moji pozdější veřejnou aktivitu považuje za "drzost", což jiným veřejně aktivním členům dozorčí rady IPB velkoryse promíjí. Kladu Janu Čulíkovi otázku: Libuše Benešová se členstvím v dozorčí radě IPB také "diskreditovala"? Zřejmě ne, protože - v logice Jana Čulíka uplatněné na moji osobu - by muselo být grandiózní "drzostí" to, že přijala funkci předsedkyně Senátu a přinejmenším stejnou "drzostí" jako moje politická aktivita by muselo být její setrvávání ve funkci místopředsedkyně ODS. Tak silná slova na adresu Libuše Benešové jsem ale od Jana Čulíka nečetl. Že by měřil různým metrem? Tomu se mi nechce věřit.

    Pokud jde o moje působení v dozorčí radě IBP, mezi mnou a ostatními jejími členy, včetně Libuše Benešové, by se jeden významný rozdíl přeci jen našel. Na základě doložených informací o nebezpečných aktivitách IPB a jejích dceřiných společností, které jasně ukazovaly na porušování elementárních pravidel bankovnictví (neexistující hranice mezi bankovními a investičními aktivitami, porušování svěřenecké povinnosti, poškozování akcionářů, zneužívání peněz akcionářů) a na soustavné porušování zákonů, jsem totiž 14. 4. 1997 v dopise adresovaném předsedovi dozorčí rady prof. Václavu Hoffmannovi sdělil, že pokud nebudou vznesená obvinění prošetřena a dozorčí rada neprodleně nepožádá o provedení nezávislého externího auditu, nebudu ochoten dále v dozorčí radě setrvat. Cituji z mého dopisu: "Za daných okolností se obávám, že mé další setrvání v dozorčí radě IPB bude podmíněno neprodlenou akcí ze strany dozorčí rady, která by vyšetřila obvinění vznesená v přiloženém matriálu. Tato intervence by měla spočívat v nestranném externím auditu vzhledem k nedostatku důvěryhodnosti vnitřních auditorů a představenstva IPB. Rovněž se domnívám, že je naší povinností informovat bankovní dozor ČNB a Ministerstvo financí".

    Protože nic z toho, co jsem považoval za podmínku mého dalšího setrvání v dozorčí radě IPB, se neuskutečnilo a ani nebyla vidět žádná vůle k prověření podezřelých aktivit IPB, dne 20.5. 1997 jsem na členství v dozorčí radě IBP rezignoval. Dopis, ze kterého jsem citoval, jsem včetně přílohy obsahující konkrétní obvinění předal předsedovi vyšetřovací komise pro IBP Janu Kalouskovi. Jsem ochoten jej zaslat i Janu Čulíkovi. Totéž platí o mém rezignačním dopisu.

    Věřím, že pan Čulík při psaní poznámky k článku Martiny Opltové "Co by mohla mít v erbu Lobkowiczova strana" jednal emotivně a tudíž neuváženě a že se mi jako správný anglický gentleman omluví nejen za šíření nepravdivých informací o mém postavení v orgánech IBP, ale též za urážlivá slova, která mi na základě těchto nepravdivých informací adresoval. Spokojím se s poznámkou pod tímto článkem. V opačném případě by si Jan Čulík měl dát do erbu dva metry různé délky, abychom věděli, co můžeme v budoucnosti očekávat. Pevně věřím, že to nebude třeba.

    Jiří Lobkowicz

    Poznámka JČ: Omlouvám se Jiřímu Lobkowiczovi, že jsem ve své poznámce zaměnil termíny "správní" a "dozorčí" rada. Problém je, že rozdíl mezi oběma termíny je velmi malý. Kvituji, že z dozorčí rady IPB v roce 1997 odešel. Snad by nám však ale pan Lobkowicz mohl sdělit, proč mu to trvalo tak dlouho, a co přesně dělal v dozorčí radě IPB po celá předchozí dlouhá léta, že se povědomost o neregulérních praktikách této banky k němu jako členu její dozorčí rady dostala až r. 1997? A co se týče paní Benešové, samozřejmě, že je to obdobná drzost, že i nadále působí v politice, přestože nese svůj podíl viny za finanční ztráty, kterými v důsledku neregulérních praktik IPB musejí trpět čeští občané. Samozřejmě, že je to obdobná drzost od Libuše Benešové být v politice a pokoušet se o comeback (viz včerejší televize Nova, kde s ní moderátorka opět mluvila mazlivě). Od pana Lobkowicze je to však větší drzost než od paní Benešové, protože při úsilí o zakládání nové strany se tento pán snaží nenápadně smazat svou předchozí kariéru, přesně podle nynějšího hesla Unie svobody "Nejsme jako my."

    Ženy se studiu matematiky většinou vyhýbají

    Také vám, slečno, zatajili matematiku?

    Jan Nekovar

    Takovy je titulek clanku Jiriho Skuby, ve kterem komentuje vysledky mezinarodnich testu matematickych schopnosti zaku 8.trid, zvlaste pak podstatne rozdily ve vysledcich chlapcu a divek z CR. Snazil se argumentovat vrozenymi rozdily mezi obema pohlavimi. V poznamce J. Culika byly tyto nazory oznaceny za urazlive a diskriminacni vuci zenam. J. Culik mimo jine prohlasil, ze

    "Jenze zkusenosti z jinych zemi proste ukazuji, ze tyto rozdily mezi pohlavimi proste neplati. Moje starsi dcera je velmi nadana matematicka, i kdyz to nechce delat. Znam celou radu velmi dobrych pocitacovych programatorek. V - relativne otevrene - Velke Britanii ..."

    Jedna vlastovka jaro nedela - je treba studovat vetsi vzorek. Ale kdyz uz jsme u tech konkretnich prikladu, vzpominam si na jednu z nasich byvalych studentek, ktera musela pred maturitou dochazet ze sve divci skoly na hodiny matematiky do chlapecke skoly, nebot v divci skole se matematika na prislusne urovni neucila (slo o skolu v Anglii, nikoliv ve Skotsku; skolstvi v Britanii neni homogenni).

    Jelikoz se matematikou zivim, mam jisty prehled o tom, kolik je mezi mymi kolegy kolegyn. Je zajimave, ze podil zen mezi profesionalnimi matematiky se v ruznych zemich velmi lisi. Podle mych zkusenosti je nejvetsi procento matematicek ve Francii, naopak velmi male v Nemecku a Velke Britanii.

    To znamena, ze tu hraji nezanedbatelnou roli "kulturni faktory", o cemz svedci i skutecnost, ze ruzne etnicke ci nabozenske skupiny nejsou mezi mymi kolegy zastoupeny ve stejne mire jako v celkove populaci.

    Myslim, ze vetsina dospivajicich lidi se o sve budouci kariere rozhoduje pod velkym vlivem sveho okoli (at uz rodiny ci vrstevniku), a to nejen podle svych schopnosti, ale hlavne podle toho, jaky je zebricek hodnot, ktere toto okoli uznava.

    To ale neznamena, ze mezi ruznymi etniky, pohlavimi atd. nemohou byt jiste rozdily v urcitych schopnostech. S politickou korektnosti, tak jak ji presentuje J. Culik, ale ani s nekorektnosti se daleko nedostaneme.

    Dosti ale planych reci; pro milovniky statistik prikladam vysledky zkousek na Univerzite v Cambridgi v roce 2000. Odtud vyjimam vysledky tykajici se matematiky a prirodnich ved:

    Tabulka 14 (pocet studentu)

    matematika (1999-2000): muzi 654 zeny 158

    prirodni vedy (1999-2000): muzi 1180 zeny 831

    Tabulka 21 (vysledky zkousek - muzi)

    matematika 1.rocnik: I 65 (33.9%) II.1 82 (42.7%) II.2 37 (19.3%) III 8 (4.2%)

    matematika 2.rocnik: I 55 (30.2%) II.1 72 (39.6%) II.2 44 (24.2%) III 7 (3.8%)

    matematika 3.rocnik: I 62 (37.1%) II.1 69 (41.3%) II.2 32 (19.2%) III 4 (2.4%)

    prirodni vedy 1.rocnik: I 86 (28.2%) II 199 (65.2%) III (6.2%)

    prirodni vedy 2.rocnik: I 94 (25.9%) II.1 121 (33.3%) II.2 120 (33.1%) III (6.3%)

    Tabulka 22 (vysledky zkousek - zeny)

    matematika 1.rocnik: I 7 (13.7%) II.1 20 (39.2%) II.2 12 (23.5%) III 11 (21.6%)

    matematika 2.rocnik: I 7 (17.9%) II.1 10 (25.6%) II.2 18 (46.2%) III 4 (10.3%)

    matematika 3.rocnik: I 6 (13.0%) II.1 23 (50.0%) II.2 15 (32.6%) III 2 (4.3%)

    prirodni vedy 1.rocnik: I 58 (22.5%) II 180 (69.8%) III 20 (7.8%)

    prirodni vedy 2.rocnik: I 58 (23.1%) II.1 89 (35.5%) II.2 97 (38.6%) III 7 (2.8%)

    Na vysvetlenou: studenti skladaji (pisemne anonymni) zkousky az na konci skolniho roku; jejich vysledkem je jedina znamka. Vetsina studentu dostane znamku I (nejlepsi) ,II nebo III; v nekterych predmetech je znamka II rozdelena na II.1 (zhruba 2+) a II.2 (zhruba 2-).

    Jak si lze povsimnout, prirodni vedy studuje priblizne stejny pocet zen jako muzu, a jejich vysledky u zkousek se procentualne prilis nelisi.

    S matematikou je to uplne jinak: za prve ji studuje asi ctyrikrat vice muzu nez zen, ale zatimco asi tretina muzu dostane nejvyssi znamku "I", plati to jen asi o sestine zen.

    Cim to je? Je uz samotny format zkousek diskriminacni vuci zenam, jak tvrdi nekteri? Anebo je rozlozeni matematickych schopnosti v tomto velmi extremnim vzorku populace (a to nejen britske; rada studentu je ze zahranici) ruzne mezi zenami a muzi?

    Jan Nekovar

    Muži mají lepší logické myšlení než ženy

    Dalibor Matušínský

    Pan Jiří Škuba to možná říká trochu tvrdě, ale dle mého názoru v podstatě pravdivě. Vychází přitom ze svých osobních zkušeností a musím potvrdit, že já mám obdobné (absolvoval jsem gymnázium a pak techniku).

    Pokud by však pan Škuba vycházel z různých psychologických studií, zřejmě by jej pan Čulík nemohl tak snadno označit za někoho, kdo diskriminuje a uráží ženy. Všechny tyto studie potvrzují, že ženy (a dívky) mají lepší paměť než muži, zato horší prostorovou představivost a technické uvažování. Proto mají holky lepší známky na gymnáziích a vysokých školách, kde je studium založeno na vstřebávání ohromného množství informací (např. literatura, jazyky, historie, zeměpis), zato kluci v předmětech, kde je vyžadováno spíše logické uvažování a praktické uplatnění znalostí.

    Během studia na gymnáziu jsem měl několikrát možnost zažít situaci, kdy spolužačka znala všechny vzorce, ale nedokázala je použít, zato její spolužák, který od ní tyto vzorce musel opsat, příklad vyřešil. Kapitolou samou pro sebe je deskriptivní geometrie.

    Úplným neštěstím pak jsou učitelky (i učitelé, ale u nás je na školách silná feminizace) matematiky, fyziky a chemie, které tyto předměty dostaly “přiděleny” během studia. Většinou jim příliš nerozumí a tak se omezují na to, co jim jde – na biflování vzorců a definic. Jelikož učení se nazpaměť jde lépe dívkám, dosahují u takových učitelů (a učitelek) lepších známek, byť jejich faktické zvládnutí těchto předmětů je mizerné. Zato kluci, zvláště pokud je baví například modelařina nebo elektronika, se některé věci naučí sami, prostě proto, že je potřebují a baví je to. Jistě, neznají poučky a definice. Proto mají špatné známky.

    Domnívám se, že zde je příčina rozdílných výsledků chlapců a dívek při srovnávacích testech. (Přičemž nepochybuji, že ty dívčí měly mnohem hezčí úpravu.)

    Je samozřejmě nesmysl omezovat postavení žen jen na výchovu malých dětí (i když kojence mnohem lépe utiší matka – kdo nevěří, ať to zkusí. Kojenec je “naprogramován” na její hlas, vůni, zvuk jejího srdce, navíc matka je od přírody vůči dětem shovívavější a trpělivější, to se prostě nedá nic dělat). Jejich silná parketa zřejmě bude právě v uplatnění lepší paměti a jazykových schopnostech. Tím samozřejmě nechci říci, že žena nemůže být matematičkou – pokud jí to jde a baví jí to, nikdo jí to přece nezakazuje.

    A tvrzení, že mezi nejlepší podnikatele pronikla řada úspěšných podnikatelek-ale to přece nemusí nutně znamenat, že mají talent na matematiku, nebo ano?

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|