úterý 11. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Jak to bylo s udělením licence pro televizi Nova:
  • RRTV udělila licenci pro televizi Nova "zároveň společnosti CET 21 i Američanům" Dokumenty k udělení licence pro televizi Nova z RRTV:
  • Časová řada žádostí a rozhodnutí vztahujících se k společnosti CET 21, s.r.o.
  • RRTV pro ČTK: "Přímým účastníkem řízení o licenci jsou Američané" (30.1.1993)
  • CET 21 a CEDC: Základní struktura nového českého komerčního televizního subjektu
  • Prohlášení Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání k udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání společnosti CET 21, spol s r.o
  • Říjen 1996: Vladimír Železný: "CET 21 hned zpočátku uznávala, že nemá oprávnění vysílat bez přímé účasti CEDC" Česká televize:
  • O nástupcích pořadu V pravé poledne (Tomáš Pecina) Česká politika a sdělovací prostředky:
  • Kostlivec ve skříni: Debata ČSSD - ODS na Primě o IPB (Tomáš Pecina) Epicentrum:
  • Jakub Patočka: Za nečestnou kritiku Jaromíra Štětiny ruším sloupek Jana Čulíka v Literárních novinách
  • Pokus o rekapitulaci případu "Epicentrum" (Jan Nademlejnský)
  • Agentura Epicentrum podle ARESU v ČR neexistuje (Ferdinand) Ekologie v ČR:
  • Odmítá ministerstvo dopravy diskusi s veřejností o severočeském "Gabčíkovu"? (Děti Země) Tisková zpráva CET 21:
  • Donath byl tajným spolupracovníkem StB, proto podá Dr. Železný dovolání Postskript:
  • Protiv cizáckým civilizacím (Václav Pinkava) Česká společnost:
  • Tresty a bití dětí (Ivan Hoffman)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Jak to bylo s udělením licence pro televizi Nova

    RRTV udělila licenci pro televizi Nova "zároveň společnosti CET 21 i Američanům"

    Vladimír Železný se licenčního řízení neúčastnil

    Britským listům byly zpřístupněny dokumenty z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z nichž, jak se zdá, vyplývá, že není pravda, jak tvrdí Vladimír Železný (poté, co odebral americké firmě CME loni v létě televizi Nova) že vysílací licenci obdržela výlučně společnost CET 21 a že americká firma CME byla pouze nahraditelnou "servisní organizací".

    Z dokumentů, které dnes zveřejňujeme, je zjevné, že společnými účastníky správního řízení o vysílací licenci pro televizi Nova byla nejen společnost CET 21, ale zároveň i americká společnost CEDC, právní předchůdce společnosti CME.

    Z informovaných kruhů jsme se dověděli, že prý pouze podivným "administrativním omylem" se nakonec na licenční listině pro vysílání televize Nova objevilo jméno jen společnosti CET 21 a nikoliv také americké CEDC.

    Bedlivější studium dokumentace Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ohledně udělení licence pro televizi Nova v roce 1993 prý prokazuje, že Rada považovala americkou společnosti CEDC za přímého účastníka tohoto správního řízení. Když s nemilým překvapením zjistila, že jméno podniku CEDC na licenční listině chybí, vydala zprávu pro ČTK, v níž konstatuje, že podnik CEDC byl "přímým účastníkem licenčního řízení".

    Z informovaných kruhů jsme k tomu obdrželi názor, který zveřejňujeme jako první článek dnešních Britských listů.


  • Poslanecká sněmovna včera podle očekávání přehlasovala veto prezidenta Václava Havla a znovu schválila novelu volebního zákona, která má zdůrazněním většinových prvků ve volebním systému posílit roli velkých stran. Novelu, kterou prosazují ODS a ČSSD, podpořilo 124 ze 129 přítomných poslanců. Lidovci, unionisté a komunisté svůj nesouhlas s předlohou vyjádřili neúčastí na hlasování. Zástupci menších parlamentních stran tuto legislativní úpravu pokládají za účelovou změnu a uvažují o tom, že se kvůli ní obrátí na Ústavní soud.

    Václav Žák k tomu napsal 23. 6. 2000 v Právu: Čisté proporční volební systémy mizí a hledají se způsoby, jak vítěze voleb posílit.

    Požadavek změnit volební zákon byl proto racionální. Koalice, které u nás vládly, stravovaly zviditelňovací tance. Faktické vyloučení KSČM z politického života přitom ve svých důsledcích zablokovávalo vytváření logických politických koalic. Zavedení prvků, které posilují vítěze voleb, je tedy žádoucí, pokud se chceme vyvarovat zklamání, o němž psal prezident Beneš.

    Jenže volební zákon schválený Sněmovnou značně překračuje meze nejen politické kultury, ale obecné slušnosti. To není snaha po férových pravidlech soutěže pro politické strany, ale zákeřně vypočítaný direkt politickým soupeřům. Tvrzení premiéra Zemana, že zákon posiluje sebevědomí politických stran, je ve světle jeho cynické účelovosti výsměchem občanům. Neférovost zákona spočívá ve třech ustanoveních: násobcích uzavírací klauzule pro koalice, změně financování stran a zvýšení dělitele při výpočtu mandátu.

    V politice aritmetika neplatí: teze, že když jedna strana potřebuje 5 procent, pak dvě strany mají mít hranici 10 procent, neobstojí. Podle této logiky by polská volební akce Solidarita (AWS), na jejímž vzniku se podílelo 22 politických stran, potřebovala ve volbách 110 procent hlasů. Srovnání s Mečiarem je plně na místě. Budou-li kvůli volebnímu zákonu vznikat umělé slepence jako Dzurindova SDK, stabilního politického systému se jen tak nedočkáme.

    Změna financování stran je ještě zákeřnější. Příspěvek za hlas se snižuje na třetinu, z 90 na 30 Kč, příspěvek za poslance se zdvojnásobuje na milión ročně.

    Představme si, že by koalice čtyř stran získala 19 procent hlasů a poslance by tedy neměla. Devatenácti procentům odpovídá zhruba 40 poslanců. Peníze za ně by si rozdělily ostatní strany! Koalice by za poslance nedostala ani korunu (ostatní strany by si rozdaly zhruba 40 miliónů Kč ročně navíc), a za hlasy voličů by koalice dostala místo 102 milionů jen 34. Za čtyřleté období by tedy přišla o 220 miliónů, soupeři by si polepšili o 160 miliónů. To je nestydatá snaha zardousit politické soupeře penězi.

    Už teď je financování neférové, protože si parlamentní strany přidělují peníze za mandáty, které jim voliči nesvěřili. Jenže podle nového zákona už neférovost přesahuje meze. V dalších volbách by koalice byla u konce s dechem, na kampaň by neměla. Z opatření čiší posedlost ODS za každou cenu zlikvidovat otcovrahy z Unie svobody. Proč jí však přitom dělá ČSSD zeď?

    Konečně dělitel, jímž se přidělují hlasy, je nastaven skoro likvidačně: dělitel a počet obvodů reálně posunuje hranice získání mandátu z pěti procent na víc než dvojnásobek.

    Pokud by se tato ustanovení, evidentně namířená ne na racionalizaci volebního systému, ale na likvidaci politických soupeřů, ze zákona vyškrtla, volební zákon by i přesto zajistil stabilnější vlády.

  • Ředitel televize Nova Vladimír Železný se rozhodl podat k Nejvyššímu soudu dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu v Praze, podle něhož se má omluvit za svá tvrzení o mediálním zástupci firmy CME Michalu Donathovi. Donath vidí rozhodnutí soudu jako první z mnoha Železného proher. Tiskové prohlášení CET 21 v této věci přinášíme v tomto vydání BL. Vrchní soud v Praze minulé úterý rozhodl, že se Železný má omluvit za své výroky o tom, že kampaň proti CET 21 a němu osobně vede "bývalý vysoký funkcionář StB". Podle rozhodnutí soudu se musí Železný omluvit placenými inzeráty v Hospodářských novinách a Blesku. "U soudu se prokázalo, že lži, tajemné náznaky a polopravdy jsou podle zákona nepřípustné, i když pocházejí z úst Vladimíra Železného," komentoval soudní rozhodnutí Donath. Právník ředitele Novy Aleš Rozehnal ČTK řekl, že ve spisech k tomuto sporu je uložena zpráva ministerstva vnitra, která potvrzuje, že Michal Donath je evidován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti s krycími jmény Kurt a Don.

  • Novinářská cena pro Central Europe Review. Sesterský časopis Britských listů, týdeník Central Europe Review, vycházející v angličtině, jehož je editor Britských listů Jan Čulík pravidelným týdenním přispěvatelem, dostal novinářskou cenu NetMedia 2000 Award za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě.

    Výroční konference NetMedia, která vznikla v roce 1995, je čelná evropská internetová konference pro novináře a pracovníky sdělovacích prostředků. Zabývá se tiskem i elektronickými médii. Podrobnosti o NetMedia 2000 naleznete na adrese http://www.net-media.co.uk.

    Videozáznam udílení cen je možno shlédnout na adrese http://www.virtuetv.co.uk/news/netmedia2000/index.html.

  • Co se týče BBC, už jsem jako ovečka. Píše Juliana

    Nekdy dost premyslim, jestli ma cenu se bourit. Tady je toho totiz tolik, ze by clovek nedelal nic jineho. Dnes jsem presto na poste prostala dlouhou frontu (protoze jednu postu v okoli zrusili, a tak na te zbyle jsou jeste delsi fronty nez obycejne), abych poslala doporuceny stezovny dopis jedne instituci. Vim, ze se nezmeni nic, ale nechci jim byt uplne za onuci.

    Co se tyce BBC, jsem uz jako ovecka. Ani britskemu redaktorovi do BBC jsem neposlala zadnou plamennou stiznost, jen proste konstatovani, ze od posledniho mailu (to zavedli zpravy v cestine) se situace zmenila k horsimu, tak at si Kolar vysila, co chce; ja zadam pouze o informaci, na jakych frekvencich najdu "pravou" BBC. Doufam, ze ocenujete, jak silne se ovladam. Ticha a smirena, tupe a neme. - At si vysila ceska BBC, co chce, uz jsem se ptala, kolik stoji satelit na digitalni prijem. 20000 Kc.

  • Dopis pro Julianu od Jaroslava Teplého:

    Vážená Juliano (jejíž jméno je nejenom redakci, ale i mně s velkou pravděpodobností známo),

    Přečetl jsem si o Vašem zklamání poměry u BBC, a proto si Vám dovoluju nabídnout jeden ze svých bludů: Člověk musí mít nějaké ideály, ale nesmí se k nim příliš přibližovat a poznávat je blíže, protože by o ně mohl přijít. Totéž platí i pro Evropu, s kterou byste se ráda seznámila přímo. Protože asi nejste konsumní typ, přesvědčila byste se dosti rychle, že lidé jsou vlastně po celém světě stejní a chovají se podle toho, co jim dovolí systém, v němž žijí nebo kterému jsou podrobeni. S nějakým zklamáním určitého stupně tedy raději včas počítejte.

  • Ad Epicentrum. Poznamenává Juliana:

    Ad Epicentrum. Jana Urbana jsem drive obdivovala. Ted uz ho neobdivuju. Jeho styl argumentace je strasny. Myslim, ze diky tomuto kadrovackemu (ad hominem, rikaji vzdelanci) stylu diskuse jsme tam, kde jsme. Spousta otazek byla nevhodnych, ptali se na ne lide, jenz nebyli hodni odpovedi, a tak jsme se dozili mnoha nevhodnych situaci (receno eufemisticky).

    Proc by se napr. treba Grebenicek nesmel zeptat, jak je financovano Epicentrum?

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? Je k dispozici finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • Profesionalita a nezávislost nové Rady České televize se už projevuje? Napsal Tomáš Pecina, který požádal nového člena Rady České televize Františka Mikše o rozhovor pro Britské listy:

    Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

    "Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

    Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Televize Nova: Udělená licence je nepřevoditelná

    Názor na okolnosti udělení licence na vysílání televize Nova začátkem roku 1993 z informovaných kruhů, které si nepřejí být jmenovány.

    Licence se uděluje právně definovaným postupem nazvaným "správní řízení". Žadatel o licenci se stává účastníkem správního řízení. Jestliže žadatel - účastník správního řízení se stává držitelem licence, vztahuje se na něj příslušný paragraf zákona o rozhlasovém a televizním vysílání "Licence je nepřevoditelná". Takže držitelem licence (kromě případů "vis major") může být pouze a jenom účastník správního řízení, protože přístup k licenci je fyzicky omezen, takže je přidělení licence konkrétní výsadou, výsledkem specifické soutěže atd.

    Problém CET x CME má dvě větve:

    1. Udělení licence:

    a) o licenci žádaly ve shodě, v konkrétním správním řízení dva subjekty (CET- 21 + CEDC-CME). Viz přímé a nepřímé důkazy:

  • CET 21 neměl žádné finanční krytí (takže vůbec nemohl žádat o licenci!)

  • CEDC (viz např. dopis Marka Palmera) před udělením licence a během správního řízení (= během neveřejných slyšení a během veřejného slyšení) VŽDY vystupovalo jako partner CET 21 a spoluúčastník správního řízení, a ne jako investor CETu (mohou to potvrdit všichni členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří tenkrát udělili licenci, proč tak neučinili pp. Josefík a Hanuš, kteří dodnes sedí v Radě, je velkou a nepříjemnou otázkou), s tím - že v případě přidělení licence - CET21+CEDC vytvoří novou společnost, nebo do CEtu vstoupí majoritně CEDC.

  • s tím souvisí i další záležitost, že CET-21 nebyl schopen dodat komplexní projekt, t.j. chyběl byznys plán, který dodala CEDC, a tento byznys plán byl anglickými experty tehdy pobývajícími v Radě vyhodnocen jako nejreálnější, a to v podstatě rozhodlo o udělení licence pro CEDC+CET-21. Dalším důvodem bylo, že CEDC zaručovalo (slovy vyjednavače Marka Palmera) "slušnou komerční televizi respektující masivní výrobu domácí tvorby": v trojúhelníku Barrandovské ateliéry + ČT + nová celoplošná komerční televize (Nova, která byla již před udělením licence 100% obchodně připravena provozování tohoto národní kanálu F 1 mělo před udělením licence cca 70 -80% share.)

    b) Rada udělila licenci společnostem CET 21+CEDC, a poté byla byrokratickým způsobem oklamána, když bez jejího vědomí byl do oficiálního dokumentu o udělení zapsán držitel licence pouze CET 21. Nezapomínejme, že tehdy členové Rady byli pod obrovským politickým a mediálním tlakem. Vlna odporu (dostatečně dokumentována v tehdejším tisku) i z politických míst, se vzedmula proti členům CETu (prý jsou to "podivné politické osoby jako Slovák Gál, Maďar Hunčík, intelektuál Alan, a druhořadí lidé z filmového světa Venclík a Kršák"), ale nikoliv proti Američanům ze CEDC

    c) Proto Rada ve shodě se CEDC, a na základě průběhu neveřejného a veřejného slyšení, vytvořila institut "exkluzivní smlouvy" mezi CEDC+CET 21, t.j. de facto i de jure společnost ČNTS, jako skutečného držitele a provozovatele licence.

    2. Vstup Železného do CET 21:

    a) není v zásadě možný, protože Železný NIKDY nebyl účastníkem správního řízení. (Vstoupil do společnosti CET 21 až dodatečně, Rada jeho vstup schválila až dne 9. dubna 1993). Neúčastník správního řízení, který se stává členem společnosti držitele licence, VŽDY porušuje (kromě případů vis major) paragraf o nepřevoditelnosti licence.

    Každý jiný výklad je obcházení práva a smyslu - úmyslu zákonodárce - zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

    3. Rada měla přiznat "statečně" OMYL, a to, že licence patří OBĚMA účastníkům správního řízení a nechat opravným mechanismem licenci doplnit o CEDC(CME) a nebo ji "převydat" ČNTS. A nebo (tj. dnes) Rada měla - byla povinna - respektovat, vzít v úvahu atd. postoj CME po odvolání Železného i okolnosti udělení licence atd.


    Časová řada žádostí a rozhodnutí vztahujících se k společnosti CET 21, s.r.o.

    Toto je dokument z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ze složky označené CET 21. Zdůrazňujeme, kde jsou v této časové souslednosti uvedeny dokumenty, z nichž vyplývá, že se firma CEDC, předchůdce CME, účastnila správního řízení o udělení licence. Novináři si bezpochyby zmiňované dokumenty mohou vyžádat přímo z  Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Faksimile tohoto dokumentu je zde.

    1992

    17. 6.1992 - založena společnost CET 21, s.r.o (viz společenská smlouva)

    17. 6. 1992 - podán návrh na zápis společnosti do OR Praha 1 (ve složení J. Alan, F. Gál, P. Kršák, P. Hunčík, V. Venclík)

    22. 6. 1992 - zápis do obchodního rejstříku společnosti CET 21, s.r.o.

    25. 8. 1992 - dopis CEDC společnost CET 21, podepsaný M. Palmerem, potvrzující zájem žádat o licenci jako podílník CET 21 s počáteční investicí cca 10 milionů USD.

    11. 9. 1992 (poř. Číslo d294/92) - doručena žádost společnosti CET 21, s.r.o. o udělení licence

    17. 9. 1992 - dr. Korte plní ohlašovací povinnst a sděluje členům Rady na zasedání, že se prostř. Americké ambasády setkal s p. Palmerem a Fertigem

    3. 12. 1992 (poř. č. 27/92) - doručen dopis CET 21 potvrzující zájem o účast v licenčním řízení jak na okruh OK3, tak F1 (zmínka o Fertigovi, Palmerovi a Schamonim jako zahraničních investorech)

    4. 12. 1992 - uzávěrka licenčního řízení na OK3


    1993

    152/19. 1. 1993 - zaslán business plan CET 21, s.r.o.

    30. 1. 1993 / 8. zasedání - udělena licence společnosti CET 21, s.r.o. (v následující zprávě ČTK se konstatuje, že přímým účastníkem žádosti je CEDC, jejímž prezidentem je M. Palmer).

    5. 2. 1993 - podepsán dokument Základní struktura nového Českého komerčního televizního subjektu - PŘÍLOHA Č.2

    9. 2. 1993 / 10. zasedání - schválení podmínek k licenci

    9. 2. 1993 - vydáno správní rozhodnutí o udělení licence CET 21


    Rada České republiky po rozhlasové a televizní vysílání

    120 00 Praha 2, Vinohradská 40 - Radiopalác, tel. 25 70 59

    Toto je dokument, zaslaný Radou České tiskové kanceláři, v němž Rada informuje, že bylo rozhodnuto vydat licenci "předkladatelům projektu s názvem CET 21" a zdůrazňuje, že "přímým účastníkem žádosti je mezinárodní korporace CEDC". Faksimile tohoto dokumentu je zde.

    Sdělení České tiskové kanceláři

    Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:

    Licence k celoplošnému televiznímu vysílání je udělena předkladatelům projektu s názvem CET 21 (Středoevropská televize pro 21. století) společnosti CET 21 spol. s r. o., jejímiž společníky jsou pánové Josef Alan, Fedor Gál, Peter Hunčík, Peter Kršák a Vlastimil Venclík. Přímým účastníkem žádosti je mezinárodní korporace CEDC - Central European Development Corporation, jejímž prezidentem je p. Mark Palmer.

    Bližší podrobnosti budou zástupcům tisku sděleny na tiskové konferenci dne 2. února 1992 v 10.00 hodin v sídle Rady - Radiopalác, Vinohradská 40, Praha 2.

    (podpis)

    PhDr. Daniel Korte

    předseda Rady České republiky

    pro rozhlasové a televizní vysílání


    CET 21 a CEDC: Základní struktura nového českého komerčního televizního subjektu

    Toto je dokument o tom, jak má vypadat nová česká komerční televizní stanice, na jejímž vytvoření se budou společně podílet CET 21 a CEDC. Dokument podepsali za CET 21 dne 5. února 1993 Josef Alan a za CEDC Leonard Fertig. Jeho faksimile je zde (str. 1) a zde (str. 2).

    CET 21, s.r.o. (Central European Television for the 21st Century - dále jen CET 21), držitel licence na celostátní televizní vysílání ve smyslu zákona č. 468/1991 Sb. na bývalém kanálu F1 v České republice, a CEDC (Central European Development Company - sic, ve skutečnosti "Corporation", pozn. JČ) v podmínkách této licence přímý smluvní účastník, se dohodly na dále uvedené struktuře řízení nového subjektu takto:

    1. CET 21, která je provozovatelem vysílání podle par. 3 odst. 1 shora uvedeného zákona, a CEDC budou společně vytvářet obchodní společnost k financování a provozování obchodních, technických, řídících aktivit, k čemuž tato obchodní společnost bude oprávněna po dobu, po kterou bude CET 21 držitelem televizní licence.

    2. CET 21 uznává, že nemá oprávnění provádět vysílání bez přímé účasti CEDC.

    3. Investice do obchodní společnosti budou provádět CEDC a Česká spořitelna, a.s. (dále jen ČS, a.s.). Obchodní společnost bude náležet podílníkům - CET 21, CEDC a ČS, a.s.

    4. Bude zřízena Ředitelská rada obchodní společnosti, jejíž složení se řídí principem poměru podílů. Ředitelská rada bude vydávat zásadní rozhodnutí ve věcech ekonomického řízení, zásadní kapitálová rozhodnutí a rozhodnutí v ostatních strategických obchodních věcech této obchodní společnosti. Každodenní řízení a správu a programové otázky stanice bude uskutečňovat výkonný management.

    5. Všichni pracovníci budou zaměstnanci obchodní společnosti. Výkonným ředitelem obchodní společnosti bude občan České republiky; stejně tomu bude u většiny vyššího managementu a zaměstnanců. Předpokládá se, že v budoucím období až 90 procent všech zaměstnanců a managementu stanice budou občané České republiky. Ti budou doplněni nejlepšími zahraničními talentovanými odborníky v technice, technologii, marketingu a v jiných oblastech, aby pomáhali a vyškolili domácí personál.

    Zaměstnanci budou vybíráni z řad občanů České republiky profesionálním managementem v souladu s principy uvedenými shora v článku 5. Nejvyšší zaměstnanecké funkce budou obsazovány Ředitelskou radou na základě doporučení odborné výběrové komise.

    6. V průběhu doby před zahájením vysílání bude obchodní společnost připravena dojednat smlouvy s nejméně deseti nezávislými výrobci programů, včetně těch právnických osob, které usilovaly o udělení licence.

    7. CET 21 a CEDC jsou dohodnuty, že jedním z cílů nové komerční stanice bude podpora a propagace svobodného tržního hospodářství v České republice. Za tím účelem obchodní společnost vyčlení nejméně 30 procent svého celkového propagačního vysílacího času pro podnikatele z České republiky se slevou ve srovnání se standardními cenami. Dále jsou dohodnuty na tom, že určitý úsek propagačního času bude vyhražen a zpřístupněn pro regionální podnikatele za ceny, jež si mohou dovolit.

    8. Do dvou měsíců po podepsání podmínek licence připraví CET 21 a CEDC úplně organizační, obchodní a právní základy Obchodní společnosti.

    V Praze dne 5. února 1993

    Josef Alan

    za CET 21, s.r.o

    L.M. Fertig

    Za CEDC


    Prohlášení Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání k udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání společnosti CET 21, spol s r.o

    Faksimile tohoto dokumentu je zde (str. 1)zde (str. 2).

    Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání udělila na svém 8. zasedání dne 30. ledna 1993 licenci k celoplošnému televiznímu vysílání společnosti CET 21,spol. s r.o., jejímiž společníky jsou pánové Josef Alan, Fedor Gál, Peter Hunčík, Peter Kršák a Vlastimil Venclík. Přímým účastníkem žádosti je mezinárodní společnost CEDC (Central European Development Corporation), jejímž presidentem je pan Mark Palmer.

    Rada při výběru držitele licence vycházela z ustanovení platných právních předpisů, zejména zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona č. 36/1993 SB., o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Dále Rada vycházela z předem stanovených kritérií, se kterými byli všichni žadatelé o licenci i veřejnost seznámeni.

    Po seznámení s jednotlivými projekt v průběhu předběžných a veřejných slyšení Rada rozhodla o udělení licence společnosti CET 21, spol. s r.o. zejména s přihlédnutím k následujícím skutečnostem:

    1. Podle názoru členů Rady projekt CET 21 nejlépe vyhovuje záměru vytvoření projektu televizního vysílání soukromého provozovatele, který respektuje zájem veřejnosti, přispívá k utváření demokratické společnosti a odráží její názorovou pluralitu a poskytne objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů (viz zejména par. 4 zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání)

    2. Rada usoudila, že program CET 21 vyhověl záměru lépe než ostatní předložené projekty v těchto směrech:

    3. Nejedná se o společnost produkující vlastní programy případně napojenou na zahraniční produkční společnost a zejména archivy těchto společností, umožňuje vytvoření skutečného konkurenčního prostředí a využití toho nejlepšího z potenciálu domácí produkce, ať již stávajícího nebo budoucího.

    4. Jasně bylo deklarováno vědomí toho, že v našich podmínkách je televizní vysílání politikum, a zároveň je v projektu vyjádřena podpora probíhajícímu procesu transformace společnosti a záměr účastnit se této transformace programovými prostředky odpovídajícími standardům vyspělé demokracie, včetně širšího přístupu veřejnosti do vysílání.

    5. Projekt prokázal dostatečné finanční zajištění kapitálem, o jehož původu a spolehlivosti nemůže být pochyb, včetně přiměřené účasti domácího kapitálu, kvalitním a dostatečně realistickým obchodním plánem, dávajícím předpokladu ekonomické úspěšnosti při dosažení kvalitní programové náplně.

    6. Rada se ztotožnila se zájmem projektu vybudovat televizní stanici tak, aby byla přerušena kontinuita stereotypů současného televizního vysílání v České republice.

    7. Přes podstatnou část zahraničního kapitálu je v projektu jasně garantován záměr zachovat národní charakter programu.

    8. Projekt zajišťuje existenci národní televizní stanice v konkurenčním evropském prostředí a nabízí možnost uplatnění domácí produkce na evropském trhu.

    9. Dostatečné finanční zajištění projektu umožňuje zachování současného stavu pokrytí území České republiky televizním signálem a modernizaci stávajících technických prostředků.

    Rada vytvořila mechanismy, kterými bude sledovat dodržování harmonogramu přípravných prací. Formulací a důslednou kontrolou dodržování podmínek k licenci hodlá zajistit, aby záměry uvedené v projektu, které Radu přesvědčily o tom, že tento projekt je nejlepší, byly také dodrženy.


    Říjen 1996: Vladimír Železný: "CET 21 hned zpočátku uznávala, že nemá oprávnění vysílat bez přímé účasti CEDC"

    V roce 1996 zahájila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání správní řízení proti ČNTS, že "neoprávněně provozuje televizní vysílání."

    V dokumentu, který poslal Vladimír Železný na hlavičkovém papíře ČNTS (Nova) dne 4. 10. 1996 Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, se proti tomuto obvinění Železný hájí. Poukazuje mj. na to, že:

    "V základní struktuře nového českého komerčního subjektu bylo mj. uvedeno, že CET 21 a CEDC se dohodly na struktuře nového subjektu, a to tak, že CET 21 uznává, že nemá oprávnění provádět vysílání bez přímé účasti CEDC."

    Železný dále uvádí, že v roce 1993 uzavřely CET 21, CEDC a Česká spořitelna společenskou smlouvu o založení ČNTS tak, jak to uložil správní orgán. Železný pokračuje:

    "Rejstříkový soud by býval niky nezapsal předmět podnikání tak, jak je uveden, pokud by neměl souhlas správního orgánu se společenskou smlouvou ČNTS."

    Jinými slovy, Železný se hájí před kritikou rady, že ČNTS (a tedy vlastně "Američané") vysílá neoprávněně, tím, že poukazuje na to, že "Američané" byli od samého počátku podle rozhodnutí Rady účastníky licence. Pod nátlakem Rady však podala ČNTS 28. 6 1966 návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku tak, že

    "se vymazává předmět činnosti celoplošné televizní vysílání podle licence č. 001/1993 a zapisuje se předmět zabezpečovat dle smlouvy založené do sbírky listin uskutečňování celoplošného televizního vysílání na základě licence 001/1993 (...) jejímž držitelem je CET 21 s.ro."

    Jinými slovy, právě pod tlakem Rady (podle původních dokumentů Rady, zveřejněných v dnešním čísle BL, pravděpodobně neoprávněným) odsunul Železný ČNTS od CET 21 a zdůraznil CET 21 jako jediného držitele licence.

    Faksimile Železného dokumentu je zde (str.1), zde (str.2), zde (str.3), zde (str.4), zde (str.5)zde (str.6).


    O nástupcích pořadu V pravé poledne

    Bude-nebude...

    Příspěvek v čase nebudoucím

    Tomáš Pecina

    (Poznámka autora: Problém následujícího příspěvku je v prvé řadě gramatický: protože se zabývá událostmi, které zcela jistě nenastanou, vyžadoval by formu času nebudoucího, nonfutura. Neboť takovou možnost dnešní čeština nemá, použijí prostého futura, a žádám laskavého čtenáře, aby si záporku ne- všude tam, kam patří, prostě domyslel.)

    Vedení televize pochopí, že není možné sdružit pod jeden formát (nebo dokonce do jednoho pořadu) žhavé politické téma s debatou o meteorologii, a po zrušení pořadu V pravé poledne a měsíční odmlce se na televizní obrazovku debata vrátí ve formě dvou zvláštních pořadů.

    Jeden z nich, bude se jmenovat např. Equinox, dostane stopáž 55 minut, týdenní periodicitu a zpočátku bude zařazen na nedělní podvečer, s tím, že v případě úspěšného rozjezdu bude od ledna 2001 přesunut do nedělního prime-timu, od 20.00 na ČT1.

    Equinox budou připravovat střídavě dva týmy, tvořené moderátorem (moderátorkou) a dvěma researchery, kteří budou při jeho přípravě, vždy v cyklu dvou týdnů, úzce spolupracovat s pozvanými hosty (jejich počet bude kolísat podle námětu mezi třemi a pěti). Ladění debaty bude pozitivní, spíše nekonfrontační, snahou bude představit divákovi témata širokého veřejného zájmu kombinací multimediální prezentace (dokumentárních klipů, schémat, grafů, historických rytin apod.) a sugestivního mluveného projevu odborníků v oboru.

    Tematika bude pokrývat poměrně široké spektrum námětů, s důrazem na vědu (genetika, astrofyzika, archeologie - např. úspěchy českých badatelů v Egyptě...), medicínu (mikrochirurgie, hypnotické jevy...), historii (husitství, česko-německé vztahy, významné osobnosti...), technické obory (moderní technologie, vesmírné projekty...), psychologii a další obory a témata, která mají v případě kvalitní prezentace šancii zaujmout diváka.

    Za studia zmizí všechny zbytečné propriety, které v poslední fázi Polednice vyvolávaly představu industriální architektury: pozadí bude jednoduché, v kombinaci jedné neutrální a jedné výrazné barvy, bez tříštivých detailů. Rovněž zmizí nevhodná symetrie se dvěma velkoplošnými obrazovkami. Bude použita jediná velká obrazovka, umístěná stranou od středu, a po vzoru BBC na ní bude v době, kdy neběží prezentace, graficky zajímavé logo pořadu (barevně sladěné s pozadím), rozhodně ne záběr právě mluvícího debatéra, tak jako býval v Polednici.

    Druhý pořad nahradí v programu nepřesvědčivé Přísně veřejné Jana Pokorného, a bude tedy vysílán na ČT1 ve středu večer. Bude naopak striktně politický, strukturovaný zcela jinak než Equinox. Jmenovat se bude Křeslo.

    Studio bude tmavé, nerušivé, s jednoduchým, spoře osvětleným pozadím (v obdobném Hardtalku na BBC je celé studio tvořeno jediným tmavě červeným panelem se stylizovaným bílým nápisem HARDTALK a je přitom velmi efektní). Proti politikovi nebo (výjimečně) jinému významnému veřejnému činiteli (kupř. řediteli TV Nova nebo jiné významné kontroverzní osobnosti) usedne špičkový televizní novinář a bez jakýchkoli odboček nebo "atrakcí" bude hosta třicet minut ostře zpovídat. Tým bude tvořen jedním moderátorem a šesti specialisty-researchery, doplňovanými dalšími redaktory z televizního týmu podle tématu, a bude pracovat v týdenních cyklech.

    Základem úspěchu bude jednak vynikající, zkušený moderátor, jednak pečlivá příprava podpůrného týmu. Moderátor nebude mít připraveny konkrétní otázky, ale díky všeobecnému přehledu i přípravě bude politikovi v Křesle rovnocenným a dobře informovaným soupeřem. S researchery bude propojen prostřednictvím displeje počítače, takže bude mít neustále k dispozici know-how celého přípravného týmu.

    Politici nebudou mít Křeslo rádi, budou se nechávat slyšet, že je "nekorektní, neseriózní a bulvární" (což jim ale nebude bránit v tom, aby s oblibou dál chodili do skutečně bulvárního Kotle na TV Nova), ale divácký úspěch dá řediteli televize do rukou nové trumfy (to je, nutno poznamenat, čas opravdu velmi nebudoucí...).

    Ani Equinox, ani Křeslo, se nemusejí nutně vysílat živě (rozhodně by to neměly být pořady typu phone-in), i když střihové úpravy budou spíš minimální. Společné oběma bude vysoká jazyková kultura moderátorů, důraz na smysluplné a inteligentně kladené otázky, a nejvyšší míra profesionální etiky při jeho přípravě.

    Výstupem obou pořadů budou i zvláštní stránky na Internetu, u Equinoxu s důrazem na bibiografické i internetové odkazy a kopie prezentací, u Křesla bude ihned po odvysílání bude k dipozici doslovný přepis diskuse. Samozřejmostí budou fóra pro diskuse diváků nad pořadem, i elektronická adresa pro divácké dotazy.

    Pokusy hostů Křesla vynutit si omezení okruhu témat (prosadit seznam nedovolených otázek) bude televize zveřejňovat jak na internetové stránce pořadu, tak formou tiskové zprávy pro ČTK, takže podobné snahy rychle ustanou.


    Kostlivec ve skříni: Debata ČSSD - ODS na Primě o IPB

    Tomáš Pecina

    Tento komentář Tomáše Peciny bohužel včera vyšel z technických důvodů zpřeházeně. Zveřejňujeme proto znovu.

    Ilustrací teze o společném kostlivci ve skříni byla nedělní Partie na Primě na téma IPB. Ani Jan Mládek (ČSSD), ani Vlastimil Tlustý (ODS) nedostali "politický mandát" říkat pravdu, a tak se mluvilo (mlžilo) spíš v tajuplných náznacích.

    Skutečnost v případu IPB, jak se obávám, je úplně jiná a prostší: díky nepovedené privatizaci banky a neúčinné kontrole ze strany ČNB vznikla kolem této banky finanční skupina, propojující moc ekonomickou, mediální a politickou, tedy struktura podobná systému tzv. oligarchů v Rusku.

    Tato skupina, sdružená kolem bývalého náměstka generálního ředitele IPB Libora Procházky, prvního českého "oligarchy" v pravém slova smyslu, se poslední dobou, když se ukázalo, že sociálně-demokratická vláda obecně a ministr Mertlík zvlášť nemají pro tuto mocenskou konkurenci pochopení, pokusila od mateřské banky finančně a majetkově oddělit, a to se jí přes razanci zákroku v IPB do značné míry podařilo. Zemanovy bonmoty o "sani", jíž se podařilo useknout hlavy, jsou v tomto smyslu velkým eufemismem.

    Důsledky současného stavu, zaviněného z velké části i korupcí a neschopnosti státní správy, budou bezesporu určující i pro další politický vývoj. Tím, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dovolila u TV Prima zcela a u TV Nova zčásti anonymizovat skutečné vlastníky stanice, se finanční skupina kolem Procházky (která je předpokládaným vlastníkem obou komerčních stanic a nad níž teď stát ztratil efektivní kontrolu) stala rovnoprávným hráčem v české politice, a nebude-li vláda ochotná k dalším razantním krokům, zejména k rychlému odnětí licence TV Nova a nucenému zprůhlednění majetkových vztahů v Primě (na což by ovšem, vzhledem ke způsobu rozhodování Rady, potřebovala součinnost dalších politických stran), budou vítěze příštích parlamentních voleb určovat s největší pravděpodobností právě Libor Procházka a jeho lidé; je nasnadě, co to bude znamenat např. pro české šance vstoupit do Evropské unie.

    Na otázku, co dostane daňový poplatník za desítky až stovky miliard na sanaci IPB, by Jan Mládek musel odpovědět: o něco transparentnější majetkové poměry v bankovním sektoru a o trochu méně příležitosti ke korupci. Je to, bohužel, znepokojivě málo muziky za znepokojivě mnoho peněz, zejména s ohledem na malý úspěch nuceného správce při zajišťování aktiv banky, a i to je důvod, proč oba řečníci v Partii dali přednost debatě o zcela zástupných tématech.


    Jakub Patočka: Za nečestnou kritiku Jaromíra Štětiny ruším sloupek Jana Čulíka v Literárních novinách

    Jan Čulík psal od 1. ledna 2000 pro Literární noviny Jakuba Patočky pravidelný sloupek Týden ve světě. 10. července Jakub Patočka sloupek zrušil tímto dopisem.

    Praha 10. července 2000

    Ahoj Honzo,

    po pečlivé úvaze jsem dospěl k vážnému rozhodnutí. S okamžitou platností končím Tvůj sloupek v Literárních novinách. Příčiny nejsou ve sloupku samotném, nýbrž ve způsobu, jímž vedeš spor s Epicentrem. Tvůj postup považuji za nečestný a nemohu se smířit s tím, že by takto měl jednat kmenový spolupracovník Literárních novin. Z mého hlediska se stalo toto:

    1. Vystoupil jsi s tvrzením, že Epicentrum je nástrojem ruských zájmů v České republice, protože je platí Berezovskij a Gusinskij. Z toho navíc Britské listy vyvodily, že je zpochybněna veřejnoprávnost České televize, neboť tato podporuje Člověka v tísni, který je s Epicentrem těsně spjat.

    2. Opravil jsi Berezovského s Gusinským na Javlinského, což je přinejmenším takový rozdíl jako mezi Štrougalem a Dienstbierem.

    3. Jako důkaz závislosti Epicentra jsi uváděl skutečnost, že Javlinskij je předsedou jeho správní rady.

    4. Když se ukázalo, že ani to není pravda, celé důkazní břemeno jsi přenesl na Epicentrum, které Ti má nyní vysvětlit, proč se jmenuje stejně jako Berezovského analytická skupina, proč o něm píše "nekriticky", odkud má své finance.

    Nikde žádné omluvy za předchozí omyly, nikde žádný návod, jak se bude posuzovat, co je a co není "nekriticky": celé to trošku připomíná trapasy Rádia Jerevan. Připadá mi nehorázné, že s tím, jak ztrácíš půdu pod nohama, místo omluvy čím dál zarytěji útočíš na osobnosti, které tu skutečně mají ještě kontroverznější postavení než Ty. A nepřivodily si je ničím jiným než přesným a velmi riskantním "přinášením svědectví" -brilantním reportérstvím, které podle mne patří k nemnoha věcem, jež v českém novinářství snesou britská měřítka.

    Zrušení pravidelného sloupku neznamená uzavření přístupu do Literárních novin, budeš-li Ty sám stát o to příležitostně pro nás dál psát.

    A konečně: Literární noviny nikomu ze svých externích spolupracovníků či autorů od ledna neplatily honoráře. Všechny závazky ale evidujeme a během několika týdnů je budeme s to uhradit. Tvých 16 200 Kč před zdaněním (27 sloupků po šesti stech korunách) Ti pošlu do čtrnácti dnů. Zdravím Tě,

    Jakub Patočka

    Poznámka JČ: O Gusinském jsem se v souvislosti s Epicentrem nezmínil, o něm jsem v rozhlase mluvil v souvislosti s obviněními od Vladimíra Železného. O Člověku v tísni psal v Britských listech v souvislosti s Českou televizí Petr Bradáč. Britské listy jsou otevřené fórum a komukoliv se Bradáčovy názory nelíbily, mohl je okamžitě v BL zpochybnit. (Pošimněte si, prosím, že Britské listy publikují i ostře kritické názory vyjadřované vůči jejich vydavateli.) - Mrzí mě, že se někomu může zdát, že apriori útočíme proti všem, ale nedá se nic dělat: Vzpomeňme, jak loni na podzim ČT nekriticky oslavným způsobem prezentovala Šimona Pánka, předsedy správní rady společnosti Člověk v tísni (jehož práci samotnou nijak nekritizujeme); tato heroizace ještě více zpochybnila nezávislost ČT a dala jejím kritikům do rukou mocnou zbraň, protože tím bylo průkazné, že ČT apriorně a nekriticky podporuje hnutí Děkujeme, odejděte. Jiní si zase s využitím nepřiměřené medializace Člověka v tísni budují pověst špičkového novináře, ačkoliv jejich produkce, posuzována jinými než místními měřítky, vykazuje evidentní nedostatky co do nestrannosti a vyváženosti, které by jinde zcela zpochybnily jejich novinářskou integritu. V tomto světle je spojení humanitární organizace Člověk v tísni a ČT přinejmenším nešťastné. - Grigorij Javlinskij je šéfem Epicentra v Rusku. Nekritický postoj Jaromíra Štětiny vůči Grigoriji Javlinskému je z jeho článků zjevný. (Existence dvou různých "informačních" Epicenter je jen zajímavým doplňkem a je ve veřejném zájmu, že na ně Britské listy upozornily. ) Na základě postojů vyjadřovaných v  článcích Jaromíra Štětiny jsem vyjádřil své přesvědčení o závislosti Jaromíra Štětiny na Javlinském. (Co je na tom proboha tak šokujícího: komentátor britského deníku The Times Simon Jenkins nedávno dost vážně poškodil svou integritu, když se ve svém jediném článku v Timesech zasazoval o podobné rozčlenění BBC, jakému nyní podlehne americký Microsoft: přitom je známo, že majitel Timesů, magnát Rupert Murdoch, vlastní satelitní televizní společnost BSkyB, která je přímým konkurentem BBC a Murdoch proti BBC neustále - trochu stylem Vladimíra Železného - útočí. Bylo by bývalo zcela legitimní napsat na základě tohoto Jenkinsova jediného článku, že je Jenkins pod přímým vlivem Murdochovým, případně součástí jeho impéria.) Uvedl jsem indicie, které se zdají být velmi silné, a pak jsem požádal druhou stranu o vysvětlení. Rád zveřejním v Britských listech rozhovor s Jaromírem Štětinou nad jeho konkrétními články, toho se však JŠ zatím odmítá účastnit. Nechápu, proč není možno zveřejnit informace, jak je Epicentrum Petry Procházkové a Jaromíra Štětiny financováno a proč tato otázka vyvolává u některých lidí takové rozhořčení. Za chybu v rozhlasovém vysílání, kdy jsem se v důsledku přeřeknutí zmínil o Berezovském, jsem se omluvil.


    Pokus o rekapitulaci případu "Epicentrum"

    Jan Nademlejnský

    Již několik dní s údivem sleduji vývoj sporu kolem agentury Epicentrum. Jelikož se mi události posledních dní zdají absurdní, rozhodl jsem se připomenout si celou historii sporu a vyhledal jsem si v archivu BL všechny zmínky o Epicentru a Jaromíru Štětinovi za poslední zhruba půlrok. Výsledek bych teď rád zrekapituloval.

    Jelikož je zvykem vycházet z presumpce neviny, budu předpokládat, že nemá česká tisková agentura Epicentrum nic společného s ruským EPIcentrem a je na ní absolutně nezávislá.

    Celá aféra začala ve čtvrtek 22.6. v poledne zmínkou Jana Čulíka v Radiožurnálu, kdy byl dotazován na svůj názor na mediální kampaně na podporu IPB. O den později o tom v BL v rubrice Co je nového v České republice Jan Čulík napsal:

    Oprava. Včera v poledne byl v souvislosti s mediálními kampaněmi na podporu IPB v ČR interviewován v Radiožurnálu Jan Čulík. Zmínil se mj. i o tom, že televize Nova nevytváří umělé kampaně jen na podporu svého nynějšího vlastníka - IPB, ale že Vladimír Železný bije na poplach například údajně proto, že prý ruský mediální magnát Gusinskij chce prostřednictvím CME proniknout do ČR. Představa je to poněkud pochybná, kromě toho v ČR už vliv velké ruské mediální skupiny je. Organizace Epicentrum, z níž vysílají Jaromír Štětina a Petra Procházková není nezávislá, ale je pod vlivem ruského politického seskupení Grigorije Javlinského. (Jestlipak kdy Petra Procházková či Jaromír Štětina natočili a odvysílali reportáž ostře kritickou vůči Javlinskému?) Jan Čulík řekl omylem v živém vysílání v rozhlase "Berezovského", posluchačům se omlouváme.

    Jan Čulík tvrdí, že organizace Epicentrum není nezávislá a že je pod vlivem Grigorije Javlinského. Všimněme si svou věcí. Jan Čulík nehovoří o tiskové agentuře Epicentrum, ale o organizaci Epicentrum. Spojuje ji s Javlinským, takže se můžeme domnívat, že v této chvíli měl asi na mysli ruské Středisko ekonomických a politických výzkumů EPIcentr. Štětinovu agenturu Epicentrum s ní ztotožnil. A za druhé, Jan Čulík se v pořadu na okolnost závislosti Štětiny a Procházkové na Javlinském neptal, ale uvedl to jako fakt. Následná otázka v BL byla jen logickým pokračováním prvotní dedukce o závislosti.

    Jak na toto tvrzení Jan Čulík přišel? Ví to samozřejmě nejlépe on sám, ale je docela možné, že ho k této myšlence přivedly dva příspěvky Petra Bradáče, které vyšly v BL. První vyšel už 14.12.1999 a týkal se nastávající valné hromady společnosti CME. Pan Bradáč se v něm zmiňuje o podílu akcií CME v držení Vladimíra Gusinského. Na konci příspěvku se rozepisuje o Gusinském šířeji, píše o jeho podpoře ruským politikům:

    "Když bylo třeba čelit komunistům, podpořil Jelcina, později Lužkova, osobně však preferuje Grigorije Javlinského. Poznamenávám - téhož Javlinského, který je nejen předsedou politického hnutí Jabloko, ale také předsedou tiskové agentury EPIcentrum, jehož zpravodajství o událostech v Čečně a jinde v Rusku, předtím v Bosně nebo v Kosovu tak ochotně a jednostranně přebírá Česká televize. "

    Pan Bradáč zde uvedl odkaz na stránku ruského EPIcentra (http://www.nns.ru/tsentr/epits2.html), nazval jej však tiskovou agenturou, jehož zpravodajství přebírá ČT. O tomto tvrzení můžeme s úspěchem pochybovat, i kdyby ruský EPIcentr nakrásně nějaké zpravodajství vyráběl, je málo pravděpodobné, že by ho ČT přebírala. O aktivitách EPIcentra je možné se dočíst zde. Vypadá to spíše, že zde pan Bradáč nerozlišuje českou agenturu Epicentrum, s kterou ČT skutečně spolupracuje, a ruský EPIcentr.

    Druhá zmínka pana Bradáče o Epicentru byla ze dne 8.6.2000. Zde pan Bradáč rozebírá otázku, zda by měla či neměla Rada ČT zasedat veřejně. Upozorňuje na údajné propojení "skupiny Hradu" s veřejnoprávními médii. V případě ČT argumentuje takto:

    "Česká televize - bývalý dlouholetý ředitel Mathé je nyní Havlovým kancléřem. Mathé v ČT zavedl neprůhledný způsob financování, dovolil prosazování lobbistických zájmů preferovaných tvůrčích pracovníků a producentů. ČT založila nadaci Člověk v tísni, členem jejíž dozorčí rady je např. Jan Urban (bývalý mluvčí OF). Nadace spolupracuje s agenturou EPIcentrum, založenou ruským politikem Grigorijem Javlinským. Korespondenty EPIcentra jsou stálí přispěvatelé ČT Petra Procházková a Jaroslav Štětina. Také zde tedy nelze mluvit o nestrannosti a objektivním, vyváženém pohledu - také ČT ztrácí veřejnoprávní charakter."

    Opět zde můžeme vidět nerozlišení dvou Epicenter, českého a ruského. Poprvé v celé kauze právě zde padla jména Štětina a Procházková. Oba příspěvky jsou argumentačně shodné s počátečními tvrzeními Jana Čulíka.

    Hned v pondělí 26.6. vystoupil pan Štětina v Radiožurnálu. BL v úterý 27.6. reagují v rubrice Co je nového v ČR takto:

    "Kdopak mluví pravdu, Jan Čulík anebo Jaromír Štětina z agentury Epicentrum? Předsedou organizace Epicentrum je ruský politik Grigorij Javlinskij. (Omylem jsem v rozhovoru v Radiožurnálu řekl Berezovskij, avšak v Britských listech jsem to posléze opravil na Javlinského.) V Radiožurnálu konstatoval včera Jaromír Štětina, že jeho agentura Epicentrum je nezávislá a pokud Jan Čulík řekl, že je závislá na ruských politických skupinách, buď lže nebo má nesprávné informace. - Potíž je, že na ruských internetových stránkách je výslovně uvedeno, že Grigorij Javlinskij, šéf ruského politického seskupení "Jabloko" je předsedou Epicentra. Viz například tato internetová adresa: http://www.nns.ru/tsentr/epits2.html. (E-mail Epicentra je na těchto stránkách uvedený jako YABLOKO@ipsun.RAS.RU. V seznamu publikací Epicentra je uvedeno větší množství tiskovin od Grigorije Javlinského.) - V předchozí poznámce na toto téma jsem se dotazoval, zda by Petra Procházková či Jaromír Štětina skutečně někdy napsali opravdu kritický komentář na adresu Javlinského. O tom, jak ostře kriticky a nezávisle píší reportéři Epicentra o Javlinském a Jabloku si můžete například přečíst v časopise Týden na adrese http://www.tyden.cz/6049/00096651.htm. Citujeme v plném znění: " (následuje přepis článku).

    Vidíme, že Jan Čulík zde poprvé dokládá z čeho usuzuje, že agentura Epicentrum je závislá na Javlinském. Je to nám již známá internetová adresa ruského EPIcentra a jeden článek z časopisu Týden. Na uvedené internetové adrese však žádnou zmínku o Štětinovi, Procházkové nebo o spolupráci s ČT nenajdeme. Jediné, co je zajímavé, je shoda názvů. O článku si může každý myslet co chce, z pořadového čísla 3 však vyplývá, že se asi jedná o třetí pokračování seriálu článků představující ruské politické subjekty. Pokud bychom chtěli tvrdit, že je článek zaujatý, museli bychom číst i ostatní pokračování (za předpokladu, že jsou od týchž autorů) a porovnat je. V samotném článku je Javlinský označován jako demokratický politik, který se nezapletl do žádného korupčního ani sexuálního skandálu a který není v kontaktu s žádnou lobby. Jeho seskupení Jabloko je hodnoceno jako principiální a demokratická opozice. Není pochyb, že v článku je Javlinský a Jabloko hodnoceno pozitivně. Stačí to však na vznesení obvinění ze zaujatosti?

    O den později, ve středu 28.6., BL opět uvádí adresu EPIcentra a odkaz na článek, uvedené předchozí den; přidávají však otázky:

    "Je náhodné, že se organizace pana Štětiny a paní Procházkové, působící v Rusku, jmenuje Epicentrum? Proč píší pan Štětina a paní Procházková o Javlinském nekritické komentáře? Proč se pana Štětiny redaktor Českého rozhlasu při rozhovoru nezeptal, kdo ho a paní Procházkovou financuje? Jsou k dispozici spolehlivou účetní firmou auditované výroční účetní výkazy Epicentra?"

    Teprve po týdnu od první zmínky o problému začíná Jan Čulík klást otázky. Určitě jsou k věci a veřejnost by na ně měla znát odpovědi. Neměla však kauza těmito otázkami začít? Neměl by si novinář, který zjistí nějaký zajímavý fakt (v tomto případě shodu názvů subjektů a možnou nekritičnost k šéfovi jedné z nich), nejprve položit takovéto otázky a pak se na ně snažit hledat odpověď? Až teprve pokud pro své podezření najde dostatek důkazů, pak by měl svá zjištění zveřejnit a v rámci nich něco tvrdit. Zde tomu bylo bohužel přesně naopak. Tady se stala základní chyba. A reakce na ni přišly v zápětí.

    Už následující den, 29.6., zveřejnily BL dvě reakce. V první z nich její autor ing. Petr Bečvář upozorňuje Jana Čulíka, že z internetové adresy nevyplývá přímá souvislost mezi ruským EPIcentrem a novináři Štětinou a Procházkovou. Ve druhé reakci pan Stanislav Kliment tvrdí v podstatě totéž, navíc upozorňuje, že název EPIcent je vytvořen jako zkratka z názvu Středisko ekonomických a politických výzkumů (rusky Centr Ekonomičeskych i Političeskych Issledovanij, tj. EPIcentr), kdežto český název Epicentrum vychází z jiných souvislostí.

    Jan Čulík na tyto argumenty nereagoval, zato se v pátek 30.6. ozval pan Tomáš Pecina. Až do této chvíle se diskuse vcelku klidně, pan Pecina však "zatopil pod kotlem":

    "...mediální dění kolem agentury Epicentrum a nadace Člověk v tísni (při ČT) mě naplňuje údivem: mezi novináři je přece všeobecně známo, že Epicentrum je v Rusku "zaháčkované", a produkce Člověka v tísni, zejména v případě kosovské krize, měla blíž ke skandování "Cuba sí, Yankee no!" než k opravdové novinařině."

    Čtenář se zde dozvídá, že Epicentrum je v Rusku "zaháčkované", nedozví se však jakým způsobem. Pecina zavádí také termín "novinářský aktivismus", kterým od této chvíle budou označeni všichni, kteří se postaví na stranu českého Epicentra:

    "V posledním čísle Reflexu je článek Milana Niče z RFE, oslavující žurnalistický aktivismus. Nič v něm skládá Procházkové a Štětinovi tečný kompliment: měl byste si ho přečíst, abyste pochopil, čeho jste se vlastně dopustil. Informaci, kterou všichni novináři vědí, jste nekriticky vypustil mezi lid, který měl být udržován v nevědomosti a zbožné úctě ke svým obskurním modlám (stejně jako je udržován v úctě ke stále podivnější modle jménem Václav Havel). "

    U aktivistů to ovšem nekončí, oponenty dále T. Pecina nazve licoměrníky chovajícími se stádně:

    "Vaše racionální argumentace, že je přinejmenším podivné, když se Epicentrum jmenuje stejně jako PR agentura politika, kterého české Epicentrum doložitelně nekriticky oslavuje, nemá, jak se zdá, na oponenty žádný účinek. Odvolejte, omluvte se, nekritizuje slavnější kolegy! Stádnost a licoměrnost takového jednání jsou poněkud děsivé. "

    V další části článku vyčítá nadaci Člověk v tísni, že v případě Jugoslávie šířila zaujatou proalbánskou propagandu.

    "Jistě si pamatujete, že ze stejné Jugoslávie, ze které šířila nadace Člověk v tísni proalbánskou propagandu, vysílal své reportáže i John Simpson (BBC), a to způsobem, který vyprovokoval podrážděnou reakci britské vlády. To je ovšem skutečný novinář; BBC tehdy Simpsona podržela a postupně se ukazuje, že jeho zpravodajství bylo objektivnější, než čím zásobovali domácí sdělovací prostředky ostatní novináři (o těch českých ani nemluvě). "

    Podivné. Na jedné straně výčitky o nadržování Javlinskému (alias ruské straně) a na druhé straně výčitky o nadržování Albáncům. Že to je protimluv, to pana Pecinu asi nenapadlo. Pokud by Epicentrum hájilo ruské zájmy, asi těžko by mohlo vyjadřovat nekritickou podporu albánské straně; totéž platí i o válce v Čečensku. Na to ostatně upozornil také 3.7. ve svém příspěvku pan Ferdinand.

    Vše pan Pecina zakončil urážkou Petry Procházkové:

    "Vyznamenání propagandistky Procházkové novinářskou cenou chápu jako stavovskou urážku a vyjadřuji Vám tímto uznání, že jste měl odvahu nazvat černé černým a bílé bílým, i za cenu, že Vás kvůli tomu případně přestanou zvát do rozhlasu nebo že třeba nebudete smět psát do Literárních novin."

    A bylo vymalováno.

    Článek stihl pozurážet všechny oponenty (aktivisté, licoměrnost, stádnost, propagandistka), nedokázal však přinést jeden konkrétní důkaz pro v něm obsažená tvrzení. Výsledkem bylo, jak se později ukázalo, zanesení vášní do diskuse. Ovšem tam, kde vládnou vášně, nedaří se racionálním argumentům.

    V pondělí 3.7. byla v BL zveřejněna reakce pana Ferdinanda. Jelikož obsahuje řadu zajímavých argumentů, zastavíme se u něj také trochu podrobněji.

    Pan Ferdinand startuje kritikou Tomáše Peciny:

    "...opravdu ten patecni prispevek na tema Stetina a Rusko napsal pan Pecina? Nevystrelil si z Vas nekdo jeho jmenem?

    Pokud tomu tak neni, musim konstatovat, ze jeho dopis vyborne ilustruje malost ceskych pomeru. Nic konkretniho, jen typicke ceske "vsichni vedi ze"...

    Samozrejme, vsichni "mali cesti novinari" by se sami do Ruska za informacemi nikdy nevypravili ale presne vedi, ze pan Stetina je tam nejak "zahackovany". Cini celkem moudre, neb kdyby to zkusili, zbytecne by provokovali osud. Moskva, to je neco jineho, nez Brusel ci Viden. "

    Kromě kritiky však vznáší i řadu námitek k Štětinovu obvinění:

    Za svoji osobu povazuji za smesne, ze by byl jakykoliv vztah mezi Moskevskym a Prazskym epicentrem. Uvazujte logicky: pokud budu pracovat jako namezdni novinar v cizich sluzbach, napisu si to na celo?

    Podobne smesne a nerealne jsou podle mne pozadavky na zverejneni prijmu pana Stetiny. Ukazte mi jedineho novinare (pokud neni poslancem), ktery by zverejnoval svuj prijem. Zverejnujete ho Vy?

    Stetinovy sympatie k Javlinskemu jsou nepopiratelne. Vysvetlete mi, co je na nich spatneho? Proc by nemohl novinar otevrene rici, komu fandi? Davate prednost novinarum, kteri svuj postoj nepriznaji, a tak jen zpovzdali ostreluji blatem soky sveho chlebodarce?

    Ze pan Stetina stal v Kosovu na strane Albancu a v Cecne na strane Cecencu, je jasne a nepopiratelne. Neni mi vsak jasne, co z toho pan Pecina mini vyvozovat. Pokud by pan Stetina byl opravdu v ruskych sluzbach, ocekaval bych, ze bude fandit Srbum a ruskym federalnim vojskum, ne? Kdyz se zactete do jeho starsich knizek, legendarni "S Matyldou po Indu" pocinaje, zjistite, ze pan Stetina se za cela ta leta nezmenil. At to bylo v Indii nebo v Kurdistanu, vzdy se zastaval obycejnych lidi, malych narodu proti tem velkym a silnym, obycejnych lidi proti statni moci. Ne vzdy s nim souhlasim, ale jedno mu nemohu uprit - integritu.

    O těchto argumentech se asi nedá říct, že by neměly hlavu a patu. V jedné věci však s panem Ferdinandem nelze souhlasit. Jeho názor, že novinář může vyjadřovat své osobní názory, není správný; v tom je třeba dát za pravdu Janu Čulíkovi. Novinář samozřejmě může mít své osobní preference, ale ty nesmí v žádném případě proniknout do jeho článků a reportáží. Tam musí být nestranný a korektní.

    Ani pan Ferdinand se neubránil emocionálním argumentům. Obvinil stoupence pana Čulíka se závisti a řevnivosti:

    Shrnul bych to asi takto: at se nekdo z tech, kdo tady upi, ze pan Stetina neni dostatecne nezavisly sebere, a jde to delat lepe. Rusko je velke dost. Mam pocit, ze se takovy obetavec hned tak nenajde, a tak mi neprimo potvrdi muj pocit, ze v pozadi cele zalezitosti je obycejne ceska zavist a revnivost na schopnejsi konkurenty.

    Reakce Jana Čulíka nebyla zrovna ukázková, nejprve napadl osobu pana Ferdinanda:

    "Znamením doby spíše než dopis pana Peciny je, řekl bych skutečnost, že tady brání Jaromíra Štětinu někdo, kdo se neodváží podepsat vlastním jménem."

    Pak reagoval jen na zmínku o zveřejnění svého platu. Ostatní námitky přešel mlčením.

    Během týdne docházely na adresu BL reakce, podle BL vesměs rozhořčené protesty stoupenců pana Štětiny. BL je slíbily zveřejnit v pondělí 10.7.. V argumentaci obou stran se zdá se začaly čím dál více prosazovat emoce. Ukázkou je komentář Jana Čulíka z pátku 7.7. k oznámení Jaromíra Štětiny o podání žaloby:

    "Rádi bychom zatím jen poznamenali, že profesionální novinářská práce se nevyznačuje aktivismem, ani stádním jednáním - odesíláním protestních rezolucí podle vzoru "psovi psí smrt". Novinářství je založeno na tom, že novinář musí být nezávislý a kritický vůči všem faktům, osobám i politickým seskupením."

    Jan Čulík beze zbytku převzal Pecinovo výrazivo. Není se pak co divit, že Štětina odmítl rozhovor Tomáši Pecinovi; není se co divit, že podává na Jana Čulíka žalobu. Škoda, že jasné otázky byly Štětinovi ze strany BL položeny až jako odpověď na jeho oznámení o žalobě.

    Smutným počtením je znechucení Jana Urbana, slibujícímu zpochybnění Čulíkovy hodnověrnosti, pokud se neomluví nebo nepřinese důkazy a také na oplátku znechucení Tomáše Peciny, kde nám přibyl po Petře Procházkové další propagandista:

    "...při vší úctě, Jan Urban není novinář, ale propagandista a aktivista jednoho konkrétního směru české politiky, a to demonstruje i tím, že místo hledání pravdy se poněkud nekriticky zastává jiného příslušníka svého stáda."

    Smutný konec. S racionálními argumenty tato vyjádření nemají moc co společného. Pánové Čulík a Pecina skončili u toho, že každého odpůrce onálepkují tituly aktivista a propagandista; protistrana podává žalobu.

    A co říct na závěr? Myslím si, že Jan Čulík udělal chybu, když na začátku kauzy zveřejnil tvrzení o závislosti agentury Epicentrum, aniž si ověřil pravý stav věcí. Důkazy, které začal podávat později, se ukázaly jako nehodnověrné. Pokud nemá nějaké další a dojde k soudu se Štětinou, bude jen velice těžko svá tvrzení dokazovat. Na druhé straně, Jaromír Štětina se také nezachoval příliš profesionálně. I když s ním třeba mohl cloumat vztek, neměl odmítnout rozhovor pro BL. Měl jedinečnou možnost uvést vše na pravou míru. Podání žaloby bylo spíše teatrálním gestem než čímkoliv jiným. Bylo by v zájmu veřejnosti, aby oběma stranám sporu poněkud vychladly hlavy a začaly lépe vážit svá slova. Jan Čulík by měl uznat svoji profesionální chybu z počátku případu a Jaromír Štětina by měl zodpovědět na Čulíkovy otázky. K tomu by měl přiložit i auditovanou zprávu o hospodaření agentury Epicentrum (pokud ji má k dispozici). Veřejnost nebo alespoň čtenáři Britských listů by si objasnění tohoto případu jistě zasloužili.

    Jan Nademlejnský

    9. července 2000

    Poznámka JČ: (Mimochodem, výraz "psovi psí smrt" jsem po úvaze z vydání ještě ten den odstranil, bylo to příliš iracionální.) Uznávám, že výroky, které jsem pronesl v Radiožurnálu dne 22. června 2000, byly neobratně vyjádřeny, zejména přeřeknutí ohledně "impéria Berezovského", za které jsem se omluvil. O nedostatku nezávislého odstupu u Jaromíra Štětiny od Grigorije Javlinského na základě jeho článků jsem měl pohovořit přesněji. "Organizací Epicentrum, z níž vysílají Jaromír Štětina a Petra Procházková", jsem měl na mysli to, čím míní v tomto článku Jan Nademlejnský "tiskovou agenturu". Jak však píše v níže uvedené poznámce Ferdinand, přestože Štětina a Procházková užívají názvu "tisková agentura Epicentrum", žádná taková organizace v ČR právně podle ARESU neexistuje.

    Poznámka TP: Zdá se mi, že zde došlo k určitému nedorozumění: termíny "propagandista" a "novinář-aktivista" mají pro mě jasný význam a nepoužívám je jako znevažující nálepku (viz např. mé články o RFE a o českých médiích z loňského roku). Propagandista je ten, kdo pod rouškou novinářské činnosti (a z jiných pohnutek než kvůli osobnímu přesvědčení) propaguje určitou osobu nebo kauzu, zatímco novinářský aktivista je novinář, který je o něčem tak přesvědčen, že odkládá profesionální soudnost a přestává být - v zájmu podle něj dobré věci - nestranným. Řečeno méně srozumitelně, jde o dvě formy téhož defektu, přičemž jednou je původ objektivní, podruhé subjektivní.


    Agentura Epicentrum v ČR neexistuje

    Ferdinand

    Pane doktore

    Ani ja nedelim media na spratelena a nepratelska. Osobne preferuji deleni medii na ta, ktera zverejni vsechny dostupne informace a na ta, ktera zverejnuji jen informace, ktere se jim hodi do kramu.

    Jak si snadno najdetete v systemu ARES, agentura Epicentrum z pravniho hlediska neexistuje. Existuji jen dva zivnostnici - Stetina a Prochazkova - kteri spolecne uzivaji oznaceni "agentura Epicentrum". Mozna tento nazev maji registrovan jako ochrannou znamku, mozna ani to ne, z internetu to nezjistim. V kazdem pripade vsak pravne zadna firma, ktera by aktivity pod znackou EPICENTRUM zastresovala, neexistuje.

    Upozornil jsem vas, ze zivnostnici, a tedy ani Stetina a Prochazkova nemaji o nic vetsi povinnost (pravni ani moralni), predkladat verejnosti auditovane (!!!) vysledky sveho hospodareni nez Vy nebo ja.

    Dale jsem Vas upozornil, ze jen v CR existuje sest subjektu, ktere maji ve svem jmene slovo "Epicentrum". Dva z nich s nejvyssi pravdepodobnosti nemaji s pane Stetinovou agenturou co do cineni. Proc by stejne nahodne nemohlo byt i pojmenovani Stetinovy "agentury"?

    K memu prekvapeni na tyto informace ve svych "legitimnich otazkach" nijak nereflektujete.

    Ferdinand

    Poznámka JČ: Vznikne-li podle způsobu psaní novináře pochybnost o jeho nezávislosti, nejlépe je ji možno rozptýlit (a) diskusí o tom, proč píše závisle (b) zveřejněním informací o tom, jak je financován. Proč to tajit?


    Odmítá ministerstvo dopravy diskusi s veřejností o severočeském "Gabčíkovu"?

    Děti Země

    Odmita Ministerstvo dopravy diskusi s verejnosti o severoceskem "Gabcikovu"?

    Moznost verejnosti zasahnout do dalsich osudu dolniho toku reky Labe mezi od Usti nad Labem po statni hranici se opet podarilo vyznamne omezit. Ministerstvo dopravy jako zadavatel vystavby vodnich del na Labi v podstate ukoncilo dalsi diskusi o podobe studie vlivu na zivotni prostredi, aniz by ji seriozne zahajilo. Stalo se tak na dnesnim jednani svolanem do Vyzkumneho ustavu vodohospodarskeho v Praze. "Prestoze nase dosavadni jednani s investorem, Reditelstvim vodnich cest, se vyvijela slibne v kyzeny dialog, dnesni jednani za nim udelalo tlustou tecku. Na rozhodnuti Ministerstva dopravy bohuzel doplati i cast verejnosti, kterou stavba vodnich del pali nejvice, a to plavci," rekla Sarka Tomanova z Deti Zeme Decin.

    "Na oltar argumentace pro ministerstvem prosazovanou variantu vodnich del byly snaseny dalsi a dalsi argumenty ze strany techniku," rika o dnesnim jednani, jez melo byt puvodne tzv. scopingem, predseda Deti Zeme, RNDr. Jindrich Petrlik.

    Co si zastupci Ministerstva dopravy slibovali od dnesniho setkani dobre hned uvodu rekla Ing. Magdalena Konvickova z MDS CR: "V diskusi bychom si radi potvrdili, ze ten nas zpusob chapani vystavby je spravny."

    Ministerstvo dopravy a spoju chce o prispevek na vystavbu vodnich del pozadat Evropskou unii z fondu ISPA.

    Veskere stavby, o nez je zadano z fondu Evropske unie (i fondu ISPA), by mely projit procesem EIA vcetne verejneho projednani zadani dokumentace. Vodni dila na Labi zatim procesem EIA neprosla vubec. Verejnost na nemecke strane hranic zada, aby se mohla k temto dilum vyjadrit rovnez. Reditelstvi vodnich cest to pred casem jiz pripustilo. Zastupce ministerstva zivotniho prostredi na dnesnim jednani prislibil, ze pozadavkum nemecke strany bude vyhoveno.

    Vysvetlivka: Scoping proces:

    V zahranici bezne vyuzivana soucast posuzovani vlivu na zivotni prostredi, pri niz ma verejnost a zainteresovane skupiny moznost definovat otazky, ktere by mela zodpovedet studie hodnoceni vlivu na zivotni prostredi. Investorum tato cast procesu setri penize (zkracuje celkovy proces posuzovani vlivu na zivotni prostredi a hlavne nasledna rizeni) a obcanskym sdruzenim jiz nedava moznost kritizovat dodatecne neuplnost studie, coz je nyni castou vytkou.

    Doplneni informaci:

    Vodni dila na Labi: V useku Chranene krajinne oblasti Ceske stredohori v lokalite Male Brezno a Chranene krajinne oblasti Labske piskovce v lokalite Prostredni Zleb je od roku 1992 planovana vystavba novych vodnich stupnu. Ty maji za ukol zlepsit splavnost dolniho toku reky Labe. Jiz od pocatku vsak planovana vystavba narazi na vyrazny nesouhlas odborne ekologicke verejnosti, ktera se obava nevratneho zasahu do krajiny, likvidace cennych lokalit a snizeni hodnoty tohoto uzemi. S vodnimi dily nesouhlasi mimo jine rybari kvuli ochuzeni rybich spolecenstev v rece. Od roku 1992 jiz cca trikrat ruzni investori ztroskotali na nekvalitne provedenem procesu posouzeni vlivu vodnich del na zivotni prostredi.


    Tisková zpráva CET 21:

    Donath byl tajným spolupracovníkem StB, proto podá Dr. Železný dovolání

    Podle právního zástupce dr. Železného JUDr. Aleše Rozehnala je ve spise ke kauze na ochranu osobnosti Donath vs. Železný uložena oficiální zpráva Ministerstva vnitra, která potvrzuje, že ředitel agentury Donath-Burson-Marsteller Michal Donath je evidován jako tajný spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti pod krycími jmény Kurt a Don.

    V tzv. Cibulkových seznamech spolupracovníků StB je navíc uveden třikrát s registračními čísly svazků 046588 a 20465 a 32514.

    Prvoinstanční Městský soud v Praze zamítl 23.3.2000 zmíněnou žalobu Michala Donatha v plném rozsahu.

    V odůvodnění soudce uvedl: „… žalobce sice nebyl plukovníkem StB, ale byl agentem StB získaným na základě dobrovolného závazku ke spolupráci s StB, což bylo prokázáno jednak kopiemi řádků z Centrálního svazku spolupracovníků StB a jednak výslechem svědka. Za situace, kdy žalobce nepopřel svoji spolupráci s StB a nepodal žalobu na určení neoprávněnosti evidence jako spolupracovníka v  kategorii agent nebylo to, co bylo publikováno žalovaným (dr. Železným) způsobilé poškodit osobnostní práva žalobce (M. Donatha), jeho čest a dobré jméno…….“

    Podle názoru prvoinstančního soudu je zavrženíhodnějším faktem, že žalobce byl agentem StB než kdyby byl kmenovým přílušníkem, důstojníkem StB.

    K tomu dr. Vladimír Železný dodává: „M. Donatha jsem nikdy nejmenoval, ale podle mého soudu agent StB nemůže o svou čest přijít, protože žádnou nemá.“

    Z tohoto důvodu podá dr. Vladimír Železný prostřednictvím svého právního zástupce tzv. dovolání, tj. žádost o opravný prostředek proti dnešnímu rozhodnutí Vrchního soudu.

    „Po podání dovolání budu rozhodnutí soudu respektovat," uvedl dr. Železný.

    Martin Chalupský

    tiskový mluvčí CET 21

    agentura CEPRA


    Postskript

    Protiv cizáckým globalizacím

    Václav Pinkava

    Protiv cizáckým globalizacím,
    - nebagatelizujte mi je -
    tož se vyhýbám protestním akcím,
    jež mi též kdos globalizuje!
    Protestuji po svém, po domácku
    neimportuji Seattle sem -
    dám si buřt a hořčicovém tácku -
    spíš než burger - (stačí na průjem)!
    Kolem samá kola, dám si pivo,
    bude aspoň jasné, že jsem Čech
    v neglobalokálu bude živo
    (vyvenčím se u nás na schodech)!


    Tresty

    Ivan Hoffman

    Dva muži včera před soudem litovali svých činů. Jednadvacetiletý mladík prohlásil, že byla hloupost okopírovat z databáze České spořitelny údaje o klientech a nabízet je za dvacet pět miliónů svému řediteli. Hrozilo mu za to až dvanáct let vězení, nakonec mu soud vyměřil pět.

    Ve druhém případě čtyřikrát trestaný recidivista řekl: “Je mi líto co se stalo” přičemž měl na mysli to, že zavraždil ženu, matku dvou dětí. Stráví za to ve vězení čtrnáct a půl roku. Kdyby soud zloději dat nepřiznal polehčující okolnosti a zvolil horní hranici sazby, ukázalo by se, že kopírovaní disket a uškrcení elektrickým kabelem může vyjít zhruba nastejno. Jakkoli to srovnání působí absurdně, je jasné že v obou případech byl spáchán trestný čin a dodatečná lítost na tom mnoho nemění.

    Zločince trestáme protože nám nic jiného nezbývá, nemůže akceptovat vraha, ani zloděje dat. Ti ovšem bohužel nejsou jediní, koho trestáme.

    Institut pro výzkum veřejného mínění včera zveřejnil pozoruhodná data o tom jak zacházíme s dětmi. Dvacet čtyři procent lidí si u nás myslí, že je užitečné děti mlátit, šedesát tři lidí ze sta bije děti občas a pouze jedenáct procent je těch, kteří jsou přesvědčeni, že bít děti je špatné.

    Průzkum potvrdil známý fakt, že ubližovat dětem, tedy slabším, kteří se obtížně mohou bránit, mají ve zvýšené míře ti, kterým v dětství ubližovali jejich rodiče. To je zřejmý důkaz, že bitím nelze učinit člověka hodným. Je to naopak: Kdo ubližuje dítěti, vychovává z něj násilníka. Průzkum bohužel nezjišťoval, zda lidé, kteří bijí děti svého počínání litují, anebo zda se za bolest působenou dětem stydí. Z těch čísel bychom věděli, zda se jedná o politováníhodný afekt, anebo o krutost. Ta by vysvětlovala věznice přeplněné bývalými dětmi, které místo výchovy dostávaly výprask.

    Vysílá se v úterý 11. července ráno.

    Poznámka JČ: Ve Velké Británii se nyní považuje bití dětí v podstatě za zcela barbarské a nepřípustné a vláda se dokonce snaží ho zákonem kriminalizovat.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|