Doznání: podal jsem trestní oznámení ve věci zveřejněných výpisů od mobilních telefonů členů Rady ČT
Prolog:
Doznávám svou vinu. Málokdy váhám, přesto jsem tentokráte váhal několik dní - přesně od 16.1. 2001.
S čím? Domníval jsem se, že není přeci možné, aby se nenašel nikdo jiný, komu by se tak zvedl žaludek, že by se zvedl a konal. Dodnes se nestalo, a tak jsem se smutkem a rozpačitostí šel v zasněženém pražském odpoledni podat trestní oznámení sám.
Oznamuji tímto Britským listům, že jsem včera odpoledne podal Městskému státnímu zastupitelství trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 trestního zákona a oznámení Telekomunikačnímu úřadu o porušení telekomunikačního tajemství dle § 84 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích.
Obě oznámení byla sepsána již den po vysílání pořadu Fakta, kde k trestnému činu došlo, 16.1. 2001. Odeslána však byla až včera.
Pokud se ptáte na koho že je to oznámení, musím říct, že sám nevím... Říká se tomu neznámý pachatel, i když je známý.
Potíž je v tom, že pro obvinění konkrétní osoby se musí předkládat důkaz. A ten mně chybí.
Nevím, zda čin spáchal redaktor, který založil kazetu do vysílacího zařízení, či redaktor, který onu estébáckou zprávu komentoval.
Nevím, zda skutek spáchala pracovnice účtárny ČT či jiná osoba, která redaktorům poskytla záznamy o telefonních hovorech.
Nevím, zda čin spáchali i ti, kteří o něm věděli, neoznámili ho či mu nezabránili... Kolik jich vlastně bylo? A kolik bylo těch, jejichž srdéčko zaplesalo? Kolik bylo těch, kteří se za čali bát a začali volat další den z veřejného automatu, házíce tak Jidášovi jeho stříbrné - daň za všeobecnou toleranci k nemravným činům?
Nevím, a proto jsem podal trestní oznámení jen na onoho "neznámého" pachatele, nevěda, kdo se za ním vlastně skrývá.
Ono by to mělo být jedno, protože spravedlnost by měla být slepá, ale není mi to jedno.
Protože paradoxem, který se klidně může stát, bude odsouzení oné emocemi zmítané ženy z účtárny, zatímco praví viníci se v rohu budou tiše smát. Paradoxem může být i prezidentská milost. Paradoxem může být i neschopnost orgánu činném v trestním řízení konkrétního pachatele nalézt (precedentní rozsudek existuje v kauze daní ODS)...
Paradoxem bude i to, když orgán činný v terestním řízení konat odmítne a kauzu odloží - tehdy se vlastně stane legální špiclování, filmování skrytou kamerou a snad i používání štěnic (miniaturních vysílacích mikrofonů či videokamer).
Ustanoví se tak ke stávající tajné službě ještě jedna - VIS (veřejnoprávní informační služba).
Politici se začnou bát, občané se začnou bát, i novináři se nakonec začnou bát napsat svůj názor - čirou náhodou nesouhlasný. Vykladačů duchů práva a pravdy, která zvítězí nad lží a nenávistí bude dost.
Rekapitulace pro ty, kteří si nevšimli (bylo jich mnoho - i právníků):
V pořadu Fakta, který Česká televize odvysílala 15. ledna 2001 od 21.35, byly uvedeny údaje o telefonních hovorech, pocházející prokazatelně z podrobných účtů za používání mobilních telefonů členů bývalé Rady České televize Jany Dědečkové, Miroslava Mareše, Jiřího Kratochvíla, Petra Hájka a Václava Erbena.
Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním.
Pro laiky uveďme, že trestní sazba je zde i 5 let natvrdo...
Zároveň došlo ze strany České televize pravděpodobně k porušení § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu a Český telekomunikační úřad by měl postupovat podle § 97, odst. 1, písm. u), telekomunikačního zákona a zahájit s tímto subjektem správní řízení.
Pro laiky uveďme, že pokuta může činit až 5 milionů korun českých.
Zároveň došlo s pravděpodobností hraničící s jistotou k závažnému porušení pracovní kázně (§ 53 zákoníku práce) tím pracovníkem, který data poskytl, a tím pracovníkem (novinářem), který se na trestném činu podílel či mu svým konáním (nebo naopak nekonáním) napomáhal. To už je ale v rukou jeho nadřízených, případně nadřízených těch nadřízených, případně statutárního orgánu ČT či jiné instituce.
Pro laiky uveďme, že trestem může býti i vyhazov.
Epilog:
Není mi dobře - ne proto, že bych pochyboval o odůvodněnosti obou podání. Není mi dobře, že se v České republice nenašel ve dnech 16. - 22. 1. 2001 nikdo, komu by tyto praktiky v české žurnalistice vadily do té míry, že by sedl a dotázal se orgánu činného v trestním řízení: Orgáne, tady něco smrdí... Co s tím budeš dělat? Orgány (s výjimkou mého žaludku) mlčely doposud též.
Kupodivu, žádná odmítavá reakce nenastala ani na Městském či obvodním či jiném státním zastupitelství, mlčí i ministr spravedlnosti, mlčí i policejní prezident. Odmítavé stanovisko jsem neslyšel ze Syndikátu novinářů (a pokud bylo vyjádřeno, muselo být hodně tiché). Připadá mi symptomatické ono mlčení. Připadá mi symptomatické pro jakékoliv budoucí krizové okamžiky v politickém životě ČR.
Oznamuji tímto Britským listům, že od dnešního dne pociťuji konflikt zájmů v případě ČT - věc veřejná a tudíž nadále nemohu o vývoji této kauzy psát, jelikož jsem od dnešního odpoledne stranou podjatou. Jsem stěžovatelem. Ještě snad bych možná mohl fotografovat, neb z fotografie poznáte výraz tváře toho, kdo je na ní, nikoliv výraz tváře mé... Ale raději ne. Jsou i jiná témata. Půjčím svůj digitální fotoaparát Tomáši Pecinovi.
Post scriptum:
Kdybyste náhodou chtěli vědět, jaké že je číslo mého mobilního telefonu, najděte si ho. Také občas někomu volám.
Dopis Parlamentu ČR:
Česká televize neplnila své veřejnoprávní poslání nikdy
Jana Dědečková
Parlament České republiky
Václav Klaus
Předseda poslanecké sněmovny
Vážený pane předsedo,
vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci
Dne 12.1.2001 PSP ČR na svém zasedání odvolala z funkcí Radu ČT opakovaným usnesením, že Česká televize neplní zákonem stanovené veřejnoprávní poslání. Dovolte mi, vážená poslanecká sněmovno konstatovat, že vaše zjištění se bohužel netýká krize ČT v závěru roku 2000 , ale celého téměř desetiletého období vysílání ČT. Česká televize své poslání neplnila nikdy v minulosti a vždy sloužila jen partikulárním zájmům zaměstnanců a jejich příbuzným či přátelům, profesním skupinám, jednotlivým politikům a nebo dokonce některým radním, kteří v minulosti v přímém rozporu se statutem ČT na pořadech ČT finančně participovali.
Rada ČT, zvolená do svých funkcí v dubnu minulého roku, byla až na některé výjimky složená z lidí, kteří s Českou televizí přišli do styku pouze jako diváci, a to ve větší míře diváci nespokojení s neprofesionálním a povrchním zpravodajstvím, občany dehonestující publicistikou a frivolní zábavou.
Zpolitizováním již samotné volby Rady ČT se členové rady důsledně vyhýbali všem personálním a programovým otázkám a zaměřili se především na plnění projektu GŘ Chmelíčka a na hospodaření ČT.
Jak dokazuje předložená zpráva Rady ČT, k odvolání D.Chmelíčka došlo na základě jasných a nezpochybnitelných argumentů. Co se počalo odehrávat těsně před jeho odvoláním a následně, bude v budoucnosti jistě tématem mnohých sociologických a politologických analýz.
Již dnes však mohu s plnou odpovědností prohlásit, že PSP ČR odvoláním Rady ČT podlehla nátlaku jedné skupiny občanů a poškodila svým jednáním občany jiné, kteří svůj názor nevyjadřují v ulicích měst halasným křikem.
Vyhlášením stavu legislativní nouze v případě zákona o ČT byly upřednostněny zájmy jedné skupiny lidí před těmi, jichž se jiné nedokonalé zákony týkají rovněž, a to z hlediska jejich životních potřeb, ochrany majetku a mnohdy i lidských práv ( kampeličky, banky, daňové zákony, nevymahatelnost pohledávek, zdlouhavost soudních projednávání atd.).
Česká televize neplní zákonem stanovené veřejnoprávní poslání bylo konstatováno a na základě toho byla odvolána Rada ČT.
Televize však nebyla schopna plnit ze zákona svou službu, protože legálně zvolený ředitel nedostal šanci ji plnit a od počátku docházelo k sabotáži jeho práce z řad zaměstnanců a za silné podpory některých zákonodárců a pana prezidenta Havla.
Televize nemohla plnit tuto službu z důvodů vážného selhání výkonné moci v této zemi. Rada ČT jednala v souladu se zákonem a nemůže nést za toto selhání odpovědnost. Nehodlám obětovat svou osobu populistickému chování některých vládních činitelů, kteří byli povinni situaci řešit zákonnou cestou, o kterou byli v průběhu krize soustavně žádáni.
Stav legislativní nouze, rezignace J.Hodače, odvolání Rady ČT a další ústupky lidem, kteří evidentně porušují zákony této země jsou cestou nesprávnou a já se hodlám proti odvolání z funkce dovolat spravedlnosti u Ústavnímu soudu ČR. Snad tímto krokem vrátím důvěru v právní stát té části občanů, kteří trpělivě buduji demokratickou společnost uplatňováním demokratických principů, nikoli formou nezákonného jednání.
S úctou
Jana Dědečková
Vítkovice v Krkonoších 21.1.2001
Někteří čtenáři Britských listů se mnou polemizovali a na zveřejňování záznamů o hovorech z mobilních telefonů, které byly uživatelům propůjčeny českou televizí, nic protizákonného nenalézali. Svědčí to mimo jiné o pokleslosti právního vědomí, kterou události posledního měsíce ošklivě obnažily.
Všechny čtenáře Britských listů, kteří s mými názory nesouhlasili (někteří dali své mínění najevo tím, že mi jako dárek zaslali v příbalu e-mailu viry - patrně šlo o zvlášť vášnivé zastánce svobody slova a demokracie) odkazuji na pondělní nález senátu Ústavního soudu, který v jiné záležitosti (stížnost odsouzeného) konstatoval, že i pouhý přehled telefonních hovorů, tedy údaje kdo, komu, kdy a jak dlouho volal, je ústavně chráněným právem. Výpis uskutečněných hovorů je chráněn stejně, jako obsah telefonních zpráv…
Z tohoto nálezu senátu ÚS vyplývá, že na zveřejnění přehledu telefonních hovorů se pohlíží stejně, jako na nezákonný odposlech telefonu, či nezákonné otevírání, čtení a zveřejňování obsahu poštovních zásilek. Publikováním uvedených dat byla u všech, jejichž telefonní kontakty byly v pořadu ČT „FAKTA“ zveřejněny (uživatelů mobilních telefonů v majetku ČT i těch, kterým bylo voláno), dotčena jejich práva zaručená čl. 13 Listiny základních práv a svobod:
„Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.“
Jejich základní práva byla však patrně dotčena i ve znění, zakotveném v čl. 10, odst.2:
„Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.“
Obdobně jsem v jiné úvaze, zveřejněné v Britských listech upozornil na to, že se redaktor ČT (nebo redaktoři) dopustili trestného činu pomluvy, když prostřednictvím české televize odvysílali sdělení, zpochybňující duševní zdraví exředitele J.Hodače a jeho způsobilost k právním úkonům. Trestní zákon v §206 stanoví:
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“
I když chápu, že se to některým podjatým čtenářům Britských listů, kteří vyznávají sympatie s tzv. „revolučním právem“ („naházíme je všechny do Vltavy“ - říkával pan předseda Dr.Sládek), nelíbí, zcela jistě by se sami na sobě nechtěli dočkat uplatňování obdobných praktik. Cesta do pekel je vždycky dlážděna přesvědčením, že pro dobrou věc je možné mávnout rukou nad čímkoli. Zákonnost a principy právního státu nevyjímaje.
Paluska se prý vzdal všech soukromých podnikatelských funkcí, ale Obchodní rejstřík to nepotvrzuje
Pan Ladislav Paluska, odvolaný ekonomický ředitel ČT, kterého by většina
vzbouřenců na Kavčích horách ráda viděla v křesle ředitele, vydal
prohlášení, ve kterém - mimo jiné- uvádí, že se vzdal všech funkcí ve
společnostech, ve kterých figuroval, to znamená Hybernia a.s. a Krátký film
a.s. Cituji: "Okamžitě po mém nástupu do ČT dne 11. února 2000, vědom si
neslučitelnosti...,
dohodl jsem se s bývalým GŘ Chmelíčkem o tom, že okamžitě ukončím jakoukoli
činnost v orgánech těchto společností."
Prostou návštěvou stránek Obchodního
rejstříku na internetu zjistíme, že pan Paluska byl ještě 18.1.2001 členem
představenstva Hybernia a.s. a místopředsedou dozorčí rady Krátký Film a.s.
Obě tyto společnosti mají mimo jiné předmět podnikání: provozování
producentských služeb a zprostředkovatelská činnost v oblasti kultury
(Hybernia), případně výroba a prodej zvukových a zvukově obrazových
záznamů...., služby v audiovizuální oblasti při tvorbě, distribuci,
exploataci filmů a jiných audiovizuálních děl ( KF).
Pokud do vyhledávače
zadáte další jména ze statutárních orgánů společnosti Hybernia, nestačíte se
divit: Bonton promotion, Rádio Bonton, Ateliéry Bonton Zlín, Bontonfilm,
Bonton - tedy společnosti spojené se jmény Kratochvíl a Kocáb.
Michael Kocáb
se velice angažuje v televizní krizi.
Co má většina firem, kde je angažován
(AR TV, Cinemasound, Bohemia TV-pardon-Czech Sat) společného ? Přece předmět
podnikání, totiž výroba audiovizuálních programů a děl. Je náhoda, že Krátký
Film spoluzřizuje Nadační fond Film a Sociologie, kde členy správní rady
jsou Alena Müllerová a Václav Marhoul ?
Je náhoda, že A. Müllerová byla 2
roky členkou představenstva KF a.s. ?
Možná je to v pořádku, bez diskuse je ale fakt, že příliš mnoho aktérů
vzpoury v ČT je na televizi hmotně závislých a těžko by se smiřovali s
představou, že budou odstaveni od štědrého prsu. A zaměstnanci ?
Projdete-li
profesní životopisy redaktorů i managementu (pokud jsou k dispozici)
překvapí množství lidí, kteří přišli do ČT z televize NOVA. A obávám se, že
je to na ČT vidět.
Ještě více to vystoupilo do popředí nyní, v době krize.
Vždyť manipulace s lidmi je základem úspěchu komerční televize.
Český mediální trh je malý a každý každého zná. Na tomto příkladě jsem chtěl
dokumentovat, že z honců se brzy mohou stát štvanci. Není těžké na někoho
něco najít, dát to do patřičných souvislostí, které budou vyhovovat
"správné" interpretaci a hon může začít.
Otázky, které by se česká společnost měla snažit zodpovědět
Pokud je pravda, že má Váš list vliv na informování elit, pak Vás
vyzývám k prezentaci a vyprovokování diskuse na témata:
1. Dáme přednost platit speciální daní cca 4 miliardy ročně na svobodu
slova a politickou nezávislost redaktorů ČT ve prospěch cca 20 %
televizních diváků, nebo jsme ochotni tyto peníze investovat do školství
či zdravotnictví a současně inkasovat přes deset miliard za prodej dvou
televizních licencí a v důsledku toho těžit z efektu dokonalejší soutěže
o naši diváckou přízeň? S tím, že z daňového výnosu rozšířeného
mediálního podnikáni by si vláda mohla vysílací čas na distribuci svých
informací koupit!?
2. Nepředstavuje ztotožnění zastánců svobody slova a odpolitizování ČT se
zastánci občanské společnosti a odpůrci individuální odpovědnosti
volených zástupců a potlačení moci stranických sekretariátů (většinového
systému) manipulování společností včetně jejich elit? Nedošlo vlivem
genocidy židů, odsunu Němců, likvidace české buržoazie, emigrace
dřívější i současné (včetně všech ctitelů britského či amerického
modelu demokracie), současné ilegality komunistických špiček, odlivem
schopných do podnikání (a tím opět do ilegality) k zplebejštění elity
národa (ve smyslu státním)??
3. Nezhoršuje situaci ve společnosti to, že se pokračuje v tradici
komunistické koalice průměrných s podprůměrnými prostřednictvím systému
poměrného zastoupení, kdy o umístění na hromadných kandidátkách stran do
zastupitelských zborů rozhodují v rámci stranických primárek sami
straničtí aktivisté? kandidáti??
4. Jak je možné, že ve společenských elitách nejsou téměř žádné skupiny,
které by měly zájem na prosazování práva? Jsou za stávkovou činnost, to
je celý rozsah vysílání ČT, vypláceny v rozporu se zákonem mzdy a
sociální dávky? Je možné souhlasit s tradovaným tvrzením, že Policie ČR
potřebuje pro svůj zásah (nejedná se jen o ČT ale mnoho dalších případů,
kdy Policie ČR odmítá chránit vlastnická práva), aby soud rozhodl, zda
dotčené jednání je či není v souladu se zákonem??
Poznámka JČ: Je zjevné, že komerční televizní vysílání není zárukou kvality - zejména proto, že v ČR je velmi slabá státní správa a nechá se mocnými komerčními zájmy absolutně manipulovat. V zemích, jako je Velká Británie, fungoval dosud velmi dobře smíšený systém veřejnoprávního a komerčního televizního vysílání - veřejnoprávní televize byla komerční televizní vzorem kvality: statutární orgány vynucovaly na komerčním televizním vysílání dodržování v podstatě obdobných kvalitativních norem, jaké musejí dodržovat veřejnoprávní stanice.
Potíž je, že v ČR nefunguje pozitivním způsobem - tj. tak, aby poskytoval inteligentní informace a umožňovat lidem rozumnou debatu o vlastní společnosti - ani veřejnoprávní, ani komerční televizní vysílání. Jediným účelem obojího druhu vysílání, bezpochyby ve zpravodajství, je uspokojovat soukromé potřeby jeho majitelů, v případě České televize redaktorů zpravodajství ČT a jejich politických spojenců.