úterý 8. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Výhodná práce pro počítačové odborníky v zahraničí:
  • Globální digitální obchod (Jiří Janeček) Sdělovací prostředky:
  • Česká televize ignoruje problémy Německa (Jaroslav Polák) Britské listy:
  • Oddechový příspěvek do "debaty o debatě" (Miloš Štěpánek) Kateřina Dostálová o televizích v časopisu Profit:
  • "Radní televize neuhlídali" (plus poznámka JČ, co Dostálová zanedbala) Česká republika:
  • Tak jak se vlastně jmenujeme? (Václav Pinkava) Pokračuje diskuse o Temelínu:
  • Jaderná energie je perspektivnější (Milan Cihlář)
  • Nejsem proti jaderné energetice v bezpečném provedení (Oldřich Maděra)
  • Nepříjemné otázky o jaderné energii (Oldřich Maděra, Pavel Góra)
  • Poznámky k energetické politice (Oldřich Maděra a Jan Horyna)
  • Jsem proti "zelené" ideologii (Miloš Zahradník) Ekologie v ČR:
  • Výstava "Živá voda" v Jindřichově Hradci (Děti Země)
  • Ministerstvo dalo Českému krasu šanci (Děti Země)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Poezie pro cestující. Co takhle vystavit v pražském metru tuhle báseň?

    Přes štěstí vidění
    tak slepý
    přes dar slyšení
    tak hluchý

    Ve větru list v lásce sám
    v tenatech pták v dešti zpěv
    v růži červ v naději klam
    v hrdle pláč v slovech krev

    Přes štěstí vidění
    tak slepý
    přes dar slyšení
    tak hluchý

    (František Halas)

  • Bohumil Klepetko chce v  redakci zpravodajství ČT "zlepšovat kvalitu českého jazyka".. To je dobře, ale co víc? Zavést "kariérní postup", jak chce Jiří Hodač. A další rysy jeho (nezveřejněného) projektu (existuje?) jsou "tajné", "nebude je vytrubovat". Funkci šéfa zpravodajství ČT přijal na naléhání kolegů z redakce zpravodajství (naléhali v kuřárně?), a to hlavně proto, že "předtím" byli ve zpravodajství ČT "různí revolucionáři" a Klepetko se obával, kdo by mohl přijít, kdyby on sám funkci vedoucího zpravodajství nepřijal a situaci tak nezachránil. Vystupovat na obrazovce a zároveň být šéfem zpravodajství je náročné, ale on to zvládá a je dobré, když podřízení vidí, že šéf taky něco dělá. - To jsou v podstatě veškeré informace, které jsme se dověděli z  měkkého rozhovoru, který se vysílal včera po poledni v Radiožurnálu, kde Klepetka interviewovali hned dva - nepřipravení a nepříliš informovaní - reportéři ČRo. Formát, který byl pro rozhovor zvolen (dva novináři interviewují jednu osobu) bývá v ČR užíván pro tzv. "významné lidi" a byl, jak se zdá, poněkud neobratným pokusem učinit z Klepetka "osobnost". (Kdo všechno je v ČR dnes nazýván "osobnost"!!) K tématům, jimž se reportéři ČR v rozhovoru s Klepetkem vyhnuli, patřily například tyto ožehavé a aktuální otázky, které Radiožurnál Klepetkovi nepoložil:
  • Jaký je právní základ odvolání Ondřeje Gini z funkce moderátora Událostí? Bude-li vyřešení jeho případu trvat rok či déle, bude Giňa i nadále za plný plat na dovolené? Proč byl odvolán Giňa za pouhé podezření a např. za  komunismu zdiskreditovaná moderátorka Augustová nikomu nevadí? (Odpověď: Augustová nemá snědou kůži?)
  • Co si Klepetko myslí o odvolání Zdeňka Šámala? Byla v této věci Česká televize v právu? Neměl se Šámal sám pokusit zpracovat aféru s Prorokem nezávislým způsobem z různých stran a zahrnout do takové reportáže i citace z prohlášení vedení ČT? Bylo správné odvolat Romana Proroka z  funkce moderátora pořadu V pravé poledne? Jak hodnotí nepovedený pokus nahradit Proroka Zelenkou a když to nefungovalo, náhlé rozhodnutí pořad V pravé poledne zrušit?
  • Kromě kultivace jazyka, z jakých profesionálních zásad bude vycházet klepetkovská redakce zpravodajství ČT?

    Atd. - Po šesti týdnech pobytu v České republice mám z českých sdělovacích prostředků velmi nepříjemný dojem. Konvenčnost a omezenost jejich pohledu je ochromující. Zvlášť v tomto rozhovoru jsem měl pocit, že se moderátoři, interviewující Klepetka, vědomě vyhýbali jakékoliv smysluplnější otázce, ale podobný pocit mě přepadal častokrát např. při šťavnění o "našem vstupu do EU", kdy se vyjadřovali "zavedení komentátoři" k "aktuální problematice" v Radiožurnálu způsobem, kdy se šedá hmota mozková nepohne. Tento pocit mě ovšem nad českými sdělovacími prostředky a jejich konvenčními "debatami" (je to žvanění, nechci urážet, ale co mám dělat, když originální myšlenka po dlouhé minuty nezableskne) přepadal velmi často. Česká veřejnost i politikové si zaslouží daleko kvalitnější službu. (JČ)

    V upoutávce na příští číslo Literárních novin, která vyšla v pondělním Respektu, stojí:

    "V čísle 33 LtN [...] mimo jiné najdete: Obranu angažovaného novinářství od Jaromíra Štětiny, který přemýšlí nad situacemi, v nichž musel volit mezi nestranností válečného reportéra a pomocí lidem v krajní nouzi."

    Doufejme, že Literární noviny budou respektovat ustanovení tiskového zákona o právu na odpověď o zveřejní ve stejném čísle i nezkrácenou reakci Jana Čulíka na Patočkův "editorial". Jinak bychom se těžko ubránili pocitu, že LtN, podle svého sloganu "noviny, které se dají obrátit vzhůru nohama", obracejí vzhůru nohama i základní zásadu novinářské objektivity, vyjádřenou latinským Audiatur et altera pars - Budiž vyslechnuta i druhá strana. (TP.)

    Poznámka JČ: Vždycky mě docela osobně mrzí, když se dovím o člověku, jehož jsem si vážil, nebo jemuž chci dát "benefit of the doubt", že dělá další chyby. Bývalo přece praxí komunistického Rudého práva, že když byl v zahraničí zveřejněn např. dokument Charty 77, komunistický deník o něm neinformoval, ale zato zveřejnil polemiku proti němu. Jistě, situace je dnes jiná. Nechci se zatím vyjadřovat k článku Jaromíra Štětiny v Literárních novinách, který jsem neměl možnost číst, k vyjádření mi ho redakce nezaslala, domnívám se však, že kdyby snad Jakub Patočka byl schopen v diskusi o tom, zda je přípustný žurnalistický aktivismus, zaujmout objektivní stanovisko, počkal by a zveřejnil texty Jaromíra Štětiny a Jana Čulíka v témže čísle Literárních novin vedle sebe. Zatím vychází v Literárkách už třetí týden třetí (až čtvrtý) text, zpochybňující argumentaci Jana Čulíka, aniž by zatím vyšlo v těchže novinách k této věci Čulíkovo jediné slovo. (Jakási paní minulý týden kritizovala Jana Čulíka v Literárkách za "ješitnost", že není ve Štětinově případě ochoten přiznat chybu, ale kritizovala i Patočku za to, že Čulíka z Literárek vyhostil.) Trochu tento poměr 1:3 (či 1:4) zpochybňuje nestrannost tohoto týdeníku. Do určité míry je to ovšem zaviněno i Janem Čulíkem samotným: Na dopis zaslaný do Literárních novin reagoval po několika dnech Jakub Patočka e-mailem, že je překvapen, že se dožaduji zveřejnění odpovědi podle tiskového zákona. Sám se domnívá, že text, který jsem do Literárek poslal, není příliš kvalitně napsaný, proto ho chce zkrátit maximálně na dvě stránky a vedle toho chce zveřejnit vlastní odpověď. Měl jsem si tedy vybrat, zda akceptuji toto zkrácení, anebo zda chci jednat rovnou s právníkem Literárních novin. Napsal jsem Jakubu Patočkovi, že se s nikým nechci přít a že text samozřejmě může zkrátit, avšak chci, aby ve zkrácené verzi zůstaly citace ze Štětinových článků o Javlinském i argumentace o tom, proč organizace Člověk v tísni nemůže zároveň vyvíjet aktivistickou činnost a nezávisle o tom psát. Rád bych také, uvedl jsem, dostal krátce právo na odpověď na Patočkovu reakci na můj text. Napsal jsem to minulou středu, potíž ovšem bylo, upozornil jsem, že jsem pak byl mimo internet až do neděle 6.8. Proto jsem se s Jakubem Patočkou dohodl, že publikaci mého textu odložíme až na další týden. Nevěděl jsem ovšem, že mezitím má vyjít v Literárních novinách obhajobný článek od Jaromíra Štětiny na podporu novinářského aktivismu, zřejmě reakce na můj původní kritický argument, který čtenáři Literárních novin dosud vůbec neviděli.

    Patočkovo tvrzení o tom, že je můj dopis do Literárních novin špatně napsaný, mi vrtalo hlavou, a tak jsem se posléze obrátil na nezávislého arbitra: historika dr. Jiřího Vančuru, člena redakční rady Literárních novin, skutečného gentlemana v české intelektuálské obci. O věci jsem s ním jednal už dříve a tentokrát jsem ho požádal o to, aby můj dopis do Literárních novin zredigoval jako člověk, který je nad věcí. Je ten text skutečně podle jeho názoru špatně napsaný, ptal jsem se. Včera jsme se textem znovu probírali: dr. Vančura přiznal, že se z něho nedá vyškrtnout v podstatě nic. Nakonec doporučil, abych z textu vyhodil asi tři věty, které podle jeho názoru mohly na české čtenářstvo působit trochu příliš osobně, a tedy nepřesvědčivě a kontraproduktivně, kdybych však na jejich uchování v textu trval, respektoval by to.Věty jsem vyškrtl, článek snad vyjde v Literárních novinách příští týden. Bude to ovšem argumentace co do počtu článků v poměru 1: 3 (či 4), pokud k tomu Jakub Patočka zveřejní ještě vlastní reakci, 1:4 (či 5) (JČ)

  • V pátečním vydání Práva stojí za pozornost komentář poslance ODS Jana Zahradila k problematice česko-německých vztahů. Zahradilův text, dosti primitivním způsobem apelující na nacionalistické cítění čtenáře a navazující na komunisty využívané stereotypy v pohledu na tuto tematiku, nenechává na pochybách, jaké voliče se nyní ODS snaží oslovit. Ale pozor na matematiku, pane poslanče: příliv zhrzených Sládkových voličů nemusí stačit, aby vyvážil odliv voličů přemýšlejících. (TP)

  • Orlando finto pazzo. Ceska Haendelova spolecnost, Pamatkovy ustav strednich Cech v Praze a Italsky kulturni institut v Praze si Vas dovoluji pozvat na novodobou svetovou premieru opery Antonia Vivaldiho

    Orlando finto pazzo

    (Roland aneb Predstirané silenstvi; Benatky 1714)

    Scenicke provedeni

    Zamecke divadlo v Mnichove Hradisti, okres Mlada Boleslav

    Pátek 8. zari, sobota 9. zari, nedele 10. zari, pondeli 11. zari 2000

    Zacatek vzdy v 16.00 hodin

    Ucinkuje barokni soubor Cappella Accademica Praha (na dobove nastroje) za rizeni Ondreje Macka. Zpivano v italskem jazyce.

    Predstaveni se konaji v  ramci kampane Rady Evropy "Evropa - spolecne dedictvi" ve spolupraci s Istituto Italiano Antonio Vivaldi (Benatky)

    Rezervace vstupenek od 1. cervence 2000 na zamku v Mnichove Hradisti, telefon: 0329-773098 (8.00-16.00 hod. krome pondeli); fax: 0329-772198; e-mail: mhradiste@pusc.cz

    S ohledem na omezenou kapacitu divadla je rezervace vstupenek nutna V cene vstupenky je zahrnuta mimoradna prohlidka zamku od 15.00 hodin

    Na predstavení dne 10. zari 2000 bude z Prahy vypraven mimoradny autobus s odjezdem ve 13.00 hodin od Masarykova nadrazi v Praze z ulice Na Florenci (stanice metra "Namesti Republiky"). Informace na  telefonnich cislech 02-66712203 (vecer) nebo 02-20197350 (pracovni dny, 9.00-15.00 hod.)

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o  přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k  informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? Je k dispozici finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Práce pro počítačové odborníky v zahraničí

    Globální digitální obchod

    Jiří Janeček

    Pane Culiku,

    navazuji na tema "prace CR odborniku v zahranici" prispevekem pro BL -- snazil jsem se to napsat co nejvice informacne -- ne jako reklamu -- myslim ze zvlaste hodnotne jsou hyperlinks na Business Week, New Economy, H1-B visa, etc.

    Jiří Janeček

    Globální digitální obchod a spolupráce odborníku na internetu

    Just In Time Software

    For companies on the cusp of the Internet Age, the resource in shortest supply is neither raw material nor capital, neither powerful technology nor new markets. What keeps managers up nights at these companies is the scarcity of brainpower, the talent to give wings to visions of a future that becomes the present at the speed of light. "Capital is accessible, and smart strategies can simply be copied," says Ed Michaels, a McKinsey & Co. director. "The half-life of technology is growing shorter all the time. For many companies today, talented people are the prime source of competitive advantage."

    People bring imagination and life to a transforming technology. They bring success and profit to simple and complex ideas..."

    Pro firmy, které stojí na vrcholu internetového věku, nejsou nejvíce nedostatkovým zdrojem ani materál, ani kapitál, ani mocná technologie, ani nové trhy. Manažeři těchto firem mají obrovské problémy s nedostatkem mozkové kapacity, s nedostatkem talentu, který by dal křídla vizím budoucnosti, která se stává rychlostí světla současností. "Kapitál je k dispozici a inteligentní strategie se dají jednoduše okopírovat," konstatuje Ed Michaels, ředitel společnosti McKinsey and Co. "Poločas zastarávání technologie se neustále zkracuje. Pro mnoho dnešních firem jsou talentovaní lidé prvotním zdrojem konkurenceschopnosti."

    Lidé přinášejí imaginaci a život technologii, která mění svět. Přinášejí úspěch a zisk jednoduchým i složitým myšlenkám..."

    John Byrne "Business Week" October 4, 1999 p 108.

    http://businessweek.com/1999/99_40/b3649001.htm

    Organizace schopne vytvorit synergy  (sitovy efekt, spoluprace) se vynori jako vudci v nove ekonomice zalozene na produkci a aplikaci vedomosti.

    Poskytujeme prostredi, ktere slouzi k propojeni odbornych vedomosti pracovniku ve spolupracujicich virtualnich tymech. Hodlame nabizet jejich myslenky, sluzby,  softwarove komponenty - pro svetovy obchod se zakazniky.

    TRH A ZAKAZNICI:

    Podporovane softwarove sluzby na Internetu:

    • navrh (design)
    • kodovani (programovani)
    • testovani
    • lokalizace
    • dokumentace
    • systemova integrace
    • technicka podpora (servis)

    Infrastruktura bude prizpusobena potrebam klienta - poskytneme spickove softwarove znalosti a zkusenosti.  Prineseme rychle produkt na trh vyuzitim 24 hodin pracovniho dne - vyuzitim spolupracujicich odborniku v ruznych casovych pasmech kdekoliv na Zemi.

    Zrychlime produkcni cyklus. Specialni WWW prostredi vylouci prostredniky a  zpristupni odborniky na cele Zemi vsem klientum primo. Inzenyri s univerzitnim vzdelanim ze Stredni Evropy budou uspokojovat vzrustajici pozadavky na technicke talenty v US. V US jsou "Startups" s miliony v investicich, ale chybi softwarovi inzenyri k aktualizaci produktu. V  soucasnosti globalni outsourcing/contracting stoji priblizne $20 bilionu kazdy rok.

    Nasi programatori jsou  H1B/USA visa compliant; maji: technickou universitu (vysokou technickou skolu), znalosti pro vyvoj Internetovych aplikaci, odborne znalosti (minimalne 2 roky), schopnost komunikovat anglicky, jsou experty v C++, VB, JAVA, v databazich, atd. Budou mit volbu pracovat jak doma, tak v US - podle svych potreb a podle potreb zakazniku.

    Poskytneme eticke, zabezpecene a otevrene obchodni prostredi. Garantujeme dodrzeni smlouvy a plat v tydennim cyklu (dodani software a vcasne zaplaceni) vyuzitim escrow procesu.

    Bude zde silna soucinnost mezi softwarovymi komponenty a sluzbami. Projekt odborne a programatorske sluzby chapeme jako hlavni zdroj prijmu.

    Odbyt/prodej softwarovych komponent (COM+, JAVA, atd.):

    Obchod se softwarovymi komponenty je vycislen na biliony dolaru denne. Komponenty jsou zakladnimi stavebnimi bloky pro DNA/Web Parts/CORBA/XML/JavaBeans/SOAP. Tyto komponenty preklenuji odlisne obchodni modely:

      • binarni s dokumentovanym rozhranim (API Microsoft Model)
      • zdrojovy kod (Open Source Model)
      • zdrojovy kod + priklady pro snadne overeni/pochopeni (Booch Model)

    Autori komponentu spolupracujici se specialnim WWW prostredim budou prodavat primo klientum v digitalni podobe: vyber, placeni a stazeni v "jednom kliknuti". Dale budou autori techto komponentu dostupni pro konzultace/sluzby. Obchod bude mit business to business/peer to peer charakter, ale bez "prostredniku" spotrebitelskeho trhu. K propojeni prodavajicich a kupujicich bude pouzit tzv. auction bidding process (drazebni proces).



    autor: Jiri Janecek, Jiri@CStudio.com; CStudio, Inc.


    Česká televize ignoruje problémy Německa

    Jaroslav Polák

    V sobotu 5.8. 2000 jsem měl možnost sledovat hlavní zpravodajský pořad německé veřejnoprávní televize ZDF v 19 hodin. První příspěvek, který trval nezvykle dlouho - pět minut (to je třetina času zpráv!!!), byl věnován vzrušené debatě ohledně pravicového extremismu v Německu a debatě o zákazu neonacistické NPD. Pravicoví extremisté v Německu nedávno zranili při bombovém atentátu 10 lidí. Po cele zemi roste počet násilností vůči přistěhovalcům.

    Poté jsem přepnul na českou veřejnoprávní televizi na Události. Jako první jsem zaregistroval obrázek z Německa (byl jsem příliš zaujat přemýšlením nad délkou německého příspěvku - ty totiž trvají maximálně tři minuty k jednomu tématu). Když jsem na ČT zahlédl Berlín, tak jsem si řekl, aha to bude asi něco k  tomu německému problému, jedná se koneckonců o našeho nejbližšího souseda. K naprostému úžasu ale následovalo nějaké doslova blábolení o jakémsi nebezpečí invaze levičáků z Berlína do Prahy na zasedání MMF. Následovala reportáž o slídění udatných reportérů po berlínských squatech korunovaná bombastickým úspěchem tj. nalezením ušmudlaného plakátku formátu A4 zvoucím do Prahy na kongres MMF.

    Musím říci, že mne doslova ovládl vztek, takže jsem to už dál nesledoval. V době, kdy v Německu neonacisti páchají násilnosti, německá media věnují tomuto problému své první relace (totéž se opakovalo na ARD 1. relace - debata o zákazu NPD), naše veřejnoprávní televize nemá zájem informovat o nejdůležitějších problémech našeho souseda. Ale i kdyby našim hrdinným slídilům z ČT je asi zatím málo 14 obětí rasismu u nás. V neděli v Událostech ani jediná zmínka - to se asi nenaučili německy, nebo je vůbec nezajímá nic než předpovídání, co se stane u nás v září. Neustále musí přikládat do ohně hysterické kampaně ohledně protestů proti globalizaci. Takřka denně nás někdo informuje o stahování desítek tisíc policistů,1600 vojáků (neozbrojených to nutno podotknout), o nutnosti se zásobit léky a nebo radši odjet. Mobilisace hadr. V neskutečné kampani nabádají media lidi, aby se vyhnuli v září centru Prahy a tak dále.

    Je naprosto fascinující, že tomuto propagandistickému fenoménu nevěnují takřka žádnou pozornost čeští intelektuálové. Impuls 99 sladce spí, asi je mu 14 mrtvých lidí málo a co se děje v Německu taky. Ovšem na odpůrce globalizace na ty musíme být přísní, o těch už dopředu víme, že ztropí násilnosti, a to je to nejdůležitější nebezpečí. Vraždící němečtí neonacisti a čeští skinheads ti musí jít stranou. To, že dokonce německý svaz průmyslníků varoval ústy svého předsedy Henkela před ohrožením německého průmyslu díky rostoucímu násilí proti přistěhovalcům, taky nikoho nezajímá. Jedině snad pan Nečas a spol už mají konečně klidný spánek (totiž že se nezapomíná na levicový extremismus) a to je asi to hlavní.

    Jaroslav Polák

    Poznámka JČ: Bezpochyby by se mělo o těchto záležitostech i v ČR uvažovat i debatovat: zejména o tom, čeho vlastně se docílí zákazem extrémistické organizace...

    Oddechový příspěvek do "debaty o debatě"

    Miloš Štěpánek

    Za první republiky prý byla startovním výstřelem (okurkové) sezóny politických a mediálních prázdnin zpráva, že české učitelce ukousl na Jadranu žralok nohu. Letos to byla možná zpráva o tom, že francouzská dáma pokousala občana, když to odmítl udělat její pes. Nebo také lehkovážnější příspěvky Britských listů v oblasti, jejíž identifikace se zaměřením na formu příspěvků - přispěním Jaroslava Severa úctyhodně(?) - rozrostla již do podoby
    Diskuse o "o diskusi PRO diskusi".

    Já - hříšník

    Vzhledem k výši sloupce rtuti v teploměru ponechám stranou si neberu na paškál sám význam veřejného diskurzu pro naši vlast a řešení jeho kvality. Dovolím si zakejhat jako potrefená husa, která se pokouší "diskusi o relevantní diskusi" připorozdmychávat. Připouštím, že se i na mne asi vztahují výtky: (výslovné) z "rádoby-intelektuálštiny", i (implicitní, tedy přímo nevyslovené) z nadměrného užívání slov cizího původu, u mne převážně anglicismů, či přímo nepřeložených anglických výrazů. Soudím však, že takový obrat - pars pro toto - jako "last but not least" je nejen výstižnější než jakýkoliv převod, v Britských listech pak nejen přípustný, ale i případný. Nechce se mi však věřit, že by právě tento - zdráhavě připouštím - zlozvyk mohl být příčinou "nemluvení téměř nikoho s nikým", či že "ubíjí výhonky pokusu diskutovat ... protože ten si vedle (takového výraziva?) připadá sprostný.

    V návaznosti na svoje Krédo musím toto vyznání (Confiteor?) doplnit omluvou, že jsem se (jako nedostatečně informovaný začátečník) v rozporu s hlásanými zásadami dopustil - byť z větší části nepřímo - ukvapených zevšeobecňujících kritik BL, resp. některé moje návrhy opakují to, co je v nich neformálně zavedeno a pro redaktora samozřejmé - jako přiznání vlastní chyby a omluva, např. v souvislosti se zrušeným sloupkem v Literárních novinách, které Jan Čulík na základě připomínky pana Pinkavy přijal (ačkoliv by se i tu našly prohřešky - viz některé argumenty v nepříjemné tahanici s Epicentrem).

    Chybí virtuální "rubrika"

    Níže se zaměřuji (tak jako pan Jaroslav Sever) pouze na příspěvky věnované formě (nikoliv obsahu) diskuse. I tak dospívám k závěru, že redakce - aniž mám představu o jejích kapacitách a možnostech - jen minimálně využívá hlavní přednosti Internetu: propojování názorů dopisující veřejnosti, které zůstávají v denních vydáních BL převážně roztroušené. Upozornění na nejdůležitější články jsou jen namátková. Rejstřík je pro aktuální sledování průběhu debat nedůsledně uspořádaný. Hypertextové odkazy jsou ponechány převážně jen na přispěvatelích, kteří (nemluvě např. o doplňování klíčových slov a pod).zdaleka nemohou zvládnout úplnou tematickou provázanost, zvláště když některé články nejsou monotematické. Odezvy se vztahují výběrově zpravidla nejvýše k bezprostředně předcházejícímu příspěvku, starší se pozapomínají a tak se neminimalizuje opakování argumentace v kruhu.

    Zatímco v papírových a "éterových" médiích dělná debata neprobíhá (údajně i) pro nedostatek místa, v tomto e-zinu není optimální z důvodů opačných: přílišné bohatosti a roztříštěnosti souboru příspěvků.

    Právě proto, že se dnes zabývám "pomocným" okrajovým tématem, lze na něm snáze demonstrovat, jak by přednosti Internetu mohly být využity např. ke vzniku jakési "virtuální rubriky". Její "obsah" a snadné "překliknutí" ke každé jeho položce by umožnily snáze zjistit, jak na sebe vystoupení dopisovatelů navazovala, v čem se naopak míjela, které zajímavé myšlenky zapadly, které spory nebyly dovedeny do konce a které mohou být (řečeno dikcí orgánů činných v trestním řízení) odloženy, dokud se neobjeví nové důkazy, ale vždy pohotově k disposici jako dokumentace aktuálního stavu argumentace, našich společných vědomostí. Taková studnice (thesaurus) by byla zvláště přínosná pro nás, kteří nemají internetové napojení kdykoliv pohotově a pro něž i tak omezené "brouzdání" (jakého se níže dopouštím) nemůže být každodenní maličkostí.

    Příklad rubriky "Forma diskuse"

    Ve svých dvou článcích - provokujících k "diskusi o diskusi" (viz odkaz v odstavci 2) - jsem se dovolával (A) anonymního Jaroslava Hradeckého (Pravda spočívá v diskurzu o jejím hledání z 25. 5), (B) Lubomíra Ptáčka (Umíme polemizovat 29.6) a také dvou statí Milana Šmída (z 26.5 a 7. 7), v tomto případě s odbočkami k obecnější problematice (internetové) žurnalistiky

    Článku (B) reaguje - bez využití hypertextového odkazu - na články Václava Pinkavy (C) O kálení do vlastního hnízda z 27. 6 a Jiřího Janečka (D) Nač máme Ústav pro jazyk český z 28. 6. K obsahu těchto příspěvků se vracím níže (v poznámce 1). Do rubriky dále nesporně patří další (provokativní) článek Václava Pinkavy (E) O umění argumentace. Ten vyšel rovněž 29.6 jako(B), na který se odvolávají pozdější tři články ze 7. 7.: Opět lingvisticky orientovaný Jiřího Janečka (F) Umíme polemizovat o jazyce českém (s pointou komentovanou rovněž v  poznámce 1) a  Václava Pinkavy (G) Nezáleží jen na slušnosti.

    Velmi se mi líbí jak ve třetím z nich (H) Umění slušné polemiky zakročil pan Ivan Sosna nejen vůči těmto spíše mělkým sporům. Hlavně však oceňuji, jak předložil veřejnosti k posouzení kritiku (patrně) spolučlenů Syndikátu novinářů z pořadu Sněží (zpracovanou a rozeslanou již v srpnu 1999), která zůstala bez jejich odpovědi. I když mám k jeho textu drobnější výhrady (viz poznámka 2), oceňuji, že vytvořil předpoklad pro povznesení diskusí na vyšší "smysluplnější" a zásadovější úroveň.

    Obecněji

    (a) Zdaleka si nejsem jist, že jsem si povšiml všech příspěvků v BL k danému tématu byť jen za takto krátkou dobu. Redakce e-zinu má předpoklady konat důsledněji. (b) Nicméně jsem snad naznačil, jak by mohla "virtuální rubrika" vypadat, jak specializovaným zájemcům přístup k okruhu inforamcí ulehčit. Její příprava ve "věcných" oborech a tematech by ovšem byla analyticky náročnější. (c) Poznámky v post scriptu naznačují, jak by se z  kompletace a konfronta daly čerpat další diskusní podněty.

    Jsem si vědom, že návrh na "diskusi o rezultativnosti diskuse" je pravděpodobně hnidopišsky procedurální. Opak by byl vzhledem k mé životní zkušenosti podivný - právník se dvě dekády živil metodikou účetnictví a jeho automatizací, s exkursy do překládání (s jeho řeholními návyky). Teorií internetového žurnalismu, a žurnalismu vůbec jsem však zůstal nedotčen. Hledání cesty z "blbé nálady" naší společnosti (kterou chápu jako nedostatek společenské smlouvy pro dokončení transformace) však snad moje snažení ospravedlňuje.

    Miloš Štěpánek, V.N.P

    Podobně jako bývá hodnostářům propůjčován titul V.I.P,

    ucházím se o právo používat podobný:

    (Vetchý Neinformovaný Podvraťák-outsider)

     

    Poznámka 1

    Připomeňme, že panu. Pinkavovi (a dříve) Izákovivadilo praní špinavého prádla (nebo zdvořileji řečeno: nevyvážený přístup ke zviditelňování záporných aspektů českých poměrů). Sebevědomým občanům může být srdečně jedno, jak moc se v cizině zajímají o naše domácí starosti, jakož i zda někdo z našinců považuje za užitečné (a navíc na to má čas a prostředky) tyto starosti do příslušných jazyků překládat.

    Musím se přiznat, že při první četbě výrazu "překladu našich problémů do angličtiny" mne ani nenapadlo brát ho doslovně. Měl jsem dojem, že kritizováno je příliš časté a jednostranné porovnávání našich poměrů právě se Spojeným královstvím (jak však jsou Britské listy přirozeně, už podle názvu orientovány). To je ovšem určitá jednostrannost, která se přiházívá nejen redaktorovi Čulíkovi a snad nejčastějšímu přispěvateli T. Pecinovi. Ale k anglické orientaci inklinuje i pan Pinkava a Sosna (a k anglofilům se hlásím i já).

    Pan Janeček se podvakrát rozčilovat"nač si platíme Ústav pro jazyk český, když nemůže nic nařídit". Trochu jsem zalitoval, že si neztěžuje na Meteorologický ústav, když ten nemůže zařídit, aby o naší dovolené nepršelo

    Poznámka 2

    Musím se přiznat, že v diskusi posledních měsíců o žurnalistice (navíc převážně televizní) v Britských listech mi nevadilo soustředění (které kritizuje pan Sosna) na její politickou vrstvu. Naopak, je to spíš můj živel než samotná novinařina. Uznávám však, že jeho výhrady ke zužování tématu (navíc ještě na otázky korupce) jsou oprávněné.

    Je mi však jedno - jak praví, tuším, čínské přísloví - zda se zvíře jmenuje kočka, jen když chytá myši

    Poznámka JČ: Nechápu, co je na konstatování, že je Jaromír Štětina aktivistický novinář, který projevuje nekritickou závislost na Grigoriji Javlinském, nepříjemného.

    Z časopisu Profit č.30/2000

    Radní televize neuhlídali

    Zdeněk Fekar

    Přebíráme tento rozhovor s Kateřinou Dostálovou z časopisu Profit, protože by měl být přístupný zájemcům o českou mediální problematiku, systematicky sledujícím Britské listy, v našem tematickém archivu. Kateřina Dostálová v něm projevuje určitou neznalost mediální problematiky a znovu opakuje některé chyby či předsudky, které stále kolují českým politickým establishmentem, zároveň pomíjí některé důležité otázky. Viz poznámku JČ na konci. K rozhovoru se vrátíme.

    Česká televize má být bez reklamy, nebo privátní

    Spor o to, kdo (a proč) vlastně má právo vysílat program televize Nova není u konce a už je tady další mediální tajemství. Pád Investiční a Poštovní banky oživil otázku, kdo vlastně ovládá Primu. Otázky bez odpovědí připisuje poslankyně Kateřina Dostálová (ODS) špatné mediální legislativě i laxnímu přístupu vysílací rady. Nad přípravou nového mediálního zákona se nyní velmi diskutuje, zda se zabývat křížením vlastnictví, tedy sledováním, kolik médií vlastník ovládá, nebo spíš regulací programu. Poslankyně dává přednost programové regulaci před sledováním vlastnických vztahů. "Nicméně v současné době je na naší mediální scéně důležité vědět, kdo je vlastníkem. A my to příliš nevíme," říká v rozhovoru o televizích pro týdeník Profit Dostálová.

  • Čí je to chyba, když nemáme o vlastnických vztazích přehled?

    Mluvila jsem s radními Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o rychlém zahájení správního řízení s Primou a ptala se jich, co dělali těch několik měsíců, když kterýkoli občan v této zemi byl informován o neprůhledných vztazích v této televizi - a oni ne. A oni na to říkali: "My můžeme dělat pouze to, co nám umožňuje zákon." Osobně si myslím, že rada zaspala, že mohla být více aktivní ane se alibisticky obhajovat zákonem.

  • Rada se právě změnila. Myslíte, že její práce závisí na osobnostech, nebo je nedůležité, jací lidé ji tvoří a rada jako instituce se bude chovat stejně?

    Určitě to není jedno. Domnívám se, že i když k obměně nedošlo, tak radní, kteří v radě působili už v minulé období, vyvodí z možných chyb nějaké soudy a svým způsobem se poučí.

  • V úterý se v internetových Britských listech objevily dokumenty, podle nichž rada v minulosti udělila licenci pro Novu firmě CET 21 i Američanům. Četla jste je? Co tomu říkáte?

    Nevím, jestli víte, že kauzou televize Nova se v minulém volebním období zabývala komise, která se dobrala prakticky k totožným výsledkům, a mě nesmírně mrzí, že to spadlo pod stůl. Pokusím se iniciovat a zabývat touto kauzou zpětně.

  • Dokumenty tak trochu dávají za pravdu americké straně, i když se Železnému podařilo téměř přesvědčit veřejnost o jeho pravdě. Vy jste na své internetové stránce uvedla, že Železný "velmi šikovně využil všech možností, které mu poskytuje platný zákon" - asi nejste přesvědčená, že pan Železný získal televizi zcela regulérně?

    Já nemůžu předjímat rozhodnutí soudu, toho bych se chtěla velmi vyvarovat. Ale ráda bych poukázala na jednu věc, která mne trápí, a to je tvorba našich zákonů. Konkrétně u mediálního zákona došlo k novelizaci, kterou se dosáhlo toho, že rada jako regulační orgán ztratila možnost regulovat majetkové vztahy mezi servisní společností a držitelem licence. Rada svým způsobem umožnila Vladimíru Železnému udělat, co udělal. U většiny zákonů jsou to víceméně poslanci, kteří tvoří zákony svými četnými pozměňovacími návrhy. Já jsem slyšela od pana poslance Kučery (ČSSD, autor vlastní verze nového mediálního zákona - pozn. red.) , že se musíme radit s broadcastery, jak má tento zákon vypadat, a já se domnívám, že je to špatně. Měli bychom tvořit zákony pro občany. Velice často se zákony z gruntu přepracovávají a pak se dobíráme takových kauz, jaká poškodila Českou republiku v zahraničí.

  • Ale špatnou práci přece dělají poslanci!

    Ano. Já osobně jsem zastáncem toho, abychom takové normy vraceli vládě k přepracování. Sama jsem přepracovávala tiskový zákon, ale tam to šlo, byla to norma jen o pětadvaceti paragrafech. Nicméně - stojíme před vstupem do Evropské unie. To je ten kámen úrazu - máme nějaké časové termíny. Je to takový folklór ve sněmovně, říká se, že to spěchá a že je to akutní, ale ono to třeba tak akutní není. Ale v případě zákona o rozhlasovém a televizním vysílání to opravdu akutní je a jestliže chceme do Unie, stojíme na křižovatce - vrátit to vládě zpátky, a pak dostat z Unie zprávy, že nejsme připraveni, nebo se pokusit všemi silami přistupovat k zákonům, jak se k nim přistupuje... Je to špatně, ale vyberte si z těch dvou zel.

  • Řekla jste, že zákony děláte pro občany a ne pro vysílatele. Ale televize je byznys a broadcasteři mají také své oprávněné zájmy, které byste měli konzultovat.

    To se samozřejmě děje. Ale my žijeme v malé zemi, není veliká, aby tady existoval široký televizní trh. Je tady málo televizí, některé velmi vyčnívají, a já mám pocit, že se ten zákon šije na míru jednoho, dvou velkých broadcasterů. Co je pro mne důležité, je rovnost příležitostí pro všechny.

  • Rovnými příležitostmi jste mi nahrála. Česká televize je často kritizována, že má "zvýhodnění", vybírá koncesionářské poplatky a ještě prodává reklamu, jenže nebýt jí, koncesionáři by platili víc. Co vy si myslíte o financování veřejnoprávní televize?

    V prvé řadě si kladu otázku, co je veřejnoprávní služba. Tato definice tu není. Osobně bych šla cestou sloučení veřejnoprávní televize a rozhlasu, myslím, že by se ušetřila spousta prostředků. Veřejnoprávní média by nemusela vysílat reklamu, nechala bych ten koláč soukromým médiím. Jsem proti zvyšování koncesionářských poplatků, jsou naprosto dostačující na to, jak veřejnoprávní média fungují, jaká je tam přezaměstnanost, jak neprůhledné jsou zprávy o hospodaření České televize.

  • Veřejnoprávnost, to je taková magická formulka. Všichni o ní mluví, ale nikdo se k žádné definici nedobere. Vždyť my ani nevíme, čím by se měla veřejnoprávní média zabývat...

    Chcete ode mě slyšet tu formulaci? Máte nějakou představu? Já představu mám, ale je to můj názor, který bych chtěla přinést do diskuse s odbornou veřejností i občany. Veřejnoprávní služba není vysílání všeho pro všechny. Mělo by to být vysílání toho nejdůležitějšího pro všechny. Pojďme se bavit, co je to nejdůležitější. Kdybych o tom přemýšlela, je to zdraví a bezpečnost. Dál to může být kultura, vzdělávání a tak dále... to je rámcově moje představa. Můžeme se dobrat i závěrů, že veřejnoprávní televizi vůbec nepotřebujeme, že tuto službu umí isoukromá média. Pro zajímavost jsem si měsíc dělala srovnání Primy, Novy a České televize. Zpravodajství na Nově je často více veřejnoprávní. Domnívám se, že to by mělo být vlajkovou lodí České televize a já mám pocit, že ta loď má hodně děr, že se potápí a že jde ke dnu.

  • Je úplně nemožná úvaha, zda vůbec Česká televize potřebuje dva kanály?

    Mně by vůbec nevadil jen jeden kanál a zprivatizovat "dvojku". Česká televize se snaží získat sledovanost, snaží se konkurovat... (Ztlumí hlas a neskrývá znechucení.) Například pořad Eňo ňůňo - v sobotu jsem tomu věnovala pět minut a bylo mi fyzicky nevolno, co tam ti lidé produkují. To je takový škvár, že na obrazovce ČT nemá co dělat! Oni by neměli Nově konkurovat, já se ráda dívám na dokumenty na ČT 2, ale jenom jeden kanál by stačil.

  • To by se pak "ušlechtilejší" pořady mohly třeba vysílat jako státní zakázky třeba i v soukromých televizích...

    To je názor zastánců privatizace, že by se tak dala řešit třeba poptávka po vzdělávacích pořadech. Já se vůbec nebráním tomu, co říkáte, a nebránila bych se ani opačnému názoru. Byla bych šťastná, kdyby o tom konečně nastala diskuze. Ale zatím se nevede, mám pocit, že podle toho vypadá vysílání veřejnoprávní televize a od toho se odvíjí i čím dál větší nespokojenost dvou tří posledních let, jak ta televize vypadá...

  • Trochu se České televize zastanu. Berete v úvahu, že pro reklamní trh je konkurence důležitá?

    Nemyslím si, že by Česká televize měla být konkurentem. Měli bychom vytvořit takové prostředí, aby bylo více konkurence v rámci komerčních médií, proto jsem mluvila o rovnosti příležitostí, proto se stálá komise pro sdělovací prostředky zabývala tím, aby Prima byla zbavena regionálního vysílání, které má odpoledne, protože jí okamžitě strašně klesá sledovanost.

  • Chcete se médiím věnovat ještě v příštím volebním období?

    (Rozpačitě se zasměje.) Já nevím, jestli v příštím volebním období tady budu. (Pak pokračuje vážně.) V prvé řadě bych se zeptala kolegů ze své strany v Olomouci, jestli mají pocit, že moje práce ve sněmovně má nějaký smysl, teprve poté zvážím, jestli má smysl kandidovat, nebo ne. Faktem je, že se tady člověk strašně moc věcí učí. Byla by škoda je po dvou třech letech hodit za hlavu, bylo by dobré je využít dál. Ale pro mě je nejdůležitější, jestli lidi, kteří mi dali hlas, mají pocit, že pro ně má smysl, co dělám. Já jsem sice uzavřela svoji galerii, ale nepronajala jsem ji - on se na mě muž teď zlobí, protože je v centru města a možná by to byl lukrativní pronájem. Pro mě je důležité vědět, že jestli tady zítra udělám nějaký průšvih, odjedu do Olomouce a otevřu znova galerii a mám práci. To je hrozně důležitý pocit.

  • Takže až jednou skončíte coby poslankyně - počítáte s tím, že se vrátíte do role galeristky, nebo byste ráda pracovala jinde v oblasti médií?

    (Delší odmlka, hluboce se zamýšlí.) To já nevím, co mi život nebo osud nabídne. Fakt je ten, že mě práce v galerii hrozně bavila a že se k ní vrátím. (S upřímným smíchem.) Ale pokud mi přijde nabídka stát se členkou Rady České televize, tak třeba o ní budu přemýšlet. Ale to rozhodně není práce na plný úvazek.


    Poznámka JČ: Výše uvedený rozhovor s Kateřinou Dostálovou je důležitý zejména proto, že projevuje některé chyby a neznalosti, symptomatické pro české politiky a poslance. Ještě se k tomuto rozhovoru vrátíme. Nyní jen ve zkratce:

    1. Veřejnoprávní televize snad nemá být komerčním televizím obchodním konkurentem, ale zcela zjevně jim musí být konkurentem vysílatelským. Veřejnoprávní televize nemá být něco podružného či okrajového. Dobrá veřejnoprávní televize svými kvalitními a atraktivními pořady drží vysoce laťku kvality pro ostatní, méně kvalitní totiž komerční vysílatele, a ti se vysoké kvalitě veřejnoprávní televize musejí neustále přizpůsobovat. Tak to funguje v Británii.

    2. Bylo by asi chybou odebrat reklamu České televizi: BBC sice nevysílá reklamu, ale obecněji se uznává, že v malých zemích nemůže existovat veřejnoprávní televize bez reklamy, protože se na koncesionářských poplatcích nevybere dostatečné množství peněz na řádné fungování televizní stanice.

    3. Udělení terestrické vysílací licence komerční stanici je privilegiem. Poslanci tedy nemají majitelům komerčních stanic ustupovat, naopak od nich musejí tvrdě vyžadovat plnění zásadních kvalitativních požadavků.

    4. Je pozoruhodné, že pro Dostálovou jakoby vůbec neexistovalo vědomí nových technologií, digitálního vysílání, či konvergence televize s  internetem. Problém pro Českou republiku není to, zda zrušit či nezrušit ČT 2, ale to, v jaké vůbec formě má existovat Česká televize v digitálním světě. Nezdá se nám, že by se tím ČR dnes někdo vůbec inteligentněji a systematičtěji zabýval. Přitom je zjevné, že zanedlouho dojde k naprostému rozkladu nynější mediální struktury.


    Tak jak se vlastně jmenujeme?

    Václav Pinkava

    Mily pane Sosno,

    Vas clanek v BL, psany v obdobi "kdyz uz je sezona nejokurkovitejsi..." mne zaujal duvtipnym postrehem, ze staty koncici na -ia v anglictine jsou povazovany povetsine za jaksi 'pokleslejsi', a ty 'uznavanejsi' mivaji jine koncovky. Jaci byvaji take na vychod odsud, pisete. Neco na tom bezesporu je. Jeste dobre, ze nejsme Czechistan, kdyz uz jsme Absurdistan. Ale pokud ma byt pro anglicke ucho nazev "Czechia" mene prestizni nez kuprikladu "Czechland(s)", co na tom? Zaslouzime si skutecne neco prostiznejsiho? Asi neni nahodou, ze i modely stale skvelejsi automobilky skoda-volkswagengroup konci na -ia: Felicia, Octavia, Fabia, co bude dal? Moravia?, Czechia?, Livia?

    Osobne rad pouzivam strucne a jemne pejorativni "Czecho", tedy pahyl od puvodniho Czecho/slovakia. Bohuzel doslovne "Cesko" zni anglickemu uchu jako nejaka spolecnost na vyrabeni sachovych figurek "Chess Co."

    Ale porad mi neni jasne proc nem nestaci dvojslabicna zkratka 'see-aar', CR. Vzdyt se bezne rika trojslabicne jú-es-ej, misto ctyrslabicneho titulu A-me-ri-ca, a United States of America nerika skoro nikdo. Radeji se rekne dvojslabicne "the States", ale na mapy se tohle nepise. V teto souvislosti mne vsak napadla jedna alternativa jak se pojmenovat misto kostrbateho Czechlands:- ve statni hymne mame prece synonymum "zeme ceska - domov muj". Co rikate nazvu "Domov"? Na jih od nas je prece Krajina, a na vychod Ukrajina. Kdyz se k vehlasu dostal Capkuv "robot"... hmm. Asi prece jenom ne. Anglickemu uchu to zni jako nejaka urazliva varianta na tema 'vodprejskni'. "I'm going to dom off on holiday" neni moc pouzitelne. V teto souvislosti ceskych haju a boru mne napadaji Houby - to zni dost jako anglicke Hobby, neboli konicek. Jsme prece takovi houbari a houby-isti, a staty koncicich na ypsilon je pramalo. Zkuste si vsak prelozit do anglictiny "Sel do lesa, houby nasel". A mohlo by to byt pokouseni osudu temelinskych rozmeru, ze...

    Co tedy zbyva, nez ta anglickemu uchu libezne znejici bajna a romanticka Czechia, ztracena kdesi v lesnate, houbate a zaostale Eastern Europe. Vzdyt nas nezarazuje ani tak na vychod, nybrz do obrovskeho prostoru, ktery lemuje na jihozapade Bolivia a na jihu i byvala Rhodesia - nynejsi Zimba-abwe, (coz znaci pokrocile kamenne domy), na vychod pak treba Mongolia. A priblizne na sever? Treba Nova Scotia? Vsechny zneji jako zapadakov, namitate? Copak nejsou zemepisne utvary na -ia v tzv civilizovanejsich oblastech? V Britanii jsou napriklad krasne oblasti Northumbria, nebo Cumbria.

    A tu se nahle inspiracni kruh uzavira. Co rikate predstave, ze bychom se v tomto rocnim obdobi prejmenovali na North Cucumbria - Severni Okurkov? Mozna, ze by to slo stihnout vsechno prejmenovat k vyroci 21. srpna a s predstihem odvratit hrozbu stretu mezi aktivisty a financniky na nasem uzemi. Nejspis by omylem pristali v Groznem.


    Pokračuje diskuse o Temelínu:

    Jaderná energie je perspektivnější

    Milan Cihlář

    Další články k této problematice najdete v v tematickém archivu BL pod heslem "ekologie, jaderná problematika".

    Vážený pane Maděro,

    chápu Vaše pohnutky a důvody (BL 17.7.) k nesmiřitelnému odporu vůči jaderné energetice. Rovněž souhlasím s tím, že politikou zamlčování a zkreslování informací si všichni zúčastnění a zodpovědní konají medvědí službu. I já se těším na dobu, kdy budeme jezdit v autech poháněných palivovými články vyrábějícími energii spalováním vodíku a kyslíku nebo svítit elektřinou vyrobenou v termonukleárních elektrárnách, jejichž jediným odpadním produktem bude hélium.

    Zatím se však obávám, že ze dvou špatných alternativ výroby energie (spalování fosilních paliv a štěpná reakce), je ta jaderná vhodnější, perspektivnější a dlouhodobě výhodnější jak z hlediska každodenního vlivu na životní prostředí tak i z hlediska hospodaření s omezenými zdroji, které má lidstvo k dispozici.

    Je bohužel smutným faktem, že (nejen) naši politici si z čistě technické a technologické otázky udělali otázku politickou a perspektivní projekt úspěšně pohřbívají. Působení pan Grégra v této souvislosti zaslouží jediný komentář: Slon v porcelánu. To, že tomuto státu chybí jasná a logická energetická koncepce je přes opačná tvrzení politiků více než zřejmé.

    Své děti myslím zbytečně ochuzujete o pobyty v krásném údolí Oslavy. Já sám jsem trávil několik let krásnou dovolenou v Kramolíně na břehu Dalešické přehrady (ještě blíže EDU) bez jakýchkoliv obav s vědomím, že pokud nepiji vodu přímo ze Skryjského potoka obsahujícího (mechanicky či chemicky neodstranitelné) malé množství tritia (beta zářič s poločasem rozpadu cca 11 let), což může být mimochodem ekvivalentní konzumaci vody z domácí studny v Trnavě u Třebíče, nemám se absolutně čeho bát. Mnohem nepříjemnější pocit jsem měl, když jsem se ještě v dobách hluboké totality ocitl krátce na břehu Nechranické přehrady u Kadaně.

    Jódové tablety nejsou ukryty v žádných sejfech EDU ani ETE, ale jsou opakovaně (po dobu použitelnosti) bezplatně distribuovány obyvatelstvu ve dvacetikilometrové zóně okolo elektráren. Tyto tablety ČEZ nakupuje z vlastních zdrojů a věřte, že to není levná záležitost. Třebaže jsou pánové z ČEZu přes veškerou (někdy trochu křečovitou) snahu v oblasti styku s veřejností stále poněkud neobratní, skutečně dělají pro ochranu obyvatel maximum.

    K problematice těžby uranu nemám bohužel žádné informace. Doporučuji Vám obrátit se podle příslušného zákona (snad i veřejně) se žádostí o příslušné údaje na MPO.

    Milan Cihlář


    Nejsem proti jaderné energetice v bezpečném provedení

    Oldřich Maděra

    Vážený pane,

    pohon automobilů na vodík je konstrukčně dotažen do konce. Firma Opel dodá modely aut na vodík na olympiádu v Sydney. Společně s firmou GM pak připravují síť čerpacích stanic a prodej sériově vyráběných aut na vodík do dvou-tří let. Jak obě firmy prohlásily, předpokládají nejprve výrobu vodíku z ropy, postupně však přechod na výrobu vodíku z energie z obnovitelných zdrojů (viz http://noviny.trafika.cz/press2/ln.asp - rubrika Koruna).

    Znovu opakuji svůj zásadní názor. Nejsem proti jaderné energetice v bezpečném provedení. Ať mě a mou rodinu někdo přesvědčí, že celý proces včetně těžby, zpracování a  použití jaderného paliva je opravdu bezpečný. Ať předloží příslušné instituce k veřejné diskusi koncepci a hmatatelné důkazy o zajištění bezpečnosti celého procesu. Určitě je to věc veřejná. Podle mého názoru je to povinností ČEZu jako provozovatele, DIAMO Rožínka jako těžební společnosti, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, dále resortních ministerstev a dalších státních institucí. Zatím jsem z jejich strany na toto téma neslyšel ani slovo a nečetl ani řádku.

    Všichni dobře víme, jak dopadly severní Čechy po eskalaci těžby hnědého uhlí za totality. Nebylo odsíření elektráren provedeno až po silném tlaku veřejnosti a okolních států? Nebyly téměř zničeny Krušné hory? Nebyl snad tehdy provozovatelem elektráren spalujících nekvalitní hnědé uhlí plné síry právě ČEZ? Právě tento postup této společnosti v minulosti ve mně vzbuzuje nedůvěru v to, že celý proces zacházení s jadernými materiály je stoprocentně bezpečný. Z minulosti vím, že údaje o nemocech spojených s exhalacemi v severních Čechách byly tajeny a úmyslně zkreslovány. Často vycházely jen v odborných lékařských pracích a článcích s nepatrným nákladem. Právě proto považuji za velmi důležitou účast lékařů a jejich názor na celou věc ohledně možné spojitosti ohrožení zdraví lidí těžbou, zpracováním, použitím a likvidací jaderného paliva.

    Oldřich Maděra


    Nepříjemné otázky o jaderné energii

    Dotaz Oldřichu Maděrovi od Pavla Góry:

    Milý kolego,

    snad se neurazíte, jsem odchovancem téhož ústavu, byť jsem se zabýval jiným oborem (Kybernetika). Elektrárnami jsem se zabýval spíše z hlediska regulace.

    Je radost číst srozumitelný a jasně formulovaný text. (Britské listy) O Temelínu se napsalo velice mnoho, bohužel většinou jen tendenčních žvástů.

    Zajímalo by mě, zda jste dostal odpovědi na své otázky a dále bych Vás chtěl požádat o nějaké informace ohledně alternativních zdrojů energie. Tím myslím seriozní informace, ve Vašem případě je to asi samozřejmostí.

    Děkuji.


    Zásadní informace nepřinesl nikdo

    Oldřich Maděra

    Pane kolego,

    odpovědělo mi jen pár lidí. Zásadní informace však nepřednesl nikdo. Máte pravdu v tom, že to co se publikuje o Temelínu, jsou jen žvásty.

    Sám sbírám již po léta informace o většině alternativních zdrojů. Většina pokrokových vlád pochopila, že právě obnovitelné zdroje jsou budoucností lidstva a pomalu vedou své země k přeměně energetických zdrojů na ty moderní - solár, vítr, biomasa, vodní energie atd. Je jasné, že to není otázkou měsíců ani let, ale spíše desetiletí. My se však pokroku zatím hrdě bráníme.

    Rozhodl jsem se značnou část kapacity své firmy věnovat na vývoj, projekci a konstrukci obnovitelných zdrojů energie. Začínáme s větrnými elektrárnami, rád bych v budoucnu udělal i něco z oblasti spalování biomasy, popř. vodních elektráren. Zatím váhám s použitím solárních článků - zdají se mi příliš drahé. Tady bude asi nutné počkat, až jejich cena klesne.

    Velmi mne překvapuje, že veřejnost ví tak málo o obnovitelných zdrojích. Překvapuje mne i zavilý odpor odborné veřejnosti vůči alternativním zdrojům. Jako absolvent energetiky si beru za svou stavovskou povinnost právě tyto zdroje propagovat a prakticky realizovat. Odkazy na nejlepší zdroje informací:

  • >vítr: http://www.windpower.dk/,
  • biomasa: http://www.vurv.cz/czbiom/biom.html,
  • voda, solar kogenarace a obecně: http://eco-web.com/

    Oldřich Maděra


    Poznámky k energetické politice

    Oldřich Maděra, Jan Horyna

    Od Jana Horyny:

    Vazeny pane Madero a Cihlari,

    zaujal mne Vas clanek v BL. Na druhe strane se obavam, ze Vas zajem o problematiku nebude az takovy abyste moc patral po odpovidajicich informacich. Nikdo z tech, co tvrdi, ze temelnskou elektrinu nepotrebujeme, neuvede take, ze soucasne s Temelinem se postavily 4 uhelne elektrarny mimo ramec CEZu (Kladno, Vresova, na Ustecku a na Ostravsku), jejichz vykon je vetsi nez ten Temelin. Jsou to soukrome spolecnosti se zahranicni ucasti zejmena rakouskou a nemeckou. Ty vsak nikomu nevadi a ani to, ze se kvuli nim bude muset dal kopat uhli a vapenec pro jejich odsireni. Takze, at chcete nebo ne, boj proti spusteni Temelina je pouze snaha odstranit konkurenci pro tyto elektrarny.

    K Vasim otazkam o rozumné koncepci energetické politiky státu:

    1) Využít JETE a JEDU do konce životnosti, jejich životnost uměle neprodlužovat. Souhlasim.

    2) Další jaderné elektrárny nestavět. Vzhledem k demokracii to nikdo neprosadi, ale to se tyka i staveb novych tovaren, zeleznic - viz akce za zachranu zivotniho prosterdi a razu krajiny

    3) Podrobit proces těžby, zpracování a skladování paliva kontrole pracovišti Akademie věd, vysokých škol a medicínských center pro léčbu rakoviny. Obavam se, ze centra pro lecbu rakoviny, pokud pracuji se zarenim a zariči o aktivite srovnatelne s aktivitou jaderneho reaktoru se moc nevyznaji v odberu a mereni vzorku zivotniho prostredi, tj, v j aktivite velmi nizke. Proto asi budeme muset dale se spokojit s dohledem statnich organu, které nezbytna mereni provadeji anebo na to najimaji dalsi pracoviste vcetne vysokych skol a akademie ved.

    Oldřich Maděra: Ja jsem myslel sbírat informace o rakovinách a snažit se je dát do souvislosti s průmyslovými zdroji znečištění včetně jaderného.

    4) Stejně kontrolovat skladování a využití vyhořelého jaderného paliva. viz vyse

    5) Sumarizovat na náklady státu škody na životním prostředí způsobené těžbou uranu v předchozích létech.

    Bylo provedeno, informace jsou na Min. zivotniho prostredi a take prumyslu a obchodu.

    6) Financovat dohled z prostředků státu a ČEZu tak, aby uvedená pracoviště byla nezávislá.

    Statni organy jsou na CEZu nezavisle. Okoli Dukovan bylo a mozna jeste je monitorovano z Rakouska financovanou skupinou GLOBAL 2000 (jejich vysledky byly i na internetu, ale zadne hruzy se neobjevily, takze to asi zabalili).

    7) Zajistit zákonem, aby všechny zjištěné výsledky byly veřejné a povinně je uveřejnit na Internetu.

    Jestli jsou na internetu nevim, statni organy je maji a i v Dukovanech je Vam na informacnim stredisku sdeli, tohle nemusi tutlat.

    Oldřich Maděra: To se ale tocime porad jen kolem Dukovan. To me zajima samozrejme take, ale zde prece jen asi nejake informace jsou, na rozdil od tezby a zpracovani uranu, kde zadne informace nejsou nebo o nich nevim.

    8) Zachovat jednotnou veřejnou energetickou rozvodnou síť

    Nevím.


    Ještě k diskusi s panem Maděrou

    Jsem proti "zelené" ideologii

    Miloš Zahradník

    Dobry den, pane Madero,

    trochu jsem to moje slohove cviceni Vam jeste rozsiril.

    Samozrejme, misty trochu prehanim - abych se vyrazneji vymezil proti nazorum, s kterymi nesouhlasim :-)

    Uz to je tak, ze tahle debata je vedena nesmiritelne z obou stran a tak se taky prizpusobuji... Byl bych schopen argumentovat i vlidneji - pokud by se i protivnik dokazal zbavit sve predpojatosti :-)

    Chcete li, poslete to i s vasi reakci JC

    byt ten ma ted jiste i jinych zhavych temat dost ;-)

    Miloš Zahradník


    Dobry den, pane Madero,

    nejsem jaderny fyzik a ve vecech tykajici se Temelina se trochu vyznam pouze v teorii pravdepodobnosti (muj vedecky obor) a tez snad trosilinku v mem hobby - geologii. Mluvil jsem o  existujici ;-) v o d n i  elektrarne na Jizere nad Korenovem na hranici Krkonos a Jizerskych hor - jako o dukazu triumfu zelene tuposti, podle mne aspon, nad smyslem pro krasu prirody a pro rozumny rad veci - ne nad tzv. racionalitou ;-) Z dlouhodobeho ekonomickeho hlediska to byla samozrejme velmi vynosna investice; vykopat tunel ve zvetralinach moc penez nestalo a  potrebny nizky jez pod zeleznicnim mostem stal pakatel, urcite mnohem mene nez by stala (nutna!) oprava toho mostu.

    Nemene mne ovsem vadi argumenty, ze pry snad chybou je pouze ze to byl zrovna narodni park - o par kilometru niz jsou uz takove veci O.K. ?

    Mimochodem, neni to tak davno, kdy hranici Krkonosskeho narodniho parku bylo v terenu mozno vymezit (krome obcasnych ceduli) hlavne imisemi vyrazne ponicenejsim lesem, hadejte na ktere strane ;-)

    Jinak, clovek by plakal nad tou horou hlouposti, ktere slysi o ukladani jaderneho odpadu. S a m o z r e j m e, ze tam rizika jsou - jde pouze o to, jak velka ! Pri jake lidske cinnosti nejsou rizika ?

    Pravdepodobnost, ze nejaky prapravnuk pana Zahradnika nebo Madery bude novym Hitlerem je vetsi, nez pravdepodobnost, ze se to uloziste nepodari uhlidat ! Samozrejme, kdyz budeme mit smulu, muze to byt za par milionu let - az se zas zacnou vrasnit Alpy a obnovi se vsechny zlomy ba i privodni kanaly sopouchu v Male Snezne jame ci na Bukovci :-) zatracene drahe. Pokud ale bude nejaky muj potomek velky zlocinec resp. pokud po 1 000 letech budou na svete uz statisice lidi s mymi vadnymi geny - kvuli teto moznosti (doufam tedy, ze ma dostatecne malou pravdepodobnost :-) nebudeme dobrovolne nikdo radeji mit deti ?

    Clovek by rekl - postavte nad tim ulozistem parlament, at i prosty obcan vidi ze to opravdu asi nebude nebezpecne. Jenomze parlament pritahuje teroristy (nekdy i opravnene...) takze takoveto reseni vhodne neni. Musela byt tam stat instituce nezvetsujici pravdepodobnost poskozeni toho mista ;-)

    Pokud ale chcete videt v CR nejake opravdu straslive radioaktivni monstrum - jedte se podivat na "slavnou" horici, neuhasitelnou radioaktivni haldu (zbylou po tezbe uhli tamtez) v Radvanicich u Trutnova ! Byl to pro mne, kdyz jsem tam pred 2 tydny poprve byl, vetsi zazitek (srovnatelne mohutne sirne vypary a vykvety, napriklad) nez pred casem na sopce Vulcano !

    Nesmi se tam samozrejme, vyzenou vas s pokutou pryc... abyste se nepropadl do horicich jeskyn a abyste nesiril radioaktivitu po okoli. (Ale ty krasne zkameneliny, co se tam daji najit ! :-)

    Tohle radvanovicko svatonovicke uhli ma na svedomi i tisice radioaktivnich domu v CR, plnych radonu (a postavenych z tvarnic popela uhli mistniho kamenouhelneho utvaru).

    S tim ulozistem odpadu na Labske louce (a nejen :-) jsem to myslel pochopitelne zertem. Kdyz uz, tak by se to spis hodilo pod Medvedinem, v chodbach zbylych po tezbe uranu na Miseckach v 50 letech...

    Ale jsou jiste geologicky jeste mnohem stabilnejsi mista v CR. Nejstabilnejsi geologicky (bohuzel ne politicky ;-) je ovsemze ruska tabule ...

    (Samozrejme, stavet uloziste nekde na Borneu resp. ve stredni Africe, kde za milion let bude uz nejspis novy Himalaj resp. novy hluboky morsky prikop, by nebylo prilis moudre.)

    Mimochodem, jedna rekreacni chalupa Uranovych dolu stavala v Prichovicich u Korenova presne vedle haldy, zbyle po pokusne tezbe uranu v 50 letech tamtez. Zrejme aby organismus nevysel z cviku ;-)

    Pred casem jsem se na tema radioaktivniho nebezpeci bavil s jednim mym svycarskym ultrazelenym znamym. Namitl jsem mu, ze po 3 svetove valce, po vystrileni vseho jaderneho arzenalu a vybuchu vsech jadernych elektraren (ne ze bych to privolaval :-) bude Svycarsko sice prakticky neobyvatelne - ale furt jeste "obyvatelnejsi", aspon z hlediska ekologicke bohatosti biotopu ktery tam vznikne, nez pod 1 km ledovym prikrovem... a ten nastane spis jako dusledek o d v r a t u  od jaderne energetiky (globalni otepleni jim zpusobene muze totiz klidne byt jen docasne). Ta druha moznost (tedy uplne zaledneni Svycarska) je pritom nepochybne pravdepodobnejsi, ba (v horizontu desetisicu ci statisicu let) spis jista !

    Navrat k dobe meziledove, roztani ledovcu, vytvoreni pudy a opetne zalesneni tech hor - to vse trva mozna dele nez pokles intensity vetsiny zbyvajicich radioaktivnich nuklidu pod "pripustnou mez". Ale nevim, chtelo by to mit po ruce udaje o obojim a to nemam, mozna ze polocas rozpadu nekterych tech nuklidu je dost velky...

    Ja ale samozrejme nuklearni valku, ani predani udrzby atomovych elektraren ci ulozist odpadu (nejen jaderneho) do rukou nezodpovednych, nevzdelanych, zfetovanych apod. zivlu ci dokonce teroristu (at jiz umyslnych ci z hlouposti) nekdy v daleke (ci blizke ;-) budoucnosti nenavrhuji. Navic, pokud takoveto zivly "demokraticky" casem prevezmou moc, treba tim ze se prilis premnozi, muze se Zeme stat neobyvatelnou z tisice dalsich duvodu, nejen kvuli kontaminaci radioaktivnim odpadem ;-)

    Proste je nas uz prilis mnoho na to, abychom si mohli dovolit obejit se bez (riskantni !) viry v rozum i v budoucnu a bez (riskantnich !) novych technologii. Mimochodem, nejekologictejsi dopravni prostredek budou mozna nositka. A otroci by mohli vyrabet biomasu a stavet vetrne elektrarny, pak by se staly nepochybne konkurenceschopnejsimi.

    Jeste jedna poznamka. Nejsem samozrejme vubec proti rozumnemu hledani a vyuzivani "alternativnich" energetickych zdroju ale - pokud mozno prosim, delejte si nejprve takoveto experimenty jinde, ne zde, v nasi mile CR s jeji, uz tak dost ponicenou prirodou ;-)


    Výstava "Živá voda" v Jindřichově Hradci

    Putovní výstava "Živá voda", kterou připravilo ekologické sdružení Děti Země, věnovaná řekám a především mokřadům - tj. rybníkům, tůním, bažinám, rašeliništím, luhům apod., byla zahájena v Jindřichově Hradci na náměstí Míru. Výstava začínala své putování na začátku července v Děčíně, navštívila města severní a jižní Moravy, severních a východních Čech, a zakončí své putování expozicemi v Třeboni (9.-.10.8) a v Příbrami (12-13.8.).

    Výstava Dětí Země se na několika panelech s četnými obrázky a texty snaží osvětlit čím jsou mokřady důležité pro člověka. Ukazuje, jak pomáhají vytvářet zásoby pitné vody a jak byly a jsou důležité pro zachování biodiverzity v krajině. Výstava má zbourat mýtus, že mokřady jsou jen páchnoucí líhně komárů a dalšího nepříjemného hmyzu. Ten je na druhé straně nedílnou součástí rostlinné a zvířecí říše obývající mokřiny. Mezi jejich oblíbené obyvatele patří vydra, jíž je věnován na výstavě větší prostor. Děti Země pomáhají udržet prostor pro tento ohrožený druh v naší přírodě.

    Na výstavě je možné podepsat petici na obranu práv občanů zúčastnit se rozhodovacích procesů o prostředí, ve kterém žijí.

    Mokřadů stále ubývá. Ohrožovaly a ohrožují je meliorace, regulace řek, stavby komunikací a průmyslových objektů.

    Jindřichův Hradec - město uprostřed vod

    Na Jindřichohradecku byly v minulosti významné mokřadní ekosystémy s výskytem desítek ohrožených rostliných a živočisných druhů (včetně vydry říční, čápa černého či kriticky ohroženého luňáka hnědého) ohroženy plánovanou výstavbou monstrózního rekreačního areálu Rajchéřov. Spojeným úsilím Dětí Země a dalších ekologických organizací a místních občanských iniciativ se tehdy naštěstí podařilo nebezpečí odvrátit.

    Mezi další významné mokřady v okrese Jindřichův Hradec patří např. přírodní rezervace Kaproun a Zhejral, přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník, Matenský rybník, a další. Některé z nich, jako např. již zmíněné Rajchéřovské rybníky a Krvavý a Kačležský rybník, Záblatské louky a další, jsou navrhovány jako součást sítě Natura 2000, která chrání biotopy vzácných rostlinných a živočišných druhů dle směrnic Evropské Unie. Místa zařazená do tohoto seznamu poutají pozornost poutníků hledajících poslední přírodní ráje Evropy - a není jich v posledních letech zrovna málo.

    Projekt "Obrana ochrany přírody" a tuto výstavu finančně podpořili: Ministerstvo životního prostředí ČR, Nadace Partnerství, Nadace rozvoje občanské společnosti a Roskilde Charity Foundation.


    Děti Země: Ministerstvo dalo Českému krasu šanci

    Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo Stanovisko o hodnocení vlivu pro záměr pokračování těžby ve Velkolomu Čertovy schody uvnitř chráněné oblasti Český kras. Občanské sdružení Děti Země kladně hodnotí, že obsahuje i podmínku odpisu zásob vápenců koněpruského ložiska z území II. zón chráněné krajinné oblasti. Tento požadavek byl jedním z nejzásadnějších v rámci procesu posuzování vlivů a podporovala ho celá řada obcí, odborníků a občanských sdružení. Ministerstvo ve svém stanovisku ukládá těžaři povinnost připravit odpis zásob do konce roku 2001.

    "Předpokládáme, že se těžař bude pokoušet tuto podmínku obejít, tak jako to udělal již v minulosti, kdy obstrukcemi zabránil odpisu zásob navrženému v roce 1995. Přesto je však tento úspěch velice významný a pomůže občanským iniciativám a obcím chránit cennou přírodní lokalitu. Naším cílem je, aby velkolom již dále nepostupoval a těžba byla výrazně omezena a využívána výhradně pro ušlechtilé účely. Stanovisko ministerstva je dalším krokem k nápravě nenormálního stavu, kdy v chráněné oblasti probíhá masivní těžba," řekl vedoucí berounské pobočky Dětí Země Michal Štingl.

    K podmínce MŽP ČR by měl přihlédnout i báňský úřad, který bude vydávat povolení k těžbě a do něho by měla být tato podmínka rovněž zanesena. Děti Země budou rovněž účastníky řízení a splnění této podmínky budou prosazovat.

    Současný dobývací prostor představuje téměř 400 hektarů, přičemž samotný lom pokrývá zhruba jeho čtvrtinu. To dává možnost k neuvážené těžbě a špatnému hospodaření. Tuto situaci musí vyřešit vlastník ložiska a tím je stát. Tomu se nabízí uvedená možnost odpisu zásob, tedy převodu z kategorie bilančních do nebilančních, čímž budou tyto plochy v budoucnu uchráněny. Takový postup je podle zákona možný v případě, že jiný celospolečenský zájem převáží na zájmem vytěžení ložiska. Proto občanské iniciativy, všechny dotčené obce, ale i odborníci a osobnosti požadují prostřednictvím petice Pro Český kras a českou krajinu II, odpis všech části dobývacího prostoru Koněprusy a Suchomasty, které zasahují do I. a II. zón chráněné oblasti. Tento požadavek odpovídá zákonu o ochraně přírody a krajiny, který stanovuje, že ve druhých zónách CHKO jsou zakázány terénní práce značného rozsahu. Schválená surovinová politika státu rovněž požaduje útlum těžby ve druhých zónách. Neexistuje žádný rozumný důvod odpis zásob neprovést.

    Úplné znění stanoviska a další dokumenty k procesu posuzování vlivů najdete na internetové adrese www.ceskykras.cz/eia.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|