Rada, která by se zřekla pojmu "konečný vlastník", by ostatně vůbec nebyla schopna plnit své zákonné poslání: Představme si, že držitelem vysílací licence bude společnost První andělská, plně vlastněná společností Druhá andělská, kterou koupí Kačer Duffy, Čečenská vyděračská, Společnost přátel Adolfa Hitlera nebo kterýkoli jiný podezřelý subjekt, jenž tím získá plnou kontrolu nad vysíláním stanice. V interpretaci dr. Havlíkové by vše bylo v pořádku, protože regulační pravomoc takto definované Rady sahá pouze po držitele licence a jeho vlastníka, tedy po První a Druhou andělskou.
Proč tedy Úřad Rady odmítl Britským listům na jejich legitimní otázku odpovědět? Může to být motivováno v České republice běžnou úřednickou arogancí, "jinými prioritami", pohodlností nebo prostě neochotou přiznat, že Rada některé konečné vlastníky nezná.
Jednu zajímavou informaci však zpráva přesto poskytla, totiž obchodní podíly (a tedy i hlasovací práva) společníků CET 21. Tento údaj není součástí výpisu z obchodního rejstříku (tam se eviduje pouze výše vkladů), avšak provozovatelé jsou povinni o výši obchodních podílů a jejích změnách Radu průběžně informovat.
Jsou-li informace poskytnuté dr. Havlíkovou přesné a aktuální, potvrzuje to předpoklad, že Vladimír Železný lže, když prohlašuje, jak malý je jeho vliv na společnost CET 21: navýšení základního jmění, které údajně proběhlo v prosinci 1999, není dosud zapsáno do obchodního rejstříku, a v kombinaci s informací RRTV to znamená, že z hlediska třetích osob Železný stále drží v CET 21 majoritní obchodní podíl.
Proč nebyl zápis ani po deseti měsících proveden, není ovšem jasné; jako nejpravděpodobnější možnost se v tuto chvíli jeví, že si MEF Holding a Edikon nechávají otevřená zadní dvířka pro případ katastrofálního výsledku amsterdamské arbitráže: bude-li nejhůř, konání valné hromady popřou a jejich protivníci se budou muset platnosti jejího usnesení domáhat u soudu. Rozhodně tím však jednatelé CETu porušují ustanovení § 28, odst. 5, obchodního zákoníku, které ukládá provést zápis o změnách bez zbytečného odkladu, a riskují tak ve sporu s ČNTS nepříjemné právní důsledky.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odpovídá Britským listům
ÚŘAD RADY ČESKÉ REPUBLIKY
pro rozhlasové a televizní vysílání
Pan
Tomáš Pecina
V Praze dne: 13. 9. 2000
Věc: žádost o informace
Vážený pane,
dne 14. září 2000 jste v Britských listech uveřejnil nepravdivá fakta vztahující se k odpovědi Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání na Vaše dotazy, doručené Radě Vaším dopisem 15. srpna 2000. Tyto nepravdivé informace jste navíc komentoval způsobem, který uvádí veřejnost v omyl, a snažíte se navodit dojem, že Rada neplní povinnosti, vyplývající ze zákona o svobodném přístupu k informacím.
V Britských listech dne 14. září 2000 uvádíte: "Rada je mylně informována, lhůta je v tomto případě patnáct dnů a lze ji prodloužit v závažných případech nejvýš o dalších deset..."
Zákon č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, uvádí v § 20 odst. 3): Lhůty pro poskytnutí informace /dle § 14 odst. 3 písm. c)/ a příp. prodloužení této lhůty /dle § 14 odst. 5/ se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují na polovinu. Zákon č. 106/99 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000. Lhůta pro poskytnutí informace na základě podání přijatého 15. srpna 2000 je tedy 30 (třicet) dnů.
V Britských listech dne 14. září dále uvádíte: "...nicméně počkali jsme celých 30 dnů - ovšem marně." K tomu uvádíme, že Váš dopis nám byl doručen 15. srpna 2000. Třicetidenní lhůta uplyne 15. září 2000 (přesněji 14. září 2000, protože srpen má 31 dnů-pozn. TP).
Konstatujeme, že ve Vašem článku v Britských listech dne 14. září 2000 bylo uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká jména a dobré pověsti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.
K Vašemu dopisu ze dne 15.8.2000 (došlé čj. 2509), ve kterém nás žádáte o poskytnutí informací, uvádíme následující:
Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") v souladu s článkem 2 odst. 3 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., dle zákona č. 103/92 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, vykonává ve stanoveném rozsahu státní správu v oblasti vysílání a dohlíží na dodržování právních předpisů upravujících rozhlasové a televizní vysílání, a to zejména zákona č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Do působnosti Rady náleží mimo jiné vést evidenci licencí, které udělila, a jejich změn a pravidelně uveřejňovat přehled udělených licencí a jejich změn. Dále je Rada povinna předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zprávu o stavu vysílání a o své činnosti. Zprávy Rady předkládané dle tohoto zákona, které jsou za léta 1997, 1998 a 1999 dostupné mimo jiné na www. stránkách Rady www.rrtv.cz, obsahují v plném rozsahu přehled udělených licencí a jejich změn.
K otázkám vztahujícím se k osobám, které jsou společníky ve společnostech provozovatelů vysílání, dovolte nejprve uvést některá ustanovení výše uvedených zákonů.
O udělení licence k provozování vysílání rozhoduje Rada na základě žádosti provozovatele. § 11 zákona č. 468/91 Sb., stanoví, které údaje musí žádost obsahovat. Je-li žadatelem právnická osoba, z hlediska složení společnosti žadatele musí žádost obsahovat pouze název, sídlo a právní formu právnické osoby a jméno osoby oprávněné za ni jednat, doklady o výši základního jmění, vkladu jednotlivých společníků, výši jejich obchodního podílu, společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, stanovy a seznam akcionářů. Vámi uváděný termín "konečný vlastník" žádný ze zákonů upravujících rozhlasové a televizní vysílání v platném znění bohužel neobsahuje.
Podle § 14 odst. 1 zákona č. 468/91 Sb., je provozovatel s licencí povinen požádat předem Radu o souhlas se změnou týkající se údajů uvedených v žádosti o licenci (§ 11, viz výše). Doklady o změnách schválených Radou je provozovatel povinen předložit Radě do 30 dnů od provedení těchto změn. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, je provozovatel povinen předložit Radě výpis z obchodního rejstříku do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.
Obdobně je tomu i u provozovatelů s registrací. Přihláška k registraci musí podle § 16 odst. 2 písm. e) cit. zákona obsahovat u právnických osob pouze údaje o vkladech jednotlivých společníků a výši základního jmění. Podle § 18 odst. 6 cit. zák. je provozovatel s registrací povinen oznamovat Radě každou změnu v údajích obsažených v přihlášce. Změna může být provedena až poté, co ji Rada zaregistrovala.
Z uvedeného vyplývá, že mění-li se společník provozovatele s licencí, může se tak stát jedině se souhlasem Rady (v případě provozovatele s registrací až po zaregistrování změny Radou). Citovaný zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání však nestanoví další omezení ve vlastnických strukturách společníka společnosti, která je provozovatelem s licencí/registrací, a na takové změny není potřeba souhlas/zaregistrování změny od Rady.
K Vaší otázce uvedené pod č. 1) uvádíme následující tabulku s údaji o společnících, výši vkladů a obchodních podílů společnosti CET 21, spol. s r. o. dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku:
Rada na svém 25. zasedání dne 21. 12. 1999 na základě žádosti provozovatele o souhlas Rady předem rozhodla podle § 14 v zákonné lhůtě o změně udělené licence CET 21, spol. s r. o. a schválila změnu spočívající v navýšení základního jmění z 200.000,- Kč na 10.200.000,- Kč, v přistoupení nových společníků MEF Media, a. s. a Edikon, a. s. a ve změně podílů a vkladů společníků (viz např. tisková zpráva Rady z 21. 12. 1999, podrobně pak Zpráva Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 1999, str. 44 a další).
K Vaší otázce uvedené pod č. 2) uvádíme, že jediným společníkem provozovatele FTV PREMIÉRA, spol. s r. o. je společnost DOMEANA, spol. s r. o., jejímž jediným společníkem je GES Holding, akciová společnost. I tuto změnu Rada výše uvedeným postupem na základě žádosti provozovatele schválila dne 17. 8. 1999 (podrobně popsáno ve Zprávě Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 1999, str. 53 a další).
K Vaší otázce uvedené pod č. 3) uvádíme, že provozovatelem lokálního televizního vysílání s licencí v Hradci Králové a v Praze je Martin Kindernay jakožto fyzická osoba. Tato licence jej dle závazných licenčních podmínek opravňuje ve stanovených časech k vysílání původního programu v Hradci Králové a v Praze a ve stanovených časech k současnému a úplnému šíření programu TV 3 cz provozovatele s registrací GALAXIA, a. s. Provozovatelem s registrací k provozování televizního vysílání prostřednictvím satelitu a televizních kabelových rozvodů je společnost GALAXIA, a. s. Rada dne 22. 2. 2000 dle § 17 schválila změnu názvu společnosti na TV 3, a. s. Jediným akcionářem je Česká mediální společnost, a. s. dle souhlasu Rady na 8. zasedání dne 4. 4. 2000 na základě žádosti provozovatele.
Antikapitalistické protesty zastaveny na hranicích
Shrnujeme článek Amelie Hillové, která psala ve včerejším vydání týdeníku Observer o dosavadním průběhu antikapitalistických protestů v České republice referovala ve včerejším vydání týdeníku Observer.
Britové byli v sobotu mezi tisíci aktivisty, jimž česká policie odmítla vstup do České republiky. Česká policie je rozhodnuta omezit úterní protikapitalistické protesty na minimum, konstatovali organizátoři těchto protestů.
Do Prahy směřuje tento týden z celé Evropy asi 30 000 demonstrantů, kteří jsou rozhodnutí ochromit 55. výroční zasedání Světové banky a Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu.
Avšak namísto toho, aby se účastnili nedělních demonstrací, které měly být přípravou na hlavní den akce, který se má uskutečnit příští týden, demonstranti strávili víkend tábořením na pohraničních přechodech v silném dešti.
Některým z nich se podařilo dostat se do Prahy tím, že si stěžovali na velvyslanectvích svých zemí, anebo se obrátili na právní pozorovatele, kteří čekají za pohraničními přechody. Avšak tisíce dalších demonstrantů - určitě každý padesátý - tráví celé dny bezvýsledným cestováním od jednoho pohraničního přechodu k druhému a neúspěšně se snaží najít slabý článek v pevné policejní linii. Nakonec jsou nuceni vrátit se domů.
"Česká pohraniční policie nepožaduje od osob, které chtějí překročit hranici, nic protizákonného, ale dodržuje literu zákona s naprostou nepružností," konstatoval Karlos, právní pozorovatel, který působí pro Iniciativu proti ekonomické globalizaci, střechové organizaci, známé pod českou zkratkou INPEG, která vznikla ke koordinaci demonstrací v tomto týdnu.
Více než 70 demonstrantům byl odepřen vstup do České republiky jen na jediném přechodu, na Cínovci. Organizátoři poukazují na to, že je to v naprostém rozporu s prohlášeními státních představitelů.
"Devítihodinové čekání na hranicích je nyní zcela normální, protože policie intenzivně hledá důvody, proč odepřít vstup do země co největšímu počtu osob," konstatoval Karlos. "Občas překročí práh a poruší nějaké lidské právo, ale většinou zůstávají těsně na hranici před porušováním lidských práv."
Mnoho aktivistů se dostalo do pasti, protože policie využívá různých kliček či nepříliš známých zákonných ustanovení. "Třesu se vzteky, ale neodejdu. Já se tam nějak dostanu, i kdyby to mělo trvat týden," řekla Anya, pětatřicetiletá aktivistka, která jela déle než 24 hodin z Brightonu do Prahy ve svém více než desetimetrovém vozidle, ale dál než na Cínovec se nedostala, neboť česká policie našla drobnou nesrovnalost v dokumentech jejího automobilu.
"Procestovala jsem celý svět přesně s týmiž dokumenty, které jsem dala policii tady," uvedla. "Dokonce jsem i loni s tímhle vozem byla v Praze. Tehdy mě tam pustili a teď najednou tytéž papíry nejsou dost dobré."
Ale Anyin případ nepřekvapuje Karlose, právního pozorovatele na druhé straně hranice. "Tyhlety případy dokazují, jak málo pravdy bylo ve slovech české vlády, když uvedla, že máme politické právo demonstrovat proti schůzce MMF. Tato celá demonstrace dokázala, jak pevně je česká vláda rozhodnuta potlačovat svobodu projevu a politického protestu," uvedl a telefonoval na různá místa, ve snaze získat papíry, které Anya potřebovala.
"Česká vláda vidí tuto schůzku jako metodu, jak vstoupit do velké politiky a je připravena zabránit lidem v právu vyjadřovat pluralitu politických názorů."
Pohraniční policie využívá informací od FBI a od Scotland Yardu o známých aktivistech, v úsilí zabránit lidem vstoupit do České republiky, včetně aktivistů ze Seattle a Ya Basta!, nátlakové skupiny z Itálie.
Navzdory těmto potížím se do České republiky úspěšně dostaly tisíce aktivistů. Ale policie doufá, že tím, že ukáže svou sílu nyní, ochromí plány demonstrantů paralyzovat konferenci.
Zdá se, že jejich plán byl úspěšný: devět sobotních demonstrací charakterizuje česká policie jako důkaz, že jejich měsíční přípravy byly úspěšné.
Nicméně se v posledních dnech v Praze v očekávání úterních demonstrací zvýšilo napětí. Bylo zmobilizováno asi 11 000 policistů, většina z nich ze zásahových jednotek, které jsou vycvičeny na zásahy proti pouličním potyčkám a nikoliv proti pokojným demonstrantům. Policie přiznala, že bude-li to nutné, použije slzného plynu a vodních děl.
Šest ozbrojených vojenských transportérů, šest nákladních vozů pro přepravu vojska, dvě hasičské stříkačky, dva vrtulníky Mi-17 a dva vrtulníky W-3 Sokol jsou podle týdeníku Prague Post v pohotovosti.
"Víme, že sem jede mnoho demonstrantů s cílem sabotovat konferenci," uvedl mluvčí české policie. "Samozřejmě, že jsme nervózní - je to první velká demonstrace, s níž si musíme poradit, ale jestliže si lidi stěžují, že jsme příliš přísní - pořád je to lepší než opakování ničení, k němuž došlo v Seattle loni v listopadu."
Praha, komunistická citadela po čtyři desetiletí, se vrátila k mentalitě protileteckého krytu ze sovětské éry, uzavřela více než 1000 škol a čtvrt roku vysílá alarmistická sdělení v televizi a šíří je tiskem - varuje jimi před ničením, které možná Prahu tento týden postihne.
Mnoho z 1,2 milionu obyvatel Prahy reagovalo tím, že odjeli z města, ale police nechce opakovat situaci, k níž došlo při silně kritizovaných letošních prvomájových demonstracích, a tak souhlasila, že bude spolupracovat s rozmístěním 100 dobrovolných právních pozorovatelů, kteří budou informovat o případném porušování lidských práv. INPEG také vytvořil horkou linku, kam mohou demonstranti sdělovat svědectví o porušování svých práv.
Zatím se zdá, že by možná události nadcházejícího týdne mohly mít pokojný ráz. Pravicová demonstrace proti globalizaci, jíž se mnozí obávali, že by mohla vyvolat násilí, proběhla v sobotu klidně. Policie ji bedlivě sledovala, ale nezasáhla.
Přesto však je velmi nepravděpodobné, že by demonstranti našli podporu u starších Čechů, řekla čtyřiadvacetiletá Daniela, příslušnice první svobodné generace v tomto regionu za padesát let.
"V generaci mých rodičů není prakticky nikdo, kdo má s touto demonstrací sympatie," řekla. "Vláda už měsíce pořád opakuje, jak to tady bude během té konference strašné, ale nevysvětlila důvody, proč protestujeme."
Bílé kombinézy přijíždějí do Prahy ozbrojeny!
Plán přepadení a likvidace
Mezinárodní měnový fond a Světová banka jsou připraveny ubránit svou konferenci: na úrovni kulturní i fyzické. 11 000 uniformovaných mužů na koních, v obrněných autech a v helikoptérách se chystá vystavět fyzickou bariéru, aby ochránili před disentem místnosti, ve kterých se rozhoduje o světě. Kulturní bariérou je nepřetržitá intenzivní kampaň médií, která démonizují oponenty a označují je za kriminálníky, delikventy a zločince.
Naše odpověď zní: mají pravdu!
Jsme kriminálníci, protože věříme, že existují alternativy k zákonům trhu, zisku a vykořisťování.
Jsme delikventi, protože chceme zastavit ničení životů milionů lidí a životního prostředí na naší planetě. Jsme zločinci, protože jsme připraveni neuposlechnout zákony, které řídí současný stav věcí, abychom uplatnili naše alternativy a zastavili ničení.
Přijdeme ozbrojeni našimi myšlenkami, přesvědčeni o legitimitě našich požadavků, které jsou založeny na potřebách mnoha lidí a na nelegitimitě rozhodnutí, která jsou uzavírána na základě síly hrstky lidí. Přijdeme ozbrojeni zbraněmi, abychom ochránili náš disent: zablokujeme cestu delegátům a vpochodujeme do konferenčních místností s různými prostředky ochrany: budeme se chránit slovy vytištěnými na balónech a když to nebude stačit, použijeme bariéry, v případě nutnosti jako ochranu našich těl.
Do Prahy přivezeme také útočné zbraně: pistole, zbraně, bomby.
Jsme kriminálníci, delikventi, zločinci: s použitím našich zbraní si vezmeme, co nám patří.
A je-li kořistí, kterou hledáme, příjem řadového občana, kde jinde bychom měli demonstrovat, když ne na setkání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu?
A když je chceme zrušit, jaké jiné zbraně než zbraně na vodu?
Hnutí bílých kombinéz
YA BASTA!
sociální centra milánské charty
"Zrušme Mezinárodní měnový fond,
bojujme za příjem řadového občana"
Všichni jste vítáni, abyste se k nám připojili a přivezli s sebou do Prahy různé druhy zbraní na vodu.
Bylo objeveno, že aspirin může být lékem i pro rakovinu prostaty
Zázračný lék - aspirin
Aspirín už nyní zachraňuje tisíce životů tím, že zabraňuje infarktům. Je to pozoruhodný lék. V neděli 24. září shrnuli jeho historii v týdeníku Observer.
Když v roce 1897 vytvořil německý lékárník Felix Hoffman z aspirinu prostředek proti bolesti pro revmatismus svého otce, netušil, že přišel na nejefektivnější lék dvacátého století a téměř jistě i jednadvacátého.
Minulý týden bylo zjištěno, že mezi nesčetnými chorobami, které dokáže aspirin léčit, je i rakovina prostaty.
Aspirin je obyčejný lék, který má skoro každý v koupelně v lékárničce pro případ bolesti hlavy či kocoviny. Je to však také lék, kterého se užívá při léčbě rakoviny, srdečních chorob, Alzheimerovy choroby, mrtvice, neplodnosti, herpes a slepoty.
O aspirinu je v současnosti publikován nový výzkumný vědecký článek každých dvě a půl hodiny.
Lord Winston, odborník na otázky plodnosti a šéf lékařského výzkumu v londýnské nemocnici Hammersmith Hospital, konstatoval minulý týden: "Zdá se, že léky jako aspirin by v budoucnosti mohly být klíčem k léčbě rakoviny prostaty."
Aspirin - neboli kyselina acetylsalicylová - se získává z kůry vrby. Hippocrates, kterého staří Řekové nazývali otcem lékařství zjistil, že šťáva z této kůry utišuje bolest, zejména u žen při porodu. Ve středověku lidi vařili kůru vrby a vyráběli tak lék proti horečce. Ale posléze bylo zakázáno loupat z vrb kůru - cílem bylo ochránit vznikající košíkářský průmysl, a tak tento lidový lék byl zapomenut.
Znovu byl objeven roku 1763 v Chipping Nortonu u Oxfordu. Reverend Edward Stone se procházel po poli a napadlo ho ochutnat kůru bílé vrby. Chutnalo to hořce, jako "jezuitská" kůra z jednoho perského stromu, která utišovala bolest. Stone provedl jeden z prvních klinických testů - podal infuzi kůry 50 lidem, kteří trpěli horečkou a pozitivní výsledky pak prezentoval Královské lékařské společnosti.
Během dalšího století se vědci snad ve všech zemích Evropy snažili z toho vyrobit čistší, pohdlnější a stravitelnější lék. V roce 1828 vydestiloval německý farmakolog Johann Buchnerr z kůry vrby žlutou substanci, kterou nazval salicin, podle latinského názvu vrby, salix. O rok později ji francouzský lékárník proměnil v krystaly. O deset let později ji italský chemik dále vyčistil a vytvořil kyselinu salicylovou.
Nakonec v roce 1853 se pokusil Charles Frederic Gerhardt, chemik ve Štrasburku způsobit, aby lék nebyl tak hořký a vyrobil poprvé kyselinu acetylsalicylovou - aspirin. Ale byla rostlinného původu byla chemicky nečistá a nestabilní a brzo byla zapomenuta.
V roce 1859 byla kyselina salicylová úspěšně syntetizován v laboratoři, čímž se přestalo s destilací kůry vrby. V roce 1874 se začal aspirin vyrábět průmyslově a jeho cena klesla o devadesát procent.
Kyselina salicylová však měla vážný nedostatek: měla odpornou chuť, pacienti po jejím požití často zvraceli a způsobovala krvácení žaludku.
Devětadvacetiletému Felixi Hoffmanovi, který pracoval u firmy Bayer, se podařilo, poté, co objevil Gerhardtův recept, znovu vytvořit kyselinu acetylsalicylovou. Tentokrát byl lék stabilní. Ale znovu byl téměř zapomenut.
Hoffmanův šéf Heinrich Dresser ten lék odmítl jako zbytečný a pravděpodobně i nebezpečný. Daleko víc ho zaujal jiný Gerhardtův objev, diacetylmorphine, který způsoboval, že se zaměstnanci cítili "hrdinsky, herojsky", proto mu byl dán název "heroin", byl testován na nemluvňatech a prodáván jako lék proti kašli.
Ale Hoffman se nedal a zkoušel kyselinu acetylsalicylovou tajně v berlínských nemocnicích. Teprve, když se ukázalo, že jsou úspěšné, Bayer souhlasil, že ho začne vyrábět. Protože byla kyselina už objevena, Hoffman si ji nemohl patentovat a nevydělal z toho ani halíř. Firma Bayer, především v důsledku úspěchu a rozšíření aspirinu, se stala multinacionální korporací.
Bayer vlastnil značku aspirinu až do konce první světové války, ale jako součást tvrdých reparací po ukončení této války musel Bayer tuto značku odevzdat Británii, Rusku, Francii a Spojeným státům.
V roce 1950 to byl nejprodávanější lék na světě. Měl ale nacistické asociace - firma Bayer byla součástí podniku IG Farben, který vyráběl plyn Cyklon B pro koncentrační tábory - a vznikly konkurenční prostředky proti bolesti jako ibuprofen a paracetamol. Nakonec měl aspirin už je deset procent trhu utišujících prostředků.
V roce 1948 si povšiml kalifornský lékař dr. Lawrence Craven, že u 400 jeho pacientů, kteří si brali dva roky aspirín, se nevyskytl infarkt. Avšak Craven zveřejnil své zjištění v nevýznamných časopisech a poškodil svou věc tím, že sám náhle zemřel na infarkt.
V roce 1974 dokázal profesor Peter Elwood z College of Medicine na University of Wales že když si pacienti po infarktu brali aspirin, snížilo to následnou úmrtnost o 24 procent. "Byli jsme těmi výsledky fascinováni. Tehdy neexistovalo nic jiného, co by takovýmto způsobem snižovali riziko infarktů," konstatuje Elwood.
Dalších asi 200 vědeckých projektů dokázalo, žeaspirin snižuje úmrtnost na infarkty asi o 30 procent. Nyní mají paramedikové instrukce, aby si vzal každý pacient, který má bolesti na prsou, aspirin. Lidé, kteří jsou vystaveni riziku infarktu - staří lidé, obézní lidé a kuřáci - si mají brát jeden aspirin denně. Je to neobyčejně levné.
Kyselina salicylová pozoruhodně povzbuzuje účinnost systémů lidského organismu, které léčí zranění a brání tělo před nemocemi.
V roce 1982 byl britský vědec John Vane povýšen do šlechtického stavu a dostal Nobelovu cenu za to, že odhalil alespoň část mechanismu, jak aspirin funguje. Potlačuje produkci "prostaglandinů" - to je kontrolní mechanismus lidského organismu pro záněty, teplotu a svalovou kontrakci. Způsobuje menší lepkavost krevních destiček, v podstatě ředí krev a snižuje výskyt krevních usazenin - trombusů. Usuzuje se také, že aspirin urychluje odumírání buněk, které začaly fungovat nesprávně.
Desítky studií ukázaly, že aspirin dokáže zabraňovat mrtvicím a umí je léčit - snižuje výskt mrtvice o vysoce rizikových pacientů o 35 procent;23 studií ukázalo, že aspirin je účinný při léčbě Alzheimerovy choroby.
Poslední dobou se zjistilo, že aspirin je efektivní i při léčbě rakoviny. Studie amerických zdravotních sester ukázala, že bere-li člověk dlouhodobě aspirin, snižuje to riziko smrti na rakovinu tlustého střeva o 44 procent. Jiné studie dokázaly, že aspirin snižuje riziko rakoviny jícnu, plic a rakoviny prsu. Minulý týden k tomu Hammersmith Hospital dodal rakovinu prostaty.
Existují však i záporné rysy. U šesti procent lidí vyvolává aspirin mírnou ztrátu krve v žaludku a léčba může vést k vzniku vředů. U dětí může aspirin vyvolat vzácný, ale smrtelný Reyův syndrom (proto se nesmí dávat aspirin dětem mladším 12 let) a u žen může způsobit potrat. Malé množství lidí je na aspirin alergické. Avšak lidé, kteří si pravidelně berou aspirin, snižují i pravděpodobnost, že dostanou šedý zákal. Aspirin také dokáže vyléčit gangrénu v noze. Jestliže rostou děti v těle matky příliš pomalu, lze aspirinem jejich růst zrychlit, protože stimuluje zvýšení dodávky krve placentou. Ženy s určitými problémy neplodnosti porodily děti po požívání aspirinu.
Úspěch v dospělosti silně závisí na množství sebevědomí v dětství
Má-li dítě v dětství dostatek sebeúcty a sebedůvěry, je to daleko důležitější, než jestliže se ve škole dobře učí anebo zda dítě pochází ze sociálně deprivovaného prostředí, zjistil nový výzkum. Jeho výsledku poněkud zpochybňují to, že se školy soustřeďují zejména na akademické výsledky žáků.
"Existují nyní jasné důkazy, že děti s vysokou mírou sebedůvěry a sebeúcty ve věku 10 let jsou v pozdějším životě stejně tak úspěšní v zaměstnání jako ti, kteří mají ekvivalentní znalosti matematiky či čtení," konstatoval Leon Feinstein z vlivného Centre for Economic Performance.
Je také "velmi důležité", jestli se rodiče zajímají o vzdělání svého dítěte a jestli projevují dítěti nepřátelství.
Stejně velký vliv na úspěch dítěte má nepřátelství otce vůči dítěti jako to, jak si otec sám vedl ve škole.
Feinstein a jeho kolegové studovali případy dětí s vyžitím tzv. British Cohort Study, která provedla pohovory u rodičů všech dětí, které se narodily v Británii v prvním týdnu dubna 1970. Pak se konaly pohovory s dětmi ve věku 5, 10, 16 a 26 let a také letos, kdy jim bylo třicet.
Sebeúcta byla zkoumána ve věku 10 let otázkami jako "Myslíš si, že o tobě říkají jiné děti často něco ošklivého?" anebo "Chtěl(a) bys na sobě hodně věcí změnit?"
Zejména chlapci, kteří se chovají asociálně a mají ve věku 10 let malé sebevědomí a sebeúctu, jsou ohroženi nezaměstnaností v dospělosti.
Chlapci s vyšší mírou sebevědomí trpí v pozdějším životě méně nezaměstnaností a po kratší dobu.
Chytré děti mají často vysoké sebevědomí, stejně jako děti z bohatých rodin. Avšak studie srovnávala děti s obdobním sociálním zázemím a zjistila, že dětem, které byly na tom byly ve věku 10 let psychologicky dobře, se vedlo v dospělém věku daleko lépe než ostatním.
"Například, v případě dvou dětí z rodin s nízkým příjmem a s rodiči, kteří odešli ze školy jen s minimálním základním vzděláním," konstatoval Feinstein," dítě, které má větší sebevědomí ve věku deseti let, bude v dospělosti vydělávat víc, i když má stejné výsledky ve škole jako druhé dítě."
Výzkum také překvapivě zjistil, že není neobvyklé, že děti mají vynikající akademické výsledky, ale málo si o sobě myslí. To pak vede k tomu, že se velmi špatně uplatňují na pracovním trhu. Mluvčí pro Britskou asociaci pro poradenství konstatoval: "Děti nejsou deprimovány jen hrubým nepřátelstvím od rodičů: stejně působí i trvalá iritovanost rodičů nebo pocit od rodičů, že je děti unavují. Děti si toho dobře povšimnou."
"Nejsou to jen chudé děti, které tím trpí. Příliš často se ptáte bohatých rodičů, kdo jsou důležití lidé v životě jejich dětí - učitelé, přátelé, a tak podobně - a oni to vůbec nevědí. Nikdo není víc deprivovaný než dítě s chůvou a množstvím peněz."
V Británii žije celá řada velmi úspěšných podnikatelů a milionářů, kteří se ve škole učili špatně, ale jejichž sebedůvěra vedla k tomu, že udělali obrovskou kariéru.
" Bylo by zřejmě záhodno začít argumentovat, že efektivnost jednotlivých škol by se neměla posuzovat pouze podle akademických výsledků, ale i podle toho, do jaké míry pomáhají dětem rozvíjet se i jinými směry," konstatoval Feinstein a poukázal na to, že "Školy nejsou instituce, které by pomáhaly individuálním dětem dosahovat psychologického růstu."