Co se bude dít nyní, když bylo dokončeno mapování lidského genomu?
Shrnujeme článek z deníku Financial Times z 2. září 2000.
Dokončení lidského genomu bylo možná velkým úspěchem pro člověka, ale je to velmi špatou zprávou pro myši. Další etapou je velký evropský projekt, v jehož rámci se mají u 40 000 myší vyvolat chemické mutace. To znamená, že dostanou tyto myši injekce chemické substance ENU, která poškozuje geny, aby jejich potomci trpěli defekty jako jsou šedý zákal, nenormální končetiny, hluchota a obezita.
Cílem těchto experimentů, v jejichž čele stojí výzkumné skupiny v Německu a MRC Mammalian Genetic Unit v Oxfordu, je zjistit odpovědi na závažné otázky, které právě vyvolává projekt genomu: "Co vlastně dělají všechny ty nově zmapované geny?"
Myší je využíváno při genetickém výzkumu velmi často, protože s námi sdílejí velké procento genů. Dozvíme-li se, například, že poškozený gen vyvolává problémy s dýcháním, znamená to, že v lidských plících téměř jistě funguje tentýž gen.
Rozsáhlé mutace genů u myší, to je však pouze jeden z několika velkých projektů, které mají být realizovány po ukončení mapování lidského genomu a které zjevně radikálně změní v nadcházejících desetiletích tvář lékařství.
Nejdříve je možno očekávat výsledky v oblasti jiného velmi aktuálního genetického výzkumu - léků individuálně přizpůsobených jednotlivým pacientům. Nový lék proti HIV, Ziagen, který má být brzo v Británii zaveden na trh, přijde s vlastním vybavením pro testování individuálních charakteristik pacientů, aby se zjistilo, že mají pacienti správné geny, které mohou mít z léku prospěch.
A zjišťování osobních genových charakteristik pacientů nezůstane omezeno jen na léky proti chorobě AIDS. Víte, který ze tří verzí genu CYP2D6 máte v těle? Velmi pravděpodobně nikoliv, ale brzo se to dozvíte. To je gen, který poskytuje kód pro enzym, který rozkládá asi 50 široce užívaných léků.
Jedna verze tohoto genu, kterou má v těle asi 1 procento Evropanů, působí neobyčejně rychle, jiná, kterou má v těle asi 6 procent Evropanů, naopak velmi pomalu. Máte-li v těle neobvyklé verze tohoto genu, může to vyvolat dramatické důsledky.Zatímco osoba, jejíž metabolismus je pomalý, potřebuje jen asi 20 miligramů protidepresivního léku nortriptylinu, osoby s rychlým metabolismem mohou potřebovat až 500 miligramů.
Osoby s rychlým metabolismem mohou utrpět z kodeinu důsledky předávkování morfia, kdežto osoby s pomalým metabolismem z toho kodeinu nemají žádný prospěch, i když u nich může dojít ke kolapsu z důsledku požití debrisoquinu, léku, který snižuje tlak.
Podnik jménem GeneSolve, což je partnerství mezi Dundee University a nedávno zprivatizovanou vládní chemickou laboratoří plánuje vyrábět chip, který by užívala každáá lékařská ordinace. Ten by lékaře informoval, jakou verzi genu CYP2D6 pacienti mají,a tak by umožnila personalizované lékařské předpisy.
Veškerá tato nová technologie má ovšem pro farmaceutické společnosti velmi záporný vedlejší efekt. Mají-li být farmaceutické společnosti schopny inzerovat, o kolik lepší budou nové individualizované léky, musely začít přiznávat nedostatky dosavadních léků, které jsou nyní v prodeji.
Například, velké procento pacientů vůbec nereaguje na často předepisované léky, jako jsou například statiny, které snižují koncentraci cholesterolu (30 procent) beta blockers (35 procent) a trojcyklová antidepresiva (50 procent).
A kromě toho, pacienti, zejména ti, kteří berou léky proti psychiatrickým nemocem, asto musejí čekat dlouhé měsíce a někdy až i rok, než zjistí, zda ty léky vůbec fungují.
Jedna americká studie zjistila, že každoročně zemře 160 000 pacientů a 2,2 miliony pacientů má záporné reakce na léky, což celkem stojí 100 miliard dolarů. Odhaduje se, že v Británii se dostává až 6 procent pacientů do nemocnice v důsledku požívání léků, které pacienti dostali na lékařský předpis. Oficiální počet osob, které mají v Británii ročně vážnou zápornou reakci na nějaký lék, je 20 000, avšak odborníci se domnívají, že je těch osob možná desetkrát tolik.
Avšak situaci v oboru lékařství nezlepší pouze individuálně připravené léky, dalším velkým krokem je proteomika - studie bílkovin. Jedna biotechnická firma, Structural GenomiX, plánuje investovat v následujících pěti letech 500 milionů dolarů do výzkumu, který má určit tvar asi 5000 bílkovin. Ve srovnání s bílkovinami - ty jsou právě produktem genů - mapování genomu bylo hračkou.
Bílkovin existuje několikrát více, než kolik existuje genů. Zatímco kyselina dezoxiribonukleová se skládá z kombinací jen čtyř písmen, bílkoviny jsou vybudovány ze sortimentu 20 aminokyselin. Každý z 250 druhů buněk lidského organismu produkuje odlišnou strukturu bílkovin a zatím vůbec nevíme, co většina těchto bílkovin způsobuje. Proteomika je příslibem, že bude možno daleko přesněji zaměřovat léky. V současnosti mají existující léky vliv jen na asi 500 bílkovin. Časem by se to mohlo zvýšit na 10 000 bílkovin.
Jednou z největších záhad ohledně bílkovin je to, že je každá z nich složena do složitého trojrozměrného tvaru. I když znáte recept na aminokyselinu, v současnosti nikdo neví, jak předpovědět, jaký bude tvar její konečné bílkoviny. Zjišťování tvaru bílkoviny - strukturální genomika - může poskytnout lékařům informace, k čemu ta bílkovina je, a může to ulehčit výrobu individuálně zaměřených léků, schopných jednotlivé bílkoviny ovlivnit.
Jak je celá věc složitá vyplývá z toho, že firma IBM začala budovat počítač, jménem Blue Gene, který prý bude pětsetkrát rychlejší než dnešní počítače. Tento počítač se bude snažit předpovídat, jakým způsobem se bílkovina složí,tím, že vypočítá atomovou sílu, působící na řetězec aminokyselin každou kvadriliontinu vteřiny. Očekává se, že bude trvat asi rok, než bude počítač schopen simulovat způsob, jakým se prostorově skládá jedna bílkovina - organismus to dělá téměř okamžitě.
Dementi: Neřekl jsem, že je nesmysl dražit televizní licence
Tomáši Wágnerovi:
Vazeny pane,
ohrazuji se proti dezinterpretaci sveho vyroku ve Vasem clanku, ve
kterem uvadite:
"Medialni expert Milan Smid nedavno nevydrzel a zareagoval na
zbozne prani nekterych natlakovych skupin drazit televizni licence
v Ceske republice. Nazval to nesmyslem neinformovanych novinaru,
ktery neprinese tolik penez do statni kasy, kolik se ocekava."
Z vaseho vyroku se totiz da vyvodit, ze jsem nazval "nesmyslem
neinformovanych novinaru" prani drazit televizni licence.
Kdybyste cetl pecliveji, vsiml byste si, ze jsem za nesmysl oznacil
pouze castky, kterymi pan Psenicka ve svem editorialu casopisu
Euro neodpovedne operuje.
Za svoji osobu Vam mohu sdelit, ze pokud by stat pri obnovovani
licenci TV Prima a TV Nova v letech 2004 a 2005 zvolil metodu
drazby, nebudu v tom videt nic neobvykleho a dokonce to uvitam.
Nicmene troufam si vyslovit pochybnosti o opravnenosti ci
pravdivosti vaseho vyroku "Budou-li drazby, neni zapotrebi medialni
rada," ktery zrejme vyplyva z Vasi velice povrchni obeznamenosti s
problematikou vysilani.
V oblasti vysilani totiz na celem svete plati pravidlo: "Pokud bude
terestricke vysilani dominantnim zpusobem sireni rozhlasovych a
televiznich programu a pokud pro toto vysilani bude k dispozici jen
omezeny pocet frekvenci, bude vzdy nezbytna existence
regulatora." Pokud si myslite, ze si vymyslim, navstivte jednou
stranku www.fcc.gov u jednoho z nejliberalnejsich regulatoru na
svete v USA.
A teprve na zaklade tohoto pravidla muzeme spolu diskutovat o
tom, jaka by ta regulace mela byt, zda pouze technicka, nebo i
programova, zda by mela respektovat vyhradne obchodni zajmy
vysilatelu, nebo take brat v uvahu zajmy verejnosti, konzumentu,
politickeho systemu, zda by to mela byt Rada CR pro R a TV
vysilani nebo Stadnikuv Cesky telekomunikacni urad atd.atd..
Nic netrva vecne a vse se meni a promenuje. Promenuje se
charakter vysilani (stava se jednou z vice informacnich sluzeb v
digitalnim svete) i prostredi, ve kterem existuje (narust poctu
komunikacnich kanalu, ktery prekonava dosavadni limity
terestrickych frekvenci - kabel, satelit, digitalni multiplexy apod.).
Je samozrejme, ze na tyto zmeny bude muset reagovat i charakter
a potreba regulace. Az bude vybudovan dostatecny pocet
komunikacnich kanalu vhodnych k sireni rozhlasoveho a televizniho
vysilani ke spotrebiteli, nebude treba zadne obsahove regulace.
(Podobne jako dnes nejsou regulovana tistena media, staci se
zaregistrovat a dodrzovat obecne zakony.)
Nicmene i potom tu bude potreba regulatora, i kdyz tento bude mit
spise charakter antimonopolniho uradu, tj. bude se starat o to, aby
nedochazelo ke zneuzivani dominantniho ci monopolniho postaveni
na trhu, aby byla zajistena v mezich moznosti rovnost sanci pro
vice hracu apod. Tedy bude plnit funkce, ktere jsou ve fungujicim
kapitalismu zcela obvykle, lec pro nase trzni komsomolce stale jen
obtizne pochopitelne.
S pozdravem
Milan Smid
P.S. Navic muj material brojil spise proti medialni kampani novinaru
zjednodusene interpretujicich vysledky drazeb UMTS v Nemecku.
Nastesti zpravy a komentare, ktere se od te doby v nasich mediich
objevily, toto nekriticke nadseni zchladily a uvedly do patricnych
proporci. Clanek Jaroslava Pesla v posledni Euru budiz toho
prikladem.
K reklamě a k aktivistické novinařině: Je možno nepodporovat válkou pronásledované lidi?
Pane Culiku,
neco k te reklame. Na reklamu se divam, protoze mi nic jineho nezbyva, kdyz
se napr. chci podivat na nejaky film v televizi, nebo na sport a s detmi na
vecernicka. Jestli me ovlivnuje, nevim, protoze jsou veci, potraviny a praci
prasky, nebo cistici prostredky, ktere si koupit proste musim, protoze je
poterbuji bez ohledu na reklamu.
Jsou dokonce potraviny, ktere mi chutnaji,
napr. jogurty, fidorky apod. A ted nastava dilema.
Jsem nebo nejsem
ovlivnena reklamou, kdyz mi 30 let chutna ta nestastna fidorka a ja si ji
koupim?
Me ta reklama tak strasne vytocila, ze jsem se rozhodla do stazeni
teto pro me naprosto neprijatelne reklamy fidorku nekupovat. Veci kupuju
podle toho, jak se mi libi ty vyrobky a ne podle reklamy, i kdyz nevylucuji,
ze nejakou stopu v podvedomi ve me reklama zanecha.
Prasky na prani kupuji
podle obsahu fosfatu, jogurty podle obsahu tuku, cim tucnejsi, tim lepsi, 0%
tuku me desi.
Fidorka mi vzdy chutnala, ale ted si ji holt musim odrict,
nasili se mi protivi a zmanipulovane deti taky. Na reklamach v ceskych
mediich mi nejvic vadi nechutna propagace neslusnosti ( v reklame se nezdravi
a nedekuje), buranstvi (po chodniku je nejlepe klickovat na skejtu, na to
prece chodnik je, ze. Stret jezdce na skejtu s jdoucim clovekem muze mit
fatalni dusledky pro starsiho cloveka, to v te reklame nevedi,) a oslava
nevhodneho chovani (brat si cizi veci, pouzivat kamaraduv mobil, stavet autem
na prechodu ) a mnohdy nepravdy.
Nadale BL sleduji a ctu a tesim se na debaty o rasismu a o novinarskem
aktivismu, protoze si nejsem zcela jista, ze vsemu rozumim,takze nektere
prispevky mi davaji alespon novy podnet k premysleni. Nekdy s nazory v BL
souhlasim a nekdy ne, jak uz to tak byva, nekdy mam na vec nazory
dva(vaculik), a dokonce si myslim, ze novinarsky aktivismus je v pripade
valky akceptovatelny, nelze nestranit ponizovanym a ohrozenym:
15.8.2000 v BL poznamka JC:
"Aktivismus bojuje za nějakou kauzu. Jak známo, Britské listy nestraní
nikomu."
Tento nazor je zcela jiste platny , zijeme-li v bezpecne zemi, syti a v
teple. Tedy napr. v Cesku, nebo Skotsku. Ale v Rusku? Cecne?, ve Ruande?
jak by se mela nestranne a vyvazene delat reportaz z koncentraku? Myslim, ze
jsou situace, kdy se novinar v mezni situaci musi postavit na nejakou
stranu.
Poznámka JČ: Podle nejnovějšího vědeckého výzkumu (znovu se tomu vrátím) se mají lidé co nejvíce vyhýbat konzumaci tuků, protože ty právě jdou na tloušťku - a mají jíst hlavně uhlovodany, především ty s nízkým glykemickým indexem (dlouhou dobou rozpouštění cukru v krvi).
Co se týče novinářského aktivismu: I novinář se bezesporu musí řídit etickými a humanitárními principy (mně spíš vadí, že dodržování těchto principů často u českých novinářů na rozdíl od těch západních jaksi dnes mnohdy chybí - přestože o ně usilovala např. česká literatura skoro po celou dobu tisíce let své existence). Jenže ani nejhorší utrpení lidí ve válce, jehož jsem jako novinář svědky, nesmí vést k tomu, abych začal emocionálními výlevy manipulovat své čtenáře a učinil si apriori závěr: i ve válce bývají situace velmi složité. Příklad z koncentračního tábora: obraz vyhladovělých a nemocných vězňů mohl při osvobození koncentračních táborů spojeneckými vojsky na jaře 1945 lehce vést k vyvraždění všech německých dozorců. Bylo to však ve všech případech spravedlivé? I čečenský konflikt je značně složitý a to, že tam dochází k drastickým zvěrstvům na civilním obyvatelstvu, nikomu nedává právo emocionálními reportážemi vytvářet dojem zjednodušené situace. . Příkladem dobrého, neúplatného novináře, kritického ke všem stranám i ke všem konvenčním, zkratkovitým interpretacím, je např. britský žurnalista Robert Fisk - viz jeho články v rubrice tematického archivu BL, věnované loňské válce o Kosovo zde.
"Když musíš, tak musíš" je účinná reklama
To: Jan Travnicek, Ales Kastner
Panove, aniz bych chtel byt potmesily, zda se ze reklama "Kdyz musis tak musis" je ve smyslu ucelu reklamy reklamou dobrou a ucinnou.
Hlavnim cilem reklamy je vzbudit pozornost. Vyvola-li dokonce emoce, jde o reklamu vyslovene profesionalne kvalitni.
Vas dokazal ten brutalni blondaty andilek rozohnit natolik, ze jste se sami zapojili do reklamni prace a bezplatne propagujete tu nestastnou oplatku dal. Kdo ten spot dosud nevidel bude Vasimi texty nabuzen jej shlednout - "co safra ty chlapky tak popudilo?"
Panove, to co sireni cehokoliv mezi mladezi vyslovene prospiva a napomaha jsou zakazy. Zakazane knizky, casopisy, pisnicky - to uz si na to nepamatujete?
Chcete zakazat mirne brutalni reklamni spoty? Zakazete Ramba a dalsi americke trotloviny a budete pokracovat dal? Vymytime prazsky prisporostly slang z televiznich inscenaci, misto ohlupujicich "Kufru" a "Her bez hranic" nainstalujeme "okenka vazne hudby" ci "chvilky poesie" a pro "milovniky popularni hudby" zapeji Kroky dra. Janecka ci Pepicek Zima ve "Chvilce pro pisnicku"?
Ne - zakazy, regulace, vychova ci lepe "formovani mladeho cloveka v platneho jedince nasi spolecnosti" nefunguje.
Souhlasim s Vami. Reklamy jsou tupe, spatne, hloupe, hrube a vadi mi. Zakazy proti nim bojovat ale nelze.
Poznámka JČ: Ano, jenže v některých zemích existují kontrolní státní úřady, které tento druh reklamy nepovolují, protože je neetický.
Česká televize:
Hrubě protiruská zaujatost u moderátora Událostí
Vazeny pane Culiku!
Vzhledem k tomu, ze televizni vysilani obecne sleduji jen velice sporadicky,
jsem Vase rozhorcovani nad kvalitou vysilani Ceske televize na strankach
Britskych listu vzdy pouze zbezne prochazel, nemaje s danou problematikou co
do cineni. Dnes rano jsem vsak televizi zapnul, a hruza, ktera me obesla po
shlednuti reprizy vcerejsich Udalosti dne, podle meho nazoru stoji za
zminku. Duvodem byl rozhovor me neznameho mladeho obryleneho moderatora s
pani Magdalenou Bartosovou o situaci v Rusku, prolozeny jednou obrazovou
reportazi o alkoholismu v Moskve.
Neuveritelne cilena xenofobni antiruska propaganda cisela z kazdeho slova,
ktere pan moderator vypustil do eteru. Jeho neskryvany pocit nadrazenosti
nad lidmi, kteri se narodili a ziji o par set kilometru jinym smerem, jeho
jedovate, zastiplne a trapne poznamecky, jimiz opeproval sve otazky,
zajimave kolidovaly s kultivovanym a vecnym projevem pani Bartosove.
Sam vite, ze problematika stavu a vyvoje jakehokoli systemu, narody z toho
nevyjimaje, je velice slozita, a cim vic toho clovek vi, tim hure se
vysvetluje laikum, kteri ocekavaji zevseobecnene, jednoduche a pritazlive
vysvetleni, v cem vlastne spociva jeho fungovani. Cloveka je mozne polozit
na operacni stul, rozebrat a popsat jednotlive organy, ale touto metodou se
nikdy nedozvime, na co myslel, co citil, co ho tesilo a co ho trapilo. Narod
je take mozne polozit na operacni stul, okomentovat to, co vidime v ulicich,
co se o nem docteme v tisku a co nam vypraveli znami, ale nikdy se nemuzeme
dozvedet, co citi, co ho tesi a co ho trapi.
Ze zaberu opilych lidi na
lavickach a potopenych ponorek prece nemuzeme delat jednoznacny zaver o
narodu jako takovem - takove symptomy jsou sice vysoce medialne atraktivni,
ale o povaze naroda vypovidaji stejne jako zabery ceskych bezdomovcu pred
prazskym Hlavnim nadrazim a namol opili vesnicane vracejici se ze zabavy.
Pan moderator se nicmene snazil presne o to - podsunout divakum svuj dojem,
ze vsichni Rusove jsou stejni jako ti intoxikovani ubozaci v moskevskem
parku. Jak se pan moderator vyjadril: "Vime, ze vodka je zakladni potrebou
kazdeho Rusa. Ale co obycejni Rusove delaji jinak?" Snaha pani Bartosove
vysvetlit, ze chodi do prace, do skoly, do kina, maji pribuzne, kamarady,
ctou knizky, divaji se na televizi, jezdi na chaty, ... zkratka delaji to
same, co my, narazela na neprustrelnou sovinistickou zed, kterou si
predstavitel verejnopravni televize, pan moderator, kolem sebe vybudoval a
pres kterou pousti jen ty informace, ktere jsou v souladu s jeho vnitrnim
nazorem. Tento jeho soukromy filtr ale zkratka do vysilani Ceske televize
nepatri.
Pane moderatora cit. "obycejni Rusove" jsou v porovnani s nami samozrejme
jini, stejne jako ja se lisim od nej, jako se clovek lisi od cloveka. Na
takove vypady jiste slysi vsichni ti, pro nez je Rusko (Nemecko, Rakousko,
Rumunsko, Turecko, arabske zeme ...) samo o sobe vytecny prostredek
sebeidentifikace a moznost si iluzorne dokazovat, ze jsou lepsi nez nejaky
Rus (Nemec, Rakusan, Rumun, Turek, Arab, ...). Nejsou.
Železný televizi Nova neukradl: Bude Čulík zdiskreditován, že stojí "na straně Michaela Donatha"?
Vazeny pane Culiku,
kritizujete Stetinu za jeho angazovanou neobjektivni novinarinu. Pritom se dopoustite neceho velmi podobneho. Neustale pisete, ze Zelezny Novu ukradl, presto ze:
a) Lauder a spol. nikdy TV Nova nevlastnili, nemohla jim byt tedy ani ukradnuta
b) jde o velmi slozity obchodni spor, ktery dosud nebyl rozhodnut
c) uspech televize Nova evidentne vybudoval Zelezny, a jakmile svuj ukol splnil, prekazel, a Lauderovi navoneni panaci se ho pokouseli vyhodit, protoze byl lepsi nez oni (ve svem oboru, totiz budovani "konzumni" televize). Kdyby Lauder byl alespon trochu schopny podnikatel, nabidne Zeleznemu nejakych 20% CME a reditelske misto, jak je v podobnych pripadech v USA obvykle.
d) Lauder je bestie, ktera se pokousi menit politiku velmoci v konfrontacni vuci male zemi, kde domorodci neskakaji tak, jak on piska (viz jeho projev v senatu, plny lzi a nesmyslu). Takovi lide jsou temi pravymi tvurci valek a zla na Zemi. Kdyby se o neco takoveho pokusil treba vuci Izraeli, postihla by ho nejspis nestastna dopravni nehoda. Proti nemu je Zelezny, oblbovac mas v jedne male zemi, ucineny andilek.
Kdyby ceska novinarska klika, ktera se uz dlouho snazi vytvorit pro BL image "platku, ktery my prece necteme", mela take trochu inteligence, tak vas obvini z toho, ze jste placen najemnym demagogem Donathem. Ma k tomu uplne stejne dukazy, jako jste mel Vy, kdyz jste obvinil Stetinu - jednostranne clanky (ty Vami nenapsane, ale publikovane clanky pochopitelne neuvedou). Sve obvineni nezverejni, ale posle septandou, az to "vsichni budou vedet".
Krome toho, psat o nekom, ze neco ukradl, aniz by to bylo jasne, mi pripada velmi neslusne.
Poznámka JČ: Myslím si, že je zajímavé, jak efektivně působí propaganda Vladimíra Železného, když je navlečena do "českého národního hávu". Nikdy jsem nepředstíral, že je podnik CME vzorem podnikatelské slušnosti či efektivity, metody podniku CME, jdoucí až na hranu českých zákonů, kritizuji už od roku 1996. Nespornou skutečností však je, že skupina českých "intelektuálů" založila televizi Nova a zažádala o licenci společně s podnikem CME a tu licenci dostala právě proto, že se podnik CME (tehdy CEDC) na procesu přímo účastnil. Vyplývá to, zdá se, mj. i z dokumentů, zveřejněných v BL. Je možné, ba velmi pravděpodobné, že mnohé etapy licenčního procesu, zřizování Novy i jejího provozu v prvních letech obsahovaly celou řadu nelegálních či protiprávních kroků. Nicméně úmysl i praxe byly zjevné: Bulvární televize Nova fungovala tak, že ředitel Železný úzce spolupracoval s Američany, kteří vlastnili nakonec 99 procent televizní společnosti a po zajištění (jak doufali) Železného loajality měli pod kontrolou i licenci tím, že Železnému umožnili vlastnictví jejích 60 procent. Pak Železného napadlo, že by z tohoto těsného obětí mohl televizi Nova Američanům vyrvat, a nakonec k tomu došlo. Všechno ostatní jsou zpětné racionalizace a kličkování před soudy a právní spory o to, kolik andělů se vejde na špičku nože, spory, v nichž Železný dokáže velmi efektivním způsobem uplatňovat svou demagogii - veřejnosti v ČR jaksi nevadí, že přednedávnem tvrdil naprostý opak toho, co říká dnes, a že tedy jeho integrita je velmi silně zpochybněna, nejméně tolik, jak je zpochybněna integrita podniku CME. V podnikání však vždycky musí existovat určitá míra důvěry: Američané byli hloupí, že se spoléhali na tak nespolehlivého člověka, jako je Vladimír Železný. Avšak bez určité míry důvěry při podnikání nemůže fungovat ani nejefektivnější ekonomika: všechno regulovat nejde a ve všem lze nakonec nalézt dlouhodobý právní spor. Jsem přesvědčen, že v tomto sporu hodnotím kriticky obě strany.
Poznámka TP: Pro novináře je vždy obtížné hodnotit spory mezi dvěma soukromými subjekty, zejména takové, kde je sjednána rozhodčí doložka a novináři jsou spolu s ostatní veřejností z jednání vyloučeni. Zdravý přístup je nevěřit nikomu a ničemu. Všechna prohlášení jsou nepřesná, všechny dokumenty zfalšované, neplatné nebo minimálně nekompletní.
Při posuzování smluvního vztahu lze ale vycházet z toho, s jakým úmyslem subjekty do vztahu vstoupily, a zdá se krajně nepravděpodobné, že by CEDC/CME měla v úmyslu uzavřít s CET 21 takovou smlouvu, která by výměnou za investici v řádu stovek milionů korun nezaručovala exkluzivitu po celou dobu platnosti vysílací licence. Proto tvrdím, že V. Železný televizi Nova vytuneloval, aniž bych tím stranil ČNTS proti CET 21.
Profesionální novinářská nestrannost a nezaujatost neznamená, že novinář pokládá rovnítko mezi vraha a jeho oběť nebo mezi zloděje a okradeného, nýbrž v takových případech vždy musí uplatňovat vlastní nepředpojatý úsudek.