Šokující chyby britských lékařů, páchané na pacientech - jak je tomu v ČR?

Zdraví každého desátého pacienta, přijatého v Británii do nemocnice, je poškozeno chybami lékařů a zdravotníků, jejichž napravování pak stojí státní britské zdravotnictví 2 miliardy liber (cca 110 miliard Kč) ročně.

Existují statistiky chyb lékařů v České republice či vyčíslení nákladů chyb na jejich napravování?

Britská vláda oznámila, že zahajuje program, jehož cílem má být omezit počet chyb britských zdravotníků, odstranit ze  zdravotnictví kulturu v jejímž rámci se lékaři bojí přiznat chybu, a vytvořit strukturu, která by rychle vedla k napravování chyb.

Podle zprávy, kterou tento týden zveřejnil Liam Donaldson, činitel britské vlády odpovědný za zdravotnictví, ročně se v britských nemocnicích stane obětí chyb lékařů a zdravotníků přibližně 850 000 pacientů. Většina těchto chyb je relativně nevýznamných, ale dochází i ke skutečným tragediím, jako například v případě úmrtí dětí, které dostaly chybně injekci do páteře, nebo v případech úmrtí nenarozených dětí, kdy přístroje, které měly monitorovat funkci jejich srdce, byly chybně zaměřeny na tep srdce matky namísto na tep srdce dítěte.

Profesor Donaldson zveřejnil plán, podle něhož zřídí britská vláda ústřední počítačový rejstřík lékařských chyb. Hlavní potíž totiž podle Donaldsona je, že se britské státní zdravotnictví dosud nebylo schopno poučit ze svých chyb.

"Na každé vážné zranění v důsledku lékařské chyby je třicet menších zranění, ale zároveň 300 případů, kdy málem došlo k poškození pacientova zdraví," uvedl Donaldson. Je to, jako když se na letišti podaří na poslední chvíli zabránit srážce dvou letadel. Tyto případy, kdy se chybě podařilo zabránit na poslední chvíli, by měly být ve státním zdravotnictví bedlivě studovány. Nabízejí totiž "poučení zadarmo" v případech, které se mohly stát lidskými tragediemi.

Zároveň začali činitelé britského zdravotnictví vyšetřovat praxi dočasného najímání "suplujících" lékařů ve čtyřech oblastech britského zdravotnictví, které zaměstnávaly postupně dr. Jamese Elwooda.

Analýza práce tohoto nyní 78 letého patologa ukázala, že při laboratorních zkouškách na výskyt rakoviny u žen u něho docházelo k nepřijatelně vysoké míře omylů. Několik pacientů bylo špatně diagnostikováno a utrpělo vážné důsledky. Diagnóza ve 215 dalších případech byla změněna, a následky pro pacienty byly trochu méně vážné.

Profesor Donaldson uvedl, že si přeje, aby přestala existovat v britském státním zdravotnictví kultura obviňování. "Tato kultura v minulosti bránila lékařům, aby přiznali svou chybu a bránila analýze těchto nehod," uvedl. Donaldson doufá, že když dojde k takovýmto incidentům v budoucnosti, lékaři a zdravotní sestry je anonymně zaznamenají do centrálního počítačového rejstříku. Objeví-li se vzorec opakovaných chyb, do nemocnice budou vysláni inspektoři.

Informace, které nový ústřední rejstřík chyb poskytne, budou dány dohromady s daty z 15 000 dosud neuzavřených soudních případů, v nichž pacienti britské státní zdravotnictví žalovali. "Nikdo se dosud na tato data nedíval a zpětně je neanalyzoval.Bezpochyby se z nich můžeme o mnohém poučit," uvedl Donaldson. Vzniknou také nové informační systémy zabývající se vedlejšími účinky léků a důvěrnými informacemi ohledně různých rysů provádění operací.

Britská vláda určila konkrétní cíle a dobu, do kdy problémy musejí být vyřešeny. Do roku 2001 se už nesmějí vyskytovat žádní pacienti, kteří by zemřeli anebo byli paralyzováni injekcí do páteře. Sebevraždy duševně chorých osob, které na to používají kolejničku na záclonu u sprchy musí skončit do roku 2005.

British Medical Association, Asociace britských lékařů, nový vládní plán přivítala.

Nekompetence britského univerzitního managementu

Durhamská jatka: Durhamská univerzita se náhle rozhodla zlikvidovat tamější bohemistiku

Prof. Lisa Warnerová

"Přestáváme přijímat studenty pro existující kurzy v oboru ruština. Dosavadní přijeti přihlášek odráží velmi silný celostátní nedostatek zájemců o studium tohoto oboru. Existující studenti budou dovedeni až do konce studia. Ustinovův ústav bude sloučen s větším akademickým celkem. Budeme uvažovat o vytvoření Ustinovovy školy mezinárodních studií a o posílení Jazykového střediska."

Znamená to likvidaci ruských a slovanských studií v Durhamu (včetně vyučování češtiny a bohemistiky). Toto prohlášení se objevilo na internetu dříve, než byli informováni zaměstnanci katedry slovanských studií. Sama jsem byla povolána na neobyčejně krátký a strohý pohovor k tajemníku školy dr. Johnu Hoganovi v úterý 6. června.

Před zveřejněním tohoto prohlášení nedošlo k žádnému jednání se mnou ani se členy katedry slovanských studií.

Ustinovův ústav pro studium střední a východní Evropy byl založen před čtyřmi lety na základě existující katedry ruštiny. Dostal nové učitelské místo v oboru českých studií, financované výborem HEFCE (britský státní výbor pro financování univerzit). Místo vzniklo na základě znepokojení britské vlády ohledně špatného stavu studia slovanských jazyků na britských vysokých školách. Ústav byl založen v roce 1997 za přítomnosti sira Petera Ustinova, ruského generálního konzula a českého velvyslance. Od té doby jsme vybudovali katedru, jejíž výuka v oboru slovanských studií patří mezi nejlepší v Británii. Za čtyři roky své existence jsme neobdrželi jedinou kritickou připomínku ohledně našeho pokroku a naší činnosti od vedení univerzity. Naopak, letos jsme dostali grant ve výši 10 000 liber na vybudování knihovny v oboru studií středovýchodní Evropy, dvě stipendia, financovaná univerzitou a rektor univerzity souhlasil se jmenováním druhého profesora. Jmenovací rada, jejímž předsedou byl rektor sir Kenneth Calman, se sešla 31. května. Byl identifikován vynikající kandidát. Rektor univerzity mi na rozloučenou řekl: "Vy a já a pokladník univerzity se během následujících dní sejdeme k diskusi o vašem ´balíčku´. (Šlo o dokument, který jsem poslala plánovací skupině univerzity předchozí týden.) Jmenovací výbor dokončil svou práci s optimismem. Následující úterý jsem dostala od rektora zprávu prostřednictvím univerzitního tajemníka.

University of Durham informovala v téže internetové zprávě své zaměstnance o svých nynějších finančních potížích. Její rozhodnutí a) nejmenovat druhého profesora v oblasti slovanských studií b) nenahradit Steva le Fleminga, který v září odchází do důchodu po 36 letech služby ruským studiím a c)v podstatě zlikvidovat vyučování slovanským studiím na Durhamu je součástí finančních škrtů, o nichž univerzita nyní rozhodla.

První informací, kterou jsem jako činitel odpovědný za rozpočet Ustinovova institutu (stejně jako všichni členové univerzity) obdržela o finanční krizi na univerzitě, byl rektorův projev k této věci na schůzi Senátu 23. května a dopis od pokladníka univerzity ze dne 24. května.

Upřímně řečeno, jsem překvapena, že rektor a další vedoucí pracovníci univerzity, kteří snad měli povědomí o velikosti finanční krize (i když o tom sama nemám žádné další podrobnosti) souhlasili se jmenováním druhého profesora pro středo a východoevropské studie, určili datum pohovorů na 31. května, pozvali kandidáty (jednoho ze Spojených států) i hodnotitele, což univerzitu stálo nemalé částky, a provedli pohovory, aniž by naznačili, že existuje nějaký problém. V současnosti máme na katedře 128 studentů (25 v zahraničí). V posledním ročníku máme letos 35 studentů a loni získalo z 20 končících studentů 7 červený diplom. Navzdory poklesu zájmu studentů o studium moderních jazyků v Durhamu, počet přihlášek ke studiu ruštiny roste.

Jedním z problémů je to, že univerzita nás vnímá jako "malou" jednotku - protože naše odtržení od školy moderních jazyků bylo špatně naplánováno.

Žádám vás naléhavě v zájmu této disciplíny, abyste podnikli veškeré kroky, které uznáte za vhodné, k dosažení co nejširší publicity ohledně rozhodnutí rektora Durhamské univerzity a ohledně podpory pro naši věc. Rektorovy adresy jsou uvedeny níže.

Professor Sir Kenneth C. Calman,
Vice-Chancellor & Warden,
University of Durham,
Old Shire Hall,
Durham, DH1 3HP.
Fax 0191 374 7217
E-mail: Vice.Chancellor@durham.ac.uk
Prosím, pošlete kopie veškeré korespondence na tyto adresy:
E.A.Warner@durham.ac.uk
LisaWarner@aol.com
Kathleen.Lowson@durham.ac.uk

S pozdravem,

profesorka Lisa Warnerová

The following statement was sent out on the web to all staff of the University of Durham on Wednesday 7 June.

"No further recruitment be made to named degree programmes in Russian. Current acceptances of offers made reflect a severe national shortage of candidates in this area. Commitment to enable existing students to complete degrees will be maintained. The Ustinov Institute be merged into a larger academic unit. Consideration be given to the creation of a Ustinov School of International Studies, and to the strengthening of the Language Centre."

It effectively means the end of Russian and Slavonic Studies in Durham. The statement appeared on the web before members of the Department of Slavonic Studies had been informed. I myself was summoned to the briefest and curtest of meetings by the registrar Dr. John Hogan at 4.30 p.m. on Tuesday 6 June.

No discussions, negotiations or comments with or to myself, or other members of the Department of Slavonic Studies, regarding this proposal were made prior to the announcement.

The Ustinov Institute for the Study of Central and Eastern Europe was set up 4 years ago on the basis of the existing Department of Russian. It received a post in Czech Studies funded by HEFCE in response to the Government's concern about the state of Slavonic languages in higher education. The Institute was inaugurated in 1997 in the presence of Sir Peter Ustinov, the Russian Consul General and the Czech Ambassador. Since then we have built a unit whose provision of excellence in Slavonic Studies is among the highest available in Britain. Over the 4 years of our existence we have received not one single adverse comment about our progress and activities from the senior management of the University. On the contrary we received this year a grant of L10,000 to enhance library holdings for Central and East European Studies, 2 University-funded studentships and the Vice-Chancellor's agreement to appoint a second professor. The appointing committee, chaired by the Vice-Chancellor Sir Kenneth Calman met on 31 May. An outstanding candidate was identified. The Vice-Chancellor's parting words to me were "you and I and the Treasurer will meet in the next few days to discuss a "package"". (This was a reference to a paper I had sent to Resources Planning Group the previous week). The appointing committee ended on an upbeat note. The following Tuesday I received the Vice-Chancellor's message via the Registrar.

The University of Durham, in the same web message informed staff of its current financial difficulties. Its decision to a) not appoint a second senior post to Slavonic Studies, b) not to replace Steve le Fleming who retires in September after 36 years of devoted service to Russian studies, c) to effectively disband the teaching of Slavonic Studies as a discipline in Durham - are part of the financial cuts envisaged by the University.

The first intimation I, as Budget Officer for the Ustinov Institute (or indeed any other mainstream members of the University), had of any financial crisis in the University was the Vice-Chancellor's announcement to this effect at the Senate meeting of 23 May and the note from the Treasurer on 24 May (copy enclosed).

Frankly, I am astonished that the Vice-Chancellor and senior managers of the University, who presumably knew the magnitude of the crisis, (although this, in fact, is unclear to me) agreed to the appointment of a Chair in Central and East European Studies, fixed an interview date for 31 May, invited candidates (one from America) and assessor at some considerable cost to the University and held interviews at no point allowing any hint of a problem to emerge.

At present we have 128 students on courses in our Department (including 25 abroad). We have 34 finalists this year and last year from 20 finalists we had 7 first class degrees. In spite of a substantial drop in Modern Languages applications in Durham, applications in Russian have increased. Through T900 (Modern Languages) we have 23 CF/UFs and through our Russian/Politics, Russian and Russian with Central and E. European Area Studies we have 10 CF/UFs

One of our problems in terms of the University's perception of our 'smallness" is that because our split from the School of Modern Languages was badly planned only students taking 5 (out of 6 modules) in Slavonic Studies count as 'ours' i.e. students taking 4 out of 6 (equivalent of Single Honours) or 3 out of 6 (equivalent of Joint Honours) still apply to take a degree in Modern Languages (with Russian).

As a matter of urgency for the sake of the discipline, I would ask you to take what measures you think appropriate, in terms of publicising the Vice-Chancellor's statement and of offering support. The Vice-Chancellor's addresses are as follows:

Professor Sir Kenneth C. Calman,

Vice-Chancellor & Warden,

University of Durham,

Old Shire Hall,

Durham, DH1 3HP.

Fax 0191 374 7217

E-mail: Vice.Chancellor@durham.ac.uk

I would be grateful if copies of any correspondence could be e-mailed to the following addresses:

E.A.Warner@durham.ac.uk

LisaWarner@aol.com

Kathleen.Lowson@durham.ac.uk

Yours sincerely,

Professor Lisa Warner.

Proč nechce Český telecom mé peníze?

Předseda Helsinského výboru amerického Kongresu odsoudil zatčení Vladimíra Gusinského

Republikánský poslanec Christopher H. Smith, předseda Helsinského výboru amerického Kongresu charakterizoval úterní zatčení nezávislého ruského mediálního magnáta Vladimíra Gusinského jako znepokojující krok ruských úřadů, který bude mít další zmrazující dopad na svobodu sdělovacích prostředků v Rusku.

Smith uvedl, že Gusinského zatčení je další případ v sérii incidentů, které dokumentují úpadek lidských práv za vlády prezidenta Putina. Putin opakovaně konstatoval, že má v úmyslu vytvořit v Rusku "diktaturu práva".

"Jen těžko mohu uvěřit, že by býval byl pan Gusinskij zatčen, kdyby nebyly jeho sdělovací prostředky kritické vůči vládní politice a vůči některým osobám v Putinově vládě," uvedl Smith. "Tento čin je součástí konečného útoku proti posledním, nevýznamnějším nezávislým sdělovacím prostředkům v Rusku. Je to velmi znepokojující vývoj."

Gusinskij, jehož elektronické a tiskov sdělovací prostředky kritizovaly různé aspekty ruské vládní politiky a vznesly proti některým členům Putinovy vlády obvinění z korupce, byl zatčen v souvislosti s obvinění,m, že zcizil vládní majetek. Je zadržován v moskevském vězení Butyrka. 11. května provedli vládní činitelé razii v úřadovnách Gusinského Nezávislé televize a v ústředí Gusinského holdingové společnosti, Media-Most.

23. května 2000 uspořádal Helsinský výbor kongresové slyšení o situaci v oblasti lidských práv za vlády Vladimíra Putina. Jedním z vystupujících svědkků byl Igor Malašenko, náměstek předsedy organizace Media-Most. Malašenko charakterizoval razie na NTV a na firmu Media-Most jako "pomstu za zveřejněný a odvysílaný materiál", jako "zastrašování, jehož cílem je zabránit další investigativní novinářské práci nejen v Moskvě, ale v celé zemi".

Ruský magnát Gusinskij chtěl ovládnout CME

ČNTS posílá CET 21 do konkurzu

Tisková zpráva CME

Praha 14. června 2000 - Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS) podala návrh na prohlášení konkursu na společnost CET 21. Podání ČNTS se opírá o skutečnost, že má za držitelem licence pro vysílání TV NOVA pohledávku v částce dosahující 166 milionů korun, aniž by do této částky byly zahrnuty úroky. Společnost CET 21 totiž ani přes řádnou výzvu ČNTS nevrátila zálohy, které jí ČNTS poskytla na úhradu závazků CET 21 vůči společnosti AQS. Tyto závazky vznikly ze smluv mezi CET 21 a AQS o převodu licenčních práv k pořadům v období od listopadu 1998 do května 1999. Úspěch návrhu u Krajského obchodního soudu by byl velmi závažným důvodem, pro který by Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání měla zvážit odebrání televizní licence společnosti CET 21.

"Na to, že CET 21 své závazky uhradí, bych si rozhodně nevsadil," prohlásil v této souvislosti Jan Vávra, generální ředitel ČNTS. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že závazky CET 21 vůči věřitelům společnosti dosahují miliardových částek.

Podle názoru právních zástupců ČNTS je podaný návrh plně v souladu s § 1 odst. 2 Zákona o konkurzu a vyrovnání. Ten definuje úpadek jako situaci, kdy má dlužník více věřitelů a není delší dobu schopen plnit své splatné závazky. Odstavec 3 téhož paragrafu definuje úpadek také jako situaci, kdy je dlužník předlužen. I tato podmínka je dle názoru právníků ČNTS splněna zejména s ohledem na skutečnost, že společnost CET 21 má více věřitelů a její splatné závazky zřejmě převyšují hodnotu jejího majetku včetně případného budoucího výnosu. S ohledem na příjmy z prodeje reklamního času v televizním vysílání TV NOVA lze předpokládat, že CET 21 má dostatečný majetek k úhradě nákladů konkurzu.

Kontakt:
Donath-Burson-Marsteller
Michal Donath
Tel.: 02/2421 1220
Fax: 02/2421 1620

Když slepý vede slepého. O pí. Bánomové a p. Čulíkovi

Extremistické názory Britských listů: požadují lidskou důstojnost pro Romy a chtějí dobrou Českou televizi

Jan Čulík

Motto:

Tady nejde "udělat někomu průšvih" jako na Západě. Postavil byste proti sobě veřejné mínění. To je ta velká revoluce, která ještě ani nezačala.

(Tomáš Pecina v reakci na to, že po usvědčení násilníka, terorizujícího spolužáka v české škole, zaútočili žáci na násilníkovu oběť)

Tak řečení géniové a učenci nejsou k ničemu, vždycky všecko chtějí vědět lépe a zdržují úřadování anebo jim nevoní. Zdravý lidský rozum a dobrá zadnice, to je to nejlepší. Držte se starého, neboť to je dobré a naši předkové se při tom dobře měli: proč ne my? Nyní panují nové ideje, které nemohu schvalovat a nikdy jich neschválím. Kdo přichází ke mně s novými ideami, ten může jít, nebo já jej odstraním.

(rakouský císař František I., 1821 a 1833)

Nevím, nakolik je v České republice výše zveřejněný názor pana Izaka reprezentativní, ale soudě podle čtenářských reakcí, určitou rezonanci tam má. Zdá se, že když si v ČR někdo stěžuje na příkoří, které je mu činěno, většinová společnost ho za to potrestá.

Romové - stejně jako všichni jiní lidé - mají plné právo na to, aby byla respektována jejich lidská důstojnost a aby nebyly přenášeny prostřednictvím kolektivní viny případné asociální přestupky na všechny Romy, jen proto, že všichni mají tmavou pleť. V tomto smyslu má stoprocentní pravdu Karolina Bánomová. Má také plné právo označovat lidi, kteří se proti těmto principům prohřešují, za rasisty. Toto je prosím, normální, mezinárodní, lidskoprávní standard - podstata lidství. Každý má právo na lidskou důstojnost, každý má právo na svobodu, osobní úsilí a hledání štěstí a nikdo nesmí být apriori urážen či ponižován. Představa lidí, které cituje pan Izak, že Romové v ČR si slušné chování a zacházení od většinové společnosti teprve musejí zasloužit, je šokující.

Starý i mladý pan Giňa mají plné právo stěžovat si na to, že je odmítají místní restauratéři vpustit do svého podniku podle barvy kůže. Nemusejí sami pořádat vstřícné marketingové akce vůči bílým: většinové obyvatelstvo má povinnost individuálně respektovat jejich důstojnost, aniž by v této věci muselo romské obyvatelstvo pořádat kampaně.

Toto jsou záležitosti, o nichž jsem se domníval, že v jednadvacátém století jsou úplně jasné - že se snad znovu nemusí prosazovat základní lidská práva a důstojnost člověka.

Nutné je také mít schopnost vcítit se do způsobu myšlení druhé, tedy v tomto případě romské komunity. Zjišťovat, proč zastávají své postoje a názory. Každý člověk má pro své chování určitý racionální důvod. Jaký je racionální důvod toho, že se mnozí Romové chovají z českého hlediska "asociálně"?

Píše-li pan Izak o Romech:

Chápu že Vaše nejvnitřnější pohnutky jsou stud a hořkost, že většina vašich lidí zde v Čechách je na nejnižší příčce společenského žebříčku a dělá ostudu.

převeďme si to pro názornost na začátek devatenáctého století a vložme ten citát do úst nějakého pražského Němce, který se tam vyjadřuje o české komunitě

Ocitujme Josefa Jungmanna, Rozmlouvání první O jazyku českém - hovoří Daniel Adam z Veleslavína (1546-1599) a obyvatel Prahy ze začátku 19. století. (Povšimněme si, že výroky "obyvatele Prahy" jsou zpochybňovány jeho špatnou českou výslovností - jenže když mluvil svou rodnou řečí, německy, jeho výroky jistě působily v domácím pražskorakouském kontextu jistě zcela autoritativně a přesvědčivě - tak, jak pro některé členy nynější české komunity působí autoritativněě a přesvědčivě výroky pana Izaka či pana Pospíšila:

Z Veleslavína: Tuším pane, že rozprávíte česky?

Pražský občan: Dobše, pan, ja měla, tyš byl chlapec, chovaška, a ten byl šesky.

Z Veleslavína: Chvalné a potěšitedlné jest to srdci mému, an vidím, kterak i do cizích zemí jazyk můj milý se šíří. Vy, jakož patrno jest, Němec jste; odkud, prosím, rodič?

Pražský občan: Na, na, pan, ja Šech je a v Šechy narotil. Můj jasyk ja mlufit dobše. Můj jasyk je němesky. Ten, kdo šest v těle a tobry kabát na tělo má, ten šesky mluvit hanba. Já uměl ne šesky šíst a ja to nepočebofal. To prafili mi, že šesky knišky je pletky a pláto; ten němesky proti něj slato;a ten šesky pyl ne tost na couvert těm němesky.

Je paradoxní, že romská komunita prochází v současnosti, jak správně napsala paní Bánomová, velmi podobným uvědomovacím procesem, jakým prošla v devatenáctém století například česká společnost. Je ironické že někteří dnešní Češi urážejí Romy stejně tak, jak je uráželi v devatenáctém století Němci.

Porušovat stereotypy je bolestné

Naprosto mě nezajímá, jestli byl p. Březina na vojně a co tomu říká p. Rouček. Nebo podjatá diskuse na téma cikáni, Kosovo, Kavan atd., píše pan Izak.

Bylo by dobré, kdyby pan Izak věcně definoval, co je na diskusích na téma cikáni, Kosovo a Kavan podjaté.

Karel Březina ani Libor Rouček nevyvrátili podezření, že se ministr české vlády možná koruptivním způsobem vyhnul povinnosti, jakou má každý český občan mužského pohlaví. Pana Izaka však nezajímá, že je možnost, že má koruptivního ministra ve vládě. Není si vědom toho, že je v zájmu zdárného rozvoje demokracie zapotřebí vládní činitele a činitele státní správy kontrolovat a že se tito činitelé musejí veřejnosti zodpovídat? Že pokud k tomu nedochází, hrozí zdegenerování demokracie v polototalitní či autoritářský režim, kdy budou sice politikové vyslovovat fráze o svobodné společnosti, avšak občané budou stejně pod palcem, jako byli v komunismu? Je přece zjevné - a v rozvinutějších demokraciích to ví každý občan - že demokracie je jen taková, jak se o ni lidé sami zasazují.

Základním nástrojem diskuse ve společnosti je v současnosti zejména kvalitní televizní zpravodajství a publicistika. Pokud to neexistuje, nebo funguje špatně, demokracie je taky ohrožena. Česká republika složitě zápolí v této sféře v rámci postupného přechodu od komunismu k novému systému. Učinila v této oblasti celou řadu chyb. Oblast sdělovacích prostředků je nesmírně důležitá pro rozvoj demokracie, proto je zapotřebí ji intenzivně sledovat - právě tak, jak se to děje na Západě.

Vraťte nám dřívější Britské listy, volá pan Izak. Měl by taky definovat, čím se podle něho dříve Britské listy lišily od dnešních. Psaly vždycky velmi podrobně o televizi, o Romech, o homosexuálech, o Češích v zahraničí i o jiných přehlížených menšinách. Spíše bych řekl, že jsou nyní Britské listy podstatně méně razantní než v letech 1996 - 1997. Jsou si vědomy svého podstatného vlivu v ČR a zvažují každé slovo, než je napíší.

Věční extremističtí kverulanti a korektnost činitelů České televize

Vracím se znovu k pořadu Netopýr z  16. května, v němž vystoupil mimo jiné Jan Čulík a svými věcnými, konkrétními otázkami lidi jako pana Izaka otevřeně šokoval jako "štěkající, hádající se člověk". Ve stejném pořadu byl Jiří Hodač, ředitel zpravodajství ČT, "naprosto korektní", stejně jako nedávno Jaroslava Sedláčková z  PR oddělení České televize, když zaštítila Dušana Chmelíčka před věcnými otázkami Britských listů a vyloučila je ze seznamu korektních tiskovin.

Vybral jsem z výše zmíněného pořadu Netopýr ze dne 16. května 2000 pro názornost z kontextu ostatních řečí, devět konkrétních otázek, které jsem v pořadu vznesl. Nechávám na úsudku ctěných čtenářů, nakolik se "korektní" Jiří Hodač projevil přesvědčivě a nakolik byly otázky "štěkajícího Čulíka" hádavé. Podle mého, "extrémního" názoru Hodač neodpověděl ani na jedinou z předložených otázek.

Čulík, "štěkající, hádající se člověk", v pořadu Netopýr vznášel konkrétní, věcné otázky. Že by byl ústup od prázdného mluvení nepřijatelný, neboť konkrétní otázka vyžaduje konkrétní odpověď, a tedy potřebu myslet?

Ještě jednou o květnovém Netopýru: otázky Jana Čulíka a odpovědi

1. Existují kritéria na vybírání zpráv do Událostí?

(...)

Kateřina Dostálová: Jaká jsou kritéria redakce zpravodajství pro to uvádět zprávy, jejich důležitost, co je prioritou? (...)

Antonín Přidal: Ano. Otázka je jasná.

Jan Čulík: Máte na to nějaké písemné třeba předpisy?

Jiří Hodač: Já, než odpovím vám pane Čulíku, tak bych rád odpověděl paní poslankyni, vysvětlil vlastně, co se stalo v té Budapešti.

Jan Čulík: Ale možná, že byste měl odpovědět na ta kritéria, protože to je - -

Jiří Hodač: Odpovím ještě na ty okolnosti toho, co se stalo. My jsme tam poslali našeho zpravodaje z Bratislavy (...) (Jiří Hodač vysvětluje případ z Budapešti, kdy si Libor Rouček stěžoval, že ČT neinformovala o návštěvě Miloše Zemana. Odpovědi na otázku o kritériích vybírání zpráv pro Události se vyhnul. Moderátor mu ji nepřipomněl.)

2. Proč byli do Rady ČT jmenováni nezkušení lidé?

Jan Čulík: Proč jste jmenovali tak v podstatě nevýznamné s výjimkou tady pana faráře Rejchrta i nevýznamné osobnosti, 26leté? Podívejte se, srovnejte třeba ty lidi, kteří zasedají v Radě BBC. Jsou to 50letí lidé, podnikatelé, počítačoví odborníci, lidé, kteří vědí, kam půjde mediální trh.

Kateřina Dostálová: Já jsem vám na to pane Čulíku odpověděla už v té první části, když jsem říkala, že ne každá osobnost by chtěla sedět v radě potom (...) Jak můžete hodnotit ty osoby, aniž byste je znal, aniž byste viděl jejich práci. Jestli usuzujete z jednoho rozhovoru, já se domnívám, že je to málo, že to není příliš korektní takto hodnotit. (...) Je to nová rada v novém složení a dejme těm lidem čas, ať se projeví. Myslím, že začali poměrně dobře.

3. O tom, že členové Rady ČT ztrácejí kredit, jsou-li nominováni za politické strany

Jan Čulík: Ale pane faráři, jestli dovolíte, nenapadlo vás, že vás třeba ty politické strany nominovaly do té rady právě proto z jakéhosi alibismu, protože jste skutečně velká osobnost v porovnání s těmi ostatními? Aby mohli říct: vidíte, jsou skutečně nezávislí?

Miloš Rejchrt: To mě skutečně nenapadlo. Tenhle paranoidní pohled na svět já neslídím. Já špionážní romány nečtu. To radši červenou knihovnu, tam bývá víc pravdy.

4. Smí Rada ČT jmenovitě kritizovat jednotlivé pracovníky ČT? Nepovede to k likvidaci politické nezávislosti ČT? Nebude po jmenovité kritice od členky Rady ČT Roman Prorok odvolán?

Jan Čulík: Paní Dědečková (členka Rady České televize) nedávno se vyjádřila kriticky na adresu pana Proroka V pravém poledni. Myslíte si, že je správné, že by se rada měla vyjadřovat takhle k jednotlivým pořadům a nehrozí nebezpečí, že pokud se to bude dít, že proměníte Českou televizi ve Slovenskou televizi, že to skutečně bude, má rada zasahovat nebo vyjadřovat se k jednotlivým pokleskům takhle České televize?

Miloš Rejchrt: Pane Čulíku, rada nemůže zasahovat, rada se může vyjadřovat a důležité je, jestli to její vyjádření bude pro management České televize něčím přínosné, jestli z toho něco vytěží a rada nemůže nic. Ta má jedinou pravomoc a tj. odvolat ředitele.

Jiří Hodač: (...) Jasně jsme řekli, že k programu k vysílání České televize se může vyjadřovat naprosto každý a to je princip. My v zásadě (...) vítáme a to myslím teď upřímně, naprosto vítáme názory na naše vysílání - -

5. Tak jaká má ČT pevná kritéria pro vybírání zpráv?

Jan Čulík: Můžeme se vrátit k těm kritériím? Například jsme včera viděli v Událostech, že první zpráva byla hokej, druhá zpráva byla vláda bude zadarmo zavlažovat, třetí zpráva byla, že je zákaz vstupu do lesů. Domníváte se, že to jsou skutečně - kde byly nějaké zahraničně-politické zprávy?

Jiří Hodač: Vy si myslíte pane Čulíku - -

Jan Čulík: Máte nějaká kritéria, podle čeho se to řadí?

Jiří Hodač: Pane Čulíku, oba dva jsme žili v Británii. Myslíte si, že když Británie vyhraje mistrovství světa ve fotbale, že to nebude zpráva číslo jedna?

Jan Čulík: Myslíte si, že to skutečně v BBC byla zpráva číslo jedna?

Jiří Hodač: Já jsem o tom, já jsem o tom velmi přesvědčen, pane Čulíku.

Jan Čulík: Máte nějaká ta kritéria, podle nichž třeba pan Šámal řadí zprávy? Jak to děláte? Řekněte nám o tom.

Jiří Hodač: Samozřejmě máme kritéria, kritéria, která vyplývají z poslání veřejnoprávní televize, z poslání zpravodajství. Samozřejmě záleží na posuzování, na redakčním úsudku toho člověka, který zařazuje zprávy do určitého pořadí a na pořadí důležitosti, na tom, jak zprávy jsou relevantní posluchačům. To jsou samozřejmě kritéria, který každý musí mít zažitý. To je důkaz /nesrozumitelné/, které platí v BBC, kde máte řadu kritérií, která se přitom uplatňují a musím říct, že Česká televize v zásadě, v zásadě se drží těchto - -

5. Mají čeští občané, kteří platí ČT, mít právo řádově vědět, kdo má v ČT jaký plat?

Jan Čulík: Pane Hodači, jaký máte plat? Vy jste veřejnoprávní instituce, lidé to platí ze svých vlastních peněz a Česká televize to utajuje. Já neříkám, že by mi muselo být známo, který jednotlivý zaměstnanec jak je placen, ale řádově, kolik dostává reportér, kolik dostává vedoucí rubriky, kolik dostává samozřejmě individuálně pan ředitel?

(...)

Jiří Hodač: Pane Čulíku podívejte se, je samozřejmě politikou České televize určitým způsobem o těchto věcech informovat. Já vám mohu zase říct ze své zkušenosti z BBC, že nikdy nikomu jsme nesdělovali plat konkrétních zaměstnanců.

Jan Čulík: Já nechci konkrétní, kromě ředitele, ale je to známo. Nevím proč se to utajuje v Čechách, když to lidé platí? A lidé se také na to dotazují. Třeba v České televizi se - -

Kateřina Dostálová: Tak aspoň násobky proti průměrnému platu občana v této republice, aspoň násobky. Třeba šéfredaktor pětinásobek, ředitel desetinásobek. Aspoň takto si myslím, že by bylo velice korektní, pokud jsou to volení zástupci lidu, poslanci, exekutiva, to se přesně zveřejňuje a já si myslím, že jestliže Česká televize opravdu žije z koncesionářských poplatků, bylo by zcela korektní a legitimní takto je- -

Jiří Hodač: Pokud tento požadavek dáte do zákona o České televizi, tak jistě se to bude zveřejňovat. Prosím důležité je tady si uvědomit, že my nejsme státní instituce, my nejsme státní instituce. My jsme veřejnoprávní - -

Jan Čulík: Jste odpovědní lidem, kteří vás platí.

Jiří Hodač:Televize. My nemáme ze zákona povinnost zveřejňovat tyto informace.

Jan Čulík: A myslíte si pane Hodači, že by to lidé neměli vědět?

Jiří Hodač: To je otázka názoru. Pokud Poslanecká sněmovna bude si myslet, že to občané vědět mají, nechť to dá do zákona o České televizi a občané to vědět budou.

6. Budou muset mít pracovníci ČT vysokoškolské vzdělání?

Jan Čulík: Ale ono taky jde hlavně o profesionalitu, že to prostě musí být vzdělání. K tomu bych měl ještě jednu otázku na pana Hodače. Dáte podmínku třeba, že budou členové zpravodajské redakce v Praze mít vysokoškolské vzdělání? Protože pokud vím, tak jich mnoho vysokoškolské vzdělání nemá.

Kateřina Dostálová: Budou jazykově vybaveni třeba?

Jiří Hodač: Ale to se mýlíte. Já jsem přesvědčen o tom, že většina členů redakce má vysokoškolské vzdělání.

Jan Čulík: Podívejte se na internetové stránky.

Jiří Hodač: Samozřejmě tohle bych si mohl vytáhnout, kdybych věděl, že se na to zeptáte, tak bych vám dal přesnou odpověď - -

7. Podle jakých kritérií se zaměstnávají noví lidé v ČT?

Jan Čulík: Ano, ale vy nemáte kritéria k vybrání dobrých lidí. Jaká to jsou?

Jiří Hodač: Ale máme, pane Čulíku. Vy, prosím vás, tady vycházíte z nějakých informací, které máte bůhví odkud. My máme svá kritéria, my máme svá kritéria a jednou z mých základních povinností, které cítím, je ta kritéria dále a dále nějakým způsobem specifikovat a vypracovat.

Kateřina Dostálová: Zveřejnit, bylo by možné zveřejnit tato kritéria?

Jiří Hodač: Ano já vám mohu říct, třeba já v současné době připravuji, já jsem čekal na to, zítra mi nastoupí, předpokládám, třetí šéfredaktor v mém ředitelství, bude to šéfredaktor publicistiky, tak já jsem čekal na tuto chvíli, kdy chci zveřejnit právě určitá třeba pravidla redakčního standardu nebo, řekl bych, takový standard zpracování zpravodajských a publicistických materiálů. Já bych řekl, že většina těch pravidel, většina těch pravidel těm lidem je známa. Ti lidé to mají zažité.

8. Má být jednání Rady ČT otevřené?

Jan Čulík: A ještě k otevřenosti rady. Domníváte se pane faráři, mluvila o tom paní Dědečková, že by, protože dosud bylo zasedání rady naprosto tajné, že by mělo být jednání vaší rady přístupné veřejnosti, odborné veřejnosti, že by mělo být všechno zveřejňováno na internetu? Myslím si, že by to bylo velmi dobré.

Miloš Rejchrt: Všechny zápisy rady jsou zveřejňovány na Internetu.

Jan Čulík: Ale může novinář přijít a účastnit se jednání a pokud ne, proč ne?

Miloš Rejchrt: Já myslím, že to není vyloučeno, že se na tom můžeme dohodnout, že čas od času může přijít a uděláme také - -

Jiří Hodač: Jestliže budete sedět tiše, pane Čulíku v rohu.

Jan Čulík: No, nezlobte se, pane Hodači, ale toto všechno jsou velmi důležité otázky.

Miloš Rejchrt: Ano a také uděláme některá zasedání, která budou otevřena té nejširší veřejnosti, ale představa, že uděláme všechna zasedání veřejná, je nesmyslná.

9. Smí veřejnoprávní televize zastávat nekriticky zájmy a postoje společenské většiny?

Jan Čulík:. V sobotu jste v Událostech vysílali na prvním místě takový šot o romské demonstraci v Londýně. Byla to skutečně relativně protiromská reportáž. Myslíte si, že to odpovídá takovým předpisům, jaké by schválila BBC, anebo jaké by - -

Jiří Hodač: Pane Čulíku, toto je váš subjektivní názor na ten příspěvek, o tom bychom se mohli bavit.

Kateřina Dostálová: Já musím souhlasit. Já jsem ho viděla taky a myslím si, že televize veřejné služby je i televizí, kterou si platí i romská menšina a myslím si, že tato reportáž byla opravdu velice jednostranná, čtyřminutová, bylo to hlavní zpravodajství a proto možná jsme chtěli znát ty kritéria toho, co je důležité. Co je tou věcí veřejné služby.

Jak přimět pražské řidiče, aby dávali přednost chodcům?

Zraníte-li v USA chodce na přechodu, jdete za mříže

Italský fotbalový rozhodčí, klima v USA, Kosovo a genetický kód

Ferdinand

Korea