Co je nového v České republice

"Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."

Viz o tom v prvním článku dnešních Britských listů. (JČ)

Na okraj k pruzkumu verejneho mineni od MFD. Domnivam se, ze je to podfuk. Mam za to, ze neni pravda, ze by 3/4 naroda podporovala vzbourene redaktory CT. V mem okoli je nepodporuje temer nikdo. Bud ziju ve skleniku a nevim nic o lidu obecnem, nebo ...

Vite, jsem vzdelanim ekonom a na skole jsme probirali i statisticke zpracovani sociologickych pruzkumu. Takove pruzkumy jde tak krasne upravit pro potrebu zadavatele. Navic skupina cca 500 respondentu neni pro populaci CR tzv. reprezentativni vzorek. Podle mne to je manipulace.

Vazeny pane Culiku,

vyslechla jsem omylem asi pet minut zahranicniho vysilani CRo (vysila na stejnych vlnach jako BBC World Service), a byl to zazitek. Clovek, jehoz jmeno jsem nezachytila (Jan Novacek??), tam v neprilis kultivovane anglictine seznamoval posluchace se zakladnimi postulaty vzbourenych redaktoru CT a redaktor rozhlasovy se zadnym z jeho tvrzeni nepolemizoval, jen ho obcas pobidl k zevrubnejsimu vykladu. O tom, ze by mela byt slysena i druha strana, jim asi nikdo nerekl. Zajimave pojeti investigativni a nezavisle zurnalistiky. Fraska.

PS Aby byl dojem amaterismu opravdu dokonaly, cele to zavrsili uryvkem nejake ceske pisne, ktera s tematem nijak nesouvisela (nebo mela nejaky skryty smysl, ktery mi unikl). Pustili ji od prostredka a po jedne vete ji usekli. A pak uz se konecne ozvala BBC.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v  ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní:

Štěpán Kotrba

Prolog:

S čím? Domníval jsem se, že není přeci možné, aby se nenašel nikdo jiný, komu by se tak zvedl žaludek, že by se zvedl a konal. Dodnes se nestalo, a tak jsem se smutkem a rozpačitostí šel v zasněženém pražském odpoledni podat trestní oznámení sám.

Oznamuji tímto Britským listům, že jsem včera odpoledne podal Městskému státnímu zastupitelství trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 trestního zákona a  oznámení Telekomunikačnímu úřadu o porušení telekomunikačního tajemství dle § 84 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích.

Obě oznámení byla sepsána již den po vysílání pořadu Fakta, kde k trestnému činu došlo, 16.1. 2001. Odeslána však byla až včera.

Pokud se ptáte na koho že je to oznámení, musím říct, že sám nevím... Říká se tomu neznámý pachatel, i když je známý.

Potíž je v tom, že pro obvinění konkrétní osoby se musí předkládat důkaz. A ten mně chybí.

Nevím, zda čin spáchal redaktor, který založil kazetu do vysílacího zařízení, či redaktor, který onu estébáckou zprávu komentoval.

Nevím, zda skutek spáchala pracovnice účtárny ČT či jiná osoba, která redaktorům poskytla záznamy o telefonních hovorech.

Nevím, zda čin spáchali i ti, kteří o něm věděli, neoznámili ho či mu nezabránili... Kolik jich vlastně bylo? A kolik bylo těch, jejichž srdéčko zaplesalo? Kolik bylo těch, kteří se za čali bát a začali volat další den z veřejného automatu, házíce tak Jidášovi jeho stříbrné - daň za všeobecnou toleranci k nemravným činům?

Nevím, a proto jsem podal trestní oznámení jen na onoho "neznámého" pachatele, nevěda, kdo se za ním vlastně skrývá.

Ono by to mělo být jedno, protože spravedlnost by měla být slepá, ale není mi to jedno.

Protože paradoxem, který se klidně může stát, bude odsouzení oné emocemi zmítané ženy z účtárny, zatímco praví viníci se v rohu budou tiše smát. Paradoxem může být i prezidentská milost. Paradoxem může být i neschopnost orgánu činném v trestním řízení konkrétního pachatele nalézt (precedentní rozsudek existuje v kauze daní ODS)...

Paradoxem bude i to, když orgán činný v terestním řízení konat odmítne a kauzu odloží - tehdy se vlastně stane legální špiclování, filmování skrytou kamerou a snad i používání štěnic (miniaturních vysílacích mikrofonů či videokamer).

Ustanoví se tak ke stávající tajné službě ještě jedna - VIS (veřejnoprávní informační služba).

Politici se začnou bát, občané se začnou bát, i novináři se nakonec začnou bát napsat svůj názor - čirou náhodou nesouhlasný. Vykladačů duchů práva a pravdy, která zvítězí nad lží a nenávistí bude dost.

Rekapitulace pro ty, kteří si nevšimli (bylo jich mnoho - i právníků):

Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním.

Pro laiky uveďme, že trestní sazba je zde i 5 let natvrdo...

Zároveň došlo ze strany České televize pravděpodobně k porušení § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu a Český telekomunikační úřad by měl postupovat podle § 97, odst. 1, písm. u), telekomunikačního zákona a zahájit s tímto subjektem správní řízení.

Pro laiky uveďme, že pokuta může činit až 5 milionů korun českých.

Zároveň došlo s pravděpodobností hraničící s jistotou k závažnému porušení pracovní kázně (§ 53 zákoníku práce) tím pracovníkem, který data poskytl, a tím pracovníkem (novinářem), který se na trestném činu podílel či mu svým konáním (nebo naopak nekonáním) napomáhal. To už je ale v rukou jeho nadřízených, případně nadřízených těch nadřízených, případně statutárního orgánu ČT či jiné instituce.

Pro laiky uveďme, že trestem může býti i vyhazov.

Epilog:

Kupodivu, žádná odmítavá reakce nenastala ani na Městském či obvodním či jiném státním zastupitelství, mlčí i ministr spravedlnosti, mlčí i policejní prezident. Odmítavé stanovisko jsem neslyšel ze Syndikátu novinářů (a pokud bylo vyjádřeno, muselo být hodně tiché). Připadá mi symptomatické ono mlčení. Připadá mi symptomatické pro jakékoliv budoucí krizové okamžiky v politickém životě ČR.

Oznamuji tímto Britským listům, že od dnešního dne pociťuji konflikt zájmů v případě ČT - věc veřejná a tudíž nadále nemohu o vývoji této kauzy psát, jelikož jsem od dnešního odpoledne stranou podjatou. Jsem stěžovatelem. Ještě snad bych možná mohl fotografovat, neb z fotografie poznáte výraz tváře toho, kdo je na ní, nikoliv výraz tváře mé... Ale raději ne. Jsou i jiná témata. Půjčím svůj digitální fotoaparát Tomáši Pecinovi.

Post scriptum:

Jak dokazuje předložená zpráva Rady ČT, k odvolání D.Chmelíčka došlo na základě jasných a nezpochybnitelných argumentů. Co se počalo odehrávat těsně před jeho odvoláním a následně, bude v budoucnosti jistě tématem mnohých sociologických a politologických analýz.

Již dnes však mohu s plnou odpovědností prohlásit, že PSP ČR odvoláním Rady ČT podlehla nátlaku jedné skupiny občanů a  poškodila svým jednáním občany jiné, kteří svůj názor nevyjadřují v ulicích měst halasným křikem.

Vyhlášením stavu legislativní nouze v případě zákona o ČT byly upřednostněny zájmy jedné skupiny lidí před těmi, jichž se jiné nedokonalé zákony týkají rovněž, a to z hlediska jejich životních potřeb, ochrany majetku a mnohdy i lidských práv ( kampeličky, banky, daňové zákony, nevymahatelnost pohledávek, zdlouhavost soudních projednávání atd.).

Česká televize neplní zákonem stanovené veřejnoprávní poslání bylo konstatováno a na základě toho byla odvolána Rada ČT.

Televize však nebyla schopna plnit ze zákona svou službu, protože legálně zvolený ředitel nedostal šanci ji plnit a od počátku docházelo k sabotáži jeho práce z řad zaměstnanců a za silné podpory některých zákonodárců a pana prezidenta Havla.

Televize nemohla plnit tuto službu z důvodů vážného selhání výkonné moci v této zemi. Rada ČT jednala v souladu se zákonem a nemůže nést za toto selhání odpovědnost. Nehodlám obětovat svou osobu populistickému chování některých vládních činitelů, kteří byli povinni situaci řešit zákonnou cestou, o kterou byli v průběhu krize soustavně žádáni.

Stav legislativní nouze, rezignace J.Hodače, odvolání Rady ČT a další ústupky lidem, kteří evidentně porušují zákony této země jsou cestou nesprávnou a já se hodlám proti odvolání z funkce dovolat spravedlnosti u  Ústavnímu soudu ČR. Snad tímto krokem vrátím důvěru v právní stát té části občanů, kteří trpělivě buduji demokratickou společnost uplatňováním demokratických principů, nikoli formou nezákonného jednání.

S  úctou

Jana Dědečková

Vítkovice v Krkonoších 21.1.2001

Jiří Svoboda

Někteří čtenáři Britských listů se mnou polemizovali a na zveřejňování záznamů o hovorech z mobilních telefonů, které byly uživatelům propůjčeny českou televizí, nic protizákonného nenalézali. Svědčí to mimo jiné o pokleslosti právního vědomí, kterou události posledního měsíce ošklivě obnažily.

Všechny čtenáře Britských listů, kteří s mými názory nesouhlasili (někteří dali své mínění najevo tím, že mi jako dárek zaslali v příbalu e-mailu viry - patrně šlo o zvlášť vášnivé zastánce svobody slova a demokracie) odkazuji na pondělní nález senátu Ústavního soudu, který v jiné záležitosti (stížnost odsouzeného) konstatoval, že i pouhý přehled telefonních hovorů, tedy údaje kdo, komu, kdy a jak dlouho volal, je ústavně chráněným právem. Výpis uskutečněných hovorů je chráněn stejně, jako obsah telefonních zpráv…

Z tohoto nálezu senátu ÚS vyplývá, že na zveřejnění přehledu telefonních hovorů se pohlíží stejně, jako na nezákonný odposlech telefonu, či nezákonné otevírání, čtení a zveřejňování obsahu poštovních zásilek. Publikováním uvedených dat byla u všech, jejichž telefonní kontakty byly v pořadu ČT „FAKTA“ zveřejněny (uživatelů mobilních telefonů v majetku ČT i těch, kterým bylo voláno), dotčena jejich práva zaručená čl. 13 Listiny základních práv a svobod:

„Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.“

Jejich základní práva byla však patrně dotčena i ve znění, zakotveném v čl. 10, odst.2: „Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.“

Obdobně jsem v jiné úvaze, zveřejněné v Britských listech upozornil na to, že se redaktor ČT (nebo redaktoři) dopustili trestného činu pomluvy, když prostřednictvím české televize odvysílali sdělení, zpochybňující duševní zdraví exředitele J.Hodače a jeho způsobilost k právním úkonům. Trestní zákon v §206 stanoví:

„(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“

I když chápu, že se to některým podjatým čtenářům Britských listů, kteří vyznávají sympatie s tzv. „revolučním právem“ („naházíme je všechny do Vltavy“ - říkával pan předseda Dr.Sládek), nelíbí, zcela jistě by se sami na sobě nechtěli dočkat uplatňování obdobných praktik. Cesta do pekel je vždycky dlážděna přesvědčením, že pro dobrou věc je možné mávnout rukou nad čímkoli. Zákonnost a principy právního státu nevyjímaje.

Miloslav Navrátil

Cituji: "Okamžitě po mém nástupu do ČT dne 11. února 2000, vědom si neslučitelnosti..., dohodl jsem se s bývalým GŘ Chmelíčkem o tom, že okamžitě ukončím jakoukoli činnost v orgánech těchto společností."

Prostou návštěvou stránek Obchodního rejstříku na internetu zjistíme, že pan Paluska byl ještě 18.1.2001 členem představenstva Hybernia a.s. a místopředsedou dozorčí rady Krátký Film a.s.

Obě tyto společnosti mají mimo jiné předmět podnikání: provozování producentských služeb a zprostředkovatelská činnost v oblasti kultury (Hybernia), případně výroba a prodej zvukových a zvukově obrazových záznamů...., služby v audiovizuální oblasti při tvorbě, distribuci, exploataci filmů a jiných audiovizuálních děl ( KF).

Pokud do vyhledávače zadáte další jména ze statutárních orgánů společnosti Hybernia, nestačíte se divit: Bonton promotion, Rádio Bonton, Ateliéry Bonton Zlín, Bontonfilm, Bonton - tedy společnosti spojené se jmény Kratochvíl a Kocáb.

Michael Kocáb se velice angažuje v televizní krizi.

Co má většina firem, kde je angažován (AR TV, Cinemasound, Bohemia TV-pardon-Czech Sat) společného ? Přece předmět podnikání, totiž výroba audiovizuálních programů a děl. Je náhoda, že Krátký Film spoluzřizuje Nadační fond Film a Sociologie, kde členy správní rady jsou Alena Müllerová a Václav Marhoul ?

Je náhoda, že A. Müllerová byla 2 roky členkou představenstva KF a.s. ?

Možná je to v pořádku, bez diskuse je ale fakt, že příliš mnoho aktérů vzpoury v ČT je na televizi hmotně závislých a těžko by se smiřovali s představou, že budou odstaveni od štědrého prsu. A zaměstnanci ?

Projdete-li profesní životopisy redaktorů i managementu (pokud jsou k dispozici) překvapí množství lidí, kteří přišli do ČT z televize NOVA. A obávám se, že je to na ČT vidět.

Ještě více to vystoupilo do popředí nyní, v době krize.

Vždyť manipulace s lidmi je základem úspěchu komerční televize.

Český mediální trh je malý a každý každého zná. Na tomto příkladě jsem chtěl dokumentovat, že z honců se brzy mohou stát štvanci. Není těžké na někoho něco najít, dát to do patřičných souvislostí, které budou vyhovovat "správné" interpretaci a hon může začít.

Jan Suchánek

1. Dáme přednost platit speciální daní cca 4 miliardy ročně na svobodu slova a politickou nezávislost redaktorů ČT ve prospěch cca 20 % televizních diváků, nebo jsme ochotni tyto peníze investovat do školství či zdravotnictví a současně inkasovat přes deset miliard za prodej dvou televizních licencí a v důsledku toho těžit z efektu dokonalejší soutěže o naši diváckou přízeň? S tím, že z daňového výnosu rozšířeného mediálního podnikáni by si vláda mohla vysílací čas na distribuci svých informací koupit!?

2. Nepředstavuje ztotožnění zastánců svobody slova a odpolitizování ČT se zastánci občanské společnosti a odpůrci individuální odpovědnosti volených zástupců a potlačení moci stranických sekretariátů (většinového systému) manipulování společností včetně jejich elit? Nedošlo vlivem genocidy židů, odsunu Němců, likvidace české buržoazie, emigrace dřívější i současné (včetně všech ctitelů britského či amerického modelu demokracie), současné ilegality komunistických špiček, odlivem schopných do podnikání (a tím opět do ilegality) k zplebejštění elity národa (ve smyslu státním)??

3. Nezhoršuje situaci ve společnosti to, že se pokračuje v tradici komunistické koalice průměrných s podprůměrnými prostřednictvím systému poměrného zastoupení, kdy o umístění na hromadných kandidátkách stran do zastupitelských zborů rozhodují v rámci stranických primárek sami straničtí aktivisté? kandidáti??

4. Jak je možné, že ve společenských elitách nejsou téměř žádné skupiny, které by měly zájem na prosazování práva? Jsou za stávkovou činnost, to je celý rozsah vysílání ČT, vypláceny v rozporu se zákonem mzdy a sociální dávky? Je možné souhlasit s tradovaným tvrzením, že Policie ČR potřebuje pro svůj zásah (nejedná se jen o ČT ale mnoho dalších případů, kdy Policie ČR odmítá chránit vlastnická práva), aby soud rozhodl, zda dotčené jednání je či není v souladu se zákonem??

Poznámka JČ: Je zjevné, že komerční televizní vysílání není zárukou kvality - zejména proto, že v ČR je velmi slabá státní správa a nechá se mocnými komerčními zájmy absolutně manipulovat. V zemích, jako je Velká Británie, fungoval dosud velmi dobře smíšený systém veřejnoprávního a komerčního televizního vysílání - veřejnoprávní televize byla komerční televizní vzorem kvality: statutární orgány vynucovaly na komerčním televizním vysílání dodržování v podstatě obdobných kvalitativních norem, jaké musejí dodržovat veřejnoprávní stanice.

Potíž je, že v ČR nefunguje pozitivním způsobem - tj. tak, aby poskytoval inteligentní informace a umožňovat lidem rozumnou debatu o vlastní společnosti - ani veřejnoprávní, ani komerční televizní vysílání. Jediným účelem obojího druhu vysílání, bezpochyby ve zpravodajství, je uspokojovat soukromé potřeby jeho majitelů, v případě České televize redaktorů zpravodajství ČT a jejich politických spojenců.

Tomáš Pecina

J. B. Akláb

Seznam článků následuje:

2) 22.01.01, Euro, str. 12, Malorážka nestačí, chce to tank

3) 22.01.01, Haló noviny, str. 3, Stará parta v novém kabátě

4) 22.01.01, ČB listy, str. 2, Kolem Lobkowicze možná vznikne politická strana

5) 22.01.01, Plzeňský deník, str. 2, Kolem J.Lobkowicze možná vznikne nová politická strana

6) 22.01.01, Euro, str. 3, Čerstvá strana

7) 22.01.01, Severočeské noviny, str. 3, Lobkowicz založí novou stranu?

8) 22.01.01, Svoboda, str. 2, PŘEČETLI JSME

Skepticky je možnost založit novou stranu charakterizována pouze v deníku Právo.

Z ostatních zdrojů informuje nejrozsáhleji týdeník EURO – 2 články, přičemž první z nich je velmi obsažným vylíčením situace.

Bez zajímavosti není, že zprávu převzaly i 3 velké krajské deníky – Plzeňský deník, Českobudějovické listy a Severočeské noviny, a ačkoliv jindy bývají jejich centrálně přebírané informace (tentokráte z EURA) téměř identické, dnes se liší výběrem „přímých“ výroků (vyjádření) potenciálních zakladatelů nové strany:

Českobudějovické listy:

„Verdikt, zda strana ano, či ne, bude záviset na výsledcích jarního sjezdu ČSSD i na tom, kdo se stane lídrem Čtyřkoalice. Pokud tady ta potřeba bude, tak nový politický subjekt asi vznikne," řekla Euru Monika Pajerová.

Plzeňský deník:

O využití nynější politické garnitury Jiří Lobkowicz neuvažuje. "Jsou všichni neúspěšní a neschopní. Nevím, proč je využívat. Musíme si uvědomit, že v zemi žijí lepší a schopnější lidé než ti, kteří nás dnes vedou," řekl novinářům.

Převzatá centrální zpráva je tak v podání krajských deníků nebývale plastičtější a obsahuje i více informací než při přejímání jiných zpráv z celostátních zdrojů.

Za klíčové osobnosti celé iniciativy jsou týdeníkem EURO vydáváni:

Základní zpráva v EURU uvádí i poslance Unie svobody Petra Matějů, ten se ale svým prohlášením v Právu distancoval… .

Obdobně nezískal týdeník ani vyjádření Z.Bakaly nebo J.Švejcara.

Podle J.Lobkowicze je předpokladem k úspěchu nové strany dosažení 35 % preferencí ve volbách.

Nepřímo se potvrzuje, že případné založení strany by mělo být i pokusem o integraci občanských sdružení a iniciativ:

(a) Dřevíčská výzva

(b) Impuls ´99,

(c) Lípa,

(d) Děkujeme, odejděte,

Je to logické, že různá občanská hnutí a iniciativy usilují o užší spolupráci i vzájemnou komunikaci a koordinaci – společně se pokoušejí nastolovat témata, jež považují za opomíjená (například ekologie), i když se někteří jejich představitelé individuálně prozatím od založení nové strany distancují… !

Například Josef Brož (Děkujeme, odejděte ! ) nebo Jan Bubeník ( jeden ze studentských vůdců „sametové revoluce“, později poslanec FS ČSFR, dnes vězněn na Kubě…).

Podle týdeníku EURO se objevují v souvislosti s novým politickým subjektem i další známé osobnosti našeho politického a veřejného života:

Skutečnosti, které budou mimo mnoho jiných faktorů (např. vytržení 5 milionů obyvatel ČR z letargie…) podmiňovat vznik nového politického subjektu, lze velmi, velmi zhruba rozdělit na 2 až 3 záležitosti, které budou představených protagonistů (Pajerové a Jiřího Lobkowicze…) ovlivňovat v nejbližší době naší politickou scénu:

1) Vývoj „kauzy ČT“

2) Volba volebního „leadra“ Čtyřkoalice

3) Sjezd ČSSD

První ovlivňující faktor prezentovala podle týdeníku EURO Monika Pajerová: „Varianty jsou otevřené. Buď se nám podaří uspět, jako třeba v kauze České televize, což považuji za náš první úspěch - podařilo se nám vyvolat tak silný politický tlak, že politici pochopili, že musí jednat. Bude-li se toto dařit, není potřeba zakládat novou politickou stranu.

Pokud se podaří donutit politiky, aby komunikovali s občany, četli jejich dopisy a odpovídali na ně, přijímali je ve svých kancelářích, tak není třeba novou politickou stranu zakládat.

Když se ovšem ukáže, že Česká televize byla pouze výjimka, tak je možné, že generace lidí kolem třicítky a čtyřicítky si řekne, že s těmito politickými reprezentanty již nechce mít nic společného, a že se pokusí vytvořit něco nového.“

Druhá varianta je „hrou o budoucnost Čtyřkoalice“, která až dosud některé ambiciózní politiky, především z US a ODA, opakovaně neuspokojuje:

Kdyby se volebním „leadrem“ Čtyřkoalice měl stát rovněž navržený kandidát KDU-ČSL Jaroslav Kopřiva, (zatím je odhad výsledku v osmičlenném grémiu /3x KDU-ČSL, 3x US, 1x ODA a 1x DEU…/ které bude 26.01.2001 volbu realizovat údajně nerozhodný, tj. Kopřiva vers. Kühnl 4:4…), pak by již zřejmě „číše přetekla“ (!)

Poslední varianta může být stejně tak zástupná, jako nejdůležitější:

Každá z uvedených variant má své plus i minus.

1) Např. podmínky uváděné M. Pajerovou v  souvislosti s ČT lehce vyvrací v dnešním vydání časopisu Týden Milan Knížák.“Kdokoliv může navštívit jednání Senátu i Poslanecké sněmovny, každý si může zajít za svým poslancem do jeho kanceláře atd.“

2) Kdyby šlo čelním představitelům Čtyřkoalice opravdu o úspěch v nastávajících volbách do Poslanecké sněmovny, zcela dobrovolně by dali přednost volebnímu „leadrovi“ z KDU-ČSL, protože výsledky senátních i krajských voleb na to daly jednoznačnou odpověď ! ( a možná by přitom i pochopili velkorysost gesta předsedy Jana Kasala, který souboj předsedů, v duchu přísloví „moudřejší ustoupí“, zřejmě předem vzdal… .)

3) Snad jediné pozitivum pro případné zakladatele nové strany nabízí varianta 3, jakýkoliv jiný vývoj než předem očekávaný, by totiž ve svém důsledku mohl nakonec i vést k nečekanému rozšíření řad těch, kteří „velkou ránu“ v podobě nového politického subjektu chystají… !

Vzhledem k  naznačovaným sporům o využívání stávajících politiků v nové straně (D.Kroupa - ANO) nebo naopak o jejich nevyužití (J. Lobkowicz - NE) - (viz. EURO), i zákonitosti „Gaussovy“ křivky poklesu počáteční euforie resp. nadšení (viz. například kocovina v záležitosti ČT, včetně tichých revokací původně nadšených výkřiků nebo prohlášení typu : „…a další demonstrace bude na Letné…“, „…sejdeme se na třetí demonstraci…“, ) lze konstatovat, že variant, vedoucích ve svém důsledku k založení nové politické strany v ČR, bude zřejmě mnohem více než vypozorované tři...

Vladimír Rott, Curych

Právě o tom, o čem tentokrát píše pan Fusek, píše Jan Čulík - a čulíkovci - pořád dokola, několik let. Ale na rozdíl od pana Fuska žijí Jan Čulík a čulíkovci jinde, což jim umožňuje vidět v Čechách stále ještě neviditelné. A snaží se to neviditelné sdělit. Uznávám, že Jan Čulík a čulíkovci nejsou dosti "čeští". Jak se nejen jim, ale mnoha dalším, podaří s Českem pohnout, to je ta otázka, která mi málem nedá spát.

Vážím si toho, že ten boj nevzdávají. Ale zároveň jim, Česku a sobě přeji, aby jednoho dne byli jedněmi z mnoha, a aby zoufalost jejich dnešního snažení vysvětlit "prostému lidu nesrozumitelné" nahradila nejen samozřejmost žurnalistické profesionality, ale zejména vyspělé společnosti. Nejen v několika málo mediích - díky bohu za ně ! - a v ještě vzácnějších akademických diskusích.

Z čeho odvozuji tu "zoufalost"? I z toho, co se jeví jako arogance, elitářství. Jako jeden z mnoha v Čechách narozených, co převzali civilizaci za tak samozřejmou, že je uráží a hluboce ponižuje cokoliv jiného, zcela chápu "aroganci, elitářství" Jana Čulíka a čulíkovců.

Mezi slepými - a hluchými a němými - dvouoký císařem? Jak pro mě bylo jednoduché, vidět na začátku devadesátých let v panu Klausovi to, čím je.

Směšného šaška, kariéristu, kterému jenom chudoba Česk(oslovenks)a a neexistující soudobá (občanská) společnost umožnila jeho producírování, jedno nekvalifikované rozhodnutí za druhým a bezostyšné loupežení.

Samozřejmě, nebyl a není sám. Mečiar jeho zcela rovnoceným parťákem. Jenže sdělte tehdy tohle někomu, nejen "šedivému občanovi" - čisté zoufalství. A to, že Klauzemančiar je jen symptom - snaha ještě zoufalejší. A tady dnes vidím trochu pokroku, i když zoufale pomalého - těmhle šaškům se přestává "šedivý občan" tak slepě a ochotně klanět.

Ale poutě na Václavák, na Kavčí hory mě plní děsem. Jsme opravdu ještě tak zaostalí, že nic jiného než nošení ostatků - pardon, transparentů - slepá víra ve slovo učitelů a kněží a svaté písně nás plní hrdostí? Pravda, už do - nevinných - procesí nikdo nebuší. Ale co dál?

Zaostalost české společnosti - a tím podmíněné základní nedostatky i většiny českých medií - jsou stále ještě tak smutně základní. Jak o nich třeba pan Fusek píše:

"... člověk neví, o co se ... jedná ... občan přesně neví, nebyl moc informován ..."

"... člověk ... má tendenci nevěřit jakékoliv zprávě, pokud se mu nepotvrdí z několika nezávislých zdrojů ..."

"... manipulace s fakty je natolik častá ..."

Možná že zoufalé - i nezoufalé - bušení právě těch několika málo nezávislých medií, dnes už i v Česku dostupitelných, nakonec přispěje k tomu, že "český šedivý občan" se nakonec bude moct probudit a nebude muset být pouze "za vola".

Co se týče zoufalé zaostalosti a neschopnosti české politiky - zase umožněné zaostalostí a neschopností české společnosti - tady asi nepomůže nic jiného než základní osvěta v širokém záběru. Ale čím déle takzvanou "politiku" a "společnost" v Čechách sleduji, jejich zoufalé neschopné přešlapování a nepohnutelnost, tím víc se může zdát že nevyhnutelná "kolonizace" bruselskými byrokraty je jediným východiskem.

Jak jinak se zbavit neschopnosti a korupce? Toho, co všichni víme, co i pan Fusek popisuje:

"... Nedůvěra k našim [politikům] je natolik veliká ..."

"... šedému občanu [se] nechce zdvihnout za poslance hlas ..."

"... příliš mnoho afér, příliš mnoho selhání, příliš mnoho

konfliktů zájmů ... příliš mnoho lhaní v parlamentě ..."

A aktuálně, i když jen zdánlivě aktuálně:

"... Když uslyším, že zatkli někde v cizině poslance, tak první co se budu ptát je, jestli náhodou nekrad v samoobsluze ..."

Jenže, a tady se dostáváme k základnímu omylu našeho přístupu k soudobé Evropě, ne-li civilizaci vůbec - nikdo z dnešních politiků vyspělé části Evropy nebo bruselských byrokratů na nějaké kolonizaci nemá zájem.

Tyhle doby poutí, "pohodlného" podanství a klanění se před místodržiteli jsou dávno pryč, díky bohu za to. O to vůbec nejde, jde o partnerství mezi rovnocenými partnery. Ale na to dneska nemáme, nechceme mít. Vůbec nemyslím ekonomicky, to je to poslední.

Co od nás, nám zatím na věky vzdálená, evropská civilizace očekává je tak samozřejmě, ale dnešnímu českému pohledu na svět tak vzdálení, že se to dnes, zdá se, nedá "českému šedivému občanovi" sdělit. A pokud se to nedá sdělit, zůstane ten šedivý "za vola". A nejen že "za něj byl docela dostkrát" ale bude i nadále. Proto jsem vděčný aspoň za tu "zoufalou" aroganci a elitářství Jana Čulíka a čulíkovců. Zoufalé okno do světa, i když nás to okno tak často po kebuli praští.

Ale: Čím méně slepých - a hluchých a němých - podaných, tím méně slepě obdivovaných a nenáviděných králů, králičků a jejich poskoků! A tím méně zoufalství nad nemožností sdělit samozřejmé.

Martin Stín

Zdravý selský rozum žádá, aby období chaosu, panujícího na Supích horách, bylo co nejrychleji vystřídáno rekonstrukcí vedení České televize. Není dobře, že poslanecké sněmovna bude o jmenování prozatímního generálního ředitele opět muset jednat pod tlakem a rychle. Přesto co nejrychlejší splnění tohoto jejího úkolu a ukončení samovlády anarchovizních kryptobolševiků přinese celé společnosti úlevu. Do jmenování dočasného generálního ředitele by torzu legálního vedení měla být dána možnost nerušeně vykonávat aspoň nezbytně nutné minimum řídících úkonů, chránících Českou televizi před chaosem a hospodářskými škodami. Jiné vedení totiž neexistuje a ani je nelze legální cestou zřídit.

Zdravý selský rozum však neříká nic dvaceti sedmi osobnostem kulturního života, které se dožadují okamžitého odstoupení lidí, dosazených generálním ředitelem Hodačem. Taktéž osvědčení odborářští populisté se snaží tlačit Věru Valterovou do kouta a snaží se ji donutit,aby legalizovala vedoucí role představitelů"povstalců" , drze se vysmívajících zákonům této země.

Je známo, že v současné době v České televizi neexistuje nikdo jiný, kdo by měl legální mandát ji řídit, a nad to v tuto chvíli a v této zemi neexistuje nikdo, kdo by měl zákonnou pravomoc případně odstoupivší funkcionáře nahradit jinými.

Pokud by Věra Valterová vyhověla těmto nezodpovědným výzvám a odstoupila, neměla by komu předat svou funkci a nikdo by za ni nejmenoval náhradu.

Pokud by vyhověla "měkčímu", ale stejně vyděračskému požadavku odborů, zůstala by sice zatím ve funkci, ale stala by se rukojmím v rukou "povstalců".

Navíc by byla přinucena odvolat výpovědi a trestní oznámení proti povstalcům a znemožnit tak objektivní posouzení charakteru anarchovizního řádění nezávislým soudem. Ani tento požadavek se neřídí zdravým selským rozumem.

Anarchovizní rozvrat zasáhl naši společnost tak hluboko, že občanskoprávní i trestněprávní posouzení všech okolností událostí je nutné pro obnovení důvěry občanů ve funkčnost našeho právního řádu.

Jednání dvaceti sedmi představitelů kultury a vedení odborů vzbuzuje podezření, že bezvládí na Supích horách, protahování neobjektivního zpolitizovaného vysílání anarchovize na co nejdelší dobu a zaručení beztrestnosti anarchovizních teroristů je to, o co jde ochráncům "povstalců". Nikoli klidná práce a řád, ale dlouhodobý zmatek jsou pro všechny ty, kteří se takto spojili za účelem odporu proti platnému právnímu řádu tou správně kalnou vodou, v které lze ulovit ať již politický nebo hmotný prospěch.

Zklidnění situace by ale skutečně prospělo zmizení některých herců této trapné frašky. Jsou to především lídři anarchovize. Kdyby to byli čestní lidé,schopní nést za své postoje kůži na trh, vyvážili by Hodačovu resignaci, odvolání Rady ČT a změnu televizního zákona odchodem do ústraní až do posouzení jejich úlohy nezávislým soudem.

Nechali by zatím vládnout tým Věry Valterové, který by byl brzy v klidu nahrazen prozatímním vedením, dosazeným parlamentem. Určitě by v krátkém vymezeném čase v nejhorším případě nestačil nadělat mnoho škod.

"Povstalci" by tak také zbavili ústavní orgány vyděračského tlaku, pod kterým jsou zatím nuceny problémy České televize řešit.

Demokratické rozhodování a vydírání jsou pojmy, které se vzájemně vylučují. Ze scény by měly zmizet odbory, a to vzhledem k tomu, že zatím hrají pokryteckou úlohu dárce trojského koně. Pokud by jim záleželo na pověsti hodnověrného zprostředkovatele pracovněprávních sporů, zanechaly by nemorálních pokusů o odvrácení pracovněprávních a trestněprávních důsledků jednání "povstalců" jinou než soudní cestou.

V této zemi přece razíme zásadu, že právo platí pro všechny, padni komu padni a nad kejklením politiků, v případech, jako je tento, stojí nezávislé soudy. A konečně, pokud jsou čestní ústavní činitelé, kteří svou přímou účastí na televizním puči případ zpolitizovali a mimo to bránili průchodu práva, měli by se vzdát mandátů. Voliči je totiž nevolili proto, aby zneužívali svých mandátů k narušování právní stability země.

Anarchovize by v této situaci měla plnit funkci veřejnoprávního média, kterou neprávem zlikvidovala. Když už obtěžuje občany rozsáhlým zpravodajstvím o výzvě dvaceti sedmi osobností české kultury, měla by věnovat nejméně stejný prostor zveřejnění stanoviska Věry Valterové a jejího týmu.

Tomáš Pecina

Podívejme se na jednotlivé změny podrobněji:

1. V § 2 je rekodifikován pojem veřejné služby. Jako poplatné době vzniku zmizely "ekologické informace", ale ty pohotově nahradilo neméně volatilní "přispívání k právnímu vědomí". Jazykovou perlu nebývalé krásy pak představuje úkol "vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti" - vhodným trestem by bylo přinutit pachatele, aby se věcně správnou, leč vrcholně nekultivovanou formulaci naučil nazpamět.

2. Paragraf 3 obsahuje kromě balastu typu "[Česká televize] vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb" kontroverzní ustanovení o vysílání skrytých nebo otevřených titulků nebo simultánního tlumočení do znakové řeči u 70 % pořadů.

3. Rada ČT bude mít patnáct členů. To je nepochybně krok k nezávislosti, protože čím víc radních (do určité meze), tím obtížnější je takovou radu individuálně mocensky ovlivnit ("zlobbovat") , a také bude Parlament do Rady moci okopírovat své stranické složení přesněji, než tomu bylo u Rady devítičlenné (kdo věří tomu, že nová Rada bude snad nestranická, je nepoučitelný naivka). Volba kandidátů navržených instituty občanské společnosti je pochopitelně jen zástěrkou a lze ji pominout. Třetinový rotační princip je z praktického hlediska rozumný, i když by zřejmě zasluhoval preciznější procedurální úpravu.

4. Radním se nyní zakazuje daleko víc, než tomu bylo doposud; s idiocií hraničí požadavek, že radní se musejí vzdát i funkcí v občanských sdruženích a organizacích - funkcí pokladníka v družstvu majitelů domu počínaje a emeritním místopředsedou venkovského hasičského spolku nebo Učené společnosti pěstitelů rododendronů konče! Sankcí je v těchto případech odvolání radního.

5. Jakákoli sankce naopak schází u zákazu pracovat pro Českou televizi ještě dva roky po skončení mandátu (jenž je vztažen i na osoby blízké, aniž by bylo vysvětleno, má-li zákon na mysli osoby blízké v době mandátu nebo v době zákazu - prostě klasická poslanecká šolíchavá logika typu "Ústavní soude, poraď si"...)

6. Asi vůbec nejsilnější instrument politického nátlaku je ukryt v § 6: Poslanecká sněmovna smí odvolávat nejen celou Radu (což, mimochodem, udělala za poslední rok dvakrát), ale i jednotlivé radní, a to fakticky bez udání důvodu. Nezávislí radní musejí být neodvolatelní, aby se nemuseli telelit strachem o svou funkci, jenže velkorysost není vlastností, která by byla v místní politice domovem. Formálně může být důvodem k odvolání, že se radní dopustil jednání, které "zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost" - a to je mimořádně pružná formulace. Uvidíme, kolikrát v následujícím roce bude proti vzpurným nebo příliš nezávislým radním použita.

7. Paragraf 7, odst. 2, stanoví pevné kvórum 10 hlasů, potřebných pro odvolání generálního ředitele ČT, takže pomíjí nejasnost, na niž jsme upozorňovali v souvislosti s resignacemi členů předchozí Rady.

8. Přibylo rovněž ustanovení o veřejných zasedání Rady. I když chybí povinnost zveřejňovat předem místo, čas a agendu jednání, jak Britské listy ve svém dopise Radě vloni v květnu navrhovaly, je to proti stávající úpravě jasný posun směrem k otevřenosti práce Rady ČT.

9. Sněmovna má mít nyní právo schvalovat Kodex České televize, a tento dokument se stane pro pracovníky televize závazným. Tato změna byla kritizována jako bizarní a v Evropě bezprecedentní, ale prakticky by nemusela přinést žádné komplikace.

10. Radě bude nyní přímo v zákoně zakotveno právo vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky, schvalovat strategické plány a určovat plat generálního ředitele. Rozumné...

11. Zákon ustavuje rovněž pomocný orgán Rady, dozorčí komisi (v zájmu úplnosti je však třeba dodat, že Rada si podobné orgány mohla a může ustavovat sama i bez explicitního podkladu v zákoně, jen odměňovat by jejich členy musela jinak než stálým platem).

12. Sněmovnou bohužel prošla vůbec největší hrozba vládní předlohy, povinnost generálního ředitele konzultovat s Radou výběr svých podřízených (bude se tak dít v případech stanovených Statutem ČT, ale ten rovněž podléhá schválení Radou). Jak jsme napsali před časem, programový ředitel za ČSSD bude muset být vyvážen ředitelem výroby a techniky za ODS.

13. Široké uplatnění dostává v novele lustrační zákon. Lustrační osvědčení budou překládat radní, ředitel i Statutem vyjmenovaní vedoucí pracovníci televize.

14. Praktická a rozumná je možnost ustanovit po přechodnou dobu prozatímního ředitele.

15. V § 12, odst. 2, zůstala nesrovnalost, na kterou se odvolává ředitel TS Brno Drahoš ve druhém stanovisku ke kontrolní zprávě: ředitel studia smí to, co nesmí ani generální ředitel, totiž pronajímat nemovitosti na dobu přesahující 3 měsíce.

16. Legislativním zmetkem non plus ultra a daní za rychlost je však odst. 3 tohoto paragrafu: televizní studia podle něj např. sice nesmějí samostatně vysílat, ale mohou mít vlastní teletext! Matně si vzpomínám, že na to upozorňoval v rozpravě jeden z poslanců: ale to byl, myslím, komunista, a tak jeho návrh nemohl projít...

17. Zařazení České televize pod zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o zadávání veřejných zakázek je sice chvályhodné, ale způsob provedení byl tak voluntaristický, že způsobí lavinu nejasností, dohadů a sporů. O tom však až jindy.

Jindřich Pařík

Ne, neni to tak, pane Culiku. ceska spolecnost ma CT "na haku". Ruzne "petice" nevznikaji v "ceske spolecnosti" ale jsou iniciovany lidmi jejichz minulost byva pohrichu stalinisticka posleze pak "reforme komunisticka" aby vyvrcholila v soucasny "nezavisly obcansky postoj".

Cilem techto lidi je vytvorit "narodni obcanskou frontu", ve ktere zaujmou vedouci ulohu jaksi pro svoje "moralnevolni" vlastnosti, ktere sami sobe prisoudi. Vsimnete si, ze v cele "obcanskych sdruzeni" a "obcasnkych iniciativ" rotuji stale titiz lide, jez vetsinou v demokratickych volbach neuspeli, pokousi se tedy o navrat obloukem pres prave onu "obcanskou narodni frontu" obcanskych sdruzeni a iniciativ.

Mimo vsi pochybnost pak postavi "cirkve" nad "Sdruzeni Velkopopovickych Sokolu" nebo "Klub pratel stare anglicke poesie" nad "Spolek sberatelu pivnich popevku". Peti chory v chramu jest uslechtilejsi nez hulakat ozralecke oplzlosti - toto vec nesporna, a tak neni treba zadnych nakladnych voleb - staci jen do cela nanominovat dostatecne "odborne zdatne a spolecensky vazene osobnosti".

Bohuzel, tito stalinisticko-komunisticko-reformni obcansti intelektualove vzdycky najdou dost halamu - zhruba tak 150 000 - kteri jsou ochotni se pod lecos podepsat, mene je pak tech (50 - 80 000) kteri dokazou prijit si zahulakat na Vaclavak a hrsku (1000 - 2000) tech, kteri jsou ochotni se za jejich vec bit kazdodenne. Vzhledem k tomu, ze nas je pres deset milionu nelze o skupince 150 000 lidi hovorit jako o "ceske spolecnosti" a usuzovat, cinit zavery a pak odsuzovat.

Ceska spolecnost ma samocistici schopnost jak senkrovna popovickeho strejdy Jiriho. Funguje dobre, jen kdyz je moc horko, trochu smrdi a kdyz prijdou lijaky, tak nekdy ty sracky pretecou az do potoka.

Jiří Šuchman

je to uklidňující, že Vás máme. A taky pana Pecinu. Kdo by nás jinak tak objektivně analyzoval, odhaloval nám jací jsme, rozhodoval, co je pro nás dobré a co špatné. A vůbec už bych nechtěl žít bez jistoty, že až bude naší patologické společnosti nejhůř, tak pan Pecina přijde s nějakým svým tajným plánem a vše se zase vyřeší. Úžasná je taky jasnozřivost, s jakou vždy dopředu odhadnete, že jedna z Vámi prezentovaných variant, jak se co bude vyvíjet, určitě vyjde.

Myslím, že by měla být stanovena a mezinárodně uznána jednotka schopnosti objektivně analyzovat, a měla by být nazvána Čulík. Jeden Čulík by se pak dělil na 10 Pecinů. Obvozeně od Vašeho jména by se pak měla měřit i "hloubka analýzy" a "složitost myšlenek".

Mějte, prosím, pochopení pro ten fakt, že "mediální elity" v ČR utajují vaše třeskutě pronikavé, originální a světodějné myšlenky, vedle nich je totiž jejich vlastní invence dětským žvatláním. Málokomu je (snad kromě paní Dědečkové, díky Britským listům špičkové mediální odbornici) dáno v jediné stati analyzovat podstatu filozofie Britských listů ve vazbě na českou obrozeneckou kulturu s přihlédnutím k německému živlu a televizi V.Železného. Ovládáte bravurně i umění "nevyřčeného" - chtěl jste přece sdělit, že Britské listy nemají žádnou podstatu a že filosofie je v této souvislosti vlastně sprosté slovo, že ?

Je-li úkolem Britských listů, jak píšete, přinášet do ČR nové myšlenky, jsem napnutý, kdy nám prozradíte, jakou novou myšlenku jste už do ČR přinesl. Mne napadá pouze to, že pod zavádějícím seriózním názvem provozujete jakousi žurnalistickou recesi. Je-li tomu tak, je Váš sukces v návštěvnosti Vašich stránek plně zasloužený a já Vám rovněž tleskám a těším se, čím mne zase pobavíte.

Primer s rebelii v BBC je skutecne velmi komicky pritazeny za vlasy - ale v Britanii by se nikdy nenastalo ledacos, z toho, co je v Cesku pripustne, opozicni smlouvou pocinaje.

V tomto ohledu v Cesku 'nebezpecno' je - ale zdaleka ne tak nebezpecno, jako treba v USA, kde se pri nepokojich obvykle strili.

Americka ustava garantuje svym obcanum pravo nosit zbrane, jak dobre znamo. Mene zname je vsak puvodni oduvodneni: - je to proto, ze jedine ozbrojeny lid je pojistkou proti zneuziti moci nepovedenou vladou.* Legislativa statu New Hampshire dokonce explicitne uznava pravo obcanu provest statni prevrat silou, v souladu s nazorem - "This country, with its institutions, belongs to the people who inhabit it. Whenever they shall grow weary of the existing government, they can exercise their constitutional right of amending it, or exercise their revolutionary right to overthrow it." ("Tato země a její instituce patří lidem, kteří ji obývají. Kdykoliv začnou mít dost existující vlády, mohou využít svého ústavního práva ji pozměnit, anebo mohou využít svého revolučního práva ji svrhnout.") [Abraham Lincoln]

V Cesku se, pokud vim, na ulicich nestrilelo. Zatim.

* viz clanek zde : http://www.law.fsu.edu/journals/lawreview/issues/231/shelton.html#FNR6

"That to secure these rights, Governments are instituted among Men, deriving their just powers from the consent of the governed,--That whenever any Form of Government becomes destructive of these ends, it is the Right of the People to alter or abolish it . . . ." (Declaration of Independence.)

In the Declaration of Independence, Jefferson observed that "when a long train of abuses and usurpations, pursuing invariably the same Object evinces a design to reduce [the people] under absolute Despotism, it is [the people's right], it is their duty, to throw off such Government, and to provide new Guards for their future security."

The right to keep and bear arms, put in a more universal and timeless way, is the means by which the people retain ultimate ownership and control of their government.

(Právo vlastnit zbraně je způsobem, jak si lidé podržují v konečném důsledku vlastnictví a moc nad svou vládou.)

Poznámka JČ: Nemohu ale v dokumentech Otců zakladatelů americké demokracie najít žádné dokumenty o manipulaci neinformovaného obyvatelstva neskrupulózní klikou politiků a novinářů za účelem získání politické moci.

Jiří Maroušek

dovolte mi, abych se vyjadril k nedelni parii s pani Bobosikovou:

V nedelni partii na TV Prima s pani Bobosikovou probihal nazorovy souboj ne 4:1, ale 5:1.Bylo az neuveritelne, jakym zpusobem jednal moderator poradu.

A nyni k novinarum a musim dodat, ze jde pouze u muj osobni nazor, byt podepreny reakci desitky lidi z meho okoli jak ve firme, tak mimo ni.

Muj nazor je ten, ze uvedene "novinare" pani Bobosikova prevalcovala a pekne jin nakopala z dalky prdele.

Velice se omlouvam za tento vyraz, bohuzel je nejvystiznejsi. Od pana Komarka jsem nic necekal a nezklamal jsem se.

Pani sefovou ze Syndikatu novinaru jsem videl poprve a pokud je tato pani na vrcholu novinarske pyramidy, pak zacinam pomalu ale jiste souhlasit se Zemanem (vyjimky jsou a je jich dost).

Od redaktora,kdysi davno renomovane RS Svobodna Evropa bych cekal vetsi objektivitu - opak byl pravdou.

Nakonec si necham pana Hvizdalu, ktereho jsem videl jiz jednou pri moderovani poradu CT2 "Prescas". Jeho nazory a "slaby-silny mandat" apod. nesmysly byly vyvrcholenim cele frasky. Nechapu jak takovy clovek muze delat sefredaktora, ted nevim jakych novin.

Z pohledu divaka, ktery se na porad koukal, pani Bobosikova svou argumentaci a svymi nazory mne presvedcila, ze je dobra a je lepsi nez 4+1 "diskutujicich.

A na zaver Vam pane Culiku reknu jednu mozna "moudrost".

Za vsim jsou bud penize, sex nebo odplata. V pripade Hodace versus Komers+Dekoj, alias vzbourenci, bych to videl na to posledni, ktere je nyni maskovano tim prvnim.

Porad Naostro s p.Rumlem na CT1 kolorit "objektivnosti" v CT jeste vice dokreslil.

Dekuji za pozornost.